Ovi Mítọn lẹ Yin Ogú Họakuẹ De
“Doayi e go, visunnu lẹ wẹ ogú OKLUNỌ tọn; sinsẹ́n adọ̀mẹ tọn sọ wẹ ale etọn.”—PSALM 127:3.
1. Nawẹ viyẹyẹ tintan yin jiji to aigba ji gbọn?
YÍ NUKUN homẹ tọn do pọ́n azọ́njiawu he Jehovah Jiwheyẹwhe hẹn yọnbasi to aliho he mẹ e dá sunnu po yọnnu tintan lọ po te. Otọ́ lọ, Adam, podọ onọ̀ lọ, Evi, na nude sọn agbasa yetọn mẹ, ehe wá whẹ́n to vidọ̀ Evi tọn mẹ bo lẹzun gbẹtọ gbẹ̀te yọyọ de—yèdọ viyẹyẹ tintan to aigba ji. (Gẹnẹsisi 4:1) Kakajẹ egbé, hòmimọ po vijiji po gbẹ́ nọ hẹn awuji mí bosọ nọ yin alọdlẹndo gbọn mẹsusu dali taidi azọ́njiawu de.
2. Naegbọn hiẹ na ylọ nuhe nọ jọ to vidọ̀ yọnnu hohonọ de tọn mẹ dọ azọ́njiawu de?
2 To nudi azán 270 poun gblamẹ, azìn he yin awuwlena to ohò onọ̀ lọ tọn mẹ na kọndopọ he e tindo hẹ otọ́ lọ wutu nọ whẹ́n zun viyẹyẹ de he agbasa etọn bẹ nuvikun livi-livi lẹ hẹn. Azìn enẹ tindo anademẹ he jẹ lẹ nado wleawuna nuvikun flinflin wunmẹ voovo hugan 200 lẹ. Gbọn anademẹ jiawu he zẹ̀ nukunnumọjẹnumẹ gbẹtọ tọn go enẹlẹ hihodo dali, nuvikun he doglẹ ehelẹ nọ yin awuwlena to aliho debọdo-dego tọn he sọgbe pẹpẹ de mẹ nado wleawuna gbẹtọ gbẹ̀te yọyọ de!
3. Naegbọn gbẹtọ he nọ lẹnnupọn ganji susu yigbe dọ Jiwheyẹwhe wẹ dona yin omẹ lọ he hẹn ẹn yọnbasi nado jì gbẹtọ gbẹ̀te yọyọ de?
3 Na nugbo tọn, mẹnu wẹ hiẹ na dlẹnalọdo taidi mẹhe dá viyẹyẹ lọ? Matin ayihaawe, Omẹ lọ he yin dowatọ ogbẹ̀ tọn wẹ. Psalm-kantọ Biblu tọn jihàn dọmọ: “Mì ni yọnẹn dọ [Jehovah] ewọ wẹ Jiwheyẹwhe: ewọ wẹ mẹhe dá mí, etọn wẹ míwlẹ.” (Psalm 100:3) Mẹjitọ lẹ yọnẹn ganji dọ viyẹyẹ pẹnyẹn-pẹnyẹn whanpẹnọ enẹ ma yin jiji to huhlọn yetọn mẹ gba. Jiwheyẹwhe he nuyọnẹn etọn ma tindo dogbó lọ kẹdẹ wẹ sọgan wà onú jiawu mọnkọtọn nado wleawuna gbẹtọ gbẹ̀te yọyọ de. Na owhe fọtọ́n susu lẹ, gbẹtọ he nọ lẹnnupọn ganji lẹ ko pà Mẹdatọ Daho lọ na awuwiwlena viyẹyẹ do vidọ̀ onọ̀ etọn tọn mẹ. Be hiẹ nọ wàmọ ya?—Psalm 139:13-16.
4. Awugbopo gbẹtọvi tọn tẹwẹ Jehovah ma sọgan tindo gbede?
4 Ṣigba, be Jehovah yin Mẹdatọ mẹtọnmahopọntọ de he ze tito jọwamọ tọn de dai na sunnu po yọnnu lẹ po nado sọgan jì ovi lẹ poun wẹ ya? Gbẹtọ delẹ ma nọ hò mẹtọn pọ́n, ṣigba Jehovah ma yin omẹ mọnkọtọn paali. (Psalm 78:38-40) Biblu dọ to Psalm 127:3 mẹ dọmọ: “Doayi e go, visunnu lẹ [podọ viyọnnu lẹ] wẹ ogú OKLUNỌ tọn; sinsẹ́n adọ̀mẹ tọn sọ wẹ ale etọn.” Todin, mì gbọ mí ni dindona nuhe ogú zẹẹmẹdo po kunnudenu he e nọ dohia po.
Ogú po Ale Po
5. Naegbọn ovi lẹ do yin ogú de?
5 Ogú tin taidi nunina de. Mẹjitọ lẹ nọ saba jẹtukla susu nado jo ogú de dai na ovi yetọn lẹ. E sọgan bẹ akuẹ, aigba, kavi nutindo họakuẹ delẹ hẹn. Depope he whẹho lọ na yin, e nọ do owanyi mẹjitọ de tọn hia. Biblu dọ dọ Jiwheyẹwhe ko yí ovi lẹ do alọmẹ na mẹjitọ lẹ taidi ogú de. Nunina owanyinọ de wẹ yé yin sọn ewọ dè. Eyin mẹjitọ de wẹ hiẹ yin, be nuyiwa towe lẹ nọ dohia dọ hiẹ nọ pọ́n ovi towe lẹ hlan taidi nunina he Didatọ wẹkẹ lọ tọn zedo alọmẹ na we ya?
6. Lẹndai tẹ wutu wẹ Jiwheyẹwhe hẹn gbẹtọvi lẹ penugo nado jì ovi lẹ?
6 Jehovah na nunina ehe nado sọgan hẹn kúnkan Adam po Evi po tọn lẹ gọ́ aigba lọ ji. (Gẹnẹsisi 1:27, 28; Isaia 45:18) Jehovah ma dá gbẹtọ lẹ dopodopo, dile e dá angẹli livi susu lẹ do gba. (Psalm 104:4; Osọhia 4:11) Kakatimọ, Jiwheyẹwhe de nado dá gbẹtọvi lẹ po nugopipe lọ po nado jì ovi lẹ he na di mẹjitọ yetọn lẹ to aliho susu mẹ. Lẹblanulọkẹyi jiawu nankọtọn die he onọ̀ po otọ́ po tindo nado jì gbẹtọ yọyọ de bo penukundego! Taidi mẹjitọ lẹ, be mì nọ dopẹna Jehovah dọ ewọ hẹn ẹn yọnbasi na mì nado duvivi ogú họakuẹ ehe tọn ya?
Plọnnu sọn Apajlẹ Jesu Tọn Mẹ
7. To vogbingbọn mẹ na nuhe mẹjitọ delẹ nọ wà, nawẹ Jesu do ojlo po awuvẹmẹ po hia na “ovi gbẹtọ tọn lẹ” gbọn?
7 E blawu nado mọ dọ e ma yin mẹjitọ lẹpo wẹ nọ yí nukun mọnkọtọn do pọ́n ovi lẹ. Mẹsusu ma nọ vẹawu ovi yetọn lẹ sọmọ. Mẹjitọ he nọ wàmọ lẹ ma to apajlẹ Jehovah kavi Ovi etọn tọn hodo gba. (Psalm 27:10; Isaia 49:15) To vogbingbọn mẹ, pọ́n lehe Jesu tindo ojlo to yọpọvu lẹ mẹ do. Whẹpo Jesu tlẹ do wá aigba ji—whenue ewọ yin nudida gbigbọnọ huhlọnnọ de to olọn mẹ—Biblu dọ dọ “homẹhunhun [etọn] tin to ovi gbẹtọ tọn lẹ dè.” (Howhinwhẹn lẹ 8:31) Owanyi he e tindo na gbẹtọ lẹ siso sọmọ bọ e desọn ojlo mẹ bo ze ogbẹ̀ ede tọn jo taidi ofligọ de na mí nido mọ ogbẹ̀ madopodo.—Matiu 20:28; Johanu 10:18.
8. Nawẹ Jesu ze apajlẹ dagbe dai na mẹjitọ lẹ gbọn?
8 Jesu ze apajlẹ dagbe hugan dai na mẹjitọ lẹ to whenuena e tin to aigba ji. Lẹnnupọndo nuhe e wà lẹ ji. E nọ yí whenu zan hẹ ovi lẹ eyin alọnu etọn tlẹ ján taun kavi eyin e tin to ayimajai mẹ. E nọ to yé pọ́n dile yé to aihunda to ahimẹ bo tlẹ sọ donù adà gbẹtọ-yinyin yetọn tọn delẹ go to nuplọnmẹ etọn mẹ. (Matiu 11:16, 17) To gbejizọnlin godo tọn he Jesu zin sọyi Jelusalẹm whenu, e yọnẹn dọ emi na jiya bo nasọ yin hùhù. Enẹwutu to whenuena gbẹtọ lẹ plan ovi flinflin yetọn lẹ wá e dè, devi Jesu tọn lẹ, vlavo to vivẹnudido mẹ nado de Jesu sọn ayimajai susu dogọ mẹ, tẹnpọn nado lẹkọna ovi lọ lẹ. Ṣigba Jesu wọhẹ devi etọn lẹ. Nado do “homẹhunhun” etọn to ovivu lẹ mẹ hia, e dọmọ: “Mì gbọ yọpọvu lẹ ni wá dè e, mì sọ kọna yé blo.”—Malku 10:13, 14.
9. Naegbọn nuhe mí nọ wà lẹ sọgan yin nujọnu tlala hú nuhe mí nọ dọ sọn nùmẹ?
9 Mí sọgan plọnnu sọn apajlẹ Jesu tọn mẹ. Eyin yọpọvu lẹ wá mí dè to whenuena alọnu mítọn tlẹ ján, nawẹ mí nọ yinuwa gbọn? Be mí nọ yinuwa dile Jesu wà do ya? Nuhe ovi lẹ tindo nuhudo etọn, titengbe sọn mẹjitọ lẹ dè, wẹ nuhe Jesu desọn ojlo mẹ bo na yé—yèdọ whenu po ayidonugo po. Nugbo wẹ dọ “n’yiwanna we” didọ sọn nùmẹ yin nujọnu. Ṣigba, nuyiwa lẹ nọ do numọtolanmẹ mẹtọn hia hú hodidọ poun. E ma yin nuhe a dọ kẹdẹ wẹ nọ do owanyi towe hia gba ṣigba na taun tọn, nuhe a wà lẹ. Nukunpedomẹgo, whenu, po ayidonugo he a na ovi towe lẹ po wẹ na do owanyi towe hia. Etomọṣo, ehe lẹpo wiwà sọgan nọma hẹn kọdetọn dagbe lẹ wá to afọdopolọji dile e na ko jlo we do gba. Whẹho lọ biọ homẹfa kavi sọwhiwhe. Mí sọgan plọn nado nọ fahomẹ eyin mí hodo apajlẹ aliho he mẹ Jesu yinuwa hẹ devi etọn lẹ te tọn.
Homẹfa po Owanyi Jesu Tọn Po
10. Nawẹ Jesu plọnnu devi etọn lẹ gando whiwhẹ go gbọn, podọ etẹwẹ yin kọdetọn lọ to tintan whenu?
10 Jesu yọnẹn dọ nudindọn sinsinyẹn de tin to devi etọn lẹ ṣẹnṣẹn gando mẹhe klo hugan go. To whenuena yé jẹ Kapẹlnaumi to gbèdopo, e kanse devi etọn lẹ dọ: “Etẹwẹ mì to núdọ̀n na to mìde ṣẹnṣẹn to aliho? Ṣigba yé nabọẹ: na whenuena yé to zọnlinzin ja to aliho, yé ko to núdọ̀n to yede ṣẹnṣẹn dọ, mẹnu wẹ yin kiklo gbau.” Kakati nado gbẹnuna yé po fifiẹ po, Jesu yí sọwhiwhe do na yé apajlẹ yọn-na-yizan de nado sọgan plọnnu yé gando whiwhẹ go. (Malku 9:33-37) Be apajlẹ enẹ hẹn kọdetọn he e jlo lọ wá ya? E ma yin to afọdopolọji gba. To nudi osun ṣidopo godo, Jakobu po Johanu po vẹ̀ Jesu gbọn onọ̀ yetọn ji nado na yé otẹn nukundeji lẹ to Ahọluduta lọ mẹ. Whladopo dogọ, Jesu yí sọwhiwhe do jla nulẹnpọn yetọn do.—Matiu 20:20-28.
11. (a) Nuyiwa aṣa tọn tẹwẹ apọsteli Jesu tọn lẹ gboawupo nado hodo to whenuena yé zọnhẹ Jesu jẹ abò aga tọn lọ mẹ godo? (b) Etẹwẹ Jesu wà, podọ be vivẹnudido etọn lẹ tindo kọdetọn dagbe to ojlẹ enẹ mẹ ya?
11 To whenu vude godo, ojlẹ sọ nado basi hùnwhẹ Juwayi owhe 33 W.M. tọn. Jesu pli po apọsteli etọn lẹ kẹdẹ po nado sọgan basi hùnwhẹ lọ. To whenuena yé jẹ abò aga tọn lọ mẹ, dopo tata to apọsteli 12 lẹ mẹ ma tlẹ dọ dọ emi ni hodo nuyiwa aṣa tọn lọ bo klọ afọ mẹhe pò lẹ tọn—yèdọ azọ́n paa he devi kavi yọnnu de nọ wà to whégbè. (1 Samuẹli 25:41; 1 Timoti 5:10) Lehe e na ko vẹ́ na Jesu do sọ nado mọ dọ devi etọn lẹ gbẹsọ tindo ayilinlẹn lọ nado yin ogán! Enẹwutu Jesu klọ afọ na dopodopo yetọn bo wá dotuhomẹna yé todin nado hodo apajlẹ etọn to lizọnyiyi na mẹdevo lẹ mẹ. (Johanu 13:4-17) Be yé wàmọ ya? Biblu dọ dọ to whèjai enẹ dopolọ, “wiwọ́ de sọ tite ga to yé mẹ, mẹhe yè na lẹn do kiklohú to yé mẹ.”—Luku 22:24.
12. Nawẹ mẹjitọ lẹ sọgan hodo apajlẹ Jesu tọn to vivẹnudido yetọn nado plọn ovi yetọn lẹ mẹ gbọn?
12 Mẹjitọ lẹ emi, eyin ovi mìtọn lẹ ma hodo ayinamẹ mìtọn, be mì nọ lẹnnupọndo nuhe na ko yin numọtolanmẹ Jesu tọn ji ya? Mì flin dọ agbọ́ ma pé Jesu do apọsteli etọn lẹ go, dile etlẹ yindọ yé ma nọ yawu basi vọjlado na nuṣiwa yetọn lẹ. To nukọn mẹ, homẹfa etọn de sinsẹ́n tọ́n. (1 Johanu 3:14, 18) Mẹjitọ lẹ emi, mì dona hodo apajlẹ owanyi po homẹfa Jesu tọn po, bo ma dike agbọ́ ni pé mì gbede to ovi mìtọn lẹ pinplọn mẹ.
13. Naegbọn mẹjitọ de ma dona bẹ ovi he to hokanse fú?
13 Yọpọvu lẹ dona mọ dọ mẹjitọ yetọn lẹ yiwanna yé bo tindo ojlo to yé mẹ. Na Jesu jlo nado yọ́n nuhe tin to ayiha mẹ na devi etọn lẹ wutu, e nọ dotoaina yé eyin yé tindo kanbiọ lẹ. E nọ kàn linlẹn yetọn sè yé gando whẹho delẹ go. (Matiu 17:25-27) Mọwẹ, nuplọnmẹ dagbe bẹ todidoai sọwhiwhe tọn po ojlo nujọnu tọn po hẹn. Mẹjitọ lẹ dona hoavùn sọta ayilinlẹn depope nado bẹ ovi he to hokanse fú po hogbe lẹ po taidi: “Bu dewe sọn nukunmẹ na mi! A ma mọ dọ alọnu ṣie ján wẹ?” Eyin alọnu mẹjitọ de tọn ján nugbo, ovi lọ dona yin didọna dọ whẹho lọ na yin hodọdeji to whedevonu. Enẹgodo mẹjitọ lẹ dona hẹn ẹn diun dọ whẹho lọ yin hodọdeji nugbo. Gbọnmọ dali, ovi lọ na mọ dọ mẹjitọ lọ tindo ojlo to ewọ mẹ nugbo, podọ e na bọawuna ẹn nado nọ dọ aṣlihó etọn lẹ na mẹjitọ lọ.
14. Etẹwẹ mẹjitọ lẹ sọgan plọn sọn Jesu dè na nuhe dù owanyi didohia ovi yetọn lẹ?
14 Be nuhe sọgbe wẹ e yin dọ mẹjitọ lẹ ni plasikọna ovi yetọn lẹ kavi gbò yé fán nado do owanyi yetọn hia ya? Mẹjitọ lẹ sọgan plọnnu sọn Jesu dè to adà ehe mẹ ga. Biblu dọ dọ ewọ “ze [ovi lẹ] daga to awà etọn lẹ mẹ, bo yí alọ etọn lẹ do yé ji, bo dona yé.” (Malku 10:16) Nawẹ a lẹndọ ovi lọ lẹ yinuwa gbọn? Na jide tọn, yé yin homẹmiọnna bosọ yin whinwhàn nado dọnsẹpọ Jesu! Eyin owanyi nujọnu tọn tin to mì mẹjitọ lẹ po ovi mìtọn lẹ po ṣẹnṣẹn, e na bọawuna yé nado kẹalọyi vivẹnudido mìtọn lẹ nado domẹplọnlọ yé go bo plọn yé.
Nawẹ Whenu He Dona Yin Yiyizan hẹ Ovi lẹ Dona Sù Sọ?
15, 16. Linlẹn tẹwẹ gbayipe gando ovi pinplọn whẹ́n go, podọ etẹwutu hogbe ehe do yin didetọ́n?
15 Mẹdelẹ tindo ayihaawe eyin mẹjitọ lẹ tin to dandannu glọ nado na ovi yetọn lẹ whenu susu po ayidonugo owanyinọ po nugbonugbo. Linlẹn de gando ovi lẹ pinplọn whẹ́n go he ko yin jijlá pé nọ yin yiylọdọ whenu họakuẹ. Mẹhe de linlẹn ehe tọ́n lẹ sọalọakọ́n dọ ovi lẹ ma tindo nuhudo whenu susu tọn sọn mẹjitọ yetọn lẹ si gba dile e na dẹnsọ bọ whenu vude he yin yiyizan hẹ yé lọ yin yiyizan to lẹndai de mẹ, bo yin awuwlena ganji, bosọ yin tito-basina jẹnukọn. Be ayinamẹ lọ nado yí whenu họakuẹ kẹdẹ zan hẹ ovi lẹ sọgbe ya? Be e yin nina po dagbemẹninọ yọpọvu lẹ tọn po to ayiha mẹ ya?
16 Wekantọ de he ko dọho hẹ ovi susu dọ dọ nuhe yé nọ “jlo dọ mẹjitọ yetọn lẹ ni na yé hugan wẹ whenu susu,” gọna “ayidonugo yetọn lẹpo.” Na taun tọn, mẹplọntọ wehọmẹ daho tọn de dọ dọ: “Hogbe lọ [whenu họakuẹ] yin didetọ́n na mẹjitọ lẹ lọsu yọnẹn dọ emilẹ ko gboawupo taun. Whẹjijọ dín wẹ gbẹtọ lẹ te ma nado yí whenu susu zan hẹ ovi yetọn lẹ.” Nawẹ whenu he mẹjitọ lẹ dona yizan hẹ ovi yetọn lẹ dona sù sọ?
17. Etẹwẹ ovi lẹ tindo nuhudo etọn sọn mẹjitọ yetọn lẹ si?
17 Biblu ma dọ na mí gba. Etomọṣo, mẹjitọ Islaelivi lẹ yin tulina nado nọ dọho hẹ ovi yetọn lẹ to whenuena yé tin to whégbè, to whenuena yé to zọnlinzin to aliji, to whenuena yé mlọnai, podọ to whenuena yé fọnṣite. (Deutelonomi 6:7) Ehe zẹẹmẹdo dọ mẹjitọ lẹ dona nọ dọho hẹ ovi lẹ bo nọ plọn yé to ojlẹ lẹpo mẹ egbesọegbesọ.
18. Nawẹ Jesu yí dotẹnmẹ hundote lẹ zan nado plọn devi etọn lẹ gbọn, podọ etẹwẹ mẹjitọ lẹ sọgan plọn sọn ehe mẹ?
18 Jesu tindo kọdetọn dagbe to nupinplọn devi etọn lẹ mẹ dile e to núdù hẹ yé, to gbejizọnlinzin hẹ yé, kavi to whenuena yé tlẹ to gbigbọjẹ dopọ. E gbọnmọ dali yí dotẹnmẹ hundote lẹpo zan nado plọnnu yé. (Malku 6:31, 32; Luku 8:1; 22:14) Mọdopolọ, mẹjitọ Klistiani lẹ dona tin to aṣeji nado yí dotẹnmẹ hundote lẹpo zan nado nọ dọhodopọ hẹ ovi yetọn lẹ bosọ plọn yé to aliho Jehovah tọn lẹ ji.
Nuhe Dona Yin Pinplọn Yé Podọ Lehe E Dona Yin Wiwà Gbọn
19. (a) Gbọnvona whenu yiyizan hẹ ovi lẹ, etẹwẹ sọ yin dandannu? (b) Etẹwẹ mẹjitọ lẹ dona plọn ovi yetọn lẹ jẹnukọn?
19 Ovi lẹ pinplọn whẹ́n po kọdetọn dagbe po bẹ nususu hẹn hugan whenu yiyizan hẹ yé kavi nupinplọn yé poun. Nuhe na yin pinplọn yé sọ yin nujọnu ga. Doayi lehe Biblu zinnudo ehe ji do go. E dọmọ: “Ohó helẹ, he yẹn degbena we to egbehe, . . . hiẹ nasọ yí sọwhiwhe do plọn yé ovi towe lẹ.” Etẹwẹ yin “ohó helẹ” he dona yin pinplọn ovi lẹ? Matin ayihaawe, ohó he ṣẹṣẹ yin nùdego lẹ wẹ, dọ: “Hiẹ bo na yí ayiha towe lẹpo, po alindọn towe lẹpo po, po hlọnhlọn towe lẹpo po, do yiwanna OKLUNỌ lọ Jiwheyẹwhe towe.” (Deutelonomi 6:5-7) Jesu dọ dọ ehe wẹ yin nujọnu hugan to gbedide Jiwheyẹwhe tọn lẹpo mẹ. (Malku 12:28-30) Enẹwutu mẹjitọ lẹ dona plọn ovi yetọn lẹ dogbọn Jehovah dali jẹnukọn, bo basi zẹẹmẹ na yé nuhewutu ewọ dopo kẹdẹ wẹ jẹ na owanyi po mẹdezejo sọn ahun mẹ wá mítọn po.
20. Etẹwẹ Jiwheyẹwhe degbena mẹjitọ lẹ nado plọn ovi yetọn lẹ to hohowhenu?
20 Ṣigba, “ohó helẹ” he mẹjitọ lẹ yin tulina nado plọn ovi yetọn lẹ bẹ nususu hẹn hugan owanyi tintindo na Jiwheyẹwhe po alindọn lẹpo po. To Deutelonomi weta 5tọ mẹ, hiẹ na doayi e go dọ Mose vọ́ osẹ́n he Jiwheyẹwhe wlan do zannu ji lẹ dọ, enẹ wẹ Gbedide Ao lẹ. Osẹ́n ehelẹ bẹ gbedide lẹ taidi hiẹ ma na dolalo, hiẹ ma na fìnnú, hiẹ ma na hùmẹ, podọ hiẹ ma na deayọ hẹn. (Deutelonomi 5:11-22) Enẹwutu mẹjitọ he nọgbẹ̀ to whenẹnu lẹ yin alọgọna nado mọ nujọnu-yinyin nujinọtedo walọ dagbe tọn lẹ didó do ahun mẹ na ovi yetọn lẹ tọn. Mọdopolọ to egbehe, mẹjitọ Klistiani lẹ dona dó nudọnamẹ mọnkọtọn lẹ do ahun mẹ na ovi yetọn lẹ eyin yé jlo dọ yé ni tindo sọgodo dagbe, ayajẹ tọn.
21. Etẹwẹ anademẹ lọ nado ‘zín’ ohó Jiwheyẹwhe tọn do ahun ovi lẹ tọn mẹ zẹẹmẹdo?
21 Doayi e go dọ lehe mẹjitọ lẹ na plọn “ohó helẹ,” kavi gbedide lọ lẹ ovi yetọn lẹ gbọn yin didọna yé dọmọ: “Hiẹ nasọ yí sọwhiwhe do plọn yé ovi towe lẹ” kavi hiẹ dona zín yé do ahun mẹ na ovi towe. Hogbe lọ ‘zín do ahun mẹ’ zẹẹmẹdo nado “plọnnumẹ bo zinnudeji gbọn dọvọdọ bibasi kavi tudohomẹnamẹ gbọzangbọzan dali: nado namẹ tuli kavi sìn do ayiha mẹ.” Enẹwutu nuhe Jiwheyẹwhe to didọna mẹjitọ lẹ na taun tọn wẹ nado ze tito Biblu pinplọnmẹ tọn de dai po lẹndai lọ po nado zín gbigbọnu lẹ do ayiha mẹ na ovi yetọn lẹ.
22. Etẹwẹ mẹjitọ Islaelivi lẹ yin gbedena nado wà nado sọgan plọn ovi yetọn lẹ, podọ etẹwẹ enẹ zẹẹmẹdo?
22 Tito dagbe mọnkọtọn nọ biọ vivẹnudido sọn mẹjitọ lẹ si. Biblu dọmọ: “Hiẹ nasọ sìn yé [“ohó helẹ,” kavi gbedide Jiwheyẹwhe tọn lẹ] do alọ towe go na ohia de, yé nasọ tin na ozinja lẹ to nukun towe lẹ ṣẹnṣẹn. Hiẹ bo nasọ wlan yé do dòtin ohọ̀n ohọ̀ towe tọn lẹ tọn lẹ go, podọ to họngbo towe lẹ go.” (Deutelonomi 6:8, 9) Ehe ma zẹẹmẹdo dọ mẹjitọ lẹ dona wlan osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn lẹ do dòtin po họngbo lẹ po go, sìn vọkan yetọn do alọ ovi yetọn lẹ tọn go, bo ze dopo do nukun yetọn lẹ ṣẹnṣẹn to paa mẹ gba. Kakatimọ, nuagokun lọ wẹ yindọ mẹjitọ lẹ dona nọ hẹn nuplọnmẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ wá oflin mẹ na ovi yetọn lẹ to whepoponu. Ovi yetọn lẹ dona nọ yin pinplọn to whepoponu sọmọ bọ e na taidi dọ nuplọnmẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tin to nukọn na ovi lọ lẹ to ojlẹ lẹpo mẹ wẹ nkọ.
23. Etẹwẹ na yin dogbapọnna to nupinplọn osẹ he ja tọn mẹ?
23 Onú titengbe tẹlẹ wẹ mẹjitọ lẹ dona plọn ovi yetọn lẹ? Naegbọn e do yin nujọnu dọ ovi lẹ ni yin pinplọn nado basi hihọ́na yedelẹ to egbehe? Etẹwẹ tin-to-aimẹ todin he na gọalọna mẹjitọ lẹ nado plọn ovi yetọn lẹ ganji? Kanbiọ ehelẹ po devo he nọ duahunmẹna mẹjitọ susu lẹ po na yin dogbapọnna to hosọ he bọdego mẹ.
Etẹwẹ Na Yin Gblọndo Towe?
• Naegbọn mẹjitọ lẹ dona yí nukun nuhọakuẹ tọn do pọ́n ovi yetọn lẹ?
• Etẹwẹ mẹjitọ lẹ po mẹdevo lẹ po sọgan plọn sọn Jesu dè?
• Nawẹ whenu he mẹjitọ lẹ dona yizan hẹ ovi yetọn lẹ dona sù sọ?
• Etẹwẹ dona yin pinplọn ovi lẹ, podọ nawẹ yé dona yin pinplọn gbọn?
[Yẹdide to weda 10]
Etẹwẹ mẹjitọ lẹ sọgan plọn sọn aliho he mẹ Jesu nọ plọnmẹ te mẹ?
[Yẹdide to weda 11]
Whetẹnu podọ nawẹ mẹjitọ Islaelivi lẹ dona plọn ovi yetọn lẹ gbọn?
[Yẹdide to weda 12]
Mẹjitọ lẹ dona nọ hẹn nuplọnmẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ wá oflin mẹ na ovi yetọn lẹ