WETA WIATỌ̀N
Eyin Alọwle Tin to Bẹbẹnu Gbakija Tọn
1, 2. To whenuena alọwle de tin to kọgbidinamẹnu glọ, kanbiọ tẹwẹ dona yin kinkanse?
TO 1988 yọnnu Italie tọn de he yinkọ etọn nọ yin Lucia jẹflumẹ tlala.a To owhe ao godo alọwle etọn pànta vivọnu. Whlasusu wẹ e ko tẹnpọn nado dọwhẹgbo hẹ asu etọn, ṣigba onú lọ poun wẹ yindọ e ma wazọ́n. Enẹwutu e klan na gbemasọ hẹ mẹnọzo wutu podọ todin pannukọn nukunpedo viyọnnu awe go na ede. To pinpọn godo to whenẹnu dọ́n, Lucia flin dọmọ: “Yẹn tindo nujikudo dọ nudepope ma sọgan whlẹn alọwle mítọn gba.”
2 Eyin hiẹ to nuhahun alọwle tọn lẹ tindo, hiẹ sọgan penugo nado mọnukunnujẹ numọtolanmẹ Lucia tọn mẹ. Alọwle towe sọgan yin tuklado podọ hiẹ sọgan to avosa eyin e gbẹ́ sọgan yin whinwhlẹngan. Eyin mọwẹ whẹho lọ te, hiẹ na mọ ẹn di alọgọnamẹnu nado gbadopọnna kanbiọ ehe:Be yẹn ko hodo ayinamẹ dagbe he Jiwheyẹwhe ko na to Biblu mẹ nado gọalọ to hinhẹn alọwle zun kọdetọn dagbenọ tọn ya?—Psalm 119:105.
3. To whenuena e yindọ gbẹdai ko lẹzun nuhe gbayipe de, nuyiwa tẹwẹ yin linlin etọn na to susu mẹhe yè gbẹdai po whẹndo yetọn lẹ po ṣẹnṣẹn?
3 To whenuena kọgbidinamẹnu lẹ yiaga to asu po asi po ṣẹnṣẹn, kàntluna alọwle lọ sọgan sọawuhia nado yin nuyiwa yanwle he bọawu hugan lọ. Ṣigba, to whenuena e yindọ otò susu ko tindo numimọ jideji to gbakija alọwle lẹ tọn mẹ, oplọn agọe tọn lẹ dohia dọ madozẹnzẹn susu to kanweko ji sunnu po yọnnu heyin gbigbẹdai lẹ tọn po wẹ kinklan lọ nọ vẹ na. Adade to omẹ ehelẹ mẹ nọ jiya nuhahun agbasalilo tọn lẹ hugan, yèdọ to agbasa po apọn po liho, hugan mẹhe gbọṣi alọwle yetọn mẹ lẹ. Bẹwlu po ayajẹ matindo ovi gbẹdai tọn lẹ po nọ saba gbọṣi aimẹ na owhe lẹ. Mẹjitọ po họntọn whẹndo he gbakija tọn lẹ po nọ jiya ga. Podọ etẹwẹ dogbọn aliho he mẹ Jiwheyẹwhe, yèdọ Dowatọ alọwle tọn, nọ pọ́n ninọmẹ lọ hlan te dali?
4. Nawẹ nuhahun lẹ to alọwle de mẹ sọgan yin nukunpedego gbọn?
4 Dile e yin didoayi e go to weta he wayi lẹ mẹ do, Jiwheyẹwhe tindo lẹndai dọ alọwle dona yin kọndopọ gbẹwhenu mẹtọn lẹpo tọn de. (Gẹnẹsisi 2:24) To whelọnu lo, naegbọn, alọwle susu do nọ gbakija? E sọgan gọn ma wá aimẹ to zánto dopo mẹ gba. Ohia avase tọn lẹ nọ saba tin. Nuhahun pẹvi lẹ to alọwle mẹ sọgan gblodeji dogọ kakajẹ whenuena yé na sọawuhia taidi nuhe mẹ yè ma sọgan lùntọ́n sọn. Ṣigba eyin nuhahun ehelẹ yin nukunpedego to niyaniya mẹ po alọgọ Biblu tọn po, susu gbakija alọwle tọn lẹ sọgan yin didapana.
YIN NUJIKUDONỌ
5. Ninọmẹ nujikudo tọn tẹwẹ dona yin pinpannukọn to alọwle depope mẹ?
5 Nugonu dopo he nọ planmẹ jẹ nuhahun lẹ kọ̀n to whedelẹnu wẹ nukundido he mayin nujọnu tọn lẹ he alọwlemẹ dopo kavi awe lẹ sọgan tindo. Otàn owanyi tọn lẹ, linlinnamẹwe he gbayipe lẹ, tito-to-whinnu to-whinnu televiziọn tọn lẹ, po yẹdide to okànji lẹ po sọgan wleawuna todido po odlọ lẹ po he gbọnvo na ogbẹ̀ nujọnu tọn taun. To whenuena odlọ ehelẹ ma mọ hẹndi yetọn yí, mẹde sọgan tindo numọtolanmẹ mẹhodu tọn, pekọ matindo tọn, bo tlẹ sọ duadi. Nalete, nawẹ, gbẹtọ mapenọ awe sọgan mọ ayajẹ yí to alọwle mẹ gbọn? E nọ biọ vivẹnudido nado jẹ haṣinṣan kọdetọn dagbenọ de kọ̀n.
6. (a) Pọndohlan jlẹkaji alọwle tọn tẹwẹ Biblu na? (b) Etẹwẹ yin whẹwhinwhẹn delẹ he nọ hẹn gbèmanọpọ lẹ wá to alọwle mẹ?
6 Biblu yọn-na-yizan. E kẹalọyi ayajẹ alọwle tọn lẹ, ṣigba e sọ na avase dọ mẹhe wlealọ lẹ “na tindo tukla to agbasalan mẹ.” (1 Kọlintinu lẹ 7:28) Dile e ko yin ayidego do, alọwlemẹ awe lọ lẹpo yin mapenọ bo sọgan ṣinuwa. Awuwle apọnmẹ tọn po numọtolanmẹ po gọna oplọn he dopodopo alọwlemẹ lọ lẹ tọn yí gbọnvo. Asu po asi po lẹ to whedelẹnu nọ tindo gbèmanọpọ dogbọn akuẹ, ovi, po yọnwẹn lẹ po dali. Whèdomẹ whenu tọn nado wà onú lẹ dopọ po nuhahun zanhẹmẹ tọn lẹ po dali sọgan sọ yin asisa avunhiho tọn de.b E nọ yí whenu nado didẹ whẹho mọnkọtọn lẹ, ṣigba gboadọ! Suhugan asu po asi po lẹ tọn nọ penugo nado pannukọn nuhahun mọnkọtọn lẹ bosọ nọ wazọ́n na pọngbọ heyin alọkẹyi to kọndopọmẹ lẹ.
MÌ DỌHODO GBÈMANỌPỌ LẸ JI
7, 8. Eyin wiwọ́ kavi nukunnumọjẹnumẹ agọ̀ lẹ tin to alọwlemẹ lẹ ṣẹnṣẹn, etẹwẹ yin aliho Owe wiwe tọn nado penukundo yé go?
7 E nọ vẹawuna mẹsusu nado gbọṣi abọẹ whui to whenuena yé to hodọ do numọtolanmẹ awugblenamẹ tọn lẹ ji, dẹ́sọ-dẹ́mẹ lẹ, kavi numọtolanmẹ mẹdetiti tọn lẹ. Kakati nado dọtọ́n tlọlọ dọmọ: “Nukunnumọjẹnumẹ agọ̀ wẹ yẹn tindo,” alọwlemẹ de sọgan gblehomẹ bosọ dlẹnkanna nuhahun lọ zẹjlẹgo. Mẹsusu na dọmọ: “Dewe tọn kẹdẹ mẹ wẹ hiẹ nọ ví do,” kavi, “Hiẹ ma yiwanna mi gba.” Na e ma jlo nado dọnnu wutu, alọwlemẹ diẹ sọgan nabọẹ.
8 Yanwle he yọ́n hugan wẹ nado hodo ayinamẹ Biblu tọn dọmọ: “Eyin mì gblehomẹ, mì waylando blo; mì dike owhè biọ do homẹgble mìtọn ji blo.” (Efesunu lẹ 4:26) Asu po asi po he wlealọ bosọ tindo ayajẹ de, to whenuena yé jẹ oflin 60tọ alọwle yetọn tọn kọ̀n, yè kàn aṣli kọdetọn dagbe alọwle yetọn tọn se yé. Asu lọ dọmọ: “Mí plọn ma nado nọ yì damlọn eyin mí ma didẹ gbèmanọpọ mítọn lẹ, mahopọnna lehe yé sọgan ko whè do sọ.”
9. (a) Etẹwẹ yin yinyọnẹn to Owe wiwe lẹ mẹ taidi ada titengbe hodọdopọ tọn de? (b) Etẹwẹ alọwlemẹ lẹ tindo nuhudo nado nọ saba basi, eyin ehe tlẹ biọ tuli po whiwhẹ po to mẹsi?
9 To whenuena asu po asi po de tindo gbèmanọpọ, dopodopo yetọn dona “yawu nado sè, ni whleawu nado gblọn, bosọ whleawu nado gblehomẹ.” (Jakobu 1:19) To tódoai po sọwhiwhe po godo, alọwlemẹ awe lẹpo sọgan mọ nuhudo lọ nado vẹvẹna jona. (Jakobu 5:16) Didọ po nugbonọ-yinyin po dọ, “Jaale ma gblehomẹ blo,” nọ biọ whiwhẹ po adọgbigbo po. Ṣigba nukunpedo gbèmanọpọ lẹ go to aliho ehe mẹ na yin kọdetọn dagbenọ taun to alọgọna asu po asi po he wlealọ lẹ mẹ e ma yin nado didẹ nuhahun yetọn lẹ kẹdẹ wẹ gba ṣigba nado wleawuna zohunhun po mẹdọnsẹpọ pẹkipẹki po he na hẹn yé nado mọ pekọ yinukọn dogọ to gbẹdido dopodopo yetọn tọn mẹ.
JLỌJẸ ALỌWLE TỌN NINA
10. Hihọ́ heyin ayinamẹ etọn na gbọn Paulu dali hlan Klistiani Kọlinti tọn lẹ tẹwẹ sọgan gando Klistiani de go to egbehe?
10 To whenuena apọsteli Paulu wlanwe hlan Kọlintinu lẹ, e namẹ ayinamẹ nado wlealọ ‘na gbigbayipe ogalilọ tọn wutu.’ (1 Kọlintinu lẹ 7:2) Aihọn egbehe tọn ylan taidi Kọlinti hoho whenu tọn, kavi tlẹ ylan hugan ẹn. Hosọ fẹnnuwiwa tọn lẹ he ji aihọnmẹnu lẹ nọ dọho do to gbangba, aliho aṣọdido jlẹkajininọ matindo tọn yetọn, po otàn gblewa tọn lẹ po he nọ sọawuhia to linlinnamẹwe po owe lẹ po mẹ, to televiziọn ji, podọ to sinnimọto lẹ mẹ, polẹpo yin bibladopọ nado fọ́n ojlo zanhẹmẹ he ma sọgbe hẹ osẹ́n tọn lẹ dote. Hlan Kọlintinu he nọ nọ lẹdo dopolọ mẹ lẹ, apọsteli Paulu dọmọ: “E pọnte nado wlealọ hú nado túnwán.”—1 Kọlintinu lẹ 7:9.
11, 12. (a) Ahọ́ etẹ tọn wẹ asu po asi po dù do ode awetọ yetọn, podọ walọyizan tẹwẹ dona yin zizedai hlan ode awetọ mẹtọn? (b) Nawẹ ninọmẹ lọ dona yin nukunpedego gbọn eyin yè dona tẹ̀ jlọjẹ alọwle tọn omẹ na ojlẹ gli de?
11 Enẹwutu, Biblu degbena Klistiani he wlealọ lẹ dọmọ: “Mì gbọ asu ni wà jlodagbe he jẹ hlan asi:mọkẹdẹ wẹ asi ni nọ wà hlan asu ga.” (1 Kọlintinu lẹ 7:3) Doayi e go dọ nuzindonuji lọ tin to nunamẹ ji—e ma yin do nubibiọ ji gba. Haṣinṣan pẹkipẹki agbasa tọn to alọwle mẹ nọ hẹn pekọwanamẹ nugbonugbo kiki eyin alọwlemẹ dopodopo yin ahunmẹduna dogbọn dagbe omẹ diẹ tọn dali. Taidi apajlẹ, Biblu degbena asu lẹ nado yí “nuyọnẹn do nọhẹ” asi yetọn lẹ. (1 Pita 3:7) Ehe na titengbe tọn yin nugbo to nina po jlọjẹ alọwle tọn mimọyi po mẹ. Eyin asi de mayin nuyiwa hẹ po walọmimiọn po, e sọgan vẹawuna ẹn nado duvivi ada alọwle tọn ehe.
12 Ojlẹ delẹ tin to whenuena alọwlemẹ lẹ sọgan tẹ̀ jlọjẹ alọwle tọn ode awetọ yetọn. Ehe sọgan yin nugbo gando asi lọ go to ojlẹ osun lọ tọn delẹ mẹ kavi to whenuena nuṣikọna ẹn taun. (Yijlẹdo Levitiku 18:19 go.) E sọgan yin nugbo gando asu lọ go to whenuena e to nuyiwa hẹ nuhahun sinsinyẹn de to azọ́nmẹ kavi tindo numọtolanmẹ núṣikọnamẹ agbasalan tọn pete. Ojlẹ mọnkọtọn heyin alọhẹndotena jlọjẹ alọwle tọn ninamẹ na ojlẹ gli de nọ yin nukunpedego eyin alọwlemẹ awe lẹpo dọho do ninọmẹ lọ ji tlọlọ bo magbe gbọn ‘gbeyiyi owanyi tọn’ dali. (1 Kọlintinu lẹ 7:5) Ehe na hẹnalọdotena depope to alọwlemẹ lọ lẹ mẹ ma nado wá tadona agọ̀ lẹ kọ̀n. Nalete, eyin, asi de tẹ̀ asu etọn sọn ojlo mẹ wá kavi eyin asu de yọnẹn ganji bo gboawupo nado namẹ jlọjẹ alọwle tọn to aliho owanyi tọn de mẹ, alọwlemẹ lọ sọgan yin jijodo nùvo hlan whlepọn. To ninọmẹ mọnkọtọn de mẹ, nuhahun lẹ sọgan fọndote to alọwle de mẹ.
13. Nawẹ Klistiani lẹ sọgan wazọ́n nado hẹn lẹnpọn yetọn do wiwe ji gbọn?
13 Taidi Klistiani lẹpo, devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn he ko wlealọ lẹ dona dapana yẹdide fẹnnuwiwa tọn lẹ, he sọgan fọ́n ojlo mawé po dehe ma sọgbe hẹ jọwamọ tọn lẹ po. (Kọlọsinu lẹ 3:5) Yé sọ dona basi hihọ́ na linlẹn po nuyiwa yetọn lẹ po to whenuena yé to nuyiwa hẹ hagbẹ vijinu awetọ tọn lẹpo. Jesu na avase dọmọ: “Eyin mẹdepope pọ́n yọnnusi de nado wà nugbigble hẹ ẹ, e ko deayọ hẹ ẹ to ayiha etọn mẹ dote.” (Matiu 5:28) Gbọn ayinamẹ Biblu tọn yiyizan gando zanhẹmẹ go, asu po asi po lẹ dona penugo nado dapana aijijẹ biọ whlepọn mẹ bosọ huwhẹ ayọdide tọn. Yé sọgan zindonukọn nado duvivi haṣinṣan pẹkipẹki awuvivinọ to alọwle de mẹ to ehe mẹ zanhẹmẹ nọ yin nuhọakuẹ yọnẹn na taidi nunina he we de sọn Dowatọ alọwle tọn, yèdọ Jehovah dè.—Howhinwhẹn lẹ 5:15-19.
DODONU OWE WIWE TỌN LẸ NA GBẸDAI
14. Ninọmẹ awubla tọn tẹlẹ wẹ nọ ze yede donukọnnamẹ to whedelẹnu? Etẹwutu wẹ?
14 Po ayajẹ po, to suhugan alọwle Klistiani lẹ tọn mẹ, nuhahun depope he fọndote sọgan yin nukunpedego. Nalete, to whedelẹnu, whẹho lọ ma nọ yin mọ gba. Na gbẹtọvi lẹ yin mapenọ bosọ to gbẹnọ to aihọn ylandonọ de mẹ he tin to anademẹ Satani tọn glọ wutu, alọwle delẹ nọ biọ gbakija mẹ. (1 Johanu 5:19) Nawẹ Klistiani lẹ dona yinuwa to ninọmẹ mẹwhlepọn tọn mọnkọtọn lẹ mẹ gbọn?
15. (a) Etẹwẹ yin dodonu Owe wiwe tọn dopo akàn lọ na gbẹdai po yọnbasi alọwle tọn po? (b) Naegbọn mẹdelẹ ko basi dide sọta gbigbẹ́ alọwlemẹ he mayin nugbonọ de dai?
15 Dile e ko yin nudego do to Weta 2 owe ehe tọn mẹ, ogalilọ wẹ dodonu Owe wiwe lẹ tọn dopo akàn lọ na gbẹdai po yọnbasi alọwle vọbasi tọn po.c (Matiu 19:9) Eyin hiẹ tindo kunnudenu tangan de dọ alọwlemẹ towe ko yí walọ nugbonọ mayin tọn zan, to whelọnu lo hiẹ pannukọn dide sinsinyẹn de. Be hiẹ na zindonukọn to alọwle lọ mẹ kavi biọ gbẹdai de ya? Nunọwhinnusẹ́n depope matin gba. Klistiani delẹ ko jona alọwlemẹ he lẹnvọjọ to aliho nujọnu tọn de mẹ, podọ alọwle heyin hinhẹn dote lọ ko tindo kọdetọn dagbe. Mẹdevo lẹ ko basi dide sọta gbẹdai na ovi lẹ tọn wutu.
16. (a) Etẹwẹ ninọmẹ delẹ he ko whàn mẹdelẹ nado gbẹ́ alọwlemẹ yetọn he ṣinuwa dai? (b) To whenuena alọwlemẹ homẹvọnọ de basi dide nado basi gbẹdai kavi ma nado wà mọ, naegbọn mẹde ma dona mọhodọ sinsinyẹn do dide omẹ enẹ tọn go?
16 To alọ devo mẹ, walọyizan ylando tọn lọ sọgan ko dekọtọn do hòmimọ kavi azọ̀n he yin bibẹplamẹ gbọn zanhẹmẹ de dali mẹ. Kavi vlavo ovi lọ lẹ dona yin hihọ́-basina sọn mẹjitọ huhlọn ṣizantọ to zanhẹmẹ liho de si. E họnwun dọ, onú susu tin nado gbadopọnna whẹpo yè nido basi dide de. Nalete, eyin hiẹ se dogbọn nugbomadọ alọwlemẹ towe tọn de dali podọ to enẹgodo bẹ haṣinṣan zanhẹmẹ tọn jẹeji po alọwlemẹ towe po, hiẹ gbọnmọ dali do dohia dọ hiẹ ko jona alọwlemẹ towe bo tindo ojlo nado zindonukọn to alọwle lọ mẹ. Dodonu gbẹdai tọn lẹ po yọnbasi Owe wiwe tọn lẹ nado vọ alọwle basi po ma gbẹsọ tin ba gba. Mẹdepope ma dona yin ajannọ to ohó mẹdevo tọn mẹ bo tẹnpọn nado yinuwa do dide towe ji, mọjanwẹ mẹdepope ma dona mọhodọ sinsinyẹn do dide towe go to whenuena hiẹ basi i gba. Hiẹ dona kẹalọyi kọdetọn dide he hiẹ basi lẹ tọn. “Omẹ dopodopo wẹ na hẹn agbàn ede tọn.”—Galatianu lẹ 6:5.
DODONU KINKLAN TỌN LẸ
17. Eyin ogalilọ de ma wá aimẹ, dogbo tẹlẹ wẹ Owe wiwe lẹ ze do kinklan kavi gbẹdai ji?
17 Be ninọmẹ delẹ sọgan tin he na hẹn kinklan sọgbe kavi vlavo gbẹdai sọn alọwlemẹ de go eyin omẹ enẹ ma tlẹ jẹ whẹgbledo ayọdide tọn mẹ ya? Mọwẹ, ṣigba to whẹho mọnkọtọn de mẹ, Klistiani de ma vò nado din gbẹdohẹmẹtọ atọ̀ntọ de po pọndohlan lọ po nado vọ alọwle basi gba. (Matiu 5:32) Biblu, to whenuena e to awuwle basina kinklan mọnkọtọn de, zinnudeji dọ omẹ he to kinklan lọ dona “tin mawlealọhẹ, kavi yè ni hẹn ẹn gbọwhẹ̀ hẹ asu etọn.” (1 Kọlintinu lẹ 7:11) Etẹwẹ ninọmẹ sinsinyẹn zẹjlẹgo delẹ he sọgan hẹn kinklan zun ayinamẹnu de?
18, 19. Etẹwẹ ninọmẹ sinsinyẹn zẹjlẹgo delẹ he sọgan deanana alọwlemẹ de nado ze gbesisọ-yinyin ayinamẹ lọ tọn nado klan kavi basi gbẹdai sọgbe hẹ osẹ́n do lẹnpọn mẹ, eyin alọvọwle ma tlẹ yọnbasi?
18 Eyọn, whẹndo lọ sọgan lẹzun hẹntọnọ klókló na nude madínwà po aṣa ylankan asu lọ tọn po wutu.d E sọgan yí akuẹ he nọ biọhọmẹ na whẹndo lọ do hòakọ kavi yí i zan nado nọgodona pipeve to amasin-adínọ lẹ kavi ahannunu mẹ. Biblu dọmọ: “Eyin mẹde ma wleawudai na . . . owhédo etọn lọsu lẹ, e mọ́n yise lọ, e sọ ylan hú mayisenọ.” (1 Timoti 5:8) Eyin sunnu mọnkọtọn de gbẹ nado diọ aliho etọn lẹ, vlavo tlẹ yí akuẹ asi etọn tọn zan nado nọgodona walọ ylankan etọn, asi lọ sọgan dè nado nọgodona dagbemẹninọ etọn po ovi etọn lẹ po tọn gbọn kinklan he sọgbe hẹ osẹ́n de mimọyi dali.
19 Nuyiwa he sọgbe hẹ osẹ́n mọnkọtọn lẹ sọgan sọ yin dogbapọnna ga eyin alọwlemẹ de yin danuwatọ penjege hlan alọwlemẹ etọn, vlavo nọ hò alọwlemẹ enẹ pludopludo jẹ obá de mẹ sọmọ bọ agbasalilo podọ ogbẹ̀ lọsu tlẹ nọ tin to owù mẹ. To yidogọ mẹ, eyin alọwlemẹ de tẹnpọn nado hẹn alọwlemẹ etọn de po huhlọn po nado gbà osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn to aliho delẹ mẹ, alọwlemẹ heyin budona lọ tlẹ sọgan sọ lẹnnupọn do kinklan ji, titengbe eyin whẹho lẹ yiaga jẹ obá de mẹ fie ogbẹ̀ gbigbọmẹ tọn yin zizedo owù mẹ te. Alọwlemẹ he ogbẹ̀ etọn tin to owù mẹ lọ sọgan wá tadona lọ kọ̀n dọ aliho dopo kẹdẹ lọ nado “setonuna Jiwheyẹwhe hú gbẹtọ” wẹ nado mọ kinklan sọgbe hẹ osẹ́n de yí.—Owalọ lẹ 5:29.
20. (a) To whẹho gbakija whẹndo tọn de mẹ, etẹwẹ họntọn he whèwhín po mẹho lẹ po sọgan zedonukọnnamẹ, podọ etẹwẹ yé ma dona zedonukọnnamẹ? (b) Mẹhe ko wlealọ lẹ ma dona yí alọdlẹndonu Biblu tọn lẹ zan hlan kinklan po gbẹdai po taidi whẹwhinwhẹn dindin nado wà etẹ?
20 To whẹho huhlọn ṣizan alọwlemẹ tọn lẹpo mẹ, mẹdepope ma dona ze kọgbidinamẹnu do alọwlemẹ homẹvọnọ lọ ji vlavo nado klán kavi nado nọ hẹ alọwlemẹ etọn gba. To whenuena e yindọ họntọn he whẹn po mẹho lẹ po sọgan gọalọ po ayinamẹ heyin zize sinai do Biblu ji lẹ po, omẹ ehelẹ ma sọgan yọ́n zẹẹmẹ gigọ nuhe to jijọ to asu po asi po de ṣẹnṣẹn tọn gba. Jehovah dopo akàn wẹ sọgan mọ enẹ. Nugbo wẹ dọ, asi Klistiani de ma na to yẹyidogona tito alọwle Jiwheyẹwhe tọn eyin ewọ yí whẹwhinwhẹn he ma sọnúde lẹ zan nado tlúkàn na ede sọn alọwle de mẹ. Ṣigba eyin ninọmẹ owù tọn he yiaga zẹjlẹgo de gbọṣi aimẹ, mẹdepope ma dona ṣan ẹn ko eyin e dè nado klán. Onú dopolọ pẹpẹ wẹ sọgan yin didọ gando asu Klistiani de go he to kinklan dín. “Mí omẹ pó wẹ na nọte to whẹ̀da-zinpo Jiwheyẹwhe tọn nukọn.”—Lomunu lẹ 14:10.
LEHE ALỌWLE HE GBAKIJA DE YIN WHINWHLẸNGAN DO
21. Numimọ tẹwẹ dohia dọ ayinamẹ Biblu tọn do alọwle ji nọ wazọ́n?
21 To osun atọ̀n godo to whenuena Lucia, he go mí donù jẹnukọn, yèdọ mẹhe klán sọn asu etọn go, dukosọ hẹ Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ ehovah Tọn lẹ bosọ jẹ Biblu plọn hẹ yé ji. E basi zẹẹmẹ dọmọ: “E paṣa mi tlala dọ Biblu na pọngbọ yọn-na-yizan lẹ hlan nuhahun ṣie. To osẹ dopo nupinplọn tọn poun godo, yẹn jlo nado dọwhẹgbo hẹ asu ṣie to afọdopolọ ji. To egbehe yẹn sọgan dọ edọ Jehovah yọ́n lehe yè sọgan whlẹn alọwle he tin to hunyanhunyan mẹ lẹ gán gbọn na nuplọnmẹ etọn lẹ gọalọna alọwlemẹ lẹ nado plọn lehe yé sọgan tindo numọtolanmẹ sisi tọn na ode awetọ mẹtọn do. E ma yin nugbo gba, dile mẹdelẹ sọalọakọn do, dọ Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ ehovah Tọn lẹ nọ klán whẹndo lẹ. To whẹho ṣie mẹ, nuhe yin ada awetọ pete wẹ nugbo lọ.” Lucia plọn nado yí nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ zan to gbẹzan etọn mẹ.
22. Etẹ mẹ wẹ asu po asi po he ko wlealọ lẹpo dona tindo jide te?
22 Whẹho Lucia tọn mayin ehe gbọnvo de gba. Alọwle dona yin dona de, e ma yin agbàn pinpẹn de gba. Nado jẹ yanwle enẹ kọ̀n, Jehovah ko wleawuna asisa ayinamẹ alọwle tọn he yọ́n hugan he ko yin kinkan pọ́n—yèdọ Ohó họakuẹ etọn. Biblu sọgan “diọ mayọndenọ zùn nuyọnẹntọ.” (Psalm 19:7-11) E ko whlẹn susu alọwle he tin to gbakija-donu lẹ gan bo ko sọ hẹn susu devo lẹ tọn he tindo nuhahun sinsinyẹn lẹ pọnte dogọ. Na asu po asi po he wlealọ lẹpo ni tindo nujikudo gigọ to ayinamẹ alọwle tọn he Jehovah Jiwheyẹwhe nọ namẹ lẹ mẹ. E wazọ́n na nugbo tọn!
[Nudọnamẹ Odò Tọn]
a Yinkọ ko yin didiọ.
b Delẹ to awa ehelẹ mẹ yin hodọdeji to weta he wayi lẹ mẹ.
c Hogbe Biblu tọn heyin lilẹdiọdogbedevomẹ do “ogalilọ” bẹ walọyizan ayọdide, zanhẹmẹ sunnu po sunnu po tọn, zanhẹmẹ kanlin tọn po hẹn, po walọ fẹnnuwiwa sọn ojlo mẹ wá tọn devo lẹ he bẹ yizan vijinu tọn hẹn po.
d Ehe ma bẹ ninọmẹ lẹ to ehe mẹ asu de, dile e tlẹ yindọ e tindo linlẹn dagbe, ma penugo nado wleawuna whẹndo etọn na whẹwhinwhẹn lẹ he hugan huhlọn etọn wutu hẹn gba, taidi azọ̀njijẹ kavi dotẹnmẹ agbasazọ́n matindo tọn lẹ.
NAWẸ NUNỌWHINNUSẸ́N BIBLU TỌN HELẸ SỌGAN GỌALỌ . . . NADO DAPANA GBAKIJA ALỌWLE DE TỌN GBỌN?
Alọwle yin asisa ayajẹ po nukunbibia tọn de po.—Howhinwhẹn lẹ 5:18, 19; 1 Kọlintinu lẹ 7:28.
Gbèmanọpọ lẹ dona yin nukunpedego to afọdopolọji.—Efesunu lẹ 4:26.
To hodọdopọ de mẹ, todoai yin onú titengbe taidi hodidọ nkọtọn.—Jakobu 1:19.
Jlọjẹ alọwle tọn dona yin bibasi to gbigbọ ṣejannabi matindo tọn po walọmimiọn de po mẹ.—1 Kọlintinu lẹ 7:3-5.