Ovi lẹ Go Pinpọ́n Whẹ́n to Tògodo—Avùnnukundiọsọmẹ po Alemọyi Etọn lẹ Po
Livi susu gbẹtọ lẹ tọn nọ sẹtẹn yì otò devo mẹ po todido lọ po nado bẹ gbẹzan yọyọ de jẹeji to finẹ. Jonọ he hugan livi 20 wẹ tin to Europe todin, gbẹtọ hugan livi 26 heyin tòvi otò devo lẹ tọn wẹ to États-Unis, to whenuena hugan 21 to kanweko ji tòmẹnu Australie tọn lẹ wẹ yin jiji do tògodo. To paa mẹ, whẹndo he sẹtẹn ehelẹ dona vánkan nado plọn ogbè yọyọ de bo diọada sọgbe hẹ aṣa yọyọ de.
Ovi lẹ nọ saba plọn ogbè otò yọyọ he mẹ yé sẹtẹn yì lọ tọn to niyaniya mẹ bo na jẹ nulẹnpọn to ogbè yọyọ lọ mẹ ji. E sọgan yí ojlẹ susu to mẹjitọ yetọn lẹ si. Dile ovi lẹ jẹ whinwhẹ́n ji to otò he mẹjitọ yetọn lẹ ma jẹakọhẹ mẹ, nuhahun ogbè tọn sọgan hùn nùvo hodọdopọ tọn he ma nọ yin súsú po awubibọ po dote.
E mayin dọ ogbè yọyọ lọ nọ yinuwado nulẹnpọn ovi lẹ tọn ji kẹdẹ wẹ gba ṣigba aṣa otò yọyọ lọ tọn sọgan sọ yinuwado numọtolanmẹ yetọn ji ga. E sọgan sinyẹnawuna mẹjitọ lẹ nado mọnukunnujẹ nuyiwa ovi yetọn lẹ tọn mẹ. Enẹwutu, mẹjitọ he sẹtẹn lẹ he to tintẹnpọn nado pọ́n ovi yetọn lẹ go whẹ́n to “hihò po hokọnamẹ Oklunọ tọn po mẹ” nọ pannukọn avùnnukundiọsọmẹ vonọtaun lẹ.—Efesunu lẹ 6:4.
Avùnnukundiọsọmẹnu lọ Nado Biọ Ayiha po Ahun po Mẹ
Mẹjitọ Klistiani lẹ tindo ojlo po azọngban lọ po nado plọn ‘ogbè wiwe ṣeke’ nugbo Biblu tọn ovi yetọn lẹ. (Zẹfania 3:9) Ṣigba, eyin ovi lẹ ma se ogbè mẹjitọ yetọn lẹ tọn ganji podọ eyin mẹjitọ lẹ ma sọgan dó ogbè he ovi yetọn lẹ ko jẹakọhẹ lọ ganji, nawẹ mẹjitọ lọ lẹ na penugo nado dó osẹ́n Jehovah tọn do ahun mẹ na ovi yetọn lẹ gbọn? (Deutelonomi 6:7) Ovi lẹ sọgan mọnukunnujẹ nuhe dọ mẹjitọ yetọn lẹ te mẹ, ṣigba eyin nuhe yin didọ lọ ma biọ ahun mẹ, ovi lẹ sọgan lẹzun jonọ to owhé yetọn titi gbè.
Pedro po Sandra po sẹtẹn sọn Hùwaji Amelika tọn yì Australie, podọ yé pehẹ nuhahun ehe dile yé to visunnu aflanmẹ yetọn awe lẹ go pọ́n whẹ́n. a Pedro dọmọ: “Hodidọ do onú gbigbọmẹ tọn lẹ ji dona bẹ ahun po numọtolanmẹ lẹ po hẹn. A dona dọ linlẹn he siso bo gọ́ na zẹẹmẹ lẹ, enẹwutu nuhudo tin na hogbe tangan he jẹ lẹ.” Sandra yidogọ dọ: “Eyin ovi mítọn lẹ ma mọnukunnujẹ ogbè mítọn titi mẹ ganji, dagbemẹ-ninọ gbigbọmẹ tọn yetọn sọgan hoapa. Yé sọgan hẹn owanyi yetọn na nugbo lọ bú, bo ma na mọnukunnujẹ nunọwhinnusẹ́n tangan he tin to godo na nuhe plọn yé te mẹ. Wuntuntun gbigbọmẹ tọn yetọn sọgan yin aliglọnna, podọ haṣinṣan yetọn hẹ Jehovah sọgan gble.”
Gnanapirakasam po Helen po sẹtẹn sọn Sri Lanka yì Allemagne bo tindo ovi awe todin. Yé yigbe dọ: “Mí mọdọ onú titengbe wẹ e yin dọ ovi mítọn lẹ ni se ogbè mítọn titi dile yé to Allemagne-gbè plọn. Nujọnu wẹ e yin dọ yé ni penugo nado dọ numọtolanmẹ yetọn lẹ na mí, bo dọhojọho sọn ahun mẹ wá.”
Miguel po Carmen po, he sẹtẹn sọn Uruguay yì Australie, dọmọ: “Mẹjitọ he tin to ninọmẹ mítọn mẹ lẹ dona wazọ́n sinsinyẹn. Yé dona plọn ogbè yọyọ lọ ganji sọmọ bọ yé na mọnukunnujẹ gbigbọmẹnu lẹ mẹ bo basi zẹẹmẹ yetọn to ogbè enẹ mẹ kavi plọn ovi yetọn lẹ nado se ogbè mẹjitọ lọ lẹ tọn ganji.”
Nudide Whẹndo Tọn
Nudide bibasi do ogbè he whẹndo he sẹtẹn lẹ na yizan nado yin ‘pinplọn gbọn Jehovah dali’ yin adà titengbe de hlan dagbemẹ-ninọ gbigbọmẹ tọn yetọn. (Isaia 54:13) Eyin agun he nọ dó ogbè jọnun whẹndo lọ tọn tin to yakẹ, whẹndo lọ sọgan de nado nọ̀ agun ehe mẹ. To alọ devo mẹ, yé sọgan de nado kọnawudopọ hẹ agun he nọ dó ogbè he diyin hugan to otò he mẹ yé sawhé do. Etẹlẹ wẹ dona yinuwado nudide ehe ji?
Demetrios po Patroulla po, he sẹtẹn sọn Chypre yì Angleterre bo pọ́n ovi atọ́n go whẹ́n to finẹ, basi zẹẹmẹ nuhe yinuwado nudide yetọn ji dọmọ: “To tintan whenu, whẹndo mítọn nọ kọnawudopọ hẹ agun he nọ dó Glẹkigbe. Dile etlẹ yindọ ehe gọalọna mí mẹjitọ lẹ taun, e glọnalina nukọnyiyi gbigbọmẹ ovi mítọn lẹ tọn. Mahopọnna dọ yé se Glẹkigbe jẹ obá de mẹ, e sinyẹnawuna yé nado mọnukunnujẹ nuagokun he siso lẹ mẹ. Gbàndindọn yetọn nado yinukọn to gbigbọ-liho do ehe hia hezeheze. Taidi whẹndo de, mí diọ agun bo kọnawudopọ hẹ agun Glẹnsigbe tọn, podọ kọdetọn dagbe lẹ yin mimọ to afọdopolọji to ovi mítọn lẹ mẹ. Yé ko yin hinhẹn lodo to gbigbọ-liho. Nudide lọ nado sẹtẹn ma bọawu gba, ṣigba to whẹho mítọn mẹ, e sọawuhia nado yin nudide nuyọnẹn tọn de.”
Whẹndo lọ gbẹsọ nọ dó ogbè yetọn titi ganji bo ko mọ ale susu yí. Ovi yetọn lẹ dọmọ: “Nuhọakuẹ wẹ e yin nado se ogbè susu. Dile etlẹ yindọ Glẹnsigbe wẹ yin ogbè tintan mítọn, mí ko mọdọ oyọnẹn Glẹkigbe tọn he mí tindo ko hẹn ẹn yọnbasi nado hẹn kanṣiṣa pẹkipẹki he lodo de go to whẹndo lọ mẹ, titengbe hẹ mẹjitọ daho mítọn lẹ. E ko sọ hẹn mí tindo awuvẹmẹ daho hugan na jonọ lẹ, bosọ hẹn mí deji dọ mí sọgan plọn ogbè devo. Enẹwutu to whenuena mí whẹ́n mẹho, whẹndo mítọn sẹtẹn nado yì gọalọna agun he nọ dó ogbè Albanie tọn de.”
Christopher po Margarita po lọsu sẹtẹn sọn Chypre yì Angleterre, bosọ pọ́n ovi atọ̀n go whẹ́n to finẹ. Yé basi dide nado gọalọna agun Glẹkigbe tọn. Visunnu yetọn, Nikos, he to devizọnwa taidi mẹho de to agun Glẹkigbe tọn mẹ todin, flin dọ: “Mí yin tulina nado kọnawudopọ hẹ agun Glẹkigbe tọn he ṣẹṣẹ yin didoai lọ. Whẹndo mítọn pọ́n ẹn hlan taidi azọndenamẹ yẹwhehọluduta tọn de.”
Margarita doayi e go dọ: “To whenuena visunnu awe lọ lẹ tindo owhe ṣinawe po ṣinatọ̀n po, yé ze yinkọ dai to Wehọmẹ Lizọnyizọn Yẹwhehọluduta tọn mẹ. Taidi mẹjitọ lẹ, mí yin ahunmẹduna dọ yé ma se Glẹkigbe sọmọ. Enẹwutu, azọndenamẹ dopodopo nọ lẹzun azọngban whẹndo lọ tọn, podọ mí nọ yí ganhiho susu do gọalọna yé nado wleawuna hodidọ yetọn lẹ.”
Viyọnnu yetọn Joanna dọmọ: “Yẹn sọgan flindọ Papa nọ plọn mí Glẹkigbe gbọn wekun lẹ kinkàn do owhlẹ ji to whégbè dali, podọ mí dona plọn ẹn kitokito. Mẹsusu nọ yí owhe susu zan nado plọn ogbè, ṣigba to alọgọ Mama po Papa po tọn mẹ, mí plọn Glẹkigbe to ojlẹ kleun de gblamẹ.”
Whẹndo delẹ nọ kọnawudopọ hẹ agun he nọ dó ogbè yetọn titi na mẹjitọ lẹ mọdọ ovi lẹ dona yin pinplọn to ogbè yetọn titi mẹ na yé nido sọgan tindo ‘nukunnumọjẹnumẹ gbigbọmẹ tọn’ bo yinukọn. (Kọlọsinu lẹ 1:9, 10; 1 Timoti 4:13, 15) Kavi whẹndo lọ sọgan pọ́n nugopipe gbèsise yetọn tọn taidi nuhọakuẹ de nado gọalọna jonọ he nọ dó ogbè dopolọ hẹ yé lẹ nado plọn nugbo lọ.
To alọ devo mẹ, whẹndo de sọgan mọdọ e na yin alenu na yé nado kọnawudopọ hẹ agun he nọ dó ogbè he gbayipe hugan to otò he mẹ yé sẹtẹn yì. (Filippinu lẹ 2:4; 1 Timoti 3:5) To hodọdo ninọmẹ lọ ji hẹ whẹndo lọ godo, tatọ́ whẹndo tọn lọ dona gbọn odẹ̀ dali basi nudide lọ. (Lomunu lẹ 14:4; 1 Kọlintinu lẹ 11:3; Filippinu lẹ 4:6, 7) Ayinamẹ tẹlẹ wẹ sọgan gọalọna whẹndo ehelẹ?
Ayinamẹ Yọn-na-Yizan Delẹ
Pedro po Sandra po, heyin nùdego wayi, dọmọ: “Osẹ́n wẹ e yin nado nọ dó Espagne-gbè kẹdẹ to whégbè nado hẹn ẹn diun dọ ogbè mítọn titi mayin winwọn. Osẹ́n ehe yìnyìn ma bọawu gba, na ovi mítọn lẹ yọnẹn dọ mí se Glẹnsigbe. Ṣigba eyin mí ma tẹdo osẹ́n ehe go, yé sọgan wọn Espagne-gbè po awubibọ po.”
Miguel po Carmen po, heyin nùdego wayi ga, na ayinamẹ dọ: “Eyin mẹjitọ lẹ nọ deanana oplọn whẹndo tọn gbesisọ tọn de bo nọ dọhodo wefọ azán dopodopo tọn ji to ogbè yetọn titi mẹ, to whenẹnu e mayin hogbe dodonu tọn lẹ mẹ kẹdẹ wẹ ovi lẹ na mọnukunnujẹ to ogbè lọ mẹ gba—yé na plọn nado dọ linlẹn gbigbọmẹ tọn lẹ to ogbè enẹ mẹ.”
Miguel lọsu na ayinamẹ dọmọ: “Mì dovivẹnu nado hẹn kunnudide zun awuvivinu. Aigba-denamẹ mítọn bẹ adà daho tòdaho lọ tọn hẹn, podọ mí nọ yí whenu susu do zìn gbejizọnlin to mọto mẹ nado dín mẹhe nọ dó ogbè mítọn lẹ. Mí nọ yí whenu lọ zan nado daihun he sinai do Biblu ji lẹ bo dọhodo onú titengbe lẹ ji. Yẹn tẹnpọn nado basi tito gbejizọnlin kunnudide tọn lọ na mí nido nọ basi gọyìpọn dagbe susu. To enẹgodo, to vivọnu azán lọ tọn, e whè gbau ovi lẹ ko nọ tindo mahẹ to hodọdopọ mẹjlọdote tọn dopo mẹ.”
Dùdù to Vogbingbọn Aṣa Tọn lẹ Ji
Ohó Jiwheyẹwhe tọn na tuli jọja lẹ dọmọ: “Ovi ṣie, se mẹplọngbè otọ́ towe tọn, a gbẹ́ osẹ́n onọ̀ towe tọn dai blo.” (Howhinwhẹn lẹ 1:8) Nalete, nuhahun lẹ sọgan fọ́n eyin nujinọtedo mẹplọnlọ otọ́ de tọn po “osẹ́n” onọ̀ de tọn po yin nuyiwadeji gbọn aṣa he gbọnvona dehe mẹ ovi lẹ wá mọ yedelẹ te dali.
Nugbo wẹ dọ, tatọ́ whẹndo dopodopo tọn wẹ na magbe do lehe e na penukundo whédo etọn go do, podọ e ma dona yin nuyiwadeji zẹjlẹgo gbọn whẹndo devo lẹ dali. (Galatianu lẹ 6:4, 5) Etomọṣo, hodọdopọ dagbe to mẹjitọ po ovi lẹ po ṣẹnṣẹn sọgan hẹn ẹn bọawu na mẹjitọ lẹ nado kẹalọyi aṣa yọyọ lẹ.
Ṣigba, suhugan aṣa po walọyizan he gbayipe to aigba he hunnukun lẹ mẹ po yin owùnu hlan dagbemẹ-ninọ gbigbọmẹ Klistiani lẹ tọn. Fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn, nukunkẹn, po atẹṣiṣi po nọ saba yin zizedaga gbọn húnhiho po ayidedai he gbayipe po gblamẹ. (Lomunu lẹ 1:26-32) Mẹjitọ Klistiani lẹ ma dona yí nukunpẹvi do pọ́n azọngban yetọn nado deanana nudide húnhiho po ayidedai ovi yetọn lẹ tọn po kiki na e sinyẹnawuna mẹjitọ lẹ nado mọnukunnujẹ ogbè lọ mẹ poun wutu. Yé dona ze anademẹ nujikudo tọn lẹ dai. Ṣogan, ehe sọgan ze avùnnukundiọsọmẹnu de dote.
Carmen dọmọ: “Mí ma nọ saba mọnukunnujẹ hàngbe húnhiho he ovi mítọn lẹ to sise lẹ tọn mẹ gba. Nuhiho lọ sọgan yọ́nsè, ṣigba eyin hogbe etọn lẹ tindo linlẹn agọ̀ kavi aṣagbe fẹnnuwiwa tọn lẹ, mí ma na yọnẹn gba.” Nawẹ yé ko dù to ninọmẹ ehe ji gbọn? Miguel dọmọ: “Mí yí whenu susu do plọn ovi mítọn lẹ owù he tin to húnhiho fẹnnuwiwa tọn mẹ, podọ mí tẹnpọn nado gọalọna yé nado de húnhiho he Jehovah na kẹalọyi lẹ.” Mọwẹ, mí dona tin to aṣeji bo yin lẹnpọn dagbenọ nado sọgan dù to vogbingbọn aṣa tọn lẹ ji.—Deutelonomi 11:18, 19; Filippinu lẹ 4:5.
Ale lọ lẹ Mimọyi
Ovi lẹ go pinpọ́n whẹ́n to tògodo nọ biọ whenu po vivẹnudido susu po. Ayihaawe matin gando enẹ go gba. Ṣigba mẹjitọ po ovi lẹ po sọgan mọ ale susu yí na vivẹnudido yetọn.
Azzam po asi etọn Sara po, sẹtẹn sọn Turquie yì Allemagne, fie yé pọ́n ovi atọ̀n go whẹ́n te. Visunnu mẹho yetọn to devizọnwa todin to wekantẹn alahọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn mẹ to Selters, Allemagne. Azzam dọmọ: “Ale daho he ovi lẹ nọ mọyi wẹ yindọ yé sọgan wleawuna jẹhẹnu he yin nuhọakuẹ titengbe lẹ to aṣa awe lẹpo mẹ.”
Antonio po Lutonadio po sẹtẹn sọn Angola yì Allemagne bo to ovi ṣinẹnẹ go pọ́n whẹ́n to finẹ. Whẹndo lọ nọ dó Lingala-gbè, Flansegbe, po Allemagne-gbè po. Antonio dọmọ: “Nugopipe lọ nado dó ogbè voovo lẹ gọalọna whẹndo mítọn nado dekunnuna mẹhe wá sọn otò susu mẹ. Ehe nọ hẹn ayajẹ susugege wá na mí.”
Ovi awe mẹjitọ Japon-nu delẹ tọn he sẹtẹn yì Angleterre dọ dọ emilẹ mọaleyi susu sọn ogbè Japon tọn po Glẹnsigbe po sise mẹ. Jọja lọ lẹ dọ dọ: “Ogbè awe sise gọalọna mí nado mọ agbasazọ́n. Mí ko mọaleyi sọn plidopọ daho Glẹnsigbe tọn lẹ mẹ. To ojlẹ dopolọ mẹ, mí tindo lẹblanulọkẹyi lọ nado wadevizọn to agun he nọ dó Japon-gbè mẹ, fie nuhudo daho tin te.”
Mì Sọgan Tindo Kọdetọn Dagbe
Ovi lẹ go pinpọ́n whẹ́n to mẹhe tindo aṣa he gbọnvo lẹ ṣẹnṣẹn yin avùnnukundiọsọmẹnu de he devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ko pannukọn sọn ojlẹ Biblu tọn lẹ mẹ gbọ́n. Mẹjitọ Mose tọn lẹ tindo kọdetọn dagbe, dile etlẹ yindọ yè pọ́n e go whẹ́n to Egipti. (Eksọdusi 2:9, 10) Suhugan Ju he tin to kanlinmọgbenu to Babilọni lẹ pọ́n ovi lẹ go whẹ́n, podọ ovi ehelẹ jlo nado lẹkọyi Jelusalẹm bo gọ̀ sinsẹ̀n-bibasi nugbo do otẹn etọn mẹ.—Ẹzla 2:1, 2, 64-70.
Mọdopolọ to egbehe, mẹjitọ Klistiani lẹ sọgan tindo kọdetọn dagbe. Taidi ahọsumẹ yetọn, yé sọgan se bọ ovi yetọn lẹ na dọ nuhe mẹjitọ delẹ se sọn onù ovi yetọn lẹ tọn mẹ dọmọ: “Whẹndo mítọn tindo kanṣiṣa pẹkipẹki de na nukunpemẹgo owanyinọ Papa po Mama po tọn wutu. Mí nọ duvivi hodọdopọ dagbe tọn hẹ yé to whepoponu. Homẹ mítọn hùn nado yin apadewhe whẹndo akọjọpli tọn he to Jehovah sẹ̀n lọ tọn.”
[Nudọnamẹ odò tọn]
a Yinkọ delẹ ko yin didiọ.
[Yẹdide to weda 24]
Ogbè mìtọn titi kẹdẹ didó to whégbè nọ hẹn ovi lẹ se ogbè enẹ jẹ obá de mẹ
[Yẹdide to weda 24]
Ogbè dopolọ nọ hẹn kanṣiṣa dagbe tin to mẹjitọ daho po ovivi lẹ po ṣẹnṣẹn
[Yẹdide to weda 25]
Biblu pinplọn hẹ ovi mìtọn lẹ nọ wleawuna ‘nukunnumọjẹnumẹ gbigbọmẹ tọn’ yetọn