WESẸDOTẸN INTẸNẸT JI TỌN Watchtower Tọn
WESẸDOTẸN INTẸNẸT JI TỌN
Watchtower Tọn
Gungbe
ẹ,ọ,ṣ
  • á
  • à
  • é
  • è
  • Ẹ
  • ẹ
  • ẹ́
  • ẹ̀
  • í
  • ì
  • ó
  • ò
  • Ọ
  • ọ
  • ọ́
  • ọ̀
  • Ṣ
  • ṣ
  • ú
  • ù
  • BIBLU
  • OWE LẸ
  • OPLI LẸ
  • w07 15/8 w. 22-26
  • Jehovah Yiwanna Whẹdida Dodo

Video de ma tin na adà ehe

Jaale, nuhahun de wá aimẹ gando video lọ go.

  • Jehovah Yiwanna Whẹdida Dodo
  • Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá—2007
  • Hóvila Lẹ
  • Hosọ Mọnkọtọn
  • Mawadodo Gbayipe
  • Ahunmẹdunamẹnu He Sọgbe
  • Aihọn Yọyọ Dodowiwa Tọn De
  • Mẹgbeyinyan Satani Tọn Na Gboawupo
  • Be Whẹdida Dodo Na Wá Tin to Aihọn mẹ Gbede Ya?
    Hosọ Devo Lẹ
  • ‘Whẹdida Dodo Wẹ Aliho Etọn Lẹpo’
    Dọnsẹpọ Jehovah
  • ‘Be Whẹdida Mawadodo Tin to Jiwheyẹwhe dè Wẹ?’
    Dọnsẹpọ Jehovah
  • Jesu ‘Ze Whẹdida Dodo Dai to Aihọn Mẹ’
    Dọnsẹpọ Jehovah
Pọ́n Nudevo Lẹ
Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá—2007
w07 15/8 w. 22-26

Jehovah Yiwanna Whẹdida Dodo

‘Yẹn, OKLUNỌ yiwanna whẹdida dodo.’—ISAIA 61:8.

1, 2. (a) Etẹwẹ hogbe lọ lẹ whẹdida dodo po mawadodo po zẹẹmẹdo? (b) Etẹwẹ Biblu dọ gando Jehovah po whẹdida dodo etọn po go?

WHẸDIDA dodo yin zẹẹmẹ basina taidi ‘jẹhẹnu mẹnukuntamahopọn tọn, jijlọ, nuyiwa he sọgbe.’ Mawadodo bẹ mẹnukuntahihopọn, nuvẹun, ylanwiwa, po awugble he mẹdevo lẹ ma jẹna hinhẹnwa yé ji po hẹn.

2 To nudi owhe 3 500 die wayi, Mose wlanwe gando Nupojipetọ Wẹkẹ lọ tọn, Jehovah go dọmọ: “Whẹdida [dodo] wẹ ali etọn lẹpo: Jiwheyẹwhe nugbowa tọn de, podọ, matin kunnuhu” kavi mawadodo. (Deutelonomi 32:4) To nuhe hugan owhe 700 lẹ godo, Jiwheyẹwhe gbọdo Isaia nado wlan ohó ehelẹ dọmọ: ‘Yẹn, OKLUNỌ yiwanna whẹdida dodo.’ (Isaia 61:8) Enẹgodo to owhe kanweko tintan whenu, Paulu dọmọ: “Mawadodo tin to Jiwheyẹwhe dè wẹ? E yinmọ blo.” (Lomunu lẹ 9:14) Podọ to ojlẹ dopolọ mẹ, Pita dọmọ: “Jiwheyẹwhe ma yin mẹnukuntahopọntọ gba: ṣigba to akọta lẹpo mẹ, mẹhe dibusi i, bo wazọ́n dodo, wẹ yè kẹalọyi to e dè.” (Owalọ lẹ 10:34, 35) Mọwẹ, “OKLUNỌ yiwanna whẹdida” dodo.—Psalm 37:28; Malaki 3:6.

Mawadodo Gbayipe

3. Nawẹ mawadodo bẹjẹeji to aigba ji gbọn?

3 Whẹdida dodo ma yin jẹhẹnu he nọ saba yin didohia to egbehe. Mí sọgan jiya mawadodo tọn to adà gbẹninọ tọn lẹpo mẹ—to azọ́nwatẹn, to wehọmẹ, to nuyiwa hẹ aṣẹpatọ lẹ mẹ, podọ to aliho devo lẹ mẹ—etlẹ yin to whẹndo mẹ. Na nugbo tọn, mawadodo mọnkọtọn lẹ ma yin nuyọyọ gba. Yé wá whẹndo gbẹtọvi tọn ji to whenuena mẹjitọ mítọn tintan lẹ ṣiatẹ bo lẹzun sẹ́nhẹngbatọ, na yé yin kiklọ gbọn nudida gbigbọnọ atẹṣitọ he wá lẹzun Satani Lẹgba dali. Na jide tọn, Adam, Evi, po Satani po yinuwa to aliho mawadodo tọn mẹ gbọn nunina jiawu mẹdekannujẹ tọn he Jehovah na yé lọ ṣiṣizan dali. Nuyiwa ylankan yetọn dekọtọn do yajiji susu po okú po mẹ na whẹndo gbẹtọvi tọn lẹpo.—Gẹnẹsisi 3:1-6; Lomunu lẹ 5:12; Heblu lẹ 2:14.

4. Sọn whetẹnu wẹ mawadodo ko yin apadewhe whenuho gbẹtọvi tọn?

4 Mawadodo ko yin apadewhe gbẹninọ gbẹtọvi lẹ tọn na nudi owhe 6 000 sọn atẹṣiṣi Edẹni mẹ tọn godo. Ehe ma yin nupaṣamẹ de, na Satani wẹ yẹwhe aihọn ehe tọn. (2 Kọlintinu lẹ 4:4) Lalonọ wẹ ewọ podọ otọ́ lalo tọn, mẹhẹngbletọ podọ nukundiọsọ Jehovah tọ́. (Johanu 8:44) Ewọ wẹ asisa mawadodo he ylan hugan lẹ tọn kakajẹ din. Di apajlẹ, jẹ obá de mẹ, na nuyiwadomẹji ylankan Satani tọn jẹnukọnna Singigọ azán Noa tọn wutu, Jiwheyẹwhe doayi e go dọ “kanyinylan gbẹtọ tọn sù gbau to aigba [ji], podọ ayilinlẹn ayiha etọn mẹ tọn lẹpo oylan dódó wẹ to whepoponu.” (Gẹnẹsisi 6:5) Ninọmẹ dopolọ gbayipe to ojlẹ Jesu tọn mẹ. E dọmọ: “Nupekọ hlan azán wẹ oylan etọn,” he zẹẹmẹdo nuhahun ayimajai azán lọ tọn lẹ, taidi mawadodo. (Matiu 6:34) Po gbesisọ po, Biblu dọmọ: “Nudida lẹpo pete wẹ to winwẹ̀n bosọ to ajipanu to awufiẹsa mẹ . . . kakajẹ dinvie.”—Lomunu lẹ 8:22.

5. Naegbọn mawadodo do gbayipe taun to ojlẹ mítọn mẹ hugan gbede pọ́n?

5 Gbọnmọ dali, onú ylankan he nọ dekọtọn do mawadodo he ylan hugan lẹ mẹ ko to jijọ to whenuho gbẹtọvi tọn gblamẹ. Ninọmẹ lọ sọ ylan todin hugan gbede pọ́n. Etẹwutu? Na sọn owhe susu lẹ die, aihọn ylankan ehe ko tin to ‘azán godo tọn’ etọn lẹ mẹ bo to numimọ “ojlẹ awusinyẹn tọn lẹ” tọn tindo dile e to sisẹpọ vivọnu. Biblu dọ dọdai dọ to ojlẹ whenuho tọn ehe gblamẹ, gbẹtọ lẹ na yin “wanyina yede tọ́, nukunkẹnnọ, awagundotọ, saklanọ, nùzantọ, . . . mayọndagbenọ, mawenọ, matin owanyi hẹnnumẹ tọn, alẹdatọ, mẹslẹtọ, awumajainanọ, kanylantọ, vivlẹtọ mẹdagbe lẹ tọn, ajannọ, tasinyẹntọ, goyitọ.” (2 Timoti 3:1-5) Jijọ ylankan mọnkọtọn lẹ nọ dekọtọn do mawadodo wunmẹ lẹpo mẹ.

6, 7. Mawadodo sinsinyẹn tẹlẹ wẹ ko sayana whẹndo gbẹtọvi tọn to ojlẹ egbezangbe tọn lẹ mẹ?

6 Numimọ mawadodo tọn ko yin tintindo to owhe kanweko he wayi lẹ mẹ hugan gbede pọ́n. Whẹwhinwhẹ́n dopo wẹ yindọ suhugan awhàn lẹ tọn wẹ yin fùnfùn to owhe enẹlẹ gblamẹ. Di apajlẹ, whenuho-kàntọ delẹ dọ dọ to Wẹkẹ-Whàn II kẹdẹ mẹ, nudi gbẹtọ livi 50 jẹ 60 he suhugan yetọn ma yin awhànfuntọ lẹ wẹ yin hùhù—yèdọ sunnu, yọnnu, po ovi homẹvọnọ lẹ po. Sọn whenue awhàn enẹ ko wá vivọnu, gbẹtọ livi susu devo lẹ ko yin hùhù to awhàn voovo lẹ mẹ, podọ suhugan yetọn wẹ sọ yin gbẹtọ paa lẹ. Satani nọgodona mawadodo mọnkọtọn lẹ na e to adi ji wutu, to yinyọnẹn mẹ dọ Jehovah na gbawhàn etọn mlẹnmlẹn to madẹnmẹ. Dọdai Biblu tọn dọmọ: “Lẹgba lọ ko jẹte wá mì dè, po homẹgble daho po . . . na e yọnẹn dọ whenu gli de wẹ e tindo.”—Osọhia 12:12.

7 Akuẹ he nọ yin yiyizan do awhànfunnu lẹ ji lẹdo aihọn pé todin yin nudi 498 527 000 000 000F CFA to owhe dopodopo mẹ. Livi kanweko susu gbẹtọ lẹ tọn ma tindo dandannu gbẹ̀mẹ tọn lẹ, enẹwutu lẹnnupọndo dagbe he akuẹ enẹ lẹpo sọgan wà ji eyin yé yin yiyizan na nuhe na yidogọna jijọho lẹ. Nudi gbẹtọ liva dopo wẹ ma tindo núdùdù he pemẹnu, to whenuena mẹdevo lẹ tindo lankan. Sọgbe hẹ nudọnamẹ Plidopọ Akọta lẹ tọn de, nudi ovi livi atọ́n wẹ nọ kú to owhe dopodopo mẹ taidi kọdetọn huvẹ tọn. Mawadodo nankọtọn die! Enẹgodo lẹnnupọndo ovi homẹvọnọ susu he nọ yin hùhù gbọn hòdide dali ji ga. Madozẹnzẹn sọha lọ tọn yin nudi livi 40 jẹ 60 lẹdo aihọn pé to whemẹwhemẹ! Mawadodo he hẹnmẹ jọsi nankọtọn die!

8. Aliho dopo akàn tẹ mẹ wẹ gbẹtọvi lẹ sọgan duvivi whẹdida dodo tọn te?

8 Aṣẹpatọ aihọn tọn lẹ ma to pọngbọ mọ na nuhahun susugege he to yasana gbẹtọvi lẹ to egbehe; mọjanwẹ ninọmẹ lọ ma na pọnte gbọn vivẹnudido gbẹtọ tọn dali do niyẹn. Ohó Jiwheyẹwhe tọn dọ dọdai dọ to ojlẹ mítọn mẹ “mẹylankan lẹ, po mẹklọtọ lẹ po na to yinylan yinukọn, yé na to mẹklọ, yè nasọ to yé klọ.” (2 Timoti 3:13) Mawadodo ko lẹzun apadewhe gbẹninọ egbesọegbesọ tọn sọmọ bọ gbẹtọvi lẹ ma sọgan de e sẹ̀. Jiwheyẹwhe whẹdida dodo tọn kẹdẹ wẹ sọgan wàmọ. Ewọ kẹdẹ wẹ sọgan de Satani, aovi lẹ, po gbẹtọ ylankan lẹ po sẹ̀.—Jẹlemia 10:23, 24.

Ahunmẹdunamẹnu He Sọgbe

9, 10. Naegbọn Asafi do gbọjọ?

9 To hohowhenu, e tlẹ paṣa Biblu-kàntọ delẹ nuhewutu Jiwheyẹwhe ma ko dádo whẹho gbẹtọvi tọn lẹ mẹ bo hẹn whẹdida dodo nujọnu tọn po dodowiwa po wá. Di apajlẹ, lẹnnupọndo dawe de ji to ojlẹ Biblu tọn mẹ. Nukinkan aga tọn Psalm 73 tọn to Biblu Traduction du monde nouveau mẹ bẹ yinkọ Asafi tọn hẹn, bo sọgan to alọdlẹndo hànsinọ Levinu he diyin de to gandudu Ahọlu Davidi tọn whenu kavi hànsinọ hẹnnu he Asafi yin nukọntọ whédo tọn na lẹ. Asafi po kúnkan etọn lẹ po pà ohàn susu he yin yiyizan to sinsẹ̀n-bibasi mẹ. Ṣogan, to ojlẹ de mẹ to gbẹzan etọn mẹ, psalm-kàntọ ehe gbọjọ to gbigbọ-liho. E mọ lehe nutindo agbasa tọn mẹylankan lẹ tọn to jijideji do bosọ doayi e go dọ yé nọ sọawuhia taidi mẹhe tindo pekọ po gbẹzan yetọn po bo ma nọ jiya kọdetọn nuyiwa ylankan yetọn lẹ tọn depope.

10 Mí hia dọmọ: “Yẹn ko to awuwhàn hẹ awagundotọ lẹ, whenuena yẹn mọ jijọho mẹylankan lẹ tọn. Na awufiẹsa ma tin to okú yetọn mẹ: huhlọn yetọn sọ hẹnai. Yé ma tin to tukla mẹ di mẹdevo lẹ; mọ yè masọ doyana yé di mẹdevo.” (Psalm 73:2-8) Ṣigba Biblu-kàntọ enẹ wá mọdọ pọndohlan agọ̀ mọnkọtọn ma sọgbe. (Psalm 73:15, 16) Psalm-kàntọ lọ tẹnpọn nado jla lẹnpọn etọn do, ṣigba e ma sọgan mọnukunnujẹemẹ to gigọ́ mẹ nuhewutu e do taidi dọ mẹylankan lẹ nọ waylan matin yasanamẹ depope to whenuena mẹdagbe lẹ nọ saba jiya.

11. Etẹ mẹ wẹ psalm-kàntọ lọ Asafi wá mọnukunnujẹ?

11 To godo mẹ, dawe nugbonọ hohowhenu tọn enẹ wá mọnukunnujẹ nuhe tin to sẹdotẹnmẹ na mẹylankan lẹ mẹ—dọ Jehovah na didẹ whẹho lẹ to godo mẹ. (Psalm 73:17-19) Davidi wlan dọmọ: “Nọtepọn OKLUNỌ, bosọ to ali etọn yìn, e nasọ ze we daga nado dugu aigba tọn: whenuena yè sán mẹylankan lẹ sẹ̀, hiẹ na mọ ẹn.”—Psalm 37:9, 11, 34.

12. (a) Etẹwẹ yin lẹndai Jehovah tọn gando danuwiwa po mawadodo po go? (b) Etẹwẹ yin numọtolanmẹ towe gando aliho he mẹ mawadodo na yin dididẹ te enẹ go?

12 Na nugbo tọn, lẹndai Jehovah tọn wẹ nado de danuwiwa po mawadodo he nọ zọnpọ hẹ ẹ lẹ po sẹ̀ sọn aigba ehe ji to ojlẹ sisọ etọn mẹ. Mẹhe tlẹ yin Klistiani nugbo lẹ dona nọ flinnu yede gando ehe go to gbesisọ mẹ. Jehovah na de mẹhe yinuwa jẹagọdo ojlo etọn lẹ sẹ̀ bo na suahọ mẹhe nọ nọgbẹ̀ sọgbe hẹ ojlo etọn lẹ. “Nukun etọn to pinpọn, nukundama etọn to ovi gbẹtọ tọn lẹ whlepọn. OKLUNỌ to dodonọ lẹ whlepọn: ṣigba mẹylankan po mẹhe yiwanna [danuwiwa] po ayiha etọn gbẹwanna. Do mẹylankan ji wẹ e na ja zòkán zozo tọn do, ozò po whèmi po, po oyú miyọnawu po . . . Na OKLUNỌ dodonọ, e yiwanna dodo.”—Psalm 11:4-7.

Aihọn Yọyọ Dodowiwa Tọn De

13, 14. Naegbọn dodowiwa po whẹdida dodo po na gbayipe to aihọn yọyọ lọ mẹ?

13 To whenuena Jehovah na và aihọn mawadodo tọn he tin to anademẹ Satani tọn glọ ehe sudo, E na hẹn aihọn yọyọ gigonọ de wá. E na yin anadena gbọn Ahọluduta olọnmẹ tọn Jiwheyẹwhe tọn dali, ehe Jesu plọn hodotọ etọn lẹ nado nọ hodẹ̀ na. Dodowiwa po whẹdida dodo po na diọtẹnna danuwiwa po mawadodo po, na to ojlẹ enẹ mẹ odẹ̀ ehe na mọ gblọndo etọn yí to gigọ́ mẹ dọmọ: “Ahọludu towe ni wá. Ojlo towe ni yin wiwà to aigba go, dile e te to olọn mẹ.”—Matiu 6:10.

14 Biblu dọ gandudu wunmẹ he mí na donukun na mí, yèdọ gandudu he omẹ ahunjijlọnọ lẹpo to nukundo taun to egbehe. To whenẹnu, Psalm 145:16 na mọ hẹndi yí to linlẹn gigọ́ mẹ dọmọ: “Hiẹ [Jehovah Jiwheyẹwhe] kẹ̀ alọ towe, bosọ hẹn onú pekọna ojlo nutogbẹ̀ lẹpo tọn.” Humọ, Isaia 32:1 dọmọ: “Doayi e go, ahọlu de [Klisti Jesu to olọn mẹ] na dù to dodo mẹ, ahọvi lẹ [afọzedaitọ Klisti tọn lẹ to aigba ji] na dugán to whẹdida [dodo] mẹ.” Gando Ahọlu lọ Jesu Klisti go, Isaia 9:7 dọ dọdai dọmọ: “Ahọludu etọn po jijọho po ma na ponu, to ofìn Davidi tọn ji, podọ to ahọludu etọn ji, nado nọ pọ́n e go, podọ nado sọ́ yonu etọn hẹnai, gbọn whẹdida dali; podọ gbọn dodo dali, sọn dinvie, yèdọ kakadoi. Vivẹnu OKLUNỌ awhànpa lẹ tọn tọn na basi ehe.” Be hiẹ sọgan yí nukun homẹ tọn do mọ dewe to gandudu dodo tọn enẹ glọ ya?

15. Etẹwẹ Jehovah na wà na gbẹtọvi lẹ to aihọn yọyọ lọ mẹ?

15 To aihọn yọyọ Jiwheyẹwhe tọn mẹ, mí ma na tindo whẹwhinwhẹ́n depope ba nado zan hogbe he mí mọ to Yẹwhehodọtọ 4:1 mẹ lẹ dọmọ: “Yẹn lẹ́, bosọ lẹn awusinyẹnnamẹ he yè to bibasi to owhè glọ lẹpo; yẹn sọ pọ́n dasin yé he yè to awusinyẹnna lẹ tọn, yé masọ tindo homẹmiọnnamẹtọ; podọ to awusinyẹnnamẹtọ yetọn si wẹ huhlọn te; ṣigba yé ma tindo homẹmiọnnamẹtọ.” Na nugbo tọn, po ayiha mape tọn mítọn po, e vẹawu nado yí nukun homẹ tọn do mọ lehe aihọn yọyọ dodowiwa tọn enẹ na jiawu do. Ylanwiwa ma na tin ba; kakatimọ, azán dopodopo na gọ́ na onú dagbe lẹ. Mọwẹ, Jehovah na jla ninọmẹ he ylan lẹpo do, bo nasọ wàmọ to aliho he zẹ̀ nukundido mítọn lẹ go de mẹ. Abajọ Jehovah Jiwheyẹwhe gbọdo apọsteli Pita nado wlan dọmọ: “Di opagbe etọn, míwlẹ to nukundo olọn yọyọ lẹ, po aigba yọyọ de po, ofi he dodo nọ nọ̀”!—2 Pita 3:13.

16. Nawẹ “olọn yọyọ lẹ” ko yin didoai todin gbọn, podọ to linlẹn tẹ mẹ wẹ “aigba yọyọ” lọ to yinyin awuwlena to egbehe te?

16 Na nugbo tọn, “olọn yọyọ lẹ,” yèdọ gandudu olọnmẹ tọn Jiwheyẹwhe tọn to anademẹ Klisti tọn glọ, ko yin didoai todin. Mẹhe “aigba yọyọ” lọ, yèdọ ogbẹ́ gbẹtọvi lẹ tọn yọyọ de he yin omẹ ahunjijlọnọ lẹ to aigba ji na bẹhẹn ko to yinyin bibẹpli to azán godo tọn ehelẹ mẹ. Yé ko dibla pé gbẹtọ livi ṣinawe todin, to nudi aigba 235 lẹ ji podọ to agun 100 000 lẹ mẹ. Omẹ livi susu ehelẹ ko to aliho dodo Jehovah tọn lẹ plọn, podọ taidi kọdetọn de, yé nọ duvivi pọninọ he sinai do owanyi Klistiani tọn ji lẹdo aihọn pé. Pọninọ yetọn wẹ yin yinyọnẹn bo ko sọ dẹn-to-aimẹ hugan to whenuho aihọn tọn mẹ, yèdọ pọninọ he zẹ̀ nuhe mẹjidugando Satani tọn lẹ tindo numimọ etọn lẹpo go. Owanyi po pọninọ mọnkọtọn po yin apajlẹ ojlẹ jiawu he mí na tindo numimọ etọn tọn to aihọn yọyọ Jiwheyẹwhe tọn he na yin anadena to dodo mẹ lọ mẹ.—Isaia 2:2-4; Johanu 13:34, 35; Kọlọsinu lẹ 3:14.

Mẹgbeyinyan Satani Tọn Na Gboawupo

17. Naegbọn mẹgbeyinyan Satani tọn sọta omẹ Jehovah tọn lẹ na gboawupo dandan?

17 To madẹnmẹ Satani po hodotọ etọn lẹ po na diọavunnukunsọ sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn lẹ to vivẹnudido mẹ nado sukúndona yé. (Ezekiẹli 38:14-23) Enẹ na yin apadewhe nuhe Jesu ylọdọ “nukunbibia daho [tọn,] ehe hunkọ ma ko tin sọn whẹwhẹwhenu aihọn tọn kakajẹ dinvie, lala, mọtọn hunkọ ma to na tin gbede.” (Matiu 24:21) Be mẹgbeyinyan Satani tọn na tindo kọdetọn dagbe ya? Lala. Ohó Jiwheyẹwhe tọn na jide mí dọmọ: ‘OKLUNỌ yiwanna whẹdida dodo, bo masọ nọ gbẹ́ mẹwiwe etọn lẹ dai; yè na nọ yí yé whla kakadoi: ṣigba okún mẹylankan tọn lẹ wẹ yè na sán sẹ̀. Dodonọ wẹ na dugu aigba tọn, bo nasọ nọ nọ̀ e ji kakadoi.’—Psalm 37:28, 29.

18. (a) Nawẹ Jiwheyẹwhe na yinuwa gando mẹgbeyinyan Satani tọn sọta omẹ Etọn lẹ go gbọn? (b) Naegbọn dogbigbapọnna nudọnamẹ sinai do Biblu ji ehe gando awhàngbigba whẹdida dodo tọn go do yin alenu na we?

18 Mẹgbeyinyan Satani po awhànvipẹ etọn lẹ po tọn sọta devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ na yin nuyiwa sakla tọn he gbọngodo. Jehovah dọ dọdai gbọn Zekalia gblamẹ dọmọ: “Ewọ he doalọ mì go doalọ azìn nukun [ṣie] tọn go.” (Zekalia 2:8) E taidi mẹde ni sọalọ nukunzìn Jehovah tọn nkọ. E na yinuwa to afọdopolọji bo de ylanwatọ lọ lẹ sẹ̀. Devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ wẹ tindo owanyi, tin to kọndopọ mẹ, yin jijọhonọ bo nọ yìn osẹ́n hugan to aigba ji. Enẹwutu mẹgbeyinyan mọnkọtọn na yin nuyiwa mawadodo tọn he yé ma jẹna to aliho depope mẹ. Omẹ lọ he “yiwanna whẹdida” dodo hugan ma na kẹalọyi ehe. Avùnlọyiyi na yé na dekọtọn do vasudo mlẹnmlẹn kẹntọ omẹ etọn lẹ tọn, awhàngbigba whẹdida dodo tọn, podọ whlẹngán mẹhe sẹ̀n Jiwheyẹwhe nugbo dopo kẹdẹ lọ lẹ tọn mẹ. Nujijọ jiawu, awuvivinamẹ tọn nankọtọn lẹ die mí to nukundo to madẹnmẹ!—Howhinwhẹn lẹ 2:21, 22.

Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?

• Naegbọn mawadodo do gbayipe sọmọ?

• Nawẹ Jehovah na didẹ nuhahun mawadodo tọn to aigba ji gbọn?

• Etẹwẹ yinuwado jiwe to nupinplọn ehe mẹ gando awhàngbigba whẹdida dodo tọn go?

[Yẹdide to weda 23]

Ylanwiwa gbayipe jẹnukọnna Singigọ lọ, podọ e gbayipe to ‘azán godo tọn’ ehelẹ mẹ

[Yẹdide to weda 24, 25]

To aihọn yọyọ Jiwheyẹwhe tọn mẹ, whẹdida dodo po dodowiwa po na diọtẹnna danuwiwa

    Gun Publications | (1976-2025)
    Ṣí Adà Towe
    Hùn Adà Towe
    • Gungbe
    • Dohlan
    • Nujlomẹ Lẹ
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Osẹ́n Nọtẹn lọ Tọn Lẹ
    • Osẹ́n Nudọnamẹ Mẹdetiti Tọn
    • De Osẹ́n Nudọnamẹ Tọn Lẹ
    • JW.ORG
    • Hùn Adà Towe
    Dohlan