MANDUʼARÃ
¿Mbaʼéichapa oñepyrũ vaʼekue oñeñotỹ umi semílla del Rréino Portugálpe?
UMI oláda oĩva oséano Atlánticope ombeti jepi kuri peteĩ várko ohóvare Europa gotyo. George Young oviaha vaʼekue upe várkope. Haʼe ningo oiko kuri Brasílpe. Upévare pe viáhe aja, ovyʼa imanduʼávo hetaite mbaʼe porã ohupytývare opredikárõ guare upe tetãme.a Avei ermáno Young oñepyrũma vaʼekue opensa iñasignasión pyahúre. Haʼe oho opredika hag̃ua pe marandu porã España ha Portugálpe, upérupi saʼieterei gueteri ojepredika kuri. Og̃uahẽrema voi, haʼe ojapose arréglo umi hénte ohendu hag̃ua ermáno Joseph Rutherford diskúrso ha ojerreparti hag̃ua 300.000 tratádo.
George Young oviaha mar rupi opredika hag̃ua heta lugárpe
Ermáno Young og̃uahẽrõ guare Lisbóape 1925-pe, ndahaʼéi kuri la iporãmbáva la situasión. Áño 1910-pe oiko vaʼekue pe rrevolusión rrepuvlikána, upéva káusare ojepeʼa pe rréigui la goviérno ha avei pe iglésia katólika nomandaguasuvéima. Upévare pe puévlo orekove liverta, péro noĩri gueteri konfórme.
Ermáno Young katu opreparapaite vaʼekue la oñekotevẽva ermáno Rutherford ojapo hag̃ua idiskúrso. Péro upe javete, pe goviérno odekreta pe léi marsiál pórke oikomoʼãite kuri peteĩ gólpe de estádo. Peteĩ persóna upe tiémpope ombaʼapo vaʼekue kómo sekretário pe Sociedad Bíblica Británica y Extranjérape heʼi ermáno Yoúngpe heta hénte ojokosetaha la ipreparasión. Upéicharõ jepe, haʼe ojerure permíso oipuru hag̃ua peteĩ himnásio oĩva pe Escuela Secundaria Camõespe, ha ojeasepta kuri chupe.
Upéi, og̃uahẽ sapyʼa pe día 13 de mayo oikotahápe la diskúrso. Umi hénte oikuaaseterei vaʼekue mbaʼérehepa oñeñeʼẽta. Ojekoloka kartél umi edifísiore ha osẽ anúnsio diáriope oñeʼẽva upe diskúrso héravare “Mbaʼéichapa ikatu jaiko opa árare ko yvy ape ári”. Umi ótro rrelihiongua katu ojapura kuri omoĩ hag̃ua peteĩ periódiko haʼévape imbaʼekuéra, og̃uahẽ hague umi “proféta japu” upe tetãme. Pe himnásio entrádape orreparti avei hikuái heta folléto orekóva informasión okontreáva la ojeʼétava pe diskúrsope.
Upéicharõ jepe, 2.000 persónarupi omyenyhẽ kuri pe himnásio ha peichagua kantida avei opyta okápe ndaiporivéigui lugár hyepýpe. Oĩ voi umi oikuaasetereígui la ojeʼétava, ojupi umi eskaléra ojejapóvape piólagui ha osaingóva mokõive ládo pe himnásiope. Avei oĩ hénte oguapýva umi aparáto de ehersísio ári.
Péro oñepresenta vaʼekue avei unos kuánto provléma upe atýpe. Umi oñeoponéva osapukaipa ha omopẽ umi sílla. Péro ermáno Rutherford osegi kuri ipyʼaguapy ha ojupi peteĩ mesa ári umi hénte ohendu porã hag̃ua chupe. La 12 de la nóche potaitéma opa kuri pe aty, ha mas de 1.200 persóna interesáda omeʼẽ héra ha idireksión orresivi hag̃ua umi puvlikasión bíblica. Al ótro día, pe diário O Séculope osẽ vaʼekue peteĩ informasión oñeʼẽva pe diskúrsore.
Septiembre de 1925 guive oñepyrũ oñeimprimi Portugálpe pe rrevísta Ñemañaha idióma portuguéspe (upérõ ja ojejapóma voi vaʼekue pe rrevísta idióma portuguéspe Brasílpe). Upe tiémporupi peteĩ Estudiánte de la Biblia hérava Virgílio Ferguson ojeprepara vaʼekue ova hag̃ua Portugálpe ikatu hag̃uáicha omoirũ umi opredikávape upépe. Anteve haʼe ha ermáno Young ombaʼapóma vaʼekue voi oñondive pe sukursál ndatuicháivape oĩva upe tiémpope Brasílpe. Virgílio ojotopa jeýta kuri iñirũnguéndi. Haʼe oviaha hembireko Lízziendi ha og̃uahẽ Portugálpe ermáno Young oho potaitépe opredika hag̃ua ótro hendárupi, umíva apytépe Unión Soviéticape.
Permíso de rresidénsia oñemeʼẽ vaʼekue Lizzie ha Virgílio Férgusonpe (1928)
Upéi, umi militár opuʼã pe goviérnore Portugálpe, ha oñepyrũ peteĩ diktadúra. Upérõ umi opositór oñepyrũ vaʼekue oñemoĩ mbareteve ermanokuéra kóntrape. Péro ermáno Ferguson ndoguevíri, ha ojapo ikatúva guive oñangareko hag̃ua pe grúpo de Estudiánte de la Bíbliare ikatu hag̃uáicha osegi opredika. Avei ojerure permíso ojejapo hag̃ua umi rreunión hógape, ha octubre de 1927-pe oñepermiti chupe ojapo upéva.
Pe primer áño de diktadúrape, 450 persónarupi ojesuskrivi orresivi hag̃ua pe rrevísta Ñemañaha. Avei ojepuru umi tratádo ha folléto ikatu hag̃uáicha Ñandejára Ñeʼẽ og̃uahẽ mombyryvehápe pe Império portuguéspe. Por ehémplo pe marandu porã og̃uahẽ Angólape, Las Azores, Cabo Verde, Goa (India), Madeira, Mozambique ha Timor Orientálpe.
Áño 1930 mboyve peteĩ hardinéro hérava Manuel da Silva Jordão og̃uahẽ Lisbóape. Oiko tiémpope Brasílpe ohendu vaʼekue peteĩ diskúrso ojapóva ermáno Young. Haʼe ensegída ohechakuaa otopa hague pe añetegua ha oipytyvõseterei ermáno Férgusonpe opredika hag̃ua pe marandu porã. Upearã Manuel oñepyrũ oservi de kolportór, koʼág̃a oñehenóiva prekursór. Oñeimprimi ha ojedistrivui porã rupi umi puvlikasión bíblica, pe kongregasión oñeforma ramo vaʼekue Lisbóape oñakãrapuʼãve ohóvo.
Áño 1934-pe, pe matrimónio Ferguson tekotevẽ kuri oho jey Brasílpe. Upéicharõ jepe, umi semílla del Rréino oñeñotỹma kuri Portugálpe. Európape katu naiporãmbái vaʼekue la situasión pórke oiko pe gérra sivíl española ha avei pe segunda gérra mundiál. Péro umi ermáno ifiélva oĩva Portugálpe osegi oadora Jehovápe. Peteĩ tiémpore ko grúpo ojogua unos kuánto tatapỹi hendy porã asývape. Péro upe tata hendy porãvéntema og̃uahẽ rire ermáno John Cooke 1947-pe. Ko ermáno haʼe vaʼekue pe primer misionéro oñeasignáva Portugálpe ojegradua vaʼekue Eskuéla de Galaádpe. Upe guive, pyaʼe oaumenta ohóvo pe kantida de persóna opredikáva Ñandejára Rréino. Péro 1962-pe umi autorida oproivi umi testígo de Jehová aktivida. Upéicharõ jepe, osegi oĩ auménto ko tetãme. Diciembre de 1974-pe, umi Testígo okonsegi jey permíso legál pe goviérnogui ojapo hag̃ua ijaktivida, ha upérõ g̃uarã oĩma mas de 13.000 puvlikadór upe tetãme.
Koʼág̃a, mas de 50.000 puvlikadór opredika pe marandu porã oñeʼẽva Ñandejára Rréinore Portugálpe ha heta ísla oñeñeʼẽhápe portugués, umíva apytépe Las Azores ha Madéirape. Koʼã puvlikadór apytépe oĩ haʼéva niéto umi ohendu vaʼekuégui ermáno Rutherford diskúrso áño 1925-pe.
Jaagradeseterei Jehovápe ha avei umi ermáno ifieletévape oñotỹ haguére pyʼaguasúpe umi semílla del Rréino. Pablo heʼi haguéicha, koʼã ermáno ha ermána oservi Cristo Jesúspe oikuaaukávo Ñandejára marandu porã hapichakuérape (Rom. 15:15, 16). (Manduʼarã oúva Portugálgui).
a Ehecha pe artíkulo hérava “Oĩ gueteri heta kóga oñemonoʼõ vaʼerã”, osẽ vaʼekue Ñemañaha 15 de mayo de 2014-pe, páhina 31 ha 32.