Pẹdido Na Ogú Nujọnu Klistiani tọn
Dile E Yin Didọ Gbọn Gwen Gooch Dali
To wehọmẹ yẹn nọ jihàn pipà tọn po hogbe helẹ po, ‘Jehovah Daho lọ ko yin zize do ofìn ji to gigo etọn mẹ.’ E nọ saba paṣa mi dọ, ‘Mẹnu wẹ yin Jehovah ehe?’
MẸJITỌ daho ṣie lẹ yin budisi-Jiwheyẹwhe tọ́ lẹ. To bẹjẹeji owhe kanweko ehe tọn mẹ, yé kọnawudopọ hẹ Biblu Plọntọ lẹ, dile Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ yin yinyọnẹn do to whenẹnu. Otọ́ ṣie yin ajọwatọ daho de ṣigba to bẹjẹeji e ma yí ogú Klistiani tọn he ko yin zizedonukọnna ẹn lọ na ovi etọn atọ̀n lẹ gba.
To whenuena Otọ́ ṣie yí alọnuwe-pẹvi he tindo hosọ lọ Ses Oeuvres po Qui est Dieu? po na nọvisunnu ṣie daho, Douglas, nọviyọnnu ṣie pẹvi, Anne, po yẹn lọsu po kẹdẹ wẹ yẹn plọn dọ Jehovah wẹ oyín Jiwheyẹwhe nugbo lọ tọn. (Psalm 83:18) Yẹn yin homẹhunnọ tlala! Ṣigba etẹwẹ vọ́ ojlo Otọ́ ṣie tọn fọndote?
To 1938, whenuena e mọ akọta lẹ ko wleawu fó na awhàn, Otọ́ ṣie doayi e go dọ e na yí hugan huhlọn gbẹtọ tọn nado didẹ nuhahun aihọn tọn lẹ. Onọ̀ daho ṣie na ẹn owe lọ Ennemis, heyin zinzinjẹgbonu gbọn Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ dali. To whenuena e to hihia ẹ, e plọn dọ Satani Lẹgba wẹ kẹntọ gbẹtọvi lẹ tọn nugbonugbo podọ dọ Ahọluduta Jiwheyẹwhe Tọn kẹdẹ wẹ sọgan hẹn jijọho wá.a—Daniẹli 2:44; 2 Kọlintinu lẹ 4:4.
Dile awhàn sẹpọ, whẹndo mítọn jẹ opli lẹ yì ji to Plitẹnhọ Ahọluduta Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ tọn mẹ to Wood Green, to Agewaji Londre tọn. To juin 1939 mí yì Alexandra Palace he sẹpọ mí nado sè hodidọ gbangba tọn lọ, “Gandudu po Jijọho po,” heyin didọ gbọn Joseph F. Rutherford, azinponọ Ogbẹ́ Watch Tower tọn to whenẹnu dali. Hodidọ Rutherford tọn to Madison Square Garden New York City yin didetọ́n gbọn ladio Londre tọn po otò taun taun devo lẹ po tọn dali. Mí sọgan sè hodidọ lọ hezeheze sọmọ bọ whenuena gufọntọ New York tọn lẹ dọn tukla dai, yẹn pọ́n lẹdo ṣie mẹ vlavo eyin plitẹnhọ mítọn mẹ wẹ e to jijọ te!
Zohunhun Otọ́ Ṣie Tọn na Nugbo Biblu Tọn
Otọ́ ṣie kudeji dọ to Sibigbe whèjai lẹpo whẹndo mítọn pete dona nọ tindo mahẹ to oplọn Biblu tọn de mẹ. Oplọn mítọn nọ sinai do hosọ Biblu tọn de ji to Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn he na yin hodọdeji to azán awetọ gbè lọ mẹ. Nado basi zẹẹmẹ nuyiwadomẹji he oplọn ehe tindo nami tọn, kakajẹ egbehe nujijọ lọ gando Jọṣua po mẹgbeyinyan tòdaho Ai tọn po heyin hodọdeji to Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn 1er mai 1939 tọn mẹ, gbẹsọ pò to yọyọ to ayiha ṣie mẹ. Nujijọ lọ fọ́n ojlo dotena mi sọmọ bọ yẹn dindona alọdlẹndonu etọn lẹpo to Biblu ṣie titi mẹ. Yẹn mọ dodinnanu mọnkọtọn taidi nuhe dutomẹji—bo gbẹsọ pò to mọ wà.
Mimá nuhe mí to pinplọn lẹ hẹ mẹdevo lẹ wẹ dó nuplọnmẹ Biblu tọn lẹ do ahun ṣie mẹ. To gbedopo Otọ́ ṣie nami glamafonu de po yẹwhehodidọ yidokanji Biblu tọn de po, alọnuwe pẹvi de he mí nọ yizan na plọnmẹ Biblu, po adlẹsi yọnnu mẹhomẹ de tọn po. Enẹgodo e dọna mi nado yì basi dlapọn na ẹn.
“Etẹwẹ yẹn na dọ, podọ etẹwẹ yẹn na wà?” wẹ n’kanse.
“Popolẹpo ko tin to finẹ,” wẹ gblọndo Otọ́ ṣie tọn. “Hò nuyidokanji lọ poun, hia kanbiọ lọ lẹ, bo gbọ whétọ lọ ni hia gblọndo lọ lẹ, podọ to enẹgodo hia wefọ lọ lẹ.”
Yẹn basi dile e dọna mi do, podọ to aliho ehe mẹ yẹn plọn lehe yè nọ deanana plọnmẹ Biblu do. Dogbọn zinzan Owe wiwe lẹ to lizọnyizọn ṣie mẹ dali, yẹn wá mọnukunnujẹ yé mẹ ganji.
Avùnnukundiọsọmẹnu Owhe Awhàn Tọn lẹ Tọn
Wẹkẹ Whàn II gbajẹgbonu to 1939, podọ to owhe he bọdego lọ mẹ yẹn yin bibaptizi to dohia klandowiwe ṣie tọn mẹ nado sẹ̀n Jehovah. Yẹn yin owhe 13 mẹvi poun. To whenẹnu yẹn basi dide nado lẹzun gbehosọnalitọ de, dile lizọnyizọnwatọ whenu-gigọ tọn lẹ nọ yin yiylọ dọ. Yẹn jó wehọmẹ do to 1941 bo kọnawudopọ hẹ Douglas to azọ́n yẹwhehodidọ whenu-gigọ tọn mẹ to plidopọ Leicester tọn whenu.
To owhe he bọdego mẹ, Otọ́ ṣie yin zize do ganpamẹ na ayihadawhẹnamẹnu etọn gbẹ́ ma nado gọalọ to awhàn mẹ. Mí ovi lẹ to pọmẹ dọnsẹpọ onọ̀ mítọn, bo to alọgọna ẹn nado penukundo owhé mítọn go to ojlẹ awusinyẹn awhàn tọn lọ mẹ. Enẹgodo, tlolo he Otọ́ mítọn yin tuntundote sọn ganpamẹ wẹ Douglas lọsu yin oylọ basina nado wà sinsẹ̀nzọn awhànfunfun tọn. Hosọ linlinwe lẹdo lọ tọn de dọmọ, “Nuhewutu Visunnu he Taidi Otọ́ Etọn Basi Dide Nado Nọ Ganpamẹ.” E dekọtọn do kunnudide dagbe mẹ, dile dotẹnmẹ hundote yin awuwlena nado basi zẹẹmẹ nuhewutu Klistiani lẹ ma nọ tindo mahẹ to gbẹtọvi hatọ lẹ hùhù mẹ.—Johanu 13:35; 1 Johanu 3:10-12.
To owhe awhàn tọn enẹlẹ mẹ, susu to Kunnudetọ he to lizọnyizọn whenu-gigọ tọn mẹ lẹ nọ basi dlapọn wá owhé mítọn gbè to whepoponu, podọ hodọdopọ he sinai do Biblu ji yetọn tindo nuyiwadomẹji whenu dindẹn tọn. Delẹ to mẹmẹsunnu Klistiani tenọgligo-hẹntọ ehelẹ mẹ wẹ John Barr po Albert Schroeder po, mẹhe tin to Hagbẹ Anademẹtọ Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ tọn mẹ todin. Na nugbo tọn mẹjitọ ṣie lẹ yin johẹmẹtọ, podọ yé plọn mí nado yin nudopolọ ga.—Heblu lẹ 13:2.
Wleawu Nado na Gblọndo
To ojlẹ vude godo he yẹn bẹ gbehosọnalitọ, yẹn pé Hilda to lizọnyizọn họndekọn-jẹ-họndekọn tọn mẹ. E yí homẹgble do dọmọ: “Asu ṣie ko tọ́n bo to awhànfun na gbẹtọ taidi hiẹ hunkọ lẹ! Naegbọn hiẹ ma to nude yí wà na vivẹnudido awhàn lọ tọn?”
“Etẹwẹ hiẹ yọnẹn dogbọn nuhe yẹn to wiwà dali?” wẹ n’kanse. “Be a yọ́n nuhewutu yẹn do wá dèwe ya?
E na gblọndo dọ, “e na yọ́n eyin a sọgan biọ whégbè bo dọna mi.”
Yẹn penugo nado basi zẹẹmẹ dọ mí to awuwlena todido nujọnu tọn na mẹhe to yaji na onú ylankan he nọ saba yin bibasi—to oyín Jiwheyẹwhe tọn mẹ lẹ. Hilda dotoai po pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn po, bo lẹzun Biblu plọntọ gbesisọ tọn ṣie tintan. Todin e ko yin Kunnudetọ zohunhunnọ na nuhe hugan owhe 55 lẹ.
To vivọnu awhàn lọ tọn, yẹn mọ azọ́ndenamẹ gbehosọnalitọ tọn yọyọ de yí to Dorchester, tòpẹvi de to huwaji-whèyihọ Angleterre tọn. Ehe wẹ yin ojlẹ tintan lọ he yẹn na dẹn do whégbè. Agun pẹvi mítọn nọ pli to núdùdù-satẹn de, ohọ̀ owhe kanweko 16tọ tọn de he nọ yin yiylọ dọ “Ohọ̀ Hoho Tí Tọn.” Mí dona nọ vọ́ tafo po oján lẹ po tò na opli mítọn lẹ dopodopo. E gbọnvo taun na Plitẹnhọ Ahọluduta Tọn he ko má mi dai lọ. Etomọṣo, núdùdù gbigbọmẹ tọn gọna gbẹdido mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu Klistiani lẹ tọn po dopolọ tin to finẹ.
To whenẹnu mẹjitọ ṣie lẹ sẹtẹn jẹ lẹdo Otọ̀ Tunbridge tọn mẹ, to huwaji Londre tọn. Yẹn lẹkọwa owhé na Otọ́ ṣie, Anne, po yẹn po nido sọgan basi gbehosọnalitọ dopọ. To madẹnmẹ agun mítọn jideji to niyaniya mẹ sọn Kunnudetọ 12 jẹ 70, enẹwutu whẹndo mítọn yin didọna nado sẹtẹn jẹ Brighton to lopo huwaji tọn ji, fie nuhudo na lilatọ Ahọluduta tọn sù te. Mẹsusu nọ yí zohunhun do kọnawudopọ hẹ whẹndo gbehosọnalitọ tọn mítọn to yẹwhehodidọ mẹ, podọ mí mọ dọ Jehovah dona azọ́n mítọn susu. To madẹnmẹ agun dopo lẹzun atọ̀n!
Oylọ-Basinamẹ Madonukun De
To alunlun 1950 tọn mẹ, whẹndo mítọn tin to afọzedaitọ 850 he sọn Grande-Bretagne bo yì Plidopọ Akọjọpli Jideji Yẹwhehọluduta Tọn to Aihundatẹn Yankee Tọn to Todaho New York Tọn mẹ. Suhugan gbehosọnalitọ lẹ he na wá plidopọ enẹ sọn otò devo lẹ mẹ wẹ yè yí azọ́nmẹbiọwema dohlan nado wá Wehọmẹ Biblu Pinplọn Giliadi Tọn, he tin sẹpọ Huwaji Lansing Tọn, to New York. Douglas, Anne, po yẹn po tin to yé ṣẹnṣẹn! Yẹn flin nuhe yin linlẹn ṣie to whenuena yẹn yí azọ́nmẹbiọwema he ko yin núkangọ e mẹ ṣie do apotin weyidohlan tọn mẹ, ‘Dinvie yẹn ko basi i nugbonugbo! Diọdo nankọ wẹ na biọ gbẹzan ṣie mẹ?’ Ṣogan gbemima ṣie wẹ yin: “Yẹn die; do mi hlan.” (Isaia 6:8) Homẹ ṣie hùn tlala whenuena yẹn mọ oylọ-basinamẹ lọ nado gbọṣiai to plidopọ lọ godo nado yì klasi 16tọ Giliadi tọn, to pọmẹ hẹ Douglas po Anne po. Mímẹpo wẹ yọnẹn ganji dọ mí sọgan yin didohlan awà aihọn lọ tọn depope ji taidi mẹdehlan lẹ.
To whenuena mí ko duvivi plidopọ lọ tọn to pọmẹ taidi whẹndo de godo, ojlẹ lọ wá na mẹjitọ mítọn lẹ nado lẹkọyi owhé to Angleterre—yede ṣo. Mímẹ ovi atọ̀n lẹ mìmí alọ e zun whedenu tọn na yé whenuena yé biọ tọjihun mẹ jei owhé to Mauritania. Kinklan numọtolanmẹ tọn nankọ die ehe yin!
Azọ́ndenamẹ Mẹdehlan Tọn Lẹ
Klasi 16tọ Giliadi tọn tindo wehọmẹvi 120 lẹ sọn awà aihọn lọ tọn lẹpo ji, gọna delẹ to mẹhe ko jiya to opá yasanamẹ Nazi tọn mẹ lẹ. To whenuena e yindọ klasi mítọn yin pinplọn Espagnol, mí donukun dọ mí na yin didehlan otò he nọ do Espagnol-gbè to Huwaji Amérique Tọn mẹ. Lẹnnupọn do lehe e paṣa mí do ji to azán gbedewema-ninamẹ tọn lọ gbè nado sè dọ Douglas yin didehlan Japon bọ Anne po yẹn po yin didehlan Syrie. Enẹwutu míwlẹ heyin yọnnu lẹ dona plọn ogbè Arabe tọn, podọ ehe tlẹ sọ yin nudopolọ whenuena azọ́ndenamẹ mítọn yin didiọ hlan Liban. To whenuena mí to tenọpọn gbedewema tòmẹ bibiọ tọn, George Shakashiri, he nọ zín Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Ogbẹ́ Watch Tower tọn na ogbè Arabe tọn nọ plọn mí ogbè Arabe tọn whlaawe to osẹ dopo mẹ.
Ojlofọndotenamẹ tẹ die nado yì aigba Biblu tọn he mí ko plọnnu gbọn dali etọn to klasi lọ ji! Keith po Joyce Chew po, Edna Stackhouse, Olive Turner, Doreen Warburton, po Doris Wood po hodo mí yì dọ́n. Whẹndo mẹdehlan tọn ayajẹnọ nankọ die mí lẹzun! Kunnudetọ lẹdo lọ tọn de nọ dla owhé mẹdehlan tọn mítọn pọ́n nado gọalọna mí nado sè ogbè lọ dogọ. To nupinplọn egbesọegbesọ tọn mítọn whenu, mí nọ basi zepọn nuzedonukọnnamẹ kleun tọn, to enẹgodo mí nọ tọ́n bo nọ yí ì zan to azọ́n yẹwhehodidọ tọn mítọn mẹ.
Mí yí owhe awe mítọn tintan lẹ zan to Tripoli, fie agun ko yin didoai te. Joyce, Edna, Olive, Doreen, Doris, Anne, po yẹn po gọalọna asi po viyọnnu Kunnudetọ lẹdo lọ tọn lẹ po nado tindo mahẹ to opli lẹ mẹ podọ to kunnudide gbangba tọn mẹ. Kakajẹ whenẹnu, Klistiani mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po, to hihodo aṣa lẹdo lọ tọn, bo ma nọ sinai dopọ to opli lẹ ji gba, podọ vlavo wẹ Klistiani mẹmẹyọnnu ehelẹ do nọ tindo mahẹ to lizọnyizọn whédegbè jẹ whédegbè tọn mẹ. Mí tindo nuhudo alọgọ yetọn tọn po ogbè lọ po to yẹwhehodidọ gbangba tọn mítọn mẹ, podọ mí na tuli yé nado tindo mahẹ to azọ́n ehe mẹ na yedelẹ.
Anne po yẹn po sọ vọ́ yin didehlan nado gọalọna pipli pẹvi Kunnudetọ lẹ tọn lọ to tòdaho hoho Sidon tọn mẹ. To ojlẹ kleun de godo, mí sọ yin didọna nado lẹkọ yì tòdaho lọ, Beirut mẹ. Okún nugbo Biblu tọn ko yin dido do mẹhe nọ nọ̀ lẹdo he nọ dó ogbè Arménie tọn lẹ ṣẹnṣẹn, enẹwutu mí plọn ogbè enẹ nado gọalọna yé.
Didiọ Azọ́ndenamẹ
Yẹn ko dukosọ hẹ Wilfred Gooch jẹnukọnna tintọ́n sọn Angleterre. E yin mẹmẹsunnu zohunhunnọ, mẹtọnhopọntọ de he ko wà sinsẹ̀nzọn to Betẹli Londre Tọn. Wilf yin hagbẹ klasi 15tọ Giliadi tọn, ehe yí gbedewema to plidopọ 1950 tọn he yè basi to Aihundatẹn Yankee Tọn tẹnmẹ. Azọ́ndenamẹ mẹdehlan tọn etọn yin to wekantẹn alahọ Ogbẹ́ Watch Tower Tọn to Nigeria, podọ na ojlẹ de mí nọ kanwe dohlan mídelẹ. To 1955 mímẹ awe lẹ yì plidopọ “Ahọluduta Awhàngbatọ Tọn” to Londre, podọ to ojlẹ gli de to enẹgodo mí basi pàdido alọwle tọn. To owhe he bọdego mẹ, mí wlealọ to Ghana, bọ yẹn kọnawudopọ hẹ Wilf to azọ́ndenamẹ mẹdehlan tọn etọn mẹ to Lagos, Nigeria.
To whenuena yẹn jó Anne do to Liban, e wlealọ hẹ Klistiani mẹmẹsunnu dagbe de he ko plọn nugbo Biblu tọn to Jelusalẹm. Mẹjitọ ṣie lẹ ma penugo nado wá alọwle mítọn lẹ tẹnmẹ gba, to whenuena e yindọ Douglas, Anne, po yẹn po wlealọ to awà voovo aihọn lọ tọn ji. Ṣogan, yé tindo pekọ nado yọnẹn dọ mímẹpo to ayajẹ yí do to Jiwheyẹwhe mítọn, yèdọ Jehovah sẹ̀n.
Azọ́n to Nigeria
To wekantẹn alahọ tọn mẹ to Lagos, yẹn yin azọ́ndena nado nọ jla họmẹ do na hagbẹ ṣinatọn whẹndo alahọ lọ tọn lẹ bo nasọ nọ wleawuna núdùdù yetọn lẹ po avọ̀ yetọn lẹ yinyan po. E taidi dọ yẹn ko duale e mayin asu de tọn kẹdẹ gba ṣigba whẹndo de tọn to afọdopolọji ga!
Wilf po yẹn po plọn nuzedonukọnnamẹ Biblu tọn kleun delẹ to Ayọgbe mẹ, podọ mí duale vivẹnudido mítọn tọn lẹ. Wehọmẹvi jọja de he mí dukosọ hẹ to whenẹnu ko tindo visunnu de po viyọnnu de po todin he to sinsẹ̀n to nudi hagbẹ 400 whẹndo daho Betẹli Nigeria tọn mẹ.
To 1963, Wilf mọ oylọ-basinamẹ de yí nado wá wehọmẹ osun-ao nudọnamẹ vonọtaun tọn de to Brooklyn, New York. To fifo e godo, e yin didehlan gọ̀ wá Angleterre to madonukun mẹ. Yẹn gbẹ́ pò to Nigeria bo yin nina azán 14 poun nado gọ̀ yì Wilf dè to Londre. Yẹn bẹagbàn po awuwhiwhle po, na Nigeria ko yin azọ́ndenamẹ homẹhunhun tọn de. To owhe 14 sinsẹ̀nzọn tọn to otò devo mẹ godo, e yí ojlẹ gaa nado sọ vọ́ basi diọdo sọgbe hẹ gbẹzan he to Angleterre. Etomọṣo, homẹ mítọn hùn nado sẹpọ mẹjitọ yọnhonọ mítọn lẹ whladopo dogọ podọ nado penugo bo penukundo yé go.
Yin Alọgọna Gbọn Todido Mítọn Dali
Sọn 1980, yẹn tindo lẹblanulọkẹyi lọ nado hodo Wilf dile e to gbejizọnlin basi yì otò susu lẹ mẹ taidi nugopọntọ pọnla tọn. Yẹn nọ pọ́n nukọn hlan titengbe na dlapọn gọyìpọn tọn mítọn sọyi Nigeria. Enẹgodo mí sọ yì Scandinavie, to Antilles, Ṣẹnṣẹn Whezẹtẹn Tọn—gọna Liban. E yin ayajẹnu vonọtaun de nado mọ onú hoho delẹ he nọ hẹn homẹhunmẹ podọ nado mọ mẹhe yẹn ko yọnẹn whenuena yé gbẹ́ po to jọja aflanmẹ yin lẹ to devizọnwa taidi Klistiani mẹho lẹ.
To ajiji mẹ, asu yiwanna ṣie kú to ojlẹ amàkikọ 1992 tọn mẹ. E yin owhe 69 mẹvi poun. E yin nugbajẹmẹji sinsinyẹn vonọtaun de dile e jọ to ajiji mẹ. To owhe 35 alọwle tọn godo, e biọ whenu nado sọgan basi diọdo lẹ. Ṣigba yẹn ko mọ alọgọ po owanyi susu po yí sọn whẹndo Klistiani lẹdo aihọn pé ṣie dè. Yẹn ko tindo numimọ he nọ hẹn homẹhunmẹ susu lẹ ehe sọgan yin nulẹnpọndeji.
Mẹjitọ ṣie awe lẹ ze apajlẹ tenọgligo-hinhẹn Klistiani tọn dagbe de dai. Onọ̀ ṣie kú to 1981 podọ Otọ́ ṣie kú to 1986. Douglas po Anne po zindonukọn nado to Jehovah sẹ̀n po nugbonọ-yinyin po. Douglas po asi etọn, Kam po, ko lẹkọyi Londre, bo gbẹ́ pò to finẹ to nukunpipedo Otọ́ mítọn go fó godo. Anne po whẹndo etọn po tin to États-Unis. Mímẹpo yọ́n pinpẹn todido po ogú heyin nunina sọn Jiwheyẹwhe dè mítọn tọn tlala. Mí zindonukọn nado “tindo tódido” bo to nukọnpọnhlan na ojlẹ lọ whenuena mẹhe to ogbẹ̀ lẹ, to pọmẹ po mẹyiwanna yetọn heyin finfọnsọnku lẹ po, na sẹ̀n kakadoi to pọmẹ taidi hagbẹ whẹndo aigba ji Jehovah tọn.—Avigbe Jẹlemia Tọn 3:24.
[Nudọnamẹ Odò Tọn]
a Otàn gbẹzan otọ́ ṣie, Ernest Beavor tọn, sọawuhia to Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn [Flansegbe] 15 juin 1980 tọn mẹ.
[Yẹdide lẹ to weda 23]
Sọn adusiwhé yì amiyọnwhé bẹsọn aga amiyọnwhé tọn:
Gwen to wadohia plọnmẹ Biblu tọn basi to ohọ de he yè yizan na Plitẹnhọ Ahọluduta Tọn de mẹ to whenuena e yin owhe 13 mẹvi
Whẹndo mẹdehlan tọn to Tripoli, Liban, to 1951
Gwen po asu etọn, Wilf he ko kú po