Otàn Gbẹzan Tọn
Dile Etlẹ Yindọ Yẹn Tọ́nnukun, Yẹn Penugo Nado Mọnu!
DILE E YIN DIDỌ GBỌN EGON HAUSER DALI
To osun awe nukuntintọ́n tọn godo, yẹn plọn nugbo Biblu tọn he go yẹn ko gbẹkọ to gbẹzan ṣie blebu mẹ.
EYIN yẹn pọ́n nuhe hugan owhe kandegbàn he wayi lẹ hlan godo, yẹn nọ tindo pekọ to adà gbẹzan ṣie tọn susu mẹ. Ṣigba, eyin yẹn sọgan diọ nude wẹ, yẹn na ko jlo nado yọ́n Jehovah Jiwheyẹwhe jẹnukọn to jọja-whenu ṣie.
Yẹn yin jiji to 1927 to Uruguay, otò pẹvi de to Argentine po Brésil po ṣẹnṣẹn he tindo lẹdo whanpẹnọ lẹ he dlẹnkan na kilomẹtlu susu gbọn Huto Atlantique tọn. Suhugan tòvi lẹ tọn wá sọn kúnkan Italie-nu lẹ po Espagne-nu lẹ tọn po mẹ. Ṣigba mẹjitọ ṣie lẹ yin Hongrie-nu he wá sawhé lẹ, bọ to whenuena yẹn gbẹsọ tin to ovú taun, mí nọ nọ̀ lẹdo wamọnọ tọn he nọ wà onú lẹ to kọndopọmẹ de mẹ. Mí ma tindo nuhudo họnhungan po agasagodo po tọn to ohọ̀n po fleṣe mítọn lẹ po ji. Nuvẹun sinmẹ agbasa tọn ma tin to ṣẹnṣẹn mítọn. Jonọ po tòvi po, mẹyuu po yovo po—mímẹpo wẹ yin họntọn.
Hagbẹ zohunhunnọ sinsẹ̀n Katoliki tọn wẹ mẹjitọ ṣie lẹ yin, bọ to owhe ao-mẹvi yinyin mẹ yẹn lẹzun dopo to jọja he nọ nọ̀ agba nukọn lẹ mẹ. To whenuena yẹn whẹ́n mẹho, yẹn wàzọn dopọ hẹ yẹwhenọ lẹdo lọ tọn bo yin dopo to hagbẹ pipli he nọ yinuwa taidi ayinamẹtọ gandudu sinsẹ̀ngán tọn lẹ mẹ. Na dotozọ́n wẹ yẹn plọn wutu, yẹn yin oylọ basina nado tindo mahẹ to opli doto lẹ tọn he Ṣọṣi Katoliki tọn wleawuna de mẹ to Venezuela. Taidi pipli doto he nọ wà azọ́n na yọnnu lẹ tọn de, mí yin azọ́ndena nado dindona amasin-kún hòmamọ tọn he tin-to-aimẹ to whenẹnu lẹ.
Nuyiwadomẹji Tintan lẹ to Dotozọ́n Pinplọn Whenu
To whenuena yẹn gbẹsọ to dotozọ́n plọn, nuhe yẹn plọn gando aliho he mẹ agbasa gbẹtọ tọn yin awuwlena te go lẹ nọ yinuwado ji e tlala. Di apajlẹ, nugopipe agbasa tọn nado hẹnazọ̀ngbọna ede bo lùn awutu sinsinyẹn de tọ́n nọ paṣa mi taun, taidi to whenuena otù po adàjahú delẹ po nọ gọjẹ otẹn yetọn mẹ to whenuena apadewhe ko yin sinsán sẹ̀ godo.
To ojlẹ dopolọ mẹ, yẹn nọ mọ mẹhe basi asidan sinsinyẹn susu, bọ e nọ vẹ́ na mi eyin yé kú na yé yin ohùn-dona wutu. Yẹn gbẹsọ flin kakajẹ egbé lehe e nọ vẹawu sọ nado dọho na hẹnnumẹ awutunọ he kú na nuhahun hùndido tọn wutu de tọn. To suhugan whẹho lẹ tọn mẹ, hẹnnumẹ lẹ ma nọ yin didọna dọ hùndido lọ wẹ hù mẹyiwanna yetọn gba. Kakatimọ, whẹwhinwhẹ́n devo lẹ wẹ nọ yin nina yé. Dile etlẹ yindọ owhe susu ko wayi todin, yẹn gbẹsọ nọ flin numọtolanmẹ ayimajai tọn he yẹn tindo gando ohùndido go, podọ yẹn wá tadona lọ kọ̀n dọ nude jẹdo to aliho nuwiwa tọn enẹ mẹ. Lehe e na ko yọ́n sọ eyin yẹn ko yọ́n osẹ́n Jehovah tọn gando wiwe-yinyin ohùn tọn go to whenẹnu! E na ko gọalọna mi to whenẹnu nado mọnukunnujẹ nuhewutu nuwiwa hùndido tọn nọ hẹn mi tindo ayihaawe mẹ.—Owalọ lẹ 15:19, 20.
Pekọ Tintindo to Alọgigọna Gbẹtọ lẹ Mẹ
To nukọnmẹ, yẹn mọ gbedewema yí taidi doto mẹzẹtọ de, bo lẹzun ogán dotowhé de tọn to Santa Lucia. Yẹn sọ tindo azọngban delẹ to Wehọmẹ Lẹnunnuyọnẹn Nutogbẹ̀ lẹ tọn. Ehe hẹn pekọ susu wá na mi. Yẹn gọalọna gbẹtọ lẹ to awutu yetọn lẹ mẹ, hẹn awufiẹsa yetọn lẹ gbọ, whlẹn ogbẹ̀ mẹsusu tọn gán, bosọ gọalọ nado hẹn ogbẹ̀ yọyọ lẹ wá aimẹ gbọn alọgigọna yọnnu he to ovi jì lẹ dali. Na numimọ he yẹn ko tindo gando ohùndido go jẹnukọn lẹ wutu, yẹn nọ tẹnpọn nado dapana ehe, bosọ basi mẹzizẹ fọtọ́n susu matin ohùn. Na yẹn, ohùn dìdì taidi osin he to kùnkùn sọn tọ̀zẹ́n de mẹ. Aliho tangan dopo he sọgan yin yiyizan nado didẹ nuhahun lọ wẹ nado jla fie to kùnkùn lọ do, e ma yin osin didà do tọ̀zẹ́n lọ mẹ wẹ gba.
Nukunpipedo Awutunọ Heyin Kunnudetọ lẹ Go
Yẹn jẹ akọjẹhẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ji to owhe 1960 tọn lẹ mẹ to whenuena yé jẹ dotowhé mítọn wá ji nado yin zizẹ matin ohùn. Yẹn ma na wọn whẹho awutunọ dopo de he nọ yin Mercedes Gonzalez tọn pọ́n gbede, heyin gbehosọnalitọ (Lizọnyizọnwatọ whenu-gigọ́ tọn) de. Ohùn ko whèdo e sọmọ bọ doto lẹ gbẹ́ nado zẹ̀ ẹ to dotowhé wehọmẹ alavọ tọn, na yé kudeji dọ ewọ ma na gán. Mahopọnna dọ e to ohùn dì, mí zẹ̀ ẹ to dotowhé mítọn. Mẹzizẹ lọ tindo kọdetọn dagbe, bọ e zindonukọn to sinsẹ̀nzọn gbehosọnalitọ tọn mẹ kakajẹ whenuena e kú to agọe to owhe 86-mẹho yinyin mẹ.
Owanyi podọ ojlo he Kunnudetọ lẹ nọ dohia na mẹmẹsunnu Klistiani yetọn heyin ginglọn do dotowhé lẹ nọ saba yinuwado ji e. To dlapọn bibasi na awutunọ lẹ whenu, homẹ ṣie nọ hùn nado dotoaina yé to whenuena yé to hodọ gando nuyise yetọn lẹ go, bọ yẹn nọ kẹalọyi owe he yé nọ zedonukọnna mi lẹ. Yẹn ma lẹn gbede dọ to madẹnmẹ, e ma yin doto yetọn poun wẹ yẹn na yin gba, ṣigba dopo to mẹmẹsunnu yetọn lẹ mẹ ga.
Kanṣiṣa ṣie hẹ Kunnudetọ lẹ sọ sinyẹn deji to whenuena yẹn wlealọ hẹ Beatriz heyin viyọnnu awutunọ ṣie dopo tọn. Suhugan hẹnnumẹ etọn lẹ tọn ko to awukọndopọ hẹ Kunnudetọ lẹ, bọ to alọwle mítọn godo, asi ṣie lọsu lẹzun Kunnudetọ zohunhunnọ de. To adà awetọ mẹ, yẹn ko hẹn alọnu ján to azọ́n ṣie mẹ bosọ to yindi to amasinzọnwiwa mẹ. E taidi dọ yẹn ko tindo kọdetọn dagbe to gbẹzan mẹ. Yẹn ma sọgan lẹndọ to madẹnmẹ gbẹzan ṣie na biọ bẹwlu mẹ.
Nujijọ Ylankan Lẹ
Onú ylankan hugan he sọgan jọ do doto mẹzẹtọ de go wẹ nado ba nukunnu pò. Enẹ jọ do go e. To ajijimẹ, nugonu nukun ṣie lẹ tọn gbẹ́ azọ́n, bọ yẹn lẹzun nukuntọ́nnọ bo ma sọgan yọnẹn to aliho depope mẹ eyin yẹn sọgan sọ mọnu. To whenuena yẹn yin azọ́nwa na godo, yẹn yin ginglọn do adọ́zan ji bọ nukun ṣie lẹ yin biblá, yẹn sọ jẹ apọ̀ mọ ji. Yẹn tindo numọtolanmẹ nuvọ́nọ-yinyin po todido matindo tọn po sọmọ bọ yẹn basi nudide nado doalọte na gbẹzan ṣie. Whenuena e yindọ petlezìn ẹnẹtọ ji wẹ yẹn tin te, yẹn fọ́n sọn adọ́zan ṣie ji bo to sisá gbọn adó go nado jẹ fleṣe de kọ̀n. Yẹn jlo na lọ́n jẹ odò nado hù dee. Ṣigba agbasẹnu dotowhé lọ tọn wẹ yẹn wá mọ dee te, bọ doto mẹgopọntọ de plan mi wá adọ́zan ṣie ji.
Yẹn masọ tẹnpọn nado hù dee ba. Ṣigba nukuntintọ́n ṣie gbẹsọ nọ hẹn apọ̀ṣi mi bo nọ doadi na mi. To ojlẹ nukuntintọ́n tọn enẹ mẹ, yẹn dopà de na Jiwheyẹwhe dọ eyin yẹn penugo nado mọnu whladopo dogọ, yẹn na hia Biblu blebu. To godo mẹ, yẹn penugo nado mọnu jẹ obá de mẹ, podọ n’sọgan hiawe. Ṣigba yẹn ma sọgan zindonukọn to azọ́n mẹzizẹ tọn mẹ. Etomọṣo, hodidọ aṣa tọn de tin to Uruguay heyin “No hay mal que por bien no venga,” “Onú de ma nọ ylan sọmọ bọ dagbe depope ma sọgan wá sọn e mẹ.” Yẹn ko pọ́ numimọ nugbo-yinyin hogbe enẹ lẹ tọn tintindo.
Yẹn Bẹjẹeji to Aliho Agọ̀ Mẹ
Yẹn jlo nado họ̀ Bible de Jérusalem wekun dahonọ ṣigba yẹn sè dọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tindo Biblu he pọ̀kuẹ hugan enẹ bọ dawe jọja de yigbe nado hẹn ẹn wá na mi to whégbè. To wunkẹngbe etọn e ko tin to ohọ̀n ṣie ji po Biblu lọ po. Asi ṣie wẹ hùnhọ̀n bo dọho na ẹn. Yẹn dawhá hlan ẹn sọn họmẹ dọ eyin asi ṣie ko suahọ ẹ, onú depope ma sọ hẹn ẹn dote gba, dọ e dona yì, bọ e sọ wàmọ to afọdopolọji. Yẹn ma yọnẹn dọ omẹ dopo enẹ na yí adà titengbe de wà to gbẹzan ṣie mẹ to madẹnmẹ.
To gbèdopo, yẹn dopà de na asi ṣie he yẹn ma penugo nado de. Enẹwutu, nado suahọ enẹ tọn podọ nado hẹn homẹ etọn hùn, yẹn dọna ẹn dọ n’na hodo e yì Oflin whemẹwhemẹ okú Klisti tọn. To whenuena azán lọ wá, yẹn flin opagbe he yẹn do lọ bosọ yì nujijọ lọ tẹnmẹ hẹ ẹ. Gbigbọ họntọnjihẹmẹ tọn he tin to finẹ po kuavọ homẹdagbe tọn he yẹn mọyi po yinuwado ji e. To whenuena hodọtọ lọ bẹ hodidọ etọn jẹeji, e paṣa mi nado mọdọ dawe jọja he yẹn ko dọna to aliho hùnyinylan tọn mẹ dọ ni tlọ́n owhé ṣie gbè lọ wẹ. Hodidọ etọn whàn mi sisosiso, bọ e vẹ́ na mi taun dọ yẹn ko yinuwa hẹ ẹ po kanyinylan po. Nawẹ yẹn sọgan jla ehe do gbọn?
Yẹn dọna asi ṣie dọ e ni basi oylọ na ẹn na núdùdù whèjai tọn, ṣigba ewọ na ayinamẹ dọ: “Etẹwẹ a lẹn, be e ma na yọ́n hugan eyin hiẹ basi oylọ na ẹn ya? Gbọ mí ni nọte tofi, ewọ na dọnsẹpọ mí.” Nugbo wẹ e dọ. E wá mí dè nado wá dọnudo mí bosọ yigbena oylọ basinamẹ lọ po homẹhunhun po.
Hodọdopọ he mí tindo to whèjai enẹ yin bẹjẹeji diọdo susu tọn to gbẹzan ṣie mẹ. E do owe Nugbo he Nọ Planmẹ Sọyi Ogbẹ̀ Mavọmavọ Mẹa hia mi, bọ yẹn sọ do vọkan owe dopo lọ tọn ṣidopo hia ẹ. Awutunọ voovo heyin Kunnudetọ lẹ wẹ na mi owe enẹlẹ to dotowhé, ṣigba yẹn ma hia yé pọ́n gbede. To núdùdù whenu podọ to enẹgodo, kakajẹ zánhomẹ, yẹn to kanbiọ lẹ kanse debọdo dego—e sọ na mi gblọndo yemẹpo tọn sọn Biblu mẹ. Hodọdopọ lọ zindonukọn kakajẹ afọnnu. Whẹpo e nado yì, sunnu jọja lọ ze oplọn Biblu tọn de donukọnna mi to owe Nugbo lọ mẹ. Mí plọn owe enẹ fó to osun atọ̀n gblamẹ bo zindonukọn to owe “Babylone la Grande est tombée!” Le Royaume de Dieu a commencé son règne!b mẹ. To enẹ godo yẹn klan gbẹzan ṣie do wiwe hlan Jehovah Jiwheyẹwhe bo yin bibaptizi.
Numọtolanmẹ Nujọnu-Yinyin Tọn Tintindo Whladopo Dogọ
Kọdetọn nukuntintọ́n ṣie tọn wẹ yindọ, ‘nukun ahun ṣie mẹ tọn lẹ’ hùn do nugbo Biblu tọn he go yẹn ko gbẹkọ kakajẹ whenẹnu mẹ! (Efesunu lẹ 1:18) Jehovah po lẹndai etọn po yinyọnẹn diọ gbẹzan ṣie blebu. Yẹn tindo numọtolanmẹ yọn-na-yizan po ayajẹ po tọn whladopo dogọ. Yẹn gọalọna gbẹtọ lẹ to agbasa-liho podọ to gbigbọ-liho bo dohia yé lehe yé sọgan yidogọna tedidi gbẹzan yetọn tọn gbọn, na ojlẹ vude to titonu ehe mẹ podọ kakadoidoi to titonu yọyọ he ja lọ mẹ.
Yẹn nọ tẹnpọn nado jẹakọhẹ nukọnyiyi yọyọ amasinzọnwiwa tọn lẹ, bo nọ to dodinnanu lẹ basi do owù he tin to ohùndido mẹ lẹ, nukunpedomẹgo matin ohùn, jlọjẹ awutunọ lẹ tọn, po nujinọtedo dagbe amasinzọnwiwa tọn lẹ [bioétique] po ji. Yẹn ko tindo dotẹnmẹ hundote susu nado má nudọnamẹ ehelẹ hẹ ogbẹ́ doto lẹdo lọ tọn lẹ tọn to whenuena yẹn yin oylọ basina nado na hodidọ to opli dotozọ́nwatọ lẹ tọn lẹ ji. To 1994, yẹn yì opli tintan heyin bibasi do nukunpedomẹgo dotowhé tọn matin ohùn ji to Rio de Janeiro to Brésil, bo na hodidọ de do lehe yè sọgan pehẹ ohùn dìdì gbọn ji. Hosọ lọ, “Una propuesta: Estrategias para el Tratamiento de las Hemorragias” (“Aliho Nukunpedomẹgo Tọn de Sọta Ohùn Dìdì”) he yẹn wlan do linlinwe doto lẹ tọn Hemoterapia mẹ bẹ adà nudọnamẹ hodidọ lọ tọn de hẹn.
Tenọgligo Hinhẹn Mahopọnna Kọgbidinamẹ
Ayihaawe he yẹn tindo to bẹjẹeji lọ sinai do oyọnẹn lẹnunnuyọnẹn tọn lẹ ji na taun tọn. Ṣigba to whenuena yẹn wá tin to otẹn awutunọ de tọn mẹ, yẹn mọ dọ e ma bọawu nado gbẹ́ ohùn dai bo hẹn yise ṣie go to whenuena yẹn pannukọn kọgbidinamẹ doto lẹ tọn. To ahunzọ̀n sinsinyẹn de godo, yẹn dona yí hugan ganhiho awe zan nado sọgan basi zẹẹmẹ teninọ ṣie tọn na doto mẹzẹtọ de. Visunnu họntọn vivẹ ṣie de tọn wẹ ewọ, e sọ dọ dọ emi ma na jo yẹn do bọ yẹn na kú eyin emi lẹndọ ohùn sọgan whlẹ́n ogbẹ̀ ṣie gán gba. Yẹn hodẹ̀ hlan Jehovah to ayiha mẹ, bo vẹ̀ ẹ nado gọalọna mi na doto ehe ni mọnukunnujẹemẹ bo yinuwa sọgbe hẹ teninọ ṣie eyin e ma tlẹ kọngbedopọ po ehe po. To godo mẹ, e dopagbe na mi dọ emi na yinuwa sọgbe hẹ ojlo ṣie.
E sọ wá jọ to whedevonu bọ nútitẹ̀ homẹ tọn he klo taun de dona yin dide na mi. Yẹn sọ jẹ ohùn dì ji. Yẹn dona basi zẹẹmẹ nuhewutu yẹn gbẹ́ ohùn dai tọn whladopo dogọ, podọ mahopọnna dọ nudi awe to atọ̀n ji ohùn ṣie tọn wẹ yì ogbé, doto lọ setonu na nudide ṣie.
Diọdo to Aliho Nuyiwa Tọn Mẹ
Taidi dopo to Ogbẹ́ Akọjọpli Bioéthique tọn lẹ mẹ, e vivi na mi nado mọ diọdo to aliho nuyiwa tọn pipli doto lẹ po aṣẹpatọ lẹ po tọn mẹ gando jlọjẹ awutunọ lẹ tọn go. Sisi nina nudide awutunọ lẹ tọn he sinai do oyọnẹn ji to walọ aṣẹ glanglan-panamẹ doto lẹ tọn diọ. Yé nọ na dotẹnmẹ awutunọ lẹ todin nado basi nudide nukunpedomẹgo tọn. Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ masọ nọ yin pinpọnhlan taidi hẹngogonọ he ma jẹ na nukunpedomẹgo dotowhé tọn lẹ ba. Kakatimọ, yé nọ yin yinyọnẹn taidi awutunọ he tindo nuyọnẹn he sọgbe bọ jlọjẹ yetọn dona yin sisi na lẹ. To opli doto tọn lẹ ji podọ to tito-to-whinnu televiziọn tọn lẹ whenu, weyọnẹntọ dahodaho lẹ nọ dọmọ: “Mí dopẹ́ na vivẹnudido Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn, mí ko mọnukunnujẹemẹ todin . . . ” “Mí ko plọnnu sọn Kunnudetọ lẹ dè . . . ” podọ, “Yé ko plọn mí nado hẹn azọ́nyinyọnẹn mítọn pọnte dogọ.”
E yin didọ dọ ogbẹ̀ yin nujọnu hugan nulẹpo na mẹdekannujẹ, po yẹyi didogona mẹ po ma sọgan tindo zẹẹmẹ depope matin ogbẹ̀ gba. Mẹsusu wẹ ko kẹalọyi linlẹn tangan lọ todin, bo nọ yọnẹn dọ mẹdopodopo wẹ tindo jlọjẹ ede titi tọn lẹ bo sọgan basi nudide dehe yin titengbe hugan tọn to ninọmẹ tangan de mẹ. To aliho ehe mẹ, yẹyi, mẹdekannujẹ nado basi nudide, po nuyise sinsẹ̀n tọn lẹ po nọ yin ayidonugo na jẹnukọn. Awutunọ lẹ nọ tindo jlọjẹ nudide tọn. Azọ́nwatẹn Nudọnamẹ Dotowhé tọn he Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ zedai lẹ nọ gọalọna doto susu nado mọnukunnujẹnumẹ dogọ gando whẹho ehelẹ go.
Godonọnamẹ gbọzangbọzan whẹndo ṣie tọn gọalọna mi nado yọ́n-na-yizan to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ bo sẹ̀n taidi mẹho agun tọn de to agun Klistiani tọn mẹ ga. Dile yẹn ko dọ do jẹnukọn, e vẹ́ na mi taun dọ yẹn ma yawu yọ́n Jehovah to gbẹzan ṣie mẹ. Ṣigba, yẹn dopẹ́ dọ e hùn nukun ṣie lẹ hlan todido jiawu gbẹninọ tọn to Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn mẹ, fie “finẹnu lẹ ma to na [dọ te] dọmọ, yẹn to azọ̀njẹ.”—Isaia 33:24.c
[Nudọnamẹ Odò Tọn]
a Yin zinzinjẹgbonu gbọn Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ dali.
b Yin zinzinjẹgbonu gbọn Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ dali.
c To whenuena hosọ ehe to yinyin awuwlena to alọnu, Mẹmẹsunnu Egon Hauser damlọn. E kú po nugbonọ-yinyin po, podọ mí sọ jaya hẹ ẹ dọ todido etọn yin jide tọn.
[Yẹdide to weda 24]
To whenuena yẹn tindo owhe 30, bo to azọ́nwa to dotowhé Santa Lucía tọn
[Yẹdide to weda 26]
Hẹ asi ṣie Beatriz, to 1995