Otàn Gbẹzan Tọn
Jehovah Nọ Dona Mẹhe Tẹdo Aliho Etọn Go lẹ Susugege
DILE E YIN DIDỌ GBỌN ROMUALD STAWSKI DALI
To whenuena wẹkẹ-whàn awetọ bẹjẹeji to septembre 1939, avùnhiho sinsinyẹn susu wẹ wá aimẹ to agewaji Pologne tọn. Taidi yọpọ sunnu owhe ṣinẹnẹ-mẹvi tlintlindo-dintọ de, yẹn yì lẹdo awhànfuntẹn tọn he to yakẹ de mẹ nado yìnnukunpọn nuhe to jijọ. Nuhe yẹn mọ hiọawu taun—oṣiọ lẹ gọ́ aigba, bọ azọ̀ he nọ whlẹn agbọ́ hẹ mẹ de gọ́ aimẹ. Dile etlẹ yindọ ahunmẹdunamẹnu ṣie tintan wẹ lehe yẹn na jẹ whégbè awuyẹyẹ-afọyẹyẹ gbọn, kanbiọ delẹ wá ayiha ṣie mẹ: “Naegbọn Jiwheyẹwhe nọ jotẹnna onú ylankan mọnkọtọn lẹ nado jọ? Adà mẹnu tọn mẹ wẹ e tin te?”
SẸPỌ vivọnu awhàn lọ tọn, sunnu jọja lẹ yin hinhẹn gánnugánnu nado wazọ́n na asẹpipa Allemagne tọn. Mẹdepope he gboadọ bo gbẹ́ nọ yin piplá do atin kavi aná de go bọ ohia lọ “mẹslẹtọ” kavi “nuhẹngbletọ” nọ sọawuhia to akọ́nnu etọn. Awhànpa kẹntọ awe ṣẹnṣẹn wẹ tòpẹvi mítọn Gdynia tin te. Eyin mí tọ́nsọn tòpẹvi lọ mẹ nado yì dasin, sòpẹ́n lẹ po bọmbu lẹ po nọ to núdọ gbọn ota mítọn wayi, podọ nọvisunnu ṣie pẹvi Henryk yin hùhù. Na ninọmẹ sinsinyẹn lọ lẹ wutu, onọ̀ ṣie sẹtẹn na mí ovi etọn ẹnẹ lẹ yì ohọ̀ dòglọ tọn de mẹ nado basi hihọ́na mí. To finẹ, nọvisunnu ṣie owhe awe-mẹvi, Eugeniusz jẹazọ̀n diphtérie tọn bo kú.
Yẹn kanse dee whladopo dogọ dọmọ: “Fie wẹ Jiwheyẹwhe tin te? Naegbọn e nọ jotẹnna yajiji ehe lẹpo?” Dile etlẹ yindọ Katoliki zohunhunnọ de wẹ yẹn bọ n’nọ yì ṣọṣi to gbesisọmẹ, yẹn ma mọ gblọndo na kanbiọ ṣie lẹ.
Yẹn Kẹalọyi Nugbo Biblu Tọn
Asisa madonukun de mẹ wẹ gblọndo kanbiọ ṣie lẹ tọn wá sọn. Awhàn lọ wá vivọnu to 1945, bọ to bẹjẹeji 1947 tọn, Kunnudetọ Jehovah tọn dopo basi dlapọn wá owhé mítọn gbè to Gdynia. Onọ̀ ṣie wẹ dọho hẹ Kunnudetọ lọ, bọ n’sè delẹ to nuhe yin didọ lẹ mẹ. E taidi nuhe sọgbe, enẹwutu mí kẹalọyi oylọ he yin bibasina mí nado yì opli Klistiani tọn de. Osun dopo poun to enẹgodo, dile etlẹ yindọ yẹn ma ko tindo nukunnumọjẹnumẹ gigọ́ do nugbo he Biblu bẹhẹn ji, n’kọnawudopọ hẹ pipli Kunnudetọ lẹdo lọ tọn de nado dọyẹwheho na mẹdevo lẹ dogbọn aihọn he pọnte de dali, he mẹ awhàn po danú po ma nasọ tin te ba. Ehe hẹn ayajẹ susu wá na mi.
To septembre 1947, yẹn yin bibaptizi to plidopọ lẹdo tọn de ji to Sopot. To osun mai tọn he bọdego mẹ, n’bẹ sinsẹ̀nzọn gbehosọnalitọ whepoponu tọn jẹeji, bo nọ yí suhugan whenu ṣie tọn zan nado lá owẹ̀n Biblu tọn na mẹdevo lẹ. Sinsẹ̀ngán lẹdo lọ tọn lẹ jẹagọdo azọ́n mítọn sinsinyẹn bo fọ́n danuwiwa dote sọta mí. Gbẹtọgun he to adán ji de tọ́navùn mí to gbèdopo bo dlan zánnu do mí bosọ hò mí po kanyinylan po. To nujijọ devo whenu, yẹwhenọ yọnnu pamẹnọtọ lẹ po sinsẹ̀ngán lẹ po na tuli mẹdelẹ nado tọ́navùn mí. Mí dín fibẹtado to ponọ-pá de mẹ, ṣigba gbẹtọgun hunyanhunyannọ lọ lẹdo ohọ̀ lọ bo to adán-sìn nado hò mí. Ponọ susu devo lẹ wá gọalọ to godo mẹ bo plan mí yì fidevo.
To ojlẹ enẹ mẹ, agun depope ma tin to lẹdo mítọn mẹ. Mí nọ dọ́ gbonu to zungbo mẹ to whedelẹnu. Homẹ mítọn hùn nado sọgan wà azọ́n yẹwhehodidọ tọn mítọn mahopọnna ninọmẹ lọ lẹ. Agun he lodo to gbigbọ mẹ lẹ tin to lẹdo enẹ mẹ to egbehe.
Sinsẹ̀nzọn Bẹtẹli Tọn po Ganpamẹ Yìyì Po
To 1949, n’yin oylọ-basina yì Bẹtẹli Lodz tọn. Lẹblanulọkẹyi nankọ die nado wà sinsẹ̀nzọn to nọtẹn mọnkọtọn mẹ! E blawu dọ yẹn ma yí ojlẹ dindẹn zan to finẹ. To juin 1950, yèdọ osun dopo whẹpo azọ́n mítọn do yin alọhẹndotena sọgbe hẹ osẹ́n, yẹn yin wiwle to pọmẹ hẹ mẹmẹsunnu devo lẹ to Bẹtẹli. N’yin zize yì ganpamẹ, bọ ehe hẹn mi nado pehẹ hokansemẹ sinsinyẹn de.
Na otọ́ ṣie nọ wazọ́n to bato he nọ yì New York gbọzangbọzan de mẹ wutu, ponọ he to hokanse mi lọ lẹ tẹnpọn nado hẹn mi yigbe gánnugánnu dọ amẹ́ États-Unis tọn de wẹ e yin. Yẹn yin hokanse po kanyinylan po. Ponọ ẹnẹ sọ nọpọ́ bo tẹnpọn nado yihó sọn onù na mi gando Mẹmẹsunnu Wilhelm Scheider he to nukunpedo azọ́n mítọn go to Pologne to ojlẹ enẹ mẹ go. Yé yí opò titli lẹ do hò afọgbẹn ṣie lẹ. To whenuena yẹn to hùndi to aigba bo mọdọ n’masọ sọgan doakọnna ba, n’dawhá dọ, “Jehovah, jaale gọalọna mi!” Ehe paṣa mẹhe to yasana mi lẹ bọ yé masọ hò mi ba. To nukunwhiwhe vude godo, yé jẹ amlọndọ ji. N’mọ agbọ́ bosọ gọ̀ huhlọn yí. Ehe na mi nujikudo dọ Jehovah nọ gbọn owanyi dali dotoaina devizọnwatọ klandowiwe etọn lẹ to whenuena yé dawhá ylọ ẹ. Ehe hẹn yise ṣie lodo bo plọn mi nado nọ ze jidide mlẹnmlẹn do Jiwheyẹwhe mẹ.
Kandai godo tọn he yin bibasi do hokansemẹ lọ ji bẹ kunnudide lalo tọn de hẹn taidi dọ onù ṣie mẹ wẹ e tọ́nsọn nkọtọn. To whenuena n’gbẹ́ dọ e ma yinmọ, ponọ dopo dọ na mi dọ, “A na basi zẹẹmẹ ehe tọn to whẹdọhọsa!” Gàntọ-gbẹ́ họntọnjihẹmẹtọ de dọ na mi dọ yẹn ni ma hanú blo, na kandai lọ dona yin dogbapọnna gbọn awhàngán whẹylọmẹtọ de dali, bọ ewọ na na mi dotẹnmẹ nado do kunnudide lọ hia taidi lalo. Mọwẹ onú lẹ wá yì do.
Azọ́n Lẹdo Tọn Wiwà Podọ Ganpamẹ Yìyì Whladopo Dogọ
Yẹn yin tuntundote to janvier 1951. To osun dopo godo, n’bẹ sinsẹ̀nzọn nugopọntọ tomẹyitọ tọn jẹeji. Mahopọnna alọhẹndotenamẹ lọ, yẹn wazọ́n dopọ hẹ mẹmẹsunnu devo lẹ nado hẹn agun lẹ lodo bo gọalọna kunnudetọ hatọ he họ̀njẹgbé na nuwiwa ponọ lẹ tọn wutu lẹ. Mí nọ na tuli mẹmẹsunnu lẹ nado zindonukọn to lizọnyizọn lọ mẹ. To owhe he bọdego lẹ mẹ, mẹmẹsunnu ehelẹ yí adọgbigbo do nọgodona nugopọntọ tomẹyitọ lẹ bo penukundo azọ́n wezinzin po owe sinai do Biblu ji lẹ mimá to nuglọ tọn po go.
To gbèdopo to avril 1951, to kọlilẹ sọn opli de godo, yẹn yin wiwle to aliji gbọn ponọ he ko to ṣiṣọ́ mi lẹ dali. Na yẹn ma yigbe nado na gblọndo na kanbiọ yetọn lẹ wutu, yé plan mi yì ganpa de mẹ to Bydgoszcz bo jẹ hokanse mi ji to ozán doponẹ mẹ. Yẹn yin gbedena nado nọte guun to adó de go na okle ṣidopo po ozán ṣidopo po, númadù-sinmanù to lẹdo de mẹ he gọ́ na azọ̀ siga he ponọ lẹ to nùnù tọn. Yé hò mi po opò po bo yí siga lẹ do doapà go e. Eyin n’ba dee mẹ pò, yé nọ kọ̀n osin do ji e bo nọ zindonukọn to hokansemẹ lọ mẹ. Yẹn biọ huhlọn sọn Jehovah si nado doakọnna, bọ e nọgodona mi.
Ganpa Bydgoszcz tọn mẹ ninọ̀ tindo kọdetọn dagbe delẹ. To finẹ yẹn penugo nado má nugbo Biblu tọn hẹ mẹdelẹ he ma sọgan ko yin mimọ to aliho devo mẹ. Podọ dotẹnmẹ hundote susu tin nado dekunnu na nugbo tọn. Na ninọmẹ awubla po todido matindo po tọn he mẹ gàntọ lẹ nọ saba tin te wutu, yé nọ tindo ojlo nujọnu tọn to wẹndagbe lọ mẹ.
Diọdo Titengbe Awe
To madẹnmẹ to whenuena yẹn yin tuntundote to 1952 godo, n’dukosọ hẹ Nela he yin mẹmẹyọnnu gbehosọnalitọ zohunhunnọ de. E ko wà sinsẹ̀nzọn taidi gbehosọnalitọ to hùwaji Pologne tọn. To enẹgodo, e wazọ́n to dopo to nọtẹn he nọ yin yiylọdọ “blẹdi-datẹn” lẹ mẹ, enẹ wẹ nọtẹn nuglọ tọn he mẹ owe mítọn lẹ nọ yin zinzinjẹgbonu te. Ehe yin azọ́n sinsinyẹn de he nọ biọ aṣejininọ po gbigbọ mẹde-yido-sanvọ́ tọn po. Mí wlealọ to 1954, bo zindonukọn to sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn mẹ kakajẹ whenue viyọnnu mítọn Lidia yin jiji. Nado sọgan na mi dotẹnmẹ nado zindonukọn to azọ́n tomẹyiyi tọn ṣie mẹ, mí basi nudide to ojlẹ enẹ mẹ dọ Nela dona doalọtena sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn etọn bo nọ̀ whégbè nado penukundo viyọnnu mítọn go.
To owhe enẹ dopolọ mẹ, mí sọ pannukọn nudide titengbe devo. Yẹn yin azọ́ndena nado wadevizọn taidi nugopọntọ agbegbe tọn to lẹdo he bẹ madatọ̀n Pologne tọn hẹn de mẹ. Mí lẹnnupọndo nudide ehe ji to odẹ̀ mẹ. Yẹn yọ́n lehe e yin nujọnu sọ nado nọ na tuli mẹmẹsunnu lẹ to alọhẹndotenamẹ glọ. Susu yetọn to yinyin wiwle do ganpamẹ to ojlẹ lọ mẹ, enẹwutu nuhudo tulinamẹ gbigbọmẹ tọn tin taun. Po godonọnamẹ Nela tọn po, yẹn kẹalọyi azọ́ndenamẹ lọ. Jehovah gọalọna mi nado penukundo azọ́ndenamẹ ehe go na owhe 38.
Nukunpipedo “Blẹdi-Datẹn lẹ” Go
To ojlẹ enẹ mẹ, nugopọntọ agbegbe tọn wẹ nọ penukundo “blẹdi-datẹn” he tin to nuglọ lẹ go. Ponọ lẹ nọ to ṣiṣọ́ mí to whelẹponu to linlẹn lọ mẹ nado wle mí bo doalọtena azọ́n wezinzin tọn mítọn. Yé nọ jẹ yanwle yetọn kọ̀n to whedelẹnu, ṣigba mí ma gbọagba núdùdù gbigbọmẹ tọn he mí tindo nuhudo etọn pọ́n gbede. E họnwun hezeheze dọ Jehovah to nukunpedo mí go.
Omẹ nugbonọ, he tin to aṣeji, bo tindo gbigbọ mẹde-yido-sanvọ́ tọn bosọ nọ setonu lẹ wẹ nọ yin oylọ-basina nado wà azọ́n sinsinyẹn podọ owùnọ wezinzin tọn lọ. Jẹhẹnu enẹlẹ wẹ nọ zọ́n bọ azọ́n “blẹdi-datẹn” de tọn nọ zindonukọn to hihọ́ mẹ. Nọtẹn dagbe de mimọ na wezinzin nuglọ tọn lọ sọ yin nude he vẹawu tlala. Nọtẹn delẹ nọ taidi nuhe sọgan yọn-na-yizan, ṣigba mẹmẹsunnu lẹdo lọ tọn lẹ ma nọ yọ́n aṣli hẹn sọmọ. Kavi to fie mẹmẹsunnu lẹ nọ yí owùnza zan te ganji lẹ, nọtẹn lọ wẹ ma nọ yọ́n sọmọ. Mẹmẹsunnu lẹ nọ wleawufo nado basi avọ́sinsan vonọtaun lẹ. Na nugbo tọn, yẹn tindo owanyi sisosiso na mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu po he yẹn mọ lẹblanulọkẹyi lọ nado wazọ́n hẹ lẹpo.
Avùnlọyiyi Na Wẹndagbe
To owhe awusinyẹn tọn enẹlẹ mẹ, mí nọ yin whẹsadokọna whẹwhẹ dọ mí nọ tindo mahẹ to nuwiwa gufinfọn tọn he ma sọgbe hẹ osẹ́n de mẹ, bo nọ yin hinhẹn yì whẹdọhọsa. Ehe nọ fọ́n nuhahun dote na mí ma tindo whẹ̀yidọtọ lẹ nado gọalọna mí wutu. Onú mítọn nọ blawu na whẹ̀yidọtọ delẹ, ṣigba susu yetọn nọ to budi na nuhe gbẹtọ lẹ na dọ bo ma nọ jlo nado hẹn homẹgblena aṣẹpatọ lẹ. Ṣigba, Jehovah yọ́n nuhudo mítọn lẹ, podọ to ojlẹ sisọ mẹ e deanana ninọmẹ lẹ nado hẹn pekọwa na mí.
Alojzy Prostak, he yin nugopọntọ tomẹyitọ de he wá sọn Kraków yin nuyiwahẹ po kanyinylan po to hokansemẹ whenu sọmọ bọ e dona yin zize yì dotowhé ganpa lọ tọn mẹ. Tenọgligo-hinhẹn etọn to yasanamẹ apọ̀nmẹ po agbasamẹ po tọn glọ hẹn gàntọ devo he tin to dotowhé lọ lẹ nado tindo sisi sisosiso na ẹn. Dopo to gàntọ enẹlẹ mẹ wẹ Witold Lis-Olszewski he yin whẹ̀yidọtọ de he yin whinwhàn gbọn adọgbigbo Mẹmẹsunnu Prostak tọn dali. E dọho hẹ mẹmẹsunnu lọ whlasusu bo dopagbe na ẹn dọ, “To whenuena yẹn na yin tuntundote bo nasọ gọ̀ azọ́n ṣie bẹjẹeji, yẹn na jlo nado nọ yiavunlọna Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ.” E yinuwa domọ nugbonugbo.
Mẹdaho Olszewski tindo pipli whẹ̀yidọtọ lẹ tọn de, he do ojlo he jẹ na pipà tlala de hia nado gọalọna mí. To ojlẹ he mẹ nukundiọsọmẹ lọ sinyẹn hugan te, yé yiavunlọna mẹmẹsunnu lẹ to nudi whẹho 30 mẹ to osun dopo gblamẹ—yèdọ dopo to gbèdopo! Na e biọ dọ Mẹdaho Olszewski ni yọ́n nuhe gando whẹho mítọn go lẹpo wutu, yẹn yin azọ́ndena nado nọ wazọ́n to pọmẹ hẹ ẹ. Yẹn wazọ́n dopọ hẹ ẹ na owhe ṣinawe to ojlẹ owhe 1960 jẹ 1970 tọn lẹ gblamẹ.
Yẹn plọn nususu gando azọ́n whẹdida tọn go to ojlẹ enẹlẹ mẹ. Yẹn nọ saba tin to whẹdidọ lọ lẹ tẹnmẹ bo nọ sè nuhe whẹ̀yidọtọ lẹ to didọ—dehe sọgbe po dehe ma sọgbe po—bo nọ mọ aliho he mẹ yé nọ yí osẹ́n zan nado yiavunlọ namẹ te, bosọ nọ mọ lehe yisenọ hatọ he yin whẹsadokọna lẹ nọ dekunnu gbọn. Ehe lẹpo yin alenu nado gọalọna mẹmẹsunnu lẹ titengbe mẹhe yin yiylọ yì whẹnukọn taidi kunnudetọ lẹ nado yọ́n nuhe yé na dọ podọ whenue yé dona nabọẹ to whẹnukọn.
Mẹdaho Olszewski nọ saba dọ́ owhe Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn gbè to whenuena owhẹ̀ de to yinyin didọ to alọnu. E ma yindọ e ma sọgan haya hotẹli de wutu wẹ gba, ṣigba e do whẹwhinwhẹ́n lọ hia to gbèdopo dọ “Whẹpo whẹdidọ lọ nado bẹjẹeji, yẹn nọ jlo nado jẹakọhẹ walọ mìtọn dogọ.” Whẹdidọ susu wẹ tindo kọdetọn dagbe gbọn alọgọ etọn gblamẹ. E yiavunlọna mi whlasusu, ṣigba e ma yí akuẹ depope to asie pọ́n gbede. To ojlẹ devo mẹ e gbẹ́ ma nado yin ahọsu na whẹdidọ 30. Etẹwutu? E dọmọ, “yẹn jlo na yí etlẹ yin adà vude wà to azọ́n mìtọn mẹ.” Eyin e ko jlo na yin ahọsu wẹ, ehe ma na yin akuẹ vude poun gba. Nuwiwa pipli Mẹdaho Olszewski tọn lẹ ma nọma yin ayidego gbọn aṣẹpatọ lẹ dali, ṣigba ehe ma hẹnalọdotena ẹn nado gọalọna mí gba.
E vẹawu nado basi zẹẹmẹ lehe mẹmẹsunnu lẹ dekunnu to aliho dagbe mẹ to whẹdidọ lẹ whenu do tọn. Mẹsusu nọ wá whẹdọhọsa lẹ nado tin to whẹdidọ lọ lẹ tẹnmẹ bo na tuli mẹmẹsunnu he yin whẹsadokọna lẹ. To ojlẹ he mẹ sọha whẹdidọ lẹ tọn yiaga hugan te, yẹn hia godonọnamẹtọ enẹlẹ bọ sọha yetọn yì nudi 30 000 to owhe dopo gblamẹ. Matin ayihaawe, ehe yin gbẹtọgun daho Kunnudetọ lẹ tọn de!
Azọ́ndenamẹ Yọyọ De
Alọhẹndotenamẹ he tin to azọ́n mítọn ji lọ yin didesẹ to 1989. Wekantẹn alahọ tọn yọyọ de yin gbigbá to owhe atọ̀n godo bo yin kinklandowiwe. Yẹn yin oylọ-basina yì finẹ nado wazọ́n to Azọ́nwatẹn Nudọnamẹ Dotowhé tọn, bọ yẹn kẹalọyi azọ́ndenamẹ enẹ po homẹhunhun po. Mí omẹ atọ̀n wẹ nọ wazọ́n dopọ nado nọgodona mẹmẹsunnu mítọn he pannukọn whẹho hùndido tọn lẹ bo gọalọna yé nado yiavunlọna teninọ yetọn he sinai do ayihadawhẹnamẹnu Klistiani tọn yetọn ji.—Owalọ lẹ 15:29.
Yẹn po asi ṣie po gọ́ na pẹdido na lẹblanulọkẹyi he mí tindo nado basi sinsẹ̀n hlan Jehovah to lizọnyizọn gbangba tọn mẹ. Nela nọ nọgodona mi bo nọ gọalọna mi to whepoponu. Yẹn dopẹ́ dọ whedepopenu he azọ́n yẹwhehọluduta tọn lẹ hẹn alọnu ṣie ján kavi yẹn yin zizedo ganpamẹ, e ma nọ wule gbede dọ yẹn ma nọ nọ̀ whégbè gba. To ojlẹ awusinyẹn tọn lẹ mẹ, e nọ miọnhomẹna mẹdevo lẹ kakati nado to apọ̀ mọ.
Di apajlẹ, to 1974, yẹn yin wiwle to pọmẹ hẹ nugopọntọ tomẹyitọ devo lẹ. Mẹmẹsunnu he mọdona nuhe jọ delẹ jlo na dọ ẹ na asi ṣie to aliho dẹẹdẹ tọn mẹ. To whenuena yé mọ ẹn, yé kanse e dọ, “Mẹmẹyọnnu Nela, be a ko wleawufo na nudepope he sọgan jọ ya?” Jẹnukọn whẹ́, awuku i na e lẹndọ yẹn ko kú wẹ. To whenuena e sè nuhe jọ na nugbo tọn, agbọ́ etọn jẹdò bọ e dọmọ: “E gbẹ́ pò to ogbẹ̀! E ma yin whla tintan die he e yin wiwle do ganpamẹ.” Mẹmẹsunnu lọ lẹ dọna mi to godo mẹ dọ pọndohlan dagbe etọn yinuwado yé ji taun.
Dile etlẹ yindọ mí jugbọn ninọmẹ he ma bọawu delẹ mẹ to ojlẹ he wayi lẹ mẹ, Jehovah nọ dona mí susugege na mí tẹdo aliho etọn go wutu. Lehe homẹ mítọn hùn do sọ nado mọdọ, viyọnnu mítọn Lidia po asu etọn Alfred DeRusha po yin Klistiani asu po asi po apajlẹ dagbenọ de. Yé ko pọ́n visunnu yetọn lẹ Christopher po Jonathan po go whẹ́n nado lẹzun devizọnwatọ klandowiwe Jiwheyẹwhe tọn lẹ, bọ ehe nọ yidogọna ayajẹ mítọn. Nọvisunnu ṣie Ryszard po nọviyọnnu ṣie Urszula po ko sọ to sinsẹ̀n taidi Klistiani nugbonọ lẹ na owhe susu.
Jehovah ma gbẹkọ mí go pọ́n gbede, podọ mí sọ jlo nado to sinsẹ̀n ẹn zọnmii po ahundopo po. Mí mọ nugbo-yinyin hogbe he tin to Psalm 37:34 mẹ lẹ tọn dọmọ: “Nọtepọn OKLUNỌ, bosọ to ali etọn yìn, E nasọ ze we daga nado dugu aigba tọn.” Mí to nukọnpọnhlan ojlẹ enẹ po ahun mítọn lẹpo po.
[Yẹdide to weda 17]
To plidopọ de ji he yin bibasi to jipa mẹmẹsunnu de tọn mẹ to Karaków, to 1964
[Yẹdide to weda 18]
Hẹ asi ṣie, Nela, po viyọnnu mítọn Lidia po, to 1968
[Yẹdide to weda 20]
Hẹ visunnu Kunnudetọ de whẹpo ahun etọn nado yin zizẹ matin hùndido
[Yẹdide to weda 20]
Hẹ Doto Wites, mẹzẹtọ-gán he nọ penukundo ahun ovi lẹ tọn zizẹ matin hùndido go, to dotowhé Katowice tọn de
[Yẹdide to weda 20]
Hẹ Nela, to 2002