Yí Akọndonanu Do Họ̀n Alewezun Lọ
“Mì . . . gbọ mí ni yí akọndonanu do họ̀n alewezun he yin zizedonukọnna mí lọ.”—HEB. 12:1.
1, 2. Etẹ go wẹ apọsteli Paulu yí gbẹzan Klistiani tọn jlẹdo?
LẸDO aihọn pé to whemẹwhemẹ, mẹsusu wẹ nọ họ̀nwezun gaa nado whlẹnagbà. Mẹhe yọ́n wezunhọ̀n ganji lẹ nọ wàmọ po yanwle dopo po to ayiha mẹ—enẹ wẹ nado dudeji. Ṣigba e ma yinmọ na suhugan wezundotọ lọ lẹ tọn gba. Nuhe yin nujọnu na yé hugan wẹ nado họ̀nwezun lọ jẹ vivọnu.
2 To Biblu mẹ, gbẹzan Klistiani tọn yin yiyijlẹdo alewezun de go. Apọsteli Paulu dọ̀n ayidonugo Klistiani hatọ he tin to Kọlinti hohowhenu tọn lẹ tọn wá whẹho ehe ji to wekanhlanmẹ etọn tintan he e dohlan yé mẹ. E wlan dọmọ: “Be mì ma yọnẹn dọ wezundotọ lẹpo wẹ nọ dowezun to alewezun de mẹ, ṣigba omẹ dopo poun wẹ nọ mọ ale lọ yí ya? Mì dowezun to aliho he mẹ mì sọgan mọ ẹn yí te.”—1 Kọl. 9:24.
3. Naegbọn Paulu dọ dọ wezundotọ dopo gee wẹ nọ mọ ale lọ yí?
3 Be nuhe dọ Paulu te wẹ yindọ mẹdopo gee to Klistiani enẹlẹ mẹ wẹ na mọ ale ogbẹ̀ tọn lọ yí bọ wezunhinhọ̀n mẹhe pò lẹpo tọn na yin to ovọ́ mẹ ya? Paali! Mẹhe nọ họ̀nwezun nado whlẹnagbà lẹ nọ ylọ wezunhinhọ̀n lọ dọ azọ́n bo nọ plọn ẹn klinkán-klinkán po yanwle lọ po nado dudeji. Ojlo Paulu tọn wẹ yindọ Klistiani hatọ lẹ ni wà nuhe go yé pé lẹpo nado mọ ogbẹ̀ madopodo. Gbọnmọ dali, yé sọgan tindo todido lọ nado mọ ale ogbẹ̀ tọn yí. Mọwẹ, to alewezun Klistiani tọn mẹ, mẹhe họ̀nwezun lọ jẹ vivọnu lẹpo wẹ na mọ ale lọ yí.
4. Etẹwẹ mí na gbadopọnna gando alewezun he yin zizedonukọnna mí lọ go?
4 Na mẹhe to alewezun ogbẹ̀ tọn lọ họ̀n to egbehe lẹpo, hogbe enẹlẹ na tulimẹ bosọ hẹnmẹ lẹnnupọn. Etẹwutu? Na ale lọ nado nọgbẹ̀ to olọn mẹ kavi to Paladisi mẹ to aigba ji mayọnjlẹ wutu. Na nugbo tọn, alewezun lọ dite bosọ vẹawu podọ aliglọnnamẹnu, ayihafẹsẹnamẹnu po owù susu po wẹ gọ́ e ji. (Mat. 7:13, 14) E blawu dọ, mẹdelẹ ko dekanpona wezun yetọn, gbọjọ kavi tlẹ ko jai to ali ji. Omọ̀ po owù tẹlẹ po wẹ tin to alewezun ogbẹ̀ tọn lọ mẹ? Nawẹ hiẹ sọgan dapana yé gbọn? Etẹwẹ hiẹ sọgan wà nado họ̀n alewezun lọ jẹ vivọnu bo mọ ale lọ yí?
Akọndonanu Yin Dandan
5. Zẹẹmẹ tẹwẹ Paulu basi gando alewezun go to Heblu lẹ 12:1 mẹ?
5 To wekanhlanmẹ he Paulu dohlan Klistiani Heblu he tin to Jelusalẹm po Jude po lẹ mẹ, e sọ donù adà he wezunhinhọ̀n agbàwhinwhlẹn tọn bẹhẹn lẹ go. (Hia Heblu lẹ 12:1.) E ma yin nuhewutu mí na họ̀n alewezun lọ kẹdẹ ji wẹ e dọ̀n ayidonugo wá gba, ṣigba e sọ donù nuhe mí dona wà nado mọ ale lọ yí go ga. Whẹpo mí nado gbadopọnna ayinamẹ gbọdo Paulu tọn hlan Klistiani Heblu lẹ bo mọ nuhe mí sọgan plọn sọn e mẹ lẹ, mì gbọ mí ni lẹnnupọndo nuhe whàn Paulu nado kanwehlan yé podọ nuhe e to tulina wehiatọ etọn lẹ nado wà ji.
6. Kọgbidinamẹ tẹwẹ Klistiani lẹ pehẹ to alọ nukọntọ sinsẹ̀n tọn lẹ tọn mẹ?
6 Klistiani owhe kanweko tintan tọn lẹ, titengbe mẹhe to Jelusalẹm po Jude po lẹ pehẹ whlepọn po nuhahun susu po. Nukọntọ sinsẹ̀n Ju lẹ tọn he susu gbẹtọ lẹ tọn nọ na sisi taun to whenẹnu lẹ gbidikọna Klistiani enẹlẹ badabada. Jẹnukọnna enẹ, nukọntọ enẹlẹ ko gblewhẹdo Jesu Klisti taidi atẹṣitọ bo hù i taidi sẹ́nhẹngbatọ de. E ma fó do finẹ. To owe Owalọ lẹ tọn mẹ, mí hia kandai debọdo-dego lehe yé vannukundo Klistiani lẹ bo yangbé yetọn do tọn, diblayin to azọ́njiawu voovo he wá aimẹ to Pẹntikọsti 33 W.M. godo tlolo. Matin ayihaawe, ehe zọ́n bọ ogbẹ̀ vẹawuna nugbonọ lẹ.—Owalọ 4:1-3; 5:17, 18; 6:8-12; 7:59; 8:1, 3.
7. Ojlẹ sinsinyẹn tẹlẹ wẹ Klistiani he Paulu kanwehlan lẹ pehẹ?
7 Humọ, Klistiani enẹlẹ nọgbẹ̀ ojlẹ kleun de jẹnukọnna vasudo titonu Ju lẹ tọn. Jesu ko na yé avase jẹnukọn gando vasudo he na wá akọta Ju atẹṣitọ lọ ji go. E sọ donù nujijọ voovo he na wá aimẹ jẹnukọnna vasudo enẹ go na hodotọ etọn lẹ, bosọ na yé anademẹ tangan delẹ gando nuhe yé dona wà nado luntọ́n go. (Hia Luku 21:20-22.) To whelọnu lo, etẹwẹ yé na wà? Jesu na yé avase dọmọ: “Mì payi mìde go ma nado yí dùdù zẹjlẹgo, nùnù zẹjlẹgo, po magbọjẹ gbẹ̀mẹ tọn lẹ po do doagban pinpẹn na ahun mìtọn, bọ to ajiji mẹ, azán lọ na wá mì ji plaun.”—Luku 21:34.
8. Etẹwẹ na ko hẹn Klistiani delẹ nado dekanpona wezun yetọn kavi gbọjọ?
8 To whenue Paulu wlan wekanhlanmẹ etọn hlan Heblu lẹ, nudi owhe 30 ko juwayi sọn whenue gbọ́n Jesu na avase enẹ. Etẹwẹ jọ do Klistiani enẹlẹ go to owhe he juwayi enẹlẹ gblamẹ? Delẹ to yé mẹ joawuna kọgbidinamẹ po ayihafẹsẹnamẹnu egbesọ tọn lẹ po bo gboawupo nado basi nukọnyiyi gbigbọmẹ tọn he na ko hẹn yé lodo. (Heb. 5:11-14) E taidi dọ mẹdevo lẹ mọdọ ogbẹ̀ na bọawuna emi taun eyin emi hodo nuwiwa paa Ju he lẹdo yé lẹ tọn. To popolẹpo mẹ, Ju enẹlẹ ma ko gbẹ́ Jiwheyẹwhe dai mlẹnmlẹn gba; yé gbẹ́ nọ yìn adà Osẹ́n he e na yé delẹ tọn. Mẹdelẹ to agun lọ mẹ bo nọ diọlinlẹnna Klistiani devo lẹ kavi vannukundo yé nado setonuna Osẹ́n Mose tọn po aṣa Ju lẹ tọn po. Etẹwẹ Paulu na ko dọ he na gọalọna mẹmẹsunnu etọn lẹ nado gbọṣi nukle to gbigbọ-liho bo doakọnnanu to alewezun lọ mẹ?
9, 10. (a) Tuli tẹwẹ Paulu na mí sẹpọ vivọnu Heblu lẹ weta 10 tọn? (b) Naegbọn Paulu wlanwe gando nuyiwa kunnudetọ nugbonọ hohowhenu tọn lẹ tọn go?
9 Nuhe Paulu dọ to gbọdo glọ nado hẹn Klistiani Heblu lẹ lodo jẹna ayidego. To weta 10 wekanhlanmẹ etọn tọn mẹ, e zinnudeji dọ Osẹ́n lọ yin “oyẹ̀ onú dagbe he ja lẹ tọn” bosọ hẹn nuhọakuẹ-yinyin avọ́sinsan ofligọ Klisti tọn họnwun hezeheze. Sẹpọ vivọnu weta lọ tọn, e dotuhomẹna wehiatọ etọn lẹ dọmọ: “Mì tindo nuhudo akọndonanu tọn, bọ to whenue mì ko wà ojlo Jiwheyẹwhe tọn godo, mì sọgan mọ hẹndi opagbe lọ tọn yí. Na ‘whenu vude dogọ’ wẹ e pò, bọ ‘ewọ he ja lọ na wá bo ma na dọngbàn.’”—Heb. 10:1, 36, 37.
10 To Heblu lẹ weta 11, Paulu basi zẹẹmẹ nuhe yise nujọnu tọn tintindo to Jiwheyẹwhe mẹ yin tọn hezeheze. Podọ e donù sunnu po yọnnu he do yise hia to hohowhenu lẹ po go. Be apajlẹ he e yizan enẹ ma sọgbe wẹ ya? Gbau. Apọsteli lọ yọnẹn dọ sinsẹ̀n-basitọ hatọ emitọn lẹ dona yọnẹn dọ yise didohia nọ biọ adọgbigbo po akọndonanu po. Apajlẹ dagbe devizọnwatọ nugbonọ Jehovah tọn hohowhenu tọn lẹ tọn na hẹn Heblu lẹ lodo nado sọgan pehẹ nuhahun po whlepọn yetọn lẹ po. Abajọ to whenue Paulu ko donù yise he nugbonọ hohowhenu tọn enẹlẹ dohia go godo, e dọmọ: “Na mí tindo aslọ daho kunnudetọ lẹ tọn lẹdo mí pé wutu, mì gbọ mí nisọ de onú pinpẹn lẹpo gọna ylando he nọ bẹpla mí po awubibọ po lẹ sẹ̀, mì sọ gbọ mí ni yí akọndonanu do họ̀n alewezun he yin zizedonukọnna mí lọ.”—Heb. 12:1.
‘Aslọ Kunnudetọ lẹ Tọn De’
11. Nawẹ apajlẹ “aslọ daho kunnudetọ lẹ tọn” hinhẹn do ayiha mẹ sọgan gọalọna mí gbọn?
11 “Aslọ daho kunnudetọ lẹ tọn” ehe ma yin nupọntọ hohowhenu tọn he nọ wá wezundido agbàwhinwhlẹn tọn tẹnmẹ lẹ kiki nado wá pọ́n lehe wezundotọ kavi pipli he yé yiwanna hugan de na dudeji do gba. Kakatimọ, wezundotọ wẹ yelọsu yin. Podọ yé họ̀nwezun lọ jẹ vivọnu awuyẹyẹ-afọyẹyẹ. Dile etlẹ yindọ yé ko kú, mí sọgan nọ pọ́n yé hlan taidi wezundotọ akonka he sọgan na tuli mẹhe ṣẹṣẹ jẹ wezunhọ̀n ji lẹ. Yí nukun homẹ tọn do pọ́n lehe awú na yá mẹhe ṣẹṣẹ jẹ wezunhọ̀n ji de do eyin e mọdọ suhugan mẹhe ko họ̀nwezun lọ jẹ vivọnu lẹ tọn to finẹ bo to pinpọn ẹn. Be enẹ ma na whàn ẹn nado wà nuhe go e pé lẹpo kavi tlẹ yí egblemaku do họ̀nwezun lọ ya? Kunnudetọ hohowhenu tọn enẹlẹ sọgan dekunnuna dọ mí sọgan họ̀nwezun yẹhiadonu tọn enẹ kakajẹ vivọnu, mahopọnna lehe e na tlẹ vẹawu sọ. Enẹwutu, Paulu yọnẹn dọ eyin Klistiani Heblu owhe kanweko tintan tọn enẹlẹ hẹn apajlẹ ‘aslọ kunnudetọ lẹ tọn’ enẹ do ayiha mẹ gligli, yé na tindo adọgbigbo nado “yí akọndonanu do họ̀n alewezun” lọ, kẹdẹdile mílọsu sọgan wà do to egbehe.
12. Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn apajlẹ mẹhe go Paulu donù lẹ tọn mẹ?
12 Susu nugbonọ he go Paulu donù lẹ tọn ko nọ ninọmẹ mítọn lẹ nkọ mẹ pọ́n. Di apajlẹ, Noa nọgbẹ̀ sẹpọ vivọnu ojlẹ he jẹnukọnna Singigọ lọ tọn. Mílọsu to gbẹnọ sẹpọ vivọnu titonu ehe tọn. Jehovah dọna Ablaham po Sala po nado tlọ́n otò yetọn mẹ bo doafọna sinsẹ̀n-bibasi nugbo podọ nado nọtepọn hẹndi opagbe etọn tọn. Mọdopolọ, mílọsu yin tulina nado mọ́n míde bo mọ nukundagbe Jehovah tọn po dona he e tindo to sẹdotẹnmẹ na mí lẹ po yí. Mose zingbejizọnlin gbọn danfafa owùnọ de ji pànta Aigba Pagbe tọn lọ. Mílọsu to gbejizọnlinzin gbọn aihọn he to kúkú jei ehe mẹ pànta aihọn yọyọ dopagbe lọ. Nuhe mẹ sunnu ehelẹ jugbọn, kọdetọn dagbe po awugbopo yetọn lẹ po gọna nugopipe po madogán yetọn lẹ po jẹna ayidego taun.—Lom. 15:4; 1 Kọl. 10:11.
Etẹwẹ Gọalọna Yé Nado Họ̀n Alewezun lọ jẹ Vivọnu?
13. Nuhahun tẹlẹ wẹ Noa pehẹ, podọ etẹwẹ gọalọna ẹn nado duto yé ji?
13 Etẹwẹ gọalọna devizọnwatọ Jehovah tọn enẹlẹ nado doakọnnanu bo họ̀n alewezun lọ jẹ vivọnu? Mì gbọ mí ni pọ́n nuhe Paulu wlan gando Noa go. (Hia Heblu lẹ 11:7.) “Singigọ [he na] wá aigba ji nado hù agbasalan lẹpo” yin nude he Noa “ma ko mọ” pọ́n. (Gẹn. 6:17, NW) Nuhe ma ko jọ pọ́n de wẹ. Etomọṣo, Noa ma pọ́n nujijọ enẹ hlan taidi nuhe ma sọgan jọ. Etẹwutu? Na e yise dọ nudepope he Jehovah dọ, e na wà ẹ dandan. Noa ma lẹndọ nuhe Jiwheyẹwhe biọ to emi si nado wà vẹawu zẹjlẹgo gba. Kakatimọ, e “basi domọ pẹpẹ.” (Gẹn. 6:22, NW) Po nuhe Noa dona wà lẹpo po to ayiha mẹ—enẹ wẹ nado whè aki lọ, bẹ kanlin lẹ do ohún lọ mẹ, bẹ núdùdù do aki lọ mẹ na gbẹtọ po kanlin po, lá owẹ̀n avase tọn de bo hẹn whẹndo etọn lodo to gbigbọ-liho—e họnwun dọ e ma yin azọ́n vlẹkẹsẹ de nado “basi domọ pẹpẹ” gba. Ṣigba, yise Noa tọn po akọndonanu etọn po dekọtọn do ogbẹ̀ po dona lẹ po mẹ na ewọ po whẹndo etọn po.
14. Whlepọn tẹlẹ wẹ Ablaham po Sala po doakọnna, podọ etẹwẹ apajlẹ yetọn plọn mí?
14 To ‘aslọ kunnudetọ lẹ tọn he lẹdo mí pé’ lẹ mẹ, Paulu sọ donù Ablaham po Sala po go ga. Mahopọnna dọ yé ma yọ́n nuhe na jọ do yé go, yé jo gbẹzan fẹẹmẹninọ tọn Uli tọn do. Yé ze apajlẹ yise mawhango po tonusise po tọn dai na mí, etlẹ yin to whlepọn lẹ whenu. Na nususu wẹ Ablaham yí do sanvọ́ na sinsẹ̀n-bibasi nugbo lọ tọn wutu, e yin yiylọdọ ‘otọ́ mẹhe tindo yise lẹpo tọn.’ (Lom. 4:11) Yise Ablaham po whẹndo etọn po tọn kẹdẹ go wẹ Paulu donù, na gbẹzan yetọn ma yin nubajonọmẹ de na Klistiani Heblu lẹ wutu. Abajọ Paulu do dọmọ: “Omẹ ehelẹ [he bẹ Ablaham po whẹndo etọn po hẹn] yin nugbonọ kakajẹ okú, dile etlẹ yindọ yé ma mọ hẹndi opagbe lọ lẹ tọn, ṣigba yé mọ yé hlan olá bo kẹalọyi yé bosọ lá to gbangba dọ jonọ lẹ po gbéjinọtọ ojlẹ gli tọn lẹ po wẹ yé yin to aigba lọ ji.” (Heb. 11:13) E họnwun dọ yise po haṣinṣan pẹkipẹki he yé tindo hẹ Jiwheyẹwhe po wẹ gọalọna yé nado yí akọndonanu do họ̀n alewezun lọ jẹ vivọnu.
15. Etẹwẹ whàn Mose nado jiya po omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ po?
15 Mose lọsu yin dopo to devizọnwatọ Jehovah tọn he tin to ‘aslọ kunnudetọ lẹ tọn’ mẹ lẹ mẹ. E jo gbẹzan fẹẹmẹninọ tọn do bo “de nado yin yasana po omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ po.” Etẹwẹ whàn ẹn nado wàmọ? Paulu na gblọndo dọmọ: “Ewọ pọ́n ale ahọsumẹ lọ tọn hlan tlintlin. . . . E gbọṣi tenọgli mẹ taidi dọ e to Omẹ lọ he yin mayinukundomọ lọ mọ wẹ nkọ.” (Hia Heblu lẹ 11:24-27.) Mose ma dike ‘gbẹdudu ylando tọn na ojlẹ gli’ ni fẹayihasẹna ẹn gba. Jiwheyẹwhe po opagbe he e do lẹ po yin nujọnu na Mose sọmọ bọ e do adọgbigbo po akọndonanu vonọtaun po hia. E wà nuhe go e pé lẹpo nado plan Islaelivi lẹ sọn Egipti yì Aigba Pagbe tọn lọ ji.
16. Naegbọn Mose ma jẹflumẹ to whenue Jiwheyẹwhe ma dike ni biọ Aigba Pagbe tọn lọ ji?
16 Taidi Ablaham, Mose ma mọ hẹndi opagbe Jiwheyẹwhe tọn to gbẹwhenu etọn gba. Dile Islaelivi lẹ wleawufo nado biọ Aigba Pagbe tọn lọ ji, Jiwheyẹwhe dọna Mose dọmọ: ‘Hiẹ na mọ aigba lọ hlan sọn olá; ṣigba hiẹ ma na yì finẹ dali jẹ aigba he yẹn na ovi Islaeli tọn lẹ lọ mẹ gba.’ Naegbọn Jiwheyẹwhe do dọ mọ? Na atẹṣiṣi akọta lọ tọn zọ́n bọ Mose po Aalọn po gblehomẹ bo “waylando do [Jiwheyẹwhe] go to gblagbla ovi Islaeli tọn lẹ lọ tọn mẹ to osin Mẹliba . . . tọn kọ̀n” wutu. (Deut. 32:51, 52) Be Mose jẹflumẹ kavi gblehomẹ wẹ ya? Paali. E dona akọta lọ to hodidọ godo tọn etọn mẹ dọmọ: “Islaeli E, jijọhonọ wẹ hiẹ: mẹnu wẹ tin jijlẹdo gowe, gbẹtọ whinwhlẹn lẹ gbọn OKLUNỌ lọ dali de, awọ̀yinu alọgọ towe tọn lọ, podọ enẹ wẹ ohí gigo daho towe tọn lọ!”—Deut. 33:29.
Nuhe Mí Plọn sọn E Mẹ
17, 18. (a) Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn apajlẹ ‘aslọ kunnudetọ lẹ tọn’ mẹ gando alewezun ogbẹ̀ tọn mítọn go? (b) Etẹwẹ mí na gbadopọnna to hosọ he bọdego mẹ?
17 Apajlẹ ‘aslọ kunnudetọ lẹ tọn he lẹdo mí pé’ he mí gbadopọnna lẹ tọn plọn mí dọ eyin mí na họ̀n alewezun lọ jẹ vivọnu, mí dona tindo yise he lodo to Jiwheyẹwhe po opagbe etọn lẹ po mẹ. (Heb. 11:6) Yise ehe dona gando adà gbẹzan tọn mítọn lẹpo go. To vogbingbọn mẹ na mẹhe ma tindo yise lẹ, devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ nọ mọnú hlan nukọn. Mí sọgan mọ “Omẹ lọ he yin mayinukundomọ” bo gbọnmọ dali yí akọndonanu do họ̀n alewezun lọ.—2 Kọl. 5:7.
18 Alewezun Klistiani tọn ma bọawu. Etomọṣo, mí sọgan họ̀nwezun lọ jẹ vivọnu awuyẹyẹ-afọyẹyẹ. To hosọ he bọdego mẹ, mí na gbadopọnna nudevo he na gọalọna mí nado họ̀n alewezun lọ jẹ vivọnu.
Be Hiẹ Sọgan Na Gblọndo Ya?
• Naegbọn Paulu wlanwe gando kunnudetọ nugbonọ hohowhenu tọn lẹ go?
• Nawẹ apajlẹ ‘aslọ kunnudetọ lẹ tọn he lẹdo mí pé’ tọn sọgan gọalọna mí nado yí akọndonanu do họ̀n alewezun lọ gbọn?
• Etẹwẹ hiẹ plọn sọn apajlẹ kunnudetọ nugbonọ taidi Noa, Ablaham, Sala po Mose po tọn mẹ?
[Yẹdide to weda 19]
Ablaham po Sala po wleawufo nado jo gbẹzan fẹẹmẹninọ tọn Uli tọn do