Weta ẹnẹ
Mẹhe Yẹwhegán Lẹpo Dekunnu Gandego
1. Etẹwẹ nudọnamẹ lẹ dogbọn tintin Jesu tọn whẹpo e do lẹzun gbẹtọvi dohia gando haṣinṣan etọn hẹ Jehovah go?
“OTỌ́ yiwanna Ovi, bosọ yí nuhe ewlọsu to wiwà lẹpo hia ẹ.” (Johanu 5:20) Haṣinṣan zohunhun tọn nankọtọn die, he Ovi lọ duvivi etọn hẹ Otọ́ etọn, yèdọ Jehovah! Haṣinṣan pẹkipẹki enẹ bẹjẹeji sọn ojlẹ he mẹ ovi lọ yin didá te gbọ́n, yèdọ owhe madosọha lẹ whẹpo e do yin jiji taidi gbẹtọ de. Ewọ wẹ Ovi dopo akàn Jiwheyẹwhe tọn, mẹhe Jehovah lọsu dá tlọlọ. Nudida he tin to olọn mẹ podọ to aigba ji lẹpo wẹ yin didá gbọn Ovi plọnji yiwanna enẹ gblamẹ. (Kọlọsinu lẹ 1:15, 16) E sọ yinuwa taidi Ohó Jiwheyẹwhe tọn, kavi Hoyidọtọ, Mẹhe gblamẹ ojlo Jiwheyẹwhe tọn yin lilá na mẹdevo lẹ te. Ovi dopo ehe lọ, heyin homẹhunhun Jiwheyẹwhe tọn, wẹ wá lẹzun Jesu Klisti.—Howhinwhẹn lẹ 8:22-30; Johanu 1:14, 18; 12:49, 50.
2. Obá tẹmẹ wẹ dọdai Biblu tọn lẹ dlẹnalọdo Jesu jẹ?
2 Dọdai gbọdo susu wẹ ko yin kinkàndai gando Ovi plọnji Jiwheyẹwhe tọn go whẹpo ohò etọn do yin mimọ to azọ́njiawu-liho. Apọsteli Pita dọna Kọneliọsi dọmọ: “Ewọ wẹ yẹwhegán lẹpo dekunnu hlan.” (Owalọ lẹ 10:43) Azọngban Jesu tọn yin nùdego to Biblu mẹ sọmọ bọ angẹli de dọna apọsteli Johanu dọmọ: “Okúnnuho Jesu tọn wẹ gbigbọ dọdai tọn.” (Osọhia 19:10) Dọdai enẹlẹ dohia hezeheze dọ ewọ wẹ Mẹssia lọ. Yé dọ̀n ayidonugo wá azọngban voovo he e na wà to lẹndai Jiwheyẹwhe tọn lẹ hinhẹndi mẹ ji. Mí dona tindo ojlo he siso to ehe lẹpo mẹ to egbehe.
Nuhe Dọdai lẹ Dehia
3. (a) To dọdai Gẹnẹsisi 3:15 tọn mẹ, mẹnu wẹ odàn lọ, “yọnnu lọ,” podọ ‘okún odàn lọ tọn’ nọtena? (b) Naegbọn devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ dona tindo ojlo sinsinyẹn to ‘ota odàn lọ tọn sisó’ mẹ?
3 Tintan to dọdai lọ lẹ mẹ yin didọ to atẹṣiṣi Edẹni mẹ tọn godo. Jehovah dọna odàn lọ dọmọ: “Yẹn nasọ yí okẹ̀n do hiẹ po yọnnu lọ po ṣẹnṣẹn; podọ do okún towe po okún etọn po ṣẹnṣẹn: ewọ na só ota towe, hiẹ na só afọgbẹn etọn.” (Gẹnẹsisi 3:15) Dọdai enẹ yin didọ hlan Satani, mẹhe odàn lọ nọtena. “Yọnnu lọ” wẹ titobasinanu nugbonọ Jehovah tọn he to olọn mẹ, ehe taidi asi nugbonọ de hlan ẹn. ‘Okún odàn lọ tọn’ bẹ angẹli po gbẹtọvi lẹpo he nọ do gbigbọ Satani tọn hia lẹ po hẹn, yèdọ mẹhe jẹagọdo Jehovah po omẹ Etọn lẹ po. ‘Ota odàn lọ tọn sisó’ zẹẹmẹdo vasudo mlẹnmlẹn na Satani atẹṣitọ lọ, mẹhe hẹn Jehovah gble, bo hẹn awubla sinsinyẹn wá na gbẹtọvi lẹ. Ṣigba mẹnu wẹ na wá sọn “okún” lọ mẹ he na só ota odàn lọ tọn? Enẹ ko yin ‘aṣli wiwe’ de na owhe kanweko susu.—Lomunu lẹ 16:20, 25, 26.
4. Nawẹ hukan whẹndo Jesu tọn dohia dọ ewọ wẹ Okún dopagbe lọ gbọn?
4 To nudi owhe 2000 sọn whenuena gbẹtọvi ko yin didá godo, Jehovah wleawuna nudọnamẹ gigọ́ lẹ dogọ. E dọ dọ Okún lọ na sọawuhia to kúnkan whẹndo Ablaham tọn mẹ. (Gẹnẹsisi 22:15-18) Etomọṣo, hukan whẹndo tọn he mẹ Okún lọ na tọ́nsọn, ma sinai do kúnkan agbasalan tọn ji gba, ṣigba Jiwheyẹwhe wẹ nọ basi nudide etọn. Mahopọnna owanyi Ablaham tọn na visunnu etọn Iṣmaeli, heyin jiji gbọn Hagali dali, Jehovah dọmọ: “Alẹnu ṣie wẹ yẹn na hẹn lodo hẹ Isaki, he Sala na ji na we.” (Gẹnẹsisi 17:18-21) Alẹnu enẹ yin hinhẹn lodo to godo mẹ, e mayin hlan Esau heyin visunnu plọnji Isaki tọn gba, ṣigba hlan Jakobu, he mẹ whẹndo 12 Islaeli tọn lẹ tọ́nsọn. (Gẹnẹsisi 28:10-14) To godo mẹ, e yin didohia dọ Okún lọ na yin jiji to whẹndo Juda tọn mẹ, sọn kúnkan Davidi tọn mẹ.—Gẹnẹsisi 49:10; 1 Otannugbo lẹ 17:3, 4, 11-14.
5. To whenuena Jesu bẹ lizọnyizọn aigba ji tọn etọn jẹeji, etẹwẹ hẹn ẹn họnwun dọ ewọ wẹ Mẹssia lọ?
5 Nudọnamẹ dejidego devo tẹlẹ wẹ do mẹhe Okún lọ yin hia? Hugan owhe 700 jẹnukọn wẹ Biblu ko donù Bẹtlẹhẹm go taidi fihe Okún dopagbe lọ na yin jiji te. E sọ dohia dọ Okún lọ ko tin togbẹ̀ “sọn azán hohotọ lẹ mẹ,” sọn ojlẹ he mẹ e yin didá to olọn mẹ. (Mika 5:2) Ojlẹ taun he mẹ e na sọawuhia te taidi Mẹssia lọ to aigba ji yin didọdai, gbọn yẹwhegán Daniẹli dali. (Daniẹli 9:24-26) Podọ whenuena Jesu yin yiyiamisisadode po gbigbọ wiwe po, e lẹzun Mẹssia Jehovah tọn na taun tọn, bọ ogbè Jiwheyẹwhe tọn sọn olọn mẹ do e hia hezeheze taidi Ovi Etọn. (Matiu 3:16, 17) Okún lọ yin didohia! Enẹwutu, Filipi sọgan dọ po nujikudo po dọmọ: “Míwlẹ ko mọ ẹn, mẹhe Mose to osẹ́n mẹ, po yẹwhegán lẹ po kanwe etọn, Jesu.”—Johanu 1:45.
6. (a) Sọgbehẹ nuhe Luku 24:27 dọ, etẹwẹ hodotọ Jesu tọn lẹ wá yọnẹn? (b) Mẹnu wẹ yin omẹ tintan ‘okún yọnnu lọ tọn,’ podọ etẹwẹ ota odàn lọ tọn sisó zẹẹmẹdo?
6 To enẹgodo, hodotọ Jesu tọn lẹ wá yọnẹn dọ alọdlẹndonu paa dọdai tọn susu wẹ tin to Owe-wiwe gbọdo lọ mẹ he do mẹhe Jesu yin hia. (Luku 24:27) E tlẹ wá họnwun hezeheze dọ Jesu wẹ yin omẹ tintan ‘okún dopagbe lọ tọn,’ ehe na só ota odàn lọ tọn, bo na sukúndona Satani. Gbọn Jesu gblamẹ, opagbe he Jiwheyẹwhe dó na gbẹtọvi lẹpo, yèdọ nuhe mí tindo ojlo na vẹkuvẹku todin lẹpo, na yin hinhẹndi.—2 Kọlintinu lẹ 1:20.
7. To yidogọmẹ na yinyọ́n Mẹhe dọdai lẹ dlẹnalọdo, onú devo tẹ yinyọnẹn wẹ na hẹn ale wá na mí?
7 Nawẹ ehe yinyọnẹn dona yinuwa do mí ji gbọn? Biblu dọho ojọ̀ Etiopianu de tọn he ko hia apadewhe dọdai ehelẹ tọn he dọhọdo wiwá Mẹfligọtọ po Mẹssia lọ tọn po ji. Na nuhe e hia lọ dózin do e wutu, e kanse wẹndagbe-jlatọ Filipi dọmọ: “Mẹnu tọn wẹ ehe yẹwhegán dọ he?” Ṣigba ojọ̀ lọ yinuwa to whenuena e mọ gblọndo na kanbiọ etọn. To whenuena e ko dotoai po sọwhiwhe po na zẹẹmẹ Filipi tọn godo, dawe lọ yọnẹn dọ nukunnumimọjẹ dọdai he ko mọ hẹndi yí ehe mẹ biọ dọ emi ni de afọdide delẹ. E mọnukunnujẹemẹ dọ emi dona yin bibaptizi. (Owalọ lẹ 8:32-38; Isaia 53:3-9) Be mí na yinuwa to aliho dopolọ mẹ ya?
8. (a) Etẹwẹ vivẹnudido Ablaham tọn nado yí Isaki do sanvọ́ nọtena? (b) Naegbọn Jehovah dọna Ablaham dọ akọta lẹpo na yin didona gbọn okún lọ gblamẹ, podọ nawẹ ehe gando mí go to egbehe gbọn?
8 Lẹnnupọn po sọwhiwhe po ga, do kandai mẹhẹnjọsi tọn heyin vivẹnudido Ablaham tọn nado yí Isaki, visunnu dopo akàn etọn gbọn Sala dali do sanvọ́ ji. (Gẹnẹsisi 22:1-18) Enẹ yin dohia nuhe Jehovah na wà to sọgodo lẹ tọn—yèdọ nado yí Ovi dopo akàn etọn do sanvọ́: “Jiwheyẹwhe yiwanna aihọn sọmọ bọ e yí Ovi detọ́n etọn dopo akàn namẹ, na mẹdepope he yí ì sè ma nado dọ̀n, ṣigba e nido tindo ogbẹ̀ madopodo.” (Johanu 3:16) Ehe hẹn mí deji dọ kẹdẹdile Jehovah na mí Ovi dopo akàn etọn nado hẹn lẹndai Etọn di, Ewọ nasọ “na onú popo mí vọ́nu hẹ ẹ ga.” (Lomunu lẹ 8:32) Etẹwẹ yin bibiọ to mí si? Dile e yin kinkàndai to Gẹnẹsisi 22:18 mẹ do, Jehovah dọna Ablaham dọ akọta lẹpo wẹ na yin didona gbọn Okún lọ gblamẹ, “na [Ablaham] yí ogbè [Jiwheyẹwhe tọn] sè wutu.” Mílọsu dona setonuna Jehovah po Ovi etọn po: “Mẹhe yise to Ovi mẹ tindo ogbẹ̀ madopodo: mẹhe ma yise to Ovi mẹ ma to na mọ ogbẹ̀; ṣigba homẹgble Jiwheyẹwhe tọn nọte to e ji.”—Johanu 3:36.
9. Eyin mí yọ́n pinpẹn todido ogbẹ̀ madopodo tọn he avọ́sinsan Jesu tọn hundote, etẹwẹ mí dona wà?
9 Eyin mí yọ́n pinpẹn todido ogbẹ̀ madopodo tọn he avọ́sinsan Jesu tọn hundote, mí na jlo nado wà nuhe Jehovah ko dọna mí gbọn Jesu gblamẹ lẹ. Gbedide ehelẹ sinai do owanyi mítọn na Jiwheyẹwhe podọ na kọmẹnu mítọn lẹ ji. (Matiu 22:37-39) Jesu dohia dọ owanyi mítọn na Jehovah na whàn mí nado plọn mẹdevo lẹ “nado nọ doayi onú lẹpo go, nudepope he [Jesu] degbena [mí].” (Matiu 28:19, 20) Podọ mí jlo nado má owanyi enẹ hẹ hatọ mítọn heyin devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ gbọn ‘pipli hẹ yé’ to gbesisọmẹ dali. (Heblu lẹ 10:25; Galatianu lẹ 6:10) Mọdopolọ, mí ma dona lẹndọ tonusisena Jiwheyẹwhe po Ovi etọn po biọ pipenọ-yinyin to mí si gba. Heblu lẹ 4:15 dọ dọ Jesu, heyin Yẹwhenọ Daho mítọn, sọgan ‘vẹawu madogán mítọn lẹ.’ Lehe enẹ miọnhomẹnamẹ do sọ, titengbe to whenuena mí dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe to odẹ̀ mẹ gbọn Klisti gblamẹ na alọgọ nado duto madogán mítọn lẹ ji!—Matiu 6:12.
Do Yise Hia to Klisti Mẹ
10. Naegbọn whlẹngán ma sọgan yin mimọ to fidevo depope adavo gbọn Jesu Klisti dali?
10 To whenuena apọsteli Pita ko basi zẹẹmẹ na whẹdatẹn daho Juvi lẹ tọn to Jelusalẹm dọ dọdai Biblu tọn lẹ ko mọ hẹndi do Jesu ji godo, e dotana po nujikudo po dọmọ: “Whlẹngán ma sọ tin to mẹdevo dè; na oyín de ma tin to olọn glọ he yè namẹ to gbẹtọ mẹ he yè nado whlẹn mí gán.” (Owalọ lẹ 4:12) To whenuena e yindọ kúnkàn Adam tọn lẹpo wẹ yin ylandonọ, okú yetọn ma tindo nuhọakuẹ depope he sọgan yin yiyizan taidi ofligọ na mẹdepope gba. Ṣigba gbẹtọ pipé wẹ Jesu, podọ ogbẹ̀ etọn tindo nuhọakuẹ avọ́sinsan tọn. (Psalm 49:6-9; Heblu lẹ 2:9) E ze ofligọ de donukọnna Jiwheyẹwhe he sọgbe pẹpẹ hẹ ogbẹ̀ pipé he Adam ko hẹnbu. (1 Timoti 2:5, 6) Ehe hùn aliho dote na mí nado mọ ogbẹ̀ madopodo yí to aihọn yọyọ Jiwheyẹwhe tọn mẹ.
11. Basi zẹẹmẹ lehe avọ́sinsan Jesu tọn sọgan hẹn alemọyi susugege wá na mí gbọn.
11 Ofligọ lọ tlẹ sọ hùn aliho dote na mí nado tindo alemọyi devo lẹ todin. Di apajlẹ, dile etlẹ yindọ mí yin ylandonọ, avọ́sinsan Jesu tọn hẹn ẹn yọnbasi na mí nado tindo ayihadawhẹnamẹnu wiwe de na ylando mítọn lẹ ko yin jijona wutu. Ehe tindo nuhọakuẹ tlala hugan avọ́sinsan kanlin tọn he Osẹ́n Mose tọn degbena Islaelivi lẹ nado nọ basi. (Owalọ lẹ 13:38, 39; Heblu lẹ 9:13, 14; 10:22) Etomọṣo, whẹpo mí na mọ jona mọnkọtọn, e biọ dọ mí ni gbọn nugbonọ-yinyin dali dohia dọ mí tindo nuhudo avọ́sinsan Klisti tọn: “Eyin míwlẹ dọ dọ mí ma tindo ylando, mí klọ míde, nugbo de ma sọ tin to mí mẹ gba. Eyin mí yigbe ylando mítọn lẹ tọn, nugbonọ, dodonọ wẹ ewọ nado jo ylando mítọn lẹ na mí, podọ nado klọ́ mí sọn mawadodo lẹpo mẹ.”—1 Johanu 1:8, 9.
12. Naegbọn yinylọndo osin mẹ do yin onú titengbe nado sọgan tindo ayihadawhẹnamẹnu dagbe to Jiwheyẹwhe nukọn?
12 Nawẹ ylandonọ lẹ sọgan do yise hia to Klisti po avọ́sinsan etọn po mẹ gbọn? Mẹhe nọgbẹ̀ to owhe kanweko tintan whenu lẹ do enẹ hia to gbangba, to whenuena yé lẹzun yisenọ. Gbọnna? Yé yin bibaptizi. Etẹwutu? Na Jesu degbè dọ devi emitọn lẹpo dona yin bibaptizi. (Matiu 28:19, 20; Owalọ lẹ 8:12; 18:8) To whenuena awuwledainanu owanyinọ he Jehovah basi gbọn Jesu dali lẹ yinuwado mẹde ji nugbonugbo, e ma na dọngbàn nado yinuwa. E na basi diọdo dandan tọn depope to gbẹzan etọn mẹ, klan ede do wiwe to odẹ̀ mẹ hlan Jiwheyẹwhe, bosọ basi yẹhiadonu klandowiwe etọn tọn gbọn yinyin yinylọndo osin mẹ dali. Yise didohia to aliho ehe mẹ kẹdẹ wẹ mẹde sọgan ‘biọ ayihadawhẹnamẹnu dagbe de sọn Jiwheyẹwhe dè.’—1 Pita 3:21.
13. Eyin mí mọ dọ mí ko waylando, etẹwẹ mí dona wà, podọ etẹwutu?
13 Nugbo wẹ dọ, etlẹ yin to baptẹm godo, mí sọgan jai jẹ ylando mẹ. Etẹwẹ dona yin wiwà to whelọnu lo? Apọsteli Johanu dọmọ: “Owe onú helẹ tọn wẹ yẹn wlan hlan mì, na mì ma na do waylan. Eyin mẹdepope waylan, mí tindo whẹ̀yidọtọ de to Otọ́ dè, Jesu Klisti dodonọ lọ: Ewọ sọ wẹ oyẹ̀su na ylando mítọn.” (1 Johanu 2:1, 2) Be ehe dohia dọ mahopọnna ylando depope he mí wà, eyin mí hodẹ̀ hlan Jiwheyẹwhe bo biọ jona ylando tọn, mí na mọ jona yí wẹ ya? Paali. Nado sọgan mọ jona, e nọ biọ lẹnvọjọ nujọnu tọn. Mí sọgan sọ dín alọgọ mẹho lẹ tọn, mẹhe ko tindo numimọ susu to agun Klistiani tọn mẹ lẹ. Mí dona mọnukunnujẹemẹ dọ nuhe jọ lọ ylan, bo dohia po ahundopo po dọ e vẹ́ na mí. Podọ mí na dovivẹnu vẹkuvẹku nado dapana onú dopolọ wiwà to whedevonu. (Owalọ lẹ 3:19; Jakobu 5:13-16) Eyin mí wàmọ, mí sọgan donukun alọgọ Jesu tọn, podọ mí nasọ yin hinhẹngọwa nukundagbe Jehovah tọn mẹ.
14. (a) Basi zẹẹmẹ aliho titengbe dopo he mẹ avọ́sinsan Jesu tọn ko hẹn ale wá na mí te. (b) Eyin mí tindo yise na taun tọn, etẹwẹ mí dona wà?
14 Avọ́sinsan Jesu tọn ko hùn aliho dote na ogbẹ̀ mavọmavọ to olọn mẹ na “lẹngbọpa pẹvi,” yèdọ hagbẹ awetọ okún he yin nùdego to Gẹnẹsisi 3:15 mẹ tọn. (Luku 12:32; Galatianu lẹ 3:26-29) E ko sọ hùn aliho ogbẹ̀ mavọmavọ tọn dote na gbẹtọ liva susu devo lẹ to paladisi aigba ji tọn mẹ. (Psalm 37:29; Osọhia 20:11, 12; 21:3, 4) Ogbẹ̀ mavọmavọ wẹ yin ‘nunina he Jiwheyẹwhe namẹ gbọn Klisti Jesu OKLUNỌ mítọn dali.’ (Lomunu lẹ 6:23; Efesunu lẹ 2:8-10) Eyin mí tindo yise to nunina enẹ mẹ bosọ yọ́n pinpẹn nutọn na lehe e yin hinhẹn yọnbasi do, mí na do ehe hia. Eyin mí yọ́n lehe Jehovah gbọn aliho jiawu dali yí Jesu zan nado hẹn ojlo Etọn di podọ lehe eyin onú titengbe dọ mímẹpo ni hodo afọdòmẹ Jesu tọn pẹkipẹki do. Ehe na hẹn mí penugo nado hẹn lizọnyizọn Klistiani tọn zun nuwiwa titengbe hugan to gbẹzan mítọn mẹ. Nujikudo he mí yido dọho na mẹdevo lẹ gando nunina jiawu Jiwheyẹwhe tọn ehe go, nọ do yise mítọn hia.—Owalọ lẹ 20:24.
15. Nawẹ yise to Jesu Klisti mẹ nọ hẹn pọninọ wá gbọn?
15 Lehe yise mọnkọtọn tindo nuyiwadomẹji dagbe he nọ hẹn pọninọ wá do sọ! Gbọn yise ehe dali, mí nọ dọnsẹpọ Jehovah, Ovi etọn, podọ ode awetọ mítọn to agun Klistiani tọn mẹ dogọ. (1 Johanu 3:23, 24) E nọ hẹn mí nado jaya dọ Jehovah ko gbọn homẹdagbe dali na Ovi etọn “oyín de . . . he hú oyín lẹpo [adavo oyín Jiwheyẹwhe tọn], dọ to oyín Jesu tọn mẹ kligonu lẹpo nido nọ jẹklo, yé he tin to olọn mẹ lẹ tọn, yé he tin to aigba lẹ tọn, po yé he tin to aigba sabọ lẹ tọn po. Podọ na odẹ́ lẹpo ni nọ yigbe dọ, Jesu Klisti wẹ OKLUNỌ, hlan gigo Jiwheyẹwhe Otọ́ tọn.”—Filippinu lẹ 2:9-11.
Hodọdopọ Dogbapọn Tọn
• To whenuena Mẹssia sọawuhia, naegbọn e do bọawu na mẹhe yí Ohó Jiwheyẹwhe tọn sè nugbonugbo lẹ nado yọnẹn?
• Etẹwẹ yin delẹ to nuhe mí dona wà lẹ mẹ nado do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn mítọn hia na avọ́sinsan Jesu tọn?
• Aliho tẹlẹ mẹ wẹ avọ́sinsan Jesu tọn ko hẹn ale wá na mí te? Nawẹ ehe nọ gọalọna mí gbọn to whenuena mí hodẹ̀ hlan Jehovah bo biọ jona ylando lẹ tọn?
[Yẹdide to weda 36]
Jesu dọna hodotọ etọn lẹ dọ yé dona plọn mẹdevo lẹ nado doayi gbedide Jiwheyẹwhe tọn lẹ go