‘Mí Wá Dè E, . . . Yẹn Nasọ Fakọna Mì’
Opli He Nọ Whànmẹ Hlan Owanyi po Azọ́n Dagbe po Kọ̀n Lẹ
SỌN Toronto yì Tokyo, sọn Moscou yì Montevideo—Kunnudetọ Jehovah tọn livi susu gọna họntọn yetọn lẹ nọ yì nọtẹn sinsẹ̀n-basi tọn yetọn whlasusu to osẹ dopo mẹ. Omẹ ehelẹ bẹ tatọ́ whẹndo tọn azọ́n sinsinyẹn watọ, he onú ko ṣikọna to azọ́n-gàn godo lẹ; asi po onọ̀ po azọ́n sinsinyẹnwatọ lẹ gọna ovi flinflin yetọn lẹ; jọja huhlọnnọ he ko gọ̀ sọn wehọmẹ lẹ; mẹhomẹ madogánnọ he dona nọ zọ̀n dẹẹdẹ na afọ yetọn lẹ to vivẹ́ wutu lẹ; asuṣiọsi po tọṣiọvi adọgbotọ lẹ po; gọna mẹhe to apọṣimẹ sinsinyẹn mẹ bo tindo nuhudo homẹmiọnnamẹ tọn lẹ hẹn.
Kunnudetọ Jehovah tọn ehelẹ nọ yí tẹnsẹnamẹnu susu zan—sọn pinpán he nọ dowezun taun lẹ ji jẹ osọ́ he nọ zọ̀n dẹẹdẹ lẹ ji; sọn mọto he nọ gbọ̀n aigba glọ lẹ ji jẹ agbàn-bẹhun lẹ ji. Mẹdelẹ dona dasá tọ̀sisa he mẹ oló tin te lẹ, bọ mẹdevo lẹ dona doakọnna aliho jinjan tòdaho mẹ tọn lẹ. Naegbọn omẹ ehe lẹpo nọ dovivẹnu susu mọnkọtọn?
Na yìyì po mahẹ tintindo to opli Klistiani tọn lẹ mẹ po yin aliho titengbe de nado basi sinsẹ̀n hlan Jehovah Jiwheyẹwhe wutu wẹ. (Heblu lẹ 13:15) Apọsteli Paulu dlẹnalọdo whẹwhinwhẹ́n devo to whenuena e wlan dọmọ: ‘Mì gbọ mí ni nọ lẹn mínọzo tọn pọ́n nado nọ jlahomẹdona to owanyi po azọ́n dagbe lẹ po mẹ, ṣigba mí ni nọ na tuli mínọzo; humọ na le mì mọdọ azán lọ to sisẹpọ.’ (Heblu lẹ 10:24, 25) Tofi Paulu vọ́ numọtolanmẹ psalm-kàntọ Davidi tọn lẹ dọ, mẹhe jihàn dọmọ: “Yẹn yin homẹhunnọ whenuena yé dọhlan mi, dọ, mì gbọ mí ni yì ohọ̀ OKLUNỌ tọn mẹ.”—Psalm 122:1.
Etẹwutu wẹ Klistiani lẹ nọ jaya na tintin to opli yetọn lẹ ji? Na mẹhe wá lẹ ma nọ yin nupọntọ lẹ poun wutu wẹ. Kakatimọ, opli lọ lẹ nọ hùn dotẹnmẹ dotena yé nado yọ́n yedelẹ. Na taun tọn, opli ehelẹ nọ na yé dotẹnmẹ lẹ nado nanumẹ, e mayin nado mọyi poun gba, podọ nado whàn ode awetọ nado do owanyi hia bosọ tindo mahẹ to azọ́n dagbe lẹ mẹ. Ehe nọ gọalọ nado hẹn opli lẹ yin ojlẹ mẹjlọdote tọn. Humọ, opli Klistiani tọn lẹ yin dopo to aliho he mẹ Jesu nọ hẹn opagbe etọn di te dọ: ‘Mì wá dè e . . . yẹn nasọ fakọna mì.’—Matiu 11:28.
Asisa Homẹmiọnnamẹ po Mẹtọnhopọn Tọn Po
Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tindo whẹwhinwhẹ́n dagbe lẹ nado pọ́n opli yetọn lẹ hlan taidi kọfanamẹnu. Onú dopo wẹ yindọ, núdùdù gbigbọmẹ tọn nọ yin ninamẹ to ojlẹ sisọ mẹ gbọn “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ” dali to opli lẹ ji. (Matiu 25:45) Opli lẹ sọ nọ yí azọngban titengbe de wà to devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ hinhẹn zun Ohó Jiwheyẹwhe tọn plọnmẹtọ azọ́nyọnẹntọ po zohunhunnọ lẹ po mẹ. Dogọ, yè sọgan mọ pipli họntọn owanyinọ, mẹtọnhopọntọ, he wleawufo bosọ jlo nado gọalọ bo na miọnhomẹna mẹdevo lẹ to ojlẹ awusinyẹn tọn mẹ lẹ to Plitẹnhọ Ahọluduta tọn mẹ.—2 Kọlintinu lẹ 7:5-7.
Enẹ wẹ yin numimọ Phillis heyin asuṣiọsi de he asu etọn kú to whenuena ovi etọn lẹ tindo owhe atọ́n po ṣinatọ̀n po tọn. To zẹẹmẹ lehe opli Klistiani tọn lẹ fakọna ewọ po ovi flinflin etọn lẹ po tọn bibasi mẹ, e dọmọ: “Homẹmiọnnamẹnu wẹ e nọ yin nado yì Plitẹnhọ Ahọluduta tọn mẹ na yisenọ hatọ lẹ nọ saba do owanyi po mẹtọnhopọn yetọn po hia gbọn mẹgbigbofan, linlẹn Owe-wiwe tọn de, kavi alọdo-alọmẹ namẹ dali. Fie yẹn nọ jlo nado yì to whepoponu de wẹ e yin.”—1 Tẹsalonikanu lẹ 5:14.
To whenuena Marie ko yin zizẹ godo, doto etọn dọ dọ e whè gbau e na yì osẹ ṣidopo whẹpo e na jẹ gángán. To osẹ tintan pọngbọ tọn etọn lẹ whenu, Marie ma sọgan yì opli lẹ gba. Doto etọn doayi e go dọ e ma tindo ayajẹ taidi dai tọn. To whenuena e yọnẹn dọ Marie ma to opli lẹ yì, e na ẹn tuli nado wàmọ. Marie gblọn dọ asu emitọn, heyin mayisenọ de, ma na dike emi ni yì opli lẹ gba na ninọmẹ emitọn wutu. Enẹwutu doto lọ wlanwe dotowhé tọn de bo “degbè” dọ Marie ni nọ yì Plitẹnhọ Ahọluduta tọn mẹ na tulinamẹ po gbẹdido mẹjlọdote tọn po. Marie dotana dọmọ: “To opli dopo yìyì godo, ninọmẹ ṣie pọnte taun. Yẹn jẹ núdù ji, yẹn damlọn ganji to zánmẹ, yẹn ma dona zan amasin he nọ de awufiẹsa pò lẹ gbọzangbọzan ba, bọ yẹn jẹ nuko ji whladopo dogọ!”—Howhinwhẹn lẹ 16:24.
Mẹdevo lẹ nọ doayi owanyi he nọ sọawuhia to opli Klistiani tọn lẹ ji go. Wehọmẹvi wehọmẹ daho tọn de dè nado pọ́n nuyiwa Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn na e nido sọgan kàn linlin de na klasi he nọ plọnnumẹ do kinklan he tin to gbẹtọvi lẹ ṣẹnṣẹn ji tọn etọn. Gando ninọmẹ he tin to opli lẹ ji go, e wlan to linlin etọn mẹ dọmọ: “Kuavọdonamẹ zohunhun tọn he yẹn mọyi . . . yinuwa do yẹn ji taun. . . . Họntọnjihẹmẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn yin jẹhẹnu he diyin taun bosọ yin dehe yẹn lẹndọ e yin nujọnu hugan to tito yetọn mẹ.”—1 Kọlintinu lẹ 14:25.
To aihọn tuklanọ ehe mẹ, agun Klistiani tọn yin asisa kọfanamẹ gbigbọmẹ tọn de. Nọtẹn jijọho po owanyi po tọn de wẹ e yin. Gbọn tintin to opli lẹ ji dali, hiẹ sọgan tindo numimọ nugbo-yinyin hogbe psalm-kàntọ lọ tọn lẹ dọmọ: “Doayi e go, na e yin dagbe bosọ yọ́n do, na mẹmẹsunnu lẹ nado nọ nọpọ́ to dopo mẹ!”—Psalm 133:1.
[Apotin/Yẹdide to weda 25]
NỌ SÚ ODÒ NUHUDO TITENGBE DE TỌN
Nawẹ tókunọ lẹ sọgan mọaleyi sọn opli Klistiani tọn lẹ mẹ gbọn? Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ to agun alọ-yido-dọho tọn lẹ doai lẹdo aihọn pé. To owhe 13 he wayi lẹ whenu, agun alọ-yido-dọho tọn 27 gọna kandó alọ-yido-dọho tọn 43 wẹ yin didoai to Amelika. To nudi otò 40 devo lẹ mẹ, nudi agun alọ-yido-dọho tọn 140 wẹ tin todin. Owe Klistiani tọn lẹ ko yin awuwlena do video ji do ogbè alọ-yido-dọho tọn 13 mẹ.
Agun Klistiani tọn ko hùn dotẹnmẹ dote na tókunọ lẹ nado nọ pà Jehovah. Odile, heyin Katoliki de dai to France he jiya apọṣimẹ sinsinyẹn tọn na ojlẹ vude bosọ lẹn nado hù ede, dopẹ́ taun na weplọnmẹ Biblu tọn he e ko mọyi sọn opli Klistiani tọn lẹ ji. E dọmọ: “Yẹn vọ́ agbasalilo po ayajẹ gbẹninọ tọn po tindo. Ṣigba hú onú lẹpo, yẹn mọ nugbo lọ. Gbẹzan ṣie tindo lẹndai todin.”