Devizọnwiwa Taidi Wẹnsagun Jijọho Jiwheyẹwhe Tọn Lẹ
“Na afọ ewọ he hẹn wẹndagbe wá tọn yin whanpẹnọ to osó ji do le, he to owẹ̀n jijọho tọn do.”—ISAIA 52:7.
1, 2. (a) Dile e yin didọdai to Isaia 52:7 mẹ do, wẹndagbe tẹwẹ na yin lilá? (b) Etẹwẹ hogbe dọdai Isaia tọn lẹ zẹẹmẹdo to whẹho Islaeli hohowhenu tọn mẹ?
WẸNDAGBE tin nado yin lilá! Owẹ̀n jijọho tọn wẹ—yèdọ jijọho nujọnu tọn. Owẹ̀n whlẹngán tọn he tindo onú nado wà hẹ Ahọluduta Jiwheyẹwhe Tọn wẹ e yin. To ojlẹ dindẹn die wayi, yẹwhegan Isaia kanwe dogbọn dali etọn, podọ hogbe etọn lẹ ko yin sisẹdo na mí to Isaia 52:7 mẹ, fie mí hia te dọmọ: “Na afọ ewọ he hẹn wẹndagbe wá tọn yin whanpẹnọ to osó ji do le, he to owẹ̀n jijọho tọn do, he to wẹndagbe nudagbe tọn hẹn wá, he to whlẹngán tọn dọ; he dọ hlan Ziọni dọ, Jiwheyẹwhe towe duahọlu.”
2 Jehovah gbọdo yẹwhegan etọn Isaia nado kàn wẹndomẹ enẹ na alemọyi Islaeli hohowhenu tọn podọ na alemọyi mítọn to egbehe. Etẹwẹ e zẹẹmẹdo? To ojlẹ he mẹ Isaia wlan hogbe enẹlẹ, ahọluduta agewaji Islaeli tọn sọgan ko yin hinhẹn sọyi kanlinmọgbenu gbọn Asilianu lẹ dali. Enẹgodo, tòmẹnu ahọluduta huwaji Juda tọn lẹ, na yin hinhẹn sọyi kanlinmọgbenu to Babilọni. Azán tukla po hunyanhunyan tọn lẹ po wẹ enẹlẹ yin to akọta lọ mẹ na gbẹtọ lọ lẹ ma ko yin tonusetọ hlan Jehovah podọ gbọnmọ dali ma tin to jijọho mẹ hẹ Jiwheyẹwhe gba. Dile Jehovah dọna yé do, walọyizan ylanwiwa tọn yetọn to kinklan hẹnwa yé po Jiwheyẹwhe yetọn po ṣẹnṣẹn. (Isaia 42:24; 59:2-4) Ṣigba, gbọn Isaia dali, Jehovah dọ dọdai dọ to madẹnmẹ họngbo Babilọni tọn na yin hunhundonuvo gblagada. Omẹ Jehovah tọn lẹ na yin hinhẹn jẹ mẹdekannu nado lẹkọyi otò yetọn mẹ, finẹ nado vọ́ tẹmpli Jehovah tọn gbá. Ziọni na yin hinhẹngọwa otẹn etọn mẹ, bọ sinsẹ̀n-bibasi nugbo Jiwheyẹwhe tọn na yin zizedai whladopo dogọ to Jelusalẹm mẹ.—Isaia 44:28; 52:1, 2.
3. Nawẹ opagbe hinhẹngọwa Islaeli tọn lọ sọ yin dọdai jijọho tọn de gbọn?
3 Opagbe whlẹngán tọn ehe sọ yin dọdai jijọho tọn ga. Yinyin gigọ̀ do aigba he Jehovah ko na Islaelivi lẹ ji na yin kunnudenu lẹblanu Jiwheyẹwhe tọn po lẹnvọjọ yetọn tọn po. E na dohia dọ yé tin to jijọho mẹ hẹ Jiwheyẹwhe.—Isaia 14:1; 48:17, 18.
“Jiwheyẹwhe Towe Duahọlu!”
4. (a) To linlẹn tẹ mẹ wẹ e sọgan yin didọ to 537 J.W.M. dọ ‘Jehovah ko lẹzun ahọlu’? (b) Nawẹ Jehovah diọ ninọmẹ whẹho lẹ tọn na alemọyinu omẹ etọn lẹ tọn to owhe sọgodo tọn lẹ mẹ gbọn?
4 To whenuena Jehovah basi whlẹngán ehe to owhe 537 J.W.M., nulila lọ sọgan yin bibasi po gbesisọ po hlan Ziọni dọmọ: “Jiwheyẹwhe towe duahọlu!” Na nugbo tọn, ‘Ahọlu madopodo’ wẹ Jehovah yin. (Osọhia 15:3) Ṣigba whlẹngán omẹ etọn lẹ tọn ehe yin dohia yọyọ nupojipetọ-yinyin etọn tọn. To aliho ayidego tọn mẹ, e do kiklo-yinyin huhlọn etọn tọn do ahọluigba gbẹtọvi tọn he tindo huhlọn hugan gbọn gblagbla ojlẹ enẹ lẹpo tọn mẹ ji hia. (Jẹlemia 51:56, 57) Taidi kọdetọn nuyiwa gbigbọ Jehovah tọn, nubibla devo lẹ sọta omẹ etọn lẹ yin didegbà. (Ẹsteli 9:24, 25) Gbọzangbọzan, Jehovah dademẹ to aliho voovo mẹ nado hẹn ahọlu Medo-Pẹlsia tọn lẹ nado kọngbedopọ to hinhẹn ojlo nupojipetọ etọn titi tọn lẹ di mẹ. (Zekalia 4:6) Nujijọ jiawu he wá aimẹ to azán enẹlẹ gbè yin kinkandai na mí to owe Biblu tọn lẹ heyin Ẹzla, Nẹhemia, Ẹsteli, Hagai, po Zekalia po mẹ. Podọ lehe e yin yise-hẹnlodo nado gbadopọnna yé do sọ!
5. Nujijọ ayidego tọn tẹlẹ wẹ yin alọdlẹndo to Isaia 52:13–53:12 mẹ?
5 Ṣogan, nuhe jọ to owhe 537 J.W.M. podọ to enẹgodo yin bẹjẹeji de poun. Bọdo dọdai hinhẹngọwa weta 52 mẹ tọn go tlolo, Isaia wlan dogbọn wiwá Mẹssia lọ tọn dali. (Isaia 52:13–53:12) Gbọn Mẹssia lọ, he sọawuhia nado yin Jesu Klisti dali, Jehovah na wleawu wẹndomẹ whlẹngán po jijọho tọn he tlẹ tindo zẹẹmẹ daho hugan tọn po hugan nuhe wá aimẹ to owhe 537 J.W.M.
Wẹnsagun Jijọho Klo Hugan Jehovah Tọn
6. Mẹnu wẹ yin wẹnsagun jijọho tọn he klo hugan Jehovah tọn, podọ azọ́ndenamẹ tẹwẹ e yizan na ede?
6 Jesu Klisti wẹ wẹnsagun jijọho klo hugan Jehovah tọn. Ewọ wẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn, Hoyidọtọ Jehovah lọsu titi tọn. (Johanu 1:14) To gbesisọmẹ po ehe po, to ojlẹ de to yinyin bibaptizi to Otọ̀ Jọdani tọn mẹ po godo, Jesu fọnṣite to sinagọgu he tin to Nazalẹti mẹ bo hia azọ́ndenamẹ etọn sọn Isaia weta 61 mẹ po ogbè lele po. Azọ́ndenamẹ enẹ hẹn ẹn họnwun dọ nuhe e yin didohlan nado dọyẹwheho etọn bẹ́ “dèdote” po “mẹdekannujẹ” po, gọna alọkẹyi Jehovah tọn tintindo po hẹn. Ṣogan, Jesu wà onú susu hugan wẹndomẹ jijọho tọn de lilá. Jiwheyẹwhe ko sọ do e hlan nado wleawu dodonu jijọho dẹn-to-aimẹ tọn.—Luku 4:16-21.
7. Etẹwẹ nọ dekọtọn sọn jijọho po Jiwheyẹwhe po he yin hinhẹn yọnbasi gbọn Jesu Klisti dali mẹ?
7 To ojlẹ jiji Jesu tọn whenu, angẹli lẹ sọawuhia lẹngbọhọtọ he sẹpọ Bẹtlẹhẹm lẹ, bo to gigopana Jiwheyẹwhe bo to didọmọ: ‘Gigo hlan Jiwheyẹwhe to olọn aga, podọ [to aigba ji, NW ] jijọho to gbẹtọ mẹhe mẹ ewọ yin homẹhunnọ te lẹ ṣẹnṣẹn.’ (Luku 2:8, 13, 14) Mọwẹ, jijọho na tin na mẹhe Jiwheyẹwhe do homẹhun hia hlan lẹ na yé do yise hia to awuwledainanu he e to bibasi gbọn Visunnu etọn dali mẹ. Etẹwẹ enẹ na zẹẹmẹdo? E na zẹẹmẹdo dọ dile etlẹ yindọ gbẹtọvi lẹ yin jiji to ylando mẹ, yé sọgan duale teninọ wiwe de tọn hẹ Jiwheyẹwhe, yèdọ haṣinṣan kẹalọyi de tọn po e po. (Lomunu lẹ 5:1) Yé sọgan duvivi blẹomẹninọ homẹ tọn, jijọho, he ma yọnbasi to aliho devo depope mẹ. To ojlẹ dide Jiwheyẹwhe tọn mẹ, tundote na tin sọn nugandomẹgo ylando Adam tọn lẹpo si, gọna awutu po okú po. Gbẹtọ lẹ ma nasọ tọ́n nukun kavi kúto kavi kúsẹ́ ba. Madogán mẹhẹngbọjọ tọn lẹ po apọnzọ̀n ahún-gbàdonamẹ tọn lẹ po na yin didesẹ mlẹnmlẹn. E na yọnbasi nado duvivi ogbẹ̀ tọn to pipé mẹ kakadoi.—Isaia 33:24, Matiu 9:35; Johanu 3:16.
8. Mẹnu wẹ jijọho Jiwheyẹwhe tọn yin zizedonukọnna?
8 Hlan mẹnu lẹ wẹ jijọho Jiwheyẹwhe tọn yin zizedonukọnna? E yin zizedonukọnna mẹhe do yise hia to Jesu Klisti mẹ lẹpo. Apọsteli Paulu wlan dọ ‘Na Jiwheyẹwhe mọ dagbe gbọn Klisti gblamẹ nado gbọwhẹ onú devo lẹpo tọn na edetiti gbọn jijọho dindin to ohùn he Jesu sọndai to yatin ji dali.’ Apọsteli lọ yidogọ dọ whẹgbigbọ ehe na bẹ́ “onú he tin to olọn lẹ mẹ” hẹn—enẹ wẹ yin, mẹhe na yin ganduhẹmẹtọgbẹ́ hẹ Klisti to olọn mẹ lẹ. E nasọ bẹ́ “onú he tin to aihọn mẹ” lẹ hẹn ga—enẹ wẹ yin, mẹhe na yin nukundagbe dohia po dotẹnmẹ hundote lọ po nado nọgbẹ̀ kakadoi to aigba ehe ji to whenuena e na yin hinhẹngọwa ninọmẹ gigọ́ Paladisi tọn de mẹ. (Kọlọsinu lẹ 1:19, 20) Na zize yede jó na nuhọakuẹ avọ́sinsan Jesu tọn podọ na tonusise yetọn hlan Jiwheyẹwhe sọn ahúnmẹ wá wutu, omẹ ehe lẹpo sọgan duvivi họntọnjihẹmẹ zohunhunnọ tọn hẹ Jiwheyẹwhe.—Yijlẹdo Jakobu 2:22, 23 go.
9. (a) Haṣinṣan devo tẹlẹ ji wẹ jijọho hẹ Jiwheyẹwhe nọ yinuwa do? (b) Po linlẹn lọ po nado hẹn jijọho dẹn-to-aimẹ wá filẹpo, aṣẹpipa tẹwẹ Jehovah na Visunnu etọn?
9 Lehe jijọho mọnkọtọn hẹ Jiwheyẹwhe yin onú titengbe do sọ! Eyin jijọho matin hẹ Jiwheyẹwhe, jijọho dẹn-to-aimẹ kavi he tindo zẹẹmẹ depope ma sọgan tin to haṣinṣan devo de mẹ gba. Jijọho hẹ Jehovah wẹ yin dodonu jijọho nugbo tọn to aigba ji. (Isaia 57:19-21) Po gbesisọ po, Jesu Klisti wẹ Ahọvi Jijọho tọn lọ. (Isaia 9:6) Hlan mẹhe gblamẹ gbẹtọvi lẹ sọgan yin whẹgbọna po Jiwheyẹwhe po ehe, wẹ Jehovah sọ ze aṣẹpipa gandudu tọn do alọmẹ na. (Daniẹli 7:13, 14) Podọ gando kọdetọn gandudu ahọvi-yinyin Jesu tọn do gbẹtọvi lẹ ji go, Jehovah dopagbe dọmọ: “Jijọho [etọn] ma na ponù.”—Isaia 9:7; Psalm 72:7.
10. Nawẹ Jesu ze apajlẹ dai to wẹndagbe jijọho Jiwheyẹwhe tọn lilá mẹ gbọn?
10 Gbẹtọvi lẹpo tindo nuhudo wẹndomẹ jijọho Jiwheyẹwhe tọn. Jesu lọsu titi ze apajlẹ zohunhunnọ de dai to yẹwheho etọn didọ mẹ. E wà mọ to lẹdo tẹmpli lọ tọn mẹ to Jelusalẹm, to osó ji, to aliho ji, hlan yọnnu Samaliatọ de to dòtọ de tó, podọ to owhé gbẹtọ lẹ tọn gbè. Fidepope he gbẹtọ lẹ tin te, Jesu nọ yí dotẹnmẹ hundote lọ lẹ zan nado dọyẹwheho dogbọn jijọho po Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn po dali.—Matiu 4:18, 19; 5:1, 2; 9:9; 26:55; Malku 6:34; Luku 19:1-10; Johanu 4:5-26.
Yin Pinplọn Nado Zinzọnlin to Afọdòmẹ Klisti Tọn lẹ Mẹ
11. Azọ́n tẹwẹ Jesu plọn devi etọn lẹ na?
11 Jesu plọn devi etọn lẹ nado dọyẹwheho owẹ̀n jijọho Jiwheyẹwhe tọn. Kẹdẹdile Jesu yin “kunnudetọ dódónọ, nugbonọ” Jehovah tọn do, yé yọnẹn dọ yé lọsu tindo azọngban lọ nado dekunnu ga. (Osọhia 3:14; Isaia 43:10-12) Yé nọ ganjẹ Klisti go taidi Nukọntọ yetọn.
12. Nawẹ Paulu do nujọnu-yinyin nuwiwa yẹwhehodidọ lọ tọn hia gbọn?
12 Apọsteli Paulu lẹnnupọn do nujọnu-yinyin nuwiwa yẹwhehodidọ tọn lọ ji, dọmọ: “Owe wiwe dọmọ: Mẹdepope he yí i se winyan ma na hù i.” Enẹ wẹ yindọ, winyan ma na hù mẹdepope he yí yise zan to Jesu Klisti mẹ taidi Afọzedaitọ-gán Jehovah tọn na whlẹngán gba. Podọ mẹdepope ma na yin hinhẹn zun mapegannọ na akọ̀ he mẹ e tọ́n sọn wutu gba, na Paulu yidogọ dọmọ: “Dehlanvò de ma tin to Ju po Glẹki po ṣẹnṣẹn gba: na Oklunọ dopolọ to popo ji wẹ wàdọkun hlan omẹ he ylọ oyín etọn lẹpo. Na yè na whlẹn mẹdepope he na ylọ oyín Oklunọ tọn gán.” (Lomunu lẹ 10:11-13) Ṣigba nawẹ gbẹtọ lẹ na plọnnu dogbọn dotẹnmẹ hundote enẹ dali gbọn?
13. Etẹwẹ nuhudo tin na eyin gbẹtọ lẹ na sè wẹndagbe lọ, podọ nawẹ Klistiani owhe kanweko tintan whenu tọn lẹ penukundo nuhudo enẹ go gbọn?
13 Paulu yinuwa hẹ nuhudo enẹ gbọn kanbiọ he devizọnwatọ Jehovah tọn dopodopo dona lẹnnupọn dogbọn dali etọn lẹ kinkanse dali. Apọsteli lọ kanse dọmọ: “Nawẹ yé na ylọ oyín mẹhe yé ma yise tọn do? Podọ nawẹ yé na yí mẹhe yé ma ko sèhó etọn gbede se do? Podọ nawẹ yé na sè do matin yẹwhehodọtọ? Nawẹ yé na dọyẹwheho do, adavo yé yin didohlan?” (Lomunu lẹ 10:14, 15) Kandai sinsẹ̀n Klistiani owhe kanweko tintan whenu tọn do kunnudenu he sọgbe hugan hia dọ sunnu po yọnnu lẹ po, jọja po mẹho po, yinuwa sọgbe hẹ anademẹ lọ he yin zizedai gbọn Klisti po apọsteli etọn lẹ po dali. Yé lẹzun lilatọ zohunhunnọ wẹndagbe lọ tọn lẹ. To apajlẹ Jesu tọn hihodo mẹ, yé dọyẹwheho na gbẹtọ lẹ to fidepope he yé sọgan mọ yé te. Po ojlo lọ po ma nado gbọ̀ mẹdepope go, yé zindonukọn to lizọnyizọn yetọn mẹ to gbangba podọ sọn whédegbè jẹ whédegbè.—Owalọ lẹ 17:17; 20:20.
14. Nawẹ e sọawuhia nado yin nugbo dọ “afọ” mẹhe to wẹndagbe lọ lá lẹ tọn yin “whanpẹnọ” gbọn?
14 Nugbo wẹ dọ, e mayin gbẹtọ lẹpo wẹ nọ kẹalọyi Klistiani yẹwhehodọtọ lẹ po awuvivi po gba. Etomọṣo, hoyidọ Paulu tọn sọn Isaia 52:7 mẹ sọawuhia nado yin nugbo. To kanbiọ lọ “Nawẹ yé na dọyẹwheho do, adavo yé yin didohlan?” kinkanse godo, e yidogọ dọmọ: “Dile yè wlan ẹn dọ, na afọ yé he dọyẹwheho wẹ̀ndagbe jijọho tọn, bosọ hẹn owẹ̀n dagbe onú dagbe lẹ tọn wá yọnwhanpẹ sọ.” Suhugan mítọn ma na tindo linlẹn afọ mítọn tọn nado yin whanpẹnọ kavi yọ́n gba. Enẹwutu etẹwẹ ehe zẹẹmẹdo? Afọ lọ he nọ sẹtẹn na mẹde pé dile e nọ tọ́nyi nado dọyẹwheho na mẹdevo lẹ wẹ. Afọ enẹ na nugbo tọn nọtena omẹ lọ. Podọ mí sọgan tindo jide dọ hlan mẹsusu he sè wẹndagbe lọ sọn apọsteli lẹ po devi owhe kanweko tintan Jesu Klisti tọn devo lẹ po dè, Klistiani fliflimẹ tọn ehelẹ na nugbo tọn yin nupinpọn whanpẹnọ lẹ. (Owalọ lẹ 16:13-15) Humọ, nuhọakuẹ wẹ yé yin to nukun Jiwheyẹwhe tọn mẹ.
15, 16. (a) Nawẹ Klistiani fliflimẹ tọn lẹ dohia gbọn dọ wẹnsagun jijọho tọn wẹ yé yin nugbonugbo? (b) Etẹwẹ sọgan gọalọna mí nado hẹn lizọnyizọn mítọn di to aliho dopolọ mẹ he Klistiani owhe kanweko tintan mẹ tọn lẹ basi do?
15 Hodotọ Jesu tọn lẹ tindo wẹndomẹ jijọho tọn, podọ yé dọ ẹ to aliho jijọho tọn de mẹ. Jesu na anademẹ ehelẹ devi etọn lẹ dọmọ: “Owhé depope gbè mì biọ, mì whẹ́whẹ́ ni dọ, Jijọho hlan owhé he. Eyin ovi jijọho tọn tin to finẹ, jijọho mìtọn na jẹte do e ji: eyin e ma tin, e na lẹgọ wá mì de.” (Luku 10:5, 6) Aṣa nudọdomẹ Juvi lẹ tọn wẹ Sha·lohmʹ, kavi “jijọho,” yin. Ṣigba, anademẹ Jesu tọn lẹ bẹ́ nuhe hugan ehe hẹn. Taidi ‘mẹdagun he to afọ Klisti tọn zedai lẹ,’ devi yiamisisadode etọn lẹ dotuhomẹna gbẹtọ lẹ dọmọ: “Mì . . . yin mẹgbọwhẹhẹ hlan Jiwheyẹwhe.” (2 Kọlintinu lẹ 5:20) To gbesisọmẹ hẹ anademẹ Jesu tọn lẹ, yé dọhona gbẹtọ lẹ dogbọn Ahọluduta Jiwheyẹwhe Tọn po nuhe e sọgan zẹẹmẹdo na dopodopo yetọn lẹ po dali. Mẹhe dotoai lẹ mọ dona yí; mẹhe gbẹ́ wẹndomẹ lọ dai lẹ gbọ̀ e go.
16 Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ nọ hẹn lizọnyizọn yetọn di to aliho dopolọ mẹ to egbehe. Wẹndagbe he yé nọ hẹn sọyi gbẹtọ lẹ dè mayin yetọn gba; Omẹ lọ he do yé hlan tọn wẹ. Azọ́ndenamẹ yetọn wẹ nado dọ ẹ. Eyin gbẹtọ lẹ kẹalọyi i, yé na hẹn yedelẹ jẹ na dona jiawu lẹ. Eyin yé gbẹ ẹ dai, yé to jijọho to Jehovah Jiwheyẹwhe po Visunnu etọn, Jesu Klisti po ṣẹnṣẹn gbẹdai.—Luku 10:16.
Jijọhonọ-yinyin to Aihọn Hunyanhunyan Tọn de Mẹ
17. Eyin mí tlẹ yin pinpannukọn gbọn gbẹtọ mẹzuntọ lẹ dali, nawẹ mí dona yinuwa gbọn, podọ etẹwutu?
17 Walọyizan depope he gbẹtọ lẹ sọgan tindo, onú titengbe wẹ e yin na devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ nado hẹn do ayiha mẹ dọ wẹnsagun jijọho Jiwheyẹwhe tọn lẹ wẹ yé yin. Aihọnmẹnu lẹ sọgan biọ nudindọn sinsinyẹn lẹ mẹ bo gblehomẹ gbọn dánú-didọ na yedelẹ dali kavi gbọn zunzun mẹhe doadìhomẹna yé lẹ po awhá po dali. Vlavo delẹ to mí mẹ ko wà mọ to ojlẹ he wayi lẹ mẹ. Ṣigba, eyin mí ko ze gbẹtọ-yọyọ lọ dogo bo mayin apadewhe aihọn tọn ba, mí ma na hodo aliho yetọn lẹ gba. (Efesunu lẹ 4:23, 24, 31; Jakobu 1:19, 20) Mahopọnna lehe mẹdevo lẹ yinuwa do, mí na yí ayinamẹ lọ zan he dọmọ: “Eyin e yin wiwà, le e te to huhlọn mẹ na mì, mì nọ nọ̀ jijọho hẹ omẹ popo.”—Lomunu lẹ 12:18.
18. Nawẹ mí dona na gblọndo gbọn eyin ahọluzọnwatọ de fiẹ do mí go, podọ etẹwutu?
18 To whedelẹnu lizọnyizọn mítọn sọgan hẹn mí yì ahọluzọnwatọ lẹ nukọn. To aṣẹpipa yetọn didohia mẹ, yé sọgan ‘biọ to mí si’ yèdọ zẹẹmẹ nuhewutu mí do nọ wà onú delẹ kavi nuhewutu mí nọ joagọ sọn nuwiwa tangan delẹ kọ̀n. Yé sọgan jlo nado yọ́n nuhewutu mí do nọ dọyẹwheho wẹndomẹ he mí nọ dọ lọ tọn—yèdọ owẹ̀n he nọ dè sinsẹ̀n lalo jẹ gbangba podọ he nọ dọ dogbọn vivọnu titonu dinwhenu tọn ehe dali. Sisi mítọn na apajlẹ he yin zizedai gbọn Klisti dali na whàn mí nado do homẹmimiọn po sisi sisosiso po hia. (1 Pita 2:23; 3:15) Gbọzangbọzan, ahọluzọnwatọ mọnkọtọn lẹ nọ tin to kọgbidinamẹnu glọ sọn sinsẹ̀ngan lẹ si kavi vlavo sọn nukọntọ yetọn titi lẹ dè. Gblọndo whiwhẹ tọn de sọgan gọalọna yé nado mọnukunnujẹemẹ dọ nuwiwa mítọn ma yin owùnu depope na yé kavi na jijọho lẹdo lọ mẹ tọn gba. Gblọndo mọnkọtọn lẹ nọ dè gbigbọ sisi, gbekọndopọ, po jijọho tọn po tọ́n to mẹhe kẹalọyi i lẹ mẹ.—Titu 3:1, 2.
19. Nuwiwa tẹlẹ mẹ wẹ Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ ma nọ tindo mahẹ te gbede?
19 Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ yin yinyọnẹn lẹdo aihọn pe taidi mẹhe ma nọ tindo mahẹ to hunyanhunyan aihọn tọn mẹ. Yé ma nọ tindo mahẹ to nudindọn aihọn tọn mẹ do akọ̀, sinsẹ̀n, kavi tonudidọ ji gba. (Johanu 17:14) Na Ohó Jiwheyẹwhe Tọn nọ deanana mí nado “yin mẹmẹglọ hlan huhlọn daho lẹ” wutu, mí ma tlẹ na tindo linlẹn nado tindo mahẹ to nuyiwa gufinfọn tọn mẹ nado diọnukunsọ osẹ́n ahọlu tọn lẹ gba. (Lomunu lẹ 13:1) Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ ma ko kọnawudopọ gbede to afọdide depope mẹ po linlẹn lọ po nado hò gandudu yí gba. To pọndohlan mẹ na nujinọtedo he yin zizedai gbọn Jehovah dali na devizọnwatọ Klistiani etọn lẹ, yé ma na tindo linlẹn lọ gbede nado tindo mahẹ to wunmẹ hùnsọndai kavi danuwiwa tọn depope mẹ gba! E mayin dọ Klistiani nugbo lẹ nọ dọho dogbọn jijọho kẹdẹ dali gba; yé nọ nọgbẹ̀ to gbesisọmẹ hẹ wẹndomẹ he yé nọ dọyẹwheho etọn lọ.
20. Na nuhe du jijọho, wunmẹ kandai nankọtọn wẹ Babilọni Daho lọ ko basi?
20 To vogbingbọn mẹ na Klistiani nugbo lẹ, mẹhe nọtena titobasinanu sinsẹ̀n Mẹylọhodotọklisti tọn lẹ ma ko sọawuhia nado yin wẹnsagun jijọho tọn lẹ gba. Sinsẹ̀n Babilọni Daho lọ tọn lẹ—yèdọ ṣọṣi Mẹylọhodotọklisti tọn po sinsẹ̀n he ma yin Klistiani tọn po to pọmẹ —ko nọgodona, kẹalọyi, kavi yin nukọntọ to awhàn akọta lẹ tọn mẹ. Yé ko sọ fọ́n homẹkẹndomẹ dote, etlẹ yin devizọnwatọ nugbonọ Jehovah tọn lẹ hùhù. Gbọnmọ dali, gando Babilọni Daho lọ go, Osọhia 18:24 lá dọmọ: “Ohò etọn mẹ wẹ yè mọ ohùn yẹwhegan lẹ tọn, mẹwiwe lẹ tọn, po omẹ yè hù to aigba ji lẹ po tọn te.”
21. Nawẹ susu gbẹtọ ahunjijlọnọ lẹ yigbe gbọn to whenuena yé mọ vogbingbọn to walọyizan omẹ Jehovah tọn lẹ po mẹhe to sinsẹ̀n lalo tọn basi lẹ po tọn mẹ?
21 To ma taidi sinsẹ̀n Mẹylọhodotọklisti tọn lẹ po pipotọ Babilọni Daho lọ tọn po, sinsẹ̀n nugbo yin huhlọn, mẹkọndopọ dagbe de. Hlan hodotọ nugbonọ etọn lẹ, Jesu Klisti dọmọ: “Gbọn ehe dali wẹ gbẹtọ lẹpo na yọnẹn dọ nuplọntọ ṣie wẹ mì, eyin mìwlẹ tindo owanyi hlan mìnọzo.” (Johanu 13:35) Enẹ yin owanyi de he nọ sọawuhia hezeheze to akọta, ogbẹ́, ninọmẹ akuẹzinzan tọn, po sinmẹ agbasa tọn po he to gbẹtọvi he pò lẹpo má ṣẹnṣẹn. To didoayi ehe go, livi susu gbẹtọ lẹ tọn lẹdo aihọn pe to didọ na devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ dọmọ: “Míwlẹ na yì hẹ mì, na mí ko sè dọ Jiwheyẹwhe tin to mì de.”—Zekalia 8:23.
22. Nukun tẹwẹ mí do nọ pọ́n azọ́n yẹwhehodidọ tọn he gbẹ́ pò nado yin wiwà lọ?
22 Taidi omẹ Jehovah tọn lẹ, mí tindo ayajẹ daho to nuhe ko yin wiwadotana mẹ, ṣigba azọ́n lọ ma ko yin wiwà fó gba. To okún dido po ogle etọn pipọ̀ po godo, glesi de ma nọ doalọte gba. E nọ zindonukọn nado to azọ́nwa, titengbe to whenuena ojlẹ jibẹwawhé lọ tọn jẹ adà sinsinyẹn etọn mẹ. Ojlẹ jibẹwawhé tọn nọ biọ vivẹnu sinsinyẹn, he dẹn-to-aimẹ. Podọ dinvie wẹ ojlẹ jibẹwawhé he klo hugan sinsẹ̀n-basitọ Jiwheyẹwhe nugbo lọ tọn lẹ hugan gbede pọ́n. Ojlẹ ayajẹ tọn de wẹ ehe yin. (Isaia 9:3) Nugbo wẹ dọ, mí nọ pehẹ nukundiọsọmẹ po ojlo matindo po. Dopodopo mítọn lẹ sọgan to tintẹnpọn nado pehẹ awutu sinsinyẹn, ninọmẹ sinsinyẹn whẹndo tọn lẹ, kavi awusinyẹnnamẹnu akuẹzinzan tọn ga. Ṣigba owanyi na Jehovah nọ whàn mí nado sinyẹnlin. Owẹ̀n he ko yin zize do alọmẹ na mí gbọn Jiwheyẹwhe dali yin nude he gbẹtọ lẹ tindo nuhudo nado sè. Wẹndomẹ jijọho tọn wẹ. Na nugbo tọn, wẹndomẹ he Jesu lọsu dọyẹwheho etọn wẹ—yèdọ wẹndagbe Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn.
E tẹwẹ Yin Gblọndo Towe?
◻ Hẹndi tẹwẹ Isaia 52:7 tindo do Islaeli hohowhenu tọn ji?
◻ Nawẹ Jesu sọawuhia nado yin wẹnsagun klo hugan jijọho tọn gbọn?
◻ Nawẹ apọsteli Paulu blá Isaia 52:7 do azọ́n he Klistiani lẹ nọ tindo mahẹ to e mẹ gbọn?
◻ Etẹwẹ wẹnsagun jijọho tọn yinyin to azán mítọn gbè bẹhẹn?
[Yẹdide to weda 6]
Taidi Jesu, Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ yin wẹnsagun jijọho Jiwheyẹwhe tọn
[Yẹdide to weda 8]
Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ gbọṣi jijọho mẹ mahopọnna lehe gbẹtọ lẹ yinuwa hlan wẹndomẹ Ahọluduta lọ tọn do