Ohó Jehovah Tọn Tin to Ogbẹ̀
Nuagokun lẹ sọn Owe Titu, Filemọni po Heblu lẹ Tọn po Mẹ
TO GÀNPAMẸNINỌ etọn tintan to Lomu godo, Paulu yin tuntundote to 61 W.M., podọ to ojlẹ vude godo, e dla lopo Klete tọn pọ́n. To whenuena e doayi ninọmẹ gbigbọmẹ tọn agun he tin to finẹ lẹ tọn go, e jo Titu do finẹ nado hẹn yé lodo. Enẹgodo, vlavo sọn Makedonia, Paulu wlanwe hlan Titu nado na ẹn anademẹ lẹ do azọngban etọn lẹ ji bo dohia ẹ dọ emi tin to godo na ẹn to azọ́n lọ mẹ.
Jẹnukọnna enẹ, yèdọ ojlẹ vude whẹpo e do yin tuntundote sọn gànpamẹ to 61 W.M., Paulu wlanwe hlan Filemọni, mẹmẹsunnu de he nọ nọ̀ Kọlọsi. To wekanhlanmẹ enẹ mẹ, e vẹvẹna Filemọni taidi họntọn de.
To nudi 61 W.M., Paulu sọ wlanwe hlan yisenọ Heblu he tin to Jude lẹ, ehe mẹ e do lehe sinsẹ̀n Klistiani tọn yin nujọnu hú aṣa Ju lẹ tọn do hia te. Wekanhlanmẹ atọ̀n lẹpo wẹ bẹ ayinamẹ he yọ́n-na-yizan na mí lẹ hẹn.—Heb. 4:12.
GBỌṢI NINỌMẸ DAGBE MẸ TO GBIGBỌ-LIHO
To whenuena Paulu ko na anademẹ delẹ Titu do lehe e na “de mẹho lẹ do . . . to tòdaho dopodopo mẹ” ji godo, e na ẹn ayinamẹ nado “nọ wọhẹ [tasinyẹntọ lẹ sinsinyẹn], na yé nido pegan to yise mẹ.” E na ayinamẹ mẹlẹpo to agun Klete tọn mẹ nado ‘nọ mọ́n jijọ-madi-Jiwheyẹwhe bo nọgbẹ̀ to hùwhẹ mẹ.’—Titu 1:5, 10-13; 2:12.
Paulu na ayinamẹ devo lẹ nado gọalọna mẹmẹsunnu Klete tọn lẹ na yé nido gbọṣi ninọmẹ dagbe mẹ to gbigbọ-liho. E na tuli Titu nado “dapana kanbiọ nulú tọn [lẹ] podọ avùnhiho gbọn osẹ́n tọn dali.”—Titu 3:9.
Gblọndo Na Kanbiọ Owe-Wiwe Tọn Lẹ:
1:15—Nawẹ “onú lẹpo” sọgan yin ‘wiwe na homẹwiwenọ lẹ’ ṣigba bo yin mawé na “gbigbletọ lẹ po mayisenọ lẹ po” gbọn? Nado mọ gblọndo lọ, mí dona mọnukunnujẹ nuhe Paulu ylọdọ “onú lẹpo” mẹ whẹ́. E ma to hodọdo nuhe yin whẹgbledo tlọlọ to Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ lẹ ji gba, ṣigba whẹho he Owe-wiwe jodo alọmẹ na yisenọ dopodopo nado basi nudide etọn lẹ hodọ wẹ e te. Na mẹhe nulẹnpọn etọn tin to kọndopọ mẹ hẹ nujinọtedo Jiwheyẹwhe tọn lẹ, onú wiwe wẹ onú enẹlẹ. Adà awetọ wẹ e nọ yin na mẹhe nulẹnpọn po ayihadawhẹnamẹnu etọn po ko yin hinhẹnflu.a
3:5—Nawẹ Klistiani yiamisisadode lẹ yin ‘whinwhlẹn gbọn lẹ̀wé de dali’ bo yin ‘hinhẹn zun yọyọ gbọn gbigbọ wiwe dali’ gbọn? Yé yin ‘whinwhlẹn gbọn lẹ̀wé de dali’ to linlẹn lọ mẹ dọ Jiwheyẹwhe ko lẹ̀ yé wé kavi hẹn yé zun wiwe po ohùn Jesu tọn po to dodonu avọ́sinsan ofligọ etọn tọn ji. Yé yin ‘hinhẹn zun yọyọ gbọn gbigbọ wiwe dali’ na yé ko lẹzun “mẹdida yọyọ” taidi ovi Jiwheyẹwhe tọn he yin jiji gbọn gbigbọ dali lẹ.—2 Kọl. 5:17.
Nuhe Mí Plọn sọn E Mẹ:
1:10-13; 2:15. Klistiani nugopọntọ lẹ dona yin adọgbotọ nado sọgan vọ́ nuhe ma to yìyì to agun mẹ lẹ jlado.
2:3-5. Dile e yin do to owhe kanweko tintan whenu, mẹmẹyọnnu he whèwhín to egbehe lẹ dona nọ “tin to jijọ he jẹ hẹ wiwe mẹ, ma yin whẹ̀jẹtọ lalonọ, ma yin sinnùmúnọ, mẹplọntọ onú dagbe lẹ tọn.” To mọwiwà mẹ, yé na penugo nado nọ plọn “yọpọ yọnnu” agun lọ tọn lẹ to nuglọ.
3:8, 14. Onú “dagbe [he] doale” wẹ e yin dọ mí ni “wleawu nado hẹn azọ́n dagbe lẹ go” na enẹ nọ gọalọna mí nado yin sinsẹ́nnọ to sinsẹ̀nzọn Jiwheyẹwhe tọn mẹ bo nọ̀ kada na aihọn ylankan ehe.
TUDOHOMẸNAMẸ HE ‘SINAI DO OWANYI JI’
Filemọni mọ pipà yí na e yin apajlẹ dagbenọ to “owanyi po yise . . . po” mẹ. Asisa tulinamẹ tọn he e yin na Klistiani hatọ lẹ hẹn “ayajẹ daho po homẹmimiọn po” wá na Paulu.—File. 4, 5, 7.
Paulu didẹ whẹho gigẹdẹ he gando Onesimu go lọ gbọn tudohomẹnamẹ he ‘sinai do owanyi ji’ dali kakati e nido degbè, bo gbọnmọ dali ze apajlẹ dai na nugopọntọ lẹpo. E dọna Filemọni dọmọ: “Le yẹn tindo tudodomẹgo do to tonusise towe mẹ wẹ yẹn do wlanwe hlan we, bosọ yọnẹn dọ hiẹ na wà hú ehe yẹn dọ ga.”—File. 8, 9, 21.
Gblọndo Na Kanbiọ Owe-Wiwe Tọn Lẹ:
10, 11, 18—Nawẹ Onesimu he yin “madoalenọ” dai wá lẹzun “alenọ” gbọn? Onesimu, yèdọ afanumẹ he ma jlo na nọ̀ ogán etọn glọ de, họnyi sọn owhé Filemọni tọn gbè to Kọlọsi bo yì Lomu. Vlavo Onesimu sọ jajo do ogán etọn nado sọgan mọ akuẹ do basi gbejizọnlin he yì kilomẹtlu 1 400 ehe. Na nugbo tọn, madoalenọ wẹ e yin na Filemọni. Ṣigba to Lomu, Paulu gọalọna Onesimu nado lẹzun Klistiani. Todin he afanumẹ “madoalenọ” dai tọn ehe ko diọzun mẹmẹsunnu de, e lẹzun “alenọ.”
15, 16—Naegbọn Paulu ma biọ to Filemọni si nado na mẹdekannujẹ Onesimu? Ojlo Paulu tọn wẹ nado tẹdo azọ́ndenamẹ etọn go gligli, enẹ wẹ nado ‘dọyẹwheho ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn bo plọnmẹ nuhe yin Jesu Klisti Oklunọ tọn lẹ.’ Enẹwutu, e magbe ma nado donù whẹho paa lẹ mẹ, taidi dehe gando afanumẹ lẹ go.—Owalọ 28:31.
Nuhe Mí Plọn sọn E Mẹ:
2. Filemọni ze owhé etọn jo na opli Klistiani tọn lẹ. Lẹblanulọkẹyi de wẹ nado ze owhé mítọn jo na dope kunnudegbe tọn.—Lom. 16:5; Kọl. 4:15.
4-7. Mí dona nọ desọn ojlo mẹ wá nado pà yisenọ hatọ he yin apajlẹ dagbenọ to yise po owanyi po mẹ lẹ.
15, 16. Mí ma dona dike adángbòmẹ gbẹ̀mẹ tọn lẹ ni nọ hẹn mí hanú zẹjlẹgo. Yé sọgan dekọtọn do dagbe ji, dile e yin do to whẹho Onesimu tọn mẹ.
21. Paulu donukun dọ Filemọni na jona Onesimu. E nọ yin nukundo to mílọsu si nado nọ jona mẹmẹsunnu he sọgan ko ṣinuwa do mí lẹ.—Mat. 6:14.
ZINDONUKỌN “YÌ GBESISỌ KỌ̀N”
Nado dohia dọ yise to avọ́sinsan Jesu tọn mẹ yin nujọnu hú azọ́n Osẹ́n tọn lẹ, Paulu zinnudo gigo daho Dowatọ sinsẹ̀n Klistiani tọn, yẹwhenọduta etọn, avọ́sinsan etọn po alẹnu yọyọ lọ tọn po ji. (Heb. 3:1-3; 7:1-3, 22; 8:6; 9:11-14, 25, 26) Matin ayihaawe, ehe yinyọnẹn na ko gọalọna Klistiani Heblu lẹ nado doakọnna homẹkẹn he yé pehẹ to alọ Ju lẹ tọn mẹ. Paulu dotuhomẹna yisenọ hatọ Heblu lẹ nado zindonukọn “yì gbesisọ kọ̀n.” (Heb. 6:1)
Nawẹ yise yin nujọnu to gbẹzan Klistiani de tọn mẹ sọ? “Matin yise, e glo nado hẹn homẹ [Jiwheyẹwhe tọn] hùn” ganji, wẹ Paulu wlan. E dotuhomẹna Heblu lẹ dọmọ: “Mì gbọ . . . mí ni nọ yí homẹfa do họ̀n alèwezun he yè ze do mí nukọn” bo nọ wàmọ to yise mẹ.—Heb. 11:6; 12:1.
Gblọndo Na Kanbiọ Owe-Wiwe Tọn Lẹ:
2:14, 15—Be nugbo lọ dọ Satani ‘tindo huhlọn nado hẹn okú wá’ dohia dọ e sọgan hẹn okú azán mape tọn wá mẹdepope he jlo e ji wẹ ya? Lala, e ma yinmọ. Ṣigba, sọn whenue gbọ́n Satani ko bẹ kanyinylan etọn jẹeji to Edẹni, lalo etọn lẹ ko hẹn okú wá, na Adam waylando bo jo ogú ylando po okú po tọn dai na whẹndo gbẹtọvi tọn. (Lom. 5:12) Humọ, godonọnamẹtọ Satani tọn he tin to aigba ji lẹ ko dohomẹkẹn devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ bo tlẹ hù delẹ to yé mẹ dile yé wà na Jesu do. Ṣigba enẹ ma dohia dọ huhlọn Satani tọn mado dogbó bọ e sọgan hù mẹdepope he jlo e gba. Eyin enẹ ko yọnbasi wẹ, ayihaawe ma tin dọ e na ko za sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn lẹ sẹ̀ hoho. Jehovah nọ basi hihọ́na omẹ etọn lẹ to pọmẹ bo ma nọ na dotẹnmẹ Satani nado sukúndona yé. Eyin Jiwheyẹwhe tlẹ na dotẹnmẹ bọ delẹ to mí mẹ kú na mẹgbeyinyan Satani tọn wutu, mí sọgan deji dọ Jiwheyẹwhe na jla nudepope he Satani hẹngble to mí go do.
4:9-11—Nawẹ mí nọ “biọ gbọjẹ [Jiwheyẹwhe tọn] mẹ” gbọn? To vivọnu azán ṣidopo nudida tọn lọ lẹ tọn, Jiwheyẹwhe gbọjẹ sọn azọ́n nudida tọn etọn mẹ, po jidide lọ po dọ lẹndai etọn gando aigba po gbẹtọvi lẹ po go na yin hinhẹndi. (Gẹn. 1:28; 2:2, 3) Mí nọ biọ “gbọjẹ lọ mẹ” gbọn azọ́n whẹsuna mẹdetiti tọn lẹ jijodo po alọkikẹyi awuwledainanu Jiwheyẹwhe tọn na whlẹngán po dali. Eyin mí tindo yise to Jehovah mẹ bo gbọn tonusise dali hodo Ovi etọn kakati nado doafọna yanwle ṣejannabi tọn lẹ, mí nọ vò bo nọ mọ kọfanamẹ egbesọegbesọ.—Mat. 11:28-30.
9:16—Mẹnu wẹ “alẹnutọ” alẹnu yọyọ lọ tọn? Jehovah wẹ do alẹnu yọyọ lọ ai, ṣigba Jesu wẹ “alẹnutọ” lọ. Jesu wẹ Whẹgbọtọ alẹnu enẹ tọn, podọ gbọn okú etọn dali, e wleawuna avọ́sinsan he jẹ nado hẹn alẹnu lọ lodo.—Luku 22:20; Heb. 9:15.
11:10, 13-16—“Tòdaho” tẹwẹ Ablaham to nukundo? Ehe ma yin tòdaho paa de gba, ṣigba yẹhiadonu tọn wẹ. Ablaham to nukundo “Jelusalẹm olọn tọn” he bẹ Klisti Jesu po gandutọgbẹ́ 144 000 etọn lẹ po hẹn. Gandutọgbẹ́ ehelẹ, to gigo olọn mẹ tọn yetọn mẹ, sọ yin alọdlẹndo taidi “otò wiwe lọ, Jelusalẹm Yọyọ.” (Heb. 12:22; Osọhia 14:1; 21:2) Ablaham to nukọnpọnhlan gbẹninọ to gandudu Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn glọ.
12:2—Etẹwẹ yin “ayajẹ he yè ze do nukọn [Jesu tọn]” he wutu “e doakọnna [yatin]”? Ayajẹ nuhe lizọnyizọn etọn na wadotana tọn wẹ—ehe bẹ klandowiwe oyín Jehovah tọn, whẹsuna nupojipetọ-yinyin Jiwheyẹwhe tọn, po ofligọ whẹndo gbẹtọvi tọn sọn okú si po hẹn. Jesu sọ pọnnukọnhlan ale lọ he yin nado dugán taidi Ahọlu bo yinuwa taidi Yẹwhenọ Daho nado hẹn ale wá na gbẹtọvi lẹ.
13:20—Naegbọn alẹnu yọyọ lọ do yin yiylọdọ “alẹnu madopodo”? Whẹwhinwhẹ́n atọ̀n wẹ zọ́n: (1) Devo ma na diọtẹnna ẹn gbede, (2) nuwadotana etọn lẹ na tin tẹgbẹ podọ (3) “lẹngbọ devo” lẹ na zindonukọn nado to ale mọyi sọn tito alẹnu yọyọ lọ tọn mẹ to Amagẹdọni godo.—Joh. 10:16.
Nuhe Mí Plọn sọn E Mẹ:
5:14. Mí dona yí sọwhiwhe do plọn Ohó Jiwheyẹwhe tọn, Biblu, bo nọ yí nuhe mí plọn sọn e mẹ lẹ do yizan mẹ. Aliho devo de masọ tin nado plọn huhlọn nulẹnpọn tọn mítọn lẹ bo “yí nuyọnẹn [mítọn] do to dagbe po oylan po yọnẹn.”—1 Kọl. 2:10.
6:17-19. Eyin mí ze todido mítọn sinai do opagbe Jiwheyẹwhe tọn po whiwhle etọn po ji gligli, enẹ na gọalọna mí ma nado zẹ̀ sọn aliho nugbo tọn lọ ji.
12:3, 4. Kakati ‘onú ni dikọna mí, bọ agbọ́ na pé ayiha mítọn’ na whlepọn flinflin kavi nukundiọsọmẹ he mí sọgan pehẹ lẹ, mí dona zindonukọn yì gbesisọ kọ̀n bo hẹn nugopipe mítọn nado doakọnna whlepọn lẹ pọnte. Mí dona magbe nado sinyẹnlin kaka “jẹ ohùn [kọ̀n],” enẹ wẹ kakajẹ okú.—Heb. 10:36-39.
12:13-15. Mí ma dona dike “adọ̀ vivẹ́ tọn” de kavi mẹdepope he nọ mọhodọdo aliho he mẹ nulẹ nọ yin wiwà te to agun mẹ go ni glọnalina mí nado “deali jijlọ na afọ” mítọn.
12:26-28. “Nuhe yè dá” to Jiwheyẹwhe godo lẹ—yèdọ titonu ehe kakajẹ “olọn” ylankan lọ lọsu ji—dona yin whinwhàn bo yin didesẹ sọn aimẹ. Whenue enẹ na jọ, “nuhe yè ma whàn” lẹ, yèdọ Ahọluduta lọ po godonọnamẹtọ etọn lẹ po kẹdẹ wẹ na pò to aimẹ. Lehe e yin nujọnu dọ mí ni yí zohunhun do lá Ahọluduta lọ bo nọgbẹ̀ sọgbe hẹ nunọwhinnusẹ́n etọn lẹ do sọ!
13:7, 17. Eyin mí ze ayiha do tudohomẹnamẹ lọ ji nado nọ setonu bo litaina nugopọntọ lẹ to agun mẹ, enẹ na gọalọna mí nado do gbigbọ gbekọndopọ tọn hia.
[Nudọnamẹ odò tọn]