Be Hiẹ Nọ Hẹn Opli Klistiani Tọn lẹ Yin Mẹhẹnlodo Tọn Ya?
“To whenuena mì pli dopọ, . . . mì gbọ onú lẹpo ni yin wiwà na mẹhẹnlodo.”—1 KỌL. 14:26.
1. Sọgbe hẹ 1 Kọlintinu lẹ weta 14, etẹwẹ yin dopo to yanwle titengbe opli Klistiani tọn lẹ mẹ?
‘OPLI mẹhẹnlodo tọn nankọ die!’ Be hiẹ dọ numọtolanmẹ enẹ nkọ lẹ pọ́n to whenue a yì opli de to Plitẹnhọ Ahọluduta tọn mẹ godo ya? Ayihaawe ma tin dọ hiẹ na ko wàmọ! Na nugbo tọn, opli agun tọn lẹ nọ yin asisa tulinamẹ tọn, ṣigba enẹ ma yin nupaṣamẹ. To popolẹpo mẹ, dile e yin to azán Klistiani dowhenu tọn lẹ tọn gbè do, dopo to yanwle titengbe opli mítọn egbehe tọn lẹ tọn mẹ wẹ nado hẹn mẹhe wá lẹpo lodo to gbigbọ-liho. Doayi lehe apọsteli Paulu zinnudo yanwle tangan opli Klistiani lẹ tọn enẹ ji do go to wekanhlanmẹ etọn tintan hlan Kọlintinu lẹ mẹ. To weta 14tọ blebu mẹ, e dọ whlasusu dọ yanwle dopolọ wẹ adà dopodopo he yin zizedonukọnnamẹ to opli agun tọn lẹ ji dona tindo—yèdọ “na hinhẹn lodo agun lọ tọn.”—Hia 1 Kọlintinu lẹ 14:3, 12, 26.a
2. (a) Nuyiwadomẹji etẹ tọn wẹ nọ hẹn opli lẹ yin mẹhẹnlodo tọn? (b) Kanbiọ tẹwẹ mí na gbadopọnna?
2 Mí mọnukunnujẹemẹ dọ nuyiwadomẹji gbigbọ wiwe Jiwheyẹwhe tọn wẹ nọ hẹn opli lẹ yin mẹhẹnlodo tọn. Enẹwutu, mí nọ bẹ opli agun tọn dopodopo jẹeji po odẹ̀ ahundopo tọn de hlan Jehovah po, ehe mẹ mí nọ biọ Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn nado dona pipli mítọn gbọn gbigbọ wiwe etọn gblamẹ. Etomọṣo, mí yọnẹn dọ hagbẹ agun lọ tọn lẹpo sọgan yí nude wà nado hẹn tito-to-whinnu opli lẹ tọn yin mẹhẹnlodo tọn dile e na yọnbasi do. Enẹwutu, to whelọnu lo, etẹwẹ yin delẹ to afọdide he dopodopo mítọn sọgan ze nado hẹn diun dọ opli sẹmẹsẹmẹ tọn he nọ yin anadena to Plitẹnhọ Ahọluduta tọn mẹ lẹ nọ yin asisa kọfanamẹ po tulinamẹ po tọn to whepoponu?
3. Nawẹ opli Klistiani tọn lẹ yin nujọnu sọ?
3 Nado na gblọndo, mí na gbadopọnna delẹ to adà opli mítọn lẹ tọn mẹ he mẹhe nọ deanana yé lẹ dona hẹn do ayiha mẹ. Mí nasọ pọ́n lehe agun lọ to blebu mẹ sọgan hẹn opli lẹ yin nujijọ mẹjlọdote tọn lẹ na mẹhe wá lẹpo do. Na opli mítọn lẹ yin pipli wiwe lẹ wutu hosọ ehe jẹna ayidonugo mítọn taun. Na nugbo tọn, opli lẹ yìyì po mahẹ tintindo to yé mẹ po yin adà titengbe sinsẹ̀n-bibasi mítọn tọn na Jehovah.—Ps. 26:12; 111:1; Isa. 66:22, 23.
Opli de He Tin Na Biblu Pinplọn
4, 5. Etẹwẹ yin lẹndai Oplọn Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn tọn?
4 Mímẹpo wẹ nọ jlo na duvivi Oplọn Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn to sẹmẹsẹmẹ to gigọ́ mẹ. Enẹwutu, nado mọnukunnujẹ yanwle tangan opli enẹ tọn mẹ ganji, mì gbọ mí ni vọ́ dogbapọnna delẹ to vọjlado he ko yin bibasi to linlinwe Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn po hosọ oplọn tọn lẹ po mẹ.
5 To bẹjẹeji po zinjẹgbonu oplọn tọn tintan po to vọkan Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn 15 janvier 2008 tọn mẹ, nuhe jẹna ayidego de yin yiyidogọ to weda tintan lọ ji. Be hiẹ doayi e go ya? Pọ́n weda tintan linlinnamẹwe he tin to alọ towe mẹ tọn ganji. To odò atọ̀họ̀ lọ tọn to finẹ, hiẹ na mọ Biblu he yin hùnhùn donuvo de. Nuhe yin yiyidogọ enẹ zinnudo whẹwhinwhẹ́n he wutu mí nọ mọ zinjẹgbonu Oplọn Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn yí ji. Whẹwhinwhẹ́n lọ wẹ nado plọn Biblu po alọgọ linlinnamẹwe ehe tọn po. Mọwẹ, to Oplọn Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn mítọn whenu to sẹmẹsẹmẹ, Ohó Jiwheyẹwhe tọn nọ yin ‘hihia hezeheze,’ podọ dile e yindo to azán Nẹhemia hohowhenu tọn gbè, “tadena” etọn nọ yin nina.—Nẹh. 8:8; Isa. 54:13.
6. (a) Vọjlado tẹwẹ yin bibasi to Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn he nọ yin pinplọn mẹ? (b) Etẹwẹ mí dona hẹn do ayiha mẹ gando wefọ he “hia” nọ yin kinkan jẹnukọnna lẹ go?
6 Na Biblu wẹ nuplọnmẹwe titengbe mítọn wutu, vọjlado de yin bibasi to Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn he nọ yin pinplọn mẹ. To hosọ oplọn tọn lẹ mẹ, “hia” nọ yin kinkan jẹnukọnna susu wefọ he yin dide lẹ tọn. Mímẹpo wẹ yin tulina nado nọ hodo to Biblu mítọn mẹ to whenue wefọ ehelẹ to yinyin hihia to opli ji. (Owalọ 17:11) Etẹwutu? Eyin mí mọ ayinamẹ Jiwheyẹwhe tọn to Biblu mítọn titi mẹ, e nọ yinuwado mí ji taun. (Heb. 4:12) Enẹwutu, whẹpo wefọ mọnkọtọn lẹ na yin hihia po gbèzeyiaga, mẹhe to anadena opli lọ dona na whenu he pé mẹplidopọ lẹpo nado mọ wefọ lọ lẹ podọ nado hodo to whenue wefọ lọ lẹ to yinyin hihia.
Whenu Susu Tin Nado Na Gblọndo He Do Yise Mítọn Hia
7. Dotẹnmẹ hundote tẹwẹ mí tindo to Oplọn Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn whenu?
7 Humọ, vọjlado devo he yin bibasi to hosọ Oplọn Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn lẹ mẹ gando tedidi yetọn go. Yé ko whègli to owhe agọe tọn lẹ mẹ. Enẹwutu, to Oplọn Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn whenu, whenu vude wẹ nọ yin yiyizan nado hia hukan lẹ bọ whenu susu nọ tin na gblọndo nina. Todin, mẹsusu to agun mẹ nọ tindo dotẹnmẹ hundote nado dọho he do yise yetọn hia gbọn gblọndo nina na kanbiọ lẹ, yọ́n-na-yizan wefọ lẹ tọn didohia po numimọ kleun de he dohia dọ nuyọnẹnnu wẹ e yin nado nọ hodo nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ po dali kavi to aliho devo lẹ mẹ. Whenu sọ dona yin yiyizan nado dọhodo yẹdide lẹ ji.—Hia Psalm 22:22; 35:18; 40:9.
8, 9. Etẹwẹ yin azọngban anademẹtọ Oplọn Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn tọn?
8 Etomọṣo, whenu he yin yiyidogọ nado nọ na gblọndo lẹ nọ tin-to-aimẹ kiki eyin gblọndo mẹplidopọ lẹ tọn ma nọ dite podọ eyin mẹhe to anadena opli lọ dapana gblọndo nina whẹwhẹ to Oplọn Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn whenu. To whelọnu lo, etẹwẹ na gọalọna anademẹtọ lọ nado hẹn jlẹkaji go to gblọndo etọn po mẹplidopọ lẹ tọn po ṣẹnṣẹn na opli lọ nido sọgan yin mẹhẹnlodo tọn na mẹlẹpo?
9 Nado na gblọndo, mì gbọ mí ni lẹnnupọndo apajlẹ de ji. Oplọn Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn he yin anadena ganji sọgan yin yiyijlẹdo vounvoun wunmẹ voovo lẹ he yin biblá dopọ bo yọ́npọ́n de go. Kẹdẹdile bladopọ lọ nọ bẹ vounvoun wunmẹ voovo lẹ hẹn do, mọwẹ Oplọn Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn nọ bẹ gblọndo voovo susu lẹ hẹn do niyẹn. Podọ dile vounvoun dopodopo he to bladopọ lọ mẹ nọ gbọnvo na yede bọ sinmẹ yetọn lẹ nọ gbọnvo do, mọ wẹ gblọndo he nọ yin nina to opli lẹ ji nọ gbọnvo na yede to tedidi po aliho he mẹ yé yin nina te po mẹ do niyẹn. Podọ etẹwẹ dogbọn azọngban anademẹtọ lọ tọn dali? Zẹẹmẹ he e nọ yidogọ sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ lẹ sọgan yin yiyijlẹdo amamú he yin yiyidogọ to bladopọ vounvoun lẹ tọn lọ mẹ go. Amamú ehelẹ ma nọ ṣinyọnyẹ vounvoun he pò lẹ ji, kakatimọ yé nọ yidogọna whanpẹ po pọninọ bladopọ lọ blebu tọn po. Mọdopolọ, mẹhe to anadena oplọn lọ dona hẹn do ayiha mẹ dọ azọngban etọn wẹ nado yidogọna hodidọ pipà tọn agun lọ blebu tọn, e ma yin nado ṣinyọnyẹ yé ji. Mọwẹ, to whenuena gblọndo voovo he agun lọ na po yidogọ vude anademẹtọ lọ tọn po kọndopọ, yé nọ lẹzun hodidọ he mlindopọ taidi vounvoun wunmẹ voovo he yin bibladopọ bo yọnwhanpẹ he na hẹn ayajẹ wá na mẹplidopọ lẹpo.
‘Mí Ni Nọ Basi Avọ́sinsan Pipà Tọn Hlan Jiwheyẹwhe to Whepoponu’
10. Nukun tẹwẹ Klistiani dowhenu tọn lẹ nọ yí do pọ́n opli agun tọn lẹ?
10 Zẹẹmẹ apọsteli Paulu tọn gando opli Klistiani tọn lẹ go to 1 Kọlintinu lẹ 14:26-33 mẹ gọalọna mí nado mọnukunnujẹ lehe pipli mọnkọtọn yin anadena to owhe kanweko tintan whenu do mẹ. To hodidọ do wefọ ehelẹ ji mẹ, weyọnẹntọ Biblu tọn de wlan dọmọ: “Nuhe jẹna ayidego taun gando sinsẹ̀n-bibasi Ṣọṣi dowhenu tọn go wẹ yindọ diblayin mẹlẹpo wẹ nọ wá ṣọṣi po linlẹn lọ po dọ emi tindo lẹblanulọkẹyi lọ bosọ tin to dandannu glọ nado tindo mahẹ. Mẹde ma nọ wá po linlẹn lọ po nado yin todoaitọ poun gba; e nọ wá e ma yin nado mọyi kẹdẹ gba, ṣigba nado má nude hẹ mẹdevo lẹ.” Na nugbo tọn, Klistiani dowhenu tọn lẹ nọ mọ opli agun tọn lẹ taidi dotẹnmẹ hundote nado dọho he do yise yetọn hia.—Lom. 10:10.
11. (a) Etẹ wiwà wẹ nọ hẹn opli lẹ yin mẹhẹnlodo tọn taun, podọ etẹwutu? (b) Ayinamẹ tẹlẹ yíyí do yizan mẹ wẹ na hẹn gblọndo mítọn pọnte to opli lẹ ji? (Pọ́n nudọnamẹ odò tọn.)
11 Gblọndo he do yise mítọn hia nina to opli lẹ ji nọ yidogọna “hinhẹn lodo agun lọ tọn” taun. Na nugbo tọn, hiẹ na yigbe dọ mahopọnna owhe susu he mí sọgan ko yí do to opli lẹ yì, ayajẹnu wẹ e gbẹ́ nọ yin nado nọ dotoaina gblọndo mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po tọn. Gblọndo ahundopo tọn mẹhomẹ de tọn, yisenọ hatọ nugbonọ de tọn nọ yinuwado mí ji taun; gblọndo nukunnumọjẹnumẹ tọn he mẹho agun tọn mẹtọnhopọntọ de na nọ jlọ mí dote; podọ mí nọ konu yẹsẹ to whenue yọpọvu de na gblọndo he do owanyi ahundopo tọn hia Jehovah. E họnwun dọ gbọn gblọndo nina dali, mímẹpo nọ hẹn opli Klistiani tọn lẹ yin mẹhẹnlodo tọn.b
12. (a) Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn nuhe jọ do Mose po Jelemia po go mẹ? (b) Adà tẹwẹ odẹ̀ nọ yiwà to gblọndo nina mẹ?
12 Ṣigba, gblọndo nina sọgan yin avùnnukundiọsọmẹnu titengbe de na mẹhe nọ kuwinyan lẹ. Eyin mọ wẹ e yin to whẹho towe mẹ, e na yọ́n nado flindọ mẹdevo lẹ ko pehẹ ninọmẹ mọnkọtọn. Na nugbo tọn, sinsẹ̀n-basitọ nugbonọ Jiwheyẹwhe tọn taidi Mose po Jelemia po lọsu tlẹ dọ dọ emi ma tindo adọgbigbo nado dọho ganji to mẹsusu nukọn. (Eks. 4:10; Jel. 1:6) Etomọṣo, dile Jehovah gọalọna sinsẹ̀n-basitọ hohowhenu tọn enẹlẹ nado pagigona ẹn to mẹsusu nukọn do, Jiwheyẹwhe na gọalọna we nado basi avọ́sinsan pipà tọn. (Hia Heblu lẹ 13:15.) Nawẹ hiẹ sọgan mọ alọgọ Jehovah tọn yí nado duto obu towe nado na gblọndo ji gbọn? Tintan, wleawu ganji na opli lọ. Enẹgodo, whẹpo a nado yì Plitẹnhọ Ahọluduta tọn mẹ, dọnsẹpọ Jehovah to odẹ̀ mẹ bo biọ ẹ tlọlọ nado na we adọgbigbo nado na gblọndo. (Flp. 4:6) Nuhe “sọgbe hẹ ojlo etọn” biọ wẹ a te, enẹwutu a sọgan deji dọ Jehovah na na gblọndo odẹ̀ towe.—1 Joh. 5:14; Howh. 15:29.
Lẹndai Opli Tọn Wẹ Nado ‘Hẹnmẹ Lodo, Na Tulimẹ, bo Miọnhomẹnamẹ’
13. (a) Nuyiwadomẹji tẹwẹ opli mítọn lẹ dona tindo do mẹplidopọ lẹ ji? (b) Kanbiọ tẹwẹ jẹna ayidego na mẹho lẹ?
13 Paulu dọ dọ dopo to lẹndai titengbe opli lẹ tọn mẹ wẹ nado ‘hẹnmẹ lodo, na tulimẹ, bo miọnhomẹna’ mẹplidopọ lẹ.c (1 Kọl. 14:3) Nawẹ mẹho agun tọn lẹ sọgan hẹn ẹn diun dọ adà he yé nọ deanana to opli lẹ ji nọ jlọ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu yetọn lẹ po dote bo nọ miọnhomẹna yé gbọn? Nado na gblọndo, mì gbọ mí ni gbadopọnna opli de he Jesu deanana, ojlẹ kleun de to fọnsọnku etọn godo.
14. (a) Nujijọ tẹlẹ wẹ jẹnukọnna opli he Jesu basi tito etọn? (b) Naegbọn apọsteli lẹ na ko yin homẹmiọnna to whenue ‘Jesu dọnsẹpọ bo dọhona yé’?
14 Tintan, doayi nujijọ he jẹnukọnna opli enẹ lẹ go. Tlolo whẹpo Jesu do yin hùhù, apọsteli lẹ “jo e do bo họnyi,” podọ dile e yin didọdai do, ‘dopodopo yetọn gbàdo bo yì owhé yetọn titi gbè.’ (Malku 14:50; Joh. 16:32) To godo mẹ, to fọnsọnku etọn godo, Jesu basi oylọna apọsteli etọn he jẹflumẹ lẹ nado wá opli titengbe de tẹnmẹ.d Nado siọ oylọ lọ, “devi widopo lọ lẹ yì Galili to osó he ji Jesu ko do dope na yé do.” Whenuena yé wá, ‘Jesu dọnsẹpọ bo dọhona yé.’ (Mat. 28:10, 16, 18) Yí nukun homẹ tọn do pọ́n lehe apọsteli lẹ na ko yin homẹmiọnna do sọ to whenuena Jesu ze afọdide tintan enẹ! Etẹ ji wẹ Jesu dọhodo?
15. (a) Etẹlẹ ji wẹ Jesu dọhodo, ṣigba etẹ ji wẹ e ma dọhodo? (b) Nawẹ opli enẹ yinuwado apọsteli lẹ ji gbọn?
15 Jesu bẹjẹeji gbọn nulila de bibasi dali dọmọ: “Aṣẹ lẹpo ko yin nina mi.” Enẹgodo, e deazọ́n de na yé dọmọ: “Enẹwutu, mì yì bo hẹn gbẹtọ lẹ ... zun devi lẹ.” To tadona mẹ, e hẹn yé deji dọmọ: “Yẹn tin po mì po to azán lẹpo gbè.” (Mat. 28:18-20) Ṣigba be a doayi nuhe Jesu ma wà go ya? E ma wọhẹ apọsteli etọn lẹ; mọjanwẹ e ma yí opli enẹ zan nado dohia dọ mẹwhinwhàn yetọn ma sọgbe kavi nado yidogọna numọtolanmẹ whẹhuhu tọn yetọn gbọn hodidọ do yise yetọn he miọn wayi na ojlẹ de ji dali. Kakatimọ, Jesu vọ́ jide na yé gando owanyi etọn po Otọ́ etọn tọn po go gbọn azọngban titengbe de zizedo alọmẹ na yé dali. Nawẹ aliho he mẹ Jesu yinuwa te yinuwado apọsteli lẹ ji gbọn? Yé yin hinhẹn lodo, yin tulina, bo yin homẹmiọnna sọmọ bọ ojlẹ delẹ to opli lọ godo, yé to “mẹplọn bo to wẹndagbe lọ lá” whladopo dogọ.—Owalọ 5:42.
16. Nawẹ mẹho agun tọn lẹ to egbehe nọ hodo apajlẹ Jesu tọn to anadidena opli he yin asisa kọfanamẹ tọn lẹ mẹ gbọn?
16 To apajlẹ Jesu tọn hihodo mẹ, mẹho lẹ to egbehe nọ pọ́n opli lẹ hlan di dotẹnmẹ hundote nado vọ́ jide na yisenọ hatọ lẹ gando owanyi he ma nọ gboawupo Jehovah tọn na omẹ etọn lẹ go. (Lom. 8:38, 39) Enẹwutu, to adà he yé nọ deanana to opli lẹ ji whenu, mẹho lẹ nọ na ayidonugo fie mẹmẹsunnu yetọn lẹ tindo huhlọn te lẹ, e ma yin madogán yetọn lẹ. Yé ma nọ dohia dọ mẹwhinwhàn mẹmẹsunnu yetọn lẹ tọn ma sọgbe. Kakatimọ, hodidọ yetọn nọ dohia dọ yé nọ pọ́n yisenọ hatọ yetọn lẹ taidi mẹhe yiwanna Jehovah bo jlo na wà nuhe sọgbe. (1 Tẹs. 4:1, 9-12) Nugbo wẹ dọ to whedelẹnu, mẹho lẹ nọ tin to dandannu glọ nado na ayinamẹ agun lọ to pọmẹ, ṣigba eyin omẹ vude wẹ tindo nuhudo nado yin gigọ̀ do otẹn yetọn mẹ, e nọ yọ́n hugan nado na ayinamẹ mọnkọtọn mẹhe go e gando lẹ gbọn hodidọ hẹ yé tlọlọ dali. (Gal. 6:1; 2 Tim. 2:24-26) To whenuena mẹho agun tọn lẹ to hodọna agun lọ blebu, yanwle yetọn wẹ nado nọ pà mẹdevo lẹ to whedepopenu he e yọnbasi. (Isa. 32:2) Yé nọ dovivẹnu nado dọho to aliho de mẹ bọ to vivọnu opli lọ tọn, mẹplidopọ lẹpo nọ yin kọfana bo nọ mọ huhlọn yí.—Mat. 11:28; Owalọ 15:32.
Opli Mítọn lẹ Yin Asisa Homẹmiọnnamẹ Tọn
17. (a) Naegbọn e do yin nujọnu hugan gbede pọ́n dọ opli mítọn lẹ ni yin asisa homẹmiọnnamẹ tọn? (b) Etẹwẹ hiẹ sọgan wà nado hẹn opli lẹ yin mẹhẹnlodo tọn? (Pọ́n apotin lọ, “Aliho Ao Nado Hẹn Opli lẹ Yin Mẹhẹnlodo Tọn Na Dewe Podọ Na Mẹdevo Lẹ.”)
17 Na aihọn Satani tọn to kọgbidinamẹ hugan gbede pọ́n tọn wutu, mí dona hẹn ẹn diun dọ pipli Klistiani tọn mítọn lẹ yin nọtẹn hihọ́ tọn de—yèdọ asisa homẹmiọnnamẹ tọn de na mẹlẹpo. (1 Tẹs. 5:11) Mẹmẹyọnnu de he ewọ po asu etọn po doakọnna whlepọn sinsinyẹn de to owhe delẹ die wayi dọmọ: “Eyin mí tin to Plitẹnhọ Ahọluduta tọn mẹ, e nọ taidi dọ mí tin to awà gángán Jehovah tọn mẹ wẹ nkọ. To whenue mí tin to finẹ bọ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po lẹdo mí, mí nọ tindo numọtolanmẹ lọ dọ mí ko ze agbàn pinpẹn mítọn do Jehovah ji bo nọ tindo jijọho ahun mẹ tọn jẹ obá de mẹ.” (Ps. 55:22) Na mẹhe nọ wá opli mítọn ji lẹpo ni tindo numọtolanmẹ tulinamẹ gọna homẹmiọnnamẹ mọnkọtọn. Nado hẹn ẹn diun dọ e na yinmọ, mì gbọ mí ni to nuhe go mí pé lẹpo wà nado hẹn opli Klistiani tọn lẹ yin mẹhẹnlodo tọn.
[Nudọnamẹ odò tọn]
a E yin didọdai dọ delẹ to adà opli Klistiani owhe kanweko tintan tọn lẹ mẹ na doalọte. Di apajlẹ, mí ma nọ “yí ogbè devo lẹ do dọho” kavi “dọ dọdai” ba. (1 Kọl. 13:8; 14:5) Dile etlẹ yindọ enẹ yin nugbo, anademẹ Paulu tọn lẹ na mí nukunnumọjẹnumẹ gando lehe opli Klistiani tọn lẹ dona nọ yin anadena to egbehe do go.
b Nado mọ ayinamẹ lẹ do lehe mí na hẹn gblọndo mítọn pọnte to opli lẹ ji do ji, pọ́n Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn 1er septembre 2003, weda 19-22.
c Na nuhe dù vogbingbọn he tin to “na tulimẹ” po “miọnhomẹnamẹ” po ṣẹnṣẹn, wezẹhomẹ Vine’s Expository Dictionary of Old and New Testament Words basi zẹẹmẹ dọ hogbe Glẹki tọn he yin lilẹdo “miọnhomẹnamẹ” nọ dlẹnalọdo “mẹtọnhopọn susu hugan [na tulimẹ].”—Yijlẹdo Johanu 11:19 go.
d Ehe sọgan ko yin nujijọ lọ he Paulu dlẹnalọdo to godo mẹ to whenue e dọ dọ Jesu “sọawuhia nuhe hugan mẹmẹsunnu fowe-kanweko.”—1 Kọl. 15:6.
Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?
• Nawẹ opli Klistiani tọn lẹ yin nujọnu sọ?
• Naegbọn gblọndo he yin nina to opli lẹ ji nọ yidogọna “hinhẹn lodo agun lọ tọn”?
• Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn opli de he Jesu deanana hẹ hodotọ etọn lẹ mẹ?
[Apotin/Yẹdide to weda 22, 23]
ALIHO AO NADO HẸN OPLI LẸ YIN MẸHẸNLODO TỌN NA DEWE PODỌ NA MẸDEVO LẸ
Nọ wleawudai jẹnukọn. Eyin hiẹ nọ plọn nuhe na yin hodọdeji to Plitẹnhọ Ahọluduta tọn mẹ lẹ jẹnukọn, opli lọ na fọ́n ojlo towe dote to gigọ́ mẹ bo na yinuwado ji we taun.
Nọ yì to gbesisọ mẹ. To whenuena e yindọ opli lẹ yìyì to gbesisọ mẹ nọ yin tulinamẹ na mẹhe wá lẹpo, awusọhia towe to finẹ nọ jlọmẹdote.
Nọ yì do gànmẹ. Eyin hiẹ ko sinai whẹpo tito-to-whinnu lọ nado bẹjẹeji, hiẹ na penugo nado kọnawudopọ to ohàn po odẹ̀ bẹjẹeji tọn po mẹ, ehe yin adà sinsẹ̀n-bibasi tọn mítọn na Jehovah.
Nọ hẹn owe he na yin yiyizan lẹ. Nọ hẹn Biblu towe po zinjẹgbonu he na yin yiyizan to opli lọ whenu (lẹ) po na a nido sọgan hodo bo mọnukunnujẹ nuhe to yinyin hodọdeji mẹ ganji.
Nọ dapana ayihafẹsẹnamẹnu lẹ. Di apajlẹ, nọ hia wekanhlanmẹ alokan ji tọn lẹ to opli lẹ godo, e ma yin to opli lẹ whenu. To aliho enẹ mẹ, hiẹ na hẹn whẹho mẹdetiti tọn lẹ do otẹn yetọn mẹ.
Nọ tindo mahẹ. Eyin mẹsusu na gblọndo, mẹsusu wẹ nọ yin tulina bo nọ yin hinhẹn lodo gbọn gblọndo voovo he do yise hia lẹ dali.
Gblọndo towe lẹ ni nọ nọ̀ glido. Ehe nọ hùn dotẹnmẹ dotena mẹsusu dogọ nado tindo mahẹ to gblọndo nina mẹ.
Nọ hẹn azọ́ndenamẹ towe lẹ di. Eyin hiẹ yin wehọmẹvi de to Wehọmẹ Lizọnyizọn Yẹwhehọluduta tọn mẹ kavi na tindo mahẹ to Opli Sinsẹ̀nzọn tọn mẹ, wleawu ganji, basi zepọn jẹnukọn, podọ wà nuhe go a pé lẹpo nado hẹn azọ́ndenamẹ towe di.
Nọ pà mahẹ-tindotọ lẹ. Nọ dọna mẹhe penukundo adà de go to opli lọ ji lẹ kavi mẹhe na gblọndo lẹ lehe a yọ́n pinpẹn vivẹnudido yetọn tọn do.
Nọ dọnudo gbẹtọ lẹ. Nudọdomẹ po hodọdopọ mẹjlọdote tọn lẹ po jẹnukọnna podọ to opli lẹ godo nọ yidogọna ayajẹ po ale he nọ wá sọn tintin to opli lẹ ji mẹ po taun.