Weta Fọtọ̀n-nukun-atọ̀n
‘Yé Mayin Apadewhe Aihọn Tọn’
1. (a) Jẹnukọnna okú etọn, etẹwẹ Jesu biọ do ota devi etọn lẹ tọn mẹ? (b) Naegbọn kadaninọ ma nado yin ‘apadewhe aihọn tọn’ do yin nujọnu sọmọ?
JESU hodẹ̀ do ota devi etọn lẹ tọn mẹ to ozán he jẹnukọnna hùhù etọn mẹ. Na e yọnẹn dọ Satani na gbidikọna yé to aliho sinsinyẹn mẹ wutu, Jesu dọna Otọ́ etọn dọmọ: “Yẹn ma basi kanbiọ dọ, hiẹ nido fọ̀ yé sọn aihọn mẹ gba, ṣigba dọ hiẹ ni whlá yé sọn oylan mẹ. Yé mayin aihọn tọn, yèdọ dile yẹn mayin aihọn tọn do.” (Johanu 17:15, 16) Naegbọn kadaninọ na aihọn do yin nujọnu sọmọ? Na Satani wẹ yin ogán aihọn ehe tọn wutu. Klistiani lẹ ma na jlo nado yin apadewhe aihọn he Satani to anadena tọn gba.—Luku 4:5-8; Johanu 14:30; 1 Johanu 5:19.
2. Aliho tẹlẹ mẹ wẹ Jesu mayin apadewhe aihọn tọn te?
2 Dọ Jesu mayin apadewhe aihọn tọn ma dohia dọ e ma yiwanna gbẹtọ lẹ gba. Kakatimọ, e hẹnazọngbọna awutunọ lẹ, bo fọ́n oṣiọ lẹ sọnku, bosọ plọnnu gbẹtọ lẹ gando Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn go. E tlẹ sọ yí ogbẹ̀ etọn do sanvọ́ do ota gbẹtọvi lẹ tọn mẹ. Ṣigba e gbẹwanna walọ po nuyiwa ylankan mẹhe nọ do gbigbọ aihọn Satani tọn hia lẹ tọn po. Enẹwutu, e gbẹnunamẹ sọta ojlo mawé tọn lẹ, gbẹzan agbasanu bibẹpli tọn, po yanwle yindidi tọn po. (Matiu 5:27, 28; 6:19-21; Luku 20:46, 47) E ma dona paṣa mí dọ, Jesu sọ nọla na tonudidọ aihọn tọn lẹ ga. Dile ewọ tlẹ yin Ju de do sọ, e ma tindo mahẹ to nudindọn tonudidọ tọn he tin to Lomu po Ju lẹ po ṣẹnṣẹn mẹ gba.
‘Ahọluduta Ṣie Mayin Aihọn Ehe Tọn Gba’
3. (a) Owhẹ̀ tẹwẹ nukọntọ sinsẹ̀n Juvi lẹ tọn sadokọna Jesu to Pilati nukọn, podọ etẹwutu? (b) Etẹwẹ dohia dọ Jesu ma tindo ojlo to lilẹzun ahọlu he gbẹtọvi lẹ nọ dù de mẹ?
3 Lẹnnupọndo nuhe jọ to whenuena nukọntọ sinsẹ̀n Juvi lẹ tọn wle Jesu bo hẹn ẹn wá togán Lomu tọn Pọntiu Pilati nukọn ji. Na nugbo tọn, homẹ wẹ gble nukọntọ enẹlẹ na Jesu hùngona yẹnuwiwa yetọn wutu. Nado hẹn togán lọ nado diọnukunsọ Jesu, yé sawhẹdokọna ẹn dọmọ: “Míwlẹ mọ dawe he to akọta mítọn hẹngble, bosọ to kikọ́ nado na tòkuẹ hlan Sesali, bosọ to didọmọ Ahọlu yiamisisadode de wẹ ewlọsu.” (Luku 23:2) E họnwun hezeheze dọ lalo wẹ ehe yin, na to owhe dopo jẹnukọn, Jesu gbẹ́ nado yin ahọlu to whenuena gbẹtọ lẹ jlo nado yí ì do duahọlu. (Johanu 6:15) E yọnẹn dọ Ahọlu sọgodo tọn de to olọn mẹ wẹ emi na yin. (Luku 19:11, 12) Podọ ga, Jehovah wẹ na ze e do ofìn ji, e mayin gbẹtọ de gba.
4. Etẹwẹ yin pọndohlan Jesu tọn gando takuẹ-nina go?
4 Azán atọ̀n poun whẹpo Jesu nado yin wiwle, Falesi lẹ tẹnpọn nado domọ na Jesu nado dọ nuhe na jẹagọdo osẹ́n takuẹ-nina tọn. Ṣigba e dọmọ: “Mì do abọgan-kuẹ [akuẹ Lomu tọn] dopo hia mi. Boṣiọ po winwlan po mẹnu tọn wẹ e tindo?” To whenuena yé dọ dọ “Sesali tọn,” e gblọn dọ: “Be mì yí onú he yin Sesali tọn lẹ hlan Sesali, bosọ yí onú he yin Jiwheyẹwhe tọn lẹ hlan Jiwheyẹwhe.”—Luku 20:20-25.
5. (a) Nuplọnmẹ tẹwẹ Jesu plọn devi etọn lẹ to whenuena e yin wiwle? (b) Nawẹ Jesu basi zẹẹmẹ nuhe e ko wà lọ tọn gbọn? (c) Etẹwẹ yin kọdetọn whẹdida enẹ tọn?
5 Jesu ma plọnmẹ nado ṣiatẹ sọta aṣẹpipa aihọn tọn lẹ pọ́n gbede gba. To whenuena awhànfuntọ lẹ po mẹdevo lẹ po wá nado wle Jesu, Pita de ohí tọ́n bo sán otó na dopo to sunnu lọ lẹ mẹ. Ṣigba Jesu dọmọ: “Yí ohí towe do otẹn etọn mẹ; na mẹhe ze ohí lẹpo wẹ na dọ̀n po ohí po.” (Matiu 26:51, 52) To aihọngbè, Jesu basi zẹẹmẹ nuhewutu e wàmọ tọn na Pilati, dọmọ: “Ahọludu ṣie mayin aihọn he tọn gba: eyin ahọludu ṣie ko yin aihọn he tọn, be awhàngán ṣie lẹ do hoavùn, na yè ma nado jo mi hlan Ju lẹ.” (Johanu 18:36) Pilati yigbe dọ ‘dodonu depope matin na owhẹ̀ heyin sisadokọna’ Jesu. Ṣigba na e dibuna gbẹtọgun lọ wutu, Pilati ze Jesu jo nado yin whiwhedo-núgo.—Luku 23:13-15; Johanu 19:12-16.
Devi lẹ Hodo Anademẹ Jesu Tọn
6. Nawẹ Klistiani fliflimẹ tọn lẹ dohia dọ yé gbẹwanna gbigbọ aihọn tọn, ṣigba bo yiwanna gbẹtọ lẹ gbọn?
6 Devi Jesu tọn lẹ yọ́n nuhe e zẹẹmẹdo ma nado yin apadewhe aihọn tọn. E zẹẹmẹdo nado dapana walọ jijọ-madi-Jiwheyẹwhe tọn po nuyiwa aihọn tọn lẹ po, he bẹ danuwiwa po aihundida mawé he nọ yin bibasi to aihundatẹn Lomu tọn lẹ po hẹn. Na devi lẹ dapana ayidedai mọnkọtọn lẹ wutu, yé nọ yin yiylọdọ wangbẹnamẹtọ lẹ. Ṣigba to vogbingbọnmẹ na wangbigbẹna gbẹtọ hatọ yetọn, yé nọ wazọ́n sinsinyẹn nado gọalọna mẹdevo lẹ nado duale sọn awuwledainanu Jiwheyẹwhe tọn na whlẹngán mẹ.
7. (a) Etẹwẹ devi fliflimẹ tọn lẹ jiya etọn na yé mayin apadewhe aihọn tọn wutu? (b) Nukun tẹwẹ yé yí do pọ́n togán lẹ po takuẹ-nina po, podọ etẹwutu?
7 Hodotọ Jesu tọn lẹ yin homẹkẹndo dile e ko yin do na ewlọsu, whlasusu gbọn togán heyin lalo do na lẹ dali. Etomọṣo, to nudi owhe 56 W.M., apọsteli Paulu wlanwe hlan Klistiani he tin to Lomu lẹ, bo dotuhomẹna yé nado ‘yin mẹmẹglọ hlan aṣẹpipa daho lẹ [togán lẹ], na aṣẹpipa he tin lẹpo Jiwheyẹwhe dè wẹ yé sọn.’ E mayin dọ Jehovah wẹ nọ ze togán lẹ do finẹ gba, ṣigba e na dotẹnmẹ yé nado tin-to-aimẹ kakajẹ whenuena Ahọluduta etọn kẹdẹ na dugán do aigba ji. Paulu na ayinamẹ Klistiani lẹ nado na sisi togán lẹ podọ nado nọ sú takuẹ.—Lomunu lẹ 13:1-7; Titu 3:1, 2.
8. (a) Obá tẹmẹ wẹ Klistiani lẹ dona yin mẹmẹglọ na aṣẹpipa daho lẹ jẹ? (b) Nawẹ Klistiani fliflimẹ tọn lẹ hodo apajlẹ Jesu tọn gbọn?
8 Etomọṣo, taliaina togán lẹ dona tindo dogbó, e mayin mlẹnmlẹn gba. Eyin osẹ́n gbẹtọ tọn lẹ wá sọta osẹ́n Jehovah tọn lẹ, sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn lẹ dona setonuna osẹ́n Etọn. Doayi nuhe owe lọ On the Road to Civilization—A World History dọ gando Klistiani fliflimẹ tọn lẹ go: “Klistiani lẹ gbẹ́ nado tindo mahẹ to azọngban tovi Lomu tọn delẹ tọn mẹ. Klistiani lẹ . . . mọdọ e ma sọgbehẹ nuyise yetọn nado plọn awhànfunfun. Yé ma nọ kẹalọyi ogántẹn tonudidọ tọn gba. Yé ma nọ sẹ̀n ahọluigbagán lọ.” To whenuena whẹdatẹn daho Juvi lẹ tọn “kọ́ na” devi lẹ gbidigbidi ma nado dọyẹwheho ba, yé gblọn dọmọ: “Míwlẹ ma hà nọ ma setonuna Jiwheyẹwhe hú gbẹtọ.”—Owalọ lẹ 5:27-29.
9. (a) Naegbọn Klistiani he tin to Jelusalẹm lẹ do ze afọdide he yé ze to owhe 66 W.M.? (b) Aliho tẹmẹ wẹ enẹ yin apajlẹ dagbe de te?
9 Devi lẹ nọ kada mlẹnmlẹn sọn nudindọn tonudidọ po awhànfunfun po tọn lẹ mẹ. To owhe 66 W.M., Ju he tin to Jude lẹ fọ́ngu sọta Sesali. Awhànpa Lomu tọn lẹ dosla lẹdo Jelusalẹm po awuyiya po. Etẹwẹ Klistiani he tin to tòdaho lọ mẹ lẹ wà? Yé flin ayinamẹ Jesu tọn he dọ dọ yé dona tọ́nsọn tòdaho lọ mẹ. To whenuena Lomunu lẹ lẹkọ na ojlẹ-gli de, Klistiani lẹ họnyi Tọ̀sisa Jọdani tọn godo to osó Pella tọn ji. (Luku 21:20-24) Kadaninọ yetọn yin apajlẹ de na Klistiani nugbonọ lẹ to godo mẹ.
Kadaninọ Klistiani Tọn to Azán Godo Tọn Ehelẹ Mẹ
10. (a) Azọ́n tẹmẹ wẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ hẹn alọnu-ján te, podọ etẹwutu? (b) Etẹ mẹ wẹ yé tin to kada te?
10 Be kandai whenuho tọn dohia dọ pipli de tin to azán godo tọn ehelẹ mẹ bo hodo apajlẹ kadaninọ Klistiani fliflimẹ lẹ tọn ya? Mọwẹ, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ko wàmọ. Ojlẹ ehe lẹpo wẹ yé yizan, nado to yẹwhehodọ dọ Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn kẹdẹ wẹ yin nuyizan lọ he na hẹn jijọho, kọdetọn dagbe tintindo, po ayajẹ po wá na wanyina dodo tọ́ lẹ kakadoi. (Matiu 24:14) Ṣigba Klistiani nugbo lẹ ko nọ kada na nuhe dù gufinfọn akọta tọn lẹ.
11. (a) Nawẹ kadaninọ Kunnudetọ lẹ tọn gbọnvona nuyiwa nukọntọ sinsẹ̀n tọn lẹ tọn gbọn? (b) Nukun tẹwẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ yí do pọ́n nuhe mẹdevo lẹ nọ wà to tonudidọ mẹ?
11 To vogbingbọn mlẹnmlẹn mẹ, nukọntọ sinsẹ̀n aihọn ehe tọn lẹ ko tlọ́ biọ whẹho tonudidọ tọn lẹ mẹ. To aigba delẹ ji, yé ko basi nujijla zohunhun tọn nado nọgodona mẹhe ze yinkọ dai nado dugán lẹ kavi jẹagọdo yé. Nukọntọ sinsẹ̀n tọn delẹ tlẹ nọ dù togán. Mẹdevo lẹ ko na tuli tonudọtọ lẹ nado kẹalọyi tito he nukọntọ sinsẹ̀n tọn lẹ yigbena lẹ. Ṣigba, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ma nọ dádo whẹho tonudidọ tọn lẹ mẹ gba. Mọjanwẹ yé ma nọ glọnalina mẹdevo lẹ nado kọnawudopọ hẹ tònu-dọgbẹ́ de, kavi nado dugán to otẹn tonudidọ tọn mẹ, kavi nado doalọ to vòbibla mẹ do niyẹn. Jesu dọ dọ devi emitọn lẹ ma dona yin apadewhe aihọn tọn gba, enẹwutu Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ma nọ doalọ to tonudidọ mẹ.
12. Etẹwẹ ko dekọtọn na kada ma nọ sinsẹ̀n aihọn tọn lẹ tọn wutu?
12 Dile Jesu dọ dọdai etọn do, akọta lẹ ko fùnawhàn susu. Akọ̀ lẹ tlẹ ko funawhàn hẹ ode awetọ yetọn to otò dopolọ mẹ. (Matiu 24:3, 6, 7) Diblayin dọ whepoponu wẹ nukọntọ sinsẹ̀n tọn lẹ nọ nọgodona akọta de kavi akọ̀ de sọta devo, bo nọ na tuli hodotọ yetọn lẹ nado wà onú dopolọ. Etẹwẹ yin kọdetọn lọ? Hagbẹ sinsẹ̀n dopolọ tọn lẹ ko hù yedelẹ to awhàn mẹ na akọta kavi akọ̀ yetọn lẹ gbọnvo poun wutu. Ehe jẹagọdo ojlo Jiwheyẹwhe tọn.—1 Johanu 3:10-12; 4:8, 20.
13. Etẹwẹ kunnudenu lẹ dohia dogbọn kadaninọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn dali?
13 Ṣigba, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ko nọ kada mlẹnmlẹn to gufinfọn lẹpo mẹ. Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn 1er novembre 1939 [Glẹnsigbe] dọmọ: “Mẹhe to adà OKLUNỌ tọn mẹ lẹpo na nọ kada na akọta he to awhànfun lẹ.” Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ to akọta lẹpo mẹ podọ to ninọmẹ lẹpo mẹ to titẹdo nudide ehe go zọnmii. Yé ma nọ na dotẹnmẹ kinklan tonudidọ aihọn ehe tọn po awhàn po nado hẹn mẹmẹsunnu-yinyin akọjọpli tọn yetọn gble. Yé ko ‘yí ohí yetọn do tùn agbogọdọẹ podọ yí owhán yetọn lẹ do tùn glepọnu lẹ.’ Na kadaninọ yetọn wutu, yé masọ nọ plọn awhàn ba.—Isaia 2:3, 4; 2 Kọlintinu lẹ 10:3, 4.
14. Etẹwẹ ko jọ do Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ go na kadaninọ na aihọn wutu?
14 Etẹwẹ yin dopo to kọdetọn he kadaninọ yetọn hẹnwa lẹ mẹ? Jesu dọmọ: “Na mì mayin aihọn tọn wutu, . . . aihọn [na] gbẹwanna mì.” (Johanu 15:19) Susu Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn wẹ ko yin zizedo ganpamẹ na yé yin devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn wutu. Mẹdelẹ ko yin yasana, bo tlẹ yin hùhù, dile e jọ do Klistiani owhe kanweko tintan tọn lẹ go do. Ehe yinmọ na Satani, “yẹwhe owhenu ehe tọn,” diọnukunsọ devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ, he mayin apadewhe etọn.—2 Kọlintinu lẹ 4:4; Osọhia 12:12.
15. (a) Fitẹ wẹ akọta lẹpo to zọnlinzin pànta, podọ etẹwẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ gbọn sọwhiwhe dali do dapana? (b) Naegbọn kadaninọ na aihọn lọ do yin whẹho nujọnu tọn de?
15 Devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ jaya dọ yé mayin apadewhe aihọn tọn, na akọta aihọn tọn lẹpo wẹ to zọnlinzin pànta opodo yetọn to Amagẹdọni. (Daniẹli 2:44; Osọhia 16:14, 16; 19:11-21) Na mí nọ kada na aihọn lọ wutu, mí na lùn nugbajẹmẹji enẹ tọ́n. Taidi gbẹtọ heyin kinkọndopọ lẹdo aihọn pé lẹ, mí yin nugbonọ na Ahọluduta olọn mẹ tọn Jiwheyẹwhe tọn. Nugbo wẹ dọ, na kadaninọ na aihọn lọ wutu, mí nọ yin ṣinṣanko bosọ nọ yin homẹkẹndo. Ṣigba, to madẹnmẹ, enẹ na doalọte, na aihọn ylankan dinwhenu tọn he to anademẹ Satani tọn glọ na yin vivasudo kakadoi. To alọdevo mẹ, mẹhe sẹ̀n Jehovah lẹ kẹdẹ wẹ na nọgbẹ̀ kakadoi to aihọn yọyọ dodowiwa tọn etọn mẹ to Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn glọ.—2 Pita 3:10-13; 1 Johanu 2:15-17.
Hodọdopọ Dogbapọn Tọn
• Nawẹ Jesu do nuhe e zẹẹmẹdo ma nado ‘yin apadewhe aihọn tọn’ hia gbọn?
• Etẹwẹ yin walọyizan Klistiani fliflimẹ tọn lẹ tọn dohlan (a) gbigbọ aihọn tọn, (b) togán lẹ, podọ (c) takuẹ-nina?
• Aliho tẹlẹ mẹ wẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ko do kunnudenu kadaninọ Klistiani tọn yetọn hia te to egbehe?
Yẹdide to weda 165]
Jesu basi zẹẹmẹ dọ ewọ po hodotọ etọn lẹ po ‘mayin apadewhe aihọn tọn’