Whezẹtẹn po Wheyihọ po, Jehovah nọ Na Huhlọn Omẹ Etọn Lẹ
TO AIGBA-DENAMẸ he ji azọ́n yẹwhehodidọ lọ tọn yin alọhẹndotena te lẹ, to aigba he yin hinhẹn tlẹ́n gbọn danuwiwa dali lẹ, podọ to otò he mẹ alọhẹndotenamẹ yin didesẹ te to agọe lẹ—na nugbo tọn, lẹdo ada aihọn lọ tọn lẹpo ji—Jehovah zindonukọn nado to nina Kunnudetọ etọn lẹ “huhlọn he hugan jọwamọ tọn.”—2 Kọlintinu lẹ 4:7, NW.
Kọdetọn Dagbe Tintindo to Alọhẹndotenamẹ Glọ
To lopo de heyin Whezẹtẹn Dindẹn tọn de ji, azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ ko yin alọhẹndotena todin na owhe 17. Be Kunnudetọ lẹ gbọjọ wẹ ya? Gbede pọn! To osun mai he wayi ehe mẹ, yé jẹ agayiyi yọyọ de heyin wẹnlatọ 10 756 tọn de kọ̀n, to ehe mẹ 1297 to sinsẹnzọn wà taidi lizọnyizọnwatọ whenugigọ tọn lẹ te. Dile ninọmẹ aihọn tọn lẹ to doyì, gbẹtọ lopo lọ tọn ji lẹ to ojlo tindo hugan gbede pọn nado dotoai na nugbo lọ. Enẹwutu yé ko to nina linlin plọnmẹ Biblu 15 654 tọn he to yinyin anadena to owhé jlodotọ lẹ tọn gbè. Jẹnukọnna ehe, gbẹtọ 25 397 wá opli lẹ he yin bibasi to nuglọ nado basi oflin okú Jesu tọn.
To whenuena Plidopọ Agbegbe “Mẹpinplọn Sọn Olọn Mẹ Wá” tọn lẹ yin bibasi—whladopo dogọ po nuyọnẹn po sọgbehẹ ninọmẹ yetọn—homẹ mẹmẹsunnu lẹ tọn hùn nado mọ, vọkan owe dopolọ heyin didetọ́n to Etats-Unis lẹ yí, to ogbè yetọn titi mẹ. Lẹdogbedevomẹ basitọ lẹ, vọjlado nuṣiwa lẹ tọn basitọ lẹ, po mẹdevo lẹ po ko zé yede jó nado wazọ́n ganhiho lankan lẹ tọn na yé nido sọgan wleawu owe titengbe lọ tọn, po weda kanweko etọn lẹ po, do mẹwhenu. Podọ gbonutọ de kọngbedopọ nado yí zomọ wezínzín etọn tọn zan po ayajẹ po nado wazọ́n dagbe heyin zinjẹgbonu bibasi po bibla ẹ dopọ po tọn. Homẹ plidopọwatọ lọ lẹ tọn hùn nado mọ owe lọ yí, po awusọhia sinmẹ voovo etọn lẹ po heyin yẹdide he hugan fọtọ́n dopo tọn. Susu nukunmọnu ahọlu tọn lẹ nọ na sisi Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ, podọ homẹkẹn na taun nọ wá sọn sinsẹngan Mẹylọhodotọklisti tọn lẹ dè. E yin nukundo dọ to madẹnmẹ alọhẹndotenamẹ lọ na yin dide sẹ.
Etẹwẹ Dogbọn Otò Amelika Tọn lẹ Dali?
Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ to otò Wheyihọ waji ehelẹ tọn mẹ tin to gbekọndopọmẹ hẹ mẹmẹsunnu yetọn he tin to Whezẹtẹn waji lẹ nado to yíyí tugbigbo do to pipehẹ nuhahun yetọn lẹ, podọ gbigbọ wiwe Jehovah tọn nọ gọalọna yé nado dù to ninọmẹ awusinyẹn yetọn lẹ ji. Di apajlẹ, pọ́n linlin he bọdego ehe sọn aigba Amérique Latine tọn ji fie hagbẹ he nọ penukundo bibasi po sisà amasin adinọ lẹ tọn po nọ basi gbejizọnlin whẹwhẹ gbọn zungbo lẹ mẹ te.
Pipli Kunnudetọ delẹ tọn do mọto gaa sọyì aigba he tin to ola ji. To whenuena yé to tejẹ sọn mọto gaa lọ mẹ, yé doayi aliho bibo he tọ́n sọn gbetato lọ mẹ go. Enẹwutu mẹmẹsunnu atọ́n lọ lẹ bẹzọnlin nado pọ́n fie aliho afínfínnọ ehe yì, bo dè mẹmẹyọnnu lẹ po yọpọvu lẹ po nado wazọ́n to gbetato lọ mẹ. Dopo to mẹmẹsunnu lọ lẹ mẹ na linlin dọmọ:
“To zọnlinzinzin na ganhiho awe to aliho lọ ji whenu ohọ̀ vude tlala lẹ wẹ mí mọ. Enẹgodo, to ajijimẹ sunnu ṣinatọ̀n he hẹn osò bo bú ota yetọn lẹ tọnjẹgbonu sọn gbémẹ. Delẹ tindo osò miyọnnọ lẹ, podọ delẹ hẹn ajìmẹ. Etẹ mẹ die mí biọ e? Mí jẹ nuhe yé jlo kanbiọ yé ji, ṣigba mí yin didọna nado nabọẹ-whui bo ma dọho blo — mì saa to zọnlinzin zọnmii. Mí wamọ! Zọnlinzinzin ganhiho awe dogọ hẹn mí wá fihe yè hògbé sọn de he na paa tọn yin osla awhanfuntọ lẹ tọn. Hihọtọ lẹ po osò miyọnnọ lẹ po tin to filẹpo. Owhé he yin gbigbá ganji de tin to ṣẹnṣẹn hlan ehe kọ̀n yé plan mí sọyì.
“To afọdopolọji he mí sinai mí yin hodọna gbọn omẹ lọ he matin ayihaawe yin ogán osla lọ tọn dali. E doaṣọ to ninọmẹ dagbe mẹ, yọnwe ganji, bo yọ́n ede jlẹ ganji. E dlẹnalọ do dopo to mí mẹ bo dọ na ẹn nado fọnṣite. Enẹgodo e kanse dọmọ: ‘Etẹwẹ mì lẹn dogbọn pipli [mítọn] dali?’ Na yinyọn fihe yé te ganji, mẹmẹsunnu lọ gblọn dọmọ: ‘Na poun tọn, mí yọnẹn dogbọn pipli mìtọn dali, ṣigba míwlẹ ma tindo ojlo to e mẹ kavi to pipli tonudidọ tọn devo depope mẹ gba. Kiki whẹwhinwhẹn he wutu mí do tin tofi wẹ yin nado dọyẹwheho dogbọn Ahọluduta Jehovah Jiwheyẹwhe Tọn gbọn Klisti Jesu dali. To madẹnmẹ e na và gandudu tonudidọ tọn lẹpo heyin titonu ehe tọn sudo bo na hẹn dona jiawu lẹ wá na gbẹtọ lẹ to aigba ehe ji to ninọmẹ Paladisi tọn glọ—yedọ nude he gbẹtọ depope kavi pipli gbẹtọ lẹ tọn ma sọgan basi.’
“Walọ dawe lọ tọn diọ. E jẹ kanbiọ lẹ kanse ji. ‘Fie wẹ mì plọn ehe lẹpo te?’ Nawẹ mì wleawu gbọn nado dọho dole? Na ganhiho dopo daa, mí penugo nado na kunnudide dagbe de dogbọn ninọmẹ aihọn tọn lẹ dali bo dohia dọ Biblu dohiagona kiki todido dopo tọn na gbẹtọvi lẹ. Mí sọ basi zẹẹmẹ Lomunu lẹ weta 13 tọn—dọ mí nọ setonuna aṣẹpipa he tin to gandudu ji lẹ, ṣigba to whenuena tasọmẹnọzo tin to Ohó Jehovah tọn po yetọn po ṣẹnṣẹn, mí nọ setonuna Jiwheyẹwhe mítọn, Jehovah, jẹnukọn whẹ́. To godomẹ, mí zé owe he mí tindo lẹ donukọnna ẹn. E yí atọ̀n lọ lẹpo po Biblu dopo po podọ, nuhe paṣa mí susu wẹ yindọ, e suahọ yetọn. E dọ dọ emi na hia yé.
“Enẹgodo, nukọntọ lọ mìalọ hlan dopo to sunnu lọ lẹ mẹ nado hẹn mí tọ́njẹgbonu sọn osla ponọ lẹ tọn lọ mẹ. To madẹnmẹ mí mọ míde to aliho lọ ji gọja-whé, bo to opẹdona Jehovah na awhangbigba he mí tindo to ada kunnudide tọn devo ji.”
To Awa Hunyanhunyan Aflika Tọn Ji
To ṣẹnṣẹn Whezẹtẹn Dindẹn tọn po Wheyihọ Dindẹn tọn po wẹ bẹplidopọ oto Aflika tọn lẹ tin te. Awhàn akọta tọn ko diọ otò delẹ zun otẹ̀n danuwiwa sinsinyẹn tọn. To Libéria, Omẹ Jehovah tọn lẹ whladopo dogọ ko yin gingandego sisosiso gbọn gbigbajẹgbonu tòwhan tọn dali. Tintan avunhiho tin to todaho lọ po lẹdo etọn lẹ po mẹ to octobre po novembre 1992 tọn po whenu. Enẹgodo, to whenue awhan lọ gbape otò lọ pete mẹ, agun lẹpo kata to whenue e yindọ mẹmẹsunnu lẹ họ̀nyì gbémẹ po pipotọ mẹhe tin to otò lọ mẹ lẹ po. Nalete, zohunhun yetọn gbẹpo to oba dopolọ mẹ. Dile yé to hinhọn, yé to yẹwhehodọ, podọ ehe ko dekọtọn do kunnudide daho de mẹ heyin nina to ada lọnglọnẹnmẹ otò lọ tọn lẹ mẹ.
Agun de heyin mẹmẹsunnu he họ̀n sọn owhé yetọn gbè lẹ tọn gbá Plitẹnhọ Ahọluduta Lọ Tọn heyin ojlẹ gli tọn de to lọbatín lẹ ṣẹnṣẹn. To otò de mẹ sẹpọ awhan-nukọn, to okle tomẹnu lẹ nọ họ̀nyì ogbé lọbatín tọn he tin to lẹdo lọ mẹ nado họngan sọn bọmbu he ja sọn jẹhọnmẹ lẹ si. Mẹmẹsunnu lẹdo lọ tọn lẹ (gọna wẹnlatọ he họ̀n sọn todaho lọ, Monrovia mẹ lẹ) basi tito kunnudegbe tọn bo sọgan yin mimọ egbesọegbesọ nado to yẹwhehodọ hlan fọtọ́n fọtọ́n he to fibẹtado din to lọbatín-kanmẹ lẹ! To whedepopenu he agahun de sẹpọ, mẹmẹsunnu lẹ po mẹmẹyọnnu lẹ po nọ họ̀nbẹ do ayisùndo he sẹpọ de mẹ podọ to enẹgodo, to whenue owù lọ ko juwayi godo, nọ zindonukọn to kunnudide yetọn mẹ.
E paṣamẹ dọ, wẹnlatọ agun tọn he lán to fọtọ́n ji he penugo nado ná ganmẹ hlan Ogbẹ́ lẹ tindo madozẹnzẹn, ganmẹ 18,1 tọn to lizọnyizọn lọ mẹ bo to anadena plọnmẹ Biblu 3111 to sunmẹ sun mẹ.
To Aflika to owhe ẹnẹ he wayi lẹ whenu, alọhẹndotenamẹ na azọ́n Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn ko yin didesẹ to otò 18 lẹ mẹ. Podọ lehe ehe hẹnmẹ jaya tlala do sọ! To 12 août mẹ, alọhẹndotena Kunnudetọ lẹ to Malawi he ko yin zizedo yé ji to octobre, 1967, yin didesẹ. Yẹwhehodidọ wẹndagbe lọ tọn to nuglọ ko nọ saba tindo kọdetọn dagbe, ṣigba todin Kunnudetọ lẹ penugo nado zindonukọn to mẹdekannujẹ mẹ, dile etlẹ yindọ yé dona nọtepọn fọnsọnku nado dọnudo gbẹdohẹmẹtọ mẹyiwanna yetọn susu lẹ he yin hùhù gbọn yasanamẹtọ lẹ dali whladopo dogọ.
To Mozambique gbeyiyi jijọho tọn wá tintin mẹ to 4 octobre 1992. Aigba-denamẹ lẹ he vẹawu nado wazọ́n deji dai lẹ na awhàn nuvasudo owhe 16 tọn lẹ wutu to yinyin azọ́nwa deji. To awa Carioco tọn ji, hodọdopọ yin vivọ zesinai hẹ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu 375 lẹ po he ma sọ tindo kanṣiṣa hẹ titobasinanu lọ na owhe ṣinawe he juwayi lẹ bà. Plidopọ vonọtaun azan dopo tọn yin bibasi to Milange, tatọ-to agbegbe lọ tọn he nọ yin yinyọnẹn dai taidi osla yasanamẹ tọn po otẹ̀n “linlẹn diọnamẹ” Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn, yedọ susu mẹhe tọn wá din fibẹtado sọn Malawi lẹ. Lẹndopọ paṣamẹ heyin gbẹtọ 2915 lẹ tọn wẹ wá otẹn lọ mẹ, gọna nukunmọnu ahọlu tọn de, he kẹalọyi Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ. Enẹwutu otẹ̀n “linlẹn diọnamẹ” dai tọn lọ lẹzun otẹ̀n mẹpinplọn sọn olọn mẹ wá tọn na azan lọ.
Mẹdehlan de wlan dọmọ: “Gando mẹmẹsunnu mítọn he mọ yede to osla fibẹtado dintọ lẹ tọn mẹ to ayimatẹn Tete tọn mẹ go, ayidonugo he fọ́n ojlo dotenamẹ de yin bibasi gbọn nukunmọnu HCNUR (Haut Commissariat des Nations Unis pour les Refugiés) [Azọ́nwatẹn Daho Fibẹtado Dintọ Plidopọ Akọta lẹ Tọn] dali. E dọ dọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ko basi tito na osla yetọn titi lẹ, nado gbọnvo na pipli devo lẹ. E dọ dọ ‘osla yetọn, wẹ dopolọ kẹdẹ he yin nukunpedego ganji,’ bo yidogọ dọ, ‘Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ wé, tin to tito ji, bo yọnwe.’ Enẹgodo e biọ to asi ṣie nado ze mi do agahun mẹ lẹdo ogbé lọ nado pọ́n na dee. Sọn jẹhọn mẹ, agahun kuntọ lọ dlẹnalọdo osla awe. Dopo mayin jijlado bo kudiho hlìnyàn, po ohọ̀ he yè yí okò do gbá he sẹpọ yede pẹkipẹki bo to wuluwulu lẹ po. Osla awetọ yin tito basina ganji po ohọ̀ lẹ he yin kinklan do whinnu whinnu gbọn aliho lẹ dali po. Owhé lọ lẹ tindo awusọhia he wé, po kọ́hoji he yin ziza lẹ po. Delẹ tlẹ yin nusado po osẹ̀n he yélọsu basi po. ‘Pọ́n aga bo dọ detẹ wẹ yin mìtọn to e mẹ?’ wẹ yin nuhe agahun kuntọ lọ dọ. Ayajẹ daho de wẹ e yin na mi nado mọ mẹmẹsunnu lẹ to osla ehe mẹ. Agun ṣinatọ̀n wẹ tin todin to gbetato Kunnudetọ tọn ehe mẹ.”
To “Aigba Akùn tọn Ji”
Lala, ehe ma yin yẹdide yẹhiadonu akun Amelika tọn gba! To Whezẹtẹn po Wheyihọ po ṣẹnṣẹn wẹ otò Europe tọn de tin te, yedọ Albanie, yinkọ etọn to ogbè otò lọ tọn mẹ, wẹ yin Shqipëria, he zẹẹmẹdo “Aigba Akùn Tọn.” To agọe, alọhẹndotenamẹ sinsinyẹn owhe 50 tọn de do Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ji to aigba ehe ji ko yin didesẹ, podọ yé penugo nado kọnawudopọ hẹ mẹmẹsunnu yetọn lẹ sọn Whezẹtẹn po Wheyihọ po to vividudu sinsẹn-bibasi mẹdekannujẹ yetọn tọn mẹ. Na nugbo tọn yé “fli ojlẹ lẹ.” (Efesunu lẹ 5:16) Plidopọ tintan to whenuho Albanie tọn mẹ, wẹ yin plidopọ azan dopo tọn de, he yin bibasi to Aihundatẹn Otò Tọn, to tatọ-to lọ, yedọ Tiranë tọn mẹ, to Sẹgbe 21 mars. To Sibigbe (samedi) whemẹ hagbẹ Kunnudetọ mẹdezejotọ 75 delẹ diọ plitẹn he ko gbakija de zun plidopọtẹn he yọnwhanpẹ, wiwe-ṣeke de. E paṣa nukunmọnu ahọlu tọn lọ. Podọ nuhe go yè dona doayi wẹ yindọ to mẹdezejotọ 75 lọ lẹ mẹ, kiki nudi omẹ 20 poun wẹ ko yin bibaptizi!
Ninọmẹ lọ yin ojlofọndotenamẹ tọn. Dile nugopọntọ heyin didehlan lẹ jẹ wiwá ji, nudọdomẹ lẹ—heyin didohia hugan gbọn alọninamẹ po nùdo-nùgo namẹ po dali—hẹn azan plidopọ vonọtaun enẹ tọn yin vonọtaun tlala. Po alọhomẹ he yin dindlẹn daga lẹ po, Mẹmẹsunnu Nasho Dori hodẹ̀ bẹjẹeji tọn. E yin bibaptizi to 1930 podọ ma sọ to nukunnumọ ganji bà. Tito-to-whinnu lọ yin zizedonukọnnamẹ to ogbè Albanie tọn mẹ, ada he suhugan yin nukunpedego gbọn gbehosọnalitọ titengbe jonọ lẹ dali. Omẹ 585 he wá lẹ ji ohan lọ “Klandowiwe Klistiani tọn”—yedọ dopo to ohan ṣidopo he ko yin lilẹdiọ do ogbè Albanie tọn mẹ na plidopọ lọ—dile mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu yọyọ 41 lẹ po zinzọnlin jẹgbonu hlan osìndò de kọ̀n he mẹmẹsunnu lẹ sọn Grèce he to dlapọn basi lẹ ko yi homẹdagbe do basi do Plitẹnhọ Ahọluduta lẹdo lọ tọn mẹ. Diọdo nankọ die! Dai, Biblu tintindo nọ dekọtọn do yìyì osla yasanamẹ tọn lẹ mẹ, podọ opli lẹ nọ yin bibasi gbọn omẹ awe kavi atọ̀n poun lẹ dali.
Aihọngbe bọdo azán plidopọ lọ tọn go, wekantẹn Watch Tower tọn mọ kantitẹ de yí sọn nugopọntọ aihundatẹn lọ tọn dè. Na paa tọn e ma nọ tindo ojlo sọmọ to mẹhe zan aihundatẹn lọ lẹ mẹ gba. Na alọgọtọ etọn wẹ tindo azọ́ngban enẹ. Ṣigba e dọmọ: “E biọ dọ ma tẹkan bo dọnudo mì. Yẹn ma ko mọ file ni we-ṣeke dole pọn gbede gba. Eyin yẹn na basi zẹẹmẹ etọn, yẹn sọgan dọ dọ jẹhọn fifa de sọn olọn mẹ wẹ jẹte do aihundatẹn mítọn ji to osọ. Whedepopenu he mì na jlo nado zan nutindo mítọn lẹ, mì jaale bo lẹkọwa, podọ mí na zé mì do otẹ̀n tintan mẹ. Nalete, mí dona nọ gbọ mì ni haya ẹ vọnu to osun atọ̀n lẹpo gblamẹ.”
Kunnudetọ lọ lẹ lẹkọyì otò yetọn lẹ mẹ po yinyin tulina po bo gọna pẹdido bosọ jẹ awuwle ji na Oflin okú Jesu tọn. To azán 15 poun godo, To tlatagbe (mardi), 6 avril, Oflin gbangba tọn tintan yin bibasi to nọtẹn ṣinawe mẹ.
To otodaho Berat tọn mẹ, sọha mẹhe wá opli lẹ tọn yiaga sọ nudi 170, podọ ehe hẹn yẹwhenọ lẹdo lọ tọn gblehomẹ tlala. To wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn 33 he tin to Berat mẹ, 21 wẹ basi baptẹm to plidopọ lọ tẹnmẹ. Berat na linlin gbẹtọ 472 he wá Oflin lọ tẹnmẹ tọn. Mẹhe wá Oflin lọ tẹnmẹ to nọtẹn devo lẹ mẹ lọsu yiaga tlala, titengbe na kọdetọn anademẹ dagbe he yin nina gbọn gbehosọnalitọ titengbe lẹ dali wutu.
To otòdaho he mẹ Katholiki lẹ su te Albanie tọn, heyin Shkodër mẹ, to fie ṣọṣi-họ̀ daho de tin te, ṣọṣi lọ jẹ zinjẹgbonu linlin wekanhlanmẹ sunmẹ sunmẹ tọn zín ji, podọ zinjẹgbonu dopodopo nọ dọho do “Lehe Yè Sọgan Dapana Kunnudetọ Jehovah Tọn Lẹ” do Ji. Zinjẹgbonu godo tọn dọmọ: “Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ ko Dugan Do Shkodër Ji”! Awhanpa daho awe Kunnudetọ lẹ tọn bẹ gbẹtọ walọ dagbenọ 74 he tindo ahun dagbe lẹ pli do Oflin tẹnmẹ. To hodidọ Oflin lọ tọn sisè po godo, whẹndo 15 biọ plọnmẹ Biblu whegbe tọn. To otò devo, he nọ yin Durres mẹ, fie awhanpa Kunnudetọ tọn ẹnẹ tin te, sọha mẹhe wá tọn lẹ yiaga tlala heyin 79.
Na nukundiọsọmẹ jọja Katholiki tọn lẹ, he dobuna Kunnudetọ lẹ nado gbàyèdo po agán-dlandomẹ po wutu, opli Oflin lọ tọn to gbetato Kalmeti i Vogel tọn he tin to osoji yin tẹnmẹ diọna sọyi owhé mẹmẹsunnu lẹdo lọ tọn de gbè, fie omẹ 22 wá to jijọho mẹ te. Wẹnlatọ atọ́n wẹ tin to pipli ehe mẹ, to ehe mẹ omẹ atọ̀n yin bibaptizi te to plidopọ lọ tẹnmẹ to Tiranë.
To Vlorë sunnu jọja awe mọ vọkan Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn yí, hia ẹ, bo kanwe hlan Ogbẹ́ dọmọ: “Dinvie mí ylọ mídelẹ dọ Kunnudetọ Jehovah tọn na nugbo he mí hia to Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn mẹ wutu. Mì jaale bo do alọgọtọ hlan mí.” Gbehosọnalitọ titengbe awe yin azọ́ndena sọyì finẹ, podọ dopo to jọja awe ehelẹ mẹ yawu lẹzun mẹhe pegan taidi wẹnlatọ de. Homẹ etọn hun nado tin to omẹ 64 he yì Oflin tẹnmẹ to Vlorë lẹ mẹ.
Mẹmẹsunnu Albanie tọn de he plọn nugbo lọ to Amelika lẹkọyi otò jiji etọn heyin Gjirokastër mẹ to 1950 lẹ mẹ, fie e basi sinsẹnzọn te jẹ oba he e pe mẹ kaka jẹ okú etọn whenu. E do okún nugbo tọn do ahun visunnu etọn tọn mẹ. To whenuena alọhẹndotenamẹ lọ yin didesẹ, visunnu etọn biọ alọgọ sọn Ogbẹ́ Watch Tower si. Tozedaitọ devo he nọnọ gbetato de hlan agewaji lọsu ko kanwe na alọgọ, enẹwutu gbehosọnalitọ titengbe ẹnẹ yin didohlan finẹ. To Azangaagbe (mercredi) to oflin lọ godo, dopo to yé mẹ tẹkan hlan wekantẹn Ogbẹ́ tọn to Tiranë dọmọ: “Yẹn ma sọgan hẹn dee ma nado dọ lehe nuhe gbigbọ Jehovah tọn ko wà sù sọ do gba. Homẹ mítọn hùn susu tlala. Oflin lọ yin kọdetọn dagbe tọn de.” Mẹhe wá lẹ yin 106, gọna pipli yetọn heyin wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn ṣinawe.
Etẹwẹ dogbọn lẹndopọ sọha mẹhe wá Oflin tẹnmẹ lẹ tọn dali? To 1992, to whenue mí gbẹ́ pò to wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn 30 poun yin, sọha mẹhe wá lẹ tọn yin 325. To 1993, wẹnlatọ 131 lẹ ko bẹ́ gbẹtọ 1318 he wá lẹ tọn pli. To owhe awe lọ lẹpo gblamẹ, sọha mẹhe wá lẹ tọn ko yì whla ao sọha mẹmẹsunnu lẹ tọn. Lehe e yin ayajẹnu nado mọ “omẹ vude ... lẹzun fọtọ́n” to ojlẹ gli mọnkọtọn mẹ do sọ!—Isaia 60:22.
“Dlẹn Okàn Towe Dite”
Dile azọ́n kunnudide Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn to gbigblo lẹdo agosu globu tọn lẹpo pe do, oylọ lọ tọnjẹgbonu dọmọ: “Hẹn tẹnmẹ gohọ towe tọn gblo, bo gbọ yé ni vlọn avọdido aisintẹn towe tọn jẹgbonu: a hla dai blo, dlẹn okàn towe dite, bo hẹn osó towe sinyẹn. Na hiẹ na zẹ do adusi pawhé podọ do amiyọnpawhé.” (Isaia 54:2,3) Zizẹ do adusi pawhé po amiyọnpawhé po ehe to “gohọ” daho Jiwheyẹwhe tọn mẹ—he nọtena agun lẹdo aihọn pé sinsẹ̀n-basitọ etọn tọn lẹ—na nugbo tọn ko yin nuhe họnwun to Whezẹtẹn Europe tọn, titengbe to aigba Union Sovietique dai tọn lẹ ji. To hihọ basina devizọnwatọ etọn lẹ to owhe ao ao yasanamẹ tọn lẹ whenu, Jehovah todin to nina Kunnudetọ etọn lẹ huhlọn he yé tindo nuhudo etọn nado hẹn titobasinanu lọ gblodeji bo hẹn ẹn lodo.
To Moscou, Russie, to Bọlu-gbatẹn Locomotive tọn, to 22 jẹ 25 juillet, agayiyi gbẹtọ 23 743 de tọn wá plidopọ akọjọpli debọdo-dego ayidego tọn heyin “Mẹpinplọn Sọn Olọn Mẹ Wá” owhe he wayi tọn tẹnmẹ. Mẹnu wẹ sọgan lẹndọ ehe na yọnbasi, etlẹ yin to owhe awe poun die wayi? Ṣigba e yọnbasi! Hugan gbẹtọ 1 000 wẹ wá sọn Japon po Corée po, nudi gbẹtọ 4000 wẹ wá sọn Amelika po Canada po, podọ fọtọ́n devo lẹ wá sọn nuhugan aigba 30 lẹ ji to Pacifique du sud, Aflika, Europe, po awa devo lẹ ji po—na nugbo tọn kosọdudu Whezẹtẹn po Wheyihọ tọn de po wẹ e yin. Lehe e yin tulinamẹnu na omẹ ehelẹ nado jẹakọ po awubibọ po hẹ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu yetọn 15 000 Russie tọn lẹ po do sọ! Numọtolanmẹ ayajẹ yetọn tọn gọfla.
Lẹndopọ paṣamẹ Kunnudetọ yọyọ 1489 wẹ yin bibaptizi. Baptẹm lọ yin lila basina lẹdope gbọn ladio lẹ dali lẹdo aihọn pe, gọna yẹdide whanpẹnọ de to weda tintan linlinwe The New York Times mẹ. Dile etlẹ yindọ pẹhiho sinsinyẹn tin to baptẹm yiyi whenu, e humọ to hodidọ godo tọn whenu to whenuena, hodọtọ dọnudo mẹdezejotọ 4752 po nukunmọnu ahọlu tọn he gọalọ nado hẹn plidopọ lọ tindo kọdetọn dagbe mọnkọtọn lẹ po godo, e dọmọ: “To popo mẹ, mí dọnudo Jehovah!” mọwẹ, gbigbọ Jehovah tọn ko hẹnalọdotena nukundiọsọmẹ sinsinyẹn sọn sinsẹ̀nnọ Orthodoxe lẹ si bo wleawuna huhlọn tangan lọ he hẹn plidopọ lọ nado yin nuhe yè basi po ayajẹ po.
Nalete, susu gbẹsọ pò to aliho ji ja, to otodaho Kiev Ukrain tọn mẹ, to azan 5 jẹ 8 tọn lẹ mẹ. Humọ, mẹdezejotọ po ojlo po lẹ vọ bọlu-gbatẹn lọ jlado, podọ Plitẹnhọ Ahọluduta Lọ Tọn daho gblagada ehe hẹn gbẹtọ 64714 taidi agayiyi mẹhe wá lẹ tọn. Whladopo dogọ, Kunnudetọ lẹ wá sọn Whezẹtẹn po Wheyihọ po podọ sọn ada aihọn lọ tọn lẹpo ji. Hodidọ titengbe lẹ yin tadena do ogbè 12 mẹ. Omẹ 53000 heyin didehlan delẹ, he wá gbọn aliho susu lẹ mẹ, dona yin kuavọdona to hunglintẹ̀n lẹ po agahun-dotẹn lẹ po bo yin zize sọyì adọtẹ̀n yetọn lẹ tẹnmẹ to hotẹli lẹ, wehọmẹ lẹ, po owhé lẹ po gbè, gọna mẹhe dó tọjihun daho lẹ. Ehe lẹpo yin wiwadotana po akuẹ he yìdo po gọna tito he tin to kannukannu po he hẹn hodidọ nupaṣamẹ po pipa tọn po wá sọn ponọ otòdaho lọ tọn lẹ de.
Ada ojlofọndotenamẹ yiaga tito-to-whinnu plidopọ lọ tọn wẹ yin baptẹm, he yí ganhiho awe daa. Lẹndopọ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu 7402 po wẹ basi yẹhiadonu klandowiwe yetọn tọn na Jehovah, to whenue pẹhiho to núdọ madoalọte lẹdo bọlu-gbatẹ̀n gblagada lọ. Ehe hugan agayiyi baptẹm yitọ ojlẹ he ko wayi lẹpo tọn heyin 7136 he yè basi kandai etọn to whenuena plidopọ-watọ 253 922 lẹ plidopọ to New York City to 1958.
Dile ojlẹ whẹdida ehe tọn to nukọnzindo hlan opodo pete etọn, omẹ taidi lẹngbọ lẹ sọn Whezẹtẹn, Wheyihọ, podọ tlẹ yin “jẹ opòdo aigba tọn” to yinyin bibẹpli to pọninọ matin awetọ to whenuho gbẹtọvi tọn lẹpo mẹ. Na nugbo tọn, “gbẹtọ susugege ... sọn akọta lẹpo mẹ, sọn ohẹnnu lẹpo mẹ, sọn gbẹtọ lẹpo mẹ, podọ sọn ogbè lẹpo mẹ” to awukọndopọ hẹ Islaeli gbigbọmẹ tọn to lilá basina yise yetọn tọn to avọsinsan ofligọ họakuẹ Jesu tọn mẹ, yedọ dodonu onu lẹpo he to yinyin wiwadotana to whẹsuna gandudu nupojipetọ Jehovah tọn tọn mẹ.—Owalọ lẹ 1:8; Osọhia 7:4, 9,10.
[Yẹdide to weda 8, 9]
Whezẹtẹn dukosọ hẹ Wheyihọ to Moscou po Kiev po