Lehe Mí Sọgan Dọnsẹpọ ‘Mẹhe Nọ Sè Odẹ̀’ Gbọn
“Hiẹ he nọ sè odẹ̀, dè we wẹ gbẹtọ lẹpo ja.”—PSALM 65:2.
1. Etẹwẹ hẹn gbẹtọvi lẹ gbọnvo na nudida aigba ji tọn devo lẹ, podọ dotẹnmẹ tẹwẹ ehe hundote?
TO NUDIDA gbẹ̀te fọtọ́n susu he tin to aigba ji lẹpo mẹ, gbẹtọvi lẹ kẹdẹ wẹ tindo nugopipe nado sẹ̀n Mẹdatọ lọ. Gbẹtọvi lẹ kẹdẹ wẹ yọnẹn dọ emi tindo nuhudo gbigbọmẹ tọn bosọ nọ jlo nado hẹn pekọwa na ẹn. Ehe hùn dotẹnmẹ jiawu lọ dote na mí nado tindo haṣinṣan pẹkipẹki de hẹ Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn.
2. Kọdetọn ylankan tẹwẹ ylando tindo do haṣinṣan gbẹtọ tọn hẹ Mẹdatọ etọn ji?
2 Jiwheyẹwhe dá gbẹtọ po nugopipe lọ po nado dọnsẹpọ Basitọ etọn. Adam po Evi po yin didá to pipé mẹ. Enẹwutu, yé sọgan dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe po awuvivo po dile ovi de nọ dọnsẹpọ otọ́ etọn do. Ṣigba, lẹblanulọkẹyi daho enẹ yin hinhẹnbu na ylando wutu. Adam po Evi po vẹtolina Jiwheyẹwhe bo hẹn haṣinṣan pẹkipẹki he yé tindo hẹ ẹ bu. (Gẹnẹsisi 3:8-13, 17-24) Be enẹ zẹẹmẹdo dọ ovi mapenọ Adam tọn lẹ masọ sọgan dọhodopọ hẹ Jiwheyẹwhe ba wẹ ya? Lala, Jehovah gbẹ́ jo dotẹnmẹ do na yé nado nọ dọnsẹpọ ẹ kiki eyin yé jẹ nubiọtomẹsi delẹ kọ̀n. Nubiọtomẹsi tẹlẹ wẹ?
Nubiọtomẹsi lẹ Nado Dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe
3. Nawẹ gbẹtọvi ylandonọ lẹ dona nọ dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe gbọn, podọ apajlẹ tẹwẹ do ehe hia?
3 Nujijọ de he gando awe to visunnu Adam tọn lẹ mẹ go gọalọna mí nado yọ́n nuhe Jiwheyẹwhe nọ donukun sọn mẹhe to jijlo nado dọnsẹpọ ẹ lẹ si. Kaini po Abẹli po tẹnpọn nado dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe gbọn avọ́sinsan hlan ẹn dali. Avọ́nunina Abẹli tọn yin alọkẹyi, to whenuena Kaini tọn yin gbigbẹdai. (Gẹnẹsisi 4:3-5) Etẹwẹ zọ́n bọ e do yinmọ? Heblu lẹ 11:4 dọmọ: “Gbọn yise dali Abẹli sanvọ́ dagbedagbe de hlan Jiwheyẹwhe hú Kaini: gbọn ehe dali e mọ kunnude yí dọ dodonọ wẹ ewọ.” Enẹwutu, e họnwun dọ yise yin nubiọtomẹsi de nado sọgan mọ ali jẹ Jiwheyẹwhe dè. Mí sọ mọ nubiọtomẹsi devo to ohó he Jehovah dọna Kaini mẹ dọmọ: “Eyin hiẹ wà dagbe, yè ma na kẹalọyi we?” Mọwẹ, afọdide Kaini tọn nado dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe na ko yin alọkẹyi eyin ewọ ko dovivẹnu nado wà dagbe. Ṣigba, Kaini gbẹ́ ayinamẹ Jiwheyẹwhe tọn dai, bo hù Abẹli, bosọ wá tin to dandannu glọ nado lẹzun gbéjinu de. (Gẹnẹsisi 4:7-12) Gbọnmọ dali, sọn dowhenu gbọ́n wẹ e ko yin nùzindeji dọ yise po azọ́n dagbe wiwà po yin nujọnu nado sọgan dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe.
4. Etẹwẹ mí dona yigbena nado sọgan dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe?
4 Eyin mí jlo na dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe, dandannu wẹ e yin nado yigbena ninọmẹ ylandonọ-yinyin tọn mítọn. Gbẹtọvi lẹpo wẹ yin ylandonọ, podọ ylando nọ glọnalina mí nado dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe. Yẹwhegán Jẹlemia wlan gando Islaeli go dọmọ: “Mí ko jẹsẹ́nmẹ . . . Hiẹ ko yí aslọ de ṣinyọ́n dewe, na odẹ̀ mítọn ma nado luntọ́n.” (Avigbè Jẹlemia Tọn 3:42, 44) Etomọṣo, to whenuho gbẹtọvi tọn gblamẹ, Jiwheyẹwhe ko do ojlo hia nado kẹalọyi odẹ̀ mẹhe dọnsẹpọ ẹ to yise mẹ po ninọmẹ ahun mẹ tọn dagbe de po lẹ tọn, yèdọ mẹhe nọ yìn gbedide etọn lẹ. (Psalm 119:145) Mẹnu lẹ wẹ yin delẹ to omẹ ehelẹ mẹ, podọ etẹwẹ mí sọgan plọn sọn odẹ̀ yetọn lẹ mẹ?
5, 6. Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn aliho he mẹ Ablaham dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe te mẹ?
5 Dopo to omẹ enẹlẹ mẹ wẹ Ablaham. Aliho he mẹ e dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe te yin alọkẹyi, na Jiwheyẹwhe ylọ ẹ dọ “họntọn ṣie.” (Isaia 41:8) Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn lehe Ablaham dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe do mẹ? Tọgbo nugbonọ ehe basi obiọ de hlan Jehovah gando whédutọ de go dọmọ: “Etẹwẹ hiẹ na na mi, a saa mọ yẹn . . . to yìyì matin ovi.” (Gẹnẹsisi 15:2, 3; 17:18) To nujijọ devo mẹ, e do ahunmẹdunamẹnu etọn hia gando mẹhe na yin whinwhlẹngán lẹ go to whenuena Jiwheyẹwhe hẹn whẹdida ṣẹ do mẹylankan lẹ ji to Sọdọmi po Gọmọla po. (Gẹnẹsisi 18:23-33) Ablaham sọ vẹvẹ do mẹdevo lẹ tamẹ. (Gẹnẹsisi 20:7, 17) Podọ, taidi to whẹho Abẹli tọn mẹ, Ablaham nọ dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe to whedelẹnu gbọn avọ́sinsan hlan Jehovah dali.—Gẹnẹsisi 22:9-14.
6 To nujijọ ehe lẹpo mẹ, Ablaham voawu nado dọho hẹ Jehovah. Nalete, awuvivo hodidọ tọn etọn sọ yin kinkọndopọ hẹ pọndohlan whiwhẹ tọn he e nọ tindo gando ede go to Mẹdatọ etọn nukọn. Doayi hogbe sisi tọn etọn he tin to Gẹnẹsisi 18:27 mẹ lẹ go dọmọ: “[Jaale, NW], yẹn ko yí do dee ji lo nado dọho hlan OKLUNỌ, yẹn he yin kọ́gudu po afín po.” Pọndohlan dagbe nankọtọn die nado hodo!
7. Whẹho tẹlẹ wẹ tọgbo lẹ zedonukọnna Jehovah to odẹ̀ mẹ?
7 Whẹho voovo lẹ wẹ tọgbo lẹ hodẹ̀ na, podọ Jehovah sè yetọn po nukundagbe po. Jakobu hodẹ̀ pàdido tọn de. To godonọnamẹ Jiwheyẹwhe tọn bibiọ godo, e yí ahundopo do dopà dọmọ: “Sọn enẹ he hiẹ na na mi lẹpo mẹ, yẹn na nọ na madao etọn hlan we dandan.” (Gẹnẹsisi 28:20-22) To godo mẹ, to whenuena Jakobu jlo na yì pé nọvisunnu etọn, e biọ hihọ́ Jehovah tọn dọmọ: “Yẹn vẹ́ we, whlẹn mi sọn alọ nọvisunnu ṣie tọn mẹ, sọn alọ Esau tọn mẹ: na yẹn dibuna ẹn.” (Gẹnẹsisi 32:9-12) Tọgbo Job dọnsẹpọ Jehovah do ota whẹndo etọn tọn mẹ, bo na avọ́nunina lẹ do ota yetọn mẹ. To whenuena gbẹdohẹmẹtọ atọ̀n Job tọn lẹ waylando to hodidọ mẹ, Job hodẹ̀ do ota yetọn mẹ, bọ “OKLUNỌ sọ kẹalọyi Job.” (Job 1:5; 42:7-9) Kandai ehelẹ gọalọna mí nado yọ́n whẹho he mí sọgan nọ zedonukọnna Jehovah to odẹ̀ mẹ lẹ. Mí sọ mọ dọ Jehovah ko wleawufo nado kẹalọyi odẹ̀ mẹhe nọ dọnsẹpọ ẹ to aliho he sọgbe mẹ lẹ tọn.
To Alẹnu Osẹ́n Tọn Glọ
8. To alẹnu Osẹ́n tọn glọ, nawẹ whẹho lẹ nọ yin zizedonukọnna Jehovah do gbẹtọ lẹ tamẹ gbọn?
8 To whenue Jehovah ko whlẹn akọta Islaeli tọn sọn Egipti godo, e na yé alẹnu Osẹ́n tọn. Osẹ́n lọ ze tito de dai nado nọ dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe gbọn yẹwhenọduta he yin dide de gblamẹ. Levinu delẹ yin azọ́ndena nado nọ yinuwa taidi yẹwhenọ do gbẹtọ lẹ tamẹ. Eyin whẹho he gando akọta lọ blebu go lẹ fọndote, afọzedaitọ gbẹtọ lẹ tọn de—vlavo ahọlu de kavi yẹwhegán de—nọ ze whẹho lọ donukọnna Jiwheyẹwhe to odẹ̀ mẹ. (1 Samuẹli 8:21, 22; 14:36-41; Jẹlemia 42:1-3) Di apajlẹ, to klandowiwe tẹmpli lọ tọn whenu, Ahọlu Sọlọmọni dọnsẹpọ Jehovah to odẹ̀ ahundopo tọn de mẹ. Taidi kọdetọn de, nado dohia dọ ewọ kẹalọyi odẹ̀ Sọlọmọni tọn, Jehovah hẹn tẹmpli lọ gọ́ na gigo Etọn bo dọmọ: “Otó ṣie lẹ [na yin] didoai, hlan odẹ̀ he yè basi to otẹn he mẹ.”—2 Otannugbo lẹ 6:12–7:3, 15.
9. Etẹwẹ yin nubiọtomẹsi lọ nado sọgan dọnsẹpọ Jehovah to fiwiwe lọ mẹ to aliho he sọgbe mẹ?
9 To Osẹ́n he yin nina Islaeli mẹ, Jehovah do nubiọtomẹsi de hia nado sọgan dọnsẹpọ ẹ to fiwiwe lọ mẹ to aliho he sọgbe mẹ. Nubiọtomẹsi tẹwẹ? Afọnnu afọnnu podọ to whèjai lẹpo, e yin bibiọ to yẹwhenọ daho lọ si nado mẹ̀n nuyọnwan vivi to Jehovah nukọn, to yidogọmẹ na avọ́sinsan kanlin tọn lẹ. To godo mẹ, yẹwhenọ pẹvi lẹ lọsu nọ wà sinsẹ̀nzọn ehe, adavo to Azán Ovẹsè tọn gbè. Eyin yẹwhenọ lẹ ma wà sinsẹ̀nzọn gbégbò tọn ehe, Jehovah ma nọ hùnhomẹ do lizọnyizọn yetọn go.—Eksọdusi 30:7, 8; 2 Otannugbo lẹ 13:11.
10, 11. Kunnudenu tẹwẹ mí tindo dọ Jehovah nọ kẹalọyi odẹ̀ he mẹdopodopo hò tlọlọ lẹ?
10 To Islaeli hohowhenu tọn mẹ, be mẹhe yin dide taidi afọzedaitọ lẹ kẹdẹ gblamẹ wẹ mẹde sọgan dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe te ya? Lala, Owe-wiwe dohia dọ homẹ Jehovah tọn nọ hùn nado kẹalọyi odẹ̀ he mẹdopodopo hò tlọlọ lẹ. To odẹ̀ he Sọlọmọni hò to klandowiwe tẹmpli lọ tọn whenu, e vẹvẹna Jehovah dọmọ: “Odẹ̀ kavi ovẹ̀ depope yin bibasi gbọn mẹdepope dali, kavi gbọn Islaeli omẹ towe lẹpo dali, . . . bo na tẹ́ alọ etọn lẹ jẹgbonu hlan ohọ̀ he kọ̀n: whenẹnu hiẹ ni sè sọn olọn mẹ.” (2 Otannugbo lẹ 6:29, 30) Kandai Luku tọn dọna mí dọ to whenue Zekalia, otọ́ Johanu Baptizitọ tọn, to nuyọnwan mẹ̀n to fiwiwe lọ mẹ, sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn susu he ma yin yẹwhenọ lẹ to “dẹ̀ho to gbonu.” E họnwun dọ, e ko lẹzun aṣa gbẹtọ lẹ tọn nado nọ pli bo hodẹ̀ to gbonu fiwiwe lọ tọn to whenuena nuyọnwan to yinyin zizedonukọnna Jehovah to agbà sika tọn lọ ji.—Luku 1:8-10.
11 Gbọnmọ dali, eyin Jehovah yin dindọnsẹpọ to aliho he sọgbe mẹ, homẹ etọn nọ hùn nado kẹalọyi ovẹvivẹ mẹhe ze afọ akọta lọ blebu tọn dai lẹ tọn podọ mẹdopodopo he tẹnpọn nado dọnsẹpọ ẹ tlọlọ lẹ tọn. Mí masọ tin to alẹnu Osẹ́n tọn glọ to egbehe ba. Etomọṣo, mí sọgan plọn nuhọakuẹ delẹ gando odẹ̀ go sọn aliho he mẹ Islaelivi lẹ dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe to hohowhenu te mẹ.
To Tito Klistiani Tọn Glọ
12. Tito tẹwẹ tin-to-aimẹ na Klistiani lẹ nado dọnsẹpọ Jehovah?
12 Tito Klistiani tọn glọ wẹ mí tin te todin. Tẹmpli yinukundomọ de masọ tin ba, fie yẹwhenọ lẹ nọ ze afọ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹpo tọn dai te kavi ehe mí sọgan lẹhlan eyin mí jlo na hodẹ̀ hlan Jiwheyẹwhe. Etomọṣo, Jehovah gbẹ́ tindo tito de na mí nado dọnsẹpọ ẹ. Tito tẹwẹ? To owhe 29 W.M., whenuena Klisti yin yiyiamisisadode bo yin dide taidi Yẹwhenọ Daho, tẹmpli gbigbọmẹ tọn de jẹ nuyiwa ji.a Tẹmpli gbigbọmẹ tọn ehe nọtena tito yọyọ he Jehovah zedai na dindọnsẹpọ ẹ to sinsẹ̀n-bibasi mẹ to dodonu avọ́sinsan ofligọ Jesu Klisti tọn ji.—Heblu lẹ 9:11, 12.
13. Na nuhe dù dẹ̀hiho, dopolọ-yinyin tẹwẹ tin to tẹmpli Jelusalẹm tọn po tẹmpli gbigbọmẹ tọn lọ po ṣẹnṣẹn?
13 Susu adà tẹmpli Jelusalẹm tọn lẹ sọgbe taun hẹ awuwledainanu tẹmpli gbigbọmẹ tọn lọ tọn lẹ, gọna dehe gando odẹ̀ go lẹ. (Heblu lẹ 9:1-10) Di apajlẹ, etẹwẹ nuyọnwan he nọ yin mimẹ̀, to afọnnu po whèjai po, to agbà nuyọnwan tọn ji to otẹn Wiwe tẹmpli lọ tọn mẹ nọtena? Sọgbe hẹ nuhe owe Osọhia tọn dọ, “nuwhẹ́nwan [lọ wẹ] yin odẹ̀ mẹwiwe lẹ tọn.” (Osọhia 5:8; 8:3, 4) Davidi yin gbigbọdo nado wlan dọmọ: “Gbọ odẹ̀ ṣie ni yin zizedai, di nuyọnwan to nukọn towe.” (Psalm 141:2) Gbọnmọ dali, to tito Klistiani tọn mẹ, nuyọnwan owán gblingblinnọ lọ gbọn gbesisọ dali nọtena odẹ̀ po pipà he Jehovah nọ kẹalọyi lẹ po.—1 Tẹsalonikanu lẹ 3:10.
14, 15. Na nuhe dù dindọnsẹpọ Jehovah, etẹwẹ mí sọgan dọ gando (a) Klistiani yiamisisadode lẹ go? (b) “lẹngbọ devo” lẹ go?
14 Mẹnu lẹ wẹ sọgan dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe to tẹmpli gbigbọmẹ tọn ehe mẹ? To tẹmpli yinukundomọ lọ mẹ, yẹwhenọ lẹ po Levinu lẹ po tindo lẹblanulọkẹyi nado sẹ̀n to awánu họmẹ tọn lọ mẹ, ṣigba yẹwhenọ lẹ kẹdẹ wẹ sọgan biọ Fiwiwe lọ. Klistiani yiamisisadode he tindo todido olọn mẹ tọn lẹ tin to ninọmẹ gbigbọmẹ tọn vonọtaun de mẹ he yin tenọna gbọn awánu họmẹ tọn po Fiwiwe lọ po dali, ehe nọ hẹn yé penugo nado hodẹ̀ bo pà Jiwheyẹwhe.
15 Etẹwẹ dogbọn “lẹngbọ devo” he tindo todido aigba ji tọn lẹ dali? (Johanu 10:16) Yẹwhegán Isaia dohia dọ gbẹtọ lẹ sọn akọta susu mẹ na wá nado sẹ̀n Jehovah to “azán podo gbè.” (Isaia 2:2, 3) E sọ wlan dọ “jonọ” lẹ na kọ̀n yede dopọ hẹ Jehovah. Nado dohia dọ emi ko wleawufo nado kẹalọyi mẹdọnsẹpọ yetọn, Jiwheyẹwhe dọmọ: “Yẹn na . . . hẹn yé jaya to ohọ̀ odẹ̀ tọn ṣie mẹ.” (Isaia 56:6, 7) Osọhia 7:9-15 basi zẹẹmẹ yinukọn dogọ, bo dọho gando “gbẹtọ susugege” de go sọn “akọta lẹpo” mẹ he pli nado basi sinsẹ̀n bo hodẹ̀ hlan Jiwheyẹwhe “to okle po ozán po,” dile yé ṣite to awánu gbonu tọn tẹmpli gbigbọmẹ tọn lọ tọn mẹ. Homẹmiọnnamẹnu nankọtọn die dọ devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn egbezangbe tọn lẹpo sọgan dọnsẹpọ ẹ po awuvivo po bo deji mlẹnmlẹn dọ Jiwheyẹwhe nọ sè yetọn!
Odẹ̀ Tẹlẹ Wẹ Nọ Yin Alọkẹyi?
16. Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn Klistiani dowhenu tọn lẹ dè gando dẹ̀hiho go?
16 Klistiani dowhenu tọn lẹ yin yinyọnẹn taidi mẹhe tindo aṣa lọ nado nọ hodẹ̀. Whẹho tẹlẹ wẹ yé nọ hodẹ̀ na? Klistiani mẹho agun tọn lẹ nọ biọ anademẹ nado de sunnu lẹ do otẹn azọngban tọn lẹ mẹ. (Owalọ lẹ 1:24, 25; 6:5, 6) Epafla hodẹ̀ do yisenọ hatọ etọn lẹ tamẹ. (Kọlọsinu lẹ 4:12) Hagbẹ agun he tin to Jelusalẹm tọn lẹ hodẹ̀ na Pita to whenuena e tin to ganmẹ. (Owalọ lẹ 12:5) Klistiani dowhenu tọn lẹ biọ to Jehovah si nado na yé adọgbigbo to nukundiọsọmẹ nukọn, dọmọ: “[Jehovah], pọ́n budonamẹ yetọn: bo yí na hlan afanumẹ towe lẹ, nado nọ yí tugbigbo lẹpo do dọho towe.” (Owalọ lẹ 4:23-30) Devi Jakobu na tuli Klistiani lẹ nado nọ hodẹ̀ hlan Jiwheyẹwhe bo biọ nuyọnẹn to whenuena yé tin to whlepọn glọ. (Jakobu 1:5) Be hiẹ nọ yí whẹho mọnkọtọn lẹ dogọ ovẹvivẹ towe lẹ hlan Jehovah ya?
17. Odẹ̀ mẹnu lẹ tọn wẹ Jehovah nọ kẹalọyi?
17 Jiwheyẹwhe ma nọ kẹalọyi odẹ̀ lẹpo gba. To whelọnu lo, nawẹ mí sọgan hodẹ̀ po jide po dọ odẹ̀ mítọn lẹ na yin alọkẹyi gbọn? Nugbonọ he Jiwheyẹwhe dotoaina to hohowhenu lẹ dọnsẹpọ ẹ po ahundopo po podọ po ninọmẹ ahun mẹ tọn dagbe de po. Yé tindo yise bosọ do ehe hia gbọn azọ́n dagbe lẹ wiwà dali. Mí sọgan deji dọ Jehovah na dotoai na mẹhe nọ dọnsẹpọ ẹ to aliho dopolọ mẹ to egbehe lẹ.
18. Nubiọtomẹsi tẹ kọ̀n wẹ Klistiani lẹ dona jẹ eyin yé jlo dọ odẹ̀ yetọn lẹ ni yin alọkẹyi?
18 Nubiọtomẹsi devo sọ die. Apọsteli Paulu basi zẹẹmẹ ehe tọn dọmọ: “Gbọn ewọ mẹ wẹ mí . . . ko mọ ali gbọn [gbigbọ] dopo dè jẹ Otọ́ dè.” Mẹnu dlẹnalọdo wẹ Paulu te to whenuena e wlan dọ “gbọn ewọ mẹ”? Jesu Klisti wẹ. (Efesunu lẹ 2:13, 18) Mọwẹ, kiki gbọn Jesu Klisti gblamẹ wẹ mí sọgan dọnsẹpọ Otọ́ lọ po awuvivo po.—Johanu 14:6; 15:16; 16:23, 24.
19. (a) Whetẹnu wẹ nuyọnwan-mimẹ̀ Islaeli tọn lẹ nọ lẹzun osùnú de hlan Jehovah? (b) Nawẹ mí sọgan hẹn ẹn diun dọ odẹ̀ mítọn lẹ tin taidi nuyọnwan owán gblingblinnọ de hlan Jehovah gbọn?
19 Dile e ko yin nùdego jẹnukọn do, nuyọnwan he yẹwhenọ Islaeli tọn lẹ nọ mẹ̀n nọtena odẹ̀ devizọnwatọ nugbonọ lẹ tọn he Jiwheyẹwhe nọ kẹalọyi lẹ. Ṣigba, to whedelẹnu, nuyọnwan-mimẹ̀ Islaelivi lẹ tọn nọ yin osùnú to nukun Jehovah tọn mẹ. Ehe nọ jọ eyin yé to nuyọnwan mẹ̀n to tẹmpli mẹ bosọ to taliaina boṣiọ lẹ to ojlẹ dopolọ mẹ. (Ezekiẹli 8:10, 11) Mọdopolọ to egbehe, odẹ̀ mẹhe sọalọakọ́n nado to Jehovah sẹ̀n bosọ nọ wazọ́n he jẹagọdo osẹ́n etọn lẹ to ojlẹ dopolọ mẹ lẹ tọn nọ tin taidi owán ylankan de to nukun etọn mẹ. (Howhinwhẹn lẹ 15:8) Enẹwutu, mì gbọ mí ni zindonukọn nado nọ hẹn adà gbẹzan mítọn tọn lẹpo do wiweji na odẹ̀ mítọn lẹ nido tin taidi nuyọnwan owán gblingblinnọ de hlan Jiwheyẹwhe. Jehovah nọ hùnhomẹ do odẹ̀ mẹhe to ali dodo tọn etọn hodo lẹ tọn go. (Johanu 9:31) Ṣigba, kanbiọ delẹ gbẹsọ pò. Nawẹ mí dona nọ hodẹ̀ gbọn? Etẹlẹ wẹ mí sọgan hodẹ̀ na? Podọ nawẹ Jiwheyẹwhe nọ na gblọndo hlan odẹ̀ mítọn lẹ gbọn? Hosọ he bọdego na gbadopọnna kanbiọ ehelẹ po devo lẹ po.
[Nudọnamẹ Odò Tọn]
Be Hiẹ Sọgan Basi Zẹẹmẹ Ya?
• Nawẹ gbẹtọvi mapenọ lẹ sọgan dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe to aliho he yin alọkẹyi de mẹ gbọn?
• Nawẹ mí sọgan hodo apajlẹ tọgbo lẹ tọn to odẹ̀ mítọn lẹ mẹ gbọn?
• Etẹwẹ mí plọn sọn odẹ̀ Klistiani dowhenu tọn lẹ tọn mẹ?
• Whetẹnu wẹ odẹ̀ mítọn lẹ nọ tin taidi nuyọnwan owán gblingblinnọ de hlan Jiwheyẹwhe?
[Yẹdide to weda 23]
Naegbọn Jiwheyẹwhe do kẹalọyi avọ́nunina Abẹli tọn bo gbẹ́ Kaini tọn dai?
[Yẹdide to weda 24]
“Yẹn he yin kọ́gudu po afín po”
[Yẹdide to weda 25]
“Yẹn na nọ na madao etọn hlan we dandan”
[Yẹdide to weda 26]
Be odẹ̀ towe lẹ nọ tin taidi nuyọnwan owán gblingblinnọ de hlan Jehovah ya?