Klistiani lẹ Nọ De Gigo Jehovah Tọn Hia
“Donanọ wẹ nukun mìtọn lẹ, na yé mọ: podọ na otó mìtọn lẹ na yé sè.”—MATIU 13:16.
1. Kanbiọ tẹwẹ nuyiwa Islaelivi lẹ tọn hlan Mose to Osó Sinai kọ̀n fọndote?
ISLAELIVI he pli to Osó Sinai kọ̀n lẹ tindo whẹwhinwhẹ́n lẹpo nado dọnsẹpọ Jehovah pẹkipẹki. To popolẹpo mẹ, ewọ ko tún yé dote sọn Egipti po alọ huhlọnnọ de po. E penukundo nuhudo yetọn lẹ go, bo wleawu núdùdù po osin po tọn na yé to zungbo mẹ. Enẹgodo, e na yé awhàngbigba do awhànpa Amalẹkinu he tọ́nawhàn yé lẹ tọn ji. (Eksọdusi 14:26-31; 16:2–17:13) To whenuena gbẹtọ lọ lẹ dosla do zungbo mẹ to Osó Sinai nukọn, hẹviosò po abì lẹ po dobuna yé sọmọ bọ yé sisọ. To godo mẹ, yé mọ Mose dile e to tejẹ sọn Osó Sinai ji, bọ nukunmẹ etọn to gigo Jehovah tọn dehia. Ṣogan, kakati enẹ na hẹn awuji yé bọ yé na do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn hia, yé joagọ. “Avò sọ vò yé nado wá sẹpọ [Mose].” (Eksọdusi 19:10-19; 34:30) Naegbọn yé do dibu nado mọ dohia gigo Jehovah tọn, mẹhe ko wà dagbe na yé sọmọ?
2. Naegbọn Islaelivi lẹ sọgan ko dibu to whenuena yé mọ gigo Jiwheyẹwhe tọn he Mose dehia?
2 Vlavo, nuhe ko jọ jẹnukọn lẹ wẹ zọ́n bọ Islaelivi lẹ dibu taun to nujijọ ehe mẹ. To whenuena yé desọn ojlo mẹ bo vẹtolina Jehovah gbọn awuwiwlena oyìnvu sika tọn de dali, e domẹplọnlọ yé go. (Eksọdusi 32:4, 35) Be yé plọnnu sọn mẹplọnlọ-domẹgo Jehovah tọn mẹ bo yọ́n pinpẹn etọn ya? Lala, suhugan yetọn ma wàmọ. Sẹpọ vivọnu gbẹzan etọn tọn, Mose hẹn nujijọ oyìnvu sika tọn lọ gọna nujijọ devo he mẹ Islaelivi lẹ vẹtoli te lẹ wá oflin mẹ na yé. E dọna gbẹtọ lọ lẹ dọmọ: “Mìwlẹ . . . ṣiatẹ do gbedide OKLUNỌ lọ Jiwheyẹwhe mìtọn tọn go, mìwlẹ masọ yí ì sè, kavi tuntoai hlan ogbè etọn gba. Mìwlẹ ko yin atẹṣitọ do OKLUNỌ lọ go sọn azán he gbè yẹn yọ́n mì.”—Deutelonomi 9:15-24.
3. Etẹwẹ Mose wà na nuhe dù nuṣinyọndo nukunmẹ edetiti tọn?
3 Pọ́n lehe Mose yinuwa hlan obu Islaelivi lẹ tọn gbọn. Kandai lọ dọmọ: “Whenuena Mose ko dotana hodidọ hẹ yé, e yí avọ̀-ajlalanọ de do nukunmẹ etọn ji. Ṣigba whenuena Mose yì họmẹ [gòhọtúntún lọ mẹ] to OKLUNỌ lọ nukọn nado dọho hẹ ẹ, e nọ de avọ̀-ajlalanọ lọ sẹ, kaka e do nọ jẹgbonu; ewọ bosọ jẹgbonu wá bo dọho hlan ovi Islaeli tọn lẹ enẹ he yè degbena ẹn; ovi Islaeli tọn lẹ sọ mọ nukunmẹ Mose tọn, dọ ayú nukunmẹ Mose tọn tọn to sisẹ́: Mose bosọ gọ̀ avọ̀-ajlalanọ lọ do nukunmẹ etọn ji, kaka ewọ do yì họmẹ nado dọho hẹ [Jehovah].” (Eksọdusi 34:33-35) Naegbọn Mose nọ ṣinyọnnudo nukunmẹ to whedelẹnu? Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn ehe mẹ? Gblọndo kanbiọ ehelẹ tọn sọgan gọalọna mí nado gbeje haṣinṣan mítọn titi hẹ Jehovah pọ́n.
Dotẹnmẹ Hundote He Ma Yin Yiyizan Lẹ
4. Zẹẹmẹ tẹwẹ apọsteli Paulu basi gando nukunmẹṣinyọnnu he Mose ṣinyọ́n lọ go?
4 Apọsteli Paulu basi zẹẹmẹ dọ nukunmẹṣinyọnnu he Mose ṣinyọ́n lọ tindo kanṣiṣa hẹ ninọmẹ ayiha po ahun Islaelivi lẹ tọn po. Paulu wlan dọmọ: “Ovi Islaeli tọn lẹ ma . . . sọgan pọ́n nukunmẹ Mose tọn tlintlin na gigo nukun etọn mẹ tọn wutu . . . Nukun yetọn homẹ tọn tọ́n.” (2 Kọlintinu lẹ 3:7, 14) Ninọmẹ blawu nankọtọn die! Islaelivi lẹ wẹ yin akọta dide Jehovah tọn, bọ e jlo dọ yé ni dọnsẹpọ emi. (Eksọdusi 19:4-6) Etomọṣo, yé whleawu nado pọ́n dohia gigo Jiwheyẹwhe tọn tlintlin. Kakati nado gbọn mẹdezejo owanyi tọn dali lilẹ́ ahun po ayiha yetọn lẹ po hlan Jehovah, nuyiwa yetọn lẹ dohia dọ yé ko lẹkọ sọn e dè.
5, 6. (a) Ninọmẹ dopolọ tẹwẹ tin to Ju owhe kanweko tintan tọn lẹ po Islaelivi azán Mose tọn gbè tọn lẹ po ṣẹnṣẹn? (b) Vogbingbọn tẹwẹ tin to mẹhe dotoaina Jesu po mẹhe ma wàmọ lẹ po ṣẹnṣẹn?
5 To whẹho ehe mẹ, mí mọ ninọmẹ dopolọ to owhe kanweko tintan W.M. mẹ. To ojlẹ he mẹ Paulu lẹzun Klistiani, alẹnu Osẹ́n lọ tọn ko yin tẹndiọna gbọn alẹnu yọyọ he Jesu Klisti, Mose Daho lọ, yin whẹgbọtọ na dali. To hodidọ po walọ etọn po mẹ, Jesu de gigo Jehovah tọn hia to pipé mẹ. Paulu wlan gando Jesu he yin finfọnsọnku lọ go dọmọ: “Mẹhe yin hinhọ́n gigo [Jiwheyẹwhe] tọn, podọ ojlẹmọ dodo dohia etọn tọn.” (Heblu lẹ 1:3) Dotẹnmẹ hundote jiawu nankọtọn die he Ju lẹ tindo! Yé sọgan dotoaina hodidọ ogbẹ̀ madopodo tọn lẹ sọn Ovi Jiwheyẹwhe tọn dè tlọlọ! E blawu dọ, suhugan mẹhe Jesu dọyẹwheho na lẹ tọn ma dotoai gba. Gando yé go, Jesu yihodọ sọn dọdai he Jehovah dọ gbọn Isaia gblamẹ mẹ dọmọ: “Ayiha omẹ helẹ tọn pẹ̀n, otó yetọn sọ tli na sisè, nukun yetọn wẹ yé miọn; na yé ma na do yí otó yetọn do sè, na yé ma na do yí nukun yetọn do mọ, na yé ma na do yí ayiha yetọn do tunwun, na yé ma na do diọ, na yẹn ma na do hẹnazọ̀ngbọna yé.”—Matiu 13:15; Isaia 6:9, 10.
6 Vogbingbọn he họnwun de tin to Ju ehelẹ po devi Jesu tọn lẹ po ṣẹnṣẹn, mẹhe go Jesu dọ gando dọmọ: “Donanọ wẹ nukun mìtọn lẹ, na yé mọ: podọ na otó mìtọn lẹ na yé sè.” (Matiu 13:16) Klistiani nugbo lẹ jlo vẹkuvẹku nado yọ́n Jehovah bo sẹ̀n ẹn. Yé nọ hùnhomẹ nado wà ojlo etọn, dile e yin didohia do to Biblu mẹ. Taidi kọdetọn de, Klistiani yiamisisadode lẹ nọ de gigo Jehovah tọn hia to lizọnyizọn alẹnu yọyọ tọn yetọn mẹ, podọ lẹngbọ devo lẹ nọ wà nudopolọ to lizọnyizọn Klistiani tọn yetọn mẹ ga.—2 Kọlintinu lẹ 3:6, 18.
Nuhewutu Wẹndagbe lọ Do Bẹ̀
7. Naegbọn e ma yin nupaṣamẹ dọ mẹsusu nọ gbẹ́ wẹndagbe lọ dai?
7 Dile mí ko mọ do, to azán Jesu po Mose po tọn gbè, suhugan Islaelivi lẹ tọn gbẹ́ dotẹnmẹ hundote vonọtaun he yé tindo lọ dai. Nudopolọ wẹ to jijọ to ojlẹ mítọn mẹ. Suhugan gbẹtọ lẹ tọn nọ gbẹ́ wẹndagbe he lá mí te dai. Ehe ma paṣa mí gba. Paulu wlan dọmọ: “Ṣigba eyin wẹndagbe mítọn yin ehe bẹ̀, e yin bibẹ̀ hlan mẹhe to dindọn lẹ: mẹhe mẹ yẹwhe whenu he tọn ko tọ́nnukunna nuyọnẹn mẹhe ma yise lẹ tọn.” (2 Kọlintinu lẹ 4:3, 4) Gbọnvona vivẹnudido Satani tọn lẹ nado whlá wẹndagbe lọ, mẹsusu nọ ṣinyọnnudo nukunmẹ yedetiti tọn na yé ma jlo na mọnú wutu.
8. Aliho tẹ mẹ wẹ wunvi tọ́nnukunna mẹsusu te, podọ nawẹ mí sọgan dapana nuyiwadomẹji mọnkọtọn gbọn?
8 Wunvi ko tọ́nnukunna mẹsusu to yẹhiadonu-liho. Biblu dlẹnalọdo akọta lẹ taidi mẹhe “wuntuntun [yetọn] dozinvlu, he yè hẹn zun akọ̀ devo sọn ogbẹ̀ Jiwheyẹwhe tọn mẹ, na mayọnẹn [kavi wunvi] he tin to yé homẹ tọn wutu.” (Efesunu lẹ 4:18) Whẹpo Paulu, he yọ́n Osẹ́n lọ ganji, do lẹzun Klistiani de, e yin nukuntọ́nna gbọn wunvi dali sọmọ bọ e dohomẹkẹn agun Jiwheyẹwhe tọn. (1 Kọlintinu lẹ 15:9) Ṣogan, Jehovah de nugbo lọ hia ẹ. Paulu dọmọ: “Ehe lọ tọn wutu wẹ yẹn mọ lẹblanu yí dọ to yẹn mẹ di ogán na Jesu Klisti nido yí linsinsinyẹn popo hia jẹgbonu, na ohia yé he na yí ì sè to godo mẹ na ogbẹ̀ madopodo lẹ tọn de.” (1 Timoti 1:16) Taidi Paulu, mẹsusu he diọnukunsọ nugbo Jiwheyẹwhe tọn dai lẹ to sinsẹ̀n Ẹn todin. Whẹwhinwhẹ́n dagbe dopo niyẹn nado to kunnude zọnmii etlẹ yin na mẹhe nọ diọnukunsọ mí lẹ. To ojlẹ dopolọ mẹ, gbọn Ohó Jiwheyẹwhe tọn pinplọn to gbesisọmẹ po nukunnumọjẹnumẹ etọn tintindo po dali, mí nọ yin hihọ́ basina ma nado yinuwa po wunvi po to aliho he na hẹn homẹgblena Jehovah mẹ.
9, 10. (a) Nawẹ Ju owhe kanweko tintan tọn lẹ dohia dọ yé ma jlo na plọnnu bosọ yin hẹngogonọ to pọndohlan yetọn lẹ mẹ gbọn? (b) Be nudopolọ to jijọ to Mẹylọhodotọklisti mẹ to egbehe ya? Basi zẹẹmẹ.
9 Mẹsusu ma sọgan mọnú hezeheze to gbigbọ-liho na yé ma jlo na plọnnu bosọ yin hẹngogonọ to pọndohlan yetọn lẹ mẹ wutu. Ju susu wẹ gbẹ́ Jesu po nuplọnmẹ etọn lẹ po dai na yé tẹdo Osẹ́n Mose tọn go majomajo wutu. Nugbo wẹ dọ mẹṣinṣinyan delẹ yinuwa to aliho he gbọnvo mẹ. Di apajlẹ, to fọnsọnku Jesu tọn godo, “omẹ susu to yẹwhenọ lẹ mẹ setonuna yise.” (Owalọ lẹ 6:7) Etomọṣo, gando suhugan Ju lẹ tọn go, Paulu wlan dọmọ: “Kakajẹ egbé, whedepopenu yè to Mose hia, nukunmẹṣinyọnnu de tin to ayiha yetọn ji.” (2 Kọlintinu lẹ 3:15) Vlavo Paulu yọ́n nuhe Jesu ko dọ jẹnukọn na sinsẹ̀ngán Ju lẹ dọmọ: “Mì owe wiwe lẹ dinmọ, na mì lẹndọ yé mẹ mì tindo ogbẹ̀ madopodo te wutu; podọ ehelẹ sọ wẹ yé he to kunnudena mi.” (Johanu 5:39) Owe-wiwe he yé nọ yí sọwhiwhe daho do dindona lẹ dona ko gọalọna yé nado yọnẹn dọ Jesu wẹ Mẹssia lọ. Ṣigba, Ju lẹ tindo linlẹn yetọn titi lẹ, bọ Ovi Jiwheyẹwhe tọn he nọ wà azọ́njiawu lẹ ma tlẹ sọgan diọlinlẹnna yé.
10 Nudopolọ wẹ to jijọ do mẹsusu go to Mẹylọhodotọklisti mẹ to egbehe. Taidi Ju owhe kanweko tintan tọn lẹ, “yé tindo vivẹnu Jiwheyẹwhe tọn, ṣigba e ma gbọ̀n ali oyọnẹn [he pegan] tọn gba.” (Lomunu lẹ 10:2) Dile etlẹ yindọ mẹdelẹ nọ plọn Biblu, yé ma jlo na yí nuhe e dọ lẹ sè. Yé gbẹ́ nado kẹalọyi dọ Jehovah nọ plọn omẹ etọn lẹ gbọn afanumẹ nugbonọ nuyọnẹntọ etọn, he yin Klistiani yiamisisadode lẹ gblamẹ. (Matiu 24:45) Ṣigba, míwlẹ yọnẹn dọ Jehovah to omẹ etọn lẹ plọn podọ nukunnumọjẹnumẹ nugbo Jiwheyẹwhe tọn nọ to wunhọ́n dogọ to whepoponu. (Howhinwhẹn lẹ 4:18) Gbọn dotẹnmẹ nina Jehovah nado plọn mí dali, mí nọ yin didona po oyọnẹn ojlo podọ lẹndai etọn tọn po.
11. Adà tẹwẹ yise tintindo to nujlomẹ mẹtọn kẹdẹ mẹ ko yiwà to nugbo lọ zizewhla mẹ?
11 Mẹdevo lẹ yin nukuntọ́nna na nuhe jlo yé lẹ kẹdẹ wẹ yé nọ yise wutu. E ko yin didọdai dọ mẹdelẹ na ṣàn omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ kò gọna owẹ̀n he lá yé te gando tintin-tofi Jesu tọn go. Apọsteli Pita wlan dọmọ: “Ehe wẹ yè yí ojlo do wọn,” yèdọ nugbo lọ dọ Jiwheyẹwhe hẹn singigọ wá aihọn ji to azán Noa tọn gbè. (2 Pita 3:3-6) Mọdopolọ, susu mẹhe ylọ yede dọ Klistiani lẹ tọn wẹ kẹalọyi po homẹhunhun po dọ Jehovah nọ do lẹblanu po homẹdagbe po hia bosọ nọ jonamẹ; ṣigba yé nọ wọnji kavi gbẹ́ nugbo lọ dai dọ ewọ ma na dike whẹgbledonọ ni yì majiya. (Eksọdusi 34:6, 7) Klistiani nugbo lẹ nọ dovivẹnu vẹkuvẹku nado mọnukunnujẹ nuhe Biblu plọnmẹ taun mẹ.
12. Nawẹ nuyiwa aṣa tọn ko tọ́nnukunna gbẹtọ lẹ gbọn?
12 Nuyiwa aṣa tọn lẹ ko tọ́nnukunna ṣọṣi-yitọ susu. Jesu dọna sinsẹ̀ngán azán etọn gbè tọn lẹ dọmọ: “Mìwlẹ . . . ko sọ hẹn osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn zun ovọ́ na otanhoho [kavi nuyiwa aṣa] mìtọn tọn wutu.” (Matiu 15:6) Ju lẹ yí zohunhun do hẹn sinsẹ̀n-bibasi wiwe-ṣeke gọwá to kọlilẹ sọn kanlinmọgbenu Babilọni tọn godo, ṣogan yẹwhenọ lẹ wá lẹzun goyitọ bo nọ jla yedelẹ di dodonọ. Hùnwhẹ sinsẹ̀n tọn lẹ lẹzun nuwiwa mọmọ tọn he ma nọ do gbégbò nujọnu tọn hia na Jiwheyẹwhe. (Malaki 1:6-8) To azán Jesu tọn gbè, wekantọ lẹ po Falesi lẹ po ko yí aṣa susu lẹ dogọna Osẹ́n Mose tọn. Jesu de omẹ enẹlẹ gbà taidi yẹnuwatọ lẹ na yé ko gbẹkọ nunọwhinnusẹ́n dodo tọn he ji Osẹ́n lọ sinai do lẹ go wutu. (Matiu 23:23, 24) Klistiani nugbo lẹ dona payi ma nado dike aṣa sinsẹ̀n tọn he gbẹtọ zedai lẹ ni fẹayihasẹna yé sọn sinsẹ̀n-bibasi wiwe-ṣeke kọ̀n.
‘E Mọ Ewọ He Ma Yọnmọ Lọ’
13. Aliho awe tẹlẹ mẹ wẹ Mose mọ apadewhe gigo Jiwheyẹwhe tọn te?
13 Mose biọ nado mọ gigo Jiwheyẹwhe tọn to osó ji, podọ e mọ pipotọ dohia gigo Jehovah tọn tọn. Eyin e biọ gòhọtúntún mẹ, e ma nọ ṣinyọnnudo nukunmẹ gba. Mose tindo yise taun bo jlo nado wà ojlo Jiwheyẹwhe tọn. Dile etlẹ yindọ dotẹnmẹ yin nina ẹn nado mọ apadewhe gigo Jehovah tọn to numimọ mẹ, mí sọgan dọ dọ e ko mọ Jiwheyẹwhe po nukun yise tọn lẹ po. Biblu dọ dọ Mose ‘doakọnnanu taidi dọ e mọ Ewọ he ma yọnmọ lọ.’ (Heblu lẹ 11:27; Eksọdusi 34:5-7) Podọ e de gigo Jiwheyẹwhe tọn hia, e ma yin gbọn hinhọ́n he sẹ́ sọn nukunmẹ etọn na ojlẹ de kẹdẹ dali gba, ṣigba gbọn vivẹnu he e dó nado gọalọna Islaelivi lẹ nado wá yọ́n Jehovah bosọ sẹ̀n ẹn lẹ dali ga.
14. Nawẹ Jesu mọ gigo Jiwheyẹwhe tọn gbọn, podọ etẹwẹ e hùnhomẹ nado wà?
14 To olọn mẹ, Jesu mọ gigo Jiwheyẹwhe tọn tlọlọ na owhe madosọha lẹ, yèdọ whẹpo aihọn tlẹ do yin didá. (Howhinwhẹn lẹ 8:22, 30) To ojlẹ enẹ lẹpo gblamẹ, haṣinṣan pẹkipẹki owanyi tọn doadọ̀do to ṣẹnṣẹn yé omẹ awe lẹ tọn. Jehovah Jiwheyẹwhe do owanyi he siso hugan lọ hia viplọnji nudida lẹpo tọn ehe. Taidi kọdetọn de, Jesu lọsu do owanyi sisosiso hia Jiwheyẹwhe, Ogbẹ̀-Namẹtọ etọn. (Johanu 14:31; 17:24) Owanyi pipé wẹ tin to Otọ́ lọ po Ovi lọ po ṣẹnṣẹn. Taidi Mose, Jesu hùnhomẹ nado de gigo Jehovah tọn hia to nuhe e plọnmẹ lẹ mẹ.
15. Aliho tẹ mẹ wẹ Klistiani lẹ nọ pọ́n gigo Jiwheyẹwhe tọn te?
15 Taidi Mose po Jesu po, Kunnudetọ Jiwheyẹwhe tọn he tin to aigba ji to egbehe lẹ nọ nọ̀ jejeji nado pọ́n gigo Jehovah tọn. Yé ma ko gbẹkọ wẹndagbe gigonọ lọ go gba. Apọsteli Paulu wlan dọmọ: ‘Whenuena e na gọ̀ do Jehovah dè [nado wà ojlo etọn], yè na bẹ nukunmẹṣinyọnnu lọ sẹ.’ (2 Kọlintinu lẹ 3:16) Mí nọ plọn Owe-wiwe na mí jlo na wà ojlo Jiwheyẹwhe tọn wutu. Gigo he nọ sọawuhia to nukunmẹ Ovi Jehovah tọn podọ Ahọlu yiamisisadode lọ Jesu Klisti tọn ji nọ hẹn awuji mí bọ mí nọ hodo apajlẹ etọn. Taidi Mose podọ taidi Jesu, mí ko yin didona po lizọnyizọn de po, bo nọ plọnnu mẹdevo lẹ dogbọn Jiwheyẹwhe gigonọ he sẹ̀n mí te lọ dali.
16. Naegbọn e do yin dona de dọ mí yọ́n nugbo lọ?
16 Jesu hodẹ̀ dọmọ: “Yẹn dopẹna we, Otọ́ E . . . , na hiẹ sọ́ onú helẹ whlá do nuyọnẹntọ lẹ, podọ do [zinzintọ] lẹ, bo do yé hia na ovivu lẹ.” (Matiu 11:25) Jehovah nọ na nukunnumọjẹnumẹ lẹndai po jẹhẹnu etọn lẹ po tọn hlan mẹhe yin ahundoponọ bosọ whiwhẹ to ahun mẹ lẹ. (1 Kọlintinu lẹ 1:26-28) Mí ko wá hihọ́ etọn glọ, bọ e to mí plọn na ale mítọn—na mí nido duale ogbẹ̀ mítọn tọn to gigọ́mẹ. Mì gbọ mí ni yí dotẹnmẹ hundote lẹpo zan nado dọnsẹpọ Jehovah pẹkipẹki, bo nọ dopẹ́ na awuwledainanu susugege etọn lẹ he nọ gọalọna mí nado yọ́n ẹn ganji dogọ.
17. Nawẹ mí nọ yọ́n jẹhẹnu Jehovah tọn lẹ to gigọ́mẹ dogọ gbọn?
17 Paulu kanwehlan Klistiani yiamisisadode lẹ dọmọ: ‘Matin nukunmẹṣinyọnnu mí to gigo Jehovah tọn dehia taidi to mẹpọ́nnu de mẹ bosọ yin didiọ do apajlẹ dopolọ mẹ sọn gigo mẹ jẹ gigo mẹ.’ (2 Kọlintinu lẹ 3:18) Vlavo mí tindo todido olọn mẹ tọn kavi aigba ji tọn, lehe mí yọ́n jẹhẹnu Jehovah tọn lẹ dile yé yin didohia to Biblu mẹ ganji do sọ, mọwẹ mí nọ tin taidi ewọ do niyẹn. Eyin mí yí pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn do lẹnnupọndo gbẹzan, lizọnyizọn po nuplọnmẹ Jesu Klisti tọn lẹ po ji, mí na do jẹhẹnu Jehovah tọn lẹ hia to gigọ́mẹ dogọ. Ayajẹ nankọ die nado yọnẹn dọ mí nọ hẹn pipà wá na Jiwheyẹwhe mítọn, mẹhe mí to tintẹnpọn nado de gigo etọn hia!
Be Hiẹ Flin Ya?
• Naegbọn Islaelivi lẹ dibu nado pọ́n gigo Jiwheyẹwhe tọn he Mose dehia?
• Aliho tẹlẹ mẹ wẹ wẹndagbe lọ “bẹ̀” to owhe kanweko tintan mẹ podọ to azán mítọn gbè te?
• Nawẹ mí nọ de gigo Jiwheyẹwhe tọn hia gbọn?
[Yẹdide to weda 19]
Islaelivi lẹ ma sọgan pọ́n nukunmẹ Mose tọn tlintlin
[Yẹdide to weda 21]
Taidi Paulu, mẹsusu he diọnukunsọ nugbo Jiwheyẹwhe tọn dai lẹ to sinsẹ̀n Ẹn todin
[Yẹdide to weda 23]
Devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ nọ hùnhomẹ nado de gigo Jiwheyẹwhe tọn hia