Job—Dawe Akọ́ndonanutọ Podọ Tenọglinọ De
“Hiẹ ko glo Job devi ṣie pọ́n? Dọ mẹde ma tin di i to aigba ji, omẹ pipé de podọ jlọjlọ de, ode he dibusi Jiwheyẹwhe, bosọ họnsi oylan.”—JOB 1:8.
1, 2. (a) Nugbajẹmẹji madonukun tẹlẹ wẹ Job tindo numimọ etọn? (b) Gbẹzan tẹwẹ Job zan jẹnukọnna nugbajẹmẹji lọ lẹ? Basi zẹẹmẹ.
DAWE de tin he dibla tindo onú dagbe lẹpo to gbẹ̀mẹ—yèdọ adọkun, yindidi, agbasalilo, po whẹndo ayajẹnọ de po. Ṣigba to enẹgodo, e tindo numimọ nugbajẹmẹji sinsinyẹn atọ̀n tọn to aliho debọdo-dego mẹ. To ajiji mẹ, e hẹn adọkun etọn bu. Jẹhọn daho de hù ovi etọn lẹpo bọdego. Podọ to ojlẹ kleun de godo, e bẹ azọ̀n sinsinyẹn de he hẹn nútitẹ̀ fifiẹ lẹ tọ́n gbọ̀n agbasa etọn lẹpo go. Hiẹ sọgan ko yọnẹn dọ dawe ehe wẹ Job, yèdọ omẹ titengbe he ji owe Biblu tọn he nọ yin Job sinai do.—Job, weta 1 po 2 po.
2 “Ṣo dọ yẹn do tin di to osun hoho tọn lẹ mẹ,” wẹ Job wule dọ. (Job 3:3; 29:2) Eyin nugbajẹmẹji de jọ, mẹnu wẹ ma nọ flin azán hoho tọn lẹ? To whẹho Job tọn mẹ, ewọ ko zan gbẹzan dagbe he taidi nuhe vò sọn nugbajẹmẹji si de. Omẹ nukundeji lẹ nọ na ẹn sisi bo nọ dín ayinamẹ sọn e dè. (Job 29:5-11) Dile etlẹ yindọ ewọ yin adọkunnọ, e tindo pọndohlan dagbe gando akuẹ go. (Job 31:24, 25, 28) Eyin e mọ asuṣiọsi kavi tọṣiọvi he tin to nuhudo mẹ lẹ, e nọ gọalọna yé. (Job 29:12-16) Podọ e yin nugbonọ hlan asi etọn.—Job 31:1, 9, 11.
3. Etẹwẹ yin pọndohlan Jehovah tọn gando Job go?
3 Taidi sinsẹ̀n-basitọ Jiwheyẹwhe tọn de, Job zan gbẹzan he ma tindo mọdọ depope. Jehovah dọmọ: “Mẹde ma tin di i to aigba ji, omẹ pipé de podọ jlọjlọ de, ode he dibusi Jiwheyẹwhe, bosọ họnsi oylan.” (Job 1:1, 8) Ṣigba mahopọnna dọ Job hẹn walọ dagbe etọn go, nugbajẹmẹji lẹ diọ gbẹzan vivomẹninọ tọn etọn zun awubla. Nuhe e ko jẹtukla na lẹpo busẹ, podọ awufiẹsa, oyà, po flumẹjijẹ po whlé gbẹtọ-yinyin etọn pọ́n.
4. Naegbọn e nado yin alemọyinu nado gbadopọnna whlepọn Job tọn lẹ?
4 Na nugbo tọn, e ma yin Job kẹdẹ wẹ yin devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn he tindo numimọ nugbajẹmẹji tọn gba. To egbehe, Klistiani susu nọ mọ yede to ninọmẹ he taidi Job tọn nkọtọn mẹ. Enẹwutu, mì gbọ mí ni gbadopọnna kanbiọ awe: Nawẹ nuhe jọ do Job go lẹ finflin sọgan gọalọna mí to whenuena mí pehẹ nugbajẹmẹji lẹ gbọn? Podọ nawẹ e sọgan gọalọna mí nado nọ vẹawu mẹdevo lẹ dogọ to whenuena yé to yaji gbọn?
Whẹho Nugbonọ-Yinyin Tọn po Whlepọn Tenọgligo-Hinhẹn Tọn de Po
5. Sọgbe hẹ alọsọakọ́n Satani tọn, naegbọn Job do to Jiwheyẹwhe sẹ̀n?
5 Whlepọn Job tọn gbọnvo to aliho ayidego tọn de mẹ. Job ma yọnẹn dọ Lẹgba ko fọ́n ayihaawe dote gando whẹwhinwhẹ́n tangan he wutu ewọ do to Jiwheyẹwhe sẹ̀n lẹ go. To whenuena Jehovah dọ̀n ayidonugo Satani tọn wá jẹhẹnu dagbe Job tọn lẹ ji to opli he nudida gbigbọnọ olọnmẹ tọn lẹ basi de whenu, e yigbe dọmọ: “Hiẹ ma ko basi osopa de lẹdo e, podọ lẹdo owhé etọn, podọ lẹdo ehe e tindo lẹpo, to adà lẹpo ji?” Po hodidọ ehe po, Satani sọalọakọ́n dọ ṣejannabi wẹ whàn Job—bosọ gbọnmọ dali to didohia dọ ṣejannabi wẹ nọ whàn devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn he pò lẹpo ga. Satani dọna Jehovah dọmọ: “De alọ towe jẹgbonu lo, bo doalọ popo he e tindo go, e bo nasọ gbẹ́ we dai to nukun towe mẹ.”—Job 1:8-11.
6. Whẹho sinsinyẹn tẹwẹ Satani fọndote?
6 Whẹho sinsinyẹn de wẹ ehe yin. Satani diọnukunsọ aliho he mẹ Jehovah nọ yí otẹn etọn taidi nupojipetọ wẹkẹ lọ tọn zan te. Be Jiwheyẹwhe sọgan dugán do wẹkẹ lọ ji to aliho owanyi tọn mẹ nugbonugbo ya? Kavi, dile Satani dohia do, be ṣejannabi wẹ nọ whàn devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ nado sẹ̀n ẹn ya? Jehovah na dotẹnmẹ Lẹgba nado whlé Job pọ́n to whẹho ehe mẹ, na Ewọ tindo jide dọ Job na hẹn tenọgli etọn go bo gbọṣi nugbonọ-yinyin mẹ wutu. Enẹwutu, Satani hẹn nugbajẹmẹji lẹ wá Job ji po awuyiya po to aliho debọdo-dego mẹ. To whenuena Satani ma tindo kọdetọn dagbe to mẹgbeyinyan he e hẹnwa Job ji jẹnukọn lẹ mẹ, e yí azọ̀n sinsinyẹn de do hò e. “Ayú na ayú, mọwẹ, ehe gbẹtọ tindo lẹpo wẹ e na jó na ogbẹ̀ etọn,” wẹ Lẹgba dọ po nujikudo po.—Job 2:4.
7. Aliho tẹlẹ mẹ wẹ devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn egbezangbe tọn lẹ nọ jiya he taidi dehe Job pehẹ lẹ gbọn?
7 To egbehe, dile etlẹ yindọ Klistiani susu ma nọ jiya jẹ obá he mẹ Job jiya jẹ, whlepọn wunmẹ voovo lẹ nọ sayana yé. Mẹsusu nọ pehẹ homẹkẹn kavi nuhahun whẹndo tọn lẹ. Nuhahun akuẹzinzan tọn kavi agbasamalo sọgan hẹn flumẹjijẹ wá. Mẹdelẹ ko hẹn ogbẹ̀ yetọn bu do yise yetọn tamẹ. Na nugbo tọn, mí ma dona lẹndọ Satani wẹ nọ hẹn nugbajẹmẹji he nọ sayana mí lẹpo wá gba. Nado dọ hójọhó, nuhahun delẹ tlẹ sọgan wá sọn nuṣiwa mítọn titi lẹ kavi sọn oblọ he mí dugu etọn lẹ mẹ. (Galatianu lẹ 6:7) Podọ mímẹpo wẹ nọ jiya nugandomẹgo ylankan yọnhowhe tọn lẹ po nugbajẹmẹji jọwamọ tọn lẹ po. Biblu hẹn ẹn họnwun dọ Jehovah ma nọ basi hihọ́na devizọnwatọ etọn lẹ todin sọn yajiji mọnkọtọn lẹ mẹ to azọ́njiawu-liho gba.—Yẹwhehodọtọ 9:11.
8. Nawẹ Satani sọgan yí nuhahun he mí nọ pehẹ lẹ zan gbọn?
8 Etomọṣo, Satani sọgan yí nuhahun he mí nọ pehẹ lẹ zan nado dekanpona yise mítọn. Apọsteli Paulu dọ dọ ‘owùn to agbasalan mẹ, mẹdagun Satani tọn he to nuli i de,’ sayana emi. (2 Kọlintinu lẹ 12:7) Vlavo ehe yin nuhahun agbasalilo tọn, taidi nukun-zọ̀n, kavi onú devo de, Paulu yọnẹn dọ Satani sọgan yí nuhahun lọ po ayimajai he e nọ hẹnwa po zan nado de ayajẹ emitọn pò bo hẹn tenọgli emitọn gble. (Howhinwhẹn lẹ 24:10) To egbehe, Satani sọgan yí hagbẹ whẹndo tọn lẹ, wehọmẹvigbẹ́ lẹ, kavi gandudu aṣẹ-glanglan panamẹtọ lẹ zan nado dohomẹkẹn devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ to aliho delẹ mẹ.
9. Naegbọn whlepọn kavi homẹkẹn ma dona nọ paṣa mí zẹjlẹgo?
9 Nawẹ mí sọgan duto nuhahun ehelẹ ji gbọn? Mí sọgan wàmọ eyin mí nọ pọ́n yé hlan taidi dotẹnmẹ hundote dagbe nado dohia dọ owanyi mítọn na Jehovah po taliai mítọn hlan nupojipetọ-yinyin etọn po ma nọ diọ gba. (Jakobu 1:2-4) Mahopọnna nudepope he sọgan hẹn nuhahun mítọn wá, mí na penugo nado hẹn jlẹkaji mítọn go to gbigbọ-liho eyin mí mọnukunnujẹemẹ dọ nujọnu wẹ e yin nado yin nugbonọ na Jiwheyẹwhe. Apọsteli Pita kanwe hlan Klistiani lẹ dọmọ: “Mẹyiwanna emi, mì lẹn di nudabla de blo gbọn whlepọn miyọnawu he ja mì whlepọn gbé, kẹdẹdi onú dabla de wẹ jọ hlan mì dè.” (1 Pita 4:12) Paulu sọ basi zẹẹmẹ dọmọ: “Yé he jlo na nọ̀ jijọ-di-Jiwheyẹwhe tọn mẹ to Klisti Jesu mẹ lẹ, na nọ doakọnna homẹkẹn.” (2 Timoti 3:12) Satani gbẹ́ to ayihaawe fọndote gando tenọgligo-hinhẹn Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn go, kẹdẹdile e wà do to whẹho Job tọn mẹ. Na nugbo tọn, Biblu dohia dọ Satani to ogbé omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn yàn hugan gbede pọ́n tọn to azán godo tọn ehelẹ mẹ.—Osọhia 12:9, 17.
Nukunnumamọjẹnumẹ po Ayinamẹ He Ma Sọgbe Delẹ Po
10. Ninọmẹ flumẹjijẹ tọn tẹ mẹ wẹ Job tin te?
10 Job tin to ninọmẹ flumẹjijẹ tọn de mẹ, ehe míwlẹ ma dona tindo numimọ etọn. E ma yọ́n nuhewutu nugbajẹmẹji ehelẹ wá e ji. Job gbọn nuṣiwa dali wá tadona kọ̀n dọ to aliho delẹ mẹ “OKLUNỌ wẹ na, OKLUNỌ wẹ sọ bẹ yì.” (Job 1:21) Vlavo, Satani to tintẹnpọn nado hẹn Job tindo numọtolanmẹ lọ dọ Jiwheyẹwhe wẹ hẹn yajiji etọn wá.
11. Basi zẹẹmẹ lehe Job yinuwa hlan whlepọn etọn lẹ do tọn.
11 Job gbọjọ petepete, dile etlẹ yindọ e ma gbẹ́ Jiwheyẹwhe dai dile asi etọn dotuhomẹna ẹn nado wà do. (Job 2:9, 10) ‘E taidi dọ onú to yinyọ́n na mẹylankan lẹ hugan mi,’ wẹ e dọ. (Job 21:7-9) ‘Naegbọn Jiwheyẹwhe to yasana mi?’ wẹ e na ko kanse. To whedelẹnu e nọ mọdọ e pọnte eyin emi kúkú gbọ bo kú. “Ṣo dọ hiẹ do whla mi do yọdò mẹ, dọ hiẹ do do mi nuglọ, kaka yè do hẹn homẹgble towe juyi!” wẹ e dọ.—Job 14:13.
12, 13. Nawẹ nuhe họntọn atọ̀n Job tọn lẹ dọ yinuwado e ji gbọn?
12 Job tindo họntọn atọ̀n he wá e dè po linlẹn lọ po nado “vẹawu i podọ nado miọnhomẹna ẹn.” (Job 2:11) Ṣigba, yé lẹzun “homẹmiọnnamẹtọ mẹhẹnzun gbẹ́donọ” lẹ. (Job 16:2) Job sọgan ko tindo nuhudo họntọn he ewọ sọgan dọ nuhahun etọn lẹ na tọn, ṣigba omẹ atọ̀n ehelẹ yidogọna ayimajai Job tọn bo hẹn ẹn jẹflumẹ dogọ.—Job 19:2; 26:2.
13 Na nugbo tọn, Job sọgan ko kanse ede dọ: ‘Naegbọn e do yindọ yẹn wẹ adán ehe lẹpo to gbigbò? Etẹ dódó n’wà nado jẹna ehe lẹpo?’ Họntọn etọn lẹ basi zẹẹmẹ he ma sọgbe to aliho depope mẹ do whẹho ehe ji. Hodidọ yetọn dohia dọ Job lọsu wẹ hẹn yajiji wá ede ji na e ko waylando sinsinyẹn delẹ wutu. “Mẹnu yinyin homẹvọnọ wẹ dọ̀n gbede?” wẹ Elifazi kanse. “Kẹdẹdile yẹn ko nọ mọ do, yé he pọ̀ ylankan, bosọ dó danú, nọ gbẹ̀n doponẹ.”—Job 4:7, 8.
14. Naegbọn mí ma dona nọ lẹndọ walọ ylankan wẹ nọ hẹn yajiji lẹpo wá?
14 Nugbo wẹ dọ nuhahun lẹ sọgan fọ́n eyin mí dó hlan agbasalan kakati nido yin hlan gbigbọ. (Galatianu lẹ 6:7, 8) Ṣogan, to aihọn ylankan ehe mẹ, nuhahun lẹ sọgan fọ́n mahopọnna dọ mí tindo walọ dagbe. Humọ, e họnwun dọ homẹvọnọ lẹ ma sọgan họ̀ngán sọn nugbajẹmẹji lẹpo mẹ gba. Jesu Klisti he yin “magble,” bosọ “jẹla na ylandonọ lẹ,” jiya okú awufiẹsa tọn to yatin ji, podọ apọsteli Jakobu yin hùhù do yise etọn tamẹ. (Heblu lẹ 7:26; Owalọ lẹ 12:1, 2) Nulẹnpọn agọ̀ Elifazi po hagbẹ etọn awe lẹ po tọn sisẹ́ Job nado suwhẹna yinkọ dagbe ede tọn bosọ tẹkudo homẹvọnọ-yinyin ede tọn ji. Etomọṣo, whẹsadokọnamẹ agọ̀ yetọn lẹ dọ Job jẹna oyà he ji e te lẹpo sọgan ko yinuwado pọndohlan etọn gando whẹdida dodo Jiwheyẹwhe tọn go ji.—Job 34:5; 35:2.
Alọgọ Dindin to Nugbajẹmẹji Glọ
15. Nulẹnpọn tẹwẹ na gọalọna mí to whenuena mí to yaji?
15 Be mí sọgan plọn nudepope sọn Job dè ya? E sọgan taidi nuhe ma sọgbe dọ mẹdelẹ to numimọ nugbajẹmẹji, azọ̀n, po homẹkẹn po tọn tindo to whenuena mẹdevo lẹ vò sọn nuhahun ehelẹ mẹ. (Psalm 73:3-12) To whedelẹnu, e sọgan biọ dọ mí ni kàn kanbiọ tangan ehelẹ sè míde: ‘Be owanyi he n’tindo na Jiwheyẹwhe na whàn mi nado sẹ̀n ẹn mahopọnna nudepope he sọgan jọ ya? Be yẹn tindo ojlo lọ nado hẹn ẹn yọnbasi na Jehovah nado “gblọnhona ewọ he to vivlẹ Ẹ ya?” ’ (Howhinwhẹn lẹ 27:11; Matiu 22:37) Mí ma dona dike hodidọ lẹnpọn matindo tọn mẹdevo lẹ tọn ni hẹn mí nado tindo ayihaawe do Otọ́ olọnmẹ tọn mítọn go gbede. Klistiani nugbonọ de he jẹazọ̀n sinsinyẹn na owhe susu dọ to ojlẹ de mẹ wayi dọ: “Yẹn yọnẹn dọ yẹn sọgan doakọnna nudepope he Jehovah jotẹnna. N’yọnẹn dọ ewọ na na mi huhlọn he jẹ, dile e ko nọ wà do dai.”
16. Nawẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn nọ gọalọna mẹhe to pipehẹ ninọmẹ sinsinyẹn lẹ gbọn?
16 Mí mọnukunnujẹ ayiha wintinwintin he Satani nọ yizan lẹ mẹ hugan Job, “na mí ma yin madọnanọ oklọ etọn lẹ,” kavi ayiha gigẹdẹ etọn lẹ tọn wutu. (2 Kọlintinu lẹ 2:11) Humọ, mí tindo asisa nudọnamẹ he gọ́ na nuyọnẹn yọn-na-yizan lẹ tọn he mí sọgan lẹhlan. To Biblu mẹ, mí mọ kandai sunnu po yọnnu nugbonọ lẹ tọn po he doakọnna awusinyẹnnamẹ voovo lẹ. Apọsteli Paulu, he jiya hugan Klistiani susu, wlan dọmọ: “Onú depope he yè ko wlan dai, yè wlan yé na oplọn mítọn, dọ míwlẹ gbọn homẹfa po homẹmiọn Owe-wiwe lẹ tọn po dali nido tindo todo.” (Lomunu lẹ 15:4) Kunnudetọ he yin zizedo ganpamẹ na yise etọn wutu to Europe to wẹkẹ whàn awetọ whenu de yí núdùdù azán atọ̀n tọn do sanvọ́ nado sọgan mọ Biblu de yí. “Lehe avọ́sinsan enẹ hẹn ale wá do sọ!” wẹ e dọ. “Mahopọnna dọ huvẹ hù mi, yẹn mọ núdùdù gbigbọmẹ tọn he hẹn ogbẹ̀ ṣie po mẹdevo lẹ tọn po dote to whlepọn mítọn lẹ mẹ to ojlẹ hunyanhunyan tọn enẹlẹ whenu. Biblu enẹ pò to asi e kakajẹ egbé.”
17. Awuwledainanu Jiwheyẹwhe tọn tẹlẹ wẹ sọgan gọalọna mí nado doakọnnanu?
17 Gbọnvona homẹmiọnnamẹ he mí nọ mọyi sọn Owe-wiwe mẹ, mí tindo owe sinai do Biblu ji susu he nọ na ayinamẹ dagbe do lehe mí sọgan doakọnna nuhahun lẹ do ji. Eyin hiẹ gbadopọnna Index des publications Watchtower, hiẹ sọgan mọ numimọ Klistiani hatọ de tọn he ko doakọnna whlepọn he taidi towe nkọ de. (1 Pita 5:9) E nasọ yin alemọyinu nado dọhodo ninọmẹ towe ji hẹ mẹho agun tọn awuvẹmẹtọ lẹ kavi hẹ Klistiani he whèwhín devo lẹ. Hú popolẹpo, gbọn odẹ̀ dali, hiẹ sọgan ganjẹ alọgọ Jehovah tọn po gbigbọ wiwe etọn tọn po go. Nawẹ Paulu doakọnna ‘nulimẹ’ Satani tọn lẹ gbọn? E plọn nado ganjẹ huhlọn Jiwheyẹwhe tọn go. (2 Kọlintinu lẹ 12:9, 10) “Yẹn sọgan wà onú popo gbọn Klisti he to huhlọnna mi mẹ,” wẹ e wlan.—Filippinu lẹ 4:13.
18. Nawẹ Klistiani hatọ lẹ sọgan na mí tuli mẹjlọdote tọn gbọn?
18 Enẹwutu, alọgọ tin-to-aimẹ, podọ hiẹ ma dona whleawu nado dín in gba. “Eyin nuṣikọna we to azán nukunbibia tọn gbè, huhlọn towe ma sọtẹ́n gba,” wẹ howhinwhẹn Biblu tọn dọ. (Howhinwhẹn lẹ 24:10) Kẹdẹdile kọsukọsu sọgan họ́ ohọ̀ he yin gbigbá po atin po do, tenọgligo-hinhẹn Klistiani de tọn sọgan dekanpo eyin ewọ gbọjọ. Nado dapana owù ehe, Jehovah nọ gọalọna mí gbọn sinsẹ̀n-basitọ hatọ mítọn lẹ gblamẹ. Angẹli de sọawuhia Jesu bo na ẹn huhlọn to ozán he mẹ ewọ yin wiwle. (Luku 22:43) To whenuena Paulu yin wiwle taidi gàntọ de jei Lomu, e “dopẹna Jiwheyẹwhe, bosọ kọnawudai” kavi yin tulina to whenuena e mọ mẹmẹsunnu lẹ to Apiu Folomi po Avàtẹn Atọ̀n lẹ po. (Owalọ lẹ 28:15) Kunnudetọ Allemagne-nu de flin alọgọ he e mọyi to whenuena e wá osla yasanamẹ Ravensbrück tọn mẹ taidi jọja he ma tindo adọgbigbo sọmọ de. “Mẹmẹyọnnu de mọ mi to afọdopolọji bo dọnudo mi po zohunhun po,” wẹ e flin. “Mẹmẹyọnnu nugbonọ devo gọalọna mi bo wá taidi onọ̀ gbigbọmẹ tọn de na mi.”
“Yin Nugbonọ”
19. Etẹwẹ gọalọna Job nado nọavunte sọta vivẹnudido Satani tọn lẹ?
19 Jehovah dlẹnalọdo Job taidi mẹde he “hẹn walọ pipé etọn go gligli” kavi he hẹn tenọgli etọn go. (Job 2:3) Dile etlẹ yindọ Job gbọjọ bo masọ mọnukunnujẹ nuhewutu e do to yaji mẹ, ewọ ma jogbe to whẹho titengbe nugbonọ-yinyin tọn mẹ. Job ma gbẹkọ nujinọtedo dagbe he go e ko nọ tẹdo dai lẹ go gba. E tẹkudeji dọ: “Kaka yẹn [nado] kú yẹn ma na de walọ pipé ṣie sọn dè e gba.”—Job 27:5.
20. Naegbọn akọ́ndonanu do yin nujọnu?
20 Gbemima mọnkọtọn na gọalọna mí nado hẹn tenọgli mítọn go to ninọmẹ depope mẹ—vlavo to mẹtẹnpọn, nukundiọsọmẹ, kavi whlepọn glọ. Jesu dọna agun he tin to Smana dọmọ: “Hiẹ sí onú nẹlẹ depope he hiẹ pọ́ yaji na blo: doayi e go, [Lẹgba] ko pọ́ bibẹ adade to mì mẹ kọ̀n do ogàn mẹ, na yè nido whlé mì pọ́n; mì na mọ nukunbibia [nuhahun, ayimajai, kavi kọgbidinamẹ] họ̀ azán ao; yin nugbonọ jẹ okú, yẹn nasọ na jẹgbakun ogbẹ̀ tọn lọ we.”—Osọhia 2:10.
21, 22. Nukunnumọjẹnumẹ tẹwẹ sọgan miọnhomẹna mí to whenuena mí to akọndona nukunbibia?
21 To aihọn ylankan he ji Satani to gandu do ehe mẹ, akọ́ndonanu po tenọgligo-hinhẹn mítọn po na yin whiwhlepọn. Etomọṣo, Jesu na mí jide dọ dile mí to nukọnpọnhlan sọgodo, mí ma tindo whẹwhinwhẹ́n depope nado dibu gba. Nujọnu lọ wẹ yindọ mí ni yin nugbonọ. Paulu dọmọ: “Nukunbibia mítọn . . . tin na nukunwhiwhe dopo,” to whenuena e yindọ “gigo,” kavi ale he Jehovah dopagbe etọn na mí, yin “pinpẹn madopodo he” yiaga hugan onú lẹpo. (2 Kọlintinu lẹ 4:17, 18) Nukunbibia Job tọn lọsu yin nukunwhiwhe dopo tọn, kavi ojlẹ gli de tọn yijlẹdo owhe ayajẹ tọn susu he e duvivi etọn jẹnukọnna whlepọn lọ podọ to godo etọn.—Job 42:16.
22 Ṣigba, to whedelẹnu, whlepọn mítọn lẹ sọgan taidi nuhe ma na doalọte bọ yajiji mítọn na taidi nuhe mí ma sọgan doakọnna ba. To hosọ he bọdego mẹ, mí na gbadopọnna lehe numimọ Job tọn sọgan plọn nususu mí dogọ do na nuhe dù akọ́ndidonanu. Mí nasọ mọ lehe mí sọgan hẹn mẹdevo lẹ he to pipehẹ whlepọn lẹ lodo do.
Etẹwẹ Na Yin Gblọndo Towe?
• Whẹho sinsinyẹn tẹwẹ Satani fọndote gando tenọgligo-hinhẹn Job tọn go?
• Naegbọn whlepọn lẹ ma dona nọ paṣa mí zẹjlẹgo?
• Nawẹ Jehovah nọ gọalọna mí nado doakọnnanu gbọn?
[Yẹdide to weda 23]
Dodinnanu bibasi, hodidọ hẹ Klistiani he whèwhín lẹ, podọ ahunmẹdunamẹnu mítọn lẹ didọ to odẹ̀ mẹ sọgan gọalọna mí nado doakọnnanu