Plọn Walọ Dagbe Klistiani Tọn lẹ Bosọ Plọn Yé Mẹdevo Lẹ
“Enẹwutu hiẹ he to mẹdevo plọn, hiẹ ma plọn dewe?”—LOMUNU LẸ 2:21.
1, 2. Whẹwhinwhẹ́n tẹlẹ wutu wẹ hiẹ dona jlo nado plọn Biblu?
WHẸWHINWHẸ́N susu wutu wẹ a dona plọn Ohó Jiwheyẹwhe tọn. Vlavo a jlo na yọ́n nugbo he tin to e mẹ lẹ—gando gbẹtọ lẹ, nujijọ lẹ, nọtẹn lẹ, po nudevo lẹ po go. Hiẹ jlo na yọ́n nuplọnmẹ nugbo he jẹagọdo sinsẹ̀n-nuplọnmẹ lalo tọn lẹ, taidi Atọ̀n-to-dopomẹ kavi olọnzomẹ. (Johanu 8:32) Hiẹ sọ dona jlo nado yọ́n Jehovah ganji na a nido taidi ewọ bosọ zinzọnlin to nukọn etọn to aliho he sọgbe de mẹ.—1 Ahọlu lẹ 15:4, 5.
2 Whẹwhinwhẹ́n he taidi enẹ bosọ yin titengbe hugan na Ohó Jiwheyẹwhe tọn pinplọn wẹ yin nado hẹn dewe pegan nado plọn mẹdevo lẹ—mẹyiwanna towe lẹ, mẹhe a yọnẹn lẹ, po mẹhe a ma tlẹ ko yọnẹn todin lẹ po. Ehe wiwà mayin whẹho nudide mẹdetiti tọn na Klistiani nugbo lẹ gba. Jesu dọna devi etọn lẹ dọmọ: “Enẹwutu mì yì, bo hẹn akọta lẹpo zun nuplọntọ, . . . mì nisọ nọ plọn yé nado nọ doayi onú lẹpo go, nudepope he yẹn degbena mì.”—Matiu 28:19, 20.
3, 4. Etẹwutu e do yin yẹyi de na we nado plọnmẹ dile Jesu degbè do?
3 Biblu pinplọn po ojlo mẹdevo lẹ pinplọn tọn po yin yẹyinu de bo sọgan sọ yin asisa pekọ dẹn-to-aimẹ tọn. Mẹpinplọn ko yin azọ́n yẹyinọ de sọn ojlẹ dindẹn die. Encarta Encyclopedia dọmọ: “To Ju lẹ ṣẹnṣẹn, mẹhomẹ susu nọ pọ́n mẹplọntọ lẹ hlan taidi mẹhe na deananamẹ jẹ whlẹngán kọ̀n bosọ nọ na tuli ovi lẹ nado gbògbéna mẹplọntọ yetọn hugan mẹjitọ yetọn lẹ.” Yẹyi daho wẹ e yin na Klistiani lẹ nado plọn yedelẹ nuhe tin to Biblu mẹ bosọ plọn mẹdevo lẹ to enẹgodo.
4 “Azọ́n mẹpinplọn tọn wẹ gbẹtọ lẹ nọ wà hugan. Nudi sunnu po yọnnu po livi 48 wẹ yin mẹplọntọ to aihọn mẹ.” (The World Book Encyclopedia) Mẹplọntọ wehọmẹ tọn de tindo azọngban lọ nado plọn jọja lẹ bo sọgan yinuwado yé ji na owhe susu lẹ to nukọnmẹ. Nuyiwadomẹji lọ tlẹ nọ siso taun eyin a setonuna gbedide Jesu tọn nado plọn mẹdevo lẹ; nuplọnmẹ towe sọgan yinuwado sọgodo mavọmavọ yetọn ji. Apọsteli Paulu zinnudo ehe ji to whenuena e dọna Timoti dọmọ: ‘Payi dewe po mẹpinplọn towe po go; nọ nọte to yé mẹ; na ehe wiwà mẹ hiẹ na whlẹn dewe, po yé he to ohó towe se lẹ po.’ (1 Timoti 4:16) Mọwẹ, mẹpinplọn towe tindo kọndopọ hẹ whlẹngán.
5. Etẹwutu mẹpinplọn Klistiani tọn do yin nujọnu sọmọ?
5 Nupojipetọ wẹkẹ lọ tọn wẹ yin Asisa yiaga hugan lọ he degbè dọ hiẹ ni plọn dewe podọ mẹdevo lẹ to enẹgodo. Nugbo enẹ kẹdẹ tlẹ ko hẹn mẹpinplọn ehe yin nujọnu hugan mẹpinplọn aihọn tọn depope, vlavo nado plọnmẹ onú dodonu tọn lẹ, alọnuzọn lẹ, kavi etlẹ yin dotozọ́n lọsu. Mẹpinplọn Klistiani tọn biọ dọ nuplọntọ lọ lọsu ni plọn nado hodo apajlẹ Klisti Jesu, Visunnu Jiwheyẹwhe tọn tọn, bosọ plọn mẹdevo lẹ nado wà nudopolọ.—Johanu 15:10.
Etẹwutu Hiẹ Dona Plọn Dewe?
6, 7. (a) Etẹwutu mí dona plọn mídelẹ whẹ́? (b) Linlẹn tẹmẹ wẹ Ju owhe kanweko tintan tọn lẹ gboawupo te taidi mẹplọntọ lẹ?
6 Etẹwutu mí dona plọn mídelẹ jẹnukọn whẹ́? Nado dọhojọho, mí ma sọgan plọn mẹdevo lẹ ganji adavo mí plọn mídelẹ jẹnukọn. Paulu zinnudo nugbo ehe ji to wefọ mẹhẹnlẹnnupọn tọn de heyin nujọnu na Ju lẹ to whenẹnu dọ́n ṣigba he tindo nudọnamẹ titengbe de na Klistiani lẹ to egbehe mẹ. Paulu kanse dọ: “Enẹwutu hiẹ he to mẹdevo plọn, hiẹ ma plọn dewe? Hiẹ mẹhe dọyẹwheho gbẹtọ ma do finnú, hiẹ to núfin? Hiẹ mẹhe dọ gbẹtọ deayọ blo, hiẹ to ayọde? Hiẹ mẹhe boṣiọ híọawuna, hiẹ to ajojẹ tẹmpli mẹ? Hiẹ mẹhe to awagundo to osẹ́n de mẹ, to sẹ́nmẹjẹna osẹ́n towe tọn mẹ, hiẹ to yẹyi de sọn Jiwheyẹwhe go?”—Lomunu lẹ 2:21-23.
7 Gbọn kanbiọ ehelẹ yiyizan dali, Paulu donu nuṣiwa awe he Osẹ́n Ao lẹ dọho deji tlọlọ go: A jẹajo blo, a sọ deayọ blo. (Eksọdusi 20:14, 15 ) Ju delẹ to awagundo to azán Paulu tọn gbè dọ yé tindo Osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn. Yé ‘yin pinplọn sọn Osẹ́n lẹ mẹ bo yin hinhẹn tindo nujikudo dọ yewlẹ wẹ yin alihiamẹtọ nukuntọ́nnọ lẹ tọn podọ hinhọ́n de na mẹhe tin to zinvlu mẹ lẹ, yèdọ mẹplọntọ mayọndenọ lẹ tọn.’ (Lomunu lẹ 2:17-20) Ṣigba, delẹ yin yẹnuwatọ na yé to ajojẹ kavi to ayọde to nuglọ wutu. Enẹ dowinyan Osẹ́n po Osẹ́n-doaitọ he tin to olọn mẹ lọ po. Hiẹ sọgan mọdọ yé ma pegan to aliho depope mẹ nado plọn mẹdevo lẹ; yèdọ yé ma tlẹ to yedelẹ plọn na taun tọn gba.
8. Nawẹ Ju azán Paulu gbè tọn delẹ sọgan ko to ‘ajojẹ to tẹmpli lẹ’ mẹ gbọn?
8 Paulu donu ajojijẹ to tẹmpli mẹ go. Be Ju delẹ wàmọ nugbonugbo wẹ ya? Etẹ dọ wẹ Paulu te? To pọndohlanmẹ na nudọnamẹ vude he mí tindo to wefọ ehe mẹ, mí ma sọgan dọ lehe Ju delẹ ‘jẹajo to tẹmpli mẹ’ do taun gba. Wekantọ Efesu tọn de ko dọ jẹnukọn dọ hagbẹ Paulu tọn lẹ ma nọ ‘jẹajo to tẹmpli mẹ’ gba, he dohia dọ e whè gbau mẹdelẹ lẹndọ Ju lẹ huwhẹ̀ whẹsadokọnamẹ enẹ tọn. (Owalọ lẹ 19:29-37) Be yé to núzinzan họakuẹ he wá sọn tẹmpli kosi lẹ tọn mẹ he awhàngbatọ kavi hẹngogonọ sinsẹ̀n tọn lẹ ko bẹ taidi gblannu lẹ yizan na yede kavi to yé sà wẹ ya? Sọgbe hẹ Osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn, boṣiọ he yè yí sika po fataka po do basi lẹ dona yin vivasudo; yé ma dona yin bibẹ na yizan mẹdetiti tọn. (Deutelonomi 7:25)a Enẹwutu Paulu sọgan ko to alọdlẹndo Ju he ma setonuna gbedide Jiwheyẹwhe tọn bo yí nuhe wá sọn tẹmpli kosi tọn mẹ lẹ zan kavi mọaleyi sọn yé mẹ lẹ.
9. Nuyiwa ylankan he gando tẹmpli Jelusalẹm tọn go tẹlẹ wẹ sọgan ko yin nudopolọ pẹpẹ hẹ ajojijẹ to tẹmpli mẹ?
9 To alọ devo mẹ, Josèphe dọho gando ajojijẹ sinsẹ̀n tọn de go to Lomu gbọn Ju ẹnẹ dali, he nukọntọ yetọn yin Osẹ́n plọnmẹtọ de. Yé omẹ ẹnẹ lẹ klọ yọnnu Lomunu he diọzun Juvi de, nado bẹ sika po nuhọakuẹ devo lẹ po jo na yé taidi nunina de hlan tẹmpli Jelusalẹm tọn. To afọdopolọji he yé yí onú ehelẹ sọn yọnnu lọ si, yé yí adọkun lọ zan na yede—he sọzẹn hẹ ajojijẹ to tẹmpli mẹ.b To linlẹn de mẹ mẹdevo lẹ to ajojẹ to tẹmpli Jiwheyẹwhe tọn mẹ gbọn kanlin he tindo oblọ lẹ yíyí do sanvọ́ po ajọwiwa nukunkẹn tọn lẹ zizedai to lẹdo tẹmpli tọn mẹ po dali, bo hẹn tẹmpli lọ zun “odò ajotọ lẹ tọn.”—Matiu 21:12, 13; Malaki 1:12-14; 3:8, 9.
Walọ Dagbe Klistiani Tọn Pinplọnmẹ
10. Nuagokun tẹwẹ mí ma dona hẹnbu to hogbe Paulu tọn heyin kinkàndai to Lomunu lẹ 2:21-23 mẹ?
10 Mì gbọ mí ni ma hẹn nuagokun zẹẹmẹ Paulu tọn bu blo, mahopọnna nuyiwa owhe-kanweko tintan whenu tọn he bẹ ajojijẹ, ayọdide, po ajojijẹ to tẹmpli lẹ mẹ po he e dlẹnalọdo hẹn. E kanse dọmọ: “Enẹwutu hiẹ he to mẹdevo plọn, hiẹ ma plọn dewe?” E jẹna ayidego dọ apajlẹ he Paulu fọndote lẹ tindo kọndopọ hẹ walọ dagbe. Apọsteli lọ ma zinnudo nuplọnmẹ Biblu tọn lẹ kavi whenuho ji tofi gba. Mẹdetiti po mẹdevo lẹ po pinplọn he Paulu dlẹnalọdo tindo kọndopọ hẹ walọ dagbe Klistiani tọn.
11. Etẹwutu hiẹ dona nọ doayi walọ dagbe Klistiani tọn lẹ go dile a to Ohó Jiwheyẹwhe tọn plọn?
11 Na mí nido sọgan yí nuplọnmẹ he tin to Lomunu lẹ 2:21-23 mẹ do yizan mẹ, e biọ dọ mí ni plọn walọ dagbe Klistiani tọn sọn Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ, yinuwa to kọndopọmẹ hẹ nuhe mí plọn, bosọ plọn mẹdevo lẹ to enẹgodo nado wà nudopolọ. Enẹwutu, dile hiẹ to Biblu plọn, nọ doayi nujinọtedo Jehovah tọn lẹ go, ehe mẹ walọ dagbe Klistiani nugbo tọn yin dide sọn. Lẹnayihamẹpọn do ayinamẹ po nuplọnmẹ he a mọ to Biblu mẹ lẹ po ji. Enẹgodo yí adọgbigbo do yí nuhe a plọn lẹ do yizan mẹ. Na nugbo tọn, mọwiwà nọ biọ adọgbigbo po nujikudo po. E bọawuna gbẹtọvi mapenọ lẹ nado dín whẹjijọ na nuhewutu ninọmẹ de do dike kavi tlẹ do biọ dọ yè ni vẹtolina walọ dagbe Klistiani tọn to whẹho tangan de mẹ. Vlavo Ju he go Paulu donu lẹ bikan to ayilinlẹn ylankan mọnkọtọn yiyizan nado dín whẹjijọ kavi hẹn mẹdevo lẹ buali mẹ. Ṣigba, hogbe Paulu tọn lẹ dohia dọ yè ma dona yí nukun pẹvi do pọ́n walọ dagbe Klistiani tọn kavi gbẹkọ e go na nudide mẹdetiti tọn wutu.
12. Nawẹ walọ dagbe kavi ylanwiwa nọ gando Jehovah go gbọn, podọ etẹwutu ehe hinhẹn do ayiha mẹ na gọalọ?
12 Apọsteli lọ zinnudo whẹwhinwhẹ́n titengbe he wutu mí dona plọn walọ dagbe he mí mọ to Biblu mẹ lẹ bo yí yé zan ji. Ylanwiwa Ju lẹ tọn kọnmasin do Jehovah go: “Hiẹ mẹhe to awagundo to osẹ́n de mẹ, to sẹ́nmẹjẹna osẹ́n towe tọn mẹ, hiẹ to yẹyi de sọn Jiwheyẹwhe go? Na oyín Jiwheyẹwhe tọn zun nùzandogona to Kosi lẹ ṣẹnṣẹn na hiẹ tọn wutu.” (Lomunu lẹ 2:23, 24) Nugbo wẹ e sọ yin todin ga dọ eyin mí gbẹkọ walọ dagbe Klistiani tọn go, mí nọ kọnmasin do mẹhe yin Dowatọ etọn go. To alọ devo mẹ, eyin mí tẹdo nujinọtedo Jiwheyẹwhe tọn lẹ go gligli, e nọ pagigona ẹn, bo nọ doyẹyigona ẹn. (Isaia 52:5; Ezekiẹli 36:20) Ehe yinyọnẹn sọgan hẹn gbemima towe lodo eyin a pannukọn whlepọn kavi ninọmẹ he mẹ kọgbigbẹ́ walọ dagbe Klistiani tọn lẹ go sọgan taidi nuhe bọawu kavi aliho he yọnhugan lọ. Humọ, hogbe Paulu tọn lẹ plọn mí onú devo de. Gbọnvona yinyọnẹn dọ walọ towe nọ gando Jiwheyẹwhe go, dile a to mẹdevo lẹ plọn, gọalọna yé nado yọnẹn dọ lehe yé yí nujinọtedo walọ dagbe tọn he yé to pinplọn lẹ zan do nọ gando Jehovah go. E mayin dọ walọ dagbe Klistiani tọn nọ hẹn pekọwa bo nọ basi hihọ́ na agbasalilo mẹtọn kẹdẹ wẹ gba. E sọ nọ yinuwado Omẹ lọ he wleawuna bo na tuli dọ yè ni setonuna walọ dagbe enẹlẹ ji.—Psalm 74:10; Jakobu 3:17.
13. (a) Alọgọ tẹwẹ Biblu na mí gando walọ dagbe go? (b) Basi bladopọ ayinamẹ he tin to 1 Tẹsalonikanu lẹ 4:3-7 mẹ tọn.
13 Walọ dagbe nọ yinuwado gbẹtọ devo lẹ ji ga. A sọgan mọ enẹ sọn apajlẹ he tin to Biblu mẹ he do nuhọakuẹ-yinyin nujinọtedo walọ dagbe Jiwheyẹwhe tọn lẹ yiyizan tọn hia gọna kọdetọn kọgbigbẹ́ yé go tọn lẹ. (Gẹnẹsisi 39:1-9, 21; Jọṣua 7:1-25) A sọgan sọ mọ ayinamẹ tlọlọ lẹ do walọ dagbe ji taidi ehe he dọmọ: ‘Ehe wẹ ojlo Jiwheyẹwhe tọn, yèdọ jijọ wiwe mìtọn, dọ mì ni dapana galilọ: na dopodopo to mì mẹ nido yọ́n le e do nọ zan onú zinzan etọn do to jijọ wiwe po yẹyi po mẹ; e mayin to wantuntun mẹ gba, yèdọ di Kosi he ma yọ́n Jiwheyẹwhe lẹ: dọ mẹdepope yì jẹ obá awugbigblena kavi masinkinkọndo jlọjẹ mẹmẹsunnu etọn tọn go mẹ blo na Jiwheyẹwhe ma ylọ mí do mawé kọ̀n gba, adavo do jijọ wiwe mẹ.’—1 Tẹsalonikanu lẹ 4:3-7.
14. Etẹwẹ a sọgan kanse dewe gando ayinamẹ he tin to 1 Tẹsalonikanu lẹ 4:3-7 mẹ go?
14 Diblayin mẹlẹpo wẹ sọgan mọ sọn wefọ ehe mẹ dọ fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn nọ gbà nujinọtedo walọ dagbe Klistiani tọn. Ṣogan, hiẹ sọgan mọnukunnujẹ wefọ ehelẹ mẹ hugan mọ. Wefọ delẹ ze aliho voovo nupinplọn po ayihamẹlinlẹnpọn tọn po donukọnnamẹ, nado sọgan tindo wuntuntun he siso. Di dohia, hiẹ sọgan lẹnnupọndo nuhe Paulu to didọ ji to whenuena e dọ dọ galilọ sọgan hẹn mẹde ‘jẹ obá awugbigblena po masinkinkọndo jlọjẹ mẹmẹsunnu etọn tọn lẹ po go ji to whẹho ehe mẹ.’ Jlọjẹ tẹlẹ wẹ ehe bẹhẹn, podọ nawẹ nukunnumimọjẹ ehe mẹ sọgan hẹn we pegan dogọ nado hẹn walọ dagbe Klistiani tọn go gbọn? Nawẹ kọdetọn dodinnanu mọnkọtọn tọn lẹ sọgan hẹn we pegan dogọ nado plọn mẹdevo lẹ bo gọalọna yé nado gbògbéna Jiwheyẹwhe gbọn?
Plọnnu Nado Sọgan Plọnmẹ
15. Azọ́nwanu tẹlẹ wẹ a sọgan yizan nado plọn dewe gbọn oplọn mẹdetiti tọn gblamẹ?
15 Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tindo azọ́nwanu he yé nọ yizan nado dindona kanbiọ kavi whẹho he fọ́n to whenue yé to nuplọn nado plọn yedelẹ po mẹdevo lẹ po. Azọ́nwanu dopo he tin-to-aimẹ to ogbè susu mẹ wẹ Index des Publications de la Société Watch Tower. Eyin a tindo e, a sọgan yí i zan nado dín nudọnamẹ lẹ mọ to owe sinai-do Biblu ji Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn mẹ. A sọgan dín nudọnamẹ lẹ to hosọ glọ kavi to wefọ Biblu tọn heyin sislẹ glọ. Azọ́nwanu devo he Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tindo to ogbè nukundeji susu mẹ wẹ Watchtower Library. Tito-to-whinnu zomọ nudọnamẹ-sẹdo tọn ehe he tin to CD-ROM ji bẹ owe susugege hẹn. Tito-to-whinnu etọn nọ hẹnmẹ penugo nado dín hosọ po zẹẹmẹ wefọ lẹ tọn po. Eyin azọ́nwanu ehelẹ dopo kavi awe lẹ tin to ogbè he a se mẹ, yí yé zan to gbesisọmẹ dile a to Ohó Jiwheyẹwhe tọn plọn nado sọgan plọn mẹdevo lẹ.
16, 17. (a) Fie wẹ hiẹ sọgan mọ zẹẹmẹ he họnwun te do jlọjẹ heyin nudego to 1 Tẹsalonikanu lẹ 4:6 mẹ lẹ ji? (b) Aliho tẹlẹ mẹ wẹ galilọ sọgan kọnmasin do jlọjẹ mẹdevo lẹ tọn go te?
16 Mì gbọ mí ni gbadopọnna apajlẹ heyin nudego to aga, enẹ wẹ 1 Tẹsalonikanu lẹ 4:3-7. Kanbiọ yin finfọndote gando jlọjẹ lẹ go. Jlọjẹ mẹnu tọn lẹ? Podọ nawẹ yè sọgan kọnmasin do jlọjẹ enẹlẹ go gbọn? Po azọ́nwanu nupinplọn tọn heyin nudego lẹ po, hiẹ sọgan mọ zẹẹmẹ he họnwun delẹ do wefọ ehelẹ ji, etlẹ yin do jlọjẹ he Paulu donu e go lẹ ji. A sọgan hia zẹẹmẹ lẹ taidi dehe yin mimọ to Étude Perspicace des Écritures, Bladopọ I, weda 920-1; La paix et la sécurité véritables: comment est-ce possible? weda 145; Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn, 1er octobre 1990, weda 30.
17 To nupinplọn lọ mẹ, a na mọdọ owe enẹlẹ do lehe hodidọ Paulu tọn lẹ yin nugbo sọ hia. Galọtọ de waylando do Jiwheyẹwhe bosọ hùn ede do nùvo hlan awutu. (1 Kọlintinu lẹ 6:18, 19; Heblu lẹ 13:4) Sunnu he lọga de kọnmasin do jlọjẹ voovo yọnnu he e waylan do lọ tọn lẹ go. E yí teninọ wiwe walọyizan tọn po ayihadawhẹnamẹnu dagbe de po sọn yọnnu lọ si. Eyin yọnnu lọ ma ko wlealọ, e kọnmasin do jlọjẹ etọn go nado biọ alọwle mẹ taidi mẹhe tin to alọji de podọ do jlọjẹ asu sọgodo tọn etọn tọn go nado donukun dọ ewọ ni tin to alọji. E gbleawuna mẹjitọ yọnnu lọ tọn lẹ podọ asu etọn ga eyin e ko wlealọ. Sunnu fẹnnuwatọ lọ lọsu hẹn jlọjẹ whẹndo etọn tọn nado tindo kandai walọ dagbe de tọn gble. Eyin e tin to agun Klistiani tọn mẹ, e hẹn vlẹko wá agun lọ ji, bo hẹn yinkọ dagbe etọn gble.—1 Kọlintinu lẹ 5:1.
18. Nawẹ a mọaleyi sọn Biblu pinplọn gando walọ dagbe Klistiani tọn go mẹ gbọn?
18 Be zẹẹmẹ mọnkọtọn lẹ do jlọjẹ lẹ ji ma gọalọ nado hẹn wefọ enẹ họnwun dogọ na we ya? Nupinplọn mọnkọtọn lẹ họakuẹ taun. Hiẹ to dewe plọn dile a to mọwà. Nukunnumọjẹnumẹ nugbo-yinyin po nuyiwadomẹji nudọnamẹ Jiwheyẹwhe tọn po towe nọ jideji. Hiẹ na hẹn gbemima towe nado tẹdo walọ dagbe Klistiani tọn go lodo deji mahopọnna whlepọn he sọgan fọ́n. Podọ lẹnnupọndo lehe hiẹ nasọ yin mẹplọntọ kọdetọn dagbenọ do sọ ji! Di dohia, dile hiẹ to nugbo Biblu tọn plọn mẹdevo lẹ, a sọgan do lehe yé sọgan mọnukunnujẹ 1 Tẹsalonikanu lẹ 4:3-7 mẹ to gigọ́mẹ do hia, bo hẹn nukunnumọjẹnumẹ po pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn yetọn na walọ dagbe Klistiani tọn po jideji. Gbọnmọ dali, nupinplọn towe sọgan gọalọna hiẹ po mẹsusu devo lẹ po nado gbògbéna Jiwheyẹwhe. Apajlẹ dopo poun go wẹ mí donu tofi sọn wekanhlanmẹ Paulu tọn hlan Tẹsalonikanu lẹ mẹ. Adà walọ dagbe Klistiani tọn susu devo lẹ tin, podọ apajlẹ po nuagokun ayinamẹ Biblu tọn susu devo lẹ po tin ga, he a sọgan plọn, yizan, bo plọn mẹdevo lẹ.
19. Etẹwutu e yin nujọnu dọ hiẹ ni tẹdo walọ dagbe Klistiani tọn go?
19 Ayihaawe depope matin gando nuhewutu mí dona hẹn walọ dagbe Klistiani tọn go gba. Jakobu 3:17 dọ dọ “nuyọnẹn he sọn aga,” yèdọ sọn Jehovah Jiwheyẹwhe lọsu dè, “whẹ́ wẹ wé.” Enẹ dohia hezeheze dọ mí dona nọ hodo nujinọtedo walọ dagbe Jiwheyẹwhe tọn lẹ. Na nugbo tọn, Jehovah biọ dọ mẹhe to afọ etọn zedai to Biblu pinplọn mẹdevo mẹ lẹ dona ze apajlẹ dagbe dai “to wiwe mẹ.” (1 Timoti 4:12) Aliho he mẹ devi fliflimẹ tọn lẹ taidi Paulu po Timoti po yí gbẹzan yetọn zan te dekunnuna enẹ; yé dapana fẹnnuwiwa, bọ Paulu tlẹ wlan dọmọ: “Ṣigba galilọ, po mawé lẹpo po, kavi nukunkẹn, yè sọ ylọ oyín etọn to mì ṣẹnṣẹn ba blo, dile e jẹ na mẹwiwe lẹ do; na e bo yin ofẹ́n, kavi hogblo, kavi aslan-yìnyìn.”—Efesunu lẹ 5:3, 4.
20, 21. Etẹwutu hiẹ kọngbedopọ hẹ nuhe apọsteli Johanu wlan, heyin kinkàndai to 1 Johanu 5:3 mẹ?
20 Dile etlẹ yindọ nujinọtedo walọ dagbe tọn he tin to Biblu mẹ lẹ họnwun bo to tlọlọ, yé mayin agban-pẹnmẹnu de gba. Ehe họnwun hlan Johanu, heyin apọsteli he nọgbẹ̀ dẹn hugan lọ. Sinai do nuhe e ko mọ to owhe susu gbẹzan tọn lẹ mẹ ji, e yọnẹn dọ walọ dagbe Klistiani tọn ma nọ gbleawunamẹ gba. To vogbingbọn mẹ, e sọawuhia nado yin dagbe, alemọyinu, bo nọ hẹn dona wá. Johanu zinnudo ehe ji, bo wlan dọmọ: “Ehe wẹ owanyi Jiwheyẹwhe tọn, dọ mí ni yìn osẹ́n etọn: osẹ́n etọn masọ yin nupẹnagbanmẹ gba.”—1 John 5:3.
21 Ṣigba, doayi e go dọ Johanu ma ze tonusisena Jiwheyẹwhe gbọn walọ dagbe Klistiani tọn dali donukọnnamẹ taidi nuyiwa he yọnhugan lọ na e nọ whlẹn mí sọn nuhahun lẹ, podọ sọn kọdetọn ylankan tolivivẹ tọn lẹ mẹ poun wutu gba. E do pọndohlan he sọgbe lọ hia gbọn didọ dali jẹnukọn dọ dohia owanyi mítọn tọn hlan Jehovah Jiwheyẹwhe wẹ e yin, yèdọ dotẹnmẹ hundote họakuẹ de nado do owanyi mítọn hia ewọ. Na nugbo tọn, mídelẹ kavi mẹdevo lẹ pinplọn nado yiwanna Jiwheyẹwhe biọ dọ mí ni kẹalọyi bo yí nujinọtedo he yiaga etọn lẹ do yizan mẹ. Mọwẹ, e nọ biọ dọ mí ni plọn walọ dagbe Klistiani tọn míde po mẹdevo lẹ po.
[Nudọnamẹ odò tọn]
a Dile e tlẹ to whẹsuna Ju lẹ dọ yé ma huwhẹ̀ onú wiwe lẹ ṣiṣizan tọn do sọ, Josèphe vọ́ osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn dọ to aliho ehe mẹ: ‘Mì dike mẹdepope zannùdo yẹwhe he otò devo lẹ nọ sẹ̀n go blo, kavi jẹajo to tẹmpli tògodo tọn lẹ mẹ, kavi yí adọkunnu he ko yin kinklandowiwe hlan yẹwhe depope blo.’—Antiquités judaïques, Owe 4, weta 8, hukan 10.
b Antiquités judaïques, Owe 18, weta 3, hukan 5.
Be Hiẹ Flin Ya?
• Naegbọn mí dona plọnnu míde whẹpo do sọgan plọn mẹdevo lẹ?
• Nawẹ walọ mítọn sọgan gando Jehovah go gbọn?
• Jlọjẹ mẹnu tọn lẹ go wẹ galọtọ de sọgan to masinkọndo?
• Etẹwẹ yin gbemima towe gando walọ dagbe Klistiani tọn go?
[Yẹdide to weda 22]
“Osẹ́n etọn masọ yin nupẹnagbanmẹ gba”