Wleawuna Jẹhẹnu He Na Gọalọna We Nado Hẹnmẹ Zun Devi Lẹ
“Mì yì, bo hẹn akọta lẹpo zun nuplọntọ.” —MATIU 28:19.
1. Nugopipe po pọndohlan tẹ po wẹ delẹ to devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ mẹ dona wleawuna to hohowhenu?
TO WHEDELẸNU, devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ dona wleawuna nugopipe po pọndohlan he na gọalọna yé nado wà ojlo etọn po lẹ. Di dohia, Ablaham po Sala po setonuna gbedide Jiwheyẹwhe tọn bo jo tòdaho adọkunnọ Uli tọn do podọ to godo mẹ wleawuna jẹhẹnu po nugopipe he na gọalọna yé nado nọ̀ gòhọ mẹ lẹ po. (Heblu lẹ 11:8, 9, 15) Jọṣua dona tindo adọgbigbo bo dejido Jehovah go bosọ mọnukunnujẹ Osẹ́n etọn mẹ ganji nado sọgan plan Islaelivi lẹ biọ Aigba Pagbe tọn ji. (Jọṣua 1:7-9) Podọ matin ayihaawe, mahopọnna azọ́nyinyọnẹn depope he Bezaleli po Oholiabi po sọgan ko tindo, gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn gọalọna yé nado hẹn ẹn pọnte dogọ na yé nido sọgan penukundo gòhọtúntún lọ gbigbá go bo tindo mahẹ to azọ́n devo he gandego lẹ mẹ po kọdetọn dagbe po.—Eksọdusi 31:1-11.
2. Kanbiọ tẹlẹ wẹ mí na gbadopọnna gando azọ́n mẹhẹnzun devi tọn lọ go?
2 To owhe kanweko susu lẹ godo, Jesu Klisti deazọ́n ehe na hodotọ etọn lẹ dọmọ: “Mì yì, bo hẹn akọta lẹpo zun nuplọntọ, . . . na mì nisọ nọ plọn yé nado nọ doayi onú lẹpo go, nudepope he yẹn degbena mì.” (Matiu 28:19, 20) Lẹblanulọkẹyi vonọtaun ehe nkọ ma ko yin nina gbẹtọvi lẹ pọ́n to whenuho mẹ. Jẹhẹnu tẹlẹ wẹ mí dona wleawuna to azọ́n mẹhẹnzun devi tọn lọ mẹ? Nawẹ mí sọgan wleawuna jẹhẹnu enẹlẹ gbọn?
Do Owanyi Sisosiso Hia Jiwheyẹwhe
3. Dotẹnmẹ tẹwẹ gbedide lọ nado hẹn mẹdevo lẹ zun devi hundote na mí?
3 Hodidọ na gbẹtọ lẹ po vivẹnudido nado diọlinlẹnna yé nado sẹ̀n Jiwheyẹwhe nugbo lọ po biọ dọ mí ni tindo owanyi he siso na Jehovah. Islaelivi lẹ sọgan dohia dọ yé yiwanna Jiwheyẹwhe po ahun lẹpo po gbọn tonusisena gbedide etọn lẹ, avọ́nunina he yin alọkẹyi lẹ bibasi po gigopipana ẹn to ohàn mẹ po dali. (Deutelonomi 10:12, 13; 30:19, 20; Psalm 21:13; 96:1, 2; 138:5) Mílọsu nọ setonuna osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn lẹ bo nọ hẹn mẹdevo lẹ zun devi, ṣigba mí sọ nọ do owanyi he mí tindo na Jehovah hia gbọn ohó etọn po lẹndai etọn lẹ po didọna mẹdevo lẹ dali. Mí dona nọ dọho po nujikudo po, bo dín hogbe he jẹ lẹ nado dọ numọtolanmẹ ahundopo tọn mítọn lẹ gando todido he Jiwheyẹwhe na mí go.—1 Tẹsalonikanu lẹ 1:5; 1 Pita 3:15.
4. Naegbọn homẹ nọ hùn Jesu nado plọnnu mẹdevo lẹ gando Jehovah go?
4 Na Jesu tindo owanyi he siso na Jehovah wutu, homẹ nọ hùn in taun nado dọho gando lẹndai Jiwheyẹwhe tọn lẹ, Ahọluduta etọn po sinsẹ̀n-bibasi nugbo po go. (Luku 8:1; Johanu 4:23, 24, 31) Na nugbo tọn, Jesu dọmọ: “Núdùdù ṣie wẹ nado wà ojlo mẹhe do mi hlan tọn podọ nado dotana azọ́n etọn.” (Johanu 4:34) Hogbe psalm-kàntọ lọ tọn ehelẹ yin yiyizan gando Jesu go dọmọ: “Homẹ ṣie hùn nado wà ojlo towe, Jiwheyẹwhe ṣie E: nugbo, osẹ́n towe tin to yẹn homẹ dọ́n. Yẹn ko dọyẹwheho dodo tọn to agun daho mẹ: doayi e go, yẹn ma na do onù ṣie abọẹ, OKLUNỌ E, hiẹ yọnẹn.”—Psalm 40:8, 9; Heblu lẹ 10:7-10.
5, 6. Jẹhẹnu tangan tẹwẹ mẹhe nọ hẹn mẹdevo lẹ zun devi dona wleawuna?
5 Na mẹyọyọ he ṣẹṣẹ plọn nugbo Biblu tọn lẹ nọ yin whinwhàn gbọn owanyi he yé tindo na Jiwheyẹwhe dali wutu, yé nọ dọho po nujikudo po gando Jehovah po Ahọluduta lọ po go to whedelẹnu sọmọ bọ yé nọ diọlinlẹnna mẹdevo lẹ nado gbadopọnna Owe-wiwe. (Johanu 1:41) Owanyi na Jiwheyẹwhe wẹ yin jẹhẹnu tangan he nọ whàn mí nado tindo mahẹ to azọ́n mẹhẹnzun devi tọn lọ mẹ. Enẹwutu, mì gbọ mí ni zindonukọn to owanyi enẹ didohia mẹ gbọn Ohó etọn hihia po ayihamẹlinlẹnpọn do e ji to gbesisọ mẹ po dali.—1 Timoti 4:6, 15; Osọhia 2:4.
6 Matin ayihaawe, wanyina Jehovah wẹ gọalọna Jesu Klisti nado yin mẹplọntọ zohunhunnọ. Ṣigba, e ma yin enẹ kẹdẹ wẹ gọalọna ẹn nado yin lilatọ Ahọluduta lọ tọn kọdetọn dagbenọ gba. To whelọnu lo, jẹhẹnu devo tẹwẹ gọalọna Jesu nado hẹn mẹdevo lẹ zun devi po kọdetọn dagbe po?
Do Mẹtọnhopọn Owanyinọ Hia Mẹdevo Lẹ
7, 8. Nukun tẹwẹ Jesu nọ yí do pọ́n gbẹtọ lẹ?
7 Jesu hò mẹdevo lẹ tọn pọ́n bo do ojlo nujọnu tọn hia to yé mẹ. Whẹpo e tlẹ do wá aigba ji taidi “azọ́nwatọgan” Jiwheyẹwhe tọn, e nọ mọ homẹhunhun to nuhe gando gbẹtọvi lẹ go mẹ. (Howhinwhẹn lẹ 8:30, 31) To whenuena Jesu tin to aigba ji, e vẹawu gbẹtọ lẹ bo miọnhomẹna mẹhe wá e dè lẹ. (Matiu 11:28-30) Jesu hodo apajlẹ owanyi po awuvẹmẹ Jehovah tọn po, podọ ehe dọ̀n gbẹtọ lẹ wá sinsẹ̀n-bibasi Jiwheyẹwhe nugbo dopo akàn lọ tọn mẹ. Gbẹtọ wunmẹ lẹpo wẹ dotoaina Jesu na e do mẹtọnhopọn owanyinọ hia yé bosọ hò ninọmẹ yetọn lẹ pọ́n wutu.—Luku 7:36-50; 18:15-17; 19:1-10.
8 To whenuena dawe de kàn nuhe e dona wà nado mọ ogbẹ̀ madopodo sè, “Jesu pọ́n ẹn, bo yiwanna ẹn.” (Malku 10:17-21) Mí hia gando mẹhe Jesu plọnnu to Bẹtani delẹ go dọmọ: “Jesu sọ yiwanna Malta, po nọviyọnnu etọn po, po Lazalọsi po.” (Johanu 11:1, 5) Jesu nọ hò mẹdevo lẹ tọn pọ́n sọmọ bọ e yí gbọjẹ whenu etọn do sanvọ́ nado sọgan plọnnu yé. (Malku 6:30-34) Mẹtọnhopọn owanyinọ sisosiso mọnkọtọn tintindo na gbẹtọvi hatọ lẹ hẹn Jesu tindo kọdetọn dagbe hugan mẹdevo depope to gbẹtọ lẹ dindọn wá sinsẹ̀n-bibasi nugbo lọ mẹ.
9. Jẹhẹnu tẹwẹ Paulu tindo he hẹn ẹn penugo nado hẹn mẹdevo lẹ zun devi?
9 Apọsteli Paulu lọsu tindo ojlo nujọnu tọn to mẹhe e dọyẹwheho na lẹ mẹ. Di dohia, e dọna mẹhe lẹzun Klistiani to Tẹsalonika lẹ dọmọ: “Míwlẹ to homẹdagbe basi do mì go, mí sọ jlo nado yí na mì, e ma yin wẹndagbe Jiwheyẹwhe tọn kẹdẹ gba, ṣigba gbigbọ mílọsu tọn ga, na mìwlẹ lẹzun mẹyiwanna hlan mí wutu.” Taidi kọdetọn vivẹnudido owanyinọ he Paulu dohia tọn, mẹdelẹ to Tẹsalonika ‘lẹ́ sọn boṣiọ yetọn lẹ kọ̀n do Jiwheyẹwhe dè.’ (1 Tẹsalonikanu lẹ 1:9; 2:8) Eyin mílọsu tindo ojlo nujọnu tọn to mẹdevo lẹ mẹ dile Jesu po Paulu po wà do, homẹ mílọsu tọn na hùn nado mọdọ wẹndagbe lọ jẹ ahun mẹhe ‘tindo ahunjijlọ he jẹna ogbẹ̀ madopodo lẹ’ tọn mẹ.—Owalọ lẹ 13:48.
Do Gbigbọ Mẹde-Yido-Sanvọ́ Tọn Hia
10, 11. Naegbọn mí dona tindo gbigbọ mẹde-yido-sanvọ́ tọn to whenuena mí to tintẹnpọn nado hẹn gbẹtọ lẹ zun devi?
10 Mẹhe nọ hẹn gbẹtọ lẹ zun devi po kọdetọn dagbe po lẹ nọ tindo gbigbọ mẹde-yido-sanvọ́ tọn. Na jide tọn, yé ma nọ pọ́n adọkunnu lẹ bibẹpli hlan taidi nuhe yin nujọnu hugan lọ. Na nugbo tọn, Jesu dọna devi etọn lẹ dọmọ: “Na wẹ e na sinyẹnawuna mẹhe tindo adọkun lẹ do nado biọ ahọludu Jiwheyẹwhe tọn mẹ!” E paṣa devi lẹ nado sè ehe, ṣigba Jesu yidogọ dọmọ: “Mì ovi emi, na wẹ e na sinyẹnawu do na mẹhe dotu to adọkun mẹ lẹ do nado biọ ahọludu Jiwheyẹwhe tọn mẹ! E bọawu na kanklosọpoawenọ de nado gbọ̀n nùvo yẹnvi tọn mẹ luntọ́n, hú na adọkunnọ nado biọ ahọludu Jiwheyẹwhe tọn mẹ.” (Malku 10:23-25) Jesu na ayinamẹ hodotọ etọn lẹ nado zan gbẹzan he bọawu nado sọgan ze ayidonugo yetọn lẹpo do azọ́n mẹhẹnzun devi tọn lọ ji. (Matiu 6:22-24, 33) Naegbọn gbigbọ mẹde-yido-sanvọ́ tọn nọ gọalọna mí nado hẹn mẹdevo lẹ zun devi?
11 E nọ biọ vivẹnudido susu nado plọnmẹ nuhe Jesu degbè etọn lẹpo. To paa mẹ, Klistiani he jlo na hẹn gbẹtọ lẹ zun devi nọ dovivẹnu nado plọn Biblu hẹ jlodotọ de to osẹ lẹpo mẹ. Wẹnlatọ Ahọluduta tọn delẹ ko jo agbasazọ́n whenu-gigọ́ tọn do bo kẹalọyi whenu-gli tọn nado sọgan mọ whenu susu dogọ nado jẹ ahundoponọ lẹ dè. Klistiani fọtọ́n susu ko plọn ogbè devo nado sọgan dọyẹwheho na pipli he nọ dó akọgbè devo to lẹdo yetọn mẹ lẹ. Klistiani devo lẹ ko jo owhé yetọn do bo sẹtẹn yì lẹdo kavi otò devo mẹ nado sọgan tindo mahẹ gigọ́ to jibẹwawhé lọ mẹ. (Matiu 9:37, 38) Ehe lẹpo nọ biọ gbigbọ mẹde-yido-sanvọ́ tọn. Ṣigba e nọ biọ nususu dogọ nado sọgan hẹn mẹdevo lẹ zun devi po kọdetọn dagbe po.
Sinyẹnlin Ṣigba Ma Hẹn Whenu Gú Blo
12, 13. Naegbọn linsinsinyẹn do yin nujọnu taun to azọ́n mẹhẹnzun devi tọn mẹ?
12 Linsinsinyẹn yin jẹhẹnu devo he na gọalọna mí nado hẹn gbẹtọ lẹ zun devi. Dile etlẹ yindọ owẹ̀n Klistiani tọn mítọn nọ biọ dọ mí ni yinuwa to niyaniya mẹ, mẹdevo lẹ hinhẹnzun devi nọ saba yí whenu susu bosọ nọ biọ linsinsinyẹn to mí si. (1 Kọlintinu lẹ 7:29) Jesu sinyẹnlin hẹ nọvisunnu-daa etọn Jakobu. Dile etlẹ yindọ Jakobu na ko jẹakọ hẹ azọ́n yẹwhehodidọ Jesu tọn, nude glọnalina ẹn na ojlẹ de ma nado lẹzun devi. (Johanu 7:5) Ṣigba e họnwun dọ Jakobu lẹzun devi to gblagbla ojlẹ vude he tin to okú Klisti tọn po Pẹntikọsti 33 W.M. po mẹ, na Owe-wiwe dohia dọ ewọ po onọ̀ etọn po, nọvisunnu etọn lẹ, po apọsteli lẹ po plidopọ nado hodẹ̀. (Owalọ lẹ 1:13, 14) Jakobu yinukọn ganji to gbigbọ-liho bo didá azọngban pinpẹn lẹ to agun Klistiani tọn mẹ to godo mẹ.—Owalọ lẹ 15:13; 1 Kọlintinu lẹ 15:7.
13 Taidi glesi lẹ, Klistiani lẹ to nuhe nọ saba yí whenu nado whẹ́n lẹ dó—enẹ wẹ nukunnumimọjẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ, owanyi tintindo na Jehovah, po jijọ-di-Klisti tọn tintindo po. Ehe nọ biọ linsinsinyẹn. Jakobu wlan dọmọ: “Mẹmẹsunnu emi, mì sinyẹnlin kakajẹ [tintin tofi] Oklunọ tọn whenu. Mì doayi e go, glesi nọ nọtepọn sinsẹ́n họakuẹ aigba tọn, bosọ nọ tindo linsinsinyẹn na ẹn dẹn, kaka e nado mọ jikun tintan po godo mẹ tọn po yí. Mì sinyẹnlin ga; bo hẹn ayiha mìtọn lodo; na [tintin tofi] whenu Oklunọ tọn to sisẹpọ.” (Jakobu 5:7, 8) Jakobu to tulina yisenọ hatọ lẹ nado ‘sinyẹnlin kakajẹ tintin tofi Oklunọ tọn whenu.’ Eyin devi lẹ ma mọnukunnujẹ nude mẹ, Jesu nọ yí sọwhiwhe do basi zẹẹmẹ whẹho lọ lẹ tọn kavi na apajlẹ lẹ. (Matiu 13:10-23; Luku 19:11; 21:7; Owalọ lẹ 1:6-8) Todin he Oklunọ lọ ko tin tofi, mí sọ dona do linsinsinyẹn dopolọ hia dile mí to vivẹnudo nado hẹn gbẹtọ lẹ zun devi. E na biọ linsinsinyẹn to mí si nado plọnnu mẹhe lẹzun hodotọ Jesu tọn to ojlẹ mítọn mẹ lẹ.—Johanu 14:9.
14. Dile etlẹ yindọ mí nọ sinyẹnlin, nawẹ mí sọgan yí whenu mítọn zan po nuyọnẹn po to azọ́n mẹhẹnzun devi tọn mẹ gbọn?
14 Dile etlẹ yindọ mí nọ sinyẹnlin, ohó lọ ma nọ de sinsẹ́n tọ́n to suhugan mẹhe mí bẹ plọnmẹ Biblu jẹeji hẹ lẹ tọn mẹ. (Matiu 13:18-23) Enẹwutu, to whenuena mí ko dovivẹnu jẹ obá he sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe mẹ nado gọalọna yé, nuyọnẹnnu wẹ e na yin nado doalọtena whenu yiyizan hẹ omẹ mọnkọtọn lẹ bo tẹnpọn nado dín mẹhe yọ́n pinpẹn nugbo Biblu tọn lẹ mọ. (Yẹwhehodọtọ 3:1, 6) Na nugbo tọn, pinpẹn-nutọn-yọnẹntọ mọnkọtọn lẹ lọsu sọgan biọ alọgọ yinukọn dogọ nado diọ pọndohlan, walọ, po nuhe tin to otẹn tintan mẹ na yé to gbẹ̀mẹ lẹ po. Enẹwutu mí nọ sinyẹnlin, kẹdẹdile Jesu sinyẹnlin hẹ devi etọn he e vẹawuna nado wleawuna pọndohlan he sọgbe lẹ do.—Malku 9:33-37; 10:35-45.
Wleawuna Azọ́nyinyọnẹn Mẹpinplọn Tọn
15, 16. Naegbọn awuwiwle dagbe po hodidọ he họnwun po do yin nujọnu to whenuena mí to nuplọn hẹ mẹde?
15 Wanyina Jiwheyẹwhe, ojlo nujọnu tọn tintindo na gbẹtọ lẹ, gbigbọ mẹde-yido-sanvọ́ tọn, po linsinsinyẹn po yin nujọnu nado tindo kọdetọn dagbe to gbẹtọ lẹ hinhẹnzun devi mẹ. Mí sọ dona wleawuna azọ́nyinyọnẹn mẹpinplọn tọn lẹ, na yé nọ hẹn mí penugo nado basi zẹẹmẹ whẹho lẹ tọn to aliho he bọawu bo họnwun mẹ. Di apajlẹ, susu nuhe Mẹplọntọ Daho lọ, Jesu Klisti dọ lẹ tọn yinuwadomẹji taun na yé bọawu wutu. E yọnbasi dọ hiẹ ni flin hodidọ Jesu tọn lẹ taidi: “Mì bẹ adọkunnu pli na mìde to olọn mẹ.” “Mì yí onú he yin wiwe . . . hlan avún lẹ blo.” “Yè . . . suwhẹna nuyọnẹn gbọn azọ́n etọn lẹ dali.” “Mì yí nuhe yin Sesali tọn lẹ hlan Sesali, podọ nuhe sọ yin Jiwheyẹwhe tọn lẹ hlan Jiwheyẹwhe.” (Matiu 6:20; 7:6; 11:19; 22:21) Na nugbo tọn, Jesu ma yí hodidọ he whègli lẹ kẹdẹ zan gba. E plọnmẹ to aliho he họnwun mẹ bo basi zẹẹmẹ nulẹ tọn to whenuena e jẹ nado wàmọ. Nawẹ hiẹ sọgan hodo apajlẹ aliho mẹpinplọn Jesu tọn gbọn?
16 Awuwle sọwhiwhe tọn wẹ na gọalọna mí nado plọnmẹ to aliho he bọawu bo họnwun mẹ. Wẹnlatọ he ma wleawu ganji nọ saba lẹhogle. Na taun tọn, e sọgan hẹn nuagokun lọ lẹ dózin gbọn ohó susu didọ dali, bo dọ nuhe e yọnẹn lẹpo do whẹho de ji. To vogbingbọn mẹ, wẹnlatọ he wleawu ganji nọ ze mẹhe e to nuplọn lọ do lẹnpọn mẹ bo nọ lẹnayihamẹpọn do whẹho lọ ji bosọ nọ dọhodo nuhe nuhudo etọn tin kẹdẹ ji to aliho he họnwun mẹ. (Howhinwhẹn lẹ 15:28; 1 Kọlintinu lẹ 2:1, 2) E nọ lẹnnupọndo nuhe nuplọntọ lọ ko yọnẹn lẹ po nuagokun he dona yin nùzindeji to oplọn lọ whenu lẹ po ji. Wẹnlatọ lọ sọgan yọ́n nuhe fọnjlodotenamẹ susu do whẹho lọ ji, ṣigba e dona dapana nudọnamẹ he ma yin dandan lẹ nado sọgan hẹn hodidọ etọn họnwun.
17. Nawẹ mí sọgan gọalọna gbẹtọ lẹ nado lẹnnupọndo Owe-wiwe ji gbọn?
17 Jesu sọ gọalọna gbẹtọ lẹ nado lẹnnupọn kakati nado na gblọndo yé tlọlọ poun. Di apajlẹ, e kanse to gbèdopo dọmọ: “Simọni, etẹwẹ hiẹ lẹn? Mẹnu si wẹ ahọlu aihọn mẹ tọn lẹ nọ yí odè kavi tòkuẹ te? Sọn ovi yelọsu tọn lẹ si, kavi sọn jonọ lẹ si?” (Matiu 17:25) Mí sọgan mọ awuvivi to zẹẹmẹ Biblu tọn bibasi mẹ sọmọ bọ mí dona duto míde ji nado sọgan na dotẹnmẹ nuplọntọ lọ nado dọ linlẹn etọn kavi basi zẹẹmẹ do whẹho de ji to plọnmẹ Biblu de whenu. Na nugbo tọn, mí ma dona nọ kàn kanbiọ susu zẹjlẹgo sè gbẹtọ lẹ. Kakatimọ, mí sọgan yí zinzin, apajlẹ dagbe lẹ, po kanbiọ mẹhẹnlẹnnupọn tọn lẹ po zan nado gọalọna yé nado mọnukunnujẹ nuagokun Owe-wiwe tọn he to owe sinai do Biblu ji mítọn lẹ mẹ.
18. Etẹwẹ awuwiwlena “azọ́nyinyọnẹn mẹpinplọn tọn” bẹhẹn?
18 Owe-wiwe dọho gando “azọ́nyinyọnẹn mẹpinplọn tọn” go. (2 Timoti 4:2; Titu 1:9, NW ) Nugopipe mẹpinplọn tọn mọnkọtọn biọ nususu hugan alọgigọna mẹde nado flin nuagokun lẹ do tamẹ. Mí dona gọalọna Biblu plọntọ de nado yọ́n vogbingbọn to nugbo po lalo po, dagbe po oylan po, nuyọnẹn po nulú po ṣẹnṣẹn. Dile mí to ehe wà bo to vivẹnudo nado dó owanyi na Jehovah do ahun mẹlọ tọn mẹ, e sọgan mọ whẹwhinwhẹ́n he wutu ewọ dona setonuna Ẹn.
Nọ Tindo Mahẹ Zohunhun Tọn to Azọ́n Mẹhẹnzun Devi Tọn lọ Mẹ
19. Nawẹ Klistiani lẹpo nọ tindo mahẹ to alọgigọna gbẹtọ lẹ nado lẹzun devi mẹ gbọn?
19 Agun Klistiani tọn yin titobasinanu he nọ hẹn gbẹtọ lẹ zun devi. To whenuena mẹyọyọ de lẹzun devi, e ma yin Kunnudetọ Jehovah tọn he mọ ẹn bo gọalọna ẹn nado plọn nuhe Biblu plọnmẹ lẹ kẹdẹ wẹ nọ jaya gba. To whenuena pipli azọ́nyọnẹntọ de basi tito nado dín ovi he bu de, e yọnbasi dọ mẹdopo poun to yé mẹ wẹ na mọ ovi lọ. Ṣigba to whenuena ovi lọ yin hinhẹnwa mẹjitọ etọn lẹ dè, mẹhe tindo mahẹ to ovi lọ dindin mẹ lẹpo wẹ nọ jaya. (Luku 15:6, 7) Mọdopolọ, azọ́n mẹhẹnzun devi tọn yin nuwiwa vivẹnudido pọmẹ tọn de. Klistiani lẹpo wẹ nọ tindo mahẹ to mẹhe sọgan lẹzun devi Jesu tọn lẹ dindin mẹ. Podọ to whenuena mẹyọyọ de jẹ opli lẹ yì ji to Plitẹnhọ Ahọluduta tọn mẹ, Klistiani he wá opli lẹpo wẹ nọ gọalọ nado hẹn pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn etọn na sinsẹ̀n-bibasi nugbo lọ jideji. (1 Kọlintinu lẹ 14:24, 25) Gbọnmọ dali, Klistiani lẹpo sọgan jaya dọ fọtọ́n kanweko susu gbẹtọ lẹ tọn wẹ nọ lẹzun devi yọyọ to owhe dopodopo mẹ.
20. Etẹwẹ hiẹ dona wà eyin a jlo na plọn nugbo Biblu tọn mẹdevo lẹ?
20 Klistiani nugbonọ susu wẹ na hùnhomẹ nado plọnnu hẹ mẹde gando Jehovah po sinsẹ̀n-bibasi nugbo etọn po go. Ṣigba, mahopọnna vivẹnudido yetọn lẹpo, yé sọgan nọma ko penugo nado wàmọ. Eyin ninọmẹ towe niyẹn, zindonukọn nado hẹn owanyi towe na Jehovah jideji, do ojlo nujọnu tọn hia to gbẹtọ lẹ mẹ, tindo gbigbọ mẹde-yido-sanvọ́ tọn, sinyẹnlin, bosọ tẹnpọn nado hẹn nugopipe mẹpinplọn towe tọn pọnte dogọ. Hú popolẹpo, nọ hodẹ̀ gando ojlo towe nado plọn nugbo lọ mẹdevo lẹ go. (Yẹwhehodọtọ 11:1) Homẹmiọnnamẹnu wẹ e yin nado yọnẹn dọ nuhe hiẹ wà to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ lẹpo wẹ nọ yidogọna azọ́n mẹhẹnzun devi tọn he nọ pagigona Jiwheyẹwhe.
Be Hiẹ Sọgan Na Gblọndo Ya?
• Naegbọn azọ́n mẹhẹnzun devi tọn nọ whlé owanyi he mí tindo na Jiwheyẹwhe pọ́n?
• Jẹhẹnu tẹlẹ wẹ mẹhe nọ hẹn mẹdevo lẹ zun devi dona wleawuna?
• Etẹwẹ “azọ́nyinyọnẹn mẹpinplọn tọn” bẹhẹn?
[Yẹdide to weda 21]
Klistiani lẹ nọ do owanyi sisosiso yetọn hia Jiwheyẹwhe gbọn gbẹtọ lẹ hinhẹnzun devi dali
[Yẹdide to weda 23]
Naegbọn mẹhe nọ hẹn mẹdevo lẹ zun devi dona tindo ojlo to gbẹtọ lẹ mẹ?
[Yẹdide to weda 24]
Etẹwẹ yin delẹ to jẹhẹnu he mẹhe nọ hẹn mẹdevo lẹ zun devi dona wleawuna lẹ mẹ?
[Yẹdide to weda 25]
Klistiani lẹpo wẹ nọ hùnhomẹ nado mọ kọdetọn dagbe azọ́n mẹhẹnzun devi tọn lẹ