Míwlẹ Na Nọ Zinzọnlin to Oyín Jehovah Jiwheyẹwhe Mítọn Tọn Mẹ
‘Míwlẹ na nọ zinzọnlin to oyín Jehovah Jiwheyẹwhe mítọn tọn mẹ kakadoi podọ doidoi.’—MIKA 4:5.
1. Na nuhe dù walọ dagbe tintindo, nawẹ onú lẹ te do to azán Noa tọn gbè, podọ nawẹ Noa gbọnvo gbọn?
ENỌKU wẹ yin omẹ tintan he Biblu dlẹnalọdo taidi mẹhe zinzọnlin hẹ Jiwheyẹwhe. Omẹ awetọ wẹ Noa. Kandai Biblu tọn dọna mí dọ: “Noa yin dodonọ bo pé to whẹndo etọn lẹ mẹ: Noa sọ zinzọnlin hẹ Jiwheyẹwhe.” (Gẹnẹsisi 6:9) To ojlẹ Noa tọn mẹ, gbẹtọvi lẹ to paa mẹ ko jo sinsẹ̀n-bibasi wiwe ṣeke lọ do. Angẹli ylankan he wleawuna kọndopọ agọ̀ hẹ yọnnu lẹ bo ji ovi he nọ yin yiylọdọ Nẹfilimi, “mẹgángán,” kavi “sunnu he diyin” azán enẹlẹ gbè tọn lẹ sọ hẹn ninọmẹ lọ ylan pete. Abajọ bọ aigba do gọ́ na danuwiwa! (Gẹnẹsisi 6:2, 4, 11) Ṣogan, Noa do ede hia taidi mẹhe pé kavi he ma tindo mọdọ bosọ yin “yẹwhehodọtọ dodo tọn.” (2 Pita 2:5) To whenuena Jiwheyẹwhe degbena ẹn nado gbá aki de he na hlá ogbẹ̀ lẹ dote, Noa setonu bo ‘basi kẹdẹdi enẹ he Jiwheyẹwhe ko degbena ẹn lẹpo; mọ wẹ e basi do pẹpẹ.’ (Gẹnẹsisi 6:22) Na nugbo tọn, Noa zinzọnlin hẹ Jiwheyẹwhe.
2, 3. Apajlẹ dagbe tẹwẹ Noa zedai na mí to egbehe?
2 Paulu yí Noa dogọ todohukanji kunnudetọ nugbonọ lẹ tọn to whenuena e wlan dọmọ: “Gbọn yise dali Noa, whenuena yè dohia nuhe yè ma ko mọ lẹ tọn na ẹn sọn Jiwheyẹwhe dè, le obu di i, e wleawu ohún aki tọn dai na whlẹngán owhé etọn tọn: gbọn ehe tọn dali e gblewhẹdo aihọn, bosọ lẹzun whédutọ dodo he tin gbọn yise dali tọn.” (Heblu lẹ 11:7) Apajlẹ dagbe nankọtọn die! Jide he Noa tindo dọ ohó Jehovah tọn lẹ na mọ hẹndi zọ́n bọ e yí whenu, huhlọn, po nutindo etọn lẹ po zan to tonusisena gbedide Jiwheyẹwhe tọn lẹ mẹ. Mọdopolọ to egbehe, mẹsusu wẹ gbẹkọ dotẹnmẹ hundote agbasanu bibẹpli aihọn ehe tọn lẹ go bo nọ yí whenu, huhlọn, po nutindo yetọn lẹ po zan to tonusisena gbedide Jehovah tọn lẹ mẹ. Yise yetọn jẹna pipà bo nasọ dekọtọn do whlẹngán yedetiti po mẹdevo lẹ po tọn mẹ.—Luku 16:9; 1 Timoti 4:16.
3 Dile e vẹawu na Enọku, tọgbo Noa tọn, he ji mí dọhodo to hosọ he jẹnukọn mẹ nado yí yise zan do, mọ wẹ e na ko vẹawu na Noa po whẹndo etọn po do ga. To azán Noa tọn gbè dile e yin do to ojlẹ Enọku tọn mẹ, sinsẹ̀n-basitọ nugbo lẹ whè to sọha mẹ—yèdọ omẹ ṣinatọ̀n poun wẹ do nugbonọ-yinyin hia bo lùn Singigọ lọ tọ́n. Noa dọyẹwheho dodo tọn to aihọn he gọ́ na danuwiwa po fẹnnuwiwa po de mẹ. Humọ, ewọ po whẹndo etọn po gbá aki daho blibata owhlẹnọ de to awuwle mẹ na singigọ globu tọn, dile etlẹ yindọ mẹde ma ko mọ singigọ mọnkọtọn pọ́n to whenuho mẹ. Enẹ dona ko taidi nulunu taun to nukun mẹhe to yé pọ́n lẹ tọn mẹ.
4. Awugbopo mẹhe nọgbẹ̀ to azán Noa tọn gbè lẹ tọn tẹ ji wẹ Jesu zinnudo?
4 Ojlofọndotenamẹnu wẹ e yin nado yọnẹn dọ to whenuena Jesu to alọdlẹndo azán Noa tọn gbè, e ma dọhodo danuwiwa, sinsẹ̀n lalo, kavi fẹnnuwiwa whenẹnu tọn ji gba—dile etlẹ yindọ onú enẹlẹ gbayipe taun. Nuṣiwa he ji Jesu zinnudo wẹ awugbopo gbẹtọ lẹ tọn nado setonuna avase he to yinyin nina lọ. E dọ dọ yé to “dùdù, bo to nùnù, bo to alọwle, bosọ to nina to alọwiwle mẹ, kakajẹ azán he gbè Noa biọ ohún mẹ.” Etẹwẹ ylan to dùdù, nùnù, alọwle, po nina to alọwiwle mẹ po mẹ? Mẹhe gbẹ́ owẹ̀n Noa tọn dai lẹ lẹndọ nuhe “sọgbe to jọwamọ-liho” wẹ onú ehelẹ yin! Ṣigba singigọ ja, podọ Noa to yẹwheho dodo tọn dọ. Ohó etọn lẹ po walọyizan etọn po dona ko yin avase de na yé. Ṣogan, yé “masọ yọnẹn kaka singigọ do wá, bo plọ́ yé omẹ pó yì.”—Matiu 24:38, 39.
5. Jẹhẹnu tẹlẹ wẹ Noa po whẹndo etọn po dona tindo?
5 Eyin mí lẹnnupọndo nuhe jọ to ojlẹ enẹlẹ mẹ ji, mí na mọ nuyọnẹn he tin to aliho gbẹzan tọn he Noa de mẹ. Nalete, jẹnukọnna Singigọ lọ, e na biọ adọgbigbo nado gbọnvo na mẹhe pò lẹpo. Noa po whẹndo etọn po dona tindo yise he dolido nado sọgan gbá aki blibata lọ bo yí kanlin wunmẹwunmẹ lẹ gọ́ e mẹ. Be delẹ to nugbonọ vude enẹlẹ mẹ sọgan ko jlo dọ yé ni ma yin ayidego sọmọ bo zan gbẹzan he “sọgbe to jọwamọ-liho” poun ya? Eyin linlẹn mọnkọtọn lẹ tlẹ wá ayiha yetọn mẹ, yé ma dekanpona tenọgligo hinhẹn yetọn gba. To owhe susu tlala godo—yèdọ owhe he sù taun hugan dehe depope mítọn dona yí do doakọnnanu to aihọn ylankan ehe mẹ—yise Noa tọn gọalọna ẹn nado lùn Singigọ lọ tọ́n. Ṣigba, Jehovah hẹn whẹdida ṣẹ do mẹhe to gbẹzan he “sọgbe to jọwamọ-liho” zan bo masọ payi zẹẹmẹ ojlẹ he mẹ yé to gbẹnọ te tọn go lẹpo ji.
Aigba Sọ Vọ́ Gọ́ Na Danuwiwa
6. To Singigọ lọ godo, ninọmẹ tẹwẹ gbọṣi aimẹ?
6 To whenuena osin lọ lẹ hú godo, gbẹtọvi lẹ bẹ gbẹzan yọyọ de jẹeji. Ṣigba, gbẹtọ lẹ gbẹ́ yin mapenọ, podọ “ayilinlẹn ayiha gbẹtọ tọn” zindonukọn nado yin ‘oylan sọn ovu etọn.’ (Gẹnẹsisi 8:21) Gbọnvona enẹ, aovi lẹ gbẹ́ to nuyiwa po huhlọn po dile etlẹ yindọ yé ma sọgan ze agbasa gbẹtọ tọn lẹ dó ba. Aihọn gbẹtọvi kanylantọ lẹ tọn dohia to niyaniya mẹ dọ e “mlọnai to mẹylankan lọ mẹ,” podọ dile e te do to egbehe, sinsẹ̀n-basitọ nugbo lẹ dona diahi hẹ “bublu Lẹgba tọn” kavi ayiha wintinwintin etọn lẹ.—1 Johanu 5:19; Efesunu lẹ 6:11, 12.
7. Nawẹ danuwiwa sudeji to Singigọ lọ godo gbọn?
7 To Singigọ lọ godo, gbẹtọ lẹ ko sọ hẹn danuwiwa gọ́ aigba ji whladopo dogọ, e whè gbau sọn ojlẹ Nimlọdi tọn mẹ. Humọ, danuwiwa enẹ ko sudeji dile gbẹtọ lẹ jideji bọ nukọnyiyi sọ tin to azọ́n nuyọnẹn wintinwintin tọn mẹ. To hohowhenu, ohí, owhán, akotonpẹ, ogá, po awhàn-kẹkẹ lẹ po wẹ gbẹtọ lẹ nọ yizan. To agọe, awhànfunnu voovo miyọnnọ lẹ, osò daho po pẹvi po, ko yin yiyizan to bẹjẹeji owhe kanweko 20tọ lọ tọn mẹ. To Wẹkẹ Whàn I whenu, awhànfunnu yọyọ mẹhẹnjọsi tọn lẹ wẹ yin yiyizan, taidi agahun awhàn tọn, awhànhún he nọ dà bọmbu dahodaho lẹ, tọ̀glọhun awhàn tọn po ozi mẹhusudo tọn lẹ po. To awhàn enẹ mẹ, awhànfunnu ehelẹ hù gbẹtọ livi susu lẹ. Be ehe lẹpo wá aimẹ gbọn kosọ dali wẹ? Lala.
8. Nawẹ Osọhia 6:1-4 ko mọ hẹndi yí gbọn?
8 To 1914, Jesu yin zizedo ofìn ji taidi Ahọlu Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn to olọn mẹ bọ “azán Oklunọ tọn” lọ bẹjẹeji. (Osọhia 1:10) To numimọ he yin linlin etọn na to owe Osọhia tọn de mẹ, Jesu yin didohia taidi Ahọlu awhàngbatọ he to osọ́ wéwé de kùn. Osọ́nọ devo lẹ hodo e, bọ dopodopo yetọn nọtena dindọ̀n de na gbẹtọvi lẹ. Dopo to yé mẹ hẹ́ osọ́ vẹẹ ji bo yin didọna “nado de jijọho sọn aigba ji, podọ na yé ni to yenọzo hù: yè sọ yí ohí daho de do alọ mẹ na ẹn.” (Osọhia 6:1-4) Osọ́ ehe po mẹhe hẹ́ e ji po nọtena awhàn, podọ ohí daho lọ nọtena obá daho he mẹ awhàn egbezangbe tọn po awhànfunnu huhlọnnọ etọn lẹ po ko yiaga bo vàmẹ sudo jẹ. To egbehe, awhànfunnu enẹlẹ bẹ bọmbu nuzanusẹvaun tọn, he dopodopo sọgan hù omẹ livi susu dopọ po agahun he sọgan yìn bọmbu enẹlẹ hlan fihe dẹn na kilomẹtlu fọtọ́n susu lẹ po hẹn, gọna awhànfunnu adínọ gigẹdẹ he nọ hù mẹsusu dopọ ji lẹ.
Mí Nọ Payi Avase Jehovah Tọn lẹ Go
9. Nawẹ aihọn egbehe tọn taidi dehe tin jẹnukọnna Singigọ lọ gbọn?
9 To azán Noa tọn gbè, Jehovah và gbẹtọ lẹ sudo na danú sẹhundaga he Nẹfilimi lẹ nọ whàn mẹylankan lẹ nado wà wutu. To azán mítọn gbè lo? Be danuwiwa depò to aigba ji hú lehe e te do to whenẹnu wẹ ya? Paali! Humọ, kẹdẹdile e te do to azán Noa tọn gbè, gbẹtọ lẹ zindonukọn po nuwiwa egbesọ tọn yetọn lẹ po to egbehe bo to tintẹnpọn nado zan gbẹzan he “sọgbe to jọwamọ-liho,” bosọ gbẹ́ nado payi avase he to yinyin nina lẹ go. (Luku 17:26, 27) To whelọnu lo, be whẹwhinwhẹ́n depope tin nado tindo ayihaawe dọ Jehovah na hẹn vasudo wá gbẹtọvi lẹ ji whladopo dogọ wẹ ya? Lala.
10. (a) Avase tẹwẹ yin nina pludopludo to dọdai Biblu tọn mẹ? (b) Aliho nuyiwa tọn dopo akàn tẹwẹ yin nuyọnẹnnu to egbehe?
10 Owhe kanweko susu jẹnukọnna Singigọ lọ, Enọku dọ dọdai vasudo he na wá to azán mítọn gbè tọn. (Juda 14, 15) Jesu lọsu dọho gando “nukunbibia daho” he ja lọ go. (Matiu 24:21) Yẹwhegán devo lẹ na avase gando ojlẹ enẹ go. (Ezekiẹli 38:18-23; Daniẹli 12:1; Joẹli 2:31, 32) Podọ to owe Osọhia tọn mẹ, zẹẹmẹ vasudo godo tọn enẹ tọn yin bibasi na mí hezeheze. (Osọhia 19:11-21) Taidi Noa, dopodopo mítọn lẹ yí zohunhun do to yẹwheho dodo tọn dọ. Mí nọ payi avase Jehovah tọn lẹ go bo nọ gbọn owanyi dali gọalọna kọmẹnu mítọn lẹ nado wà nudopolọ. Enẹwutu, taidi Noa, mí nọ zinzọnlin hẹ Jiwheyẹwhe. Na nugbo tọn, dandannu wẹ e yin dọ mẹdepope he jlo na nọgbẹ̀ ni to zọnlinzin hẹ Jiwheyẹwhe zọnmii. Nawẹ mí sọgan wà enẹ mahopọnna kọgbidinamẹnu egbesọegbesọ tọn lẹ gbọn? Mí dona tindo yise he dolido to hẹndi lẹndai Jiwheyẹwhe tọn mẹ.—Heblu lẹ 11:6.
To Zọnlinzin hẹ Jiwheyẹwhe Zọnmii to Ojlẹ Tukla Tọn lẹ Mẹ
11. Aliho tẹ mẹ wẹ mí nọ hodo apajlẹ Klistiani owhe kanweko tintan whenu tọn lẹ te?
11 To owhe kanweko tintan whenu, Klistiani yiamisisadode lẹ yin alọdlẹndo taidi omẹ “aliho he ji” tọn lẹ. (Owalọ lẹ 9:2) Aliho gbẹzan yetọn tọn lẹpo wẹ sinai do yise to Jehovah po Jesu Klisti po mẹ ji. Yé zinzọnlin to aliho he Ogán yetọn zedai lọ mẹ. To egbehe, Klistiani nugbonọ lẹ nọ wà nudopolọ.
12. Etẹwẹ jọ to whenuena Jesu na núdùdù gbẹtọgun de to azọ́njiawu-liho godo?
12 Nujijọ he wá aimẹ to lizọnyizọn Jesu tọn whenu do nujọnu-yinyin yise tọn hia. To gbèdopo, Jesu na núdùdù gbẹtọgun he diblayi 5 000 to azọ́njiawu-liho. Awuji gbẹtọ lẹ bọ homẹ yetọn sọ hùn. Ṣigba, doayi nuhe jọ bọdego lọ go. Mí hia dọmọ: “Whenuena gbẹtọ lẹ mọ ohia he e basi, yé dọmọ, Nugbo, ehe wẹ yẹwhegán he ja aihọn mẹ lọ. Enẹwutu whenuena Jesu tunwun dọ yé pọ́ yíyí huhlọn do hẹn ẹn do basi ahọlu, e sọ vọ́ gọyì osó de ji ewọ dopo kẹdẹ.” (Johanu 6:10-15) E sẹtẹn yì fidevo to ozán enẹ mẹ. Mẹsusu sọgan ko jẹflumẹ na Jesu gbẹ́ nado lẹzun ahọlu wutu. To popolẹpo mẹ, e saa ko dohia dọ ewọ tindo nuyọnẹn daho nado yin ahọlu bosọ tindo huhlọn lọ nado hẹn pekọwana nuhudo gbẹtọ lẹ tọn. Ṣigba, ojlẹ lọ ma ko sọ na Jehovah nado yí ì do basi Ahọlu. Gbọnvona enẹ, Ahọluduta Jesu tọn na yin to olọn mẹ, e ma yin to aigba ji gba.
13, 14. Pọndohlan tẹwẹ nuyiwa mẹsusu tọn dohia dọ yé tindo, podọ nawẹ yise yetọn yin whiwhlepọn gbọn?
13 Etomọṣo, gbẹtọgun lọ lẹ dómọna Jesu janwẹ bo mọ ẹn “to awà awetọ ohù tọn” ji, dile Johanu dọ do. Naegbọn yé do dómọna ẹn to whenuena e ko gbẹ́ nado yin yíyí do doahọlu? Nuyiwa mẹsusu tọn dohia dọ yé pọnnu hlan to agbasa-liho, bo to nùzindo awuwledainanu agbasa tọn he Jehovah ko basi to zungbo mẹ to azán Mose tọn gbè lẹ ji. Ojlo yetọn wẹ yindọ Jesu ni zindonukọn nado to awuwledainanu agbasa tọn lẹ basi na yé. To mẹwhinwhàn agọ̀ yetọn lẹ mimọ hlan mẹ, Jesu jẹ nugbo gbigbọmẹ tọn he sọgan diọ linlẹn yetọn lẹ plọn yé ji. (Johanu 6:17, 24, 25, 30, 31, 35-40) Taidi kọdetọn de, mẹdelẹ hlunnudọ do e go, titengbe to whenuena e na apajlẹ ehe dọmọ: “Nugbo, nugbo, wẹ yẹn dọ hlan mì, Adavo mì dù olàn Ovi gbẹtọ tọn tọn, bosọ nù ohùn etọn, mì ma tindo ogbẹ̀ to mì mẹ gba. Mẹdepope he dù olàn ṣie, bosọ nù ohùn ṣie, e tindo ogbẹ̀ madopodo; yẹn nasọ fọ́n ẹn dote to azán podo gbè.”—Johanu 6:53, 54.
14 Apajlẹ Jesu tọn lẹ nọ saba whàn gbẹtọ lẹ nado dohia vlavo eyin yé jlo na zinzọnlin hẹ Jiwheyẹwhe nugbonugbo. Apajlẹ ehe yí lẹndai dopolọ wà. E de nuhe tin to ahun yetọn mẹ jẹ gbangba. Mí hia dọmọ: “Susu to nuplọntọ etọn lẹ mẹ, whenuena yé sè ehe, yé dọmọ, Ohó he sinyẹnawu tlala wẹ ehe; mẹnu wẹ sọgan sè e?” Jesu basi zẹẹmẹ yinukọn dogọ dọ yé dona mọnukunnujẹ nuhe dọ e te mẹ to gbigbọ-liho. E dọmọ: “Gbigbọ wẹ nagbẹ̀mẹ; agbasa ma doale de: ohó he yẹn dọ hlan mì nẹlẹ, gbigbọ wẹ yé, ogbẹ̀ wẹ yé.” Ṣogan, mẹsusu ma dotoai. Linlin lọ dọmọ: “Ehe ji wẹ susu to nuplọntọ etọn lẹ mẹ gọ̀ do godo, bo masọ zọ̀n hẹ ẹ ba.”—Johanu 6:60, 63, 66.
15. Pọndohlan dagbe tẹwẹ hodotọ Jesu tọn delẹ tindo?
15 Ṣigba, e ma yin devi Jesu tọn lẹpo wẹ yinuwa to aliho enẹ mẹ gba. Nugbo wẹ dọ devi nugbonọ etọn lẹ ma mọnukunnujẹ nuhe e ko dọ lẹ mẹ ganji. Etomọṣo, yé ma hẹn jidide yetọn bu to Jesu mẹ gba. Pita, dopo to devi nugbonọ enẹlẹ mẹ, dọ numọtolanmẹ mẹhe pò lẹpo tọn to whenuena e dọmọ: “Oklunọ, mẹnu dè míwlẹ na yì? Hiẹ wẹ tindo ohó ogbẹ̀ madopodo tọn.” (Johanu 6:68) Pọndohlan dagbe nankọtọn die, podọ lehe enẹ yin apajlẹ dagbe de do sọ!
16. Nawẹ mí sọgan yin whiwhlepọn gbọn, podọ pọndohlan dagbe tẹwẹ mí dona tindo?
16 To egbehe, mílọsu lẹ sọgan yin whiwhlepọn dile devi dowhenu tọn enẹlẹ yin whiwhlepọn do. To whẹho mítọn mẹ, nugbo lọ dọ opagbe Jehovah tọn lẹ ma to hẹndi mọyi to niyaniya mẹ dile mí na ko jlo do sọgan hẹn mí jẹflumẹ. Mí sọgan lẹndọ zẹẹmẹ Owe-wiwe tọn lẹ to owe sinai do Biblu ji mítọn lẹ mẹ sinyẹnawu nado mọnukunnujẹemẹ. Walọ Klistiani hatọ de tọn sọgan paṣa mí. Be nuhe sọgbe wẹ e na yin nado doalọtena zọnlinzinzin hẹ Jiwheyẹwhe na whẹwhinwhẹ́n mọnkọtọn lẹ wutu ya? Paali! Devi he jo Jesu do lẹ pọ́n onú lẹ hlan to agbasa-liho. Mí ma dona dike onú dopolọ ni jọ do mí go.
‘Míwlẹ Ma Tin to Yé He to Agọjoyigodo lẹ mẹ Gba’
17. Etẹwẹ na gọalọna mí nado to zọnlinzin hẹ Jiwheyẹwhe zọnmii?
17 Apọsteli Paulu wlan dọmọ: ‘Owe-wiwe lẹpo yin gbingbọ́n sọn Jiwheyẹwhe dè.’ (2 Timoti 3:16) Jehovah dọna mí hezeheze to Biblu mẹ dọmọ: “Ehe wẹ aliho [lọ], mì zinzọnlin to e mẹ.” (Isaia 30:21) Tonusisena Ohó Jiwheyẹwhe tọn na gọalọna mí nado ‘payi lehe mí to zọnlinzin do go ganji.’ (Efesunu lẹ 5:15) Biblu pinplọn po ayihamẹlinlẹnpọn do nuhe mí plọn lẹ ji po nọ hẹn mí penugo nado “to zọnlinzin to nugbo lọ mẹ [zọnmii].” (3 Johanu 3) Na nugbo tọn, dile Jesu dọ do, ‘gbigbọ wẹ nọ nagbẹ̀mẹ; agbasa ma doale depope.’ Anademẹ dejidego dopo akàn he mí sọgan yí do deanana afọdide mítọn lẹ wẹ dehe wá sọn Jehovah dè, ehe mí nọ mọyi gbọn Ohó etọn, gbigbọ etọn, po titobasinanu etọn po gblamẹ.
18. (a) Etẹwẹ mẹdelẹ nọ gbọn nululu dali wà? (b) Yise nankọtọn wẹ mí tindo?
18 To egbehe, mẹhe jẹ nuhlundọ ji na onú lẹ pinpọ́n hlan to agbasa-liho kavi nukundido he ma mọ hẹndi yí wutu lẹ nọ saba lẹhlan aihọn lọ mẹ nado doafọna gbẹdudu. Na yé ko hẹn linlẹn niyaniya-yinyin tọn yetọn bu wutu, yé ma mọ nuhudo lọ nado ‘to alihọ́’ gba, podọ yé de nado doafọna yanwle ṣejannabi tọn lẹ kakati nado ze Ahọluduta lọ do otẹn tintan mẹ. (Matiu 24:42) Nulunu daho wẹ e yin nado zinzọnlin to aliho enẹ mẹ. Doayi nuhe apọsteli Paulu dọ go: “Míwlẹ ma tin to yé he to agọjoyigodo hlan dindọ̀n mẹ lẹ gba; adavo yé he yise hlan whlẹngán ayiha tọn.” (Heblu lẹ 10:39) Taidi Enọku po Noa po, mí to gbẹnọ to ojlẹ hunyanhunyan tọn lẹ mẹ, ṣigba taidi yewlẹ, mí tindo lẹblanulọkẹyi lọ nado zinzọnlin hẹ Jiwheyẹwhe. Gbọn mọwiwà dali, mí tindo nukundido dejidego dọ opagbe Jehovah tọn lẹ na mọ hẹndi, dọ mẹylankan lẹ na yin vivasudo, bọ aihọn yọyọ dodo tọn de na yin hinhẹnwa. Nukundido jiawu nankọtọn die!
19. Nawẹ Mika basi zẹẹmẹ gbemima sinsẹ̀n-basitọ nugbo lẹ tọn gbọn?
19 Yẹwhegán Mika dọho to gbọdo glọ dọ akọta aihọn tọn lẹ na to “zọnlinzin omẹ dopodopo to oyín yẹwhe etọn tọn mẹ.” Enẹgodo e dọ gando ede po sinsẹ̀n-basitọ nugbonọ devo lẹ po go dọmọ: “Míwlẹ bo nasọ nọ zinzọnlin to oyín [Jehovah] Jiwheyẹwhe mítọn tọn mẹ kakadoi podọ doidoi.” (Mika 4:5) Eyin gbemima dopolọ wẹ a tindo hẹ Mika, dọnsẹpọ Jehovah pẹkipẹki mahopọnna lehe aihọn lọ sọgan gọ́ na hunyanhunyan do. (Jakobu 4:8) Mọwẹ, mì gbọ ojlo ahundoponọ dopodopo mítọn lẹ tọn ni yin nado zinzọnlin hẹ Jehovah Jiwheyẹwhe mítọn todin podọ kakadoi, yèdọ doidoi!
Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?
• Aliho tẹlẹ mẹ wẹ azán Noa tọn lẹ tin taidi egbehe tọn lẹ te?
• Aliho nuyiwa tọn tẹwẹ Noa po whẹndo etọn po hodo, podọ nawẹ mí sọgan hodo apajlẹ yise yetọn tọn gbọn?
• Pọndohlan agọ̀ tẹwẹ hodotọ Jesu tọn delẹ dohia?
• Etẹwẹ Klistiani nugbo lẹ magbe nado wà?
[Yẹdide to weda 20]
Dile e te do to azán Noa tọn gbè, gbẹtọ lẹ hẹn alọnu ján to nuwiwa egbesọ tọn yetọn lẹ mẹ
[Yẹdide to weda 21]
Taidi lilatọ Ahọluduta lọ tọn lẹ, ‘míwlẹ ma tin to yé he to agọjoyigodo lẹ mẹ gba’