Mí Masọ to Gbẹnọ Na Mídelẹ Ba
“[Klisti] kú na omẹ popo, na yé he tin to ogbẹ̀ lẹ ma nado tin to ogbẹ̀ sọn dinvie hlan yede ba.”—2 KỌLINTINU LẸ 5:15.
1, 2. Gbedide Owe-wiwe tọn tẹwẹ whàn hodotọ Jesu tọn lẹ nado duto ṣejannabi ji to owhe kanweko tintan mẹ?
JESU to ozán etọn godo tọn yizan to aigba ji. E pò ganhiho vude bọ e na ze ogbẹ̀ ede tọn jo do mẹhe na yí ì sè lẹ tamẹ. To ozán enẹ mẹ, Jesu dọ onú titengbe susu na apọsteli nugbonọ etọn lẹ. Dopo to onú enẹlẹ mẹ wẹ gbedide he e na yé do jẹhẹnu he na dohiagona hodotọ etọn lẹ ji. E dọmọ: “Osẹ́n yọyọ de wẹ yẹn na hlan mì, dọ mì ni yiwanna mìnọzo: dile yẹn yiwanna mì, na mìwlẹ ga ni yiwanna mìnọzo. Gbọn ehe dali wẹ gbẹtọ lẹpo na yọnẹn dọ nuplọntọ ṣie wẹ mì, eyin mìwlẹ tindo owanyi hlan mìnọzo.”—Johanu 13:34, 35.
2 Klistiani nugbo lẹ dona nọ do owanyi mẹde-yido-sanvọ́ tọn hia ode awetọ bo nọ dín dagbemẹninọ yisenọ hatọ yetọn lẹ tọn jẹnukọnna yetọn titi. Yé ma dona whleawu eyin etlẹ biọ dọ yé ni ‘ze ogbẹ̀ yetọn liai na họntọn yetọn lẹ.’ (Johanu 15:13) Nawẹ Klistiani dowhenu tọn lẹ yinuwa hlan osẹ́n yọyọ lọ gbọn? To owe diyin etọn Apology mẹ, wekantọ owhe kanweko awetọ tọn Tertullien wlan nuhe mẹdevo lẹ dọ gando Klistiani lẹ go dọmọ: ‘Pọ́n lehe yé yiwanna yedelẹ do; lehe yé wleawufo nado kú na ode awetọ do.’
3, 4. (a) Naegbọn mí dona nọavunte sọta ṣejannabi? (b) Etẹwẹ mí na gbadopọnna to hosọ ehe mẹ?
3 Mílọsu lẹ dona ‘nọ hẹn agbàn mínọzo tọn, na mí nido hẹn osẹ́n Klisti tọn di.’ (Galatianu lẹ 6:2) Ṣigba, ṣejannabi yin dopo to nuhe nọ glọnalinamẹ hugan nado yìn osẹ́n Klisti tọn bo ‘yí ayiha, alindọn po nuyọnẹn mítọn lẹpo po do yiwanna Jehovah Jiwheyẹwhe mítọn bosọ yiwanna kọmẹnu mítọn lẹ di míde’ lẹ mẹ. (Matiu 22:37-39) Na mí yin mapenọ wutu, ahun mítọn nọ whàn mí nado lẹn mídetiti tọn zẹjlẹgo. Podọ kọgbidinamẹ aihọn egbehe tọn, gbigbọ agbàwhinwhlẹn tọn to wehọmẹ kavi to azọ́nmẹ, po tuklajijẹ nado mọ dandannu gbẹ̀mẹ tọn lẹ po nọ hẹn ayilinlẹn jọwamọ tọn ehe sinyẹn deji. Ayilinlẹn ṣejannabi tọn ehe ma to didepo gba. Apọsteli Paulu na avase dọ: “To azán godo tọn lẹ mẹ . . . gbẹtọ lẹ na nọ jlo dọ emitọn janwẹ na yọ́n.”—2 Timoti 3:1, 2, Alẹnuwema Yọyọ Fọngbe tọn.
4 Sẹpọ vivọnu lizọnyizọn Jesu tọn to aigba ji, e do afọdide debọdo-dego atọ̀n delẹ hia devi etọn lẹ he sọgan gọalọna yé nado duto ṣejannabi ji. Afọdide tẹlẹ wẹ, podọ nawẹ mí sọgan mọaleyi sọn anademẹ etọn lẹ mẹ gbọn?
Pọngbọ Dagbe De!
5. Etẹwẹ Jesu dehia devi etọn lẹ to whenuena e to yẹwhehodọ to agewaji Galili tọn, podọ naegbọn enẹ do hẹn yé jẹflumẹ?
5 Jesu to yẹwhehodọ sẹpọ Sesalea Filippi tọn to agewaji Galili tọn. Lẹdo whanpẹnọ, awuvivo tọn ehe sọgan ko taidi fie yọ́n na gbọjẹyíyí kakati nido yin na mẹde-yido-sanvọ́. Ṣigba, to finẹ, Jesu jẹ didohia devi etọn lẹ ji dọ “ewọ ma na nọma yì jẹ Jelusalẹm . . . bo jiya onú susu tọn sọn mẹho lẹ po ogán yẹwhenọ lẹ tọn po po wekantọ lẹ po si, bo yin hùhù, podọ to azán atọ̀ntọ gbè yin zizedaga.” (Matiu 16:21) Lehe nudọnamẹ yọyọ ehe na ko hẹn devi Jesu tọn lẹ jẹflumẹ do sọ, na kakajẹ ojlẹ enẹ mẹ nukundido yetọn lẹpo wẹ yindọ Nukọntọ yetọn na do Ahọluduta etọn ai do aigba ji!—Luku 19:11; Owalọ lẹ 1:6.
6. Naegbọn Jesu gbẹnuna Pita sinsinyẹn?
6 To afọdopolọji, Pita ‘plan Jesu jẹ olá bo jẹ wiwọhẹ ẹ ji dọmọ: Jiwheyẹwhe ni wàlẹblanu to oji we, Oklunọ: ehe ma na tin hlan we gba.’ Nawẹ Jesu yinuwa gbọn? “E lẹgodo bosọ dọ hlan Pita, dọmọ, Tọ́nsọn godo ṣie, Satani: zannu [ahlìda tọn] wẹ hiẹ hlan mi: na hiẹ ma hà onú he yin Jiwheyẹwhe tọn gba, adavo onú gbẹtọ tọn lẹ.” Lehe pọndohlan yé omẹ awe lẹ tọn gbọnvo na yedelẹ do sọ! Jesu desọn ojlo mẹ bo kẹalọyi azọ́n mẹde-yido-sanvọ́ tọn he Jiwheyẹwhe dena ẹn—ehe na hẹn ẹn nado yin hùhù to yatin ji to osun vude gblamẹ. Pita na ẹn ayinamẹ nado zan gbẹzan awuvivo tọn. “Jiwheyẹwhe ni wàlẹblanu to oji we,” wẹ e dọ. Ayihaawe ma tin dọ Pita tindo mẹwhinwhàn dagbe. Ṣogan, Jesu gbẹnuna ẹn, na Pita ko na dotẹnmẹ Satani nado yinuwadeji to nujijọ enẹ mẹ wutu. Pita ma “lẹnnupọn taidi Jiwheyẹwhe, ṣigba taidi gbẹtọ lẹ.”—Matiu 16:22, 23; Bible en français courant.
7. Dile e yin kinkàndai to Matiu 16:24 mẹ do, aliho nuyiwa tọn tẹwẹ Jesu na tuli hodotọ etọn lẹ nado hodo?
7 Hogbe he taidi dehe Pita zan na Jesu lẹ sọgan yin sisè to egbehe. Aihọn nọ saba dotuhomẹnamẹ nado ‘vẹawu mẹdetiti’ kavi ‘hodo aliho he bọawu hugan.’ To alọ devo mẹ, Jesu namẹ tuli nado wleawuna gbigbọ devo pete. E dọna devi etọn lẹ dọmọ: “Eyin mẹdepope jlo na hodo mi, gbọ e ni mọ́n ede, bosọ ze [yatin] etọn, bo hodo mi.” (Matiu 16:24) “Hogbe ehelẹ ma to oylọ basina gbonutọ lẹ nado lẹzun devi gba,” wẹ owe lọ The New Interpreter’s Bible dọ, “ṣigba yé to tulina mẹhe ko kẹalọyi oylọ-basinamẹ Klisti tọn lẹ nado lẹnnupọndo zẹẹmẹ devi-yinyin tọn ji.” Yisenọ lẹ dona ze afọdide atọ̀n he Jesu slẹ lẹ, dile yé yin kinkàndai do to wefọ enẹ mẹ. Mì gbọ mí ni gbadopọnna afọdide ehelẹ dopodopo.
8. Dọ nuhe e zẹẹmẹdo nado mọ́n dewe.
8 Tintan, mí dona mọ́n míde. Hogbe Glẹki tọn he yin lilẹdo “nado mọ́n mẹdetiti” zẹẹmẹdo ojlo tintindo nado gbẹ́ nujlomẹ ṣejannabi tọn lẹ kavi fẹẹmẹninọ mẹdetiti tọn dai. Mídelẹ mimọ́n ma zẹẹmẹdo dọ mí na nọ yí awuvivinu delẹ do sanvọ́ sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ poun gba; mọjanwẹ e masọ biọ dọ mí ni nọ zan gbẹzan hẹntọnọ klókló tọn kavi sayana mídelẹ do niyẹn. Mí ma ‘yin mídetiti tọn’ ba to linlẹn lọ mẹ dọ mí desọn ojlo mẹ bo ze gbẹzan mítọn pete po nuhe e bẹhẹn lẹpo po jo na Jehovah. (1 Kọlintinu lẹ 6:19, 20) Kakati nado zan gbẹzan jlòkoko tọn, mí nọ dike Jiwheyẹwhe ni deanana gbẹzan mítọn. Mídelẹ mimọ́n zẹẹmẹdo gbemima nado wà ojlo Jiwheyẹwhe tọn, eyin ehe tlẹ jẹagọdo ayilinlẹn mape mítọn lẹ. Mí nọ dohia dọ mí ze míde jo na Jiwheyẹwhe mlẹnmlẹn to whenuena mí klan míde do wiwe hlan ẹn bo yí baptẹm. Enẹgodo, mí nọ dovivẹnu nado nọgbẹ̀ sọgbe hẹ klandowiwe mítọn na pipotọ gbẹzan mítọn tọn.
9. (a) To whenue Jesu tin to aigba ji, etẹwẹ yatin nọtena? (b) Aliho tẹ mẹ wẹ mí nọ ze yatin mítọn te?
9 Afọdide awetọ wẹ yindọ mí dona ze yatin mítọn. To owhe kanweko tintan mẹ, yatin nọtena yajiji, winyan, po okú po. To paa mẹ, sẹ́nhẹngbatọ lẹ kẹdẹ wẹ nọ yin hùhù to yatin ji kavi oṣiọ yetọn lẹ nọ yin zizepla yatin go. Gbọn hogbe ehe yiyizan dali, Jesu dohia dọ Klistiani de dona wleawufo nado kẹalọyi homẹkẹn, wangbẹna, kavi okú lọsu ga, na e ma yin apadewhe aihọn tọn wutu. (Johanu 15:18-20) Nujinọtedo Klistiani tọn mítọn lẹ nọ hẹn mí gbọnvo, enẹwutu aihọn sọgan ‘dọ ohó oylan tọn do mí go.’ (1 Pita 4:4) Ehe sọgan jọ to wehọmẹ, to azọ́nwatẹn mítọn, kavi etlẹ yin to whẹndo mẹ. (Luku 9:23) Etomọṣo, ojlo mítọn wẹ nado doakọnna wangbẹnamẹ aihọn tọn na mí masọ to gbẹnọ na mídelẹ ba wutu. Jesu dọmọ: “Donanọ wẹ mìwlẹ, whenuena gbẹtọ lẹ na to vivlẹ mì kò, bo to homẹkẹndo mì, bosọ to oylan hunkọhunkọ dọ do mì go to lalo mẹ, na ṣie wutu. Mì ni jaya, na mì nisọ to ayajẹ susu; na ale mìtọn wẹ daho to olọn mẹ.” (Matiu 5:11, 12) Na nugbo tọn, nukundagbe Jiwheyẹwhe tọn tintindo wẹ yin nujọnu hugan.
10. Etẹwẹ e zẹẹmẹdo nado nọ hodo Jesu?
10 Atọ̀ntọ, Jesu Klisti dọ dọ mí dona nọ hodo emi. Sọgbe hẹ wezẹhomẹ lọ An Expository Dictionary of New Testament Words, gbọn W. E. Vine dali, nado hodo zẹẹmẹdo nado yin gbẹdohẹmẹtọ—yèdọ “mẹhe to aliho dopolọ ji gbọ̀n.” Mí hia to 1 Johanu 2:6 mẹ dọ: “Mẹhe dọmọ ewọ tin to [Jiwheyẹwhe] mẹ, e jẹ ewọ ga ni nọ zinzọnlin do mọkẹdẹ dile ewọ [Klisti] to zọnlinzin do.” Nawẹ Jesu zinzọnlin gbọn? Owanyi he Jesu tindo na Otọ́ etọn olọn mẹ tọn po devi etọn lẹ po ma natẹn ṣejannabi to aliho depope mẹ. “Klisti ma hẹn homẹ ede tọn hùn gba,” wẹ Paulu wlan. (Lomunu lẹ 15:3) Eyin onú tlẹ ṣikọna Jesu kavi huvẹ to hùhù i, e nọ ze nuhudo mẹdevo lẹ tọn do nukọn na etọn titi lẹ. (Malku 6:31-34) Jesu sọ yí ede zan taun to azọ́n yẹwhehodidọ Ahọluduta lọ tọn po mẹpinplọn po tọn mẹ. Be e ma jẹ dọ mí ni hodo apajlẹ etọn dile mí yí zohunhun do to azọ́ndenamẹ mítọn he yin nado ‘hẹn gbẹtọ akọta lẹpo tọn zun nuplọntọ, bo nọ plọn yé nado nọ doayi nuhe Jesu ko degbè etọn lẹpo go’ hẹndi ya? (Matiu 28:19, 20) To ehe lẹpo mẹ, Klisti ze ohia de dai na mí, podọ mí dona “gbọ̀n afọ etọn ji.”—1 Pita 2:21.
11. Naegbọn e do yin nujọnu dọ mí ni mọ́n míde, bo ze yatin mítọn, bosọ to Jesu Klisti hodo zọnmii?
11 Dandannu wẹ e yin dọ mí ni mọ́n míde, bo ze yatin mítọn, bosọ to Apajlẹnọ mítọn hodo zọnmii. Eyin mí wàmọ, mí na hù adí ṣejannabi tọn—yèdọ nuhe nọ glọnalinamẹ petepete nado do owanyi mẹde-yido-sanvọ́ tọn hia. To yidogọ mẹ, Jesu dọmọ: “Mẹdepope he jlo na whlẹn alindọn etọn gán, na hẹn ẹn bu: podọ mẹdepope he na hẹn alindọn etọn bu na yẹn tọn wutu, nasọ mọ ẹn. Na etẹwẹ gbẹtọ de na do yin alenọ, eyin e duale aihọn pete tọn, bo hẹn alindọn etọn ṣiai? kavi etẹwẹ gbẹtọ na na to nadiọna mẹ na alindọn etọn?”—Matiu 16:25, 26.
Mí Ma Sọgan Sẹ̀n Oklunọ Awe Gba
12, 13. (a) Etẹwẹ yin ahunmẹdunamẹnu ogán jọja he kàn ayinamẹ biọ Jesu tọn? (b) Ayinamẹ tẹwẹ Jesu na dẹpẹ lọ, podọ etẹwutu?
12 Osun delẹ to whenuena Jesu ko zinnudeji dọ devi etọn lẹ dona mọ́n yedelẹ godo, ogán jọja adọkunnọ de wá e dè bo dọmọ: “Mẹplọntọ dagbe, onú dagbe tẹwẹ yẹn na basi, na yẹn nido tindo ogbẹ̀ madopodo?” Jesu dọna ẹn nado nọ “yìn osẹ́n lẹ” bo slẹ delẹ to yé mẹ na ẹn. Dẹpẹ lọ dọmọ: “Onú helẹ pó wẹ yẹn ko payi e go.” E taidi dọ ahundoponọ de wẹ dẹpẹ lọ bọ e ko wà nuhe go e pé lẹpo nado yìn gbedide Osẹ́n lọ tọn lẹ. Enẹwutu e kanse dọ: “Etẹwẹ sọ whè do mi?” Jesu na ẹn gblọndo gbọn oylọ-basinamẹ vonọtaun de zizedonukọnna ẹn dali dọmọ: “Eyin hiẹ jlo na yin pipé [“mẹhe pegan mlẹnmlẹn,” New American Standard Bible], yì, sà nuhe hiẹ tindo, bo yí na wamọnọ lẹ, hiẹ nasọ tindo adọkunnu to olọn mẹ: bo wá bo to hihodo mi.”—Matiu 19:16-21.
13 Jesu mọdọ whẹpo sunnu jọja lọ na penugo bo sẹ̀n Jehovah po alindọn lẹpo po, e dona deta sọn nuhe to ayihafẹsẹna ẹn mẹ—enẹ wẹ adọkun etọn. Devi nugbo Klisti tọn de ma sọgan sẹ̀n oklunọ awe. E “ma sọgan sẹ̀n Jiwheyẹwhe po Mamọni [kavi Adọkunnu lẹ] po gba.” (Matiu 6:24) E dona tindo ‘nukun dopo’ he yin zínzín do gbigbọnu lẹ ji. (Matiu 6:22) Nuyiwa mẹde-yido-sanvọ́ tọn wẹ e yin dọ mẹde ni deta sọn nutindo etọn lẹ mẹ bo na yé hlan wamọnọ lẹ. Nado suahọ avọ́sinsan ehe tọn, Jesu ze lẹblanulọkẹyi jiawu lọ donukọn na ogán jọja lọ nado bẹ adọkunnu pli do olọn mẹ—adọkunnu he na na ẹn ogbẹ̀ madopodo gọna nukundido lọ nado dugán hẹ Klisti to olọn mẹ to godo mẹ. Dẹpẹ lọ ma jlo na mọ́n ede. “E tọ́njẹgbonu po awubla po; na e yin mẹde he tindo nutindo susu.” (Matiu 19:22) Ṣigba, hodotọ Jesu tọn devo lẹ yinuwa to aliho he gbọnvo mẹ.
14. Nawẹ whèhutọ ẹnẹ yinuwa hlan oylọ-basinamẹ Jesu tọn nado hodo e gbọn?
14 Nudi owhe awe jẹnukọnna nujijọ enẹ, Jesu ko basi oylọ mọnkọtọn na whèhutọ ẹnẹ he nọ yin Pita, Andle, Jakobu, po Johanu po. Awe to yé mẹ to whehu to ojlẹ lọ mẹ, bọ omẹ awe he pò lẹ to odọ̀ yetọn lẹ jlado klinkán-klinkán. Jesu dọna yé dọmọ: “Mì hodo mi, yẹn nasọ yí mì do basi whèhutọ gbẹtọ lẹ tọn.” To godo mẹ, yé omẹ ẹnẹ lẹpo jo azọ́n whèhuhu tọn yetọn do bo hodo Jesu na pipotọ gbẹzan yetọn tọn.—Matiu 4:18-22.
15. Nawẹ Kunnudetọ Jehovah tọn egbezangbe tọn de basi avọ́sinsan lẹ nado hodo Jesu gbọn?
15 To egbehe, Klistiani susu ko hodo apajlẹ whèhutọ ẹnẹ lọ lẹ tọn kakati nido yin ogán jọja adọkunnọ lọ tọn. Yé ko yí adọkun po dotẹnmẹ hundote dagbe aihọn ehe tọn lẹ po do sanvọ́ nado sọgan sẹ̀n Jehovah. “To whenuena yẹn tindo owhe 22, n’pannukọn nudide sinsinyẹn de,” wẹ Deborah dọ. E basi zẹẹmẹ dọmọ: “Yẹn ko plọn Biblu na nudi osun ṣidopo bo jlo na klan gbẹzan ṣie do wiwe hlan Jehovah, ṣigba whẹndo ṣie diọnukunsọ mi sinsinyẹn. Akuẹnọ daho wẹ yé, podọ linlẹn yetọn wẹ yindọ winyannu de wẹ e na yin na yé eyin yẹn lẹzun Kunnudetọ. Yé na mi ganhiho 24 nado de nuhe yẹn yiwanna hugan to gbẹzan awuvivo tọn po nugbo lọ po ṣẹnṣẹn. Eyin n’ma sánkanna haṣinṣan ṣie hẹ Kunnudetọ lẹ, whẹndo ṣie na tẹ̀ ogú mi. Jehovah gọalọna mi nado basi nudide dagbe bosọ na mi huhlọn nado tẹdego. Yẹn ko yí owhe 42 he wayi todin lẹ zan to sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn mẹ, podọ onú dopo tata ma vẹna mi to enẹ mẹ. Gbọn gbẹzan ṣejannabi po gbẹdudu po tọn gbigbẹdai dali, yẹn họ̀ngán sọn gbẹzan ovọ́ po ayajẹ matindo po tọn he yẹn mọ bọ hagbẹ whẹndo ṣie tọn lẹ to zinzan mẹ. To pọmẹ hẹ asu ṣie, n’ko gọalọna gbẹtọ hugan kanweko nado mọ nugbo lọ. Ovi gbigbọmẹ tọn ehelẹ họakuẹ taun to nukun ṣie mẹ hugan adọkunnu agbasa tọn depope.” Kunnudetọ Jehovah tọn livi susu lẹ wẹ tindo numọtolanmẹ mọnkọtọn. Hiẹ lo?
16. Nawẹ mí sọgan dohia gbọn dọ mí masọ to gbẹnọ na mídelẹ ba?
16 Ojlo lọ ma nado nọgbẹ̀ na yedelẹ ba ko whàn Kunnudetọ Jehovah tọn fọtọ́n susu lẹ nado wadevizọn taidi gbehosọnalitọ, kavi lilatọ whenu-gigọ́ Ahọluduta tọn lẹ. Mẹdevo he ninọmẹ yetọn ma na yé dotẹnmẹ nado tindo mahẹ to lizọnyizọn whenu-gigọ́ tọn mẹ lẹ wleawuna gbigbọ gbehosọnalitọ tọn bo nọ wà nuhe go yé pé lẹpo nado nọgodona azọ́n yẹwhehodidọ Ahọluduta tọn lọ. Mẹjitọ lẹ nọ do gbigbọ mọnkọtọn hia gbọn whenu yetọn susu yiyizan podọ yanwle mẹdetiti tọn lẹ yiyido sanvọ́ nado sọgan plọn ovi yetọn lẹ to gbigbọ-liho dali. To aliho de kavi devo mẹ, mímẹpo sọgan dohia dọ Ahọluduta lọ wẹ tin to otẹn tintan mẹ to gbẹzan mítọn mẹ.—Matiu 6:33.
Owanyi Mẹnu Tọn Wẹ Nọ Na Mí Huhlọn?
17. Etẹwẹ nọ whàn mí nado basi avọ́sinsan lẹ?
17 E ma nọ bọawu nado do owanyi mẹde-yido-sanvọ́ tọn hia. Ṣigba, lẹnnupọndo nuhe nọ na mí huhlọn ji. Paulu wlan dọmọ: “Owanyi [Klisti] tọn to huhlọnna mí; na mí to whẹda dole wutu, dọ, omẹ dopo kú na omẹ popo . . . podọ e kú na omẹ popo, na yé he tin to ogbẹ̀ lẹ ma nado tin to ogbẹ̀ sọn dinvie hlan yede ba, adavo hlan ewọ mẹhe kú na yé, bosọ fọntite.” (2 Kọlintinu lẹ 5:14, 15) Owanyi Klisti tọn wẹ nọ na mí huhlọn ma nado nọgbẹ̀ na mídelẹ ba. Mẹwhinwhàn huhlọnnọ nankọtọn die! To whenuena e yindọ Klisti kú na mí, be e ma yin dandannu wẹ e yin dọ mí ni nọgbẹ̀ na ewọ ya? To popolẹpo mẹ, pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn na owanyi sisosiso he Jiwheyẹwhe po Klisti po ko dohia mí nọ whàn mí nado klan gbẹzan mítọn lẹ do wiwe hlan Jiwheyẹwhe bo lẹzun devi Klisti tọn lẹ.—Johanu 3:16; 1 Johanu 4:10, 11.
18. Naegbọn gbẹzan mẹde-yido-sanvọ́ tọn yin alenu?
18 Be alenu wẹ e yin ma nado nọgbẹ̀ na mídelẹ ya? To whenuena ogán jọja adọkunnọ lọ gbẹ́ oylọ-basinamẹ Klisti tọn dai bo yì godo, Pita dọna Jesu dọmọ: “Pọ́n, míwlẹ ko jo onú lẹpo dai bosọ to hihodo we; be etẹwẹ mí na tindo?” (Matiu 19:27) Nado dọ hójọhó, Pita po apọsteli he pò lẹ po ko mọ́n yedelẹ nugbonugbo. Etẹwẹ na yin ahọsumẹ yetọn? Jẹnukọn whẹ́, Jesu donù lẹblanulọkẹyi he yé na tindo nado dugán hẹ ẹ to olọn mẹ go. (Matiu 19:28) To nujijọ enẹ dopolọ whenu, Jesu dlẹnalọdo dona he hodotọ etọn lẹpo sọgan mọyi lẹ. E dọmọ: “Mẹde ma tin ehe jo owhé kavi mẹmẹsunnu lẹ, kavi mẹmẹyọnnu lẹ, kavi otọ́, kavi onọ̀, kavi asi, kavi ovi lẹ, kavi aigba lẹ dai, na yẹn tọn wutu, podọ na wẹndagbe tọn wutu, ṣigba e na mọyi to dinvie to ojlẹ he mẹ, kanweko donu kanweko . . . podọ to aihọn he ja mẹ ogbẹ̀ madopodo.” (Malku 10:29, 30) Nuhe mí nọ mọyi lẹ sù tlala hú nuhe mí ko yí do sanvọ́. Be otọ́, onọ̀, mẹmẹsunnu, mẹmẹyọnnu, po ovi gbigbọmẹ tọn mítọn lẹ po ma họakuẹ tlala hú nudepope he mí ko jo dai na Ahọluduta lọ wutu ya? Gbẹzan mẹnu tọn wẹ doale hugan—Pita tọn kavi ogán jọja adọkunnọ lọ tọn?
19. (a) Etẹwẹ nọ hẹn ayajẹ nujọnu tọn wá? (b) Etẹwẹ mí na gbadopọnna to hosọ he bọdego mẹ?
19 Jesu dohia gbọn ohó po walọ etọn lẹ po dali dọ nunamẹ po devizọnwiwa po wẹ nọ hẹn dona kavi ayajẹ wá, e ma yin ṣejannabi gba. (Matiu 20:28; Owalọ lẹ 20:35) Eyin mí masọ to gbẹnọ na mídelẹ ba bo to Klisti hodo zọnmii, mí na tindo pekọ daho to gbẹzan mítọn mẹ todin podọ ogbẹ̀ madopodo to sọgodo. Na nugbo tọn, to whenuena mí mọ́n mídelẹ, Jehovah nọ lẹzun Klunọ mítọn. Mí nọ gbọnmọ dali lẹzun afanumẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ. Naegbọn afanumẹ-yinyin ehe nọ hẹn ale wá? Nawẹ e nọ yinuwado nudide he mí nọ basi to gbẹ̀mẹ lẹ ji gbọn? Hosọ he bọdego na dọhodo kanbiọ ehelẹ ji.
Be Hiẹ Flin Ya?
• Naegbọn mí dona nọavunte sọta ayilinlẹn ṣejannabi tọn mítọn lẹ?
• Etẹwẹ e zẹẹmẹdo nado mọ́n mídelẹ, bo ze yatin mítọn, bosọ nọ hodo Jesu?
• Etẹwẹ nọ whàn mí ma nado nọgbẹ̀ na mídelẹ ba?
• Naegbọn e do yin alenu nado zan gbẹzan mẹde-yido-sanvọ́ tọn?
[Yẹdide to weda 11]
“Jiwheyẹwhe ni wàlẹblanu to oji we, Oklunọ”
[Yẹdide to weda 13]
Etẹwẹ glọnalina ogán jọja lọ nado hodo Jesu?
[Yẹdide to weda 15]
Owanyi nọ whàn Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nado wadevizọn taidi lilatọ zohunhunnọ Ahọluduta tọn lẹ