Mì Dike Nuṣikọna Mì to Dagbe Wiwà mẹ Blo
“Mì dike nuṣikọna mí to dagbe wiwà mẹ blo: na míwlẹ na gbẹ̀n to whenuena ojlẹ sọ̀, eyin mí ma wàdidọ.”—GALATIANU LẸ 6:9.
1, 2. (a) Naegbọn Jiwheyẹwhe sinsẹ̀n do nọ biọ akọ́ndonanu? (b) Etẹlẹ wẹ Ablaham doakọnna, podọ etẹwẹ gọalọna ẹn nado wàmọ?
TAIDI Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ, mí nọ hùnhomẹ to ojlo Jiwheyẹwhe tọn wiwà mẹ. Mí sọ nọ tindo kọfanamẹ to “zẹgẹ” devi-yinyin tọn zize do go mẹ. (Matiu 11:29) Etomọṣo, e ma nọ bọawu to whepoponu nado wà sinsẹ̀nzọn na Jehovah po Klisti po gba. Apọsteli Paulu hẹn ehe họnwun to whenuena e dotuhomẹna Klistiani hatọ lẹ dọmọ: “Na mì ma sọgan nọ ma (doakọnnanu), dọ ehe godo mìwlẹ wà ojlo Jiwheyẹwhe tọn vọ̀, mì nido mọ opagbe yí.” (Heblu lẹ 10:36) Dandannu wẹ akọ́ndonanu yin, na Jiwheyẹwhe sinsẹ̀n sọgan yin avùnnukundiọsọmẹnu wutu.
2 Gbẹzan Ablaham tọn dohia hezeheze dọ nugbo wẹ ehe yin. Whlasusu wẹ e pannukọn nudide sinsinyẹn po ninọmẹ awusinyẹn tọn lẹ po. Gbedide lọ dọ e ni tọ́nsọn gbẹninọ awubibọ tọn Uli tọn mẹ yin bẹjẹeji de poun. To madẹnmẹ, e pannukọn huvẹ, nukundiọsọmẹ sọn kọmẹnu etọn lẹ dè, dibla hẹn asi etọn bu, kẹndomẹ sọn hẹnnumẹ delẹ dè, po danuwiwa awhàn tọn po. Ṣogan, whlepọn sinsinyẹn lẹ gbẹ́ pò ja. Ṣigba onú ma ṣikọna Ablaham to dagbe wiwà mẹ gba. Ehe jẹna ayidego taun eyin mí lẹnnupọndeji dọ e ma tindo Ohó Jiwheyẹwhe tọn blebu, dile míwlẹ tindo do to egbehe. Etomọṣo, e yọ́n dọdai tintan, to ehe mẹ Jiwheyẹwhe lá te dọmọ: “Yẹn nasọ yí okẹ̀n do hiẹ po yọnnu lọ po ṣẹnṣẹn; podọ do okún towe po okún etọn po ṣẹnṣẹn.” (Gẹnẹsisi 3:15) To whenuena e yindọ gbọn ewọ gblamẹ wẹ Okún lọ na wá, to jọwamọ-liho Satani na gbẹwanna Ablaham. Nugbo ehe yinyọnẹn gọalọna Ablaham nado yí ayajẹ do doakọnna whlepọn etọn lẹ.
3. (a) Etẹwutu wẹ omẹ Jehovah tọn lẹ dona donukun awusinyẹnnamẹnu lẹ to egbehe? (b) Tuli tẹwẹ Galatianu lẹ 6:9 na mí?
3 Omẹ Jehovah tọn lẹ lọsu dona donukun awusinyẹnnamẹnu to egbehe. (1 Pita 1:6, 7) Humọ, Osọhia 12:17 na avase mí dọ Satani to ‘awhànfun hẹ’ pipotọ mẹyiamisisadode lẹ tọn. Na “lẹngbọ devo” lẹ nọ dogbẹ́ hẹ mẹyiamisisadode lẹ wutu, Satani nọ duadi do yé lọsu go ga. (Johanu 10:16) Gbọnvona nukundiọsọmẹ he Klistiani lẹ sọgan pannukọn to yẹwhehodidọ yetọn mẹ, yé sọgan sọ pehẹ kọgbidinamẹnu sinsinyẹn lẹ to gbẹzan mẹdetiti tọn yetọn mẹ. Paulu dotuhomẹnamẹ dọmọ: “Mì dike nuṣikọna mí to dagbe wiwà mẹ blo: na míwlẹ na gbẹ̀n to whenuena ojlẹ sọ̀, eyin mí ma wàdidọ.” (Galatianu lẹ 6:9) Mọwẹ, dile etlẹ yindọ Satani ko magbe nado và yise mítọn sudo, mí dona nọavunte sọta ẹ, bo lodo to yise mẹ. (1 Pita 5:8, 9) Etẹwẹ na yin kọdetọn nuyiwa nugbonọ-yinyin mítọn tọn? Jakobu 1:2, 3 dọmọ: “Mì mẹmẹsunnu ṣie emi, whenuena mì jẹ whlepọn hunkọhunkọ mẹ, mì hia ẹ na ayajijẹ popo; na mì nisọ yọ́n ehe dọ whlepọn yise mìtọn tọn wẹ nọ wazọ́n [akọ́ndonanu] tọn.”
Mẹgbeyinyan Tlọlọ
4. Nawẹ Satani ko yí mẹgbeyinyan tlọlọ zan to tintẹnpọn nado gbà tenọgligli omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn gbọn?
4 Gbẹzan Ablaham tọn do ‘whlepọn wunmẹ voovo’ he Klistiani de sọgan pannukọn to egbehe lẹ hia. Di apajlẹ, e dona yinuwa sọta mẹgbeyantọ Ṣinali tọn lẹ. (Gẹnẹsisi 14:11-16) E mayin nupaṣamẹ gba, dọ Satani to mẹgbeyinyan tlọlọ lẹ yizan to aliho homẹkẹndomẹ tọn lẹ mẹ. Sọn vivọnu Wẹkẹ-Whàn II tọn gbọ́n, togán lẹ to aigba susu lẹ ji ko hẹnalọdotena azọ́n wepinplọnmẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn. Annuaire des Témoins de Jéhovah 2001 tọn dọ gando danuwadomẹ he Klistiani he tin to Angola lẹ dona doakọnna to alọ kẹntọ lẹ tọn mẹ go. Na yé ganjẹ Jehovah go wutu, mẹmẹsunnu mítọn he tin to aigba mọnkọtọn ji lẹ ko gbẹ́ mlẹnmlẹn nado gbọjọ! Yé ko yinuwa, e mayin gbọn danuwiwa po atẹṣiṣi po dali gba, ṣigba gbọn nuyọnẹn yí do zindonukọn to azọ́n yẹwhehodidọ tọn mẹ dali.—Matiu 24:14.
5. Nawẹ jọja Klistiani lẹ sọgan lẹzun yanwle homẹkẹn tọn gbọn to wehọmẹ?
5 Ṣigba, homẹkẹn ma nọ bẹ danuwiwa hẹn tlọlọ gba. Ablaham wá tindo visunnu awe to godo mẹ—Iṣmaẹli po Isaki po. Gẹnẹsisi 21:8-12 dọ dọ to ojlẹ de mẹ, Iṣmaẹli to Isaki ‘vlẹ kò.’ To wekanhlanmẹ etọn hlan Galatianu lẹ mẹ, Paulu dohia dọ ehe mayin aihundida yọpọvu lẹ tọn de poun gba, na e dọ dọ Iṣmaẹli to homẹkẹndo Isaki! (Galatianu lẹ 4:29) Mẹṣanko wehọmẹvigbẹ lẹ tọn po mẹzunzun nukundiọsọmẹtọ lẹ tọn po sọgan yin yiylọdọ homẹkẹn to aliho he sọgbe mẹ. Klistiani jọja de he nọ yin Ryan flin yasanamẹ he e mọ sọn wehọmẹvigbẹ etọn lẹ dè. E dọmọ: “Nukunwhiwhe 15 he mí nọ yí do dó mọto yì podọ lẹkọ sọn wehọmẹ nọ taidi ganhiho susu dile yé nọ to zunzun mi. Yé nọ tá miyọ́n do wema go bo nọ sí mi.” Etẹwẹ hẹn nuyiwa kanyinylan tọn ehe wá? “Nuhe titobasinanu Jiwheyẹwhe tọn plọn mi zọ́n bọ yẹn gbọnvona wehọmẹvi hatọ ṣie lẹ.” Ṣigba, po alọgọ mẹjitọ etọn lẹ tọn po, Ryan penugo nado doakọnna po nugbonọ-yinyin po. Jọja lẹ emi, be mẹṣanko hagbẹ mìtọn lẹ tọn nọ hẹn mì gbọjọ wẹ ya? Eyọn, onú ṣikọna mì blo! Eyin mì doakọnna po nugbonọ-yinyin po, mì na mọ hẹndi hogbe Jesu tọn lẹ tọn dọmọ: “[Ayajẹnọ] wẹ mìwlẹ, whenuena gbẹtọ lẹ na to vivlẹ mì kò, bo to homẹkẹndo mì, bosọ to oylan hunkọhunkọ dọ do mì go to lalo mẹ, na ṣie wutu.”—Matiu 5:11.
Magbọjẹ Egbesọegbesọ Tọn Lẹ
6. Etẹlẹ wẹ sọgan hẹn haṣinṣan lẹ gble to Klistiani lẹ ṣẹnṣẹn to egbehe?
6 Suhugan whlepọn he mí nọ pehẹ to egbehe lẹ nọ wá sọn magbọjẹ paa egbesọegbesọ tọn lẹ mẹ. Ablaham lọsu dona doakọnna wiwọ́ he wá aimẹ to kanlinyìntọ etọn lẹ po Lọti tọn po ṣẹnṣẹn. (Gẹnẹsisi 13:5-7) Mọdopolọ to egbehe, vogbingbọn gbẹtọ-yinyin tọn po awuwhàn lẹ po sọgan hẹn haṣinṣan lẹ gble bo tlẹ sọgan sọ ze jijọho agun tọn do owù mẹ. “Fie awuwhàn po avùn po te, finẹ wẹ bẹwlu po azọ́n ylankan lẹpo po te ga.” (Jakobu 3:16) Lehe e yin nujọnu sọ dọ onú ni ma ṣikọna mí podọ mí ni ma dike goyiyi ni hẹn jijọho mítọn gble blo, ṣigba dọ mí ni nọ dín dagbenu mẹdevo lẹ tọn dile Ablaham basi do! —1 Kọlintinu lẹ 13:5; Jakobu 3:17.
7. (a) Etẹwẹ mẹde dona wà eyin Klistiani hatọ de hẹn ẹn gblehomẹ? (b) Nawẹ Ablaham ze apajlẹ dagbe de dai to haṣinṣan dagbe de go hinhẹn mẹ gbọn?
7 E nọ vẹawu nado nọ jijọho mẹ to whenuena mí mọ dọ yisenọ hatọ de ko yinuwa hẹ mí to aliho he ma sọgbe de mẹ. Howhinwhẹn lẹ 12:18 dọmọ: “Mẹdelẹ tin bo nọ yawu dọho di sisọ́ ohí de tọn.” Hogbe he ma sọgbe lẹ sọgan gbleawunamẹ tlala, eyin yè tlẹ dọ ẹ to aliho he ma ylan de mẹ. Awugble lọ tlẹ sọ nọ siso deji eyin mí lẹndo mẹdevo ko hẹn mí gble kavi ko dọ onú mítọn to aliho ylankan de mẹ. (Psalm 6:6, 7) Ṣigba Klistiani de ma dona dike numọtolanmẹ awugblenamẹ tọn lẹ ni hẹn nuṣikọna ẹn gba! Eyin hiẹ tin to ninọmẹ mọnkọtọn de mẹ, ze afọdide tintan nado jla whẹho lẹ do gbọn hodidọ hẹ whẹhutọ lọ to aliho he jọmẹ mẹ dali. (Matiu 5:23, 24; Efesunu lẹ 4:26) Tindo ojlo nado jona omẹ lọ. (Kọlọsinu lẹ 3:13) Eyin mí gblehomẹ, mí nọ gbleawuna numọtolanmẹ mídetiti tọn lẹ bosọ nọ hẹn haṣinṣan mítọn hẹ mẹmẹsunnu mítọn gble. Ablaham ma tẹdo homẹgble depope he e sọgan ko tindo sọta Lọti go gba. Etẹ, yèdọ Ablaham tlẹ whlẹndo nado yì whlẹn Lọti po whẹndo etọn po!—Gẹnẹsisi 14:12-16.
Whlepọn He Mí Nọ Hẹnwa Míde Ji Lẹ
8. (a) Nawẹ Klistiani lẹ sọgan ‘sọwhán yede po homẹgble po’ gbọn? (b) Etẹwutu Ablaham penugo nado tindo pọndohlan jlẹkaji tọn gando agbasanu lẹ go?
8 Nugbo wẹ dọ, whlepọn delẹ tin he mí nọ hẹnwa míde ji. Di apajlẹ, Jesu degbena hodotọ etọn lẹ dọmọ: “Mì bẹ adọkunnu pli na mìde to aigba blo, fie owán po okọ́ po nọ hẹn ẹn gble te, podọ fie ajotọ lẹ nọ gboadó bo finnu te.” (Matiu 6:19) Etomọṣo, mẹmẹsunnu delẹ ‘nọ yí homẹgble susu do sọwhán yede’ gbọn yanwle adọkunnu lẹ tọn zizedo nukọnna yanwle Ahọluduta tọn lẹ dali. (1 Timoti 6:9, 10) Ablaham yí gbẹzan awuvivo tọn do sanvọ́ nado hẹn homẹ Jiwheyẹwhe tọn hùn. “Gbọn yise dali e wáwáṣi to aigba pagbe tọn lọ ji, di jonọ to otò mẹ, bo nọ nọ̀ gohọ̀ mẹ po Isaki po, po Jakobu po, yé gudutọ opagbe dopolọ tọn hẹ ẹ: na e to nukundo tòdaho de he tindo dodo, ewọ he do e bosọ basi i wẹ Jiwheyẹwhe.” (Heblu lẹ 11:9, 10) Yise he Ablaham tindo to “tòdaho” sọgodo tọn, kavi gandudu Jiwheyẹwhe tọn mẹ, gọalọna ẹn ma nado ganjẹ adọkunnu lẹ go. Be e ma na yin nuyọnẹnnu na mí nado wà nudopolọ ya?
9, 10. (a) Nawẹ ojlo yindidi tọn sọgan yin whlepọn de gbọn? (b) Nawẹ mẹmẹsunnu de sọgan yinuwa taidi ‘mẹhe yido hugan de’ do to egbehe?
9 Lẹnnupọn do adà devo ji. Biblu na mí anademẹ sinsinyẹn ehe dọmọ: “Eyin mẹde sọ to ede lẹn nado yin nude, whenuena e mayin nude, e klọ ede.” (Galatianu lẹ 6:3) Humọ, mí yin didọna ma nado “yí avùn kavi [goyiyi] ovọ́ do wà nudepope blo, ṣigba to ayiha whiwhẹ mẹ.” (Filippinu lẹ 2:3) Mẹdelẹ nọ hẹn whlepọn wá yede ji na yé nọ gboawupo nado yí ayinamẹ ehe zan wutu. Na ojlo yindidi tọn nọ sisẹ yé kakati ni yin ojlo ‘azọ́n dagbe’ wiwà tọn wutu, yé nọ gbọjọ bo nọ hẹn ayajẹ bu eyin yé ma mọ lẹblanulọkẹyi lẹ yí to agun mẹ. —1 Timoti 3:1.
10 Ablaham ze apajlẹ dagbe de dai bo ‘ma lẹn ede tọn glanglan hú lehe e jẹ do.’ (Lomunu lẹ 12:3) To whenue e pé Mẹlkizedẹki, Ablaham ma dohia dọ emi klo hugan na nukundagbe Jiwheyẹwhe tọn he emi tindo wutu gba. To vogbingbọn mẹ, e yọ́n otẹn yiaga Mẹlkizedẹki tọn taidi yẹwhenọ gbọn madao nina ẹn dali. (Heblu lẹ 7:4-7) To egbehe, Klistiani lẹ dona nọ yinuwa taidi ‘mẹhe yido hugan’ bo ma na nọ jlo nado yin tọ́ntlọ́ngbọ́n. (Luku 9:48) Eyin mẹhe to nukọntọ yin to agun lọ mẹ lẹ ma ko na we lẹblanulọkẹyi delẹ, gbeje dewe pọ́n ganji nado yọ́n vọjlado he hiẹ dona basi to walọ kavi aliho he mẹ hiẹ nọ penukundo onú lẹ go mẹ te. Kakati nado gblehomẹ na lẹblanulọkẹyi he hiẹ ma tindo lẹ tọn wutu, basi yizan dagbe dehe hiẹ tindo tọn—enẹ wẹ lẹblanulọkẹyi alọgigọna mẹdevo lẹ nado wá yọ́n Jehovah tọn. Mọwẹ, “mì whiwhẹ mìde to alọ gángán Jiwheyẹwhe tọn glọ, na ewọ nido ze mì daga to ojlẹ etọn mẹ.”—1 Pita 5:6.
Yise Tintindo to Nuhe Yè Ma Mọ lẹ Mẹ
11, 12. (a) Etẹwutu mẹhe tin to agun lọ mẹ delẹ sọgan hẹn linlẹn jejejininọ tọn yetọn bu? (b) Nawẹ Ablaham ze apajlẹ dagbe de dai to yise tintindo to opagbe Jiwheyẹwhe tọn lẹ mẹ gbọn?
11 Whlepọn devo sọgan sọ bẹ nuhe taidi gbàndindọn to opodo wiwá titonu ylankan ehe tọn mẹ hẹn. Sọgbe hẹ 2 Pita 3:12, Klistiani lẹ dona “to nukundo, bosọ to mizọnmizọn ji hlan wiwá azán Jiwheyẹwhe tọn.” Etomọṣo, mẹsusu ko nọtepọn “azán” ehe na owhe susu. Taidi kọdetọn de, mẹdelẹ sọgan gbọjọ bo hẹn linlẹn jejejininọ yetọn bu.
12 Whladopo dogọ, lẹnnupọn do apajlẹ Ablaham tọn ji. Dile kunnudenu depope ma tlẹ tin dọ opagbe Jiwheyẹwhe tọn lẹpo na yin hinhẹndi to gbẹwhenu etọn do sọ, e tindo yise mlẹnmlẹn to yé mẹ. Nugbo wẹ dọ, e nọgbẹ̀ dẹn taun nado mọ bọ visunnu etọn Isaki whẹ́n. Ṣigba owhe kanweko susu godo wẹ kúnkan Ablaham tọn sọgan yin yiyijlẹdo “sunwhlẹvu olọn tọn lẹ” kavi “tọkẹ́n he tin to huto” go. (Gẹnẹsisi 22:17) Ṣigba, Ablaham ma gblehomẹ kavi gbọjọ gba. Enẹ wẹ zọ́n bọ apọsteli Paulu dọ gando Ablaham po tọgbo devo lẹ po go dọmọ: “Yé omẹ helẹ pó wẹ kú to yise mẹ, bo ma mọ opagbe lọ yí, ṣigba yé ko mọ ẹn to aganu boboe, bo yọnẹn to yede mẹ bosọ jlẹgbèna yé, bosọ yigbe dọ [jonọ po wáṣinu ojlẹ gli tọn lẹ po] wẹ yé to aihọn mẹ.”—Heblu lẹ 11:13.
13. (a) Nawẹ Klistiani lẹ taidi ‘wáṣinu ojlẹ gli tọn’ gbọn to egbehe? (b) Etẹwutu Jehovah na hẹn opodo wá na titonu ehe?
13 Eyin Ablaham sọgan ze gbẹzan etọn sinai do opagbe he na yin hinhẹndi to “aganu boboe” lẹ ji, mílọsu sọgan wàmọ to egbehe, na hẹndi onú ehelẹ tọn ko sẹpọ taun! Taidi Ablaham, mí dona nọ pọ́n míde hlan taidi ‘wáṣinu ojlẹ gli tọn’ to titonu Satani tọn mẹ, bo gbẹ́ ma nado zan gbẹzan gbẹdudu tọn de. To jọwamọ-liho, mí nọ jlo dọ “opodo onú popo tọn” ni wá to niyaniya mẹ, e mayin dọ e ni sẹpọ poun wẹ gba. (1 Pita 4:7) Vlavo mí tindo nuhahun agbasalilo tọn sinsinyẹn de. Kavi whẹho akuẹzinzan tọn to kọgbidina mí taun. Mí dona flin dọ Jehovah ma na hẹn opodo wá nado whlẹn mí sọn ninọmẹ sinsinyẹn lẹ si poun gba, ṣigba nado klan oyín ede tọn do wiwe. (Ezekiẹli 36:23; Matiu 6:9, 10) Opodo na wá, e mayin to whenuena míwlẹ jlo gba, ṣigba to ojlẹ he sọgbe hẹ lẹndai Jehovah tọn lẹ mẹ.
14. Nawẹ linsinsinyẹn Jiwheyẹwhe tọn hẹn ale wá na Klistiani lẹ do to egbehe?
14 Flin ga dọ, “OKLUNỌ ma gboawupo gbọn opagbe etọn dali gba, dile mẹdelẹ lẹn awugbopo do; ṣigba e yin linsinyẹntọ hlan [mì] dali, na e ma jlo dọ mẹdepope ni dọ̀n, adavo dọ omẹ popo ni wá lẹnvọjọ kọ̀n.” (2 Pita 3:9) Doayi e go dọ, Jiwheyẹwhe yin ‘linsinyẹntọ hlan mì’ —enẹwẹ hagbẹ agun Klistiani tọn lẹ. Vlavo, delẹ to mí mẹ tindo nuhudo ojlẹ dogọ tọn nado basi diọdo po vọjlado lẹ po na e ‘nido sọgan mọ mí matin oblọ podọ madowango podọ to jijọho mẹ.’ (2 Pita 3:14) To whelọnu lo, be mí ma dona dopẹ́ dọ Jiwheyẹwhe ko sinyẹnlin ya?
Ayajẹ Tintindo Mahopọnna Aliglọnnamẹnu Lẹ
15. Nawẹ Jesu penugo nado hẹn ayajẹ etọn go to whlepọn lẹ nukọn gbọn, podọ nawẹ Klistiani lẹ nọ mọaleyi sọn apajlẹ etọn hihodo mẹ gbọn to egbehe?
15 Gbẹzan Ablaham tọn plọn nususu Klistiani lẹ to egbehe. E mayin yise kẹdẹ wẹ e dohia gba ṣigba linsinsinyẹn, zinzin, adọgbigbo, po owanyi he ma tindo ṣejannabi po. E ze sinsẹ̀n-bibasi Jehovah tọn do otẹn tintan mẹ to gbẹzan etọn mẹ. Ṣigba, mí dona flin dọ Jesu Klisti wẹ ze apajlẹ dagbe hugan he mí dona hodo dai. Ewọ lọsu pehẹ whlepọn susu, ṣigba e ma hẹn ayajẹ bu pọ́n gbede. Etẹwutu? Na e ze ayiha etọn do todido he tin to nukọn etọn ji wutu. (Heblu lẹ 12:2, 3) Enẹwutu wẹ Paulu do hodẹ̀ dọmọ: “Na Jiwheyẹwhe [akọ́ndonanu] po homẹmiọn po tọn ni na mì nado [tindo walọyizan apọ̀nmẹ tọn dopolọ he Klisti Jesu tindo].” (Lomunu lẹ 15:5) Eyin mí nọ lẹnnupọn to aliho he sọgbe mẹ, mí sọgan to ayajẹ mahopọnna aliglọnnamẹnu depope he Satani sọgan zedo nukọn mítọn.
16. Etẹwẹ mí sọgan wà to whenuena e taidi dọ nuhahun mítọn lẹ sinyẹn hugan?
16 Eyin e taidi dọ nuhahun lẹ sinyẹn hugan, flin dọ Jehovah yiwanna we kẹdẹdile e yiwanna Ablaham do. E jlo dọ hiẹ ni tindo kọdetọn dagbe. (Filippinu lẹ 1:6) Dejido Jehovah go mlẹnmlẹn, bo yọnẹn dọ ‘e ma na dike yè ni whlé we pọ́n hú ehe hiẹ sọgan hẹn, ṣigba dọ e nasọ deali de na whlepọn lọ na hiẹ nido sọgan doakọnna ẹn.’ (1 Kọlintinu lẹ 10:13) Wleawuna aṣa Biblu hihia egbesọegbesọ tọn. (Psalm 1:2) Nọ hodẹ̀ whepoponu, bo nọ biọ dọ Jehovah ni gọalọna we nado doakọnnanu. (Filippinu lẹ 4:6) E nọ na ‘gbigbọ wiwe etọn mẹhe biọ ẹ lẹ.’ (Luku 11:13) Basi yizan dagbe nuhe Jehovah ko wleawuna nado hẹn we dote to gbigbọmẹ lẹ tọn, taidi owe sinai do Biblu ji lẹ. Dín alọgọ mẹmẹsunnu lẹ tọn ga. (1 Pita 2:17) Nọ yì opli Klistiani tọn lẹ to gbesisọmẹ, na finẹ wẹ hiẹ na mọ tuli he na gọalọna we nado doakọnnanu lẹ yí te. (Heblu lẹ 10:24, 25) Nọ jaya to todido lọ mẹ dọ akọ́ndonanu towe na dekọtọn do ninọmẹ he Jiwheyẹwhe kẹalọyi de mẹ podọ nugbonọ-yinyin towe nọ hẹn ahun etọn jaya!—Howhinwhẹn lẹ 27:11; Lomunu lẹ 5:3-5.
17. Etẹwutu Klistiani lẹ ma dona hẹn todido bu?
17 Jiwheyẹwhe yiwanna Ablaham taidi “họntọn” etọn. (Jakobu 2:23) Ṣogan, gbẹzan Ablaham tọn tindo whlepọn po nukunbibia sinsinyẹn debọdo-dego lẹ po. Enẹwutu Klistiani lẹ dona donukun onú dopolọ to ‘azán godo’ tọn ylankan ehelẹ whenu. Na taun tọn, Biblu na avase mí dọ “mẹylankan lẹ, po mẹklọtọ lẹ po na to yinylan yì nukọn.” (2 Timoti 3:1, 13) Kakati nado hẹn todido bu, mí ni yọnẹn dọ kọgbidinamẹ he mí pannukọn lẹ nọ dohia dọ opodo titonu ylankan Satani tọn ko sẹpọ. Ṣigba Jesu flinnu mí dọ “mẹhe doakọnna kakajẹ opodo, mẹdopo lọ wẹ yè na whlẹn gán.” (Matiu 24:13) Enẹwutu, ‘mì dike nuṣikọna mì to dagbe wiwà mẹ blo!’ Hodo apajlẹ Ablaham tọn, bo tin to mẹhe “gbọn yise po homẹfa po dali dugu opagbe lẹ tọn lẹ” mẹ.—Heblu lẹ 6:12.
Be Hiẹ Flin Ya?
• Etẹwutu wẹ omẹ Jehovah tọn lẹ dona donukun whlepọn po nukunbibia po to egbehe?
• Aliho tẹlẹ mẹ wẹ Satani sọgan yí mẹgbeyinyan tlọlọ lẹ zan te?
• Nawẹ Klistiani lẹ sọgan didẹ wiwọ́ mẹdetiti tọn lẹ gbọn?
• Nawẹ goyiyi po ṣejannabi po sọgan hẹn whlepọn wá gbọn?
• Aliho tẹmẹ wẹ Ablaham ze apajlẹ dagbe de dai to teninọpọn hẹndi opagbe Jiwheyẹwhe tọn lẹ te?
[Yẹdide to weda 26]
Klistiani jọja susu nọ jiya homẹkẹn tọn, bo nọ yin ṣinṣanko gbọn hagbẹ yetọn lẹ dali
[Yẹdide to weda 29]
Hẹndi opagbe Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn tin to “aganu boboe” to azán Ablaham tọn lẹ gbè, ṣogan e ze gbẹzan etọn sinai do yé ji