Otan Gbẹzan Tọn
Hinhọ́n Gbigbọmẹ Tọn Tá to Lẹbanọni po Lẹdo Etọn po Mẹ
DILE E YIN DIDỌ GBỌN NAJIB SALEM DALI
To owhe kanweko tintan W.M., hinhọ́n Ohó Jiwheyẹwhe tọn tá sọn Lẹbanọni po otò he lẹdo e lẹ po mẹ bo jẹ adà dindẹn aihọn tọn lẹ mẹ. To owhe kanweko 20tọ whenu, hinhọ́n enẹ lẹkọ bo wá tá do apadewhe aihọn lọ tọn ji whladopo dogọ. Mì gbọ ma dọ lehe enẹ jọ gbọn na mì.
YẸN yin jiji to 1913 to tòpẹvi Amioun tọn mẹ, to agewaji Lẹbanọni tọn. Owhe godo tọn he mẹ aihọn tindo jijọho po vivomẹninọ po te niyẹn, na Wẹkẹ Whàn I bẹjẹeji to owhe he bọdego mẹ wutu. To whenuena awhàn lọ wá vivọnu to 1918, Lẹbanọni heyin yinyọnẹn dai taidi otò heyin adọkunnọ to agbegbe lọ mẹ, yin hinhẹngble tlala to akuẹzinzan po tonudidọ po liho.
To whenuena tito posu tọn sọ bẹjẹeji whladopo dogọ to Lẹbanọni to 1920, wekanhlanmẹ lẹ yin mimọyi sọn tovi Lẹbanọni tọn he nọ nọ̀ tògodo lẹ dè. Tavẹ ṣie lẹ Abdullah po Goerge Ghantous po tin to yé mẹ. Yé wlanwe hlan tọgbo ṣie Habib Ghantous heyin otọ́ yetọn, bo dọho na ẹn gando Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn go. (Matiu 24:14) Na tọgbo ṣie dọ nuhe tin to wekanhlanmẹ visunnu etọn lẹ tọn mẹ na tòmẹnu etọn lẹ poun wutu, yé jẹ vivlẹ ẹ ko ji. Tòmẹnu lọ lẹ jẹ ajanma dọ ji, dọ visunnu Habib tọn lẹ to tulina otọ́ yetọn nado sà aigba etọn, bo họ̀ osọ́ de, bo jẹ yẹwhehodọ dánpe ji.
Gbigbayipe Tintan Hinhọ́n lọ Tọn
To owhe he bọdego mẹ, enẹwẹ 1921, Michel Aboud, he nọ nọ̀ États-Unis, lẹkọ wá Tripoli, to Lẹbanọni. E ko lẹzun Biblu Plọntọ de, dile Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ yin yiylọdọ do to whenẹnu. Dile etlẹ yindọ suhugan họntọn po hẹnnumẹ Mẹmẹsunnu Aboud tọn lẹ po ma kẹalọyi owẹ̀n Biblu tọn etọn, omẹ nukundeji awe wàmọ. Omẹ awe lọ lẹ wẹ mẹplọntọ wehọmẹ daho tọn Ibrahim Atiyeh, po Doto adúzọnwatọ Hanna Shammas po. Doto Shammas tlẹ dike owhé po dotowhé etọn po ni yin yiyizan na opli Klistiani tọn lẹ.
Yẹn gbẹ́ pò to yọpọvu to whenuena Mẹmẹsunnu Aboud po Mẹmẹsunnu Shammas po dla Amioun, fie yẹn nọ nọ̀ pọ́n. Dlapọn yetọn yinuwado yẹn ji tlala, bọ yẹn sọ jẹ hihodo Mẹmẹsunnu Aboud ji to azọ́n yẹwhehodidọ tọn mẹ. Mí omẹ awe lẹ wazọ́n dopọ to lizọnyizọn lọ mẹ na nuhe hugan owhe 40, kakajẹ okú Mẹmẹsunnu Aboud tọn whenu to 1963.
To 1922 po 1925 po gblamẹ, hinhọ́n nugbo Biblu tọn gbayipe taun to gbetatò susu mẹ to agewaji Lẹbanọni tọn. Nudi omẹ 20 jẹ 30 delẹ nọ pli nado dọhodo Biblu ji to owhé lẹ gbè, taidi to owhé mítọn gbè to Amioun. Sinsẹ̀ngán lẹ nọ do ovi lẹ hlan nado nọ to ohún hò bo to awhado gangan nado doalọtena opli mítọn lẹ, enẹwutu mí nọ pli to nukan mẹ to whedelẹnu.
To whenuena yẹn tin to ovu, zohunhun he yẹn tindo na lizọnyizọn lọ podọ na opli Klistiani tọn lẹpo yìyì zọ́n bọ yé nọ ylọ mi dọ Timoti. Ogán wehọmẹ tọn degbena mi nado doalọtena nuhe e ylọ dọ “opli enẹlẹ” yìyì. To whenuena yẹn gbẹ́, e yàn mi sọn wehọmẹ.
Kunnudide to Aigba He Go Biblu Donù lẹ Ji
Tlolo to baptẹm ṣie godo to 1933, yẹn biọ sinsẹ̀nzọn gbehosọnalitọ tọn mẹ, dile Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ ylọ lizọnyizọnwatọ whenu-gigọ́ tọn lẹ dọ. Dile etlẹ yindọ mí whè to sọha mẹ to whenẹnu, e mayin dọ mí dekunnu to suhugan gbetatò he tin to agewaji Lẹbanọni tọn lẹ mẹ kẹdẹ wẹ gba, ṣigba mí sọ jẹ Beirut po agbegbe etọn lẹ po ji ga podọ kakajẹ hùwaji Lẹbanọni tọn. To owhe bẹjẹeji tọn enẹlẹ mẹ, mí nọ saba zọ̀nafọ kavi dó osọ́ dile Jesu Klisti po hodotọ owhe kanweko tintan whenu tọn etọn lẹ po basi do.
To 1936, Yousef Rahhal, heyin Kunnudetọ Lẹbanọninu de he ko nọ États-unis na owhe susu, wá dla Lẹbanọni pọ́n. E hẹn nuyizan gbèzeyiaga tọn po glamafonu delẹ po wá. Mí blá nuyizan gbèzeyiaga tọn lẹ do mọto de ji bo kùn mọto lọ gbọ̀n Lẹbanọni po Silia po blebu mẹ, bo to owẹ̀n Ahọluduta tọn hẹn yì adà he dẹn hugan lẹ mẹ. Mẹhe dẹn do fihe mí tin te na nudi kilomẹtlu 10 sọgan sè ogbè glamafonu lọ tọn. Gbẹtọ lẹ nọ hẹ họta yetọn lẹ ji nado se nuhe yé ylọ dọ ogbè he to wiwá sọn olọn mẹ. Mẹhe to azọ́nwa to ogle mẹ lẹ nọ sẹpọ nado dotoai.
Dopo to gbejizọnlin godo tọn he yẹn zin hẹ Yousef Rahhal mẹ yin yì Aleppo, to Silia, to awéwe 1937 tọn mẹ. Mí sọ zìn gbejizọnlin yì Palestine whẹpo e do lẹkọyi États-Unis. E dla tòdaho Haifa po Jelusalẹm tọn po pọ́n, gọna gbetatò lẹ to lẹdo lọ mẹ. Dopo to mẹhe mí dukosọ hẹ lẹ mẹ wẹ Ibrahim Shehadi, he yẹn ko nọ do wekanhlanmẹ lẹ hlan dai. Ibrahim ko zindonukọn to oyọnẹn Biblu tọn tintindo mẹ jẹ obá de mẹ, bọ e sọ jẹ mahẹ tindo to lizọnyizọn whédegbè-jẹ-whédegbè tọn mẹ ji to dlapọn mítọn whenu.—Owalọ lẹ 20:20.
Yẹn sọ to jejeji nado mọ Mẹplọntọ wehọmẹ daho tọn Khalil Kobrossi, heyin Katoliki zohunhunnọ de. E ko to Biblu plọn hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ gbọn wekanhlanmẹ gblamẹ. Nawẹ e mọ adlẹsi Kunnudetọ he tin to Lẹbanọni lẹ tọn gbọn? To whenuena e họ̀ onú delẹ to nusatẹn de mẹ to Haifa, nusàtọ lọ blá nuhe Khalil họ̀ delẹ do wema de he e tlẹ́n sọn owe Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn go mẹ. Adlẹsi mítọn tin to wema lọ ji. Mí duvivi dlapọn bibasi na ẹn tọn, podọ e wá Tripoli to godo mẹ to 1939 nado yin bibaptizi.
Petros Lagakos po asi etọn po wá Tripoli to 1937. To owhe kleun he bọdego lẹ whenu, mí omẹ atọ̀n lẹ wazọ́n lẹdo suhugan otò Lẹbanọni po Silia tọn lẹ po, bo to owẹ̀n Ahọluduta tọn zedonukọnna gbẹtọ lẹ to owhé yetọn lẹ gbè. To whenuena Mẹmẹsunnu Lagakos kú to 1943, Kunnudetọ lẹ ko hẹn hinhọ́n gbigbọmẹ tọn yì suhugan tòdaho po gbetatò Lẹbanọni, Silia, po Palestine tọn lẹ po mẹ. To whedelẹnu, nudi mí omẹ 30 nọ biọ mọto mẹ to 3:00 afọnnu nado sọgan jẹ lẹdo he tin to olá lẹ ji.
To owhe 1940 tọn lẹ mẹ, Ibrahim Atiyeh nọ basi lẹdogbedevomẹ Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn do Arabe-gbè mẹ. Enẹgodo, yẹn nọ yí alọ do basi vọkan ẹnẹ linlinnamẹwe lọ tọn bo nọ do yé hlan Kunnudetọ he tin to Palestine, Silia, po Egipti po lẹ. To ojlẹ enẹlẹ mẹ to Wẹkẹ Whàn II whenu, azọ́n yẹwhehodidọ tọn mítọn yin nukundiọsọ taun, ṣigba mí tindo kanṣiṣa hẹ mẹhe yiwanna nugbo Biblu tọn he tin to Lẹbanọni po otò he lẹdo e lẹpo po mẹ lẹ. Yẹn basi yẹdide tòdaho podọ gbetatò he lẹdo e lẹpo tọn, bọ mí sọ yí i do basi yanwle nado hẹn wẹndagbe lọ jẹ ofi enẹlẹ.
To 1944, dile Wẹkẹ Whàn II gbẹ́ pò to zoji, yẹn wlealọ hẹ Evelyn, heyin viyọnnu Michel Aboud he po yẹn po to gbehosọnalitọ basi tọn. Mí ji ovi atọ̀n to godo mẹ, yọnnu dopo po sunnu awe po.
Azọ́nwiwa hẹ Mẹdehlan Lẹ
To vivọnu awhàn lọ tọn tlolo, mẹdehlan he mọ gbedewema yí sọn klasi tintan Wehọmẹ Giliadi tọn lẹ wá Lẹbanọni. Enẹwutu, agun tintan yin didoai to Lẹbanọni, bọ yẹn yin dide taidi devizọnwatọ pipli lọ tọn. Enẹgodo, to 1947, Nathan H. Knorr po wekantọ etọn, Milton G. Henschel po, dla Lẹbanọni pọ́n bo na tuli mẹmẹsunnu lẹ. To madẹnmẹ mẹdehlan lẹ wá dogọ, podọ yé sọ gọalọna mí taun to titobasina lizọnyizọn mítọn mẹ podọ to anadidena opli agun tọn lẹ mẹ.
To dopo to gbejizọnlin mítọn lẹ mẹ yì lẹdo he tin to olá Silia tọn de ji whenu, sinsẹ̀ngán otò lọ tọn diọnukunsọ mí. E sawhẹdokọna mí dọ mí to nuhe e ylọ dọ owe Juvi lẹ tọn má pé. Ṣigba, jẹnukọnna 1948, sinsẹ̀ngán lọ nọ saba ylọ mí dọ “Communiste.” To nujijọ ehe whenu, mí yin wiwle bo yin hokanse na ganhiho awe. Ṣigba kunnudide dagbe de wá aimẹ to nujijọ ehe whenu.
To godo mẹ, whẹdatọ he dotoaina whẹho lọ lá dọmọ: “Dile etlẹ yindọ yẹn ko donù sinsẹ̀ngán he sawhẹdokọna mì, yẹn dona dopẹna ẹn na e ko na mi dotẹnmẹ hundote ehe nado mọ mì bo yọ́n nususu gando nuplọnmẹ mìtọn lẹ go.” Enẹgodo e biọ dọ mí ni jona emi na tukladomẹ lọ.
Dile mí tin to mọto mẹ jei Beirut to owhe ao godo, yẹn jẹ hodọ hẹ dawe de he sinai bọdo go e ji. To whenuena e ko dotoaina zẹẹmẹ nuhe mí yise lẹ tọn na nukunwhiwhe kleun delẹ godo, e dọ dọ emi ko se hodidọ mọnkọtọn sọn họntọn emitọn de dè to Silia. Mẹnu wẹ yin họntọn lọ? Whẹdatọ he ko dotoaina whẹho mítọn to owhe ao die wayi lọ wẹ!
To 1950 lẹ whenu, yẹn dla Kunnudetọ he tin to Irak lẹ pọ́n bosọ zọnhẹ yé to kunnudide sọn ohọ̀n de kọ̀n jẹ devo kọ̀n mẹ. Yẹn sọ zin gbejizọnlin susu yì Jọdani po West Bank po. To 1951, yẹn yin dopo to Kunnudetọ ẹnẹ he yì Bẹtlẹhẹm lẹ mẹ. Mí basi hùnwhẹ Tenu-núdùdù Oklunọ tọn to finẹ. Mẹhe pli dopọ na nujijọ enẹ lẹpo wẹ ko dó mọto yì Otọ̀ Jọdani tọn tó to afọnnu gbenẹgbe, to fie omẹ 22 yin bibaptizi te nado dohia dọ yé ko basi klandowiwe hlan Jehovah. Whedepopenu he mí pannukọn nukundiọsọmẹ to agbegbe enẹ mẹ, mí nọ dọmọ: “Mí wá nado dọna mì wẹ dọ dopo to tovi jiji mìtọn lẹ mẹ na lẹzun Ahọlu aihọn lọ blebu tọn! Etẹwutu mì do to homẹgble? Mì dona to ayajẹ wẹ ma!”
Kunnudide to Nuhahun lẹ Ṣẹnṣẹn
Jijọ dagbenọ, whiwhẹnọ, po johẹmẹtọ po wẹ mẹhe nọ nọ̀ Lẹbanọni po otò he lẹdo e lẹ po mẹ lẹ yin to paa mẹ. Susu yetọn nọ yí zohunhun do dotoaina owẹ̀n Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn. Na taun tọn, nudepope ma sọgan fakọnamẹ hugan yinyọnẹn dọ opagbe Biblu tọn lọ na yin hinhẹndi to madẹnmẹ he dọmọ: “Jiwheyẹwhe lọsu nasọ nọ̀hẹ [omẹ etọn lẹ]. . . . Jiwheyẹwhe nasọ súnsún dasin lẹpo sẹ̀ sọn nukun yetọn mẹ; oku ma nasọ tin ba, kavi awubla, kavi avi, mọ awufiẹsa ma na tin ba.”—Osọhia 21:3, 4.
Yẹn ko wá mọdọ suhugan mẹhe jẹagọdo nuyiwa mítọn lẹ ma mọnukunnujẹ azọ́n po owẹ̀n he mí to lilá po mẹ wutu wẹ. Sinsẹ̀ngán Mẹylọhodotọklisti tọn lẹ ko wà nususu nado hẹn mí gble! Enẹwutu, Kunnudetọ lẹ pannukọn nuhahun sinsinyẹn susu to tòwhan he bẹjẹeji to Lẹbanọni to 1975 bo dẹn-to-aimẹ na owhe 15 lọ whenu.
To ojlẹ dopo mẹ, yẹn to anadena plọnmẹ Biblu de hẹ whẹndo de he hunzo to ṣọṣi yìyì mẹ. Sinsẹ̀ngán lọ gblehomẹ na yé to nukọnyi ganji to nugbo Biblu tọn he yé to pinplọn mẹ wutu. Enẹwutu, pipli sinsẹ̀n tọn de he tin to lẹdo lọ mẹ whàn hagbẹ etọn lẹ nado gbà nusatẹn whẹndo lọ tọn to zánmẹ gbèdopo, yé sọ mẹ̀n nusisà he akuẹ etọn hugan dọla 10 000 Amelika tọn. Yé wá bo wle mi gánnugánnu to ozán enẹ dopolọ mẹ. Ṣigba yẹn penugo nado yihojlẹdohogo hẹ ogán yetọn, dọ yé ma na ko yinuwa to aliho kanlinjọmẹ tọn enẹ mẹ gba, eyin yé yin Klistiani nugbonugbo. To enẹ sisè mẹ, e do mọto lọ te bo degbè dọ yẹn ni jẹte.
Yẹn yin wiwle gbọn awhànfuntọ ẹnẹ dali to ojlẹ devo mẹ. To nukunvandomẹ susu godo, ogán yetọn he ko dọ dọ emi na desòdo mi, diọ linlẹn, bọ yẹn sọ yin tuntundote. Awe to dawe ehelẹ mẹ tin to gànpamẹ todin na mẹhuhu po ajojijẹ po, bọ awe he pò lẹ ko yin hùhù.
Dotẹnmẹ Hundote Devo lẹ Nado Dekunnu
Yẹn ko nọ saba tindo dotẹnmẹ hundote nado dó agahun sọn otò de mẹ yì devo mẹ. To agahun mẹ sọn Beirut jei États-Unis to ojlẹ de mẹ, yẹn sinai bọdo Charles Malek go, heyin agbagogán Lẹbanọni tọn na whẹho tògodo tọn lẹ. E dotoai po sọwhiwhe po, bosọ yọ́n pinpẹn wefọ he yẹn hia sọn Biblu mẹ lẹpo tọn. To godo mẹ, e dọ dọ Tripoli wẹ emi yì wehọmẹ te bọ Ibrahim Atiyeh wẹ yin mẹplọntọ emitọn, yèdọ dawe he otọ́ asi ṣie tọn ko do nugbo Biblu tọn hia! Mẹdaho Malek dọ dọ Ibrahim ko plọn emi nado nọ tindo sisi na Biblu.
To gbejizọnlin devo whenu, yẹn sinai bọdo mẹhe ze afọ Palestine tọn dai to Plidopọ Akọta lẹ tọn mẹ go. Yẹn tindo dotẹnmẹ hundote nado dọ wẹndagbe Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn na ẹn. E do mi hia whẹndo nọvisunnu etọn tọn he tin to New York, bọ yẹn sọ nọ dla yé pọ́n to finẹ gbọzangbọzan. Yẹn sọ tindo hẹnnumẹ de he nọ wazọ́n to ohọ̀ Plidopọ Akọta lẹ tọn he tin to New York mẹ. Yẹn basi dlapọn yì wekantẹn etọn to gbèdopo bosọ nọ finẹ na ganhiho atọ̀n, yẹn sọ penugo nado yí ojlẹ ehe zan nado dekunnuna ẹn gando Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn go.
Yẹn ko tindo owhe 88 todin, podọ yẹn gbẹ́ penugo nado nọ tindo mahẹ zohunhun tọn to nukunpipedo azọngban agun tọn lẹ go mẹ. Asi ṣie, Evelyn gbẹ́ pò to Jehovah sẹ̀n hẹ mi. Viyọnnu mítọn wlealọ hẹ nugopọntọ tomẹyitọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn de, he to devizọnwa todin taidi mẹho de to agun dopo mẹ to Beirut. Viyọnnu yetọn yin Kunnudetọ de ga. Visunnu godo tọn mítọn po asi etọn po yin Kunnudetọ lẹ, podọ viyọnnu yetọn tin to nugbo mẹ ga. Ṣigba na visunnu mẹho hugan mítọn, yise Klistiani tọn yin didó do ahun etọn mẹ, podọ yẹn to linlẹn dọ to madẹnmẹ, e na wá kẹalọyi i.
Yẹn yin dide nado sẹ̀n taidi gbehosọnalitọ de—yèdọ omẹ tintan to Lẹbanọni po otò he lẹdo e lẹ po mẹ to 1933. Yẹn ma na ko yí gbẹzan ṣie zan na nudevo he na ko yọ́n hugan devizọnwiwa hlan Jehovah taidi gbehosọnalitọ de na owhe 68 he wayi ehe lẹpo. Podọ yẹn ko magbe nado to zọnlinzin zọnmii to hinhọ́n gbigbọmẹ tọn he e to awuwlena mẹ.
[Yẹdide to weda 23]
Najib to 1935
[Yẹdide to weda 24]
Po mọto gbèzeyiaga tọn de po to Osó Lẹbanọni tọn lẹ ji, 1940
[Yẹdide to weda 25]
Aga sọn amiyọnmẹ yì adusimẹ: Najib, Evelyn, viyọnnu yetọn, Mẹmẹsunnu Aboud po visunnu mẹho hugan Najib tọn po, 1952
[Yẹdide to weda 25]
Odò (hukan nukọn tọn): Mẹmẹsunnu Shammas, Knorr, Aboud, po Henschel po to owhé Najib tọn gbè, Tripoli 1952
[Yẹdide to weda 26]
Najib po asi etọn Evelyn po