WESẸDOTẸN INTẸNẸT JI TỌN Watchtower Tọn
WESẸDOTẸN INTẸNẸT JI TỌN
Watchtower Tọn
Gungbe
ẹ,ọ,ṣ
  • á
  • à
  • é
  • è
  • Ẹ
  • ẹ
  • ẹ́
  • ẹ̀
  • í
  • ì
  • ó
  • ò
  • Ọ
  • ọ
  • ọ́
  • ọ̀
  • Ṣ
  • ṣ
  • ú
  • ù
  • BIBLU
  • OWE LẸ
  • OPLI LẸ
  • w94 1/10 w. 20-25
  • Ahidihẹ Agbasa Mapenọ ji Jijẹ Ylando Tọn

Video de ma tin na adà ehe

Jaale, nuhahun de wá aimẹ gando video lọ go.

  • Ahidihẹ Agbasa Mapenọ ji Jijẹ Ylando Tọn
  • Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá—1994
  • Hóvila Lẹ
  • Hosọ Mọnkọtọn
  • Agbasa Mapenọ ji Jijẹ Ylando Tọn
  • Nulẹnpọn to Agbasalan Liho
  • Nulẹnpọn to Gbigbọ Liho
  • Opagbe Ogbẹ̀ po Jijọho po Tọn
  • Lẹnnupọn to Gbigbọ-Liho bo Nọgbẹ̀!
    Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá—2001
  • Zinzọnlin to Kọndopọ mẹ hẹ Gbigbọ bo Mọ Ogbẹ̀ po Jijọho Po
    Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá—2011
  • Mí Tindo Nuhudo Mawazẹjlẹgo Tọn
    Jihàn Hlan Jehovah
  • ‘Ayiha Zizedo Gbigbọ Ji Nọ Dekọtọn Do Ogbẹ̀ po Jijọho po Mẹ’
    Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá (Oplọn)—2016
Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá—1994
w94 1/10 w. 20-25

Ahidihẹ Agbasa Mapenọ ji Jijẹ Ylando Tọn

“Nulẹnpọn to agbasalan liho zẹẹmẹdo okú; ṣigba nulẹnpọn to gbigbọ liho zẹẹmẹdo ogbẹ̀ po jijọho po.”—LOMUNU LẸ 8:6, NW.

1. Na lẹndai tẹ wutu wẹ gbẹtọvi lẹ do yin didá?

“JIWHEYẸWHE dá gbẹtọ to boṣiọ etọn titi mẹ, to boṣiọ Jiwheyẹwhe tọn mẹ wẹ e dá ẹ do: asu de asi de wẹ e dá yé.” (Gẹnẹsisi 1:27) Boṣiọ de yin awusọhia nuhe yè sọgan mọ kavi asisa de tọn. Gbọnmọ dali, gbẹtọvi lẹ yin dida nado yin awusọhia gigo Jiwheyẹwhe tọn. Gbọn jẹhẹnu jijọ-di-Jiwheyẹwhe tọn lẹ—taidi owanyi, dagbewa, whẹdida dodo, po gbigbọnọ-yinyin didohia po dali—to vivẹnudido yetọn lẹpo mẹ, yé nọ hẹn pipà po gigo po wá na Mẹdatọ lọ, gọna ayajẹ po pekọ po na yedelẹ.—1 Kọlintinu lẹ 11:7; 1 Pita 2:12.

2. Nawẹ gbẹtọvi asu po asi po tintan lọ lẹ gbọ̀ ohia lọ go gbọn?

2 Asu po asi po tintan lọ, heyin dida to pipe mẹ, yin awuwlena ganji nado hẹn azọ́ngbàn ehe di. Taidi mẹpọnnu he yè súnsún nado sẹ́ ganji lẹ, yé penugo nado do gigo Jiwheyẹwhe tọn hia to wuntuntun po nugbonọ-yinyin po mẹ. Nalete, yé jó dotẹnmẹ do na nuhe yin súnsún nado sẹ́ ganji lọ nado yin hinhẹngble to whenuena yé desọn ojlo mẹ wá nado vẹtoli do Mẹdatọ po Jiwheyẹwhe yetọn po go. (Gẹnẹsisi 3:6) Enẹgodo, yé ma sọgan sọ vọ do gigo Jiwheyẹwhe tọn hia to pipe mẹ bà. Yé gboawupo na gigo Jiwheyẹwhe tọn, bo gbọ̀ lẹndai yinyin dida to boṣiọ Jiwheyẹwhe tọn mẹ go. To hogbe devo mẹ, yé wàylando.a

3. Etẹwẹ yin ninọmẹ nugbo ylando tọn?

3 Ehe gọalọna mí nado mọnukunnujẹ ninọmẹ nugbo ylando tọn mẹ, ehe hẹn mọdọ pla dohia gbẹtọvi lẹ tọn heyin ojlẹmọ po gigo Jiwheyẹwhe tọn po. Ylando hẹn gbẹtọ zun mawe, enẹ wẹ yin, nuhe ma mẹ́n bo tindo mọdọ to gbigbọ po walọyizan po liho. Gbẹtọvi lẹpo, na yinyin kunkan Adam po Evi tọn po wutu, yin jìjì to ninọmẹ mọdọ po mawe tọn enẹ po mẹ, bo gboawupo nado hẹn nuhe Jiwheyẹwhe donukun sọn yé si taidi ovi etọn lẹ di. Podọ etẹwẹ yin kọdetọn lọ? Biblu basi zẹẹmẹ dọmọ: “Enẹwutu le ylando gbọn omẹ dopo de biọ aihọn mẹ, podọ okú gbọn ylando dali; mọwẹ gbẹtọ lẹpo kú do, na omẹ popo wẹ waylan wutu.”—Lomunu lẹ 5:12; yijlẹdo Isaia 64:6 go.

Agbasa Mapenọ ji Jijẹ Ylando Tọn

4-6. (a) Nukun tẹwẹ mẹsusu do nọ pọ́n ylando to egbehe? (b) Etẹwẹ yin kọdetọn nukun he yè nọ yi do pọ́n ylando egbezangbe tọn?

4 Suhugan gbẹtọ lẹ tọn to egbehe ma nọ pọ́n yedelẹ hlan taidi mawenọ, mọdọnọ, kavi ylandonọ gba. Na nugbo tọn, ylando, taidi hogbe de, ko busẹ pete sọn hogbe suhugan gbẹtọ lẹ tọn mẹ. Yé nọ dọho vlavo dogbọn nuṣiwa lẹ, nuyọnẹn ma yizan lẹ, po awugbopo lẹ po dali. Ṣigba ylando lo? Paali! Enẹnọ he tlẹ gbẹsọ nọ sọalọkọn nado tindo yise to Jiwheyẹwhe mẹ lẹ, “nuplọnmẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ bẹ todohukanji yise walọyizan tọn lẹ hẹn kakati nado yin osẹ́n walọyizan tọn de, yé nọ pọ́n yé hlan taidi ‘ayinamẹ 10 lẹ’ kakati gbedide 10 lẹ,” wẹ yin ayidonugo Alan Wolfe, heyin mẹplọntọ daho walọyizan gbẹtọ tọn.

5 Etẹwẹ yin kọdetọn nulẹnpọn to aliho ehe mẹ tọn? Gbigbẹdai, kavi e whe gbau gbigbẹkọ, nujọnu-yinyin ylando tọn go. Ehe ko wleawuna whẹndo gbẹtọvi lẹ tọn de po linlẹn he gblezọn ylankan heyin dagbe po oylan po tọn, he tindo numọtolanmẹ mẹdekannujẹ tọn nado wleawuna nujinọtedo walọyizan yetọn titi lẹ tọn bo ma tin to mẹdepope glọ nado dogbe nudepope he yé dè nado wà tọn. Na omẹ mọnkọtọn lẹ, tintindo numọtolanmẹ whẹjijọ tọn wẹ yin aliho nuyiwa tọn dopolọ nado yọnẹn eyin aliho nuyiwa de tọn sọgbe kavi lala.—Hówhínwhẹ́n lẹ 30:12, 13; yijlẹdo Deutelonomi 32:5, 20 go.

6 Di dohia, to dohia hodidọ televiziọn tọn de mẹ, jọja lẹ yin oylọ basina nado dọ linlẹn yetọn lẹ dogbọn nuhe yè ylọdọ ylando okú tọn ṣinawe lẹ dali.b “Goyiyi mayin ylando de gba,” wẹ mahẹ tindotọ dopo dọ. “Hiẹ dona tindo numọtolanmẹ dagbe dogbọn dewe dali.” Gando adidọ go, mẹdevo dọmọ: “E yọ́n nado tin to mọ to whedelẹnu. ... To whedelẹnu e nọ yọ́n nado gbọjẹ bo na dewe ojlẹ vivomẹninọ tọn.” Zẹẹmẹ basitọ lọ lọsu tlẹ basi zẹẹmẹ he họnwun ehe dọmọ: ‘Ylando okú tọn ṣinawe lọ lẹ ma yin nuyiwa ylankan lẹ gba ṣigba, kakatimọ, yin numọtolanmẹ wẹkẹ mẹ gbẹtọvi lẹ tọn he sọgan yin tukladomẹ tọn po awuvivinu taun po.’ Mọwẹ, to pọmẹ po ylando po numọtolanmẹ whẹgbledo tọn, na, to popo mẹ, whẹgbledo wẹ yin ada awetọ pete numọtolanmẹ dagbe tintindo tọn.—Efesunu lẹ 4:17-19.

7. Sọgbe hẹ Biblu, nawẹ ylando nọ yinuwa do gbẹtọvi lẹ ji gbọn?

7 To vogbingbọn taun mẹ po ehe lẹpo po, Biblu dọ ẹ họnwun hezeheze dọmọ: “Na omẹ pó wẹ wàylan, bo sọ whète do gigo Jiwheyẹwhe tọn go.” (Lomunu lẹ 3:23) Apọsteli Paulu tlẹ yigbe etọn dọmọ: “Na yẹn yọnẹn dọ to ohò ṣie mẹ (enẹ wẹ, to agbasalan ṣie mẹ,) onú dagbe de ma nọnọ e mẹ: na nado jlo tin to dee; ṣigba nado wà enẹ he yọ́n ma tin. Na dagbe he yẹn jlo yẹn ma wà, ṣigba ylankan he yẹn ma jlo, enẹ wẹ yẹn to wiwà.” (Lomunu lẹ 7:18, 19) Paulu tofi ma to hodọ do awubla ninọmẹ mẹdetiti tọn ji gba. Kakatimọ, na e yọnẹn to gigọmẹ lehe gbẹtọvi lẹ ko gboawupo na gigo Jiwheyẹwhe tọn do wutu, e tindo numọtolanmẹ sinsinyẹn na agbasa mapenọ ji jijẹ ylando tọn. “Ṣo! taponọ he yẹn yín!” wẹ e dọ, “mẹnu wẹ na whlẹn mi sọn agbasa okú tọn he si?”—Lomunu lẹ 7:24.

8. Kanbiọ tẹlẹ wẹ mí dona kanse mídelẹ? Etẹ wutu?

8 Etẹwẹ yin linlẹn towe dogbọn whẹho ehe dali? Hiẹ sọgan kẹalọyi dọ taidi ovivi Adam tọn, hiẹ, taidi mẹdepope, yin mapenọ. Ṣigba nawẹ oyọnẹn enẹ nọ yinuwa do linlẹn towe po aliho gbẹninọ towe po ji gbọn? Be hiẹ nọ kẹalọyi i taidi nugbo gbẹ̀mẹ tọn de bo nọ to nuhe nọ wá to jọwamọ liho lẹ basi ya? Kavi hiẹ nọ dovivẹnu gbọzangbọzan nado diahi hẹ agbasa mapenọ ji jijẹ ylando tọn, bo nọ dovivẹnu nado do gigo Jiwheyẹwhe tọn hia nado họnwun ganji dile e sọgan yọnbasi do to nuhe hiẹ to wiwà lẹpo mẹ ya? Ehe dona duahunmẹna dopodopo mítọn to pọndohlanmẹ na nuhe Paulu dọ dọmọ: “Na yé he tin gbọn agbasalan dali lẹ nọ pọ́n onu he yin agbasalan tọn lẹ go; ṣigba omẹ he tin gbọn [gbigbọ] dali lẹ nọ pọ́n onu he yin [gbigbọ] tọn lẹ go. [Na nulẹnpọn to agbasalan liho zẹẹmẹdo okú; ṣigba nulẹnpọn to gbigbọ liho zẹẹmẹdo, NW] ogbẹ̀ po jijọho po.”—Lomunu lẹ 8:5, 6.

Nulẹnpọn to Agbasalan Liho

9. Etẹwutu wẹ “nulẹnpọn to agbasalan liho do zẹẹmẹdo okú”?

9 Etẹ dọ wẹ Paulu te to whenuena e dọ dọ “nulẹnpọn to agbasalan liho zẹẹmẹdo okú”? Hogbe lọ “agbasalan” nọ saba yin yiyizan to Biblu mẹ nado nọtena gbẹtọ to ninọmẹ mapenọ-yinyin etọn tọn mẹ, ‘he yè mọho etọn to ylando mẹ’ taidi ovivi Adam atẹṣitọ lọ tọn. (Psalm 51:5; Job 14:4) Gbọnmọ dali, Paulu to tudohomẹna Klistiani lẹ nado zé ayiha yetọn lẹ do ayilinlẹn ylando, numọtolanmẹ, po ojlo mape, agbasalan ylando tọn ji. Podọ etẹwutu? To fidevo Paulu dọ na mí nuhe azọ́n agbasa tọn lẹ yin podọ enẹgodo e yí avase lọ dogọ dọmọ: “Yé he nọ wà onu nẹlẹ nkọ ma to ogú ahọlu du Jiwheyẹwhe tọn na du.”—Galatianu lẹ 5: 19-21.

10. Etẹwẹ “nulẹnpọn” zẹẹmẹdo?

10 Ṣigba be vogbingbọn daho de matin to nukunpedo nude go po onu lọ bibasi po ṣẹnṣẹn ya? Nugbo, nulẹnpọn dogbọn nude dali ma nọ saba dekọtọn do onu lọ wiwà mẹ gba. Nalete, nulẹnpọn hugan tintindo linlẹn ojlẹ kleun de tọn. Hogbe lọ he yin yiyizan gbọn Paulu dali wẹ phroʹne·ma to Glẹkigbe mẹ, podọ e nọtena “aliho nulẹnpọn tọn, ayiha(-zedonuji), ... yanwle, ojlo, vivẹnudido.” Enẹwutu, “nulẹnpọn to agbasalan liho” zẹẹmẹdo yinyin anadena, gandudeji, aṣẹpana, po yinyin dindọ̀n gbọn ojlo agbasalan mape tọn po dali.—1 Johanu 2:16.

11. Nawẹ Kaini lẹnnupọn to agbasalan liho gbọn, podọ etẹwẹ yin kọdetọn lọ?

11 Nuagokun lọ yin zẹẹmẹ basina ganji gbọn aliho nuwiwa tọn he Kaini hodo dali. To whenuena awuwhan po adi po fọ́ndote to ahun Kaini tọn mẹ, Jehovah Jiwheyẹwhe gbẹnuna ẹn dọmọ: “Etẹwutu wẹ homẹgble we? Etẹwutu nukunmẹ towe kuṣiọ? Eyin hiẹ wà dagbe, yè ma na kẹalọyi we? Eyin hiẹ ma sọ wà dagbe, ylando pavava họntonu. Podọ hlan hiẹ de wẹ ojlo etọn na te, hiẹ nasọ dugan to e ji.” (Gẹnẹsisi 4:6, 7) Dide de tin to Kaini nukọn. Be ewọ na “wà dagbe,” enẹ wẹ yindọ, zé ayiha, yanwle, po ojlo etọn po do onu dagbe ji ya? Kavi ewọ na zindonukọn nado to nulẹnpọn to agbasalan liho bo zé ayiha etọn do ayilinlẹn ylankan he họ̀nwhla to ahun etọn mẹ ji ya? Dile Jehovah basi zẹẹmẹ do, ylando “pavava họntonu,” bo tin to ote nado jẹ Kaini ji bo tlẹn ẹn dù eyin e na ẹn dotẹnmẹ. Kakati nado diahi hẹ bo ‘dugan’ do ojlo agbasalan etọn tọn ji, Kaini na ẹn dotẹnmẹ nado dugan do e ji—yedọ hlan opodo nugbajẹmẹji tọn de.

12. Etẹwẹ mí dona wà ma nado sọgan “gbọn afọ Kaini tọn ji”?

12 Etẹwẹ dogbọn míwlẹ dali to egbehe? Na nugbo tọn mí ma jlo nado zinzọnlin gbọn “afọ Kaini tọn ji” gba, dile Juda do avigbe gando omẹ delẹ go to Klistiani owhe kanweko tintan lẹ tọn ṣẹnṣẹn do. (Juda 11) Mí ma dona din whẹwhinwhẹn lẹ gbede pọn bo lẹndọ mahẹ tintindo vude kavi osẹ́n lẹ gbigbà vude tofi kavi todọ́n ma nọ hẹn awugble wá namẹ gba. To vogbingbọn mẹ, mí dona tin to aṣeji nado yọn nuyiwadomẹji jijọ-madi-Jiwheyẹwhe tọn he gblezọn depope he sọgan ko wá ahun po ayiha mítọn po mẹ bo yawu dee sẹ whẹpo e nido hẹnai. Ahididi hẹ agbasalan mape ji jijẹ ylando tọn nọ bẹjẹeji sọn lanmẹ.—Malku 7:21.

13. Nawẹ mẹde sọgan yin dindọn “gbọn wantuntun etọn titi dali” gbọn?

13 Di apajlẹ, hiẹ sọgan mọ nupinpọn he hẹnmẹ jọsi kavi dobunamẹ tọn de kavi boṣiọ ojlo fọndotenamẹ tọn. E sọgan yin yẹdide owe de tọn kavi linlinnamẹwe de tọn, nupinpọn de to sinnimọto de mẹ kavi televiziọn mẹ, ajọjijla de to owhlẹ gbigblo ajọjijla alitó tọn de ji, kavi to ninọmẹ nujọnu tọn de mẹ. Enẹ to ede mẹ ma tindo nuhudo nado paṣamẹ gba, to whenuena e yindọ e sọgan—podọ tlẹ nọ—jọ. Nalete, boṣiọ kavi nupinpọn ehe, dile e tlẹ yindọ e sọgan ko dẹn to aimẹ na nukunwhiwhe vude poun, sọgan sọawuhia nado gbọṣi ayiha mẹ bo na nọ sọawuhia sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ. Etẹwẹ hiẹ na wà to whenuena enẹ jọ? Be hiẹ nọ yinuwa to afọdopolọji nado diahi hẹ linlẹn enẹ bo nọ dee sẹ sọn ayiha towe mẹ ya? Kavi hiẹ nọ na ẹn dotẹnmẹ nado gbọṣi ayiha towe mẹ, vlavo hinhẹn numimọ lọ wá oflinmẹ to whedepopenu he linlẹn enẹ fọndote? Nado wà nuhe gbọn godo sọgan yin nado bẹ nujijọ debọdo-dego heyin zẹẹmẹ basina gbọn Jakobu dali lẹ jẹeji he dọmọ: “Omẹ dopodopo wẹ yè whlepọ́n, whenuena yè gbọn wantúntún etọn titi dali dọ̀n ẹn yì, bọ yè sọ doyẹ̀klọ ẹ. Whenẹnu, wantúntún, whenuena e mọhò, e ji ylando: podọ ylando, whenuena yè basi i pó, e ji okú.” Enẹwutu wẹ Paulu dọmọ: “Nulẹnpọn to agbasalan liho zẹẹmẹdo okú.”—Jakobu 1:14, 15; Lomunu lẹ 8:6, NW.

14. Etẹwẹ mí nọ pehẹ egbesọegbesọ, podọ nawẹ mí dona yinuwa gbọn?

14 Gbẹninọ dile mí tin te to aihọn de mẹ he fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn, danuwiwa, adọkun dindin zẹjlẹgo nọ yin gigopana te—bo nọ yin zizedonukọnnamẹ gbangba klolo to owe lẹ, linlinnamẹwe lẹ, sinnimọto lẹ, tito-to-whinnu te_leviziọn tọn lẹ, po ohúnhiho nukundeji lẹ po mẹ—na paa tọn mí nọ pehẹ lẹnpọn po linlẹn agọ̀ lẹ po to egbesọegbesọ. Etẹwẹ nọ yin nuyiwa towe? Be hiẹ nọ tindo numọtolanmẹ awuvivi tọn kavi ayidedai tọn gbọn onu ehe lẹpo dali ya? Kavi be hiẹ nọ tindo numọtolanmẹ taidi Lọti Dodonọ, “he homẹ etọn gble na wantuntun owalọ mẹylankan lẹ tọn tọn ... bo sọ to jijọ ylankan yetọn mọ, ayiha dagbe etọn to gbigble egbesọegbesọ”? (2 Pita 2:7, 8) Nado tindo kọdetọn dagbe to ahidi hẹ agbasa mape ji jijẹ ylando tọn, mí tindo nuhudo nado magbe nado wà dile Psalmkantọ lọ basi do dọmọ: “Yẹn ma na yí onu ylanylan de do nukọn nukun ṣie tọn: Yẹn gbẹwanna azọ́n omẹ he klan lẹ tọn; e ma na tẹ́ do ogo e gba.”—Psalm 101:3.

Nulẹnpọn to Gbigbọ Liho

15. Alọgọ tẹwẹ mí tindo nado diahihẹ jijẹ mí ji ylando tọn?

15 Nude he sọgan gọalọna mí nado diahi hẹ agbasa mape ji jijẹ ylando tọn wẹ nuhe Paulu zindonukọn nado dọ dọmọ: “Nulẹnpọn to gbigbọ liho zẹẹmẹdo ogbẹ̀ po jijọho po.” (Lomunu lẹ 8:6, NW) Gbọnmọ dali, kakati nado yin gandu deji gbọn agbasalan dali, mí dona gbọ ayiha mítọn ni tin to nuyiwadomẹji gbigbọ tọn glọ bo tindo kọdetọn dagbe to onu gbigbọ tọn lẹ mẹ. Etẹwẹ yin onu lọ lẹ? To Filippinu lẹ 4:8 mẹ, Paulu basi todohukanji yetọn dọmọ: “To popolẹpo mẹ, mì mẹmẹsunnu emi nudepope he yin nugbo, nudepope he yin yẹyi, nudepope he yin jijlọ, nudepope he yin wiwe, nudepope he yin owanyi, nudepope he do wẹndagbe; eyin jijọdagbe de tin, eyin pipa de tin, mì nọ yí onu helẹ lẹnpọn.” Mì gbọ na mí ni yí nukun homẹ tọn do pọ́n bo tindo nukunnumọjẹnumẹ dagbe nuhe mí dona zindonukọn nado to nulẹnpọn deji tọn.

16. Jẹhẹnu tẹlẹ wẹ Paulu na tuli mí nado nọ “lẹnpọn,” podọ etẹwẹ dopodopo bẹhẹn?

16 Jẹnukọn whẹ, Paulu basi todohukanji jẹhẹnu walọyizan tọn ṣinatọ̀n lẹ. Hogbe ehe dohia dọ Klistiani lẹ ma yin aliglọnna nado lẹnnupọn do whẹho Owe wiwe lẹ tọn kavi sinsẹ̀n-nuplọnmẹ lẹ tọn kẹdẹ ji to whelẹponu gba. Hosọ kavi hogo devo lẹ tin he ji mí sọgan zé ayiha mítọn lẹ do. Ṣigba onu titengbe lọ wẹ yindọ yé dona sọgbe hẹ nujinọtedo jẹhẹnu walọyizan dagbe tọn lẹ heyin didohia gbọn Paulu dali. Dopodopo wunmẹ “onu helẹ” tọn heyin sislẹ gbọn Paulu dali biọ ayidonugo mítọn. Mì gbọ na mí ni gbadopọnna yé debọdo-dego.

◻“Nugbo” bẹ hugan yinyin nugbo kavi lalo poun hẹn. E zẹẹmẹdo yinyin nugbonọ, omẹ jijlọ, po mẹgodejido po, nude he yin nujọnu, e ma yin awusọhia yinyin mọ tọn poun gba.—1 Timoti 6:20.

◻“Yẹyi” dlẹnalọdo nuhe họakuẹ po osi tọn lẹ po. E bẹ linlẹn sisi he siso tọn, nude he yin gigonọ, he yiaga, he jẹ na pipa, po gbégbona tọn po hẹn kakati he tindo mọdọ bo ma họakuẹ.

◻“Jijlọ” zẹẹmẹdo jijẹ nujinọtedo Jiwheyẹwhe tọn lẹ kọ̀n, e ma yin gbẹtọ tọn lẹ kọ̀n gba. Gbẹtọ aihọn tọn lẹ nọ hẹn ayiha yetọn lẹ gọ́ po ayiha kinkan he ma yin dodo tọn lẹ po, ṣigba mí dona lẹnnupọn do onu heyin dodo to nukun Jiwheyẹwhe tọn mẹ lẹ ji bo tindo ayajẹ to yé mẹ.—Yijlẹdo Psalm 26:4; Amọsi 8:4-6 go.

◻“Wiwe” zẹẹmẹdo wiwe-ṣeke po wiwe po e ma yin to walọyizan (zanhẹmẹ kavi ninọmẹ devo) kẹdẹ mẹ gba ṣigba to linlẹn po mẹwhinwhan po mẹ ga. “Nuyọnẹn he sọn aga whẹ́ wẹ wé,” wẹ Jakobu dọ. Jesu, he “wé-ṣeke,” yin Apajlẹ pipe lọ na mí nado lẹnnupọn deji.—Jakobu 3:17; 1 Johanu 3:3.

◻“Owanyi” wẹ yin enẹ he nọ whanmẹ bo nọ hẹnmẹ tindo owanyi na mẹdevo lẹ. Mí dona “nọ lẹn mínọzo tọn pọ́n nado nọ jlahomẹdona to owanyi po azọ́n dagbe lẹ po mẹ,” kakati nado zé ayiha mítọn lẹ do onu he nọ fọ́n wangbẹna, adi, po wiwọ po daga lẹ ji.—Heblu lẹ 10:24.

◻“Wẹndagbe” ma zẹẹmẹdo “yinkọ dagbe” tintindo kavi “yin ohó dagbe didọ dego” kẹdẹ gba, ṣigba to linlẹn nuyiwa tọn mẹ, yinyin mẹjlọdote po mẹpipa po ga. Mí nọ zé ayiha mítọn lẹ do onu dagbe po mẹjlọdote tọn lẹ po ji kakati nado yí nukun pẹvi po wangbẹna tọn po do pọ́n.—Efesunu lẹ 4:29.

◻“Jijọdagbe” na taun tọn zẹẹmẹdo “dagbewa” kavi “walọyizan dagbe,” ṣigba e sọgan zẹẹmẹdo dagbe wunmẹ depope. Gbọnmọ dali, mí sọgan yọn pinpẹn jẹhẹnu, alemọyi, po wadotana họakuẹ mẹdevo lẹ tọn po to hukan ji po nujinọtedo Jiwheyẹwhe tọn lẹ po.

◻“Pipa” onu lẹ na nugbo tọn nọ yinmọ eyin pipa lọ wá sọn Jiwheyẹwhe de kavi sọn aṣẹpipa heyin yinyọnẹn gbọn ewọ kẹdẹ dali de.—1 Kọlintinu lẹ 4:5; 1 Pita 2:14.

Opagbe Ogbẹ̀ po Jijọho po Tọn

17. Dona tẹlẹ wẹ nọ dekọtọn sọn “nulẹnpọn to gbigbọ liho” mẹ?

17 To whenuena mí hodo tudohomẹnamẹ Paulu tọn bo “nọ yí onu helẹ lẹnpọn,” mí na tindo kọdetọn dagbe to “nulẹnpọn to gbigbọ liho mẹ.” Kọdetọn lọ ma yin dona ogbẹ̀ tọn kẹdẹ gba, enẹ wẹ yin, ogbẹ̀ madopodo to aihọn yọyọ dopagbe lọ mẹ kẹdẹ gba, ṣigba jijọho ga. (Lomunu lẹ 8:6) Etẹwutu? Na ayiha mítọn nọ yin hihọ́ basina sọn nuyiwadomẹji ylankan onu agbasalan tọn lẹ si, podọ mí ma sọ yin gingandego titengbe sọmọ gbọn ahidi hẹ awufiẹsa to agbasalan po gbigbọ po ṣẹnṣẹn dile eyin zẹẹmẹ basina gbọn Paulu dali do ba gba. Gbọn ahididi hẹ nuyiwadomẹji agbasalan tọn dali, mí na duale jijọho tọn sọn Jiwheyẹwhe dè “na agbasalan go pinpọn wẹ okẹ̀n do Jiwheyẹwhe go.”—Lomunu lẹ 7:21-24; 8:7.

18. Awhàn tẹwẹ Satani to fùnfùn, podọ nawẹ mí sọgan gbawhàn gbọn?

18 Satani po afọzedaitọ etọn lẹ po to nuhe yé sọgan wà lẹpo basi nado hẹn mọdọ wá dohia gigo Jiwheyẹwhe tọn mítọn ji. Yé nọ tẹnpọn nado deanana ayiha mítọn lẹ gbọn hinhẹn yé gọ́ po ojlo agbasalan tọn lẹ po dali, to yinyọnẹn mẹ dọ ehe na dekọtọn do okẹ̀n mẹ hẹ Jiwheyẹwhe podọ biọ oku mẹ to agọgbọnẹnmẹ. Ṣigba mí sọgan gbawhan to avunhiho ehe mẹ. Taidi Paulu, mílọsu ga sọgan lá dọmọ: “Yẹn dopẹna Jiwheyẹwhe gbọn Jesu Klisti Oklunọ mítọn dali” na awuwlena mí po aliho lọ po nado diahi hẹ agbasa mape ji jijẹ ylando tọn.—Lomunu lẹ 7:25. (Pọ́n w-F 15/6/94, weda 12.)

[Nudọnamẹ odò tọn lẹ]

a Biblu na paa tọn nọ yí hogbe asu Heblu tọn lọ cha·taʼʹ po hogbe asu Glẹki tọn lọ ha·mar·taʹno po zan nado do “ylando” hia. Hogbe awe ehelẹ zẹẹmẹdo “gbọ̀ e go,” to ninọmẹ gbigbọ̀ kavi ma jẹ yanwle, ohia, kavi nuzedonukọn de kọ̀n tọn mẹ.

b To aṣa liho, ylando okú tọn ṣinawe lẹ wẹ goyiyi, nukundonumẹ, fẹnnuwiwa, nukunkẹn, adọwhẹ́n, homẹgble, po adidọ po.

Be Hiẹ Sọgan Basi Zẹẹmẹ Ya?

◻ Etẹwẹ yin ylando, podọ nawẹ e sọgan wleawuna jijẹ agbasa mape ji gbọn?

◻ Nawẹ mí sọgan diahihẹ “nulẹnpọn to agbasalan liho” gbọn?

◻ Etẹwẹ mí sọgan wà nado zé “nulẹnpọn to gbigbọ liho” daga?

◻ Nawẹ “nulẹnpọn to gbigbọ liho” nọ hẹn ogbẹ̀ po jijọho po wá gbọn?

[Yẹdide to weda 23]

Kaini na dotẹnmẹ ayilinlẹn agbasalan tọn lẹ nado dugan do e ji na husudo edetiti tọn

[Yẹdide to weda 24]

Nulẹnpọn to gbigbọ liho zẹẹmẹdo ogbẹ̀ po jijọho po

    Gun Publications | (1976-2025)
    Ṣí Adà Towe
    Hùn Adà Towe
    • Gungbe
    • Dohlan
    • Nujlomẹ Lẹ
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Osẹ́n Nọtẹn lọ Tọn Lẹ
    • Osẹ́n Nudọnamẹ Mẹdetiti Tọn
    • De Osẹ́n Nudọnamẹ Tọn Lẹ
    • JW.ORG
    • Hùn Adà Towe
    Dohlan