Plọnnu sọn Whẹndo Aigba Ji Tọn Jesu Tọn Dè
ETẸWẸ hiẹ yọnẹn gando whẹndo sẹpọmẹ Jesu tọn go, mẹhe e nọgbẹ̀ hẹ kakajẹ baptẹm etọn whenu lẹ, na owhe 30 he e yizan jẹnukọn to aigba ji? Etẹwẹ kandai owe Wẹndagbe tọn lẹ dọ? Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn dodindinna whẹndo etọn mẹ? Gblọndo lọ lẹ sọgan hẹn ale wá na we.
Be Jesu yin jiji do whẹndo he nuyọ́nna de mẹ wẹ ya? Whlẹpatọ de wẹ Josẹfu otọ́ mẹgopọntọ etọn. Azọ́n huhlọnnọ de wẹ enẹ yin, he nọ saba biọ dọ atin daho lẹ ni yin sinsán liai nado zẹ̀ owhlẹ. To whenuena mẹjitọ Jesu tọn lẹ yì Jelusalẹm to nudi azán 40 to jiji etọn godo, yé basi avọ́nunina he Osẹ́n lọ biọ. Be agbò po owhlé kavi awhànnẹ po wẹ yé na, dile Osẹ́n lọ biọ do ya? Lala. E taidi dọ huhlọn yetọn ma plá nunina mọnkọtọn lẹ. Ṣogan, Osẹ́n lọ basi tito de na wamọnọ lẹ. To tito enẹ hihodo mẹ, Josẹfu po Malia po na ‘owhlé awe, kavi awhànnẹvu awe.’ Nudide yetọn nado na kanlin he pọ̀kuẹ lẹ dohia dọ dé-ma-to-dé na whẹndo lọ.—Luku 2:22-24; Levitiku 12:6, 8.
Hiẹ sọgan mọ dọ Jesu Klisti, Ahọlu sọgodo gbẹtọvi lẹpo tọn, yin jiji do wamọnọ, he dona vánkan nado mọ dandannu gbẹ̀mẹ tọn lẹ ṣẹnṣẹn. E whẹ́n bo lẹzun whlẹpatọ, taidi otọ́ mẹgopọntọ etọn. (Matiu 13:55; Malku 6:3) “Le [Jesu tlẹ] yin adọkunnọ” taidi nudida gbigbọnọ huhlọnnọ de to olọn mẹ sọ, Biblu dọ dọ e “lẹzun agbátọnọ” na míwlẹ tọn wutu. E kẹalọyi otẹn he yìdo de taidi gbẹtọvi de bo whẹ́n to whẹndo gbẹtọ paa lẹ tọn mẹ. (2 Kọlintinu lẹ 8:9; Filippinu lẹ 2:5-9; Heblu lẹ 2:9) Jesu mayin jiji do whẹndo adọkunnọ tọn mẹ gba, podọ ehe sọgan ko gọalọna mẹdelẹ nado dogbẹ́ hẹ ẹ. E mayin ninọmẹ kavi otẹn etọn wẹ yinuwado yé ji. Nuplọnmẹ etọn lẹ, jẹhẹnu dọnmẹdogo etọn lẹ, po azọ́njiawu etọn lẹ po wẹ whàn yé nado yiwanna ẹn. (Matiu 7:28, 29; 9:19-33; 11:28, 29) Mí sọgan mọ nuyọnẹn Jehovah Jiwheyẹwhe tọn to didikena Jesu ni yin jiji do whẹndo wamọnọ tọn de mẹ.
Todin mì gbọ mí ni gbadopọnna hagbẹ whẹndo Jesu tọn lẹ bo pọ́n nuhe mí sọgan plọn sọn yé dè.
Josẹfu—Dawe Dodonọ De
To whenuena Josẹfu sè dọ asi-mọdo-aliji etọn tin to ohò “whẹpo yé nado pli,” owanyi etọn na Malia po wangbẹna etọn na nuhe taidi fẹnnuwiwa po na ko hẹn ẹn tindo ayihaawe taun gando nudide he e na basi go. Taidi asu sọgodo Malia tọn, ninọmẹ lọ lẹpo taidi mẹtitafu de na ẹn. To ojlẹ etọn mẹ, yọnnu he ko basi gbemima alọwle tọn hẹ sunnu de nọ yin pinpọnhlan taidi asi sunnu lọ tọn. To nulinlẹnpọn sisosiso godo, Josẹfu basi dide nado gbẹ́ ẹ dai to nuglọ na Malia nikaa yin zánnu dlan do taidi ayọdetọ de.—Matiu 1:18; Deutelonomi 22:23, 24.
Enẹgodo angẹli de sọawuhia Josẹfu to odlọ mẹ bo dọmọ: “A dibu nado plan Malia asi towe blo, na enẹ he to ohò etọn mẹ, [gbigbọ wiwe] si wẹ e sọn. E nasọ ji visunnu de, Jesu wẹ hiẹ na ylọ oyín etọn, na ewọ wẹ na whlẹn omẹ etọn lẹ gán sọn ylando yetọn lẹ mẹ.” To anademẹ enẹ mimọyi sọn Jiwheyẹwhe dè godo, Josẹfu yinuwa sọgbe hẹ ẹ bo plan Malia yì whégbè.—Matiu 1:20-24.
Po nudide ehe po, dawe dodonọ podọ nugbonọ enẹ tindo mahẹ to hẹndi dọdai he Jehovah ko dọ gbọn yẹwhegán Isaia gblamẹ tọn lọ mẹ dọmọ: “Doayi e go, awhli de na mọhò, bo nasọ ji visunnu de, bo na ylọ oyín etọn dọ Emmanuẹl.” (Isaia 7:14) Na jide tọn, Josẹfu yin gbẹtọ gbigbọnọ de he yọ́n pinpẹn lẹblanulọkẹyi lọ nado lẹzun otọ́ mẹgopọntọ Mẹssia lọ tọn tọn, mahopọnna dọ visunnu plọnji Malia tọn ma na yin ovi etọn.
Josẹfu ma tindo kọndopọ zanhẹmẹ tọn hẹ Malia kaka e do ji visunnu etọn. (Matiu 1:25) Yé ṣẹṣẹ wlealọ to ojlẹ lọ mẹ wẹ, podọ e sọgan ko yin avùnnukundiọsọmẹnu de na yé ma nado tindo kọndopọ zanhẹmẹ tọn, ṣigba e họnwun dọ yé jlo na glọnalina ayihaawe depope gando mẹhe yin Otọ́ viyẹyẹ lọ tọn go. Apajlẹ jiawu mawazẹjlẹgo tọn nankọ die! Josẹfu ze dagbenu gbigbọmẹ tọn lẹ donukọnna ojlo jọwamọ tọn etọn lẹ.
Josẹfu mọ anademẹ yí sọn angẹli dè to nujijọ ẹnẹ mẹ gando lehe ovi lọ na yin pinpọn whẹ́n do go. Atọ̀n to nujijọ ehelẹ mẹ yin anademẹ gando fie ovi lọ na yin pinpọn whẹ́n te go. Tonusise afọdopolọji tọn yin dandannu na whlẹngán ovi lọ tọn. To nujijọ lọ lẹpo mẹ, Josẹfu yinuwa to afọdopolọji, bo plan ovivu lọ yì Egipti whẹ́ podọ lẹkọwa Islaeli to godo mẹ. Ehe basi hihọ́na Jesu to whenuena Hẹlodi hù viyẹyẹ lẹ. Humọ, tonusise Josẹfu tọn dekọtọn do hẹndi dọdai he gando Mẹssia lọ go lẹ tọn mẹ.—Matiu 2:13-23.
Josẹfu plọnazọn Jesu na e nido sọgan penukundo ede go. Gbọnmọ dali, Jesu yin yinyọnẹn e mayin taidi “visunnu atinpatọ tọn” kẹdẹ wẹ gba ṣigba taidi “atinpatọ lọ” ga. (Matiu 13:55; Malku 6:3) Apọsteli Paulu wlan dọ Jesu yin ‘whiwhlepọn to onú lẹpo mẹ di míwlẹ.’ Ehe na ko bẹ azọ́n sinsinyẹn wiwà nado gọalọna whẹndo lọ hẹn.—Heblu lẹ 4:15.
To godo mẹ, mí mọ kunnudenu mẹdezejo Josẹfu tọn na sinsẹ̀n-bibasi nugbo lọ to kandai godo tọn he mẹ e sọawuhia te to Owe-wiwe Glẹki tọn lẹ mẹ. Josẹfu plan whẹndo etọn yì Jelusalẹm na Juwayi. Dile etlẹ yindọ sunnu lẹ kẹdẹ si wẹ e yin bibiọ te nado yì, Josẹfu yí ì do basi aṣa nado nọ plan whẹndo etọn yì Jelusalẹm to “whemẹwhemẹ.” E nọ basi avọ́sinsan daho, na yé dona zinzọnlin na nudi kilomẹtlu 100 sọn Nazalẹti yì Jelusalẹm. Nalete, to nujijọ he Owe-wiwe na linlin etọn mẹ, Jesu klan jo pipli lọ do. E wá yin mimọ to tẹmpli mẹ, bo to todoai bosọ to kanbiọ kanse Osẹ́n plọnmẹtọ lẹ. Dile etlẹ yindọ owhe 12 poun wẹ Jesu tindo to whenẹnu, e do nuyọnẹn po oyọnẹn daho po hia gando Ohó Jiwheyẹwhe tọn go. Nujijọ ehe dohia mí dọ mẹjitọ Jesu tọn lẹ na ko plọn ẹn ganji nado lẹzun jọja he gbigbọnu lẹ nọ duahunmẹna de. (Luku 2:41-50) E họnwun dọ Josẹfu kú to ojlẹ vude to ehe godo, na nudepope ma yin didọ gando e go to kandai Owe-wiwe tọn he gbọngodo lẹ mẹ ba.
Mọwẹ, Josẹfu yin dawe dodonọ de he penukundo whẹndo etọn go ganji to gbigbọ-liho podọ to agbasa-liho. Taidi Josẹfu, to whenuena hiẹ tunwun ojlo Jiwheyẹwhe tọn go to egbehe, be hiẹ nọ ze dagbenu gbigbọmẹ tọn lẹ do otẹn tintan mẹ to gbẹzan towe mẹ ya? (1 Timoti 2:4, 5) Be hiẹ nọ setonuna nuhe Jiwheyẹwhe dọ to Ohó etọn mẹ sọn ojlo mẹ wá, bo gbọnmọ dali hodo apajlẹ taliai Josẹfu tọn ya? Be hiẹ nọ plọn ovi towe lẹ na yé nido sọgan nọ dọhodo gbigbọnu lẹ ji hẹ mẹdevo lẹ ya?
Malia—Devizọnwatọ Jiwheyẹwhe Tọn He Mayin Ṣejannabinọ
Malia, onọ̀ Jesu tọn, yin devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn jijọ dagbenọ de. E paṣa ẹ taun to whenuena angẹli Gabliẹli dọna ẹn dọ e na ji ovi de. Taidi yọnnu he to alọji de, e ma “yọ́n sunnu gbede.” To sisè dọ ovi lọ na yin jiji gbọn gbigbọ wiwe gblamẹ, e yí whiwhẹ do kẹalọyi wẹndomẹ lọ, bo dọmọ: “Pọ́n, afanumẹ yọnnu Oklunọ tọn; ni nọ hlan mi kẹdẹdi ohó towe.” (Luku 1:30-38) E yọ́n pinpẹn lẹblanulọkẹyi vonọtaun lọ tọn sọmọ bọ e wleawufo nado doakọnna yajiji depope he nudide etọn sọgan hẹnwa.
Na nugbo tọn, alọkikẹyi azọngban lọ diọ gbẹzan etọn pete taidi yọnnu de. To whenuena e yì Jelusalẹm nado klọ́ ede wé, dawe yọnhonọ budisi Jiwheyẹwhe tọ́ de he nọ yin Simeọni dọna ẹn dọ: “Ohí de na biọ alindọn towe lọsu mẹ lùntọ́n.” (Luku 2:25-35) Matin ayihaawe, e to alọdlẹndo numọtolanmẹ he Malia na tindo to whenuena e na mọ bọ mẹsusu na gbẹ́ Jesu dai podọ to godo mẹ whè e do yatin go.
Dile Jesu whẹ́n mẹho, Malia flin nuhe jọ do Jesu go to gbẹzan etọn mẹ lẹ, “bo to yé lẹnpọn to ayiha etọn mẹ.” (Luku 2:19, 51) Taidi Josẹfu, ewọ yin gbẹtọ gbigbọnọ de he hẹn nujijọ po hodidọ he hẹn dọdai lẹ di po do ayiha mẹ. Nuhe angẹli Gabliẹli dọna ẹn dona ko gbọṣi ayiha etọn mẹ gligli dọmọ: “Ewọ na yin kiklo, Ovi Gigogán tọn wẹ yè na nọ ylọ ẹ: Oklunọ Jiwheyẹwhe nasọ yí ofìn Davidi otọ́ etọn tọn na ẹn. E nasọ duahọlu to owhé Jakobu tọn gbè kakadoi; ahọludu etọn ma na do pòdo.” (Luku 1:32, 33) Mọwẹ, e yí nukun nujọnu tọn do pọ́n lẹblanulọkẹyi lọ nado yin onọ̀ Mẹssia lọ tọn to aigba ji.
Gbigbọnọ-yinyin Malia tọn sọawuhia whladopo dogọ to whenuena e mọ Elizabẹti, yèdọ hẹnnumẹ etọn he sọ mọhò gbọn azọ́njiawu dali ga. To whenuena e mọ ẹn, Malia pagigona Jehovah bo do owanyi he e tindo na Ohó Jiwheyẹwhe tọn hia. E dlẹnalọdo odẹ̀ Hanna tọn heyin kinkàndai to 1 Samuẹli weta 2 mẹ bo yí linlẹn devo lẹ dogọ sọn Owe-wiwe Heblu tọn devo lẹ mẹ. Oyọnẹn Owe-wiwe tọn enẹ dohia dọ e pegan nado lẹzun onọ̀ mẹdezejotọ he dibusi Jiwheyẹwhe de. E na kọngbedopọ hẹ Josẹfu to ovi etọn go pinpọn whẹ́n to gbigbọ-liho mẹ.—Gẹnẹsisi 30:13; 1 Samuẹli 2:1-10; Malaki 3:12; Luku 1:46-55.
Malia tindo yise he lodo to ovi etọn mẹ taidi Mẹssia lọ, podọ enẹ ma tlẹ depò to okú Jesu tọn godo gba. To fọnsọnku etọn godo, Malia tin to devi nugbonọ he pli hẹ apọsteli lẹ nado hodẹ̀ lẹ mẹ. (Owalọ lẹ 1:13, 14) E hẹn nugbonọ-yinyin etọn go, mahopọnna dọ e dona doakọnna awufiẹsa lọ nado mọ okú ovi yiwanna etọn tọn to yatin ji.
Nawẹ hiẹ sọgan mọaleyi sọn nupinplọn dogbọn gbẹzan Malia tọn dali gbọn? Be hiẹ kẹalọyi lẹblanulọkẹyi lọ nado sẹ̀n Jiwheyẹwhe mahopọnna avọ́sinsan he e bẹhẹn lẹ ya? Be nujọnu-yinyin lẹblanulọkẹyi ehe tọn to egbehe nọ duahunmẹna we ya? Be hiẹ hẹn dọdai he Jesu dọ lẹ do ayiha mẹ bo nọ yí enẹ jlẹdo nuhe to jijọ to egbehe lẹ go, ‘bo nọ lẹn yé pọ́n to ayiha towe mẹ’ ya? (Matiu, weta 24 po 25 po; Malku, weta 13; Luku, weta 21) Be hiẹ nọ hodo apajlẹ Malia tọn gbọn lilẹzun mẹhe jẹakọhẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn ganji bo nọ yí ì zan gbọzangbọzan to hodọdopọ towe mẹ dali ya? Be hiẹ na hẹn yise towe go to Jesu mẹ mahopọnna awufiẹsa apọ̀nmẹ tọn he hiẹ dona doakọnna na yinyin hodotọ etọn wutu ya?
Nọvisunnu Jesu Tọn lẹ—Diọdo Yọnbasi
E taidi dọ nọvisunnu Jesu tọn lẹ ma yí yise zan to Jesu mẹ kakajẹ okú etọn godo. Vlavo enẹ wẹ zọ́n bọ yé ma tin to finẹ to whenuena e kú to yatin ji bọ e do yindọ alọ apọsteli Johanu tọn mẹ wẹ e ze onọ̀ etọn do. Hẹnnumẹ Jesu tọn lẹ dohia dọ yé ma tindo sisi na ẹn, bo tlẹ dọ to gbèdopo dọ ‘tamẹ Jesu tọn gble.’ (Malku 3:21) To whenuena e yindọ Jesu tindo hẹnnumẹ mayisenọ lẹ, mẹhe tindo mayisenọ to whédo yetọn mẹ to egbehe lẹ sọgan deji dọ Jesu mọnukunnujẹ numọtolanmẹ yetọn mẹ to whenuena hẹnnumẹ lẹ to yé ṣàn kò na yise yetọn.
Ṣigba, to fọnsọnku Jesu tọn godo, e họnwun dọ nọvisunnu etọn lẹ jẹ yise dohia to ewọ mẹ ji. Yé tin to mẹhe pli to Jelusalẹm jẹnukọnna Pẹntikọsti owhe 33 W.M. mẹ lẹ ṣẹnṣẹn bo hodẹ̀ vivẹvivẹ to pọmẹ hẹ apọsteli lẹ. (Owalọ lẹ 1:14) E họnwun dọ fọnsọnku nọvisunnu daa yetọn tọn whàn yé nado basi diọdo jẹ obá lọ mẹ nado lẹzun devi etọn lẹ. Enẹwutu, mí ni ma hẹn todido bu gando hẹnnumẹ mítọn mayisenọ lẹ go gbede blo.
Jakobu, nọvisunnu daa Jesu tọn he E sọawuhia, yin hodọ gando e go to Owe-wiwe mẹ taidi mẹhe tindo azọngban vonọtaun de to agun Klistiani tọn mẹ. E wlan wekanhlanmẹ gbọdo de hlan Klistiani hatọ etọn lẹ, bo dotuhomẹna yé nado hẹn yise yetọn go. (Owalọ lẹ 15:6-29; 1 Kọlintinu lẹ 15:7; Galatianu lẹ 1:18, 19; 2:9; Jakobu 1:1) Juda, he yin nọvisunnu daa Jesu tọn devo, wlan wekanhlanmẹ gbọdo de hlan yisenọ hatọ lẹ nado hoavùn sinsinyẹn na yise. (Juda 1) E jẹna ayidego dọ Jakobu kavi Juda ma dlẹnalọdo kanṣiṣa whẹndo tọn he yé tindo hẹ Jesu to wekanhlanmẹ yetọn lẹ mẹ nado yinuwado Klistiani hatọ lẹ ji gba. Nuplọnmẹ jiawu nankọtọn die na mí gando jlẹkajininọ go!
Enẹwutu, etẹwẹ yin delẹ to nuhe mí plọn sọn whẹndo Jesu tọn dè? Na jide tọn, mí plọn nuyiwa mẹdezejo tọn he sọgan yin didohia to aliho susu mẹ taidi: (1) Litaina ojlo Jiwheyẹwhe tọn po nugbonọ-yinyin po bo doakọnna whlepọn he mọwiwà bẹhẹn lẹpo. (2) Ze nuhọakuẹ gbigbọmẹ tọn lẹ do otẹn tintan mẹ, etlẹ yin to whenuena enẹ biọ avọ́sinsan lẹ. (3) Plọn ovi towe lẹ to gbesisọmẹ hẹ Owe-wiwe lẹ. (4) Ma hẹn todido bu gando hagbẹ whẹndo towe tọn he yin mayisenọ lẹ go blo. (5) Ma doawagun to kanṣiṣa whẹndo tọn depope he hiẹ sọgan tindo hẹ omẹ nukundeji lẹ to agun Klistiani tọn mẹ blo. Mọwẹ, nupinplọn gando whẹndo Jesu tọn to aigba ji go nọ dọ̀n mí sẹpọ ẹ pẹkipẹki bo nọ yidogọna pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn mítọn na tito Jehovah tọn nado dike Jesu ni yin nukunpedego to whẹndo wamọnọ de mẹ to ovu-whenu etọn.
[Yẹdide to weda 4]
Josẹfu yí Malia taidi asi etọn bo gbọnmọ dali tindo mahẹ to hẹndi dọdai he gando Mẹssia go lẹ tọn mẹ
[Yẹdide to weda 6]
Josẹfu po Malia po plọn ovi yetọn lẹ nuhọakuẹ gbigbọmẹ tọn lẹ po otẹn azọ́n tọn po
[Yẹdide to weda 7]
Dile nọvisunnu Jesu tọn lẹ tlẹ yin pinpọn whẹ́n to whédo gbigbọmẹ tọn de mẹ, yé ma yí yise zan to ewọ mẹ kaka e do kú
[Yẹdide to weda 8]
Jakobu po Juda po heyin nọvisunnu daa Jesu tọn lẹ na tuli Klistiani hatọ lẹ