Tindo Kọdetọn Dagbe to Omọ̀ Nukunkẹn Tọn Didapana Mẹ
“Mẹhe jlo nado yin adọkunnọ lẹ jai biọ whlepọ́n de mẹ, po omọ̀ de po.”—1 TIMOTI 6:9.
1. Naegbọn mí dona tin to lẹnpọn mẹ dogbọn omọ̀ lẹ dali?
HOGBE lọ “omọ̀” sọgan hẹnwe lẹnnupọn do gbeyantọ́ de ji he to azọ́nwanu yẹdoklọmẹ tọn de dó nado wlé kanlin he ma to aṣeji. Etomọṣo, Jiwheyẹwhe hẹn ẹn họnwun dọ na míwlẹ omọ̀ he tindo owù hugan lẹ mayin nuyizan paa mọnkọtọn lẹ gba, ṣigba nuhe sọgan wle mí do omọ̀ mẹ to gbigbọ liho kavi to walọyizan liho. Lẹgba yin azọ́nyọnẹntọ ganji to omọ̀ mọnkọtọn lẹ didó mẹ.2 Kọlintinu lẹ 2:11; 2 Timoti 2:24-26.
2. (a) Nawẹ Jehovah nọ gọalọna mí nado dapana omọ̀ owù tọn lẹ gbọn? (b) Wunmẹ omọ̀ titengbe tẹ́ tọn wẹ yin hinhẹn wá ayidonugo mẹ todin?
2 Jehovah nọ gọalọna mí gbọn dido delẹ to susu omọ̀ wunmẹwunmẹ Satani tọn lẹ hia dali. Di apajlẹ, Jiwheyẹwhe gbẹnunamẹ dọ nùflo, kavi onù mítọn lẹ, sọgan yin omọ̀ de eyin mí ma dọho po nuyọnẹn po, fifiẹ, kavi dogbọn nuhe ma jẹ dọ mí ni dọ dali. (Howhinwhẹn lẹ 18:7; 20:25) Goyiyi sọgan yin omọ̀ de, dile gbẹdohẹ gbẹtọ he nọ gblehomẹ apla lẹ sọgan yin do. (Howhinwhẹn lẹ 22:24, 25; 29:25) Ṣigba mì gbọ mí ni lẹhlan omọ̀ devo: “Mẹhe jlo nado yin adọkunnọ lẹ jai biọ omọ̀ whlépọn de mẹ, po omọ̀ de po, onulu wantuntun susu he nọ gbleawunamẹ po, ehe hunkọ nọ siọ omẹ do vivà po dindọn po mẹ.” (1 Timoti 6:9) Nuhe tin to godona omọ̀ enẹ kavi dodonu etọn sọgan yin bibladopọ to hogbe lọ “nukunkẹn” mẹ. Dile e tlẹ yindọ nukunkẹn nọ saba sọawuhia gbọn gbemima de nado yin adọkunnọ dali, nukunkẹn na taun tọn yin omọ̀ he tindo ada susu de.
Jehovah Nọ Na Mí Avase Gando Owù lọ Go
3, 4. Nuplọnmẹ dogbọn nukunkẹn dali tẹwẹ whenuho gbẹtọvi hohowhenu tọn lẹ tindo?
3 Na titengbe tọn, nukunkẹn yin ojlo he ma tindo dogbo kavi he zẹjlẹgo nado tindo susu, vlavo e sọgan yin akuẹ, nutindo lẹ, huhlọn, zanhẹmẹ, kavi onu devo lẹ tọn. E ma yin míwlẹ wẹ yin omẹ tintan lọ lẹ nado yin zize do owù mẹ gbọn omọ̀ nukunkẹn tọn dali gba. Na whenu dindẹn to jipa Edẹni tọn mẹ, omọ̀ nukunkẹn tọn wle Evi podọ to enẹgodo Adam. Alọwlemẹ Evi tọn, mẹhe tindo numimọ gbẹ̀mẹ tọn hugan yọnnu lọ, ko yin pinplọn gbọn Jehovah lọsu dali. Jiwheyẹwhe ko wleawu owhé paladisi tọn de na yé. Yé sọgan duvivi susugege núdùdù dagbe wunmẹwunmẹ lẹ tọn, he yin dido do aigba he yè ma hẹn flú de ji. Yé sọgan donukun nado tindo ovi pipé lẹ, ehe yé sọgan nọhẹ lẹ bo sẹ̀n Jiwheyẹwhe kakadoi. (Gẹnẹsisi 1:27-31; 2:15) Be enẹ ma na taidi nuhe ko pé nado hẹn pekọwana gbẹtọvi depope ya?
4 Etomọṣo, onu susu tintindo mẹde tọn ma nọ glọnalina nukunkẹn nado lẹzun omọ̀ de gba. Evi yin wiwlé do omọ̀ mẹ gbọn nukundido nado taidi Jiwheyẹwhe dali, yedọ mẹdekannujẹ tintindo dogọ po nujinọtedo ewlọsu tọn lẹ zizedai po. E taidi dọ Adam jlo gbẹdido zọnmii tọn de hẹ asi whànpẹnọ etọn, mahopọnna nuhe ehe sọgan biọ to e si. Eyin gbẹtọvi pipe ehelẹ sọgan yin wiwlé gbọn omọ̀ nukunkẹn tọn dali, hiẹ sọgan yọn pinpẹn nuhewutu nukunkẹn do sọgan yin owùnu de na mí.
5. Nawẹ eyin onu titengbe na mí do sọ nado dapana omọ̀ nukunkẹn tọn?
5 Mí dona họ́ míde sọta yinyin wiwlé do omọ̀ mẹ gbọn nukunkẹn dali na apọsteli Paulu na mí avase dọmọ: “Be mì ma yọnẹn dọ mawadodonọ lẹ ma na dugú ahọludu Jiwheyẹwhe tọn? Yè klọ mì blo; ogalọtọ lẹ, kavi boṣiọsẹ̀ntọ lẹ, kavi ayọdetọ lẹ, kavi yọnnujọmẹ lẹ, kavi yé he nọ yí sunnu do hẹn yede gble lẹ. Kavi ajotọ lẹ, kavi nukunkẹnnọ lẹ ... ma na dugú ahọludu Jiwheyẹwhe tọn.” (1 Kọlintinu lẹ 6:9, 10) Paulu sọ dọna mí dọmọ: “Ṣigba ogalilọ, po mawé lẹpo po, kavi nukunkẹn, yè sọ ylọ oyín etọn to mì ṣẹnṣẹn bà blo.” (Efesunu lẹ 5:3) Enẹwutu nukunkẹn ma tlẹ dona yin hosọ hodọdopọ tọn de po lẹndai lọ po nado hẹn pekọwa na agbasa mapenọ mítọn gba.
6, 7. (a) Apajlẹ Biblu tọn tẹlẹ wẹ do lehe nukunkẹn sọgan tindo huhlọn do sọ hia? (b) Naegbọn apajlẹ mọnkọtọn lẹ dona yin nugbẹnamẹ de na mí?
6 Jehovah ko basi kandai apajlẹ susu tọn nado hẹn mí tin to nukle hlan owù nukunkẹn tọn. Flin nukunkẹn Akani tọn. Jiwheyẹwhe dọ dọ Jeliko na yin vivasudo, ṣigba fataka, sika, ogan vẹẹ, po ogan po, na yin na agbànhọ Emi tọn. To bẹjẹeji Akani sọgan ko jlo nado hodo anademẹ enẹ, ṣigba e jai biọ omọ̀ nukunkẹn tọn mẹ. To afọdopolọji he e jẹ Jeliko, e taidi dọ gbejizọnlin ahiwhiwhle tọn de ji wẹ é tọ́n nkọtọn to fie e mọ ahidonanu mẹhẹnjọsi tọn de te, gọna avọ̀ whanpẹnọ he sọgbe hẹ ẹ pẹpẹ. To yíyí fataka po sika po he akuẹ yetọn sọ livi dọla tọn godo, e sọgan ko lẹnnupọn dọ, ‘Kosọ dagbe nankọtọn die! Ajò pete wẹ ehe yin.’ Nuhe e yin lọ pẹẹ niyẹn! To nukunkẹndido do nuhe na ko yin vivasudo kavi hẹn wá agbànhọ mẹ godo, e jajo do Jiwheyẹwhe, podọ enẹ yí ogbẹ̀ Akani tọn sọn e si. (Jọṣua 6:17-19; 7:20-26) Sọ lẹnnupọn do apajlẹ Gehazi po Juda Iskaliọti tọn po ji ga.2 Ahọlu lẹ 5:8-27; Johanu 6:64; 12:2-6.
7 Mí ma dona yí nukun pẹvi do pọ́n nugbo lọ dọ omẹ atọ̀n he yin nùdego to aga lẹ mayin kosi he tin to wunvimẹ na nujinọtedo Jehovah tọn lẹ gba. Kakatimọ, yé tin to haṣinṣan klandowiwe tọn de mẹ hẹ Jiwheyẹwhe. Yemẹpo ko mọ azọ́n jiawu he dona ko zín huhlọn Jiwheyẹwhe tọn do yé ji po nujọnu-yinyin gbigbọṣi nukundagbe etọn mẹ po. Etomọṣo, omọ̀ nukunkẹn tọn wẹ hẹn yé jai. Mílọsu ga sọgan hẹn haṣinṣan mítọn hẹ Jiwheyẹwhe gble eyin mí dike na mílọsu ni yin wiwlé gbọn wunmẹ omọ̀ nukunkẹn tọn depope dali. Alọpa kavi wunmẹ nukunkẹn tọn tẹlẹ wẹ sọgan yin owùnu na mí hugan?
Yin Wiwle Gbọn Omọ̀ Nukunkẹn tọn Dali na Adọkun Kavi Nutindo Agbasa tọn lẹ Dali
8. Nugbẹnamẹ tẹwẹ Biblu na gando adọkunnu go?
8 Suhugan Klistiani lẹ tọn ko sè nugbẹnamẹ he họnwun lẹ sọn Biblu mẹ sọta awuwlena owanyina adọkunnu lẹ, yedọ ojlo zogbè de na adọkunnu. Naegbọn hiẹ ma do gbadopọnna delẹ to ehelẹ mẹ, dile e yin mimọ do to Matiu 6:24-33; Luku 12:13-21; po 1 Timoti 6:9, 10 po? To whenuena hiẹ sọgan lẹndọ emi kẹalọyi bo nọ hodo ayinamẹ mọnkọtọn, be e ma na taidi nuhe yọnbasi dọ Akani, Gehazi po Juda po na ko dọ dọ yé kẹalọyí ì ga ya? E họnwun dọ, mí dona basi hugan alọkẹyi to oyọnẹn liho poun. Mí dona họ́ míde na omọ̀ nukunkẹn tọn na adọkunnu kavi nutindo agbasa tọn lẹ ni ma yinuwa do gbẹ̀zan egbesọ tọn mítọn lẹ ji blo.
9. Naegbọn mí dona gbadopọnna walọyizan mítọn gando ahiwhiwhle go?
9 To gbẹzan egbesọ tọn mẹ, mí na nọ saba tindo nuhudo nado họ̀ onu lẹ yedọ núdùdù, avọ̀, po nuzinzan whegbe tọn devo lẹ po. (Gẹnẹsisi 42:1-3; 2 Ahọlu lẹ 12:11, 12; Howhinwhẹn lẹ 31:14, 16; Luku 9:13; 17:28; 22:36) Ṣigba aihọn ajọwiwa tọn nọ fọ́n ojlo onu susu po onu yọyọ lẹ tintindo tọn po dotenamẹ. Ajọjijla susu he nọ gọ́ linlinwe lẹ, po nukunmẹ televiziọn tọn lẹ po ji yin mẹdọndogo oklọ tọn lẹ nado fọ́n ojlo nukunkẹn tọn dote. Mẹdọndogo mọnkọtọn sọ sọgan fọndote to nusatẹn he tindo awù yọnnu tọn lẹ he yè tò donúgo ṣlẹlẹ, tewù lẹ, avọ̀ lẹ, po háwù lẹ po, gọna afọpa-hẹnnu lẹ he gọna afọpa yọyọ lẹ, nuyizan lẹtliki tọn lẹ, po fotodenu lẹ po. E na yin nuhe gọna nuyọnẹn na Klistiani lẹ nado kanse yede dọmọ, ‘Be ahiwhiwhle ko lẹzun onu titengbe kavi awuvivinu hugan to gbẹ̀zan ṣie mẹ ya?’ ‘Be yẹn na nugbo tọn tindo hudo onu yọyọ he yẹn nọ mọ lẹ tọn ya, kavi be aihọn ajọwiwa tọn to hinhẹn okún nukunkẹn tọn whẹ́n to yẹn mẹ wẹ ya?’1 Johanu 2:16.
10. Omọ̀ nukunkẹn tọn tẹwẹ yin owù titengbe de na sunnu lẹ?
10 Eyin ahiwhiwhle taidi omọ̀ paa de na yọnnu lẹ, akuẹ susu mimọ yin omọ̀ de na madosọha sunnu lẹ tọn ga. Jesu yí omọ̀ ehe jlẹdo dawe adọkunnọ de go he tindo akuẹ taun ṣogan magbe nado ‘họ́ zinhọ etọn liai bo gbá dehe klo hugan mọ nado bẹ́ sinsẹ́n etọn lẹ po onu dagbe etọn lẹ po do finẹ.’ Jesu ma jó ayihaawe depope dai gando owù lọ go gba: “Mì họ́ mìde, bo sọ payì do nukunkẹn.” (Luku 12:15-21) Vlavo mí yin adọkunnọ wẹo kavi lala, mí dona sètonuna ayinamẹ enẹ.
11. Nawẹ Klistiani de sọgan yin wiwlé do omọ̀ mẹ gbọn nukunkẹn na akuẹ susu tintindo dogọ tọn dali gbọn?
11 Nukunkẹn akuẹ susu tọn, kavi nuhe akuẹ sọgan họ̀ lẹ, nọ saba yin tulina po oklọ po. Ayiha wintinwintin nado lẹzun adọkunnọ to zántodopomẹ sọgan yin zizedonukọnnamẹ—vlavo kosọ whladopo gbẹ̀zan tọn mẹ na hihọ́ akuẹzinzan tọn gbọn akuẹ zan do yanwle de ji do owù mẹ. Kavi mẹde sọgan yin whiwhlepọn nado din akuẹ gbọn nuyiwa ajọwiwa tọn he tindo ayihaawe kavi he jẹagọdosẹ́n lẹ dali. Ojlo zogbe nukunkẹn tọn ehe sọgan yin omọ̀, huhlọnyizandomẹji tọn. (Psalm 62:10; Howhinwhẹn lẹ 11:1; 20:10) Mẹdelẹ to gblagbla agun Klistiani tọn mẹ ko bẹ́ ajọwiwa lẹ jẹeji po nukundido lọ po dọ mẹmẹsunnu yetọn he go yé deji do lẹ na yin ahisinọ titengbe lẹ. Eyin yanwle yetọn mayin nado wleawuna nuzinzan kavi azọnwanamẹ he yè tindo nuhudo etọn gbọn ‘azọ́n sinsinyẹn he yin dagbe wiwà, po alọ yetọn lẹ po,’ kẹdẹ, ṣigba nado mọ akuẹ ajiji tọn to awugble Klistiani hatọ mẹtọn lẹ tọn mẹ, to whelọnu lo, yé to nuyiwa po nukunkẹn po. (Efesunu lẹ 4:28; Howhinwhẹn lẹ 20:21; 31:17-19, 24; 2 Tẹsalonikanu lẹ 3:8-12) Nukunkẹn na akuẹ ko plan mẹdelẹ biọ akọhiho delẹ mẹ gbọn kalti lẹ yìnyìn, kavi loterie lẹ dali. Mẹdevo lẹ, to kọgbigbẹ́ awuvẹmẹ po lẹnpọn dagbe po go, ko bẹ́ whẹho delẹ sọyì whẹdọhọsa po awuyiya po to todido nunamẹ kavi ahọsumẹ daho de tọn mẹ.
12. Naegbọn mí do yọnẹn dọ nukunkẹn na adọkunnu sọgan yin dududeji?
12 Nuhe bọdego helẹ wẹ ninọmẹ he dogbapọn mẹdetiti zẹnpọn tọn sọgbe te na mí nido sọgan mọnukunnujẹemẹ po nugbonọ-yinyin po vlavo eyin nukunkẹn sọgan ko to azọnwà to mí mẹ. Eyin e tlẹ yinmọ, mí sọgan diọ. Flindọ Zaṣé diọ. (Luku 19:1-10) Eyin mẹdepope nọ mọ nukunkẹn na adọkunnu kavi nutindo agbasa tọn lẹ nado yin nuhahun de, e dona magbe dile Zaṣe basi do nado họ̀ngan sọn omọ̀ lọ mẹ.—Jẹlemia 17:9.
Nukunkẹn to Ada Gbẹ̀zan Tọn Devo lẹ Mẹ
13. Omọ̀ nukunkẹn tọn devo tẹwẹ Psalm 10:18 hẹn wá ayidonugo mítọn mẹ?
13 Mẹdelẹ mọdọ e bọawu nado mọnukunnujẹ owù nukunkẹn tọn mẹ na nuhe dù akuẹ kavi nutindo agbasa tọn lẹ hugan aliho devo lẹ mẹ he e nọ sọawuhia te lẹ. Wezẹhomẹ Glẹki tọn dopo dọ dọ bẹplidopọ hogbe tọn he yè lẹdiọ do “nukunkẹn” kavi “nukundonumẹ” tindo linlẹn “susu dogọ dindin” tọn, na nuhe dù huhlọn po mọmọ po sọyi gọna nutindo agbasa tọn.” Mọwẹ, mí sọgan yin wiwlé do omọ̀ mẹ gbọn jijlo po nukunkẹndido po nado yí huhlọn zan do mẹdevo lẹ ji, nado hẹn yé savò to aṣẹpipa mítọn glọ.—Psalm 10:18.
14. To aliho tẹlẹ mẹ wẹ ojlo na huhlọn ko yin awugblenamẹnu te?
14 Sọn azán whẹwhẹwhenu tọn lẹ mẹ gbọ́n wẹ gbẹtọvi mapenọ lẹ ko duvivi huhlọn tintindo do mẹdevo lẹ ji tọn. Jiwheyẹwhe ko mọhlan dọ kọdetọn awublanọ ylando gbẹtọvi tọn na yindọ susu asú lẹ tọn na “dugan” do asi yetọn lẹ ji. (Gẹnẹsisi 3:16) Nalete, awugbopo ehe, ko dlẹnkan zẹ ninọmẹ alọwle tọn go. Owhe fọtọ́n susu lẹ to nukọnmẹ, Biblu kantọ́ de doayi e go dọ “mẹde to gándù do omẹ awetọ ji ... na awugble etọn.” (Yẹwhehodọtọ 8:9) Hiẹ sọgan yọn lehe enẹ yin nugbo do to whẹho tonudidọ po awhanfunfun tọn lẹ po mẹ, ṣigba be e sọgan yindọ to lẹdo nuyiwadomẹji mílọsu titi tọn mẹ, mí nọ dovivẹnu na huhlọn mẹdetiti tọn dogọ kavi gandudomẹji tọn ya?
15, 16. To alọpa tẹ mẹ wẹ Klistiani de sọgan yin wiwlé do omọ̀ mẹ gbọn ojlo na huhlọn susu tintindo dogọ tọn dali gbọn? (Filippinu lẹ 2:3)
15 Mímẹpo gando gbẹtọvi devo lẹ go—to whẹndo he bọdo mí go tlolo kavi he dlẹnkan sọyì nukọn hugan mọ lẹ mẹ, to agbasazọ́n mítọn kavi to wehọmẹ, to họntọn lẹ ṣẹnṣẹn, podọ to agun mẹ. Sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ mí sọgan, kavi nọ saba tindo mahẹ to dide nuhe na yin wiwà tọn bibasi mẹ, gọna whenue podọ lehe e na yin wiwà do. Enẹ to ede mẹ ma jẹagọ kavi ylan gba. Ṣigba, be awunọya mì zẹjlẹgo, nado zan huhlọn he mí sọgan tindo do agọ̀ ya? Be e sọgan yindọ mí nọ jlo nado nọ basi dide godo tọn bo nọ to jijlo do mọ whepoponu wẹ ya? Azọngan kavi nukunpedonugotọ aihọn mẹ tọn lẹ nọ saba do walọyizan ehe hia gbọn yiyi mẹhe nọ kẹalọyi onu lẹpo do lehe yé jlo do lẹdo yede dali, he ma na tindo pọndohlan he jẹagọ lẹ podọ mẹhe ma nọ diọnukunsọ huhlọn (nukunkẹn) daho aihọn mẹ tọn yetọn lẹ.
16 Ehe yin omọ̀ he yè dona dapana to nuyiwa hẹ Klistiani hatọ mẹtọn lẹ mẹ. Jesu dọmọ: “Mìwlẹ yọnẹn dọ gándutọ Kosi lẹ tọn nọ dùklunọ to yé ji, podọ mẹgángán yetọn lẹ nọ zán huhlọn to yé ji. É ma to na yin mọ to mì mẹ gba: ṣigba mẹdepope he jlo na lẹzun kiklo to mì mẹ na yin devi mìtọn.” (Matiu 20:25, 26) Whiwhẹ mọnkọtọn dona sọawuhia dile Klistiani mẹho lẹ to nuyiwa hẹ ode awetọ yetọn, hẹ devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn lẹ, podọ hẹ apó lọ. Be ojlo huhlọn yiyizan tọn sọgan sọawuhia, di dohia, gbọn nugopọntọ azinponọ de dali mẹhe nọ dọhodopọ hẹ mẹho hatọ etọn lẹ do whẹho flinflin lẹ kẹdẹ ji ṣigba nọ basi dide titengbe lẹpo na edetiti ya? Be ewọ to jijlo nugbo nugbo nado deazọnnamẹ ya? Nuhahun lẹ sọgan fọndote eyin devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn he to nukunpedo opli sinsẹ̀nzọn kunnudegbe tọn de go gbọn lẹnpọn dagbe matindo do to obiọ basi zẹjlẹgo to tito etọn lẹ mẹ, bo tlẹ nọ to osẹ́n lẹ do.—1 Kọlintinu lẹ 4:21; 9:18; 2 Kọlintinu lẹ 10:8; 13:10; 1 Tẹsalonikanu lẹ 2:6, 7.
17. Naegbọn e do sọgbe nado gbadopọnna núdùdù to whenuena yè to hodọdo omọ̀ nukunkẹn tọn ji?
17 Núdùdù yin apáwhe devo he mẹ mẹsusu nọ yin wiwlé do omọ̀ mẹ te gbọn nukunkẹn dali. Na nugbo tọn, jọwamọnu wẹ e yin nado tindo awuvivi to dùdù po nùnù po mẹ; Biblu dọho po alọkẹyi po gbọn enẹ dali. (Yẹwhehodọtọ 5:18) Ṣogan, e ma yin nuhe ma nọ saba jọ na ojlo tintindo to adà ehe mẹ nado whẹ́n to nukọn mẹ, bo na dlẹnkan zẹ ojlẹ nuhe yin awuvivi hẹnwánamẹnu sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe bosọ yin pekọ tọn go. Eyin ehe ma yin adà he jẹ nado duahunmẹna devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ, naegbọn Ohó Jehovah tọn do dọ to Howhinwhẹn lẹ 23:20 mẹ dọmọ: “A tin to ahànnumunọ lẹ mẹ blo; to yé he to agbasalan yede tọn hẹngble lẹ mẹ”? Ṣogan, nawẹ mí sọgan dapana omọ̀ ehe gbọn?
18. Dogbapọn mẹdetiti tọn dogbọn dùdù po nùnù po dali tẹwẹ mí dona basi?
18 Jiwheyẹwhe ma na ayinamẹ dọ omẹ emitọn lẹ ni nọgbẹ̀ gbọn dùdù núdùdù he ma tindo ojò lẹ tọn dali gba. (Yẹwhehodọtọ 2:24, 25) Ṣigba mọdopolọ e ma kẹalọyi hinhẹn dùdù po nùnù po zun ada tangan de to hodọdopọ po tito mítọn lẹ po mẹ. Mí sọgan kanse míde dọmọ: ‘Be yẹn nọ saba tin to jejeji zẹjlẹgo to whenuena yẹn basi zẹẹmẹ núdùdù delẹ he yẹn dù kavi basi tito nado dù tọn ya?’ ‘Be yẹn nọ saba to hodọ gando dùdù po nùnù po go to whepoponu wẹ ya?’ Dohia devo sọgan yin lehe mí nọ yinuwa do to whenuena mí mọ núdùdù he mí ma dà kavi súahọ na, vlavo to whenuena mí yin jonọ to owhé mẹdevo tọn gbè kavi to whenuena núdùdù tin to aimẹ to plidopọ Klistiani tọn de whenu. Be e sọgan yindọ mí na kanflẹmẹ dekọn bo dù hugan dehe e jẹdo wẹ ya? Mí flín dọ Esau na dotẹnmẹ núdùdù nado lẹzun onu titengbe he ma jẹ, ehe hẹn awugble whenu dindẹ̀n tọn wá na ẹn.—Heblu lẹ 12:16.
19. Nawẹ nukunkẹn sọgan yin nuhahun de gando awuvivi zanhẹmẹ tọn go gbọn?
19 Paulu na mí wuntuntun do omọ̀ devo ji dọmọ: “Ṣigba ogàlilọ, po mawé lẹpo po, kavi nukunkẹn, yè sọ ylọ oyín etọn to mì ṣẹnṣẹn ba blo, dile é jẹ na mẹwiwe lẹ do.” (Efesunu lẹ 4:17-19; 5:3) Na nugbo tọn, nukunkẹn na gbẹdudu zanhẹmẹ tọn sọgan fọndote. Nalete, gbẹdudu ehe, tindo dohia he jẹ to kanṣiṣa alọwle tọn lẹ mẹ. Haṣinṣan pẹkipẹki owanyi tọn po awuvivi ehe po nọ yí adà de wà to alọgigọna asú po asi po nado gbọṣi mẹdezejo mẹ hlan ode awetọ yetọn lẹ na owhe susu alọwle tọn lẹ. Nalete, omẹ vude lẹ na gbẹ́, dọ aihọn egbehe tọn ko zé ayìdonugo zẹjlẹgo do zanhẹmẹ ji, bo na zé e donukọnnamẹ taidi nuhe sọgbe he na titengbe tọn yin dohia nunkunkẹn tọn he go Paulu donù. Na titengbe tọn pọndohlan awuvivi zanhẹmẹ tọn enẹ nọ yin alọkẹyi po awubibọ po gbọn mẹhe nọ jó yede hlan walọ mawe po fẹnnuwiwa he gbayipe to egbehe to yẹdide to okanji susu lẹ, sinnimọto lẹ, po linlinnamẹwe lẹ po mẹ, gọna nọtẹn ayìdedai tọn lẹ mẹ.
20. Nawẹ Klistiani lẹ sọgan do yedelẹ hia di mẹhe tin to aṣeji hlan owù nukunkẹndido to whẹho zanhẹmẹ tọn lẹ mẹ gbọn?
20 Kandai ylando Davidi tọn hẹ Bati-ṣeba dohia dọ dopo to devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ mẹ sọgan yin wiwlé gbọn omọ̀ nukunkẹn zanhẹmẹ tọn dali. Dile e tlẹ yindọ é tindo mẹdekannujẹ nado duvivi awuvivi ehe tọn to gblagbla alọwle etọn titi mẹ, Davidi na dotẹnmẹ ojlo zanhẹmẹ he ma sọghe hẹ osẹ́n tọn nado whẹ́n. To didoayi lehe asi Ulia tọn yọnwhanpẹ do sọ go—podọ na nugbo tọn—e ma deanana lẹnpọn po nuyiwa yetọn lẹ gando awuvivi mimọ to zanhẹmẹ he ma sọgbe hẹ osẹ́n mẹ po e po. (2 Samuẹli 11:2-4; Jakobu 1:14, 15) Na jide tọn mí dona gbẹ́ wunmẹ nukunkẹn ehe tọn dai. Etlẹ yin to gblagbla alọwle tọn mẹ lọsu mẹ eyin nuhe jẹ nado gbẹwanna nukunkẹn. Ehe na bẹ́ gbigbẹ́ walọyizan zanhẹmẹ zẹjlẹgo tọn lẹ dai. Asu de he magbè nado dapana nukunkẹn to awa ehe ji na tindo ojlo nujọnu tọn to asi etọn mẹ, na dide depope he yé omẹ awe lẹ basi dogbọn tito alọhẹndotena vijiji tọn dali ma nado zé ojlo etọn zùn onu titengbe hugan agbasalilo asi etọn tọn todin kavi to sọgodo.—Filippinu lẹ 2:4.
Zindonukọn to Gbemima Mẹ Nado Dapana Nukunkẹn
21. Naegbọn hodọdopọ mítọn gando nukunkẹndido go ma dona hẹn mí gbọjọ?
21 Jehovah ma nọ wleawuna mẹdehihọ kavi nugbẹnamẹ lẹ na jìmadedomẹgo wutu gba. E yọnẹn dọ devizọnwatọ klandowiwe emitọn lẹ jlo nado wà sinsẹ̀nzọn na emi po nugbonọ-yinyin po, podọ e tindo jide dọ suhugan taun na zindonukọn nado to mọ wà. Gando omẹ etọn lẹ to pọmẹ go, e sọgan dọ hogbe he taidi dehe e dọ gando Job go to whenuena e to hodọ na Satani dọmọ: “Hiẹ ko glo devi ṣie pọn? dọ mẹde ma tin di i to aigba ji, omẹ pipé de podọ jlọjlọ de, ode he dibusi Jiwheyẹwhe, bo sọ họ̀nsí oylan.” (Job 1:8) Otọ́ owanyinọ, he go yè sọgan deji do mítọn nọ hẹn mí tin to nukle gando omọ̀ owù tọn lẹ go, taidi enẹlẹ he gando wunmẹ nukunkẹn tọn lẹ go, na e jlo dọ mí ni gbọṣi mayin dihonọ po nugbonọ-yinyin po mẹ hlan ẹn wutu.
22. Etẹwẹ mí dona wà eyin oplọn mítọn ko do ninọmẹ owù kavi madogannọ-yinyin mẹdetiti tọn de hia?
22 Dopodopo mítọn ko dugú mẹwhinwhan hlan nukunkẹn tintindo kọ̀n tọn de, podọ mí sọgan ko wleawu ehe tọn yinukọndogọ to nuyiwadomẹji aihọn ylankan ehe tọn glọ. Etẹwẹ eyin to nupinplọn nukunkẹndido mítọn ehe whenu—gando adọkunnu, nutindo agbasa tọn lẹ, huhlọn po aṣẹpipa po, núdùdù, kavi awuvivi zanhẹmẹ tọn—be hiẹ mọ ninọmẹ madogan tọn de ka lo? To whelọnu lò yí ayinamẹ Jesu tọn to ayihamẹ he dọmọ: “Eyin alọ towe hẹn we nado dahli, sán ẹn sẹ̀; é bọawú na we nado yín alọsánpònọ biọ ogbẹ̀ mẹ, hú na a ni tindo alọ awe yì biọ [Gẹhẹnna, NW] mẹ.” (Malku 9:43) Basi diọdo depope he yin titengbe lẹ to walọyizan kavi nujlomẹ lẹ mẹ. Dapana omọ̀ nukunkẹn he nọ hùmẹ tọn. Gbọnmọ po alọgọ Jiwheyẹwhe tọn po, hiẹ sọgan “biọ ogbẹ̀ mẹ.” (Pọ́n w-F 1/8/93, weda 10.)
Etẹwẹ Yẹn ko Plọn?
◻ Naegbọn mí dona yin ahunmẹduna dogbọn omọ̀ nukunkẹn tọn dali?
◻ To aliho tẹlẹ mẹ wẹ nukunkẹn na adọkunnu kavi nutindo agbasa tọn lẹ sọgan wlé mí do omọ̀ mẹ?
◻ Nawẹ nukunkẹn to aliho gbẹzan tọn devo lẹ mẹ sọgan zé owù nujọnu tọn lẹ donukọnnamẹ gbọn?
◻ Etẹwẹ dona yin walọyizan mítọn hlan madogan depope he mí sọgan tindo gando nukunkẹn go?