Yinukọn to Gbigbọ mẹ Gbọn Apajlẹ Paulu Tọn Hihodo Dali
“Yẹn ko hoavùn dagbe lọ, yẹn ko hẹn ali ṣie jẹ opodo, yẹn ko yìn yise lọ.”—2 TIM. 4:7.
1, 2. Diọdo tẹlẹ wẹ Saulu Talsu tọn basi to gbẹzan etọn mẹ, podọ azọngban titengbe tẹwẹ e didá?
DAWE nuyọnẹntọ podọ nujikudonọ de wẹ. Ṣigba, e ‘ko zan walọ wantuntun agbasalan tọn’ to ojlẹ de mẹ wayi. (Efe. 2:3) To godo mẹ, e basi zẹẹmẹ ede tọn taidi “nùzantọ de, homẹkẹndomẹtọ, danuwatọ.” (1 Tim. 1:13) Saulu Talsu tọn wẹ dawe ehe.
2 To nukọn mẹ, Saulu basi diọdo ayidego tọn lẹ to gbẹzan etọn mẹ. E jo gbẹzan etọn hoho lọ do bo dovivẹnu vẹkuvẹku ma nado ‘nọ dín ale etọn titi ba, adavo ale mẹsusu tọn.’ (1 Kọl. 10:33) E wá lẹzun gbẹtọ abọẹ-abọẹ bo do owanyi sisosiso hia mẹhe ewọ na ko dohomẹkẹn dai lẹ. (Hia 1 Tẹsalonikanu lẹ 2:7, 8.) “Yè yí mi do basi devizọnwatọ,” wẹ e wlan, bo yidogọ dọ: “Na yẹn, he whè gbau godotọ to mẹwiwe lẹpo mẹ, wẹ yè yí ojọmiọn he na, na yẹn nido dọyẹwheho dinmamọdona adọkun susu Klisti tọn tọn hlan Kosi lẹ.”—Efe. 3:7, 8.
3. Aliho tẹ mẹ wẹ dogbigbapọnna wekanhlanmẹ Paulu tọn lẹ po kandai lizọnyizọn etọn tọn po sọgan gọalọna mí te?
3 Saulu, he sọ yin yinyọnẹn taidi Paulu, basi nukọnyiyi ayidego tọn lẹ to gbigbọ-liho. (Owalọ 13:9) Aliho tangan dopo nado yinukọn dogọ to nugbo mẹ wẹ nado nọ gbadopọnna wekanhlanmẹ Paulu tọn lẹ po kandai lizọnyizọn etọn tọn po, podọ to enẹgodo nado nọ hodo apajlẹ yise etọn tọn. (Hia 1 Kọlintinu lẹ 11:1; Heblu lẹ 13:7.) Mì gbọ mí ni pọ́n lehe mọwiwà na whàn mí nado wleawuna aṣa nupinplọn tọn dagbe, bo tindo owanyi nujọnu tọn na gbẹtọ lẹ, bosọ tindo pọndohlan he sọgbe gando míde go do.
Aṣa Nupinplọn Tọn He Paulu Tindo
4, 5. Nawẹ Paulu mọaleyi sọn oplọn mẹdetiti tọn mẹ gbọn?
4 Taidi Falesi de he yin pinplọn “to afọ Gamalieli tọn go, he yè plọn to osẹ́n otọ́ lẹ tọn mẹ mlẹnmlẹn,” Paulu ko yọ́n Owe-wiwe jẹ obá de mẹ. (Owalọ 22:1-3; Flp. 3:4-6) Tlolo to baptẹm etọn godo, e “yì Alabia”—vlavo to Danfafa Silia tọn ji kavi to fie to abọẹ de to Lopo Alabia tọn ji, yèdọ lẹdo he yọ́n na ayihamẹlinlẹnpọn. (Gal. 1:17) E họnwun dọ Paulu jlo na lẹnnupọndo wefọ delẹ ji he do Jesu hia taidi Mẹssia lọ. Humọ, Paulu jlo na wleawudai na azọ́ndenamẹ he tin to nukọn na ẹn. (Hia Owalọ lẹ 9:15, 16, 20, 22.) Paulu yí whenu nado lẹnayihamẹpọn do gbigbọnu lẹ ji.
5 Oyọnẹn Owe-wiwe tọn po zinzin he Paulu mọyi sọn oplọn mẹdetiti tọn mẹ po hẹn ẹn penugo nado plọn nugbo lọ mẹdevo lẹ po kọdetọn dagbe po. Di apajlẹ, to sinagọgu mẹ to Antioku Pisidia tọn, Paulu yihodọ tlọlọ sọn Owe-wiwe Heblu tọn lẹ mẹ e whè gbau whla atọ́n nado dohia dọ Jesu wẹ Mẹssia lọ. Paulu sọ dlẹnalọdo Owe-wiwe whlasusu to hodidọ etọn mẹ. Hoyijlẹdohogo etọn sọn Biblu mẹ dutomẹji sọmọ bọ “susu Ju lẹ tọn, susu to [mẹdiọzun Ju] ayiha wiwenọ lẹ mẹ hodo Paulu po Balnaba po yì” nado plọn nususu dogọ. (Owalọ 13:14-44) To owhe susu godo, whenuena Ju he tin to Lomu delẹ wá Paulu dè to fie e nọ nọ̀, e detana whẹho delẹ na yé bo dekunnu “ohó ahọludu Jiwheyẹwhe tọn . . . , bosọ to kọgọna yé gbọn Jesu tọn dali, sọn osẹ́n Mose tọn mẹ, podọ sọn yẹwhegán lẹ mẹ.”—Owalọ 28:17, 22, 23.
6. Etẹwẹ gọalọna Paulu nado lodo to gbigbọ mẹ to whlepọn lẹ nukọn?
6 To whlepọn lẹ nukọn, Paulu gbẹsọ zindonukọn nado nọ gbadopọnna Owe-wiwe bo mọ huhlọn yí sọn owẹ̀n gbọdo etọn mẹ. (Heb. 4:12) Jẹnukọnna hùhù etọn to whenuena e tin to ganpamẹ to Lomu, Paulu biọ to Timoti si nado hẹn ‘owe-hihá’ po “owe ayú tọn” lẹ po wá na ẹn. (2 Tim. 4:13) Owe ehelẹ na ko yin adà Owe-wiwe Heblu tọn delẹ he Paulu nọ yizan to nupinplọn sisosiso etọn mẹ. Nado sọgan hẹn tenọgli etọn go, Paulu tindo nuhudo nado nọ mọ oyọnẹn Owe-wiwe tọn yí gbọn aṣa dagbe Biblu pinplọn tọn de dali.
7. Donù ale he hiẹ sọgan mọyi sọn Biblu pinplọn gbesisọ tọn mẹ delẹ go.
7 Biblu pinplọn gbesisọ tọn, to pọmẹ hẹ ayihamẹlinlẹnpọn nujọnu tọn na gọalọna mí nado yinukọn to gbigbọ mẹ. (Heb. 5:12-14) Gando nujọnu-yinyin Ohó Jiwheyẹwhe tọn go, psalm-kàntọ lọ jihàn dọmọ: “Osẹ́n onù towe mẹ tọn yin dagbe hlan dali ṣie hú fọtọ́n fọtọ́n sika po fataka po tọn. Gbedide towe lẹ ko hẹn mi yin nuyọnẹntọ hú kẹntọ ṣie lẹ: na yé tin to dè e whepoponu. Yẹn ko dọ̀n afọ ṣie do godo sọn aliho ylankan lẹpo ji, na yẹn nido nọ payi ohó towe go.” (Ps. 119:72, 98, 101) Be hiẹ tindo aṣa dagbe Biblu pinplọn mẹdetiti tọn ya? Be hiẹ to awuwledai na azọ́ndenamẹ sọgodo tọn lẹ to sinsẹ̀nzọn Jiwheyẹwhe tọn mẹ gbọn Biblu hihia egbesọegbesọ po nulinlẹnpọndo nuhe hiẹ hia ji po dali ya?
Saulu Plọn Nado Yiwanna Gbẹtọ Lẹ
8. Nawẹ Saulu yinuwa hẹ mẹhe ma tin to sinsẹ̀n Ju lẹ tọn mẹ lẹ gbọn?
8 Whẹpo Saulu do lẹzun Klistiani, e ko tindo zohunhun to sinsẹ̀n etọn mẹ, ṣigba na nuhe dù mẹhe ma tin to sinsẹ̀n Ju lẹ tọn mẹ lẹ, e ma nọ hò yetọn pọ́n sọmọ. (Owalọ 26:4, 5) E yí homẹhunhun do to pinpọn whenue Ju delẹ dlanzannu do Stefani. Nujijọ enẹ he Saulu mọ dona ko na ẹn adọgbigbo dogọ nado dohomẹkẹn Klistiani lẹ, vlavo na e mọ hùhù Stefani tọn taidi yasanamẹ he e jẹna de wutu. (Owalọ 6:8-14; 7:54–8:1) Kandai gbọdo lọ dọmọ: “Saulu to agun hẹngble, e to whégbè-whégbè biọ, bo to sunnu po yọnnu po wle, bo to yé bẹ do ogànhọ mẹ.” (Owalọ 8:3) E “sọ nọ dohomẹkẹn yé kakajẹ tòdaho devo [lẹ] mẹ.”—Owalọ 26:11.
9. Nujijọ tẹwẹ hẹn Saulu nado vọ́ nulẹnpọndo aliho he mẹ e nọ yinuwa hẹ gbẹtọ lẹ te ji?
9 Damasku wẹ Saulu jei nado dotukla devi Klisti tọn he tin to finẹ lẹ whenuena Oklunọ Jesu sọawuhia ẹ. Hinhọ́n jiawu he awusọhia Ovi Jiwheyẹwhe tọn detọ́n và nukun na Saulu bọ mẹdevo lẹ wẹ dona doali hia ẹ. To whenue Jehovah yí Anania zan nado hùn nukun na Saulu, pọndohlan he e tindo gando mẹdevo lẹ go ko diọ pete. (Owalọ 9:1-30) To hodotọ Klisti tọn lilẹzun godo, e wazọ́n sinsinyẹn do ede go nado nọ yinuwa hẹ mẹlẹpo dile Jesu wà do. Ehe biọ dọ e ni gbẹkọ danuwiwa go bo “nọ nọ̀ jijọho hẹ omẹ popo.”—Hia Lomunu lẹ 12:17-21.
10, 11. Nawẹ Paulu do owanyi nujọnu tọn hia gbẹtọ lẹ gbọn?
10 Jijọho mẹ ninọ hẹ mẹdevo lẹ kẹdẹ ma ko pé to nukun Paulu tọn mẹ. E jlo na do owanyi nujọnu tọn hia yé, podọ lizọnyizọn Klistiani tọn hùn dotẹnmẹ dotena ẹn nado wàmọ. To gbejizọnlin mẹdehlan tọn etọn tintan whenu, e dọyẹwheho wẹndagbe lọ tọn to Asia Pẹvi. Mahopọnna nukundiọsọmẹ sinsinyẹn, Paulu po gbẹdohẹmẹtọ etọn lẹ po ze ayidonugo do alọgigọna homẹmimiọnnọ lẹ nado kẹalọyi sinsẹ̀n Klistiani tọn ji. Yé vọ́ Listla po Ikonioni po dlapọn, mahopọnna dọ nukundiọsọmẹtọ lẹ ko tẹnpọn nado hù Paulu to tòdaho enẹlẹ mẹ.—Owalọ 13:1-3; 14:1-7, 19-23.
11 To godo mẹ, Paulu po gbẹdohẹmẹtọ etọn lẹ po dín ahunjijlọnọ lẹ mọ to tòdaho Filippi tọn mẹ to Makedonia. Mẹdiọzun Ju de he nọ yin Lidia dotoaina wẹndagbe lọ bo lẹzun Klistiani. Aṣẹpatọ lẹdo lọ tọn lẹ yí opò do hò Paulu po Sila po bo ze yé do ganpamẹ. Ṣigba, Paulu dọyẹwheho na gàntọ-ṣọ́tọ lọ bọ ewọ po whẹndo etọn po yin bibaptizi taidi sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn.—Owalọ 16:11-34.
12. Etẹwẹ whàn Saulu hùnylantọ lọ nado lẹzun apọsteli Jesu Klisti tọn he nọ do owanyi hia de?
12 Naegbọn Saulu he yin homẹkẹndomẹtọ dai do wá kẹalọyi nuyise mẹhe e ko sayana lẹ tọn? Etẹwẹ whàn dawe hùnylantọ enẹ nado lẹzun apọsteli he jọmẹ bosọ nọ do owanyi hia, yèdọ mẹhe wleawufo nado ze ogbẹ̀ etọn do owù mẹ na mẹdevo lẹ nido sọgan plọn nugbo lọ gando Jiwheyẹwhe po Klisti po go? Paulu lọsu basi zẹẹmẹ dọmọ: “Jiwheyẹwhe . . . ylọ mi gbọn ojọmiọn etọn mẹ, nado do Ovi etọn hia to yẹn mẹ.” (Gal. 1:15, 16) E kanwehlan Timoti dọmọ: “Yẹn mọ lẹblanu yí dọ to yẹn mẹ di [omẹ tintan] na Jesu Klisti nido yí linsinsinyẹn popo hia jẹgbonu, na ohia yé he na yí ì sè to godo mẹ na ogbẹ̀ madopodo lẹ tọn de.” (1 Tim. 1:16) Jehovah jona Paulu, podọ na e mọ nukundagbe majẹhẹ po lẹblanu mọnkọtọn po yí wutu, enẹ whàn ẹn nado do owanyi hia mẹdevo lẹ gbọn yẹwheho wẹndagbe lọ tọn didọ na yé dali.
13. Etẹwẹ dona whàn mí nado nọ do owanyi hia mẹdevo lẹ, podọ nawẹ mí sọgan wàmọ gbọn?
13 Mọdopolọ, Jehovah nọ wọnji ylando po nuṣiwa mílọsu tọn lẹ po go. (Ps. 103:8-14) “[Jehovah] E, mẹnu wẹ sọgan ṣite, eyin hiẹ, OKLUNỌ na payiha ylando go?” wẹ psalm-kàntọ lọ kanse. (Ps. 130:3) Eyin lẹblanu Jiwheyẹwhe tọn dẹ́n, depope to mí mẹ ma na tindo ayajẹ lọ nado basi sinsẹ̀n hlan ẹn, mọjanwẹ mí ma sọgan donukun nado mọ ogbẹ̀ madopodo yí do niyẹn. Aliho susu mẹ wẹ Jiwheyẹwhe ko do nukundagbe majẹhẹ etọn hia mímẹpo te. Enẹwutu, taidi Paulu, mí dona tindo ojlo nado do owanyi hia mẹdevo lẹ gbọn yẹwhehodidọ na yé po nugbo lọ pinplọn yé po dali podọ gbọn yisenọ hatọ mítọn lẹ hinhẹn lodo dali.—Hia Owalọ lẹ 14:21-23.
14. Nawẹ mí sọgan penugo nado hẹn lizọnyizọn mítọn gblodeji gbọn?
14 Paulu jlo na yinukọn bo penugo dogọ taidi lilatọ wẹndagbe lọ tọn, podọ apajlẹ Jesu tọn yinuwadeji. Dopo to aliho he mẹ Ovi Jiwheyẹwhe tọn do owanyi mayọnjlẹ hia gbẹtọ lẹ te mẹ wẹ gbọn lizọnyizọn etọn dali. Jesu dọmọ: “Ojijẹ sù nugbo, ṣigba azọ́nwatọ lẹ ma sù: enẹwutu mì hodẹ̀ hlan Oklunọ ojijẹ tọn, na e ni do azọ́nwatọ lẹ hlan ojijẹ etọn mẹ.” (Mat. 9:35-38) Nado sọgan yinuwa to kọndopọ mẹ hẹ obiọ he ewọ lọsu sọgan ko basi na azọ́nwatọ susu dogọ, Paulu lẹzun azọ́nwatọ zohunhunnọ de. Hiẹ lo? Be hiẹ sọgan hẹn lizọnyizọn towe pọnte ya? Kavi be hiẹ sọgan tindo mahẹ dogọ to azọ́n yẹwhehodidọ Ahọluduta lọ tọn mẹ, vlavo gbọn tito bibasi nado biọ sinsẹ̀nzọn gbehosọnalitọ tọn mẹ dali ya? Mì gbọ mí ni nọ do owanyi nujọnu tọn hia mẹdevo lẹ gbọn alọgigọna yé nado “hẹn ohó ogbẹ̀ tọn go gligli” dali.—Flp. 2:16.
Nukun He Paulu Nọ Yí do Pọ́n Ede
15. Nukun tẹwẹ Paulu nọ yí do pọ́n ede yijlẹdo Klistiani hatọ etọn lẹ go?
15 Taidi lizọnyizọnwatọ Klistiani de, Paulu sọ ze apajlẹ ayidego tọn dai na mí to aliho devo mẹ. Mahopọnna dọ e mọ lẹblanulọkẹyi susu to agun Klistiani tọn mẹ, Paulu yọnẹn ganji dọ e ma yin nugopipe etọn lẹ kavi vivẹnudido etọn lẹ wẹ hẹn ẹn jẹna dona enẹlẹ gba. E mọnukunnujẹemẹ dọ dohia nukundagbe Jiwheyẹwhe tọn wẹ dona he e mọyi lọ lẹ yin. Paulu yọnẹn dọ Klistiani devo lẹ sọ yin lizọnyizọnwatọ kọdetọn dagbenọ ga. Mahopọnna otẹn he mẹ e tin te to omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ṣẹnṣẹn, e whiwhẹ ede.—Hia 1 Kọlintinu lẹ 15:9-11.
16. Nawẹ Paulu do whiwhẹ po jlẹkajininọ po hia to whẹho he fọndote gando whẹgbigbo go lọ mẹ gbọn?
16 Pọ́n lehe Paulu yinuwa do to whenuena nuhahun de fọndote to tòdaho Antioku tọn mẹ to Silia. Kinklan tin to agun Klistiani tọn he tin to finẹ mẹ gando whẹho whẹgbigbo tọn go. (Owalọ 14:26–15:2) To whenuena e yindọ Paulu ko yin azọ́ndena nado yin nukọntọ to yẹwhehodidọ na Kosi he ma gbowhẹ̀ lẹ mẹ, e sọgan ko lẹn to ede mẹ dọ ewọ wẹ yọ́n aliho dagbe hugan lọ nado yinuwa hẹ mẹhe ma yin Ju lẹ bo gbọnmọ dali pegan hugan nado didẹ nuhahun lọ. (Hia Galatianu lẹ 2:8, 9.) Ṣigba, whenuena e taidi dọ vivẹnudido etọn lẹ ma didẹ whẹho lọ, e gbọn whiwhẹ po jlẹkajininọ po dali yinuwa sọgbe hẹ tito lọ nado dọnsẹpọ hagbẹ anademẹtọ lọ to Jelusalẹm nado dọhodo whẹho lọ ji. E kọngbedopọ mlẹnmlẹn to whenuena hagbẹ anademẹtọ lọ dotoaina whẹho lọ, bo wá gbèta de kọ̀n bosọ deazọ́nna ẹn nado yin dopo to wẹnsagun yetọn lẹ mẹ. (Owalọ 15:22-31) Gbọnmọ dali, Paulu ‘yin nukọntọ to yẹyi didogona’ devizọnwatọ hatọ etọn lẹ mẹ.—Lom. 12:10b.
17, 18. (a) Numọtolanmẹ tẹwẹ Paulu tindo na hagbẹ agun tọn lẹ? (b) Etẹwẹ aliho he mẹ mẹho Efesu tọn lẹ yinuwa te to whenuena Paulu jei plọn mí gando ewọ go?
17 Whiwhẹ Paulu tọn zọ́n bọ e ma nọ klan ede dovo na mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu etọn lẹ po to agun lẹ mẹ. Kakatimọ, e nọ tindo kanṣiṣa pẹkipẹki hẹ yé. To vivọnu owe he e kàn hlan Lomunu lẹ tọn mẹ, e ylọ yinkọ omẹ 20 linlán tọn nado dọnudo yé. Suhugan yetọn ma yin nùdego to fidevo to Owe-wiwe mẹ, podọ vude to yé mẹ wẹ tindo azọngban vonọtaun lẹ. Ṣigba devizọnwatọ nugbonọ Jehovah tọn lẹ wẹ yé yin, podọ Paulu yiwanna yé tlala.—Lom. 16:1-16.
18 Whiwhẹ Paulu tọn po aliho họntọnjihẹmẹ tọn he mẹ e nọ yinuwa te po jlọ agun lẹ dote. To whenuena e pli hẹ mẹho agun Efesu tọn lẹ gbọngodo, yé “tẹdo okọ̀ Paulu tọn go, bo donùnùgo na ẹn, lẹblanu wà yé hugan popolẹpo na ohó he e dọ lẹ, dọ yé ma to na mọ nukunmẹ etọn ba.” Eyin goyitọ he ma nọ yawudomẹ de wẹ ko to na jo yé do wẹ, yé ma na ko yinuwa to aliho enẹ mẹ.—Owalọ 20:37, 38.
19. Nawẹ mí sọgan do “ayiha whiwhẹ” tọn hia to nuyiwa hẹ Klistiani hatọ lẹ mẹ gbọn?
19 Mẹhe jlo na yinukọn to gbigbọ mẹ lẹpo dona nọ do gbigbọ whiwhẹ tọn hia taidi Paulu. E dotuhomẹna Klistiani hatọ lẹ dọmọ: “Mì yí avùn kavi goyiyi ovọ́ do wà nudepope blo, ṣigba to ayiha whiwhẹ mẹ dopodopo mìtọn ni nọ lẹn mẹdevo tọn hú ede tọn.” (Flp. 2:3) Nawẹ mí sọgan hodo ayinamẹ enẹ gbọn? Aliho dopo wẹ nado nọ kọngbedopọ hẹ mẹho agun mítọn tọn lẹ, bo nọ hodo anademẹ yetọn bosọ nọ kẹalọyi nudide whẹdida tọn he yé basi lẹ. (Hia Heblu lẹ 13:17.) Aliho devo wẹ nado nọ yí nukun nujọnu tọn do pọ́n mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹpo po. Agun omẹ Jehovah tọn lẹ tọn nọ saba bẹ mẹhe wá sọn otò, aṣa, akọ̀ po hẹnnu voovo lẹ po mẹ hẹn. To whelọnu lo, be e ma jẹ dọ mí ni plọn nado nọ do mẹnukuntamahopọn po owanyi sisosiso po hia mẹlẹpo, dile Paulu wà do ya? (Owalọ 17:26; Lom. 12:10a) Mí yin tulina nado nọ “yí [mínọzo], dile Klisti ga yí mí hlan gigo Jiwheyẹwhe tọn do.”—Lom. 15:7.
“Nọ Yí Homẹfa do Họ̀n” Alèwezun Ogbẹ̀ Tọn Lọ
20, 21. Etẹwẹ na gọalọna mí nado họ̀n alèwezun ogbẹ̀ tọn lọ po kọdetọn dagbe po?
20 Gbẹzan Klistiani de tọn sọgan yin yiyijlẹdo alèwezun gaa de go. Paulu wlan dọmọ: “Yẹn ko hoavùn dagbe lọ, yẹn ko hẹn ali ṣie jẹ opodo, yẹn ko yìn yise lọ: sọn dinvie yè ko ze jẹgbakun dodo tọn daga na mi, ehe Oklunọ, whẹdatọ dodonọ, na na mi to azán nẹ gbè: e masọ yin hlan yẹn dopokẹdẹ gba, ṣigba hlan yé he yiwanna awusọhia etọn lẹ ga.”—2 Tim. 4:7, 8.
21 Apajlẹ Paulu tọn hihodo na gọalọna mí nado họ̀n alèwezun ogbẹ̀ madopodo tọn lọ po kọdetọn dagbe po. (Heb. 12:1) Enẹwutu, mahopọnna nudepope he e na biọ to mí si, mì gbọ mí ni to nukọnyi zọnmii to gbigbọ mẹ gbọn aṣa dagbe nupinplọn tọn tintindo, awuwiwlena owanyi sisosiso na gbẹtọ lẹ, po whiwhẹnọ-yinyin po dali.
Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?
• Nawẹ Paulu mọaleyi sọn Owe-wiwe pinplọn gbesisọ tọn mẹ gbọn?
• Naegbọn e do yin nujọnu na Klistiani nugbo lẹ nado tindo owanyi sisosiso na gbẹtọ lẹ?
• Jẹhẹnu tẹlẹ wẹ na gọalọna we nado nọ yinuwa hẹ mẹdevo lẹ matin mẹnukuntahihopọn?
• Nawẹ apajlẹ Paulu tọn sọgan gọalọna we nado nọ kọngbedopọ hẹ mẹho lẹ to agun towe mẹ gbọn?
[Yẹdide to weda 23]
Nọ mọ huhlọn yí sọn Owe-wiwe mẹ, dile Paulu wà do
[Yẹdide to weda 24]
Nọ do owanyi hia gbọn wẹndagbe lọ lilá na mẹdevo lẹ dali
[Yẹdide to weda 25]
Be hiẹ yọ́n nuhewutu mẹmẹsunnu lẹ do yiwanna Paulu sọmọ ya?