Luku—Azọ́nwatọgbẹ́ Yiwanna De
OWHE lọ wẹ 65 W.M., to otò Lomu tọn mẹ. Luku yọ́n owù he tin to e mẹ nado do ede hia taidi họntọn apọsteli Paulu tọn he tin to owhẹ̀ nukọn to whenẹnu na yise etọn wutu. E taidi dọ owhẹ̀ okú tọn wẹ na yin didá na Paulu. Ṣigba to ojlẹ sinsinyẹn enẹ mẹ, Luku—yèdọ Luku kẹdẹ—wẹ tin hẹ apọsteli lọ.—2 Timoti 4:6, 11.
Biblu hiatọ lẹ jẹakọ hẹ oyín Luku tọn na owe Wẹndagbe tọn he e kàn tindo yinkọ etọn wutu. Luku zingbejizọnlin gaa lẹ hẹ Paulu, he ylọ ẹ dọ ‘doto mẹyiwanna’ podọ “azọ́nwatọgbẹ́” de. (Kọlọsinu lẹ 4:14; Filemọni 24) Nudọnamẹ kleun de janwẹ Owe-wiwe na gando Luku go, bo donù oyín etọn go whlaatọ̀n poun. Ṣigba, dile hiẹ to dogbapọnna nuhe yin didọ gando Luku go lẹ, e yọnbasi dọ hiẹ ni yọ́n pinpẹn Klistiani nugbonọ ehe tọn dile Paulu basi do.
Biblu-Kàntọ Podọ Mẹdehlan
To whenuena e yindọ Luku wẹ kàn owe Wẹndagbe Luku tọn po Owalọ Apọsteli lẹ tọn po bosọ do owe awe lẹ hlan Teofil, mí sọgan wá tadona kọ̀n dọ Luku wẹ kàn owe he yin gbigbọdo gbọn Jiwheyẹwhe dali ehelẹ. (Luku 1:3; Owalọ lẹ 1:1) Luku ma sọalọakọ́n dọ emi yí nukun emitọn do mọ lizọnyizọn Jesu Klisti tọn gba. Kakatimọ, Luku dọ dọ emi mọ nudọnamẹ lẹ yí sọn kunnudetọ he yí nukun yetọn do mọ ẹn lẹ dè bo ‘doafọna onú lẹpo sọn bẹjẹeji po gbesisọ po.’ (Luku 1:1-3) Enẹwutu, e taidi dọ Luku lẹzun hodotọ Klisti tọn ojlẹ kleun de to Pẹntikọsti 33 W.M. godo.
Mẹdelẹ lẹndọ Antioku Silia tọn wẹ Luku wá sọn. Yé dọ dọ owe Owalọ lẹ tọn donù nuhe jọ to tòdaho enẹ mẹ lẹ go to gigọ́ mẹ bosọ donù dopo to sunnu ṣinawe “oyín dagbenọ” lẹ go taidi “[mẹdiọzun Ju] Antioku tọn de,” to whenuena tòdaho he mẹ omẹ ṣidopo he pò lẹ wá sọn ma yin nùdego. Na nugbo tọn, mí ma sọgan dọ po nujikudo po dọ ehe yin dohia ojlo vonọtaun de tọn to Antioku mẹ taidi otò Luku tọn gba.—Owalọ lẹ 6:3-6.
Dile etlẹ yindọ yinkọ Luku tọn ma tin to owe Owalọ lẹ tọn mẹ, wefọ delẹ yí hogbe he nọ nọ̀ yinkọ tẹnmẹ lẹ zan taidi “mí,” po “mítọn” po, bo to didohia dọ Luku tindo mahẹ to nuwiwa delẹ he yin zẹẹmẹ basina to owe lọ mẹ lẹ mẹ. To whenuena Luku basi zẹẹmẹ fie Paulu po gbẹdohẹmẹtọ etọn lẹ po gbọ̀n to Asia Pẹvi lẹ, e dọmọ: ‘Yé gbọ̀n Misia jẹte wá Tloa.’ Tloa wẹ Paulu mọ dawe Makedoniatọ de te to numimọ mẹ he to vẹvẹ dọmọ: “Juwa Makedonia, bo gọalọna mí.” Luku yidogọ dọmọ: ‘Whenuena e ko mọ numimọ he, afọdoponẹji mí wleawu nado yì Makedonia.’ (Owalọ lẹ 16:8-10) Hogbe lọ “mí” he diọtẹnna “yé” dohia dọ Luku kọnawudopọ hẹ mẹhe to gbejizọnlin basi hẹ Paulu lẹ to Tloa. Enẹgodo, Luku yí ede dogọ to whenuena e to zẹẹmẹ azọ́n yẹwhehodidọ tọn to Filippi basi bo to didohia dọ ewọ lọsu tindo mahẹ to e mẹ ga. E wlan dọmọ: “To gbọjẹzangbe mí tọ́nyi sọn tòdaho lọ mẹ gbọn otọ̀ de tó, fihe yè nọ hodẹ̀ te; mí sọ sinai bo dọho hlan yọnnusi he wá finẹ lẹ.” Taidi kọdetọn de, Lidia po whédo etọn lẹpo po kẹalọyi wẹndagbe lọ bo yin bibaptizi.—Owalọ lẹ 16:11-15.
Yé pehẹ nukundiọsọmẹ to Filippi, fie Paulu hẹnazọ̀ngbọna deviyọnnu de te he nọ dọ dọdai po huhlọn “gbigbọ dọṣẹ tọn” po. To whenuena klunọ deviyọnnu lọ tọn lẹ mọdọ nuhe nọ hẹn ale wá na yé lọ busẹ, yé wle Paulu po Sila po, enẹgodo yé yin hihò bosọ yin bibẹdo ganpamẹ. E họnwun dọ Luku ma yin wiwle, na e ma yí ede dogọ to whenuena e to zẹẹmẹ whlepọn he gbẹdohẹmẹtọ etọn lẹ pehẹ tọn basi. To whenuena yé yin tuntundote, “yé [Paulu po Sila po] miọnhomẹna [mẹmẹsunnu lẹ], bosọ tọ́nyi.” To whenuena Paulu lẹkọwa Filippi to godo mẹ, Luku sọ jẹ ede yidogọ otàn lọ ji. (Owalọ lẹ 16:16-40; 20:5, 6) Vlavo Luku gbọṣi Filippi nado penukundo azọ́n he tin to finẹ go.
Asisa Nudọnamẹ Tọn Lẹ
Nawẹ Luku mọ nudọnamẹ lẹ yí nado wlan owe Wẹndagbe tọn etọn po owe Owalọ lẹ tọn po gbọn? Fie Luku yí ede dogọ te to kandai owe Owalọ lẹ tọn mẹ lẹ dohia dọ ewọ hodo Paulu sọn Filippi yì Jelusalẹm fie apọsteli lọ sọ yin wiwle te. Paulu po mẹhe to gbejizọnlin basi hẹ ẹ lẹ po yí ojlẹ de zan to Filipi wẹndagbe-jlatọ lọ dè to Sesalea. (Owalọ lẹ 20:6; 21:1-17) Luku na ko mọ nudọnamẹ lẹ yí nado basi kandai etọn gando azọ́n mẹdehlan tọn tintan he yin wiwà to Samalia lẹ go sọn Filipi dè, mẹhe yin tọ́ntlọ́ngbọ́n to yẹwhehodidọ na gbẹtọ lẹ mẹ to finẹ. (Owalọ lẹ 8:4-25) Ṣigba mẹdevo tẹlẹ dè wẹ Luku mọ nudọnamẹ yí sọn dogọ?
Vlavo owhe awe he Paulu yizan to ganpamẹ to Sesalea na ko na dotẹnmẹ Luku nado basi dodinnanu do owe Wẹndagbe tọn etọn ji. Jelusalẹm, fie e sọgan dindona kandai gando kúnkan Jesu tọn go te ma dẹn do finẹ sọmọ. Luku basi kandai nujijọ susu tọn he sọgan yin mimọ to owe Wẹndagbe tọn etọn kẹdẹ mẹ gando gbẹzan po lizọnyizọn Jesu tọn po go. Weyọnẹntọ de doayi e whè gbau wefọ vonọtaun mọnkọtọn 82 go.
E yọnbasi dọ Luku mọ nudọnamẹ yí gando Johanu Baptizitọ go sọn Elizabẹti, onọ̀ Johanu Baptizitọ tọn dè. Nudọnamẹ gigọ́ gando jiji po gbẹzan dowhenu Jesu tọn po go sọgan ko yin mimọyi sọn Malia, onọ̀ Jesu tọn dè. (Luku 1: 5-2:52) Vlavo Pita, Jakobu, kavi Johanu dọna Luku lehe yé wle whèvi to azọ́njiawu-liho do. (Luku 5:4-10) Owe Wẹndagbe Luku tọn kẹdẹ mẹ wẹ mí plọn oló Jesu tọn delẹ sọn, taidi oló Samalianu kọmẹnu dagbe lọ, họntonu bibó, fatakakuẹ he bu, visunnu duvanọ lọ gọna dawe adọkunnọ lọ po Lazalọsi po tọn.—Luku 10:29-37; 13:23, 24; 15:8-32; 16:19-31.
Luku do ojlo nujọnu tọn hia to gbẹtọ lẹ mẹ. E basi kandai avọ́nunina lẹ̀wé Malia tọn, fọnsọnku visunnu asuṣiọsi de tọn po nawe de he sá amisisa do afọ̀ Jesu tọn po. Luku donù yọnnu he yilizọn na Klisti lẹ go bosọ dohia mí dọ Malta po Malia po yí jonọ Etọn. Owe Wẹndagbe Luku tọn dọ lehe yọnnu he jẹazọ̀n bo ma sọgan jlọ ba po dawe he to jíjízọ̀n jẹ de po yin azọ̀nhẹngbọna do gọna lehe pòtọnọ ao lẹ yin hinhẹnzun wiwe do. Luku dọho gando Zaṣe he yin omẹ gli de go, mẹhe hẹ́ atin ji nado pọ́n Jesu, gọna kandai walọ lẹnvọjọ tọn ylandonọ he yin whiwhè do apá na Klisti tọn.—Luku 2:24; 7:11-17, 36-50; 8:2, 3; 10:38-42; 13:10-17; 14:1-6; 17:11-19; 19:1-10; 23:39-43.
E jẹna ayidego dọ owe Wẹndagbe Luku tọn donù lehe Samalianu he yin kọmẹnu dagbe to oló Jesu tọn mẹ penukundo dawe he gbleawu de go do. E họnwun dọ na Luku yin doto wutu, e basi kandai aliho nukunpedomẹgo he go Jesu donù lẹ tọn, he bẹ ovẹn he sọgan yin yiyizan taidi wánvú-hùnú, amì he nọ hù apà, po apà-blanú po hẹn.—Luku 10:30-37.
Gàntọ-Gbẹ́ De
Luku to nuhà gando apọsteli Paulu go. To whenuena Paulu tin to gànpamẹ to Sesalea, ayimatẹn-gán Lomu tọn Feliksi degbè dọ “omẹ he yin họntọn” Paulu tọn lẹ depope ni ma yin aliglọnna “nado wá yilizọn na ẹn” blo. (Owalọ lẹ 24:23) E yọnbasi dọ Luku ni tin to lizọnyitọ enẹlẹ mẹ. To whenuena e yindọ Paulu ma nọ nọ̀ gángán to whepoponu, e yọnbasi dọ dopo to lizọnyiyi lọ lẹ mẹ wẹ nukunpedomẹgo ‘doto mẹyiwanna lọ’ tọn.—Kọlọsinu lẹ 4:14; Galatianu lẹ 4:13.
To whenuena Paulu vọ́ owhẹ̀ ylọ to Sesali nukọn, ayimatẹn-gán Lomu tọn Festu do apọsteli lọ hlan Lomu. Luku yí nugbonọ-yinyin do hodo gàntọ lọ to gbejizọnlin gaa he e basi yì Italie whenu bo basi kandai húnsiọmẹ he yé tindo numimọ etọn tọn to aliho he họnwun mẹ. (Owalọ lẹ 24:27; 25:9-12; 27:1, 9-44) To whenuena Paulu yin wiwle do gànpamẹ to Lomu, e wlan wekanhlanmẹ gbọdo susu bo dọho gando Luku go to awe to wekanhlanmẹ lọ lẹ mẹ. (Owalọ lẹ 28:30; Kọlọsinu lẹ 4:14; Filemọni 24) Luku sọgan ko wlan owe Owalọ lẹ tọn to ojlẹ owhe awe ehe tọn gblamẹ.
Osla he mẹ Paulu yin ginglọndo to Lomu dona ko gọ́ na nuwiwa gbigbọmẹ tọn lẹ. E yọnbasi dọ Luku na ko nọ mọ kavi kanwehlan azọ́nwatọgbẹ́ Paulu tọn devo lẹ to finẹ—yèdọ Tikiku, Alistaku, Malku, Justu, Epafla, po Onesimu po, nado donù vude poun go.—Kọlọsinu lẹ 4:7-14.
To whenuena Paulu yin zizedo gànpamẹ whlaawetọ, yèdọ ojlẹ he mẹ ewọ lọsu mọdọ okú etọn ko sẹpọ, Luku nugbonọ podọ adọgbotọ tin to apá etọn dile etlẹ yindọ mẹhe pò lẹ ko jo apọsteli lọ do. Luku sọgan ko gbọṣi finẹ dile etlẹ yindọ enẹ sọgan ze mẹdekannujẹ ewọ lọsu tọn do owù mẹ. Luku sọgan ko yinuwa taidi wekantọ de to whenuena ohó Paulu tọn ehelẹ yin kinkàn dọmọ: “Luku dopo kẹdẹ wẹ to dè e.” Whenuho dohia dọ Paulu yin otagbona ojlẹ vude to enẹgodo.—2 Timoti 4:6-8, 11, 16.
Luku tindo gbigbọ mẹde-yido-sanvọ́ tọn bosọ yin whiwhẹnọ. E ma jla nuyọnẹn etọn kavi tẹnpọn nado dọ̀n ayidonugo gbẹtọ lẹ tọn wá ede ji. Mọwẹ, e sọgan ko zindonukọn po dotozọ́n etọn po, ṣigba e de nado nọgodona Ahọluduta lọ. Taidi Luku, mì gbọ mí ni lá wẹndagbe lọ matin ṣejannabi bo gbọn whiwhẹ dali wadevizọn na gigo Jehovah tọn.—Luku 12:31.
[Apotin to weda 19]
MẸNU WẸ TEOFIL YIN?
Luku kàn owe Wẹndagbe tọn etọn po Owalọ Apọsteli lẹ tọn po hlan Teofil. To owe Wẹndagbe Luku tọn mẹ, dawe ehe yin yiylọdọ “Teofil gigonọ daho.” (Luku 1:3) “Gigonọ daho” nọ yin yiyizan na omẹ nukundeji he tindo adọkun taun lẹ po ogán daho gandudu Lomu tọn lẹ tọn po. Apọsteli Paulu zan hogbe dopolọ lẹ na Festu he yin ayimatẹn-gán Jude tọn.—Owalọ lẹ 26:25.
E họnwun dọ Teofil ko sè owẹ̀n lọ dogbọn Jesu dali bo tindo ojlo to e mẹ. Todido Luku tọn wẹ yindọ kandai owe Wẹndagbe tọn etọn na gọalọna Teofil nado “yọ́n nugbo gbọn ohó lẹ lọ tọn dali ehe mẹ yè [ko plọn ẹn] te.”—Luku 1:4.
Sọgbe hẹ weyọnẹntọ Glẹki tọn lọ Richard Lenski, vlavo wẹ Teofil na ko yin yisenọ to whenuena Luku ylọ ẹ dọ “gigonọ daho,” na “tẹnmẹ-yinkọ gbégbònamẹ tọn mọnkọtọn ma yin yiyizan na mẹmẹsunnu Klistiani de gbede to owe Klistiani tọn lẹpo mẹ.” To whenuena Luku wá wlan owe Owalọ lẹ tọn to godo mẹ, e ma yí tẹnmẹ-yinkọ lọ “gigonọ daho” zan gba, kakatimọ e ylọ ẹ poun dọ “Teofil.” (Owalọ lẹ 1:1) Lenski wá tadona kọ̀n dọmọ: “To whenuena Luku wlan owe Wẹndagbe tọn etọn hlan Teofil, dawe yẹyinọ ehe ma ko lẹzun Klistiani ṣigba tindo ojlo to nuhe gando sinsẹ̀n Klistiani tọn go lẹ mẹ taun; ṣigba to whenuena Luku do owe Owalọ lẹ tọn hlan Teofil, e ko lẹzun yisenọ.”