Weta 2
Naegbọn Mẹjitọ Ṣie lẹ Ma Do Nọ Mọnukunnujẹ Ohó Ṣie Mẹ?
OJLO gbẹtọvi tọn wẹ eyin nado jlo dọ yè ni mọnukunnujẹ nuhe dọ wẹ yè te mẹ. Podọ eyin mẹjitọ towe lẹ to tlintlindo din dogbọn—kavi ma tindo ojlo to—nuhe hiẹ yiwanna kavi lẹndọ e yin nujọnu lẹ mẹ, hiẹ sọgan tindo numọtolanmẹ flumẹjijẹ tọn taun.
Owhe fọtọ̀nnukundopo mẹvi Robert tindo numọtolanmẹ dọ otọ́ emitọn ma mọnukunnujẹ nudide ohàn he emi yiwanna tọn mẹ gba. “Nuhe e nọ wà lẹpo poun wẹ yin nado dawhá bo dọmọ, ‘Ṣí i!’ ” wẹ Robert dọ. “Enẹgodo yẹn nọ ṣí i bo nọ dokẹn ẹn.” Mọdopolọ susu jọja lẹ tọn nọ joagọyigodo to numọtolanmẹ liho biọ ojlo mẹdetiti tọn wiwà mẹ to whenuena e taidi dọ nukunnumọjẹnumẹ mẹjitọ lẹ tọn gboawupo. To dopo to nupinplọn he siso jọja lẹ tọn mẹ, 26 to kanweko ji jọja lẹ tọn heyin dodinna yigbe dọmọ, “Yẹn nọ tẹnpọn nado nọlá na whégbè to whepoponu.”
Gbọnmọ dali, kinklan kavi gbèmanọpọ daho, he nọ tin to jọja lẹ po mẹjitọ lẹ po ṣẹnṣẹn nọ tin to owhé susu lẹ gbè. Etẹwẹ nọ dọ̀n ehelẹ wá?
“Huhlọn” Sọta ‘Ota-Owhànọ’
Howhinwhẹn lẹ 20:29 dọmọ: “Gigo dẹpẹ [kavi awhli] lẹ tọn wẹ huhlọn yetọn.” Ṣigba, hlọnhlọn kavi “huhlọn” ehe, sọgan hẹn wunmẹ dẹ́sọ-dẹ́mẹ tọn lẹpo wá to hiẹ po mẹjitọ towe lẹ po ṣẹnṣẹn. Howhinwhẹn lọ zindonukọn dọmọ: “Aṣọ́ yọnhonọ lẹ tọn wẹ owhà.” Mẹjitọ towe lẹ sọgan nọ matindo ‘owhà to ota,’ ṣigba yé yin mẹho bo nọ pọ́n ogbẹ̀ hlan to ninọmẹ he gbọnvo mẹ. Yé yọnẹn dọ e mayin ninọmẹ lẹpo to ogbẹ̀ mẹ wẹ nọ tindo tadona ayajẹ tọn gba. Numimọ vẹadi mẹdetiti tọn sọgan ko yinuwa do linlẹn he yé ko tindo wayi taidi jọja lẹ ji. Na nuyọnẹn he wá sọn numimọ mẹ ehe wutu—‘ota owhànọ,’ dile e ko te—yé sọgan nọ ma tindo mahẹ dopolọ to zohunhun towe mẹ gando whẹho delẹ go.
Jọja Jacques dọmọ: “Mẹjitọ ṣie lẹ (ovi ojlẹ ayimajai tọn lẹ) nọ tindo numọtolanmẹ lọ dọ akuẹ dona yin sisẹdo nado họ̀ kavi yizan do nuhe yin titengbe lẹ ji. Ṣigba yẹn to gbẹnọ todin ga. . . . Yẹn jlo nado basi gbejizọnlin susu lẹ.” Mọwẹ, kinklan daho de sọgan tin to “huhlọn” jọja whenu mẹde tọn po ‘ota-owhànọ’ mẹjitọ mẹtọn lẹ tọn po ṣẹnṣẹn. Whẹndo susu lẹ gbọnmọ dali do klan do voovo na adi wutu do whẹho delẹ ji taidi nusisọ po aṣọdido po, walọyizan hẹ omẹ vijinu awetọnọ, yizan amasin adínọ lẹ po ahàn sinsinyẹn po, osẹ́n mẹglọn do whégbè tọn lẹ, gbẹdido lẹ po whégbèzọ́n lẹ po. Kinklan whẹndo tọn he gblo lọ sọgan yin súsú. Ṣigba whẹpo hiẹ sọgan donukun mẹjitọ towe lẹ nado mọnukunnujẹ ohó towe mẹ, hiẹ dona tẹnpọn nado mọnukunnujẹ ohó yetọn mẹ.
Gbẹtọ Wẹ Mẹjitọ lẹ Lọsu Yin Ga
“To whenuena yẹn tin to yọpọvu, yẹn nọ tindo numọtolanmẹ jọwamọ tọn dọ Mama yin omẹ ‘pipé’ de bo ma tindo madogán po numọtolanmẹ depope he yẹn tindo gba,” wẹ Jean dọ. Enẹgodo mẹjitọ etọn lẹ gbẹ́ yede dai, bo jó onọ̀ etọn kẹdẹ do nado penukundo ovi ṣinawe go. Alice nọviyọnnu Jean tọn flin dọmọ: “Yẹn flin nado nọ mọ ẹn to avivi na flumẹjijẹ tintẹnpọn nado penukundo onú lẹpo go tọn wutu. To whelọnu lo yẹn doayi e go dọ pọndohlan agọ̀ wẹ mí ko tindo. Ewọ ma sọgan basi onú lẹpo whepoponu to whenu he jẹ de mẹ podọ to aliho jijlọ ji gba. Mí mọdọ e tindo numọtolanmẹ lẹ bosọ yin gbẹtọ de ga.”
Yinyọnẹn poun dọ mẹjitọ towe lẹ yin gbẹtọvi he tindo numọtolanmẹ lẹ taidi hiẹ lọsu yin afọdide daho de dohlan nukunnumọjẹ nuyiwa yetọn mẹ. Di apajlẹ, yé sọgan tindo numọtolanmẹ hihọ́ matindo tọn dogbọn nugopipe yetọn dali nado penukundo gowe ganji. Kavi, yé sọgan tindo numọtolanmẹ ayimajai tọn gbọn owù walọyizan dagbe tọn po whlepọn he hiẹ nọ pannukọn lẹ po dali, yé sọgan taidi mẹhe basi wazẹjlẹgo do onú delẹ ji to whedelẹnu. Yé sọgan to ahidi hẹ awusinyẹnnamẹnu agbasa tọn, akuẹ-zinzan tọn, kavi numọtolanmẹ tọn lẹ ga. Di dohia, otọ́ de, sọgan gbẹwanna azọ́n etọn ṣigba bo ma na wule gando e go gbede. Enẹwutu eyin ovi etọn dọ, “Agbọ́ wehọmẹ tọn to pipé mi mọ,” ayihaawe matin dọ kakati e nado gblọn po awuvẹmẹ po, e na yí homẹgble do gblọn vaun dọmọ, “Etẹwẹ to wiwà we? Yè ka joalọdo kọji na mì ovi ehelẹ mọ!”
Tindo “Ojlo Mẹdetiti Tọn” De
To whelọnu lo, nawẹ, hiẹ sọgan dindona numọtolanmẹ mẹjitọ towe lẹ tọn gbọn? Gbọn ‘nukunpedo e mayin ojlo mẹdetiti tọn tintindo to whẹho towe lẹ kẹdẹ mẹ gba, ṣigba ojlo mẹdetiti tọn tintindo to onú mẹdevo lẹ tọn mẹ ga’ dali. (Filippinu lẹ 2:4) Tẹnpọn nado nọ kanse onọ̀ towe nuhe ewọ yin to whenue ewọ tin to aflanmẹ. Etẹwẹ ko yin numọtolanmẹ etọn lẹ, yèdọ nuyanwle etọn lẹ? Linlinwe ’Teen tọn dọmọ: “Yọnbasi lọ wẹ yindọ eyin ewọ tindo numọtolanmẹ dọ hiẹ tindo ojlo to ewọ mẹ, bo doayi whẹwhinwhẹ́n lẹ na numọtolanmẹ etọn delẹ go, ewọ na tẹnpọn nado doayi towe lẹ go hugan.” Onú dopolọ matin ayihaawe na yin nugbo gando otọ́ towe go ga.
Eyin dẹ́sọ-dẹ́mẹ de fọndote, ma yawu nado gblewhẹdo mẹjitọ towe lẹ na numọtolanmẹ matindo wutu blo. Kanse dewe: ‘Be e ma nọ na mẹjitọ ṣie lẹ wẹ kavi vlavo to nulẹnpọn dogbọn nude dali wẹ? Be ewọ otọ́ kavi onọ̀ vlavo ko yin awu-hẹngblena dogbọn walọyizan lẹnpọn matindo tọn kavi gbọn ohó ṣie dali wẹ ya? Be yé tindo nukunnumọjẹnumẹ agọ̀ gando nuhe dọ yẹn te go wẹ ya?’ (Howhinwhẹn lẹ 12:18) Mẹtọnhopọn mọnkọtọn didohia yin bẹjẹeji dagbe tintan de nado sú nùvo gbèmanọpọ enẹ tọn. Todin hiẹ sọgan wazọ́n nado hẹn mẹjitọ towe lẹ mọnukunnujẹ nuhe dọ hiẹ te mẹ! Etomọṣo, jọja susu lẹ, nọ hẹn enẹ lẹzun nuhe vẹawu zẹjlẹgo. Gbọnna?
Gbẹzan Awe Zinzan
Owhe fọtọ̀nnukunawe mẹvi Victoria to mọ pẹpẹ basi gbọn dope-dido hẹ visunnu de to nuglọ matin alọkẹyi mẹjitọ etọn lẹ tọn dali. Ewọ tindo jide dọ mẹjitọ emitọn lẹ ma to na mọnukunnujẹ numọtolanmẹ emitọn lẹ na họntọn-sunnu etọn mẹ pọ́n gbede gba. To jọwamọ liho, nùvo he tin to ewọ po yé po ṣẹnṣẹn gblodeji. “Mí to homẹhẹngblena mídelẹ zẹjlẹgo,” wẹ Victoria dọ. “Yẹn gbẹwanna whégbè wiwá.” E basi dide nado wlealọ—yèdọ nudepope he na hẹn ẹn nọlá na whégbè!
Jọja susu to aliho dopolọ mẹ nọ zan gbẹzan awe—bo nọ wà nuhe mayin yinyọnẹn hlan podọ yin gbigbẹ́ gbọn mẹjitọ yetọn lẹ dali—podọ to enẹgodo nọ wule na nugbo lọ dọ mẹjitọ yetọn lẹ ‘ma mọnukunnujẹ nuhe dọ yé te mẹ’! Po kosọ dagbe po, Victoria yin alọgọna gbọn Klistiani mẹmẹyọnnu mẹho de dali he dọna ẹn dọmọ: “Victoria, saa lẹnnupọn dogbọn mẹjitọ towe lẹ dali . . . Yewlẹ wẹ pọ́n gowe whẹ́n. Eyin hiẹ ma sọgan penukundo haṣinṣan ehe go, nawẹ hiẹ sọgan penukundo mẹhe tindo owhe dopolọ po hiẹ po tọn go do mẹhe ma ko yiwanna we họ owhe 17 lọsu?”
Victoria gọ̀ wá ede mẹ. To madẹnmẹ e wá doayi e go dọ owhẹ̀ mẹjitọ emitọn lẹ tọn whẹ́n podọ nuhe ayiha emitọn titi lẹn wẹ ma sọgbe. E doalọtena gbẹdido etọn po họntọn etọn sunnu po bo jẹ nùvo he tin to ewọ po mẹjitọ etọn lẹ po ṣẹnṣẹn sú ji. Mọdopolọ eyin hiẹ ko ze delẹ to onú titengbe gbẹzan towe tọn whlá do mẹjitọ towe lẹ, be e mayin dinvie wẹ ojlẹ lọ nado yin nugbonọ hlan yé ya?—Pọ́n owe-to-wemẹ lọ “Nawẹ Yẹn Sọgan Dọna Mẹjitọ Ṣie lẹ Gbọn?”
Yí Whenu Zan Nado Dọho
‘Ojlẹ dagbe hugan de wẹ e yin he yẹn ma ko tindo gbede pọ́n hẹ otọ́ ṣie!’ wẹ Jean dọ gando gbejizọnlin he ewọ po otọ́ etọn po basi dopọ go. “Yẹn ma ko yí ganhiho ṣidopo zan yẹn ṣokẹdẹ po e po pọ́n gbede to gbẹzan ṣie mẹ gba. Ganhiho ṣidopo na yìyì, podọ ganhiho ṣidopo na gigọ. Mí ma hùn ladio gbẹduhun lọ tọn gba. Mí dọho taun. E taidi dọ mí ṣẹṣẹ yọ́n míde nkọtọn. E tindo onú susu hugan nuhe yẹn lẹn. E hẹn mí zùn họntọn.” Naegbọn hiẹ ma dovivẹnu to aliho dopolọ mẹ nado tindo hodidọ dagbe de hẹ onọ̀ kavi otọ́ towe—to whepoponu?
E sọ nọ gọalọ nado jihọntọn hẹ mẹho devo lẹ ga. Victoria flin dọmọ: “Yẹn ma tindo haṣinṣan depope po mẹho lẹ po gba. Ṣigba yẹn nọ tẹdo mẹjitọ ṣie lẹ go to whenuena yé kọnawudopọ hẹ mẹho devo lẹ. To ojlẹ de godo yẹn wleawuna họntọn-jihẹmẹ lẹ po mẹhe yin ogbẹ́ dopolọ po mẹjitọ ṣie lẹ po, podọ ehe na mi pọndohlan he gblo dogọ. E nọ bọawu na mi nado zindonukọn to hodọdopọ lẹ mẹ hẹ mẹjitọ ṣie lẹ. Ninọmẹ whégbè tọn pọnte to aliho he vivinamẹ tọn de mẹ.”
Gbẹdido hẹ mẹhe ko duale nuyọnẹn tọn na owhe susu lẹ na glọnalina we sọn tintindo pọndohlan gbẹzan tọn he ma sọgbe, bo yin dehe whègli de, he sọgan jọ eyin hiẹ zindonukọn to gbẹdido mẹ hẹ jọja hagbẹ towe lẹ kẹdẹ.—Howhinwhẹn lẹ 13:20.
Dọ Numọtolanmẹ Towe lẹ Jẹgbonu
Jọja Elihu dọmọ: “Yẹn nọ dọho tlọlọ sọn ahún ṣie mẹ bo nọ dọ oyọnẹn nugbo he to wiwá sọn nùflo ṣie lẹ ji,” (Job 33:3, Français courant) Be lehe hiẹ nọ dọho po mẹjitọ towe lẹ po do niyẹn to whenuena mì tindo gbèmanọpọ de do whẹho mọnkọtọn lẹ ji taidi avọ̀ lẹ, osẹ́n mẹglọn do whégbè tọn lẹ, kavi nuhiho ji ya?
Jọja Grégoire tindo numọtolanmẹ dọ onọ̀ emitọn ma tlẹ tindo lẹnpọn dagbe depope. E doakọnna avunhiho sinsinyẹn he tin to yé ṣẹnṣẹn gbọn laninọ na whégbè dile e sọgan wà do dali. Ṣigba to enẹgodo e yinuwa do ayinamẹ mẹho Klistiani delẹ tọn ji. E dọmọ, “Yẹn jẹ lehe numọtolanmẹ ṣie te dọ na Mama ji. Yẹn dọna ẹn nuhewutu yẹn do nọ jlo nado basi onú lẹ bo ma nọ tindo linlẹn dọ ewọ ko yọnẹn gba. Yẹn nọ saba dọ linlẹn ṣie tọ́n bo nọ basi zẹẹmẹ dọ yẹn ma to tintẹnpọn nado wà nudepope he jẹagọ podọ lehe e nọ vẹ́ na mi do na e yinuwa hẹ mi taidi ovivu de wutu. Enẹgodo e jẹ nukunnumọjẹnumẹ tindo ji podọ ninọmẹ onú lẹ tọn jẹ didiọ ji vude vude.”
Mọdopolọ hiẹ lọsu sọgan mọdọ hodidọ ‘tlọlọ sọn ahún mẹ wá’ sọgan gọalọ nado didẹ nukunnumamọjẹnumẹ susu lẹ.
Nukunpipedo Gbèmanọpọ lẹ Go
Ṣigba, ehe ma zẹẹmẹdo dọ, mẹjitọ towe lẹ na wá tindo pọndohlan onú lẹ tọn to aliho dopolọ mẹ po hiẹ po to afọdopolọji gba. Enẹwutu hiẹ dona gọkọna numọtolanmẹ towe lẹ. “Nulunọ nọ dọ linlẹn [numọtolanmẹ] etọn lẹpo jẹgbonu: ṣigba gbẹtọ nuyọnẹntọ nọ yí i whla kakajẹ godo whenu.” (Howhinwhẹn lẹ 29:11) Yí sọwhiwhe do basi zẹẹmẹ pọndohlan towe tọn lẹ. Tẹdo whẹho lọ lẹ go kakati nado to nudọn dọ “mẹlẹpo wẹ nọ wà mọ!”
To ojlẹ delẹ mẹ mẹjitọ towe lẹ na dọ lala. Ehe ma zẹẹmẹdo dọ yé ma mọnukunnujẹ ohó towe mẹ gba. E sọgan yindọ nugbajẹmẹji wẹ yé jlo na glọnalina. Viyọnnu owhe 16 mẹvi de yigbe dọmọ: “Onọ̀ ṣie nọ sinyẹn glanglan do go e, e nọ vẹ́ na mi eyin e dọ na mi dọ yẹn ma sọgan basi onú de, kavi [dọ yẹn dona] wá whégbè to ojlẹ dide de mẹ. Ṣigba to ohò etọn mẹ dọ́n, ewọ na taun tọn nọ hò ṣie pọ́n. . . . e nọ to dindin mi pé.”
Hihọ́ po zohunhun po he nukunnumọjẹ ode awetọ go nọ hẹnwa na whẹndo de zẹ̀ nuhe yè sọgan basi zẹẹmẹ etọn go. E nọ hẹn whégbè lẹzun nọtẹn bẹtẹn tọn de to ojlẹ awusinyẹnnamẹ tọn whenu. Ṣigba e biọ vivẹnu nujọnu tọn to adà dopodopo mẹhe go e gando lẹpo tọn mẹ.
Kanbiọ Hodọdopọ Tọn Lẹ
◻ Naegbọn jọja lẹ po mẹjitọ lẹ po do nọ saba diọnukunsọ yede?
◻ Nawẹ nukunnumọjẹnumẹ dagbe tintindo gando mẹjitọ towe lẹ go sọgan gando pọndohlan towe go na yé gbọn?
◻ Nawẹ hiẹ sọgan wá mọnukunnujẹ mẹjitọ towe lẹ mẹ ganji gbọn?
◻ Naegbọn gbẹzan awe zinzán do nọ hẹn kinklan to hiẹ po mẹjitọ towe lẹ po ṣẹnṣẹn siso sọmọ?
◻ Naegbọn e do yọ́n hugan nado dikena mẹjitọ lẹ ni yọnẹn to whenuena hiẹ to nuhahun sinsinyẹn lẹ tindo? Nawẹ hiẹ sọgan dọ na yé gbọn?
◻ Nawẹ hiẹ sọgan gọalọna mẹjitọ towe lẹ nado mọnukunnujẹ ohó towe mẹ ganji gbọn?
[Nudọnamẹ tangan lẹ to weda 22]
“Eyin [onọ̀ towe] tindo numọtolanmẹ dọ hiẹ tindo ojlo to ewọ mẹ, bo doayi whẹwhinwhẹ́n lẹ na numọtolanmẹ etọn delẹ go, ewọ na tẹnpọn nado doayi towe lẹ go hugan.”—Linlinwe ’Teen tọn
[Apotin/Yẹdide to weda 20, 21]
Nawẹ Yẹn Sọgan Dọna Mẹjitọ Ṣie lẹ Gbọn?
Azọngban lọ nado dọ nuwayindo de na mẹjitọ towe lẹ ma yin nuhe bọawu gba. Jọja Vincent dọmọ: “Yẹn nọ saba tindo numọtolanmẹ dọ mẹjitọ ṣie lẹ tindo jide gigọ́ do go e podọ enẹ nọ hẹn ẹn vẹawu na mi nado dọnsẹpọ yé na yẹn ma jlo nado hẹn homẹgble wá na yé gba.”
Jọja lẹ he nọ magbe nado ṣinyọnnudonu lẹ nọ saba jiya awusinyẹnnamẹnu ayihadawhẹnamẹnu he hoapa tọn. (Lomunu lẹ 2:15) Nuṣiwa yetọn lẹ sọgan lẹzun “agbàn pinpẹn,” he pẹnzin zẹjlẹgo nado hẹn. (Psalm 38:4) Dibla yin onú he yè ma sọgan dapana, yé nọ yin hinhẹn po huhlọn po nado klọ mẹjitọ yetọn lẹ gbọn lalodido dali, bo nọ gbọnmọ dali do nọ wanuyindo dogọ. Gbọnmọ dali haṣinṣan yetọn hẹ Jiwheyẹwhe nọ yin hinhẹngble.
Biblu dọmọ: “Ewọ he ṣinyọnnudo ylanwa etọn ma na wà dagbe, ṣigba mẹdepope he yigbe bosọ jo e dai na mọ lẹblanu.” (Howhinwhẹn lẹ 28:13) Dile owhe 19 mẹvi Betty dọ ẹ do: “To popolẹpo mẹ Jehovah nọ mọ onú lẹpo.”
Eyin whẹho lọ gando ylanwa sinsinyẹn de go, dín jona Jehovah tọn, bo yigbe nuwayindo towe tọn to odẹ̀ mẹ. (Psalm 62:8) Enẹgodo, dọ ẹ na mẹjitọ towe lẹ. (Howhinwhẹn lẹ 23:26) Yé tindo numimọ gbẹ̀mẹ tọn bo sọgan gọalọna we to whepoponu nado jó nuṣiwa towe lẹ do podọ nado dapana vivọ́ yé basi. Christian owhe 18 mẹvi de na linlin etọn dọmọ: “Na nugbo tọn e sọgan gọalọna we nado dọho gbọn dali etọn, e nọ yin kọgbọ de to godomẹ nado desẹ sọn ayiha towe mẹ.” Nuhahun lọ wẹ yindọ, nawẹ hiẹ na dọna mẹjitọ towe lẹ gbọn?
Biblu dọho dogbọn “ohó he yè dọ to ojlẹ etọn mẹ” dali. (Howhinwhẹn lẹ 25:11; yijlẹdo Yẹwhehodọtọ 3:1, 7 go.) Whetẹnu wẹ enẹ sọgan yin? Christian zindonukọn dọmọ: “Yẹn nọ nọte kakajẹ núdùdù whèjai tọn whenu podọ to whenẹnu nọ dọna Otọ́ ṣie dọ yẹn jlo nado dọho na ẹn.” Visunnu mẹjitọ godoponọ tọn de lọsu tẹnpọn to whedevonu: “Yẹn nọ saba dọho na Mama ojlẹ vude jẹnukọnna ojlẹ aimimlọn tọn; e nọ tin to vivomẹ ganji to whenẹnu. To whenuena e lẹkọ wá whégbè sọn azọ́n mẹ, agbọ́ ko nọ pe e susu.”
Vlavo hiẹ sọgan dọ nude taidi, “Mama po Papa po e, onú de to ahun mẹ dù na mi.” Podọ etẹwẹ lo eyin alọnu mẹjitọ towe lẹ tọn ján zẹjlẹgo nado dotoai hlan we? Hiẹ sọgan dọmọ, “Yẹn yọnẹn dọ alọnu mìtọn ján, ṣigba onú de to ahun mẹ dù na mi zẹjlẹgo. Be mí sọgan dọhodopọ ya?” To enẹgodo hiẹ sọgan kanse dọmọ: “Be mì ko wà onú de pọ́n gbede he winyan hù mì zẹjlẹgo nado dọho dogbọn dali etọn ya?”
Todin adà he sinyẹn lọ die: yèdọ didọna mẹjitọ towe lẹ dogbọn nuṣiwa lọ lọsu dali. Yin whiwhẹnọ bo “dọ nugbo,” e mayin nado yí nukunpẹvi do pọ́n nujọnu-yinyin nuṣiwa towe tọn kavi nado dè delẹ pò sọn linlin dehe mayin dagbe lẹ mẹ wẹ gba. (Efesunu lẹ 4:25; yijlẹdo Luku 15:21 go.) Yí hogbe he mẹjitọ towe lẹ na mọnukunnujẹemẹ lẹ zan, e mayin hodidọ he bẹ́ zẹẹmẹ vonọtaun hẹn na jọja lẹ kẹdẹ gba.
Na jọwamọ tọn, mẹjitọ towe lẹ sọgan tindo numọtolanmẹ awugble tọn po mẹhẹnjẹflumẹ tọn po to tintan whenu. Enẹwutu ni ma paṣa we kavi hẹn homẹgble we blo eyin yé bẹ hogbe sinsinyẹn numọtolanmẹ tọn lẹ ṣinyọ́n we! Eyin hiẹ ko hodo hokọnamẹ yetọn dowhenu tọn wẹ, vlavo hiẹ ma na ko tin to ninọmẹ ehe mẹ. Enẹwutu nabọẹ whii. (Howhinwhẹn lẹ 17:27) Dotoai hlan mẹjitọ towe lẹ bo na gblọndo kanbiọ yetọn lẹ tọn, mahopọnna lehe yé kàn yé sè do.
Matin ayihaawe nujikudo towe dogbọn hinhẹn whẹho lẹ jlọ dali na whàn yé siso taun. (Yijlẹdo 2 Kọlintinu lẹ 7:11 go.) Etomọṣo, wleawu nado kẹalọyi wọhẹ he a jẹ na ganji delẹ. “Ṣigba mẹplọnlọ depope, whenuena e tin to ote, ma sọawuhia nado yin ayajẹnu gba, adavo homẹgblenu: ṣigba to godo mẹ, e jó sinsẹ́n jijọho gigọ́ dodo tọn hlan yé he yè zan gbọn e dali lẹ.” (Heblu lẹ 12:11) Sọ flin ga, dọ, ehe ma na yin whenu godo tọn he hiẹ na tindo nuhudo alọgọ po ayinamẹ he whèwhín mẹjitọ towe lẹ tọn po gba. Plọn walọyizan lọ nado nọ dọna yé dogbọn nuhahun pẹvipẹvi towe lẹ dali bọ to whenuena nuhahun daho lẹ wá sọawuhia, hiẹ ma na dibú nado dọ nuhe tin to ahún towe mẹ na yé gba.
[Yẹdide]
De whenu de he mẹjitọ towe lẹ sọgan tin to ninọmẹ vivomẹ ayiha tọn de mẹ