Naegbọn Mí Dona Nọ Hodẹ̀ Magbọjẹ?
“Mì nọ hodẹ̀ magbọjẹ. Mì nọ dopẹ́ to onú popo mẹ.”—1 Tẹsalonikanu Lẹ 5:17, 18.
1, 2. Nawẹ Daniẹli dohia dọ emi yọ́n pinpẹn lẹblanulọkẹyi odẹ̀ tọn gbọn, podọ nawẹ enẹ yinuwado kanṣiṣa etọn hẹ Jiwheyẹwhe ji gbọn?
YẸWHEGÁN DANIẸLI tindo aṣa lọ nado nọ hodẹ̀ hlan Jiwheyẹwhe whla atọ̀n to gbèdopo. E nọ jẹklo to fleṣe abò etọn tọn nù, ehe pannukọn tòdaho Jelusalẹm tọn, bo nọ hodẹ̀. (1 Ahọlu lẹ 8:46-49; Daniẹli 6:10) To whenuena gbedide ahọlu tọn de tlẹ dosẹ́n dọ mẹdepope ma hà bo hodẹ̀ hlan mẹdevo depope adavo hlan Daliusi, Ahọlu Media tọn, ehe ma hẹnalọdotena Daniẹli na nukunwhiwhe dopo. Vlavo ogbẹ̀ etọn tin to owù mẹ kavi lala, dawe ehe nọ hodẹ̀ hlan Jehovah magbọjẹ.
2 Nukun tẹwẹ Jehovah yido pọ́n Daniẹli? To whenuena angẹli Gabliẹli wá nado na gblọndo dopo to odẹ̀ Daniẹli tọn lẹ mẹ, e basi zẹẹmẹ yẹwhegán lọ tọn di ‘mẹhe yè yiwanna tlala.’ (Daniẹli 9:20-23) To dọdai Ezekiẹli tọn mẹ, Jehovah ylọ Daniẹli dọ dawe dodonọ. (Ezekiẹli 14:14, 20) To gbẹzan etọn lẹpo mẹ, e họnwun dọ odẹ̀ Daniẹli tọn lẹ dekọtọn do kanṣiṣa pẹkipẹki tintindo hẹ Jiwheyẹwhe etọn mẹ, yèdọ Daliusi lọsu tlẹ yigbena nugbo ehe.—Daniẹli 6:16.
3. Dile numimọ mẹdehlan dopo tọn dohia do, nawẹ odẹ̀ sọgan gọalọna mí nado hẹn tenọgli go gbọn?
3 Dẹ̀hiho to gbesisọmẹ sọgan sọ gọalọna mí nado pehẹ whlepọn sinsinyẹn lẹ. Di apajlẹ, lẹnnupọndo numimọ Harold King, heyin mẹdehlan to Chine tọn ji, mẹhe yin whẹdana nado sẹ̀ngàn na owhe atọ́n to gànhọ mẹdopo tọn de mẹ. Mẹmẹsunnu King dọ gando numimọ etọn go dọmọ: “Yẹn sọgan yin kinklan sọn gbẹtọ hatọ ṣie lẹ dè, ṣigba mẹdepope ma sọgan klan mi sọn Jiwheyẹwhe dè gba. . . . Enẹwutu, yẹn nọ jẹklo to ganpa ṣie mẹ whla atọ̀n to gbèdopo nado hodẹ̀ po gbèzeyiaga po to fie mẹhe juwajei gbọn ganpa ṣie nukọn lẹ sọgan mọ mi te, na yẹn nọ flin Daniẹli he Biblu dọho etọn. . . . E taidi dọ to ojlẹ enẹlẹ mẹ gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn deanana ayiha ṣie yì whẹho he na hẹn ale wá na mi hugan lẹ ji bo nọ na mi adọgbigbo. Lehe odẹ̀ hẹn mi lodo to gbigbọmẹ bo miọnhomẹna mi do sọ!”
4. Kanbiọ tẹlẹ wẹ mí na gbadopọnna gando odẹ̀ go to hosọ ehe mẹ?
4 Biblu dọmọ: “Mì nọ hodẹ̀ magbọjẹ. Mì nọ dopẹ́ to onú popo mẹ.” (1 Tẹsalonikanu lẹ 5:17, 18) To gbesisọmẹ hẹ ayinamẹ ehe, mì gbọ mí ni gbadopọnna kanbiọ he bọdego helẹ: Naegbọn mí dona na ayidonugo hlan odẹ̀ mítọn lẹ? Whẹwhinwhẹ́n tẹlẹ wẹ mí tindo nado nọ yì Jehovah dè gbọzangbọzan? Podọ etẹwẹ mí dona wà eyin mí lẹndọ mí ma pegan nado hodẹ̀ hlan Jiwheyẹwhe ba na nuṣiwa mítọn lẹ wutu?
Wleawuna Họntọnjiji Gbọn Odẹ̀ Gblamẹ
5. Họntọnjiji vonọtaun tẹwẹ odẹ̀ nọ gọalọna mí nado wleawuna?
5 Be hiẹ na jlo dọ Jehovah ni pọ́n we hlan di họntọn etọn ya? E ylọ tọgbo Ablaham dọ họntọn. (Isaia 41:8; Jakobu 2:23) Jehovah jlo dọ mí ni wleawuna kanṣiṣa mọnkọtọn hẹ emi. Na taun tọn, e basi oylọna mí nado dọnsẹpọ ẹ. (Jakobu 4:8) Be oylọ-basinamẹ enẹ ma dona hẹn mí nado lẹnnupọndo dotẹnmẹ hundote vonọtaun odẹ̀ tọn ji ya? Pọ́n lehe e nọ vẹawu sọ nado mọ oylọ-basinamẹ de nado dọho hẹ ahọluzọnwatọ nukundeji de, nẹmunẹmu wẹ nado lẹzun họntọn etọn! Ṣogan, Mẹdatọ wẹkẹ lọ tọn dotuhomẹna mí nado dọnsẹpọ ẹ po awuvivo po to odẹ̀ mẹ, to whedepopenu he mí jlo kavi he nuhudo etọn tin nado wàmọ. (Psalm 37:5) Dẹ̀hiho magbọjẹ nọ gọalọna mí nado lẹzun họntọn alọmayiemẹ de hẹ Jehovah.
6. Etẹwẹ apajlẹ Jesu tọn plọn mí dogbọn nuhudo lọ nado “nọ hodẹ̀” whepoponu dali?
6 Ṣigba, lehe e bọawu nado dovọ́na dẹ̀hiho do sọ! Vivẹnudido lọ kẹdẹ nado pehẹ kọgbidinamẹ egbesọ tọn lẹ sọgan yí ayidonugo mítọn sọmọ bọ mí ma na dovivẹnu nado dọho hẹ Jiwheyẹwhe ba. Jesu dotuhomẹna devi etọn lẹ nado “nọ hodẹ̀” whepoponu, podọ ewọ lọsu wàmọ. (Matiu 26:41) Dile etlẹ yindọ alọnu etọn nọ ján to whepoponu, yèdọ sọn afọnnu kakajẹ whèjai, e de whenu dovo nado dọho hẹ Otọ́ etọn olọn mẹ tọn. To whedelẹnu, Jesu nọ fọ́n “to afọnnu fliflimẹ whẹpo ai nado họ́n,” nado hodẹ̀. (Malku 1:35) To ojlẹ devo lẹ mẹ, ewọ dopokẹdẹ yì fihe to olá de to whèjai nado sọgan dọho hẹ Jehovah. (Matiu 14:23) Jesu nọ de whenu de dovo to whepoponu nado hodẹ̀, podọ mílọsu dona wàmọ.—1 Pita 2:21.
7. Ninọmẹ tẹlẹ wẹ dona whàn mí nado nọ dọho hẹ Otọ́ mítọn olọn mẹ tọn to azán lẹpo gbè?
7 Dotẹnmẹ susu wẹ nọ hundote na odẹ̀ mẹdetiti tọn to azán dopodopo gbè dile mí pannukọn nuhahun lẹ, mẹtẹnpọn lẹ, podọ to nudide lẹ bibasi whenu. (Efesunu lẹ 6:18) Eyin mí nọ dín anademẹ Jiwheyẹwhe tọn to adà gbẹzan tọn mítọn lẹpo mẹ, họntọnjiji mítọn hẹ ẹ na lodo dogọ. Eyin họntọn awe nọpọ́ do pehẹ nuhahun lẹ, be ehe ma na hẹn kanṣiṣa họntọnjiji yetọn tọn sinyẹn dogọ ya? (Howhinwhẹn lẹ 17:17) Onú dopolọ wẹ nọ jọ eyin mí ganjẹ Jehovah go bo mọ alọgọ etọn.—2 Otannugbo lẹ 14:11.
8. Etẹwẹ mí plọn sọn apajlẹ Nẹhemia, Jesu, po Hanna tọn po mẹ gando tedidi odẹ̀ mẹdetiti tọn mítọn lẹ go?
8 Lehe homẹ mítọn dona hùn dọ Jiwheyẹwhe ma na mí dogbó gando dindẹn odẹ̀ tọn kavi sọha etọn go do sọ! Nẹhemia hodẹ̀ po awuyiya po to ahun etọn mẹ whẹpo do biọ nuhe e jlo sọn ahọlu Pẹlsia tọn si. (Nẹhemia 2:4, 5) Jesu lọsu hodẹ̀ gli de to whenuena e biọ to Jehovah si nado na ẹn huhlọn nado fọ́n Lazalọsi sọnku. (Johanu 11:41, 42) Ṣigba, Hanna ‘hodẹ̀ gaa to Jehovah nukọn’ to whenuena e dọ nuhe tin to ahun etọn mẹ lẹpo na ẹn. (1 Samuẹli 1:12, 15, 16) Odẹ̀ mẹdetiti tọn mítọn lẹ sọgan whègli kavi dite sọgbe hẹ nuhudo lọ po ninọmẹ lọ lẹ po.
9. Naegbọn odẹ̀ mítọn lẹ dona bẹ pipà po pẹdido po hẹn na nuhe Jehovah ko wà na mí lẹpo?
9 Odẹ̀ susu to Biblu mẹ do pinpẹn nutọn ahundopo tọn hia na otẹn yiaga hugan Jehovah tọn po azọ́n jiawu etọn lẹ po. (Eksọdusi 15:1-19; 1 Otannugbo lẹ 16:7-36; Psalm 145) To numimọ de mẹ, apọsteli Johanu mọ mẹho 24 lẹ—yèdọ sọha blebu Klistiani yiamisisadode lẹ tọn to otẹn olọn mẹ tọn yetọn mẹ—to Jehovah pà dọmọ: “[Jehovah] mítọn podọ Jiwheyẹwhe mítọn, hiẹ wẹ jẹ nado yí gigo, yẹyi, po huhlọn po: na hiẹ wẹ dá onú popo, podọ to ojlo towe mẹ wẹ yé do tin, bọ yè sọ do dá yé.” (Osọhia 4:10, 11) Mílọsu lẹ tindo whẹwhinwhẹ́n nado pà Mẹdatọ lọ to whepoponu. Lehe homẹ mẹjitọ lẹ tọn nọ hùn do sọ to whenuena ovi yetọn dopẹna yé sọn ahun mẹ wá na nude he yé ko wà na ẹn! Nulinlẹnpọn do dagbewanyi Jehovah tọn lẹ ji po pẹdido sọn ahun mẹ wá didohia na yé po yin aliho dagbe de nado hẹn jẹhẹnu odẹ̀ mítọn lẹ tọn pọnte dogọ.
Etẹwutu Mí Dona “Nọ Hodẹ̀ Magbọjẹ”?
10. Nawẹ odẹ̀ yin nujọnu to yise mítọn hinhẹn lodo mẹ gbọn?
10 Dẹ̀hiho to gbesisọmẹ yin dandannu na yise mítọn. To oló de didó nado do nuhudo lọ nado ‘nọ hodẹ̀ to whepoponu, bo ma gbọjọ’ hia godo, Jesu kanse dọmọ: “Whenuena Ovi gbẹtọ tọn [na] wá, be e na mọ yise to aihọn mẹ?” (Luku 18:1-8) Odẹ̀ he tindo zẹẹmẹ, bo wá sọn ahun mẹ nọ hẹn yise lodo. To whenuena tọgbo Ablaham to yọnhopo bo ma ko tindo ovi depope, e dọho hẹ Jiwheyẹwhe gando whẹho lọ go. To gblọndo Jehovah tọn mẹ, e dọna ẹn whẹ́ nado ze nukun etọn daga hlan olọn bo hia sunwhlẹvu lẹ, eyin e sọgan wàmọ. Enẹgodo Jiwheyẹwhe na jide Ablaham dọmọ: “Mọwẹ okún towe na yin.” Etẹwẹ yin kọdetọn lọ? Ablaham “sọ yise to OKLUNỌ mẹ; e sọ hia ẹ hlan ẹn na dodo.” (Gẹnẹsisi 15:5, 6) Eyin mí hùn ahun mítọn do nùvo na Jehovah to odẹ̀ mẹ, bo kẹalọyi jidenamẹ etọn sọn Biblu mẹ, bosọ setonuna ẹn, e na hẹn yise mítọn lodo.
11. Nawẹ odẹ̀ sọgan gọalọna mí nado didẹ nuhahun lẹ gbọn?
11 Odẹ̀ sọgan sọ gọalọna mí nado didẹ nuhahun lẹ. Be gbẹzan egbesọ tọn mítọn yin agbànpẹnmẹnu bọ ninọmẹ he mí nọ pehẹ lẹ nọ gbidikọna mí wẹ ya? Eyin mọwẹ, Biblu dọna mí dọmọ: “Ze agbàn towe dlan OKLUNỌ ji, ewọ nasọ hẹn we dote; ewọ ma na dike dodonọ ni yin sisẹtẹnna.” (Psalm 55:22) To whenuena mí jlo na basi nudide he vẹawu lẹ, mí sọgan hodo apajlẹ Jesu tọn. E yí ozán dopo blebu do hodẹ̀ whẹpo do dè apọsteli 12 etọn lẹ. (Luku 6:12-16) Podọ to ozán he jẹnukọnna okú etọn mẹ, Jesu hodẹ̀ vẹkuvẹku sọmọ bọ “odẹ́n etọn sọ taidi kùnkùn daho ohùn tọn, e to kùnkùn do aigba.” (Luku 22:44) Etẹwẹ yin kọdetọn lọ? ‘Yè sọ sè etọn na e dibusi Jiwheyẹwhe wutu.’ (Heblu lẹ 5:7) Odẹ̀ vẹkuvẹku he mí nọ hò magbọjẹ lẹ na gọalọna mí nado pehẹ ninọmẹ awusinyẹn tọn lẹ po whlepọn he vẹawu lẹ po.
12. Nawẹ dotẹnmẹ hundote odẹ̀ tọn do ojlo mẹdetiti tọn he Jehovah tindo to mí mẹ hia gbọn?
12 Whẹwhinwhẹ́n devo he wutu mí dona dọnsẹpọ Jehovah to odẹ̀ mẹ wẹ yindọ, eyin mí wàmọ, ewọ lọsu na dọnsẹpọ mí. (Jakobu 4:8) To whenuena mí hùn ahun mítọn do nùvo na Jehovah to odẹ̀ mẹ, be mí ma nọ doayi e go dọ e nọ do ojlo hia to nuhudo mítọn lẹ mẹ bo nọ yí awuvẹmẹ do hò mítọn pọ́n ya? Mí nọ mọ owanyi Jiwheyẹwhe tọn tlọlọ. Jehovah ma ze azọngban lọ nado nọ sè odẹ̀ he devizọnwatọ etọn lẹ hò hlan ẹn taidi Otọ́ olọn mẹ tọn yetọn lẹ do alọmẹ na mẹdevo depope gba. (Psalm 66:19, 20; Luku 11:2) Podọ e basi oylọna mí nado ‘ze magbọjẹ mítọn lẹpo dlan ewọ ji na e nọ hò mítọn pọ́n wutu.’—1 Pita 5:6, 7.
13, 14. Whẹwhinwhẹ́n tẹlẹ wẹ mí tindo nado nọ hodẹ̀ magbọjẹ?
13 Odẹ̀ sọgan dozolanmẹna mí na lizọnyizọn gbangba tọn bosọ hẹn mí lodo to whenuena ojlo matindo kavi nukundiọsọmẹ sọgan jlo na hẹn mí gbọjọ. (Owalọ lẹ 4:23-31) Odẹ̀ sọgan sọ basi hihọ́na mí sọta “bublu Lẹgba tọn.” (Efesunu lẹ 6:11, 17, 18) Eyin mí to vivẹnudo nado pehẹ whlepọn egbesọ tọn lẹ, mí sọgan nọ biọ Jiwheyẹwhe to whepoponu nado na huhlọn mí. Odẹ̀ apajlẹ tọn he Jesu plọnmẹ bẹ obiọ lọ hẹn dọ Jehovah ni ‘whlẹn mí sọn alọ mẹylankan lọ,’ Satani Lẹgba tọn mẹ.—Matiu 6:13.
14 Eyin mí zindonukọn nado nọ hodẹ̀ bo biọ alọgọ nado deanana ayilinlẹn ylandonọ mítọn lẹ, mí na mọ alọgọ Jehovah tọn. Jide ehe yin nina mí dọmọ: “Nugbonọ wẹ Jiwheyẹwhe, mẹhe ma na dike yè ni whlé mì pọ́n hú ehe mì sọgan hẹn; ṣigba ewọ na deali de po whlepọn lọ po ga nado gán, na mìwlẹ nido tin sọgan nado doakọnna ẹn.” (1 Kọlintinu lẹ 10:13) Apọsteli Paulu lọsu mọ alọgọ mẹhẹnlodo Jehovah tọn to ninọmẹ voovo susu lẹ mẹ. “Yẹn sọgan wà onú popo gbọn [ewọ] he to huhlọnna mi mẹ,” wẹ e dọ.—Filippinu lẹ 4:13; 2 Kọlintinu lẹ 11:23-29.
Gbọṣi Odẹ̀ mẹ Mahopọnna Nuṣiwa Lẹ
15. Etẹwẹ sọgan jọ eyin walọ mítọn ma sọgbe hẹ nujinọtedo Jiwheyẹwhe tọn lẹ ba?
15 Eyin odẹ̀ mítọn lẹ na mọ gblọndo, mí ma dona gbẹkọ ayinamẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn go gba. “Onú depope mí kanbiọ, mí mọyi to e dè,” wẹ apọsteli Johanu wlan, “na mí yìn osẹ́n etọn wutu, bosọ to nuhe yin jijlọ to nukọn etọn lẹ wà.” (1 Johanu 3:22) Ṣigba, etẹwẹ sọgan jọ eyin walọ mítọn ma sọgbe hẹ nujinọtedo Jiwheyẹwhe tọn lẹ? Adam po Evi po whlá yedelẹ to ylando yetọn godo to jipa Edẹni tọn mẹ. Mílọsu sọgan tindo ayilinlẹn lọ nado whlá ‘míde sọn Jehovah nukọn’ bo doalọtena dẹ̀hiho. (Gẹnẹsisi 3:8) Klaus, heyin nugopọntọ tomẹyitọ numimọnọ de dọmọ: “Yẹn ko doayi e go dọ nuṣiwa tintan he mẹhe gbẹ́ Jehovah po titobasinanu etọn po dai lẹ nọ saba basi wẹ yindọ yé nọ doalọtena dẹ̀hiho.” (Heblu lẹ 2:1) Nuhe jọ do José Ángel go niyẹn. E dọmọ: “Na nudi owhe dopodopo ṣinatọ̀n, vlavo wẹ yẹn hodẹ̀ hlan Jehovah. Yẹn mọdọ yẹn masọ pegan nado dọho hẹ ẹ ba, dile etlẹ yindọ yẹn gbẹsọ nọ pọ́n ẹn di Otọ́ olọn mẹ tọn ṣie.”
16, 17. Na apajlẹ lẹ he do lehe dẹ̀hiho to gbesisọmẹ sọgan gọalọna mí nado dùto gbigbọjọ gbigbọmẹ tọn ji do hia.
16 Mẹdelẹ to mí mẹ sọgan lẹndọ yé masọ jẹ nado hodẹ̀ ba na yé ko gbọjọ to gbigbọmẹ kavi ko jai jẹ ylanwiwa mẹ wutu. Ṣigba na taun tọn whenẹnu wẹ mí tindo nuhudo odẹ̀ tọn to gigọ́mẹ hugan. Jona họ̀n na azọ́ndenamẹ etọn. Ṣigba, ‘to nukunbia etọn mẹ, Jona ylọ Jehovah, bọ E sọ sè etọn. Sọn ohò Ṣeọl tọn mẹ, Jona dawhá biọ alọgọ, bọ Jehovah sè ogbè etọn.’ (Jona 2:2) Jona hodẹ̀, Jehovah sọ sè odẹ̀ etọn, bọ Jona jẹgangan to gbigbọ-liho.
17 José Ángel lọsu hodẹ̀ vẹkuvẹku bo biọ alọgọ. E flin dọmọ: “Yẹn hùn ahun ṣie do nùvo bo vẹvẹna Jiwheyẹwhe nado jona mi. Podọ ewọ sọ gọalọna mi. Yẹn ma lẹndọ yẹn sọgan lẹkọwa nugbo lọ mẹ matin alọgọ odẹ̀ tọn gba. Todin, odẹ̀ ṣie ma nọ sún-adú, podọ yẹn nọ tin to jejeji nado hodẹ̀ egbesọegbesọ.” Mí dona nọ voawu to whepoponu nado dọho hẹ Jiwheyẹwhe tlọlọ dogbọn nuṣiwa mítọn lẹ dali bo yí whiwhẹ do biọ jona etọn. To whenuena Ahọlu Davidi yigbe ylando etọn lẹ tọn, Jehovah jona ẹn. (Psalm 32:3-5) Jehovah nọ jlo nado gọalọna mí, e mayin nado gblewhẹdo mí gba. (1 Johanu 3:19, 20) Podọ odẹ̀ mẹho agun tọn lẹ tọn sọgan gọalọna mí to gbigbọ-liho, na odẹ̀ yetọn “nọ wazọ́n susu.”—Jakobu 5:13-16.
18. Jide tẹwẹ devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ sọgan tindo mahopọnna lehe yé sọgan ko danbú yinukọn sọ?
18 Otọ́ tẹwẹ na gbẹ́ visunnu etọn dai eyin e yí whiwhẹ do biọ alọgọ po ayinamẹ po to whenuena e ko ṣinuwa godo? Oló visunnu duvanọ lọ tọn dohia dọ mahopọnna lehe mí sọgan ko danbú yinukọn sọ, homẹ Otọ́ mítọn olọn mẹ tọn nọ hùn to whenuena mí lẹkọwa ewọ dè. (Luku 15:21, 22, 32) Jehovah dotuhomẹna mẹhe ṣinuwa lẹpo nado dawhá ylọ ẹ, “e nasọ jona susugege.” (Isaia 55:6, 7) Dile etlẹ yindọ ylando sinsinyẹn susu wẹ Davidi wà, e dawhá ylọ Jehovah, dọmọ: “Sè odẹ̀ ṣie, Jiwheyẹwhe E; a sọ yí dewe whlá sọn ovẹ̀ ṣie mẹ blo.” E sọ zindonukọn dọmọ: “To whèjai, to afọnnu, podọ to whèmẹ wẹ yẹn na nọ fànkoe, bosọ nọ wẹ̀n: [Jehovah] nasọ sè ogbè ṣie.” (Psalm 55:1, 17) Lehe enẹ namẹ jide do sọ!
19. Naegbọn mí ma dona nọ yawu wá tadona lọ kọ̀n dọ odẹ̀ mítọn he taidi nuhe ma mọ gblọndo yí lẹ yin kunnudenu de dọ Jiwheyẹwhe ko gbẹ́ mí dai?
19 Ṣigba eyin ovẹvivẹ mítọn ma mọ gblọndo yí to afọdopolọji lo? Whenẹnu mí dona hẹn ẹn diun dọ obiọ mítọn sọgbe hẹ ojlo Jehovah tọn bosọ yin bibiọ to oyín Jesu tọn mẹ. (Johanu 16:23; 1 Johanu 5:14) Devi Jakobu dlẹnalọdo Klistiani delẹ he odẹ̀ yetọn ma mọ gblọndo yí na yé “kanbiọ jẹagọ wutu.” (Jakobu 4:3) To alọ devo mẹ, mí ma dona nọ yawu wá tadona lọ kọ̀n dọ odẹ̀ mítọn he taidi nuhe ma mọ gblọndo yí lẹ yin kunnudenu de dọ Jiwheyẹwhe ko gbẹ́ mí dai. To whedelẹnu, Jehovah sọgan dike sinsẹ̀n-basitọ nugbonọ lẹ ni hodẹ̀ dogbọn nude dali na ojlẹ de whẹpo gblọndo Etọn nido họnwun. ‘Mì nọ to bibiọ, yè nasọ na mì,’ wẹ Jesu dọ. (Matiu 7:7) Enẹwutu, mí dona “gbọṣi odẹ̀ mẹ.”—Lomunu lẹ 12:12.
Nọ Hodẹ̀ to Gbesisọmẹ
20, 21. (a) Naegbọn mí dona nọ hodẹ̀ magbọjẹ to ‘azán godo tọn’ ehelẹ mẹ? (b) Etẹwẹ mí na mọyi eyin mí nọ dọnsẹpọ ofìn ojọmiọn Jehovah tọn egbesọegbesọ?
20 Kọgbidinamẹ po nuhahun lẹ po fọ́n bo to susudeji to ‘azán godo tọn’ ehelẹ mẹ heyin hiadogona gbọn ‘ojlẹ awusinyẹn tọn he vẹawu nado pehẹ’ lẹ dali. (2 Timoti 3:1) Podọ whlepọn lẹ sọgan fẹayihasẹna mí po awubibọ po. Ṣigba, dẹ̀hiho magbọjẹ na gọalọna mí nado ze ayidonugo mítọn lẹpo do gbigbọnu lẹ ji mahopọnna nuhahun egbesọegbesọ tọn lẹ, whlepọn lẹ, po flumẹjijẹ po. Odẹ̀ egbesọ tọn mítọn hlan Jehovah sọgan na mí alọgọ he mí tindo nuhudo etọn lẹ.
21 Alọnu Jehovah “he nọ sè odẹ̀” tọn ma nọ ján zẹjlẹgo gbede nado dotoaina mí. (Psalm 65:2) Mì ma dike alọnu míwlẹ tọn ni ján zẹjlẹgo gbede nado dọho hẹ ẹ blo. Họntọnjiji mítọn hẹ Jiwheyẹwhe wẹ yin nuhọakuẹ hugan he mí tindo. Mì gbọ mí ni ma yí nukunpẹvi do pọ́n ẹn gbede blo. ‘Enẹwutu mì gbọ mí ni yí awuvivo hodidọ tọn do wá ofìn ojọmiọn tọn kọ̀n na mí nido mọ lẹblanu yí bo mọ nukundagbe majẹhẹ na alọgọ to ojlẹ sisọ mẹ.’—Heblu lẹ 4:16.
Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?
• Etẹwẹ mí plọn sọn yẹwhegán Daniẹli dè gando nuhọakuẹ-yinyin odẹ̀ tọn go?
• Nawẹ mí sọgan hẹn họntọnjiji mítọn hẹ Jehovah lodo gbọn?
• Naegbọn mí dona nọ hodẹ̀ magbọjẹ?
• Eyin mí tindo numọtolanmẹ dọ mí ma jẹ nado hodẹ̀ ba, naegbọn ehe ma dona glọnalina mí sọn dẹ̀hiho hlan Jehovah mẹ?
[Yẹdide to weda 16]
Nẹhemia hodẹ̀ gli de to ahun etọn mẹ whẹpo do dọhona ahọlu
[Yẹdide to weda 17]
Hanna ‘hodẹ̀ gaa to Jehovah nukọn’
[Yẹdide to weda 18]
Jesu yí ozán dopo blebu do hodẹ̀ whẹpo do de apọsteli 12 etọn lẹ
[Yẹdide to weda 20]
Dotẹnmẹ lẹ nọ hundote nado hodẹ̀ to azán lọ blebu ji