Afọdidona Lẹndai Jiwheyẹwhe Tọn to Egbehe
“[Klisti] kú na omẹ popo, na yé he tin to ogbẹ̀ lẹ ma nado tin to ogbẹ̀ sọn dinvie hlan yede ba.”—2 KỌLINTINU LẸ 5:15.
1. Dọ numimọ he mẹdehlan de tindo to azọ́ndenamẹ etọn mẹ.
MẸDEHLAN de he nọ yin Aaron flin dọmọ: “Mọto mítọn wẹ yin mọto tintan he ma yin awhànfuntọ lẹ tọn he biọ gbétatò Aflika tọn he to olá enẹ mẹ to awhàn godo.a Mí dona yì penukundo nuhudo mẹmẹsunnu lẹ tọn go to finẹ na e ko dẹn bọ mí masọ sè linlin agun pẹvi he tin to finẹ tọn. Gbọnvona núdùdù, avọ̀ po owe sinai do Biblu ji lẹ po, mí hẹn kasẹti video lọ Les Témoins de Jéhovah: un nom, une organisation.b Mí basi tito nado do video lọ hia to sẹhọ̀ daho gbétatò lọ tọn de mẹ gbọn zomọ video tọn po televiziọn po yiyizan dali. Jlodotọ susu wẹ wọ̀ wá nado pọ́n video lọ sọmọ bọ mí dona do e hia whlaawe. To nupinpọn lọ lẹ dopodopo godo, mẹsusu wẹ kẹalọyi plọnmẹ Biblu. E họnwun dọ vivẹnudido mítọn lẹ de sinsẹ́n tọ́n.”
2. (a) Naegbọn Klistiani lẹ nọ magbe nado yí gbẹzan yetọn zan to sinsẹ̀nzọn Jiwheyẹwhe tọn mẹ? (b) Kanbiọ tẹlẹ wẹ mí na gbadopọnna todin?
2 Etẹwẹ whàn Aaron po gbẹdohẹmẹtọ etọn lẹ po nado bẹ azọ́ndenamẹ sinsinyẹn mọnkọtọn? Na pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn yetọn na avọ́sinsan ofligọ Jesu Klisti tọn wutu, yé ko klan ogbẹ̀ yetọn do wiwe na Jiwheyẹwhe bosọ jlo na yí ì zan to kọndopọ mẹ hẹ lẹndai Jiwheyẹwhe tọn. Taidi mẹmẹsunnu ehelẹ, Klistiani he ko klan yede do wiwe lẹpo wẹ ko magbe “ma nado tin to ogbẹ̀ sọn dinvie hlan yede ba” ṣigba nado wà nuhe go yé pé lẹpo “na wẹndagbe tọn wutu.” (2 Kọlintinu lẹ 5:15; 1 Kọlintinu lẹ 9:23) Yé yọnẹn dọ, whenue titonu ehe na wá vivọnu, akuẹ po yindidi aihọn tọn lẹpo po ma na doale depope. Enẹwutu, yé jlo na yí ogbẹ̀ po agbasalilo he yé tindo jẹ obá de mẹ po zan to kọndopọ mẹ hẹ lẹndai Jiwheyẹwhe tọn. (Yẹwhehodọtọ 12:1) Nawẹ mí sọgan wà ehe gbọn? Fie wẹ mí sọgan mọ adọgbigbo po huhlọn po te nado wàmọ? Podọ dotẹnmẹ sinsẹ̀nzọn tọn tẹlẹ wẹ hundote na mí?
Afọdide Yọ́n-Na-Yizan lẹ Zize Vudevude
3. Afọdide titengbe tẹlẹ wẹ ojlo Jiwheyẹwhe tọn wiwà bẹhẹn?
3 Na Klistiani nugbo lẹ, azọ́n gbẹwhenu tọn de wẹ ojlo Jiwheyẹwhe tọn wiwà yin. E nọ saba bẹjẹeji po afọdide titengbe ehelẹ po taidi yinkọ zizedai to Wehọmẹ Lizọnyizọn Yẹwhehọluduta tọn, Biblu hihia egbesọegbesọ, mahẹ tintindo to azọ́n yẹwhehodidọ tọn mẹ po nukọnyiyi jẹ baptẹm kọ̀n po. Dile mí to nukọnzindo, mí nọ hẹn hogbe apọsteli Paulu tọn lẹ do ayihamẹ dọmọ: “Nọ doayi onú helẹ go, jo dewe hlan yé petepete; na whinwhẹ́n towe nido diun jẹgbonu to omẹ popo dè.” (1 Timoti 4:15) Nukọnyiyi mọnkọtọn ma yin nado ze míde daga gba, ṣigba nado do gbemima mítọn nado wà ojlo Jiwheyẹwhe tọn matin ṣejannabi hia. Mọwiwà nọ dohia dọ mí to dotẹnmẹ na Jiwheyẹwhe nado deanana afọdide mítọn lẹ to nulẹpo mẹ to gbẹ̀mẹ, podọ e nọ wàmọ to aliho he yọ́n tlala hú lehe mílọsu sọgan wà do mẹ.—Psalm 32:8.
4. Nawẹ mí sọgan duto obu agọ̀ ji gbọn?
4 Ṣigba, awuwhiwhle kavi nulinlẹnpọndo ninọmẹ mítọn titi ji zẹjlẹgo sọgan dekanpona nukọnyiyi mítọn to sinsẹ̀nzọn he mí to wiwà na Jiwheyẹwhe mẹ. (Yẹwhehodọtọ 11:4) Enẹwutu, e sọgan biọ dọ mí ni duto obu mítọn titi ji whẹpo do mọ ayajẹ nujọnu tọn to devizọnwiwa na Jiwheyẹwhe po mẹdevo lẹ po mẹ. Di apajlẹ, Erik to linlẹn nado yì sẹ̀n to agun he nọ dó jonọgbè de mẹ. Ṣigba e to nuhà dọ: ‘Nawẹ yé na yí mi do? Be yẹn na yiwanna mẹmẹsunnu lẹ? Be yé na yiwanna mi ya?’ E dọmọ: “N’wá mọdọ n’dona lẹnnupọndo mẹmẹsunnu lẹ ji hugan do dee titi ji. N’magbe ma nado hanú ba, ṣigba nado ze ayidonugo do dagbe he n’sọgan wà na mẹdevo lẹ ji poun. N’biọ alọgọ to odẹ̀ mẹ bo zindonukọn. Todin, n’to vivi sinsẹ̀nzọn ṣie tọn dù tlala to finẹ.” (Lomunu lẹ 4:20) Mọwẹ, lehe mí gbọn ṣejannabi matindo dali wadevizọn na Jiwheyẹwhe po mẹdevo lẹ po sọ, mọ wẹ mí na tindo ayajẹ po pekọ po do niyẹn.
5. Naegbọn tito dagbe bibasi do yin dandannu to afọdidona lẹndai Jiwheyẹwhe tọn mẹ? Na apajlẹ.
5 Nado doafọna lẹndai Jiwheyẹwhe tọn po kọdetọn dagbe po, e sọ nọ biọ dọ mí ni yí sọwhiwhe do basi tito dagbe. Mí nọ gbọn nuyọnẹn dali dapana ahọ́ susu dùdù he sọgan hẹn mí zun afanumẹ aihọn ehe tọn bọ mí ma nasọ tindo dotẹnmẹ nado wazọ́n Jiwheyẹwhe tọn sọmọ ba. Biblu flinnu mí dọ: “Ahọ́dutọ . . . basi devi na akuẹnọ etọn.” (Howhinwhẹn lẹ 22:7) Jidide do Jehovah go po gbigbọnu lẹ zizedo otẹn tintan mẹ po nọ gọalọna mí nado ze ayiha do nuhe sọgbe lẹ ji. Di apajlẹ, Guoming po nọviyọnnu etọn awe lẹ po nọ nọpọ́ hẹ onọ̀ yetọn to lẹdo he mẹ ohọ̀ vẹakuẹ bọ agbasazọ́n dejidego de mimọ vẹawu te de mẹ. Gbọn wédidona akuẹ po gbekinkọndopọ to akuẹzinzan lẹ mẹ po dali, yé nọ tindo dandannu gbẹ̀mẹ tọn lẹ etlẹ yin to whenue yemẹpo ma to azọ́nwa. “To whedelẹnu, mímẹpo ma nọ tindo sunmẹ-kuẹ,” wẹ Guoming dọ. “Etomọṣo, mí penugo nado zindonukọn to lizọnyizọn gbehosọnalitọ tọn mẹ bosọ penukundo onọ̀ mítọn go. Mí dopẹ́ dọ Mama ma jlo dọ mí ni jo yanwle gbigbọmẹ tọn lẹ do nado sọgan na ẹn awuvivinu gbẹ̀mẹ tọn lẹ.”—2 Kọlintinu lẹ 12:14; Heblu lẹ 13:5.
6. Apajlẹ tẹwẹ do lehe mí sọgan hẹn gbẹzan mítọn tin to kọndopọ mẹ hẹ lẹndai Jiwheyẹwhe tọn do hia?
6 Eyin hiẹ ko tlọ biọ yanwle agbasa tọn lẹ mẹ—vlavo to akuẹzinzan-liho kavi to aliho devo lẹ mẹ—lẹndai Jiwheyẹwhe tọn zizedo otẹn tintan mẹ sọgan biọ vọjlado titengbe delẹ to asiwe. Diọdo mọnkọtọn lẹ ma nọ saba yin bibasi to zánto dopo mẹ gba, podọ eyin hiẹ gboawupo to vivẹnudido bẹjẹeji tọn lẹ mẹ, enẹ ma dohia dọ a ma penugo. Lẹnnupọndo apajlẹ Koichi tọn ji, mẹhe tindo nuhahun whenu yiyizan zẹjlẹgo to ayidedai mẹ tọn. Koichi plọn Biblu to jọja whenu, ṣigba na owhe susu, aihundida video ji tọn lẹ kẹdẹ wẹ e pò na. To gbèdopo, Koichi dọ to ede mẹ dọmọ: ‘Etẹ wà wẹ n’ka te? Owhe ṣie ko lán to 30 ji ṣogan n’ma tindo lẹndai tangan de to gbẹ̀mẹ!’ Koichi vọ́ Biblu pinplọn etọn bẹjẹeji bo kẹalọyi alọgọ agun tọn. Dile etlẹ yindọ vudevude wẹ e jẹ diọdo basi ji, e ma gbọjọ. Gbọn odẹ̀ susu hihò po alọgọ owanyinọ mẹdevo lẹ tọn po dali, e wá duto aṣa ylankan etọn ji to godo mẹ. (Luku 11:9) Todin, Koichi to sinsẹ̀nzọnwa po ayajẹ po taidi devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn.
Plọn Nado Yin Jlẹkajinọ
7. Naegbọn mí dona nọ̀ jlẹkaji to azọ́n Jiwheyẹwhe tọn wiwà mẹ?
7 Afọdidona lẹndai Jiwheyẹwhe tọn jẹna vivẹnudido alindọn lẹpo tọn mítọn. Mí ma dona whleawu kavi wàdidọ to huhlọn mítọn lẹ yiyizan mẹ. (Heblu lẹ 6:11, 12) Etomọṣo, Jehovah ma jlo dọ mí ni zan mídelẹ vún—to agbasa-liho, to apọ̀nmẹ, kavi to numọtolanmẹ-liho gba. Gbeyiyi po whiwhẹ po dọ mí ma sọgan wà azọ́n Jiwheyẹwhe tọn dotana to huhlọn mítọn titi mẹ nọ pagigona ẹn bosọ nọ dohia dọ mí yin jlẹkajinọ. (1 Pita 4:11) Jehovah dopagbe nado na mí huhlọn he mí tindo nuhudo etọn nado wà ojlo etọn, ṣigba mí ma dona zan mídelẹ zẹjlẹgo gbọn vivẹnudido nado wà nuhe e ma nọ donukun sọn mí si lẹ dali. (2 Kọlintinu lẹ 4:7) Nado sọgan to Jiwheyẹwhe sẹ̀n zọnmii matin nuṣikọ, mí dona yọ́n huhlọn mítọn zan.
8. Etẹwẹ jọ to whenuena jọja Klistiani de tẹnpọn nado wà nuhe go e pé lẹpo na Jehovah podọ to agbasazọ́n etọn mẹ, podọ diọdo tẹwẹ e basi?
8 Di apajlẹ, Ji Hye, he nọ nọ̀ whèzẹtẹn Asie tọn, wazọ́n sinsinyẹn na owhe awe bosọ to gbehosọnalitọ basi to ojlẹ dopolọ mẹ. E dọmọ: “N’tẹnpọn nado wà nuhe go n’pé lẹpo na Jehovah podọ to agbasazọ́n ṣie mẹ, ṣigba n’ma nọ damlọn hugan ganhiho atọ́n to zánmẹ. To godo mẹ, apọṣi mi na nugbo lọ, podọ n’masọ nọ mọ ayajẹ to gbigbọnu lẹ mẹ sọmọ ba.” Nado sọgan sẹ̀n Jehovah po ‘ayiha, alindọn, nuyọnẹn gọna huhlọn’ etọn lẹpo po, Ji Hye dín agbasazọ́n he ma biọ whenu susu de mọ. (Malku 12:30) “Mahopọnna kọgbidinamẹ whẹndo ṣie tọn nado dín akuẹ susu, n’dovivẹnu nado ze lẹndai Jiwheyẹwhe tọn do otẹn tintan mẹ,” wẹ e dọ. “N’gbẹsọ nọ mọ akuẹ na dandannu gbẹ̀mẹ tọn lẹ, taidi avọ̀ he yọ́npọ́n lẹ. Podọ lehe amlọndidọ ganji nọ hẹn ayajẹ wá na mi do sọ! N’nọ mọ ayajẹ to lizọnyizọn ṣie mẹ, podọ n’lodo to gbigbọ-liho todin hugan dai. Nuhe zọ́n lọ wẹ yindọ n’masọ tindo whenu sọmọ na ojlofọndotenamẹnu po ayihafẹsẹnamẹnu aihọn tọn lẹ po ba.”—Yẹwhehodọtọ 4:6; Matiu 6:24, 28-30.
9. Nawẹ vivẹnudido mítọn lẹ sọgan yinuwado gbẹtọ lẹ ji to aigba-denamẹ mítọn ji gbọn?
9 E ma yin mẹlẹpo wẹ sọgan sẹ̀n Jiwheyẹwhe taidi wẹndagbe-jlatọ whenu-gigọ́ tọn. Eyin hiẹ dona diahi hẹ yọnhowhe, agbasamalo, kavi onú devo lẹ, flindọ Jehovah nọ yọ́n pinpẹn nugbonọ-yinyin towe tọn tlala gọna sinsẹ̀nzọn depope he hiẹ penugo nado wà po ahun towe lẹpo po. (Luku 21:2, 3) Enẹwutu, depope to mí mẹ ma dona yí nukunpẹvi do pọ́n nuyiwadomẹji he vivẹnudido etọn sọgan tindo do mẹdevo lẹ ji, mahopọnna lehe e whè sọ. Di apajlẹ, mí ni dọ dọ mí dla owhé vude pọ́n bọ e taidi dọ mẹdepope ma tindo ojlo to owẹ̀n mítọn mẹ. To yìyì mítọn godo, whétọ lẹ sọgan dọhodo dlapọn mítọn ji na ganhiho kavi azán susu, etlẹ yin to fie mẹdepope ma hùnhọ̀n na mí te lẹ! Mí ma nọ donukun dọ mẹhe sè wẹndagbe lọ lẹpo na kẹalọyi i gba, ṣigba mẹdelẹ na wàmọ. (Matiu 13:19-23) Mẹdevo lẹ sọgan wá kẹalọyi i to godo mẹ whenue ninọmẹ gbẹzan yetọn tọn kavi ninọmẹ aihọn tọn diọ. Depope he whẹho lọ yin, eyin mí wà nuhe go mí pé lẹpo to lizọnyizọn gbangba tọn lọ mẹ, be mí ko to azọ́n Jiwheyẹwhe tọn wà. “Azọ́nyiwahẹmẹtọ dopọ hẹ Jiwheyẹwhe” wẹ mí yin.—1 Kọlintinu lẹ 3:9.
10. Dotẹnmẹ tẹlẹ wẹ hundote na mẹlẹpo to agun mẹ?
10 Humọ, mímẹpo wẹ sọgan gọalọna hagbẹ whẹndo mítọn tọn lẹ gọna mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po. (Galatianu lẹ 6:10) Nuyiwadomẹji dagbe he mí tindo do mẹdevo lẹ ji sọgan siso bo nọ̀ aimẹ dẹn. (Yẹwhehodọtọ 11:1, 6) Eyin mẹho po devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn lẹ po hẹn azọ́ndenamẹ yetọn lẹ di po sọwhiwhe po, yé nọ yidogọna dagbemẹninọ po dolilo agun lọ tọn po to gbigbọ-liho, bọ jideji nọ tin to nuwiwa Klistiani tọn lẹ mẹ. Jidide yin nina mí dọ, eyin mí “to susudeji to azọ́n Oklunọ tọn mẹ,” tuklajẹ mítọn “ma yin ovọ́” gba.—1 Kọlintinu lẹ 15:58.
Afọdidona Lẹndai Jiwheyẹwhe Tọn Taidi Yanwle Mítọn
11. Gbọnvona azọ́nwiwa to agun mítọn mẹ, dotẹnmẹ devo tẹlẹ wẹ sọgan hundote na mí?
11 Taidi Klistiani, mí nọ duvivi ogbẹ̀ tọn, podọ mí jlo na pagigona Jiwheyẹwhe to nuhe wà mí te lẹpo mẹ. (1 Kọlintinu lẹ 10:31) Eyin mí gbọn nugbonọ-yinyin dali yí mídelẹ zan nado lá wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn bo plọn mẹdevo lẹ nado doayi nuhe Jesu degbè etọn lẹpo go, dotẹnmẹ sinsẹ̀nzọn ayajẹ tọn susu na hùndonuvo na mí. (Matiu 24:14; 28:19, 20) Gbọnvona azọ́nwiwa to agun mítọn mẹ, dotẹnmẹ devo lẹ sọgan hundote na mí nado sẹ̀n to fie nuhudo sù hugan te lẹ, vlavo to aigba-denamẹ, ogbè kavi otò devo mẹ. Mẹho po devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn he pegan bo ma ko wlealọ lẹ po sọgan yin oylọ-basina nado yì Wehọmẹ Azọ́nplọnmẹ Devizọnwiwa tọn, podọ to enẹgodo nado yì sẹ̀n to agun he tindo nuhudo alọgọ Klistiani he whèwhín lẹ tọn mẹ, vlavo to otò yetọn titi mẹ kavi to tògodo. Asu po asi po he tin to lizọnyizọn whenu-gigọ́ tọn mẹ lẹ sọgan pegan nado mọ azọ́nplọnmẹ wehọmẹ mẹdehlan Giliadi tọn yí podọ nado yì sẹ̀n to tògodo. Nuhudo mẹdezejotọ lẹ tọn fọ́n bo to susudeji nado wazọ́n voovo lẹ to Bẹtẹli podọ nado gbá plitẹnhọ po wekantẹn alahọ tọn lẹ po bo penukundo yé go.
12, 13. (a) Nawẹ hiẹ sọgan de sinsẹ̀nzọn wunmẹ he a na doafọna lẹ gbọn? (b) Basi dohia lehe numimọ he mẹde tindo to azọ́ndenamẹ de mẹ sọgan yọ́n-na-yizan to azọ́ndenamẹ devo lẹ mẹ do tọn.
12 Dotẹnmẹ hundote sinsẹ̀nzọn tọn tẹlẹ wẹ hiẹ dona doafọna? Taidi devizọnwatọ klandowiwe de, nọ lẹhlan Jehovah po titobasinanu etọn po na anademẹ. “Gbigbọ dagbe” etọn na gọalọna we nado basi nudide he sọgbe. (Nẹhemia 9:20) Azọ́ndenamẹ de nọ saba planmẹ jẹ devo kọ̀n, podọ numimọ gọna nugopipe he mẹde tindo to sinsẹ̀nzọn wunmẹ de mẹ sọgan yọ́n-na-yizan to azọ́ndenamẹ devo mẹ to godo mẹ.
13 Di apajlẹ Dennis po asi etọn Jenny po nọ nọgodona azọ́n Plitẹnhọ Ahọluduta tọn gbigbá tọn to gbesisọ mẹ. To whenuena jẹhọn-ahizi Katrina gbànú to hùwaji États-Unis tọn, yé ze yede jo nado gọalọna mẹhe go onú jọ do lẹ. Dennis na linlin dọmọ: “Nugopipe he mí mọyi sọn azọ́n Plitẹnhọ Ahọluduta tọn gbigbá tọn mẹ lẹ yiyizan nado gọalọna mẹmẹsunnu mítọn lẹ hẹn ayajẹ susu wá na mí. Pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn he mẹhe mí gọalọna lẹ dohia yinuwa do mí ji taun. Suhugan pipli he wá nado gọalọ lẹ tọn ma tindo kọdetọn dagbe sọmọ to ohọ̀ lẹ vivọgbá mẹ. Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ko vọ́ ohọ̀ he hugan 5 300 lẹ po Plitẹnhọ Ahọluduta tọn susu po jlado kavi vọ́ yé gbá. Gbẹtọ lẹ doayi ehe go bo nọ do ojlo hia to owẹ̀n mítọn mẹ todin hugan dai.”
14. Etẹwẹ hiẹ sọgan wà eyin a jlo na doafọna lizọnyizọn whenu-gigọ́ tọn?
14 Be hiẹ sọgan doafọna lẹndai Jiwheyẹwhe tọn gbọn lizọnyizọn whenu-gigọ́ tọn yíyí do basi yanwle towe dali ya? Eyin mọ wẹ, ayihaawe ma tin dọ hiẹ na mọ dona susu yí. Eyin ninọmẹ towe dintọn lẹ ma na we dotẹnmẹ nado wàmọ, vlavo a sọgan basi diọdo delẹ. Hodẹ̀ dile Nẹhemia wà do to whenuena e to jijlo vẹkuvẹku nado bẹ azọ́ndenamẹ titengbe de jẹeji. E dọmọ: “OKLUNỌ E, yẹn vẹ̀ we, . . . hẹn mẹmẹsi towe duale.” (Nẹhemia 1:11) Enẹgodo, dejido ‘Sisetọ odẹ̀ tọn’ go, bo yinuwa sọgbe hẹ odẹ̀ towe. (Psalm 65:2) Whẹpo Jehovah nado dona vivẹnudido towe lẹ nado sẹ̀n ẹn to gigọ́ mẹ, hiẹ lọsu dona dovivẹnu whẹ́. Eyin hiẹ ko magbe nado bẹ lizọnyizọn whenu-gigọ́ tọn jẹeji, tẹdo nudide towe go. Dile ojlẹ to yìyì, a na tindo numimọ dogọ podọ ayajẹ towe na sudeji.
Gbẹzan He Doale Nugbonugbo
15. (a) Nawẹ mí nọ mọaleyi sọn hodidọ po wehihia dogbọn mẹhe ko to Jiwheyẹwhe sẹ̀n na ojlẹ dindẹn lẹ dali po mẹ gbọn? (b) Donù otàn gbẹzan tọn he na tuli we taun de go.
15 Kọdetọn tẹlẹ wẹ hiẹ sọgan donukun sọn afọdidona lẹndai Jiwheyẹwhe tọn mẹ? Dọho hẹ mẹhe ko to Jehovah sẹ̀n na ojlẹ dindẹn lẹ, titengbe mẹhe ko yí owhe susu zan to lizọnyizọn whenu-gigọ́ tọn mẹ lẹ. Lehe gbẹzan yetọn gọ́ na pekọ po lẹndai po do sọ! (Howhinwhẹn lẹ 10:22) Yé na dọna we dọ etlẹ yin to ninọmẹ sinsinyẹn lẹ mẹ, Jehovah ma ko gboawupo pọ́n gbede nado gọalọna yé nado mọ nuhe yé tindo nuhudo etọn nugbonugbo lẹ podọ humọ. (Filippinu lẹ 4:11-13) Sọn 1955 jẹ 1961, Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn zín otàn gbẹzan nugbonọ lẹ tọn jẹgbonu debọdo-dego po hosọ lọ po “Comment je poursuis le but de ma vie” (Afọdidona Lẹndai Gbẹzan Ṣie Tọn). Sọn whenẹnu gbọ́n, otàn gbẹzan tọn kanweko susu devo lẹ ko yin zinzinjẹgbonu. Otàn dopodopo nọ do gbigbọ zohunhun po ayajẹ po tọn hia he nọ hẹn mí flin dehe tin to owe Owalọ lẹ tọn mẹ. Otàn ojlofọndotenamẹ tọn mọnkọtọn lẹ hihia na whàn we nado dọmọ, ‘Gbẹzan wunmẹ he yẹn jlo na zan lọ die!’
16. Etẹwẹ nọ hẹn gbẹzan Klistiani de tọn gọ́ na lẹndai po ayajẹ po?
16 Aaron, he yin nùdego to bẹjẹeji flin dọmọ: “To Aflika, n’nọ saba dukosọ hẹ jọja he to fuflupé nado mọ lẹndai de to gbẹ̀mẹ lẹ. Suhugan yetọn ma nọ mọ lẹndai de. Ṣigba míwlẹ tin tofi bo to afọdona lẹndai Jiwheyẹwhe tọn gbọn wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn lilá dali, podọ mí duvivi gbẹzan he fọnjlodotenamẹ bo gọ́ na zẹẹmẹ de tọn. Mí ko tindo numimọ etọn tlọlọ dọ nado namẹ tindo ayajẹ hú nado mọyi.”—Owalọ lẹ 20:35.
17. Naegbọn mí dona doafọna lẹndai Jiwheyẹwhe tọn todin?
17 Hiẹ lo? Lẹndai tẹwẹ a to afọdona? Eyin hiẹ ma tindo yanwle gbigbọmẹ tọn tangan de, onú devo lẹ na yí whenu po huhlọn towe po. Naegbọn hiẹ na hẹn ogbẹ̀ họakuẹ towe gú to onú ovọ́ aihọn Satani tọn lẹ godo? To madẹnmẹ din, whenuena “nukunbibia daho” lọ na gbajẹgbonu, adọkun po yindidi aihọn tọn po ma na doale depope. Haṣinṣan mítọn hẹ Jehovah wẹ na yin nujọnu to whenẹnu. Lehe mí na jaya dọ mí ko wadevizọn na Jiwheyẹwhe po mẹdevo lẹ po bo ko sọ doafọna lẹndai Jiwheyẹwhe tọn to gigọ́ mẹ to gbẹzan mítọn mẹ do sọ!—Matiu 24:21; Osọhia 7:14, 15.
[Nudọnamẹ Odò Tọn]
a Yinkọ delẹ ko yin didiọ.
b He Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ zinjẹgbonu.
Be Hiẹ Sọgan Na Gblọndo Ya?
• Nukun tẹwẹ Jehovah nọ yí do pọ́n sinsẹ̀nzọn mítọn?
• Nawẹ tito dagbe bibasi po jlẹkajininọ po nọ gọalọna mí nado wadevizọn na Jiwheyẹwhe po mẹdevo lẹ po gbọn?
• Dotẹnmẹ sinsẹ̀nzọn tọn tẹlẹ wẹ hundote na mí?
• Nawẹ mí sọgan zan gbẹzan he gọ́ na lẹndai nujọnu tọn de gbọn todin?
[Yẹdide to weda 23]
E nọ biọ jlẹkajininọ to mí si nado zindonukọn to Jehovah sinsẹ̀n mẹ po alindọn lẹpo po
[Yẹdide to weda 24]
Sinsẹ̀nzọn wiwe lọ tin to wunmẹ susu ji