Mì to Nuhe Mì Ko Plọn lẹ Basi Zọnmii
“Nuhe mì ko plọn, bo ko sọ yí, ehe mì ko sè, bo ko sọ mọ to dè e, mì nọ basi yé: Jiwheyẹwhe jijọho tọn na nọ̀ hẹ mì.”—FILIPPINU LẸ 4:9.
1, 2. To paa mẹ, be Biblu to nuyiwado gbẹzan mẹhe sọalọakọ́n nado yin sinsẹ̀nnọ lẹ tọn ji ya? Basi zẹẹmẹ.
“SINSẸ̀N to Jijideji, Ṣigba Walọ Dagbe to Didepo.” Hosọ ehe to linlin Emerging Trends mẹ basi bladopọ kọdetọn hokansemẹ dodinnanu de tọn heyin bibasi to États-Unis tọn. E họnwun dọ jideji ko tin to sọha mẹhe nọ yì ṣọṣi to otò enẹ mẹ bo sọalọakọ́n dọ sinsẹ̀n tin to otẹn titengbe de mẹ to gbẹzan yetọn mẹ lẹ tọn mẹ. Ṣigba, linlin lọ dọ dọ: “Mahopọnna sọha he sẹhundaga ehelẹ, Amelikanu susu tindo ayihaawe do nuyiwadomẹji he sinsẹ̀n to tintindo do gbẹzan mẹdopodopo tọn ji podọ do ogbẹ́ gbẹtọvi tọn ji to paa mẹ.”
2 E mayin otò dopo kẹdẹ mẹ wẹ ninọmẹ ehe tin te gba. Lẹdo aihọn pé, mẹsusu he dọ dọ yé kẹalọyi Biblu bo yin sinsẹ̀nnọ ma nọ dike Owe-wiwe ni yinuwado gbẹzan yetọn ji gba. (2 Timoti 3:5) “Mí gbẹsọ yọ́n nuhọakuẹ Biblu tọn,” wẹ nukọntọ pipli dodinnanutọ de tọn dọ, “ṣigba na nuhe dù whenu yiyizan nado hia ẹ, plọn ẹn, bo yí i zan—enẹ ko biọ whenuho mẹ.”
3. (a) Nawẹ Biblu nọ yinuwado mẹhe lẹzun Klistiani nugbo lẹ ji gbọn? (b) Nawẹ hodotọ Jesu tọn lẹ yí ayinamẹ Paulu tọn to Filippinu lẹ 4:9 mẹ do yizan mẹ gbọn?
3 Ṣigba, ninọmẹ lọ gbọnvo to Klistiani nugbo lẹ ṣẹnṣẹn. Ayinamẹ lẹ yiyizan sọn Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ ko hẹn diọdo lẹ wá nulẹnpọn po walọyizan yetọn po mẹ. Podọ gbẹtọ-yinyin yọyọ he yé nọ dohia nọ yin mimọ po awubibọ po gbọn mẹdevo lẹ dali. (Kọlọsinu lẹ 3:5-10) Na hodotọ Jesu tọn lẹ, Biblu mayin owe hoho he nọ bẹ afínfín to wesẹdotẹn ji poun gba. Kakatimọ, apọsteli Paulu dọna Klistiani lẹ to Filipi dọmọ: ‘Nuhe mì ko plọn, bo ko sọ yí, ehe mì ko sè, bo ko sọ mọ to dè e, mì nọ basi yé: Jiwheyẹwhe jijọho tọn na nọ̀ hẹ mì.’ (Filippinu lẹ 4:9) E mayin dọ Klistiani lẹ nọ kẹalọyi nugbo Ohó Jiwheyẹwhe tọn poun wẹ gba. Yé nọ yinuwa do nuhe yé plọn lẹ ji, bo nọ to ayinamẹ Biblu tọn lẹ yizan zọnmii—to whẹndo mẹ, to agbasazọ́n mẹ, to agun mẹ, podọ to adà gbẹzan tọn devo lẹpo mẹ.
4. Naegbọn e do yin avùnnukundiọsọmẹnu de nado yìn osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn lẹ?
4 E ma bọawu nado yìn osẹ́n po nunọwhinnusẹ́n Jiwheyẹwhe tọn lẹ po gba. Mí to gbẹnọ to aihọn he tin to huhlọn Satani Lẹgba tọn glọ mẹ, mẹhe Biblu ylọ dọ “yẹwhe owhenu he tọn.” (2 Kọlintinu lẹ 4:4; 1 Johanu 5:19) Enẹwutu, dandannu wẹ e yin nado tin to aṣeji sọta nudepope he na glọnalina mí ma nado hẹn tenọgligo hlan Jehovah Jiwheyẹwhe. Nawẹ mí sọgan hẹn tenọgli mítọn go gbọn?
Hẹn “Ohia Ohó Tọn He Pegan lọ” Go Gligli
5. Etẹwẹ hogbe Jesu tọn lẹ dọ: ‘To hihodo mi zọnmii’ bẹhẹn?
5 Adà nuhe mí ko plọn lẹ tọn bibasi dopo bẹ nugbonọ-yinyin yíyí do nọgodona sinsẹ̀n-bibasi nugbo, mahopọnna nukundiọsọmẹ sọn mayisenọ lẹ dè hẹn. Akọ́ndonanu nọ biọ vivẹnudido. “Eyin mẹdepope jlo na hodo mi,” wẹ Jesu dọ, ‘gbọ e ni mọ́n ede, bosọ ze yatin etọn, bo to hihodo mi zọnmii.’ (Matiu 16:24) Jesu ma dọ dọ mí ni hodo emi na osẹ dopo, osun dopo kavi owhe dopo poun gba. Kakatimọ, e dọmọ: ‘To hihodo mi zọnmii.’ Ohó etọn lẹ dohia dọ devi-yinyin mítọn ma sọgan yin na ojlẹ tangan gbẹzan mítọn tọn de kavi yin mẹdezejo ojlẹ gli tọn de gba. Godoninọna sinsẹ̀n-bibasi nugbo po nugbonọ-yinyin po zẹẹmẹdo dọ mí ni doakọnnanu to aliho he mí ko dè ji, mahopọnna nuhe sọgan jọ. Nawẹ mí sọgan wà enẹ gbọn?
6. Etẹwẹ yin ohia ohó he pegan tọn he Klistiani owhe kanweko tintan tọn lẹ plọn sọn Paulu dè?
6 Paulu dotuhomẹna azọ́nwatọgbẹ́ etọn Timoti dọmọ: “Hẹn ohia ohó tọn he pegan lọ go gligli, ehe hiẹ ko se to dè e, to yise po owanyi po mẹ, he tin to Klisti Jesu mẹ.” (2 Timoti 1:13) Etẹ dọ wẹ Paulu te? Hogbe Glẹki tọn heyin lilẹdo “ohia” tofi to paa mẹ dlẹnalọdo yẹdide yẹdenanutọ de tọn. Dile etlẹ yindọ e ma ko yin bibasi fó, yẹdide mọnkọtọn nọ tindo dogbó tangan lẹ he na gọalọna mẹde nado yọ́n nuhe yẹdide lọ nọtena. Mọdopolọ, ohia nugbo tọn he Paulu plọn Timoti po mẹdevo lẹ po mayin awuwlena nado na gblọndo tangan de na kanbiọ he sọgan yin kinkanse lẹpo gba. Etomọṣo, ohia nuplọnmẹ ehe tọn wleawuna anademẹ he pé—taidi todohukanji de—na ahunjijlọnọ lẹ nido sọgan yọ́n nuhe Jehovah biọ to yé si lẹ. Nado hẹn homẹ Jiwheyẹwhe tọn hùn, yé dona hẹn ohia nugbo tọn enẹ go gligli gbọn nuhe yé ko plọn lẹ bibasi dali.
7. Nawẹ Klistiani lẹ sọgan hẹn ohia ohó he pegan tọn lẹ go gligli gbọn?
7 To owhe kanweko tintan whenu, gbẹtọ taidi Himeneu, Alẹksandlé, po Filetu po to godonọna linlẹn he ma sọgbe hẹ “ohia ohó tọn he pegan lọ.” (1 Timoti 1:18-20; 2 Timoti 2:16, 17) Nawẹ Klistiani fliflimẹ tọn lẹ na wagbọn bo ma na yin hinhẹn buali gbọn atẹṣitọ lẹ dali? Gbọn sọwhiwhe yíyí do plọn wekinkan gbọdo lẹ bo yí yé do yizan mẹ dali wẹ. Mẹhe to apajlẹ Paulu po omẹ nugbonọ devo lẹ po tọn hodo lẹ penugo nado yọ́n nudepope he ma sọgbe hẹ ohia ohó nugbo tọn he yé ko yin pinplọn lọ bosọ gbẹ́ yé dai. (Filippinu lẹ 3:17; Heblu lẹ 5:14) Kakati nado “dosẹ́n hókanbiọ po avùn ohó tọn po,” yé to nukọnyi zọnmii to aliho dagbe mẹdezejo jijọ-di-Jiwheyẹwhe tọn yetọn mẹ. (1 Timoti 6:3-6) Mí nọ wà nudopolọ to whenuena mí zindonukọn nado yí nugbo he mí ko plọn lẹ do yizan mẹ. Lehe e nọ hẹn yise lodo do sọ nado mọ dọ livi susu he to Jehovah sẹ̀n lẹdo aihọn pé lẹ hẹn ohia nugbo Biblu tọn he yé ko yin pinplọn lọ go gligli.—1 Tẹsalonikanu lẹ 1:2-5.
Gbẹ́ “Otàn Ovọ́” lẹ Dai
8. (a) Nawẹ Satani nọ dín nado hù yise mítọn to egbehe gbọn? (b) Avase Paulu tọn tẹwẹ yin mimọ to 2 Timoti 4:3, 4?
8 Satani nọ tẹnpọn nado gbà tenọgligo hinhẹn mítọn gbọn ayihaawe didó do ahunmẹ na mí gando nuhe mí ko yin pinplọn lẹ go dali. To egbehe, dile e te do to owhe kanweko tintan whenu, atẹṣitọ lẹ po mẹdevo lẹ po nọ dín nado hù yise homẹvọnọ lẹ tọn. (Galatianu lẹ 2:4; 5:7, 8) To whedelẹnu yé nọ yí linlinnamẹnu lẹ zan nado hẹn nudọnamẹ heyin tasọ́dòna kavi lalo tlọlọ lẹ gbayipe dogbọn aliho nuyiwa po mẹwhinwhàn omẹ Jehovah tọn lẹ tọn po dali. Paulu na avase dọ mẹdelẹ na yin kiklọ sọn nugbo lọ mẹ. “Ojlẹ na wá,” wẹ e wlan, “bọ yé ma to na doakọnna oplọn he pegan; ṣigba to wantuntun yetọn titi mẹ, yé he tlitó, yé na bẹ mẹplọntọ pli na yede; yé na lẹ́ otó yetọn sọn nugbo mẹ, bo nasọ gọ̀ do otàn ovọ́ [lẹ] kọ̀n.”—2 Timoti 4:3, 4.
9. Etẹwẹ Paulu sọgan ko tindo to ayiha mẹ to whenuena e dlẹnalọdo “otàn ovọ́” lẹ?
9 Kakati nado hẹn ohia ohó he pegan tọn lẹ go gligli, mẹdelẹ yin ojlofọndotena gbọn “otàn ovọ́” lẹ dali. Etẹwẹ otàn ovọ́ ehelẹ yin? Paulu sọgan ko tindo otangblo mẹdọndogo tọn lẹ to ayiha mẹ, taidi dehe yin mimọ to owe Tobie tọn heyin yiyidogọ kandai Biblu tọn lẹ mẹ.a Otàn ovọ́ lẹ sọgan sọ bẹ yèdọ-yèdọ he fọnjlodote bo yin pipàdọ lẹ hẹn ga. Gbọnmọ dali, mẹdelẹ—“to wantuntun yetọn titi mẹ”—sọgan ko yin kiklọ mlẹnmlẹn gbọn mẹhe kẹalọyi pọndohlan gbeyina onú popo tọn lẹ gando nujinọtedo Jiwheyẹwhe tọn lẹ go kavi he nọ mọhodọdo mẹhe to nukọntọ yin to agun lọ mẹ lẹ go dali. (3 Johanu 9, 10; Juda 4) Mahopọnna nudepope he sọgan ko hẹn yé dahli, e họnwun dọ mẹdelẹ yiwanna lalo hugan nugbo Ohó Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn. To madẹnmẹ yé nọ doalọtena nuhe yé ko plọn lẹ bibasi, podọ ehe nọ hẹn awugble wá na yé to gbigbọmẹ.—2 Pita 3:15, 16.
10. Otàn ovọ́ tẹlẹ wẹ tin to egbehe, podọ nawẹ Johanu zinnudo nuhudo aṣejininọ tọn ji gbọn?
10 Mí sọgan dapana yinyin ayihafẹsẹna gbọn otàn ovọ́ lẹ dali to egbehe eyin mí nọ dindona bo ṣinyan nuhe mí nọ dotoaina bo nọ hia lẹ. Di apajlẹ, linlinnamẹnu lẹ nọ saba ze fẹnnuwiwa daga. Mẹsusu to tulina linlẹn lọ dọ Jiwheyẹwhe dáblu kavi dọ e ma tlẹ tin paali. Tlintlindo dintọ kandai Biblu tọn lẹ gbẹ́ dọ Biblu mayin gbigbọdo gbọn Jiwheyẹwhe dali. Podọ atẹṣitọ egbezangbe tọn lẹ to tintẹnpọn janwẹ nado dó ayihaawe do ahunmẹ na Klistiani lẹ nado sọgan hẹn yise yetọn gbọjọ. Gando owù mọnkọtọn de he yẹwhegán lalonọ lẹ zedai to owhe kanweko tintan whenu go, apọsteli Johanu na avase dọmọ: “Mẹyiwanna emi, mì yí gbigbọ popo se blo, ṣigba mì nọ tẹ́n gbigbọ lẹ pọ́n eyin yé jọ sọn Jiwheyẹwhe dè: na yẹwhegán lalonọ susu ko tọ́n yì aihọn mẹ.” (1 Johanu 4:1) Enẹwutu mí dona tin to aṣeji.
11. Aliho dopo tẹmẹ wẹ mí sọgan dindona bo mọ eyin mí tin to nugbo mẹ te?
11 Paulu wlan gando ehe go dọmọ: “Mì [nọ] dindona mìde, eyin mì tin to yise mẹ.” (2 Kọlintinu lẹ 13:5) Apọsteli lọ dotuhomẹna mí nado to dodinna mídelẹ zọnmii nado yọnẹn eyin mí to titẹdo nuyise Klistiani tọn lẹpo go. Eyin mí nọ tindo ojlo nado dotoaina nuhlundọtọ lẹ, mí dona gbọn odẹ̀ dali gbeje mídelẹ pọ́n. (Psalm 139:23, 24) Be mí nọ dín nuṣiwa to omẹ Jehovah tọn lẹ mẹ wẹ ya? Eyin mọwẹ, etẹwẹ zọ́n? Be hodidọ kavi nuyiwa mẹde tọn ko gbleawuna mí wẹ ya? Eyin mọwẹ, be mí tindo pọndohlan dagbe gando ninọmẹ lọ go ya? Nukunbibia depope he mí pannukọn to titonu ehe mẹ yin ojlẹ gli tọn. (2 Kọlintinu lẹ 4:17) Eyin mí tlẹ pehẹ whlepọn delẹ to agun lọ mẹ, naegbọn mí na doalọtena Jiwheyẹwhe sinsẹ̀n? Eyin nude hẹn homẹgble mí, be e ma na pọnte hugan nado wà nuhe go mí pé nado didẹ whẹho lọ bo jo e do alọmẹ na Jehovah ya?—Psalm 4:4; Howhinwhẹn lẹ 3:5, 6; Efesunu lẹ 4:26.
12. Nawẹ Beleanu lẹ ze apajlẹ dagbe de dai na mí gbọn?
12 Kakati nado nọ mọhodọdonugo, mì gbọ mí ni tindo pọndohlan dagbe gbigbọmẹ tọn gando nudọnamẹ he mí to mimọyi gbọn oplọn mẹdetiti tọn po opli agun tọn lẹ po gblamẹ go. (1 Kọlintinu lẹ 2:14, 15) Podọ kakati nado tindo ayihaawe do Ohó Jiwheyẹwhe tọn go, lehe e na yin nuyọnẹnnu do sọ nado tindo walọyizan Beleanu owhe kanweko tintan whenu tọn lẹ tọn he yí sọwhiwhe do dindona Owe-wiwe! (Owalọ lẹ 17:10, 11) Enẹgodo, mì dike mí ni yinuwa do nuhe mí plọn ji, bo gbẹ́ otàn ovọ́ dai bo tẹdo nugbo lọ go.
13. Nawẹ mí sọgan to otàn ovọ́ lẹ jla pé to mayọnẹn mẹ gbọn?
13 Otàn ovọ́ wunmẹ devo tin he mí dona họ́ míde sọta. Linlin ojlofọndotenamẹ tọn susu nọ yin hinhẹn gbayipe, titengbe gbọn wekanhlanmẹ ọdinatẹẹ tọn [E-mail ] gblamẹ. Nuyọnẹnnu wẹ e yin nado payi linlin mọnkọtọn lẹ go, titengbe eyin mí ma yọ́n asisa tangan nudọnamẹ lọ tọn. Eyin numimọ kavi otàn de tlẹ yin didohlan gbọn Klistiani nukundeji de dali, ewọ sọgan nọma yọ́n nugbo lẹpo gando nujijọ lọ go. Nuhe zọ́n niyẹn bọ e yin nujọnu nado tin to aṣeji sọta linlin he mí ma yọ́n nugbo etọn lẹpo vivọdọ kavi didohlan mẹdevo. Na jide tọn, mí ma na jlo nado vọ́ otangblo, kavi ‘otàn lalo he jẹagọdo nuhe yin wiwe lẹ’ dọ gba. (1 Timoti 4:7) Dile e yindọ mí tin to dandannu glọ nado nọ dọ nugbo na mídelẹ, nuyiwa nuyọnẹn tọn wẹ e na yin nado dapana nudepope he na tlẹ hẹn mí nado jla lalo pé to mayọnẹn mẹ.—Efesunu lẹ 4:25.
Ale He Nọ Dekọtọn sọn Nugbo lọ Bibasi Mẹ
14. Ale tẹlẹ wẹ nọ dekọtọn sọn nuhe mí ko plọn sọn Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ lẹ bibasi mẹ?
14 Nuhe mí ko plọn gbọn Biblu pinplọn mẹdetiti tọn po opli Klistiani tọn lẹ po gblamẹ bibasi na hẹn ale susu wá. Di apajlẹ, mí sọgan mọ dọ haṣinṣan mítọn hẹ mẹhe gando mí go to yise mẹ lẹ pọnte dogọ. (Galatianu lẹ 6:10) Ayilinlẹn mítọn na diọ do dagbe ji to whenuena mí yí nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ zan. (Psalm 19:8) Humọ, eyin mí basi nuhe mí plọn lẹ, mí to ‘aṣọdona nuplọnmẹ Jiwheyẹwhe tọn’ bo sọgan dọ̀n mẹdevo lẹ wá sinsẹ̀n-bibasi nugbo mẹ.—Titu 2:6-10.
15. (a) Nawẹ jọja de wleawuna adọgbigbo nado dekunnu to wehọmẹ gbọn? (b) Etẹwẹ hiẹ plọn sọn numimọ ehe mẹ?
15 Jọja susu tin to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ṣẹnṣẹn he nọ yí nuhe yé ko plọn sọn Biblu po owe Klistiani tọn lẹ po mẹ podọ gbọn opli agun tọn lẹ yìyì to gbesisọmẹ dali do yizan mẹ. Apajlẹ dagbe yetọn yin kunnudenu huhlọnnọ de na mẹplọntọ po wehọmẹvigbẹ́ yetọn lẹ po to wehọmẹ. (1 Pita 2:12) Lẹnnupọndo Leslie, viyọnnu owhe-13-mẹvi de ji to États-Unis. E yigbe dọ e nọ sinyẹnawuna emi nado dọho na wehọmẹvigbẹ́ lẹ dogbọn nuyise emitọn lẹ dali, ṣigba enẹ diọ to gbèdopo. “Yé to hodọ to klasi mẹ dogbọn lehe gbẹtọ lẹ nọ tẹnpọn nado sà onú lẹ namẹ do dali. Viyọnnu dopo zealọ bo donù Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ go taidi apajlẹ de.” Taidi Kunnudetọ de, nawẹ Leslie yinuwa do? “Yẹn yiavunlọ na yise ṣie,” wẹ e dọ, “ehe yẹn deji dọ e paṣa mẹlẹpo, na yẹn yin omẹ abọẹ-abọẹ de to wehọmẹ wutu.” Etẹwẹ yin kọdetọn adọgbigbo Leslie tọn tọn? E dọmọ: “Yẹn penugo nado do alọnuwe lẹ gbonu na wehọmẹvi lọ, na e tindo kanbiọ devo lẹ wutu.” Lehe e dona hẹn homẹ Jehovah tọn hùn do sọ to whenuena jọja he nọ basi nuhe yé ko plọn lẹ wleawuna adọgbigbo nado dekunnu to wehọmẹ!—Howhinwhẹn lẹ 27:11; Heblu lẹ 6:10.
16. Nawẹ Wehọmẹ Lizọnyizọn Yẹwhehọluduta tọn ko hẹn ale wá na jọja Kunnudetọ de gbọn?
16 Apajlẹ devo wẹ Elizabeth tọn. Sọn owhe ṣinawe mẹvi kakajẹ whenue e fó wehọmẹ dokọ tọn, viyọnnu ehe nọ basi oylọna mẹplọntọ etọn lẹ wá Plitẹnhọ Ahọluduta tọn mẹ to whedepopenu he e tindo azọ́n to Wehọmẹ Lizọnyizọn Yẹwhehọluduta tọn mẹ. Eyin mẹplọntọ de ma sọgan wá, Elizabeth nọ nọte to wehọmẹ godo nado ze azọ́n lọ donukọnna ẹn. To owhe godo tọn he e yizan to wehọmẹ daho mẹ, Elizabeth kàn linlin weda-ao tọn de do alemọyi Wehọmẹ Lizọnyizọn Yẹwhehọluduta tọn lẹ ji bo ze e donukọnna pipli mẹplọntọ ẹnẹ tọn. E sọ yin oylọ basina nado na hodidọ Wehọmẹ Lizọnyizọn Yẹwhehọluduta tọn apajlẹnọ de. Hosọ he e de wẹ: “Naegbọn Jiwheyẹwhe Jotẹnna Ylanwiwa?” Elizabeth ko mọaleyi sọn tito-to-whinnu wepinplọn tọn he Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ basi to Wehọmẹ Lizọnyizọn Yẹwhehọluduta tọn mẹ. Ewọ yin dopo poun to jọja Klistiani susu he nọ hẹn pipà wá na Jehovah gbọn nuhe yé ko plọn sọn Ohó etọn mẹ lẹ bibasi dali.
17, 18. (a) Ayinamẹ tẹwẹ Biblu na gando nugbodidọ go? (b) Nawẹ walọ nugbodidọ Kunnudetọ Jehovah tọn de tọn yinuwado dawe de ji gbọn?
17 Biblu dotuhomẹna Klistiani lẹ nado nọ yinuwa po nugbonọ-yinyin po to onú lẹpo mẹ. (Heblu lẹ 13:18) Nugbomadọ sọgan hẹn haṣinṣan mítọn hẹ mẹdevo lẹ gble podọ, dehe yin titengbe hugan, hẹ Jehovah lọsu. (Howhinwhẹn lẹ 12:22) Walọyizan dejidego mítọn nọ dekunnu dọ mí to nuhe mí ko plọn lẹ basi, podọ e ko hẹn mẹsusu nado tindo sisi daho na Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ.
18 Lẹnnupọndo numimọ awhànfuntọ de tọn he nọ yin Phillip ji. E hẹn akuẹyiwema de bu to mayọnẹn mẹ kakajẹ whenuena e yin didohlan ẹn to wekanhlanmẹ de mẹ. Akuẹyiwema lọ yin mimọ gbọn Kunnudetọ Jehovah tọn de dali, podọ owe de yin kinkàn do wepò lọ mẹ he dọ dọ nuyise sinsẹ̀n mẹhe mọ akuẹyiwema lọ tọn wẹ whàn ẹn nado gọ̀ ẹ jo. E paṣa Phillip taun. “Yé sọgan ko fìn dọla 9 000 Amelika tọn [nudi 6 300 000F CFA] do mi!” wẹ e dọ. E ko jọ pọ́n bọ e yin hinhẹn jẹflumẹ to whenuena gbakun etọn yin fìnfìn to ṣọṣi mẹ. E họnwun dọ mẹyinyọnẹn de wẹ na ko fìn gbakun lọ, ṣigba todin jonọ de ko gọ̀ akuẹyiwema he yì dọla fọtọ́n susu lẹ jo! Na nugbo tọn, Klistiani nugbonọ lẹ nọ hẹn gbégbò wá na Jehovah Jiwheyẹwhe!
Mì to Nuhe Mì Ko Plọn lẹ Basi Zọnmii
19, 20. Nawẹ mí na mọaleyi sọn nuyiwa sọgbe hẹ nuhe mí plọn sọn Owe-wiwe mẹ gbọn?
19 Mẹhe nọ basi nuhe yé ko plọn sọn Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ lẹ nọ mọ ale susu yí. Devi Jakobu wlan dọmọ: “Mẹdepope he doun osẹ́n mẹdekannujẹ tọn he sọgbe lọ mẹ pọ́n, bosọ nọte to e mẹ, bọ ewọ ma yin sisètọ nuwọntọ, ṣigba azọ́n lọ basitọ, omẹ lọ [na tindo ayajẹ] to bibasi etọn mẹ.” (Jakobu 1:25) Mọwẹ, eyin mí yinuwa sọgbe hẹ nuhe mí plọn sọn Owe-wiwe mẹ, mí na tindo ayajẹ nujọnu tọn bo na penugo ganji nado pehẹ kọgbidinamẹnu gbẹ̀mẹ tọn lẹ. Hú popolẹpo, mí na mọ dona Jehovah tọn yí po nukundido ogbẹ̀ madopodo tọn po!—Howhinwhẹn lẹ 10:22; 1 Timoti 6:6.
20 Enẹwutu, mì zindonukọn nado nọ plọn Ohó Jiwheyẹwhe tọn to aliho lẹpo mẹ. Mì nọ pli hẹ Jehovah sẹ̀ntọ lẹ to gbesisọmẹ, bo nọ na ayidonugo hlan nuhe yin didọ to opli Klistiani tọn lẹ ji. Mì yí nuhe mì plọn lẹ do yizan mẹ, bo nọ basi yé, podọ “Jiwheyẹwhe jijọho tọn na nọ̀ hẹ mì.”—Filippinu lẹ 4:9.
[Nudọnamẹ odò tọn]
a Owe Tobie tọn, he sọgan ko yin kinkàn to owhe kanweko atọ̀ntọ J.W.M., bẹ otangblo lalo Juvi he nọ yin Tobie tọn lẹ hẹn. E yin hodọdego taidi mẹhe penugo nado hẹnazọngbọ bo tindo huhlọn nado yàn aovi lẹ gbọn ahun, vivẹ́, po otù whèvi he dazi de tọn po yiyizan dali.
Be A Flin Ya?
• Etẹwẹ yin “ohia ohó tọn he pegan lọ,” podọ nawẹ mí sọgan hẹn e go gligli gbọn?
• “Otàn ovọ́” tẹlẹ wẹ mí dona gbẹ́ dai?
• Ale tẹlẹ wẹ mẹhe basi nuhe yé plọn sọn Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ lẹ nọ mọyi?
[Yẹdide to weda 17]
Nawẹ Klistiani fliflimẹ tọn lẹ na wagbọn bo ma nado yin hinhẹn buali gbọn atẹṣitọ lẹ dali?
[Yẹdide to weda 18]
Ayihaawe sọgan yin didó do ahun mẹ gbọn linlinnamẹnu, Internet, po atẹṣitọ egbezangbe tọn lẹ po dali
[Yẹdide to weda 19]
E mayin nuyọnẹnnu nado jla linlin he mí ma yọ́n nugbo-yinyin etọn lẹ pé gba
[Yẹdide to weda 20]
To azọ́nmẹ, to wehọmẹ, podọ to fidevo lẹ, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ yí nuhe yé hia to Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ do yizan mẹ