Lehe Nugopọntọ Tomẹyitọ lẹ Nọ Wà Sinsẹ̀nzọn Taidi Họ̀nkọnsi Nugbonọ lẹ Do
“Le omẹ dopodopo mọ nunina yí do, mọwẹ mì ni nọ basi ode hlan awetọ, di họ̀nkọnsi dagbe to ojọmiọn alọpalọpa Jiwheyẹwhe tọn mẹ.”—1 PITA 4:10.
1, 2. (a) Nawẹ hiẹ na basi zẹẹmẹ hogbe “họ̀nkọnsi” tọn gbọn? (b) Mẹnu wẹ gọna họ̀nkọnsi he yin yiyizan gbọn Jiwheyẹwhe dali lẹ?
JEHOVAH nọ yí Klistiani nugbonọ lẹpo zán taidi họ̀nkọnsi lẹ. Họ̀nkọnsi de nọ saba yin devi he nọ penukundo whédo go de. E sọgan nọ penukundo whẹho ajọwiwa ogán etọn tọn lẹ go ga. (Luku 16:1-3; Galatianu lẹ 4:1, 2) Jesu ylọ agbasa etọn heyin mẹyiamisisadode nugbonọ lẹ to aigba ji dọ “họ̀nkọnsi nugbonọ” lọ. E ko ze “onú he e tindo lẹpo” gọna nuwiwa yẹwhehodidọ Ahọluduta lọ tọn do alọ họ̀nkọnsi ehe tọn mẹ.—Luku 12:42-44; Matiu 24:14, 45.
2 Apọsteli Pita dọ dọ Klistiani lẹpo wẹ họ̀nkọnsi nukundagbe majẹhẹ Jiwheyẹwhe tọn he yin didohia to aliho voovo lẹ mẹ. Klistiani dopodopo tindo awa he ji e sọgan hẹn họ̀nkọnsi-yinyin nugbonọ de di te. ( 1 Pita 4:10) Mẹho dide Klistiani lẹ yin họ̀nkọnsi lẹ, podọ to ṣẹnṣẹn yetọn wẹ nugopọntọ tomẹyitọ lẹ tin te. (Titu 1:7) Nawẹ mẹho tomẹyitọ ehelẹ dona yin pinpọn hlan gbọn? Jẹhẹnu po yanwle tẹlẹ po wẹ yé dona tindo? Podọ nawẹ yé sọgan basi wadotana dagbe hugan gbọn?
Pẹdido na Sinsẹ̀nzọn Yetọn
3. Naegbọn nugopọntọ tomẹyitọ lẹ sọgan yin yiylọdọ “họ̀nkọnsi dagbe” lẹ?
3 To wekan hlan nugopọntọ tomẹyitọ de po asi etọn po, asu po asi Klistiani he ko wlealọ de po dọmọ: “Mí na jlo nado do pẹdido mítọn hia na whenu lọ lẹpo po owanyi he mì ko dohia na mí po. Taidi whẹndo de, mí ko mọale daho tlala yí sọn tulinamẹ po ayinamẹ mìtọn lẹpo po mẹ. Mí yọnẹn dọ mí dona to nukọnzindo to whinwhẹ́n gbigbọmẹ tọn mẹ, ṣigba po alọgọ Jehovah tọn po gọna mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu lẹ taidi mìwlẹ po, awusinyẹn he nọ yin numimọ etọn tindo to tintan whenu lọ yin hinhẹn bọawu.” Hogbe taidi ehelẹ nọ saba yin didọ, na nugopọntọ tomẹyitọ lẹ nọ tindo ojlo mẹdetiti tọn to hatọ yisenọ lẹ mẹ, dile họ̀nkọnsi dagbe de nọ penukundo nuhudo whédo de tọn lẹ go ganji do. Delẹ yin hodọtọ he didẹ́ lẹ. Susu nọ wà dagbe taun to azọ́n yẹwhehodidọ tọn mẹ, to whenuena devo lẹ yin yinyọnẹn na zohunhun po awuvẹmẹ yetọn po. Gbọn awuwiwle po yíyí nunina mọnkọtọn lẹ po zán to lizọnyizọnwiwa hlan mẹdevo lẹ dali, nugopọntọ tomẹyitọ lẹ sọgan yin yiylọ po gbesisọ po dọ “họ̀nkọnsi dagbe” lẹ.
4. Kanbiọ tẹwẹ na yin dogbapọnna todin?
4 “Yè biọ to họ̀nkọnsi lẹ mẹ, dọ yè ni mọ omẹ lọ yin nugbonọ,” wẹ apọsteli Paulu wlan. (1 Kọlintinu lẹ 4:2) Lizọnyizọnwiwa hlan hatọ Klistiani lẹ to agun voovo lẹ mẹ to osẹ debọdo-dego mẹ yin ayajẹ po lẹblanulọkẹyi he ma tindo awetọ de po. Etomọṣo, e sọ yin azọngban pinpẹn de ga. To whelọnu lo, nawẹ, nugopọntọ tomẹyitọ lẹ sọgan hẹn họ̀nkọnsi-yinyin yetọn di po nugbonọ-yinyin po to aliho kọdetọn dagbe tọn mẹ gbọn?
Hinhẹn Họ̀nkọnsi-yinyin Yetọn Di po Kọdetọn Dagbe Po
5, 6. Naegbọn ginganjẹ Jehovah go to odẹ̀ mẹ do yin onú titengbe to gbẹzan nugopọntọ tomẹyitọ de tọn mẹ?
5 Ginganjẹ Jehovah go po odẹ̀ po yin dandannu eyin nugopọntọ tomẹyitọ lẹ na yin họ̀nkọnsi kọdetọn dagbe tọn lẹ. Na tito-to-whinnu po azọngban susu yetọn lẹ po wutu, yé sọgan tindo numọtolanmẹ yinyin agbàn pinpẹn dona tọn to whedelẹnu. (Yijlẹdo 2 Kọlintinu lẹ 5:4 go.) Enẹwutu yé dona yinuwa to pọmẹ hẹ ohàn psalmkantọ Davidi tọn dọmọ: “Ze agbàn towe dlan Oklunọ ji, ewọ nasọ hẹn we dote; ewọ ma na dike dódónọ ni yin sisẹtẹnna.” (Psalm 55:22) Mọdopolọ, homẹmiọnnamẹnu, wẹ hogbe Davidi tọn lẹ ga dọmọ: Donanọ wẹ Oklunọ, mẹhe to agbàn hẹn na mí egbesọegbesọ.”—Psalm 68:19.
6 Fie wẹ Paulu mọ huhlọn te nado penukundo azọngban gbigbọmẹ tọn etọn lẹ go? “Yẹn sọgan wà onú popo gbọn Klisti he to huhlọnna mi mẹ” wẹ e wlan. (Filippinu lẹ 4:13) Mọwẹ, Jehovah Jiwheyẹwhe wẹ yin Asisa huhlọn Paulu tọn. Mọdopolọ, Pita na ayinamẹ dọmọ: “Eyin mẹde sọ to devizọnwa, ni basi i di huhlọn he Jiwheyẹwhe na ẹn: na yè nido pagigona Jiwheyẹwhe to onú popo mẹ gbọn Jesu Klisti mẹ.” (1 Pita 4:11) Mẹmẹsunnu dopo he yin nugopọntọ tomẹyitọ de na owhe susu lẹ zinnudo nuhudo lọ nado ganjẹ Jiwheyẹwhe go ji, bo dọmọ: “Nọ ganjẹ Jehovah go whepoponu to nukunpipedo nuhahun lẹ go, bo nọ din alọgọ titobasinanu etọn tọn.”
7. Nawẹ jlẹkajininọ nọ yí adà de wà to azọ́n nugopọntọ tomẹyitọ de tọn mẹ gbọn?
7 Jlẹkaji yin nuhudo gbọn nugopọntọ tomẹyitọ kọdetọn dagbe tọn de dali. Taidi Klistiani devo lẹ, e nọ dovivẹnu nado “mọdona onú he gbọnvo lẹ.” (Filippinu lẹ 1:10)a To whenuena mẹho okọ́ lọ mẹ tọn lẹ tindo kanbiọ lẹ dogbọn whẹho delẹ dali, e na yin nuyọnẹnnu na yé nado dọnsẹpọ nugopọntọ lẹdo tọn he to dlapọn basi lọ. (Howhinwhẹn lẹ 11:14; 15:22) Matin ayihaawe, ayidonugo jlẹkaji tọn etọn po ayinamẹ Owe wiwe tọn lẹ po na yin kunnudenu nado yin alọgọnamẹnu taun dile mẹho lẹ na to nukunpedo whẹho lọ go zọnmii to whenuena e ko jó agun lọ do pó godo. To pọmẹ po aliho nuwiwa tọn dopolọ po, Paulu dọna Timoti dọmọ: “Onú nẹlẹ he hiẹ ko sè to dee podọ to kunnudetọ susu de nẹlẹ, wẹ hiẹ ni yí do alọ mẹ na nugbonọ lẹ, mẹhe na sọgan plọ́n mẹdevo lẹ ga.”—2 Timoti 2:2.
8. Naegbọn plọnmẹ Biblu, dodinnanu, po ayihamẹlẹnpọn po yin dandannu?
8 Owe wiwe lẹ pinplọn, dodinnanu, po ayihamẹlinlẹnpọn po yin dandannu na ayinamẹ he sọgbe nina. (Howhinwhẹn lẹ 15:28) Nugopọntọ agbegbe tọn dopo dọmọ: “To pipli po mẹho lẹ po whenu, mí ma dona dibu nado yigbe dọ mí ma yọ́n gblọndo na kanbiọ titengbe de gba.” Vivẹnudido nado tindo “ayiha Klisti tọn” do whẹho de ji nọ hẹn ẹn yọnbasi nado na ayinamẹ sinai do Biblu ji he na gọalọna mẹdevo lẹ nado jẹakọ hẹ ojlo Jiwheyẹwhe tọn. (1 Kọlintinu lẹ 2:16) Whedelẹnu nugopọntọ tomẹyitọ de dona kanwe hlan Ogbẹ́ Watch Tower na anademẹ. Depope he whẹho lọ sọgan yin, yise to Jehovah mẹ po owanyi na nugbo lọ po yin nujọnu taun hugan nuyiwadomẹji kavi dẹ́didi. Kakati nado wá po “whanpẹ hogbe vivi tọn po, kavi nuyọnẹn tọn po,” Paulu bẹ lizọnyizọn etọn jẹeji to Kọlinti “to madogán mẹ, podọ to obu mẹ, podọ to sisọsisọ susu mẹ.” Be ehe hẹn ẹn zun nugomapetọ wẹ ya? To vogbingbọn mẹ, e gọalọna Kọlintinu lẹ nado tindo yise, “ma nado nọte to nuyọnẹn gbẹtọ tọn mẹ, adavo to huhlọn Jiwheyẹwhe tọn mẹ.”—1 Kọlintinu lẹ 2:1-5.
Jẹhẹnu Titengbe Devo Lẹ
9. Naegbọn mẹtọnhopọn yin nuhudo gbọn mẹho tomẹyitọ lẹ dali?
9 Mẹtọnhopọn nọ gọalọna nugopọntọ tomẹyitọ lẹ nado tindo kọdetọn dagbe. Pita dotuhomẹna Klistiani lẹpo nado ‘nọ hò mẹdevo lẹ tọn pọ́n,’ kavi nado yin “awuvẹmẹtọ.” (1 Pita 3:8, NW nudọnamẹ odò tọn) Nugopọntọ lẹdo tọn dopo mọ nuhudo lọ nado ‘yin ojlo tindotọ to mẹlẹpo mẹ to agun lọ mẹ bo yin todoaitọ dagbe.’ Po gbigbọ dopolọ po, Paulu wlan dọmọ: “Mì nọ jaya hẹ yé he to ayajẹ lẹ, bosọ nọ viavi hẹ yé he to avivi lẹ.” (Lomunu lẹ 12:15) Walọ mọnkọtọn nọ whàn nugopọntọ tomẹyitọ lẹ nado dovivẹnu vẹkuvẹku nado mọnukunnujẹ nuhahun lẹ po ninọmẹ hatọ yisenọ lẹ tọn po mẹ. To whelọnu lo yé sọgan na ayinamẹ mẹjlọdote Owe wiwe tọn he sọgan hẹn wadotana dagbe nujọnu tọn wá eyin yè yí ì do yizan mẹ. Nugopọntọ lẹdo tọn de he tọ́nta hugan to mẹtọnhopọn didohia mẹ mọ wekanhlanmẹ ehe yí sọn agun de mẹ sẹpọ Turin, Italie dọmọ: “Eyin hiẹ jlo dọ yè ni tindo ojlo to hiẹ mẹ, nọ tindo ojlo to mẹdevo lẹ mẹ; e yin hiẹ jlo dọ yè ni hẹn homẹ towe hun, yín homẹhun namẹ tọ; e yin hiẹ jlo nado yin wanyina, yin owanyinamẹtọ; eyin hiẹ jlo nado yin alọgọna, tin to awuwlemẹ nado gọalọ. Ehe wẹ nuhe míwlẹ ko plọn sọn dè we!”
10. Etẹwẹ nugopọntọ lẹdo po agbegbe tọn lẹ po dọ dogbọn whiwhẹnọ yinyin dali, podọ apajlẹ tẹwẹ Jesu zedai to whẹho ehe mẹ?
10 Yinyin whiwhẹnọ po mẹhe yọ́n dọnsẹpọ po nọ gọalọna nugopọntọ tomẹyitọ lẹ nado wà dagbe susu. Nugopọntọ lẹdo tọn dopo doayi e go dọmọ: “E yin onú titengbe taun nado hẹn walọ whiwhẹ tọn de go.” E na gbẹnuna nugopọntọ tomẹyitọ yọyọ lẹ dọmọ: “Ma dike bo yin nuyiwadeji to aliho he ma sọgbe mẹ gbọn mẹmẹsunnu adọkunnọ hugan lẹ dali blo na nuhe yé na wà nawe wutu, kavi hẹn họntọnjihẹmẹ towe nọte do omẹ mọnkọtọn lẹ ji gba, ṣigba dovivẹnu whepoponu nado yinuwa hẹ mẹdevo lẹ matin mẹnukuntahopọn.” (2 Otannugbo lẹ 19:6, 7) Podọ nugopọntọ tomẹyitọ he tindo whiwhẹ nugbo ma na tindo pọndohlan zẹjlẹgo na nujọnu-yinyin ede tọn taidi nukunmọnu Ogbẹ́ tọn de gba. Po gbesisọ po nugopọntọ agbegbe tọn de basi zẹẹmẹ dọmọ: “Yin whiwhẹnọ bo tindo ojlo nado dotoai hlan mẹmẹsunnu lẹ. Nọ yọ́n dọnsẹpọ whepoponu.” Taidi dawe klo hugan he ko nọgbẹ̀ pọ́n, Jesu Klisti na ko hẹn gbẹtọ lẹ tindo numọtolanmẹ vivomẹ matindo tọn, ṣigba e yin whiwhẹnọ sọmọ bo yọ́n dọnsẹpọ yèdọ yọpọvu lẹ tlẹ nọ tindo numọtolanmẹ vivomẹninọ tọn to tintin hẹ ẹ mẹ. (Matiu 18:5; Malku 10:13-16) Nugopọntọ tomẹyitọ lẹ jlo dọ yọpọvu lẹ, jọja aflanmẹ lẹ, mẹhomẹ lẹ—na nugbo tọn mẹdepope gọna mẹlẹpo to agun mẹ —ni vòawu nado dọnsẹpọ yé.
11. To whenuena eyin nuhudo, etẹwẹ sọgan yin nugandomẹgo ovẹvivẹ tọn?
11 Nugbo wẹ dọ, “onú susu mẹ wẹ mí omẹ popo to ylanwa te,” podọ nuṣiwa ma glo nugopọntọ tomẹyitọ depope gba. (Jakobu 3:2) To whenuena yé ṣinuwa, ovẹvivẹ nujọnu tọn nọ na mẹho devo lẹ apajlẹ whiwhẹ tọn de. Sọgbe hẹ Howhinwhẹn lẹ 22:4, “alè whiwhẹ tọn po osi [sisosiso] Oklunọ tọn po wẹ adọkun, yẹyi, po ogbẹ̀ po.” Podọ be e mayin devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹpo wẹ dona ‘yin whiwhẹnọ to zọnlinzinzin hẹ Jiwheyẹwhe yetọn mẹ ya’? (Mika 6:8) To whenuena yè kanse ayinamẹ he e na tindo na mẹho tomẹyitọ yọyọ de, nugopọntọ lẹdo tọn dopo basi zẹẹmẹ dọmọ: “Tindo sisi he yiaga bo nọ tin to lẹnpọn mẹ na mẹmẹsunnu lẹpo, bo nọ yinuwa hẹ yé taidi mẹhe pọnte hugan we. Hiẹ na plọn onú susu sọn mẹmẹsunnu lẹ dè. Gbọṣi whiwhẹ mẹ. Nọ do nuhe a yin hia. Ma kla blo.”—Filippinu lẹ 2:3.
12. Naegbọn zohunhun na lizọnyizọn Klistiani tọn do yin nujọnu sọmọ?
12 Zohunhun na lizọnyizọn Klistiani tọn nọ hẹn ohó nugopọntọ tomẹyitọ lọ tọn pẹnzin. Na nugbo tọn, to whenuena ewọ po asi etọn po ze apajlẹ zohunhunnọ tọn lẹ dai to azọ́n yẹwhehodidọ tọn mẹ, mẹho lẹ, asi yetọn lẹ, po pipotọ agun lọ tọn po nọ yin tulina nado yí zohunhun zán to lizọnyizọn yetọn mẹ. “Yin zohunhunnọ na sinsẹ̀nzọn lọ,” wẹ nugopọntọ lẹdo tọn dopo dotuhomẹnamẹ. E yidogọ dọmọ: “Yẹn ko mọ dọ, na paa tọn, lehe agun de yin zohunhunnọ to lizọnyizọn lọ mẹ do sọ, mọwẹ nuhahun he yé na tindo numimọ etọn nọ whèpo do niyẹn.” Nugopọntọ lẹdo tọn devo doayi e go dọmọ: “Yẹn yise dọ eyin mẹho lẹ wazọ́n to kunnudegbe hẹ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu lẹ po bo gọalọna yé nado duvivi lizọnyizọn lọ tọn, ehe na dekọtọn do jijọho ayiha tọn po pekọ daho tlala po mẹ to Jehovah sinsẹ̀n mẹ.” Apọsteli Paulu ‘bẹ omẹ lẹ plidopọ po adọgbigbo po nado dọho wẹndagbe Jiwheyẹwhe tọn hlan Tẹsalonikanu lẹ po vivẹnudido susu po.’ Abajọ yé do tindo oflin vẹkuvẹku dlapọn etọn tọn po nuwiwa yẹwhehodidọ tọn po bo tin to jejeji nado mọ ẹn whladopo dogọ!—1 Tẹsalonikanu lẹ 2:1, 2; 3:6.
13. Etẹwẹ nugopọntọ tomẹyitọ de na nọ ze do lẹnpọn mẹ to whenuena e to azọ́nwa hẹ Klistiani hatọ de to sinsẹ̀nzọn kunnudegbe tọn mẹ?
13 To whenuena e to azọ́nwa hẹ Klistiani hatọ lẹ to lizọnyizọn kunnudegbe tọn mẹ, nugopọntọ tomẹyitọ de nọ ze ninọmẹ lẹ po dogbo nugopipe yetọn tọn lẹ po do lẹnpọn mẹ. Dile etlẹ yindọ ayinamẹ etọn lẹ sọgan yin alọgọnamẹnu, e yọnẹn dọ mẹdelẹ sọgan kuwinyan to whenuena yé to yẹwhehodọ hẹ mẹho numimọnọ de. Enẹwutu, to whẹho delẹ mẹ, tulinamẹ sọgan yọ́n-na-yizan hugan ayinamẹ. To whenuena e zọnhẹ wẹnlatọ lẹ kavi gbehosọnalitọ lẹ yì plọnmẹ Biblu de dè, yé sọgan jlo dọ ewọ ni deanana ẹn. Vlavo ehe sọgan hẹn yé jẹakọ hẹ aliho delẹ nado hẹn aliho mẹpinplọn tọn yetọn lẹ pọnte.
14. Naegbọn e sọgan yin didọ dọ nugopọntọ tomẹyitọ zohunhunnọ lẹ nọ dozolanmẹna mẹdevo lẹ?
14 Nugopọntọ tomẹyitọ zohunhunnọ lẹ nọ dozolanmẹna mẹdevo lẹ. Nugopọntọ lẹdo tọn dopo to Uganda zinzọnlin gbọn zungbo titli de mẹ na ganhiho dopo nado sọgan zọnhẹ mẹmẹsunnu de yì plọnmẹ Biblu he ma to nukọnyiyi sọmọ de basi dè. To zọnlin yetọn whenu jikun sinsinyẹn de jà he hẹn yé yọ̀n pete. To whenuena whẹndo he mẹ omẹ ṣidopo tin te lọ mọ dọ dlapọn basinamẹtọ yetọn yin nugopọntọ tomẹyitọ de, homẹhun yé tlala. Yé yọnẹn dọ lizọnyizọnwatọ ṣọṣi yetọn tọn lẹ ma na do ojlo mọnkọtọn hia apó lọ gbede gba. To Sẹgbe he bọdego, yé yì opli yetọn tintan bo do ojlo hia nado lẹzun Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ.
15. Numimọ dagbe tẹwẹ yin vivi etọn dù gbọn nugopọntọ lẹdo tọn zohunhunnọ de dali to Mexique?
15 To ayimatẹn Oaxaca tọn mẹ to Mexique, nugopọntọ lẹdo tọn dopo dovivẹnu he ma yin nukundo sọn e si na taun tọn gba. E basi tito nado nọ ganpamẹ họ̀nsudo na ozán ẹnẹ lẹ nado sọgan dla pipli omẹ ṣinawe he yin họ̀nsudo de pọ́n he ko lẹzun wẹnlatọ Ahọluduta tọn lẹ. Na azán delẹ e zọnhẹ gantọ ehelẹ dile yé to kunnude sọn ogànhọ de kọ̀n jẹ ogànhọ de kọ̀n bo to anadena plọnmẹ Biblu lẹ. Na ojlo he yin didohia wutu, delẹ to oplọn ehelẹ mẹ nọ zindonukọn kakajẹ zanmẹ. “To vivọnu dlapọn lọ tọn, mẹhe yin họ̀nsudo lọ lẹ po yẹn po gọ́ na ayajẹ taidi kọdetọn tulinamẹ ode awetọ tọn,” wẹ nugopọntọ lẹdo tọn zohunhunnọ ehe wlan.
16. Naegbọn e do yin alemọyinu sọmọ to whenuena nugopọntọ tomẹyitọ lẹ po asi yetọn lẹ po wleawu tulinamẹ tọn?
16 Nugopọntọ tomẹyitọ lẹ nọ tẹnpọn nado yin tulinamẹtọ. To whenuena Paulu dla agun lẹ pọ́n to Makedonia, e ‘na tuli yé po ohó susu de po.’ (Owalọ lẹ 20:1, 2) Hogbe tulinamẹ tọn lẹ sọgan yin alọgọ titengbe to anadena jọja po mẹho po dohlan yanwle gbigbọmẹ tọn lẹ kọ̀n. To wekantẹn alahọ Ogbẹ́ Watch Tower tọn daho dopo mẹ, dodinnanu mayin aṣa tọn de dohia dọ nugopọntọ lẹdo tọn lẹ ko na tuli nudi 20 to kanweko ji mẹdezejotọ́ lẹ tọn nado bẹ sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ tọn jẹeji. Gbọn apajlẹ dagbe etọn taidi lilatọ whenu-gigọ Ahọluduta tọn de dali, asi nugopọntọ tomẹyitọ lẹ tọn sọ nọ dohia nado yin asisa daho tulinamẹ tọn de ga.
17. Nawẹ nugopọntọ lẹdo tọn mẹhomẹ dopo tindo numọtolanmẹ dogbọn lẹblanulọkẹyi etọn nado gọalọna mẹdevo lẹ dali gbọn?
17 Na taun tọn yọnhonọ lẹ po mẹhe yin kọgbidina lẹ po tin to nuhudo tulinamẹ tọn mẹ. Nugopọntọ lẹdo tọn mẹhomẹ dopo wlan dọmọ: “Adà azọ́n ṣie tọn he de ayajẹ homẹ tọn he mayọnjlẹ tọ́n wẹ yin lẹblanulọkẹyi alọgọ nina mẹhe gbọjọ po madogánnọ lẹ po to apó Jiwheyẹwhe tọn ṣẹnṣẹn. Hogbe Lomunu lẹ 1:11, 12 tọn tindo zẹẹmẹ vonọtaun na mi, dile yẹn mọ tulinamẹ daho po huhlọn po to whenuena ‘yẹn to nunina gbigbọmẹ tọn delẹ na omẹ mọnkọtọn lẹ na yé nido sọgan yin hinhẹn lodo.’ ”
Alè Azọ́n Ayajẹnọ Yetọn Tọn Lẹ
18. Yanwle Owe wiwe tọn tẹlẹ wẹ nugopọntọ tomẹyitọ lẹ tindo?
18 Nugopọntọ tomẹyitọ lẹ tindo ojlo nujọnu tọn to alọgigọna yisenọ hatọ yetọn lẹ mẹ. Yé jlo nado hẹn agun lẹ lodo bo jlọ yé dote to gbigbọmẹ. (Owalọ lẹ 15:41) Nugopọntọ tomẹyitọ dopo wazọ́n sinsinyẹn “nado na tuli mẹ, wleawuna kọfanamẹ, bo nọgodona ojlo nado hẹn lizọnyizọn lọ di bo to nukọnzindo to gbẹ̀nọ sọgbe hẹ nugbo lọ mẹ.” (3 Johanu 3) Devo din nado hẹn yisenọ hatọ lẹ lodo to yise mẹ. (Kọlọsinu lẹ 2:6, 7) Flin dọ nugopọntọ tomẹyitọ lẹ yin “azọ́nwahẹmẹtọ . . . nugbonọ,” e mayin ogán do yise mẹdevo lẹ tọn ji gba. (Filippinu lẹ 4:3; 2 Kọlintinu lẹ 1:24) Dlapọn etọn yin ojlẹ tulinamẹ tọn po nuwiwa dogọ tọn po, mọdopolọ yin dotẹnmẹ hundote de na pipli mẹho lẹ tọn nado gbadopọnna nukọnyiyi heyin bibasi bo lẹnnupọndo yanwle sọgodo tọn lẹ ji. Gbọn ohó po apajlẹ etọn lẹ po dali, wẹnlatọ agun tọn lẹ, gbehosọnalitọ lẹ, devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn lẹ, po mẹho lẹ po sọgan donukun nado yin jijlọdote bo yin zodolanmẹna na azọ́n he to nukọn lọ. (Yijlẹdo 1 Tẹsalonikanu lẹ 5:11 go.) Enẹwutu, to whelọnu lo, mì nọgodona dlapọn nugopọntọ lẹdo tọn po ahún lẹpo po, bo yí dotẹnmẹ gigọ́ sinsẹ̀nzọn he nọ yin bibasi gbọn nugopọntọ agbegbe tọn dali zán.
19, 20. Nawẹ nugopọntọ tomẹyitọ lẹ po asi yetọn lẹ po ko mọaleyi na sinsẹ̀nzọn nugbonọ yetọn tọn gbọn?
19 Nugopọntọ tomẹyitọ lẹ po asi yetọn lẹ po nọ mọaleyi susugege na sinsẹ̀nzọn nugbonọ yetọn, podọ yé sọgan deji dọ Jehovah na dona yé na dagbe he yé wà. (Howhinwhẹn lẹ 19:17; Efesunu lẹ 6:8) Georg po Magdalena po yin asu po asi po mẹhomẹ de he wà sinsẹ̀nzọn na owhe susu lẹ to azọ́n tòmẹ yìyì tọn mẹ. To plidopọ de to Luxembourg, Magdalena yin dindọnsẹpọ gbọn mẹde he e ko dekunnuna na owhe 20 lẹ wayi dali. Ojlo yọnnu Juvi ehe tọn yin finfọndote gbọn owe Biblu tọn he Magdalena jodo na ẹn dali, podọ to ojlẹ vude godo e yí baptẹm. Georg yin dindọnsẹpọ gbọn mẹmẹyọnnu gbigbọmẹ tọn de he flin dlapọn etọn wá owhé etọn gbe na nuhe diblayi owhe 40 die lẹ wayi dali. Wẹndagbe lọ zizedonukọnnamẹ etọn po zohunhun po to godo mẹ hẹn ewọ po asu etọn po nado kẹalọyi nugbo lọ. Nugbo wẹ dọ, Georg po Magdalena po yin gigọ́ po ayajẹ po.
20 Lizọnyizọn sinsẹ́nnọ Paulu tọn to Efesu hẹn ayajẹ wá na ẹn bo sọgan ko whàn ẹn nado yihodọ sọn hogbe Jesu tọn lẹ mẹ dọmọ: “Nado namẹ do dona hú nado mọyi.” (Owalọ lẹ 20:35) To whenuena e yindọ azọ́n tòmẹ yìyì tọn bẹ nunamẹ madoalọte hẹn, mẹhe to mahẹ tindo to e mẹ lẹ nọ tindo numimọ ayajẹ tọn, titengbe to whenuena yé mọ kọdetọn dagbe tuklajẹ yetọn tọn. Nugopọntọ lẹdo tọn dopo he gọalọna mẹho he gbọjọ de yin didọna to wekanhlanmẹ de mẹ dọmọ: “Hiẹ ko yin ‘alọgọ huhlọn nina’ tọn daho de to gbẹzan gbigbọmẹ tọn ṣie mẹ—hugan lehe hiẹ yọnẹn do. . . . Hiẹ ma na yọnẹn to gigọ́mẹ gbede alọgọ he hiẹ ko yin na Asafu egbezangbe tọn de, mẹhe ‘afọ [etọn] ko dibla fẹ́.’ ”—Kọlọsinu lẹ 4:11; Psalm 73:2.
21. Naegbọn hiẹ nado dọ dọ 1 Kọlintinu lẹ 15:58 gando nuwiwa nugopọntọ tomẹyitọ lẹ tọn go?
21 Klistiani mẹhomẹ de he tin to azọ́n lẹdo tọn mẹ na owhe lẹ nọ jlo nado lẹnnupọn do 1 Kọlintinu lẹ 15:58 ji, fie Paulu dotuhomẹnamẹ te dọmọ: “Mì yín tenọglinọ, masẹafọ, bo nọ to susudeji to azọ́n Oklunọ tọn mẹ whepoponu, sọle mì yọnẹn do dọ tuklajẹ mìtọn ma yín ovọ́ to Oklunọ mẹ gba.” Na jide tọn nugopọntọ tomẹyitọ lẹ tindo onú susu nado wà to azọ́n Oklunọ tọn mẹ. Podọ lehe mí yin homẹhunnọ do sọ dọ yé wà sinsẹ̀nzọn po ayajẹ po taidi họ̀nkọnsi nugbonọ nukundagbe majẹhẹ Jehovah tọn lẹ!
[Nudọnamẹ odò tọn]
a Pọ́n hosọ lọ “Be Hiẹ Sọgan Yin Ayajẹnọ po Onú Susu po Nado Wà Ya?” to Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn, 1er septembre 1991, weda 28-31 mẹ.
Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?
◻ Naegbọn nugopọntọ tomẹyitọ lẹ sọgan yin pinpọn hlan taidi “họ̀nkọnsi dagbe” lẹ?
◻ Etẹwẹ yin nuyiwa delẹ he gọalọna nugopọntọ lẹdo po agbegbe tọn lẹ po nado basi wadotana dagbe susu?
◻ Naegbọn whiwhẹ po zohunhun po do yin titengbe sọmọ na mẹhe to mahẹ tindo to azọ́n tòmẹ yìyì tọn mẹ lẹ?
◻ Yanwle dagbe tẹlẹ wẹ nugopọntọ tomẹyitọ lẹ tindo?
[Yẹdide to weda 15]
Nugopọntọ tomẹyitọ lẹ nọ din nado na tuli hatọ yisenọ lẹ
[Yẹdide to weda 16]
Jọja po mẹho po to pọmẹ sọgan duale sọn haṣinṣan hẹ nugopọntọ tomẹyitọ lẹ po asi yetọn lẹ po mẹ
[Yẹdide to weda 17]
Lizọnyizọn zohunhunnọ nugopọntọ tomẹyitọ lọ tọn nọ dozolanmẹ na mẹdevo lẹ