Eyin Hiẹ to Aṣẹpipa Yizan, Nọ Hodo Apajlẹ Klisti Tọn
TO OWHE delẹ die, dodinnanu de he yin bibasi gando walọ gbẹtọ tọn go hẹn kọdetọn ojlofọndotenamẹ tọn lẹ wá. Mẹhe yin yiyizan lẹ yin mimá do pipli awe mẹ. Pipli dopo yin dide taidi gàntọ-ṣọ́tọ lẹ bo yin dide do pipli awetọ lọ, he yin dide nado yin gàntọ lẹ ji. Etẹwẹ yin kọdetọn lọ?
“To azán vude poun gblamẹ,” wẹ linlin lọ dọ, “suhugan [gàntọ-ṣọ́tọ lọ lẹ] tọn lẹzun kanylantọ po nukunvandomẹtọ po, bo nọ sayanamẹ gbọzangbọzan, to whenuena gàntọ lọ lẹ lẹzun taliaitọ po tonusetọ mlẹnmlẹn po.” Tadona he kọ̀n dodinnanutọ lọ lẹ wá wẹ yindọ: Mẹdepope wẹ sọgan jai jẹ omọ̀ aṣẹpipa ṣiṣizan tọn mẹ.
Yíyí Aṣẹpipa Zan Podọ Ṣiṣi I Zan
Na nugbo tọn, yíyí aṣẹpipa zan to aliho he sọgbe mẹ sọgan dekọtọn do dagbe mẹ. E sọgan wleawuna anademẹ dagbe bo sọgan hẹn ale wá to agbasa-liho, to numọtolanmẹ-liho, podọ to gbigbọ-liho. (Howhinwhẹn lẹ 1:5; Isaia 48:17, 18) Etomọṣo, dile dodinnanu he yin nùdego to bẹjẹeji lọ dohia do, owù lọ tin to finẹ tẹgbẹ̀ nado nọ zẹ̀pá to aṣẹpipa yiyizan mẹ. Biblu dlẹnalọdo owù ehe to whenuena e dọmọ: “Whenuena mẹylankan dugán, gbẹtọ lẹ nọ blawu.”—Howhinwhẹn lẹ 29:2; Yẹwhehodọtọ 8:9.
Aṣẹpipa mẹtọn ṣiṣizan yin owùnu de, eyin etlẹ yin bibasi po yanwle dagbe po. Di apajlẹ, to agọe, pipli mẹplọntọ sinsẹ̀n tọn de to Irlande vẹvẹ to gbangba na aliho he mẹ mẹplọntọ delẹ ko ṣì aṣẹpipa yetọn zan do ovi he go yé to nukunpedo lẹ ji do wutu. Matin ayihaawe, yanwle susu mẹplọntọ ehelẹ tọn ma yin nado ylanhùn gba, ṣigba aliho he delẹ to yé mẹ yizan yin awugblenamẹ tọn. Linlinwe dopo na linlin dọ “ovi susu lẹ [ko] yin awugblena to aliho delẹ mẹ gbọn aliho kanyinylan po fifiẹ zẹjlẹgo po tọn he susu mẹplọntọ [he linlinwe lọ ylọdọ] mẹmẹsunnu lẹ nọ yizan dali.” (The Irish Times) To whelọnu lo, nawẹ hiẹ sọgan yí aṣẹpipa zan gbọn nado sọgan whàn mẹdevo lẹ nado wà nuhe go yé pé kakati nado yàn yé dogbé kavi gbleawuna yé gbọn hogbe kavi nuyiwa towe dali?—Howhinwhẹn lẹ 12:18.
“Aṣẹ Lẹpo” Yin Nina Jesu Klisti
Lẹnnupọndo apajlẹ Jesu Klisti tọn ji. Ojlẹ vude whẹpo e do hẹji yì olọn mẹ, e dọna devi etọn lẹ dọmọ: ‘Aṣẹ lẹpo wẹ yè ko jo hlan mi to olọn mẹ podọ to aigba ji.’ (Matiu 28:18) Be enẹ fọ́n obu do homẹ na devi lẹ wẹ ya? Be yé lẹndọ Jesu lọsu na jẹ gbigbọ dopolọ dohia ji taidi Sesali Lomu tọn lẹ, he yin yinyọnẹn nado nọ yí huhlọn do hẹn kẹntọ yetọn kavi atẹṣitọ lẹ litai wẹ ya?
Kandai Biblu tọn na gblọndo madoadudẹ́ji dọ lala! Jesu Klisti nọ yí aṣẹpipa zan to aliho he mẹ Otọ́ etọn nọ basi te pẹpẹ. Dile etlẹ yindọ Jehovah wẹ yin ganhunupotọ Nupojipetọ jlọjẹnọ wẹkẹ lọ tọn, sinsẹ̀n-bibasi sọn ojlo mẹ wá wẹ e nọ jlo sọn mẹjidugando etọn lẹ si, e ma yin tonusise mọmọ, sijọsijọ tọn, kavi gánnugánnu tọn gba. (Matiu 22:37) Jehovah ma nọ ṣì aṣẹpipa etọn zan gbede. Numimọ ojlofọndotenamẹ tọn de he yin didohia yẹwhegán Ezekiẹli do ehe hia.
To numimọ lọ mẹ, Ezekiẹli mọ angẹli ẹnẹ he ze nupojipetọ-yinyin Jiwheyẹwhe tọn daga. Dopodopo yetọn tindo nukunmẹ ẹnẹ. Ezekiẹli wlan dọmọ: “Na apajlẹ nukunmẹ yetọn lẹ tọn, yé tindo nukunmẹ gbẹtọ de tọn; podọ yé omẹ ẹnẹ lẹ tindo nukunmẹ kinnikinni de tọn to adà adusi ji; podọ yé omẹ ẹnẹ lẹ sọ tindo nukunmẹ oyìn de tọn to adà amiyọn ji; yé omẹ ẹnẹ lẹ sọ tindo nukunmẹ akùn de tọn ga.” (Ezekiẹli 1:10) Nukunmẹ ẹnẹ ehelẹ nọtena jẹhẹnu tangan ẹnẹ Jiwheyẹwhe tọn he to jlẹkaji lẹ. Jẹhẹnu ehelẹ yin didohia to Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ taidi: owanyi, he yin tenọna gbọn nukunmẹ gbẹtọ tọn dali; whẹdida dodo, he yin tenọna gbọn nukunmẹ kinnikinni tọn dali; podọ nuyọnẹn, he yin tenọna gbọn nukunmẹ akùn tọn dali. Jẹhẹnu atọ̀n ehelẹ nọ wazọ́n to kọndopọ mẹ hẹ ẹnẹtọ lọ—yèdọ huhlọn, he yin tenọna gbọn nukunmẹ oyìn tọn dali. Etẹwẹ ehe lẹpo nọtena? Numimọ lọ dohia dọ Jehovah ma nọ yí huhlọn po aṣẹpipa mado-dogbó etọn po zan to aliho de mẹ matin anademẹ jẹhẹnu etọn tangan devo lẹ tọn gbede.
To apajlẹ Otọ́ etọn tọn hihodo mẹ, Jesu Klisti nọ yí aṣẹpipa etọn zan to whepoponu to aliho de mẹ he nọ do owanyi, nuyọnẹn, po whẹdida dodo po hia to gigọ́mẹ. Devizọnwiwa to aṣẹpipa Jesu tọn glọ hẹn gbọjẹ kavi kọfanamẹ daho wá na devi etọn lẹ. (Matiu 11:28-30) Eyin jẹhẹnu de diyin hugan to nuyiwa Jehovah Jiwheyẹwhe po Jesu Klisti po tọn lẹ mẹ, be owanyi wẹ, e ma yin huhlọn kavi aṣẹpipa gba!—1 Kọlintinu lẹ 13:13; 1 Johanu 4:8.
Nawẹ Hiẹ Nọ Yí Aṣẹpipa Zan Gbọn?
Nawẹ hiẹ pegan to ehe mẹ sọ? Di apajlẹ, to whẹndo mẹ, be hiẹ nọ yí aṣẹpipa towe do deanana nulẹ to aliho de mẹ nado sọgbe hẹ pọndohlan kavi nujlomẹ towe lẹ wẹ ya? Be obu wẹ nọ zọ́n bọ hagbẹ whẹndo towe tọn lẹ nọ kọngbedopọ po nudide towe lẹ po ya kavi yé nọ wàmọ na yé yiwanna we wutu? Be huhlọn towe wẹ yé nọ dibuna nado setonu ya? Kanbiọ ehelẹ wẹ tatọ́ whẹndo tọn lẹ sọgan lẹnnupọndeji nado sọgan nọ deanana nulẹ to yẹwhehọluduta-liho to whẹndo yetọn mẹ.—1 Kọlintinu lẹ 11:3.
Eyin hiẹ ka tindo aṣẹpipa jẹ obá de mẹ to agun Klistiani tọn mẹ lo? Nado yọnẹn eyin hiẹ to yíyí ì zan to aliho he sọgbe mẹ, yí nuyiwa towe lẹ jlẹdo nunọwhinnusẹ́n he bọdego helẹ he yin gbigbọdo gbọn Jehovah Jiwheyẹwhe dali bo yin didohia gbọn Jesu Klisti dali lẹ go.
“Afanumẹ Oklunọ tọn . . . ni nọ wà dẹẹdẹ hẹ gbẹtọ lẹpo, . . . bosọ fahomẹ. To walọmimiọn mẹ bo na nọ plọn yé he sọta yedelẹ.”—2 Timoti 2:24, 25.
Omẹ delẹ to agun Klistiani dowhenu tọn mẹ tindo aṣẹpipa daho. Di apajlẹ, Timoti tlẹ sọgan ‘naṣẹ mẹdelẹ dọ yé plọn oplọn devo omẹ blo.’ (1 Timoti 1:3) Ṣigba, mí sọgan kudeji dọ Timoti do jẹhẹnu Jiwheyẹwhe tọn lẹ hia to nuhe e wà lẹpo mẹ, na ayihaawe ma tin dọ e yinuwa sọgbe hẹ ayinamẹ he Paulu na ẹn nado plọnmẹ “to walọmimiọn mẹ” podọ nado “nọ wà dẹẹdẹ hẹ gbẹtọ lẹpo” to azọngban nugopọntọ tọn etọn hinhẹndi mẹ. Na ewọ yin jọja to owhe mẹ wutu, e dona yinuwa hlan mẹhomẹ lẹ taidi visunnu he tindo sisi de podọ taidi nọvisunnu mẹtọnhopọntọ de hlan jọja lẹ. (1 Timoti 5:1, 2) To mẹtọnhopọn owanyinọ mọnkọtọn glọ, agun Klistiani tọn nọ do gbigbọ zohunhun, po owanyi whẹndo mẹ tọn po hia, e ma yin gbigbọ mẹtọnmahopọn tọn he nọ sọawuhia to tito ajọwiwa tọn mẹ gba.—1 Kọlintinu lẹ 4:14; 1 Tẹsalonikanu lẹ 2:7, 8.
“Gandutọ Kosi lẹ tọn nọ dù klunọ to yé ji, podọ mẹgángán yetọn lẹ nọ zan huhlọn to yé ji. E ma to na yinmọ to mì mẹ gba: ṣigba mẹdepope he jlo na lẹzun kiklo to mì mẹ na yin devi mìtọn.”—Matiu 20:25, 26.
Aṣẹglanglan-panamẹtọ aihọn tọn lẹ “nọ dù klunọ” do mẹdevo lẹ ji gbọn hinhẹn yé gánnugánnu nado wà ojlo yetọn podọ nado wà onú lẹ to aliho tangan de mẹ dali, bo nọ sìn-adán nado sayana mẹhe ma setonu lẹ. Ṣigba, Jesu Klisti zinnudo devizọnwiwa na mẹdevo lẹ ji e ma yin kọgbidina yé gba. (Matiu 20:27, 28) E nọ yinuwa hẹ devi etọn lẹ to aliho owanyi po mẹtọnhopọn tọn po mẹ to whepoponu. Eyin hiẹ hodo apajlẹ Jesu tọn, e nọ bọawu na mẹdevo lẹ taun nado kọngbedopọ hẹ we. (Heblu lẹ 13:7, 17) E sọ nọ hẹn ẹn bọawu na yé taun nado litaina aṣẹpipa mítọn, yèdọ nado tlẹ wà hugan nuhe mí biọ to yé si, podọ yé na nọ wàmọ sọn ojlo mẹ wá, e ma na yin po mẹhẹn gánnugánnu po gba.—Matiu 5:41.
“Mì nọ yìn lẹngbọpa Jiwheyẹwhe tọn he tin mì ṣẹnṣẹn, . . . mì sọ yí mìde do basi ogán do ogú Jiwheyẹwhe tọn ji blo, adavo dọ mì ni yin ohia hlan lẹngbọpa lọ.”—1 Pita 5:2, 3.
To egbehe, nugopọntọ lẹ yọnẹn dọ yé na dogbè dagbemẹninọ gbigbọmẹ tọn mẹhe tin to agun lọ mẹ lẹpo tọn. Enẹ zọ́n bọ yé nọ ylọ azọngban ehe dọ nujọnu. To nukunpipedo lẹngbọpa Jiwheyẹwhe tọn go mẹ, yé nọ dovivẹnu nado wà ẹ sọn ojlo mẹ wá, po jejejininọ po, podọ to aliho owanyi tọn mẹ. Taidi apọsteli Paulu, yé nọ wazọ́n sinsinyẹn nado hẹn yise mẹhe tin to anademẹ yetọn glọ lẹ tọn lodo, e ma yin nado yinuwa taidi dọ yé tindo huhlọn do yise yetọn ji gba.—2 Kọlintinu lẹ 1:24.
To whenuena e biọ dọ yé ni na ayinamẹ he nuhudo etọn tin, mẹho lẹ nọ wàmọ po gbigbọ walọmimiọn tọn po nado gọ̀ mẹhe ṣinuwa lọ do otẹn etọn mẹ kavi nado gọalọna Klistiani hatọ de nado zindonukọn to gbigbọ-liho. Yé nọ hẹn nuflinmẹ apọsteli Paulu tọn do ayiha mẹ dọmọ: “Mẹmẹsunnu emi, yèdọ eyin yè wle mẹde to ylando depope mẹ, mì mẹhe yin gbigbọnọ lẹ ni hẹn omẹ mọnkọtọn gọ̀ do otẹn etọn mẹ to gbigbọ walọmimiọn tọn mẹ; bo payi dewe go na yè nikaa whlé hiẹ lọsu pọ́n ga.”—Galatianu lẹ 6:1; Heblu lẹ 6:1, 9-12.
“Mì sọ nọ sinyẹnlin hẹ mìnọzo, mì nọ jona mìnọzo . . . Mì ze owanyi dogo, ehe yin pọninọ gbesisọ tọn.”—Kọlọsinu lẹ 3:13, 14.
Nawẹ hiẹ nọ yinuwa hẹ mẹdepope he gboawupo nado jẹ nujinọtedo Klistiani tọn lẹ kọ̀n to gigọ́mẹ gbọn? Be hiẹ nọ flin mapenọ-yinyin yetọn, kẹdẹdile Jehovah po Jesu Klisti po nọ wà do ya? (Isaia 42:2-4) Kavi be hiẹ nọ tẹkudeji dọ nuhe osẹ́n dọ lẹpo wẹ dona yin tonusena to ninọmẹ lẹpo mẹ wẹ ya? (Psalm 130:3) Flindọ, nuhe sọgbe hugan wẹ nado do walọmimiọn hia to fie e yọnbasi te bo yin nujikudonọ to whenuena e yin dandan kẹdẹ. Nuyiwa po owanyi po na gọalọ nado wleawuna kanṣiṣa jidedo ode awetọ go tọn he lodo to hiẹ po mẹhe tin to aṣẹpipa towe glọ lẹ po ṣẹnṣẹn.
Eyin aṣẹpipa depope yin nina we, dovivẹnu vẹkuvẹku nado hodo apajlẹ Jehovah Jiwheyẹwhe po Jesu Klisti po tọn to aṣẹpipa towe yiyizan mẹ. Flin zẹẹmẹ jiawu he psalm-kantọ lọ basi gando aliho he mẹ Jehovah nọ yí aṣẹpipa etọn zan do omẹ etọn lẹ ji te go. Davidi jihàn dọmọ: “[Jehovah] wẹ lẹngbọhọtọ ṣie; yẹn ma na gbọ̀agba. E hẹn mi mlọnai to danji fie amamú kikọ te; e sọ plan mi yì agbàdo osin awúmiọn tọn mẹ. E hẹn awuya ayiha ṣie: e sọ hẹn mi gbọn ali dodo tọn ji na oyín etọn wutu.” Mọdopolọ, mí hia gando Jesu go dọmọ: “Yẹn wẹ lẹngbọhọtọ dagbe lọ, yẹn sọ yọ́n lẹngbọ ṣie titi lẹ, ṣie titi lẹ sọ yọ́n mi. Yèdọ dile Otọ́ yọ́n mi do, bọ yẹn sọ yọ́n Otọ́: yẹn ze ogbẹ̀ ṣie liai na lẹngbọ lẹ.” Apajlẹ he yọ́n hugan tẹwẹ mí sọgan sọ tindo to aṣẹpipa yiyizan po owanyi po mẹ?—Psalm 23:1-3; Johanu 10:14, 15.
[Blurb to weda 18]
Jehovah nọ yí huhlọn etọn zan to whepoponu to kọndopọ mlẹnmlẹn mẹ hẹ whẹdida dodo, nuyọnẹn, po owanyi etọn po
[Yẹdide to weda 18]
To whedelẹnu, mẹho lẹ dona na ayinamẹ owanyinọ hlan mẹhe ṣinuwa lẹ
[Yẹdide to weda 19]
Paulu na ayinamẹ Timoti nado yinuwa di visunnu he tindo sisi de podọ nọvisunnu mẹtọnhopọntọ de
[Yẹdide to weda 20]
Jesu Klisti yí aṣẹpipa etọn zan to aliho nuyọnẹn, dodowiwa, po owanyi po tọn mẹ