Weta Fọtọ̀n
Dotoaina Ayinamẹ, Kẹalọyi Mẹplọnlọ
1. (a) Etẹwutu e do yindọ mímẹpo wẹ tindo nuhudo ayinamẹ po mẹplọnlọ po tọn? (b) Kanbiọ tẹwẹ mí dona gbadopọnna?
“NUSUSU mẹ wẹ mí omẹ popo to ylanwa te,” wẹ Biblu dọ to Jakobu 3:2 mẹ. Mí sọgan lẹnnupọndo ninọmẹ susu he mẹ mí ko gboawupo te nado yin gbẹtọ alọpa he Ohó Jiwheyẹwhe tọn jlo dọ mí ni yin lẹ ji. Enẹwutu mí yigbe dọ owhẹ̀ Biblu tọn whẹ́n to whenuena e dọmọ: “Dotoaina ayinamẹ, kẹalọyi mẹplọnlọ, na hiẹ nido yọnnuin to godo mẹ.” (Howhinwhẹn lẹ 19:20, NW) Matin ayihaawe, mí ko basi vọjlado lẹ nado hẹn gbẹzan mítọn wá kọndopọmẹ hẹ nuplọnmẹ Biblu tọn lẹ. Ṣigba, etẹwẹ nọ yin nuyiwa mítọn eyin Klistiani hatọ de na mí ayinamẹ do whẹho tangan de ji?
2. Etẹwẹ mí dona wà eyin ayinamẹ yin nina mí?
2 Mẹdelẹ nọ tẹnpọn nado dín whẹjijọ, nọ yí nukunpẹvi do pọ́n whẹho lọ, kavi ze whẹgbledomẹ lọ do mẹdevo lẹ ji. Ṣigba e yọnhugan nado dotoaina ayinamẹ bo yí ì do yizan mẹ. (Heblu lẹ 12:11) Nugbo wẹ dọ, mẹdepope ma dona donukun pipé sọn mẹdevo lẹ si, mọjanwẹ yè ma dona nọ na ayinamẹ whẹwhẹ do whẹho flinflin lẹ ji kavi do whẹho he Biblu jodo na nudide mẹdetiti tọn lẹ ji. Podọ ga, vlavo mẹhe to ayinamẹ na lọ ma ko gbadopọnna ninọmẹ lọ ganji, eyin mọwẹ, ehe sọgan yin hinhẹnwa ayidonugo etọn mẹ po sisi po. Ṣigba to hodọdopọ he bọdego ehe mẹ, mí ni dọ dọ ayinamẹ kavi mẹplọnlọ heyin nina lọ sọgbe, bo sinai do Biblu ji. Nawẹ mẹlọ dona yinuwa gbọn?
Apajlẹ He mẹ Mí Dona Plọnnu sọn Lẹ
3, 4. (a) Etẹwẹ Biblu bẹhẹn he sọgan gọalọna mí nado wleawuna pọndohlan dagbe gando ayinamẹ po mẹplọnlọ po go? (b) Nawẹ Ahọlu Sauli yinuwa hlan ayinamẹ gbọn, podọ etẹ mẹ wẹ e dekọtọn do?
3 Ohó Jiwheyẹwhe tọn bẹ linlin nujijọ nugbo tọn lẹ hẹn gando mẹhe mọ ayinamẹ he yé tindo nuhudo etọn yí lẹ go. To whedelẹnu, ayinamẹ lọ nọ zọnpọ hẹ mẹplọnlọ. Dopo to omẹ lọ lẹ mẹ wẹ Ahọlu Sauli Islaeli tọn. E gboawupo nado setonuna Jehovah gando akọta Amalẹki tọn go. Amalẹkinu lẹ diọnukunsọ devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ, bọ whẹdida Jehovah tọn wẹ yindọ depope to Amalẹkinu lẹ mẹ kavi to kanlin-yìnyìn yetọn lẹ mẹ ma dona yin jijodo ogbẹ̀. Ṣigba Ahọlu Sauli whlá ahọlu lọ po kanlin he yọ́npọ́n yetọn lẹpo dogbẹ̀.—1 Samuẹli 15:1-11.
4 Jehovah do yẹwhegán Samuẹli hlan nado wọhẹ Sauli. Nawẹ Sauli yinuwa gbọn? E dín whẹwhinwhẹ́n dọ emi gbawhàn Amalẹkinu lẹ tọn ṣigba magbe poun nado whlá ahọlu yetọn. Ṣigba, enẹ jẹagọdo gbedide Jehovah tọn. (1 Samuẹli 15:20) Sauli tẹnpọn nado dohia dọ gbẹtọ lẹ wẹ zọ́n bọ emi do whlá kanlin lẹ dogbẹ̀, enẹwutu e dọmọ: “Yẹn dibusi gbẹtọ lẹ bosọ setonuna ogbè yetọn.” (1 Samuẹli 15:24) Gigo edetiti tọn wẹ duahunmẹna ẹn, bọ etlẹ biọ to Samuẹli si nado gbògbéna ẹn to gbẹtọ lẹ nukọn. (1 Samuẹli 15:30) To agọgbọnẹnmẹ, Jehovah gbẹ́ Sauli dai taidi ahọlu.—1 Samuẹli 16:1.
5. Etẹwẹ jọ do Ahọlu Uzia go to whenuena e gbẹ́ ayinamẹ?
5 Ahọlu Juda tọn Uzia “sọ waylando do OKLUNỌ Jiwheyẹwhe etọn go; na ewọ yì biọ tẹmpli OKLUNỌ tọn mẹ nado mẹ̀ nuyọ́nwán.” (2 Otannugbo lẹ 26:16) Ṣigba yẹwhenọ lẹ kẹdẹ wẹ tindo jlọjẹ nado mẹ̀ nuyọ́nwán. To whenuena yẹwhenọ daho tẹnpọn nado glọnalina Uzia, ahọlu lọ gblehomẹ. Etẹwẹ jọ? Biblu dọmọ: “Opò lọ gbà jẹgbonu to nukọn na ẹn . . . na OKLUNỌ ko hò e wutu. Uzia ahọlu sọ yin pòtọnọ de jẹ azán okú etọn tọn gbè.”—2 Otannugbo lẹ 26:19-21.
6. (a) Naegbọn Sauli po Uzia po ma kẹalọyi ayinamẹ? (b) Naegbọn ayinamẹ gbigbẹdai yin nuhahun sinsinyẹn de to egbehe?
6 Naegbọn e do vẹawuna Sauli po Uzia po nado kẹalọyi ayinamẹ? Nuhahun tangan lọ wẹ goyiyi, dopodopo yetọn nọ ze ayidonugo do yede ji zẹjlẹgo. Walọyizan ehe nọ hẹn awubla wá na mẹsusu. Yé nọ lẹndọ alọkikẹyi ayinamẹ nọ do nugomape yetọn hia kavi nọ kọnmasin do oyín dagbe yetọn go. Ṣigba, na nugbo tọn, madogán de wẹ goyiyi yin. Goyiyi nọ hẹn nulẹnpọn mẹtọn dózin bọ yè ma nado kẹalọyi alọgọ he Jehovah nọ wleawuna gbọn Ohó po titobasinanu etọn po dali. Enẹwutu, Jehovah gbẹnunamẹ dọmọ: “[Goyiyi] wẹ nọ jẹnukọnna husudo, ayiha [saklanọ] nọ jẹnukọnna aijijẹ.”—Howhinwhẹn lẹ 16:18; Lomunu lẹ 12:3.
Mí Dona Kẹalọyi Ayinamẹ
7. Nupinplọn he jlọmẹdote tẹwẹ sọgan yin pinplọn sọn aliho he mẹ Mose kẹalọyi ayinamẹ te mẹ?
7 Owe-wiwe sọ bẹ apajlẹ dagbe mẹhe kẹalọyi ayinamẹ lẹ tọn hẹn, podọ mí sọgan hodo apajlẹ omẹ ehelẹ tọn. Lẹnnupọndo Mose ji, mẹhe asi etọn tọ́ na ayinamẹ gando lehe e na penukundo azọngban pinpẹn etọn go gbọn. Mose dotoaina ẹn bosọ yí ayinamẹ etọn zan to afọdopolọji. (Eksọdusi 18:13-24) Dile etlẹ yindọ Mose tindo aṣẹpipa daho, naegbọn e do kẹalọyi ayinamẹ? Na e tindo whiwhẹ wutu wẹ. “Mose yin homẹmimiọnnọ tlala hú mẹhe tin to nukunmẹ aigba lọ tọn ji lẹpo.” (Osọha lẹ 12:3) Nawẹ homẹmimiọn yin nujọnu sọ? Zẹfania 2:3 dohia dọ e zẹẹmẹdo ogbẹ̀ mítọn.
8. (a) Ylando tẹlẹ wẹ Davidi wà? (b) Nawẹ Davidi yinuwa hlan wọhẹ he Natani na ẹn gbọn? (c) Etẹwẹ dekọtọn sọn ylando Davidi tọn mẹ?
8 Ahọlu Davidi deayọ hẹ Batiṣeba bo tẹnpọn nado ṣinyọnnudo e gbọn mimọ dọ Ulia asu yọnnu lọ tọn yin hùhù dali. Jehovah do yẹwhegán Natani hlan nado wọhẹ Davidi. E lẹnvọjọ bo yigbe po awuyiya po dọmọ: “Yẹn ko waylando do OKLUNỌ.” (2 Samuẹli 12:13) Dile etlẹ yindọ Jiwheyẹwhe kẹalọyi lẹnvọjọ Davidi tọn, e dona jiya kọdetọn ylanwiwa etọn tọn. Jehovah dọna ẹn dọ ohí ma “na tọ́nsọn owhé [etọn] gbè,” dọ asi etọn lẹ na yin nina “kọmẹnu [etọn] lẹ,” podọ ovi he yin jiji sọn ayọdide etọn mẹ na “kú dandan”—2 Samuẹli 12:10, 11, 14.
9. Etẹ go wẹ mí ma dona wọnji eyin yè na ayinamẹ kavi domẹplọnlọ mí go?
9 Ahọlu Davidi yọ́n ale he nọ wá sọn todidoai na ayinamẹ dagbe lẹ mẹ. To ojlẹ de mẹ, e dopẹ́ na Jiwheyẹwhe mẹhe dè ayinamẹ lọ wá sọn. (1 Samuẹli 25:32-35) Be enẹ wẹ yin walọyizan mítọn ya? Eyin mọwẹ, mí na yin hihọ́-basina sọn didọ po wiwà nususu he sọgan wá vẹ́ na mí lẹ po mẹ. Ṣigba etẹwẹ lò, eyin mí biọ ninọmẹ lẹ mẹ he na zọ́n bọ mí na yin ayinamẹ na kavi tlẹ mọ mẹplọnlọ yí? Mí ma dona wọnji gbede dọ ehe yin kunnudenu dohia owanyi Jehovah tọn, he bẹ dagbemẹ-ninọ kakadoi mítọn hẹn.—Howhinwhẹn lẹ 3:11, 12; 4:13.
Jẹhẹnu Họakuẹ He Dona Yin Awuwlena Lẹ
10. Jẹhẹnu tẹwẹ Jesu dohia dọ eyin dandan na mẹhe na biọ Ahọluduta lọ mẹ lẹ?
10 Nado sọgan tindo haṣinṣan dagbe hẹ Jehovah podọ hẹ mẹmẹsunnu Klistiani mítọn lẹ, mí dona wleawuna jẹhẹnu tangan delẹ. Jesu donu dopo go to whenuena e ze ovi pẹvi de dote to devi etọn lẹ ṣẹnṣẹn bo dọmọ: “Adavo mìwlẹ diọ bo taidi yọpọvu lẹ, mìwlẹ ma na biọ ahọludu olọn tọn mẹ gbọn alọdepope mẹ gba. Enẹwutu mẹdepope he na whiwhẹ ede dai di yọpọvu, dopolọ wẹ klo hugan to ahọludu olọn tọn mẹ.” (Matiu 18:3, 4) Devi Jesu tọn lẹ dona wleawuna whiwhẹ, na yé ko dọnnu to yede ṣẹnṣẹn do mẹhe yin kiklo hugan ji.—Luku 22:24-27.
11. (a) Nukọn mẹnu tọn wẹ mí dona tindo whiwhẹ te, podọ etẹwutu? (b) Eyin mí tindo whiwhẹ, etẹwẹ dona yin nuyiwa mítọn gando ayinamẹ go?
11 Apọsteli Pita wlanwe dọmọ: “[Mìmẹpo] nisọ yí whiwhẹ do ṣinyọnavọna [mìde]: na Jiwheyẹwhe ko diọnukunsọ goyitọ lẹ, bosọ na ojọmiọn ayihawhiwhẹnọ lẹ.” (1 Pita 5:5) Mí yọnẹn dọ mí dona whiwhẹ míde to Jiwheyẹwhe nukọn, ṣigba wefọ ehe dohia dọ mí sọ dona tindo whiwhẹ to nuyiwa hẹ yisenọ hatọ lẹ mẹ. Eyin mí wàmọ, mí ma na gblehomẹ do ayinamẹ dagbe he mẹdevo lẹ na mí go gba ṣigba dona plọnnu sọn yé dè.—Howhinwhẹn lẹ 12:15.
12. (a) Jẹhẹnu titengbe tẹwẹ nọ zọnpọ hẹ whiwhẹ? (b) Naegbọn nuyiwadomẹji he walọyizan mítọn nọ tindo do mẹdevo lẹ ji dona duahunmẹna mí?
12 Whiwhẹ po dagbemẹ-ninọ mẹdevo lẹ tọn hihopọn po nọ zọ̀n afọsu-afọsi. Apọsteli Paulu wlan dọmọ: “Mẹde dín [dagbe] etọn titi blo, ṣigba omẹ dopodopo dagbe kọmẹnu etọn tọn. . . . Enẹwutu eyin mì to dùdù, kavi eyin mì to nùnù, kavi nudepope mì to wiwà, mì nọ wà popo hlan gigo Jiwheyẹwhe tọn. Mì [hẹn mẹdepope dahli] blo, Ju, Kosi, kavi agun Jiwheyẹwhe tọn de.” (1 Kọlintinu lẹ 10:24-33) Paulu ma dọ dọ mí dona dapana nujlomẹ mẹdetiti tọn lẹpo gba, ṣigba e dotuhomẹna mí ma nado wà nudepope he na whàn mẹdevo nado wà nuhe ayihadawhẹnamẹnu etọn mọdọ e ylan.
13. Apajlẹ tẹwẹ sọgan dohia vlavo eyin mí hẹn ẹn zun aṣa nado nọ yí ayinamẹ Owe-wiwe tọn lẹ do yizan mẹ?
13 Be hiẹ nọ hò dagbemẹ-ninọ mẹdevo lẹ tọn pọ́n hú nujlomẹ towe titi ya? Mímẹpo dona plọn nado nọ wàmọ. Aliho susu mẹ wẹ mí sọgan wà ehe te. Di apajlẹ, lẹnnupọndo aṣọdido po nusisọ́ po ji. Ehelẹ yin whẹho nujlomẹ mẹdetiti tọn he dona tin to kọndopọmẹ hẹ nujinọtedo Owe-wiwe tọn gando jlẹkaji-ninọ, nado nọ mimẹ́ ji, po wiweji-ninọ po go. Ṣigba eyin hiẹ wá doayi e go dọ na oplọn he mẹhe tin to lẹdo towe mẹ lẹ yí wutu, aṣọdido po nusisọ́ towe po glọnalina mẹdevo lẹ nado dotoaina owẹ̀n Ahọluduta lọ tọn, be hiẹ na basi vọjlado ya? Matin ayihaawe, alọgigọna mẹdevo lẹ nado duale ogbẹ̀ mavọmavọ tọn yin nujọnu hú homẹ mẹdetiti tọn hinhẹnhùn.
14. Naegbọn e yin nujọnu nado wleawuna whiwhẹ po mẹdevo lẹ tọn hihopọn po?
14 Jesu ze apajlẹ dai to whiwhẹ po mẹdevo lẹ tọn hihopọn po mẹ, bo tlẹ klọ afọ devi etọn lẹ tọn. (Johanu 13:12-15) Ohó Jiwheyẹwhe tọn dọ gando ewọ go dọmọ: “Mì gbọ ayiha he tin to Klisti Jesu mẹ ni tin to mì mẹ ga. Mẹhe, tintin to ohia Jiwheyẹwhe tọn mẹ, ma lẹn ẹn na ale nado sọzẹn hẹ Jiwheyẹwhe gba: ṣigba e klọ́n gigo etọn dai, e yí ojlẹmọ afanumẹ tọn de na ede, yè sọ basi i to apajlẹ gbẹtọ lẹ tọn mẹ: mimọ ẹn to apajlẹ gbẹtọ de tọn mẹ, e whiwhẹ ede, bosọ lẹzun tonusetọ kakajẹ okú.”—Filippinu lẹ 2:5-8; Lomunu lẹ 15:2, 3.
A Gbẹkọ Mẹplọnlọ Jehovah Tọn Go Blo
15. (a) Diọdo tẹlẹ wẹ mí dona basi nado sọgan wleawuna jẹhẹnu he na hẹn homẹhun Jiwheyẹwhe? (b) Etẹwẹ Jehovah ko yizan nado wleawuna ayinamẹ po mẹplọnlọ po na mímẹpo?
15 Na mímẹpo wẹ yin ylandonọ wutu, eyin dandan dọ mí dona basi diọdo to nuyiwa po walọyizan mítọn po mẹ eyin mí na hodo apajlẹ jẹhẹnu Jiwheyẹwhe mítọn tọn. Mí dona ze ‘gbẹtọ-yinyin yọyọ lọ dogo.’ (Kọlọsinu lẹ 3:5-14) Ayinamẹ po mẹplọnlọ po nọ gọalọna mí nado yọ́n fie mí dona basi vọjlado te lẹ podọ to enẹgodo nado mọ lehe e dona yin bibasi do. Biblu wẹ yin asisa ayinamẹ tọn tangan he mí tindo nuhudo etọn. (2 Timoti 3:16, 17) Owe zinjẹgbonu he sinai do Biblu ji po opli lẹ po he titobasinanu Jehovah tọn wleawuna lẹ nọ gọalọna mí nado yí Ohó Jiwheyẹwhe tọn lẹ do yizan mẹ. Etlẹ yindọ mí ko se ayinamẹ lọ dai, be mí sọgan yọnẹn dọ mí gbẹsọ tindo nuhudo etọn bo na tẹnpọn nado basi vọjlado ya?
16. Alọgọ tẹwẹ Jehovah wleawu etọn na dopodopo mítọn?
16 Jehovah nọ gbọn mẹtọnhopọn owanyinọ etọn dali gọalọna mí nado duto nuhahun mítọn lẹ ji. Gbẹtọ livi susu wẹ ko yin alọgọna gbọn plọnmẹ Biblu whégbè tọn lẹ dali. Mẹjitọ lẹ nọ na ayinamẹ bo nọ domẹplọnlọ ovi yetọn lẹ go nado basi hihọ́na yé sọn walọyizan he sọgan hẹn awubla wá na yé mẹ. (Howhinwhẹn lẹ 6:20-23) To agun lọ mẹ, mẹdelẹ nọ saba kàn ayinamẹ po vọjlado he dona yin bibasi lẹ po biọ lizọnyizọnwatọ numimọnọ lẹ nado sọgan hẹn nugopipe yetọn pọnte to sinsẹ̀nzọn lọ mẹ. To whedelẹnu, mẹho lẹ sọgan kàn ayinamẹ biọ ode awetọ yetọn kavi mẹhe tindo numimọ to lizọnyizọn lọ mẹ lẹ. Mẹhe pegan to gbigbọ-liho lẹ nọ yí Biblu zan nado gọalọna mẹhe tindo nuhudo etọn lẹ, ehe nọ yin wiwà to gbigbọ walọmimiọn tọn mẹ. Eyin a to ayinamẹ na, flin nado “payi dewe go, na yè nikaa whlé hiẹ lọsu pọ́n ga.” (Galatianu lẹ 6:1, 2) Na nugbo tọn, mímẹpo wẹ tindo nuhudo ayinamẹ po mẹplọnlọ po tọn nado sọgan sẹ̀n Jiwheyẹwhe nugbo dopokẹdẹ lọ to pọmẹ.
Hodọdopọ Dogbapọn Tọn
• Nawẹ Jehovah nọ gbọn owanyi dali gọalọna mí nado yọ́n fie mí dona basi vọjlado te lẹ gbọn?
• Naegbọn e nọ vẹawuna mẹsusu nado kẹalọyi ayinamẹ he yé tindo nuhudo etọn, podọ owù tẹwẹ tin to ehe mẹ?
• Jẹhẹnu titengbe tẹlẹ wẹ na gọalọna mí nado nọ kẹalọyi ayinamẹ, podọ nawẹ Jesu ze apajlẹ dai to ehelẹ mẹ gbọn?
Yẹdide to weda 142]
Uzia gbẹ́ ayinamẹ dai bo yin hihò po pòzọ̀n po
Mose mọaleyi na e kẹalọyi ayinamẹ sọn Jẹtlo dè wutu