Mẹho Agun Tọn lẹ Yin ‘Azọ́nwatọ Hatọ lẹ Na Ayajẹ Mítọn’
“Azọ́nwatọ hatọ mìtọn lẹ wẹ mí yin na ayajẹ mìtọn.”—2 KỌL. 1:24.
1. Naegbọn Paulu do jaya gando Klistiani he tin to Kọlinti lẹ go?
TO OWHE 55 W.M., apọsteli Paulu tin to húndotẹn tòdaho Tloa tọn, ṣigba nude to ahunmẹduna ẹn gando mẹmẹsunnu he tin to Kọlinti lẹ go. E ko sè to bẹjẹeji owhe enẹ tọn dọ mẹmẹsunnu he tin to finẹ lẹ tindo wiwọ́ to yede ṣẹnṣẹn, podọ enẹ hẹn awubla wá na ẹn taun. Enẹwutu, na ewọ tindo numọtolanmẹ otọ́ de tọn nkọ na yé wutu, e do wekanhlanmẹ de hlan nado jla linlẹn yetọn do. (1 Kọl. 1:11; 4:15) Ewọ ko sọ do azọ́nwatọ hatọ etọn Titu hlan yé bosọ basi tito na Titu nido wá na ẹn linlin to Tloa. Todin, Paulu to tenọpọn Titu to Tloa bo to jejeji nado yọnẹn eyin Kọlintinu lẹ to vọjlado basi. Ṣigba Paulu jẹflumẹ taun na Titu ma wá. Etẹwẹ Paulu sọgan wà? Ewọ do tọjihun dedo Makedonia, podọ ayajẹ etọn gọfla to whenue yé pé yede to finẹ. Titu dọna Paulu dọ mẹmẹsunnu Kọlinti tọn lẹ yinuwa sọgbe hẹ wekanhlanmẹ etọn bo to jijlo vẹkuvẹku nado mọ ẹn. To whenue Paulu sè linlin dagbe enẹ godo, ewọ “jaya dogọ.”—2 Kọl. 2:12, 13; 7:5-9.
2. (a) Etẹwẹ Paulu kàn hlan Kọlintinu lẹ gando yise po ayajẹ po go? (b) Kanbiọ tẹlẹ wẹ mí na gbadopọnna?
2 Ojlẹ vude to enẹgodo, Paulu wlan wekanhlanmẹ awetọ hlan Kọlintinu lẹ. Ewọ dọna yé dọmọ: “E ma yindọ mí duklunọ do yise mìtọn ji wẹ gba, ṣigba azọ́nwatọ hatọ mìtọn lẹ wẹ mí yin na ayajẹ mìtọn, na gbọn yise mìtọn dali wẹ mì do to ote.” (2 Kọl. 1:24) Etẹ na dọ wẹ Paulu te taun? Podọ etẹwẹ mẹho agun tọn lẹ sọgan plọn sọn hogbe enẹlẹ mẹ?
YISE PO AYAJẸ MÍTỌN PO
3. (a) Etẹ dọ wẹ Paulu te to whenue e wlan dọmọ: “Gbọn yise mìtọn dali . . . wẹ mì do to ote”? (b) Nawẹ mẹho lẹ nọ hodo apajlẹ Paulu tọn to egbehe gbọn?
3 Paulu donù onú titengbe awe go gando sinsẹ̀n-bibasi mítọn go—yèdọ yise po ayajẹ po. Flindọ e wlan gando yise go dọmọ: “E ma yindọ mí duklunọ do yise mìtọn ji wẹ gba, . . . na gbọn yise mìtọn dali wẹ mì do to ote.” Po hogbe enẹlẹ po, Paulu dohia dọ mẹmẹsunnu Kọlinti tọn lẹ to ote gligli, e ma yin na Paulu kavi gbẹtọvi devo depope wutu gba, ṣigba na yise yelọsu tọn to Jiwheyẹwhe mẹ wutu. Paulu mọdọ emi ma dona paṣẹ do yise mẹmẹsunnu emitọn lẹ tọn ji, podọ e ma tlẹ tindo ojlo nado wàmọ. E tindo jide dọ Klistiani nugbonọ he jlo na wà nuhe sọgbe lẹ wẹ yé yin. (2 Kọl. 2:3) To egbehe, mẹho lẹ nọ hodo apajlẹ Paulu tọn bo nọ dejido yise mẹmẹsunnu yetọn lẹ tọn po mẹwhinwhàn he yé do to Jiwheyẹwhe sẹ̀n po go. (2 Tẹs. 3:4) Kakati nado ze osẹ́n hẹngogo tọn lẹ dai na agun lọ, mẹho lẹ nọ ganjẹ nunọwhinnusẹ́n Owe-wiwe tọn lẹ po anademẹ he wá sọn titobasinanu Jehovah tọn mẹ lẹ po go. To egbehe, mẹho lẹ ma nọ duklunọ do yise mẹmẹsunnu yetọn lẹ tọn ji.—1 Pita 5:2, 3.
4. (a) Etẹ dọ wẹ Paulu te to whenue e wlan dọmọ: “Azọ́nwatọ hatọ mìtọn lẹ wẹ mí yin na ayajẹ mìtọn”? (b) Nawẹ mẹho lẹ nọ hodo apajlẹ Paulu tọn to egbehe gbọn?
4 Paulu sọ dọmọ: “Azọ́nwatọ hatọ mìtọn lẹ wẹ mí yin na ayajẹ mìtọn.” Po hogbe enẹlẹ po, e to alọdlẹndo ede po gbẹdohẹmẹtọ pẹkipẹki etọn lẹ po. Naegbọn mí do dọ mọ? To wekanhlanmẹ dopolọ mẹ, Paulu flin Kọlintinu lẹ omẹ awe to gbẹdohẹmẹtọ ehelẹ mẹ to whenue e wlan dọmọ: “Jesu, mẹhe go yẹn po Silvanu po gọna Timoti dọyẹwheho gando to ṣẹnṣẹn mìtọn.” (2 Kọl. 1:19) To yidogọ mẹ, whedepopenu he Paulu yí hogbe lọ “azọ́nwatọ hatọ” zan to wekanhlanmẹ etọn lẹ mẹ, ewọ nọ saba dlẹnalọdo gbẹdohẹmẹtọ pẹkipẹki etọn lẹ taidi, Apolo, Akuila, Pliska, Timoti, Titu, po omẹ devo lẹ po. (Lom. 16:3, 21; 1 Kọl. 3:6-9; 2 Kọl. 8:23) Enẹwutu, to whenue Paulu dọ dọ, “Azọ́nwatọ hatọ mìtọn lẹ wẹ mí yin na ayajẹ mìtọn,” jide na Kọlintinu lẹ wẹ e te dọ emi po gbẹdohẹmẹtọ emitọn lẹ po jlo na wà nuhe go yé pé lẹpo nado yidogọna ayajẹ hagbẹ agun lọ tọn lẹpo tọn. Ojlo dopolọ wẹ mẹho agun tọn lẹ lọsu nọ tindo to egbehe. Yé nọ jlo na wà nuhe go yé pé lẹpo nado gọalọna mẹmẹsunnu yetọn lẹ nado ‘yí ayajẹ do sẹ̀n Jehovah.’—Ps. 100:2; Flp. 1:25.
5. Gblọndo kanbiọ tẹ tọn lẹ wẹ mí na gbadopọnna, podọ etẹ ji wẹ mí na lẹnnupọndo?
5 To agọe, mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu zohunhunnọ delẹ po he nọ nọ̀ otò voovo lẹ mẹ yin oylọ-basina nado na gblọndo na kanbiọ he bọdego ehe: “Hogbe po nuyiwa mẹho lẹ po tọn tẹwẹ ko yidogọna ayajẹ towe?” Dile mí na to dogbapọnna gblọndo yisenọ hatọ ehelẹ tọn, yí gblọndo yetọn lẹ jlẹdo dehe hiẹ sọgan ko na go. Humọ, mì gbọ mímẹpo ni lẹnnupọndo lehe mí sọgan yidogọna ayajẹ to agun mítọn mẹ do ji.a
“MÌ DỌNUDO PELSI MẸYIWANNA MÍTỌN”
6, 7. (a) Etẹwẹ yin dopo to aliho he mẹ mẹho lẹ sọgan hodo apajlẹ Jesu, Paulu, po devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn devo lẹ po tọn te lẹ mẹ? (b) Naegbọn yinkọ mẹmẹsunnu mítọn lẹ tọn finflin nọ yidogọna ayajẹ yetọn?
6 Susu to mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po mẹ wẹ dọ dọ ojlo ahundopo tọn he mẹho lẹ nọ tindo to emi mẹ nọ yidogọna ayajẹ emitọn. Dopo to aliho titengbe he mẹ mẹho lẹ sọgan wàmọ te lẹ mẹ wẹ nado hodo apajlẹ Davidi, Elihu po Jesu po tọn. (Hia 2 Samuẹli 9:6; Job 33:1; Luku 19:5.) Dopodopo devizọnwatọ Jehovah tọn ehelẹ tọn do ojlo nujọnu tọn hia to mẹdevo lẹ mẹ gbọn yinkọ yetọn lẹ yiyizan dali. Paulu lọsu yọnẹn dọ nujọnu wẹ e yin nado nọ flin yinkọ yisenọ hatọ etọn lẹ tọn bo nọ yí yinkọ yetọn zan. Ewọ dotana dopo to wekanhlanmẹ etọn lẹ mẹ gbọn yinkọ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu he hugan 25 po tọn yiylọ dali to whenue e to nudọdo yé. Dopo to yé mẹ wẹ mẹmẹyọnnu Pelsi, mẹhe go Paulu dọ gando dọmọ: “Mì dọnudo Pelsi mẹyiwanna mítọn.”—Lom. 16:3-15.
7 E nọ vẹawuna mẹho delẹ nado flin yinkọ mẹmẹsunnu lẹ tọn. Etomọṣo, eyin yé dovivẹnu nujọnu tọn nado nọ flin bo ylọ yinkọ yisenọ hatọ yetọn lẹ tọn, nuhe dọ yé te wẹ yindọ, ‘Hiẹ yin omẹ họakuẹ de na mi.’ (Eks. 33:17) Mẹho lẹ na yidogọna ayajẹ mẹmẹsunnu yetọn lẹ tọn titengbe eyin yé nọ flin yinkọ yetọn to whenue yé jlo na ylọ mẹmẹsunnu lẹ nado na gblọndo to Oplọn Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn kavi opli devo lẹ whenu.—Yijlẹdo Johanu 10:3 go.
“EWỌ KO JẸTUKLA SUSU TO OKLUNỌ MẸ”
8. Aliho titengbe devo tẹ mẹ wẹ Paulu hodo apajlẹ he Jehovah po Jesu po zedai te?
8 Paulu sọ do ojlo hia to mẹdevo lẹ mẹ gbọn pipà ahundopo tọn nina yé dali, ehe yin aliho titengbe devo nado yidogọna ayajẹ yisenọ hatọ lẹ tọn. To wekanhlanmẹ dopolọ he mẹ Paulu dọ ojlo he e tindo nado wazọ́n na ayajẹ mẹmẹsunnu etọn lẹ tọn te mẹ, e wlan dọmọ: “Yẹn nọ doawagun tlala to mì mẹ.” (2 Kọl. 7:4) Lehe hogbe mẹpipa tọn enẹlẹ na ko yinuwado ahun mẹmẹsunnu he tin to Kọlinti lẹ tọn ji do sọ! Paulu do numọtolanmẹ mọnkọtọn hia agun devo lẹ ga. (Lom. 1:8; Flp. 1:3-5; 1 Tẹs. 1:8) Na nugbo tọn, to whenue Paulu ko donù Pelsi go to wekanhlanmẹ etọn hlan agun he tin to Lomu mẹ godo, e yidogọ dọmọ: “Ewọ ko jẹtukla susu to Oklunọ mẹ.” (Lom. 16:12) Lehe mẹpipa enẹ na ko yinuwado mẹmẹyọnnu nugbonọ enẹ ji do sọ! Apajlẹ Jehovah po Jesu po tọn wẹ Paulu nọ hodo nado nọ na pipà mẹdevo lẹ.—Hia Malku 1:9-11; Johanu 1:47; Osọ. 2:2, 13, 19.
9. Naegbọn hagbẹ agun lọ tọn lẹpo nọ gọ́ na ayajẹ eyin yé nọ pà ode awetọ?
9 To egbehe, mẹho lẹ nọ dovivẹnu nado do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn hia mẹmẹsunnu yetọn lẹ to hodidọ yetọn lẹ mẹ. (Howh. 3:27; 15:23) To whedepopenu he mẹho de wàmọ, nuhe e to didọna mẹmẹsunnu etọn wẹ yindọ: ‘N’doayi nuhe a wà go. N’nọ hò towe pọ́n.’ Na nugbo tọn, yisenọ hatọ lẹ tindo nuhudo hogbe tulinamẹ tọn lẹ tọn sọn mẹho lẹ dè. Mẹmẹyọnnu de he tindo nudi owhe 55 dọmọ: “Vlavo wẹ n’nọ mọ pipà yí to azọ́nmẹ. Mẹde ma tlẹ nọ dọ mẹde tọn podọ mẹlẹpo nọ to agbàwhlẹn hẹ ode awetọ. Enẹwutu eyin mẹho de pà mi na nude he n’wà to agun lọ mẹ, n’nọ mọ kọfanamẹ po huhlọn po yí! N’nọ mọdọ Otọ́ olọn mẹ tọn ṣie yiwanna mi.” Numọtolanmẹ dopolọ wẹ mẹmẹsunnu he yin mẹjitọ godoponọ bo to nukunpedo ovi awe go de tindo. To agọe, mẹho de pà ẹ po ahundopo po. Nawẹ ehe yinuwado mẹmẹsunnu mítọn ji gbọn? E dọmọ: “Hogbe mẹho lọ tọn lẹ dozolanmẹna mi taun!” Na nugbo tọn, mẹho lẹ nọ whàn yisenọ hatọ lẹ bo nọ yidogọna ayajẹ yetọn eyin yé pà mẹmẹsunnu lẹ po ahundopo po. Enẹ na zọ́n bọ yé na mọ huhlọn dogọ nado to zọnlinzin to aliho ogbẹ̀ tọn lọ ji “bo ma na yọ́n [nuṣikọ].”—Isa. 40:31.
MÌ “NỌ YÌN AGUN JIWHEYẸWHE TỌN”
10, 11. (a) Nawẹ mẹho lẹ sọgan hodo apajlẹ he Nẹhemia zedai gbọn? (b) Etẹwẹ na gọalọna mẹho de nado namẹ nunina gbigbọ tọn to whenue e to dlapọn lẹngbọhọtọ tọn lẹ basi?
10 Aliho vonọtaun tẹ mẹ wẹ mẹho lẹ nọ do ojlo ahundopo tọn hia mẹmẹsunnu yetọn lẹ bo nọ yidogọna ayajẹ agun lọ tọn te? Yé nọ wàmọ gbọn afọdide tintan zize nado gọalọna mẹhe tindo nuhudo tulinamẹ tọn lẹ dali. (Hia Owalọ lẹ 20:28.) Yé nọ gbọnmọ dali hodo apajlẹ devizọnwatọ nugbonọ Jiwheyẹwhe tọn hohowhenu tọn lẹ tọn. Di dohia, etẹwẹ Nẹhemia wà to whenue e mọdọ delẹ to Juvi hatọ etọn lẹ mẹ to gbigbọjọ to gbigbọ-liho? Kandai lọ dohia dọ ewọ yawu yinuwa bo na yé tuli. (Nẹh. 4:14) To egbehe, nudopolọ wẹ mẹho lẹ nọ jlo na wà. Yé nọ ze afọdide tintan nado gọalọna yisenọ hatọ yetọn lẹ nado lodo to yise mẹ. Nado na tuli mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu dopodopo po, mẹho lẹ nọ basi dlapọn lẹngbọhọtọ tọn na yé to owhé yetọn lẹ gbè eyin e yọnbasi. To dlapọn mọnkọtọn lẹ whenu, yé nọ jlo nado “na nunina gbigbọ tọn” mẹmẹsunnu yetọn lẹ. (Lom. 1:11) Etẹwẹ na gọalọna mẹho lẹ nado jẹ yanwle enẹ kọ̀n?
11 Jẹnukọnna dlapọn lẹngbọhọtọ tọn de, mẹho de dona yí whenu zan nado lẹnnupọndo mẹhe e jlo na dlapọn lọ ji. Nuhahun tẹlẹ wẹ mẹlọ to pipehẹ? Hogbe tẹlẹ wẹ na jlọ ẹ dote? Wefọ kavi numimọ mẹhe ji Biblu dọhodo tọn tẹwẹ na sọgbe hẹ ninọmẹ etọn? Nulinlẹnpọn do kanbiọ mọnkọtọn lẹ ji jẹnukọn na gọalọna mẹho de nado sọgan tindo hodọdopọ he na jlọmẹdote, kakati nado dọhodo nuhe ma yin nujọnu lẹ ji. To dlapọn lẹngbọhọtọ tọn lẹ whenu, mẹho de nọ na dotẹnmẹ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu etọn lẹ po nado dọ numọtolanmẹ yetọn lẹ tọ́n dile ewọ to todoai po sọwhiwhe po. (Jak. 1:19) Mẹmẹyọnnu de dọmọ: “E nọ miọnhomẹna mi eyin mẹho de dotoaina mi po sọwhiwhe po.”—Luku 8:18.
12. Mẹnu lẹ to agun mẹ wẹ tindo nuhudo tulinamẹ tọn, podọ etẹwutu?
12 Mẹnu lẹ wẹ na mọaleyi sọn dlapọn lẹngbọhọtọ tọn mẹ? Paulu dotuhomẹna mẹho hatọ etọn lẹ nado ‘payi apó lọ pete go.’ Enẹ dohia dọ hagbẹ agun lọ tọn lẹpo wẹ tindo nuhudo tulinamẹ tọn, etlẹ yin wẹnlatọ po gbehosọnalitọ he yí nugbonọ-yinyin do to sinsẹ̀nzọn wà sọn owhe susu die lẹ po. Naegbọn yé do tindo nuhudo tulinamẹ tọn sọn mẹho lẹ dè? Na to whedelẹnu, mẹmẹsunnu he lodo to gbigbọ-liho ehelẹ lọsu nọ yin kọgbidina gbọn aihọn ylankan ehe dali. Mì gbọ mí ni gbadopọnna nujijọ de to gbẹzan Ahọlu Davidi tọn mẹ nado mọ nuhewutu devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn he tlẹ lodo to gbigbọ-liho lẹ lọsu sọgan tindo nuhudo alọgọ yisenọ hatọ de tọn to whedelẹnu.
“ABIṢAI . . . GỌALỌNA ẸN”
13. (a) Whetẹnu wẹ Iṣibi-benọbi de nado hù Davidi? (b) Nawẹ Abiṣai penugo nado whlẹn Davidi gbọn?
13 Ojlẹ vude to whenue jọja Davidi yin amisisadode taidi ahọlu godo, e hoavùn hẹ Goliati, dawe asuka de sọn akọ̀ Lefaimi tọn mẹ. Davidi he yin adọgbotọ de, hù asuka lọ. (1 Sam. 17:4, 48-51; 1 Otan. 20:5, 8) To owhe susu godo, Islaelivi lẹ to awhàn de fùn sọta Filistinu lẹ bọ Davidi hoavùn hẹ asuka devo. Yinkọ etọn wẹ Iṣibi-benọbi, podọ ewọ lọsu wá sọn akọ̀ Lefaimi tọn mẹ. (2 Sam. 21:16) Ṣigba to ojlẹ ehe mẹ, asuka lọ dibla hù Davidi. Etẹwutu? E ma yin na Davidi masọ tindo adọgbigbo wutu wẹ gba, ṣigba na huhlọn etọn ko depò wutu. Kandai lọ dọmọ: “Davidi sọ lẹzun nudikọnanọ.” To whenue Iṣibi-benọbi doayi e go dọ agbọ́ ko pé Davidi, ewọ “lẹn nado ko hù Davidi.” Ṣigba, whẹpo asuka ehe nado tlọ awhànfunnu etọn do lanmẹ na Davidi, “Abiṣai visunnu Zeluia tọn gọalọna [Davidi], bo hò Filistinu lọ, bo hù i.” (2 Sam. 21:15-17) Lehe alọgọ enẹ wá do gànmẹ do sọ! Davidi na ko yọ́n pinpẹn etọn taun dọ Abiṣai na emi ayidonugo bo yawu gọalọna emi to whenue ogbẹ̀ emitọn tin to owù mẹ. Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn kandai ehe mẹ?
14. (a) Nawẹ mí nọ penugo nado pehẹ avùnnukundiọsọmẹnu he nọ kàn dẹpẹ biọ lẹ gbọn? (b) Nawẹ mẹho lẹ sọgan gọalọna mẹdevo lẹ nado gọ̀ ayajẹ po huhlọn yetọn po mọyi gbọn? Na apajlẹ.
14 Lẹdo aihọn pé, omẹ Jehovah tọn lẹ to sinsẹ̀nzọn yetọn hẹndi mahopọnna aliglọnnamẹnu he Satani po godonọnamẹtọ etọn lẹ po nọ zedonukọnna yé lẹ. Delẹ to mí mẹ ko pehẹ avùnnukundiọsọmẹnu he nọ kàn dẹpẹ biọ lẹ, ṣigba mí nọ ganjẹ Jehovah go mlẹnmlẹn nado duto yé ji dile Davidi gbawhàn Goliati tọn do. Etomọṣo, dile mí to pipehẹ kọgbidinamẹnu aihọn ehe tọn lẹ zọnmii, onú nọ wá ṣikọna mí bọ mí nọ gbọjọ to whedelẹnu. To ninọmẹ gbigbọjọ tọn mọnkọtọn mẹ, e nọ bọawu nado joawuna kọgbidinamẹnu he ji mí sọgan ko dù te po awubibọ po lẹ. To ojlẹ mọnkọtọn lẹ mẹ, alọgọ he wá do gànmẹ sọn mẹho de dè sọgan gọalọna mí nado gọ̀ ayajẹ po huhlọn mítọn po mọyi, dile mẹsusu ko tindo numimọ etọn do. Mẹmẹyọnnu gbehosọnalitọ whepoponu tọn de he tindo nudi owhe 65 dọmọ: “To ojlẹ de mẹ wayi, n’ma to gángán, podọ sinsẹ̀nzọn kunnudegbe tọn nọ hẹn nuṣikọna mi. Mẹho de doayi ninọmẹ ṣie go bo dọnsẹpọ mi. Mí tindo hodọdopọ tulinamẹ tọn he sinai do Biblu ji de. N’yí ayinamẹ he e na mi lẹ do yizan mẹ, podọ n’mọaleyi sọn e mẹ.” Ewọ yidogọ dọmọ: “Lehe nuyiwa mẹho enẹ tọn gọ́ na owanyi do sọ to whenue e doayi madogán ṣie go bo gọalọna mi!” Na nugbo tọn, homẹ mítọn nọ hùn nado yọnẹn dọ mí tindo mẹho lẹ he nọ gbọn owanyi dali na mí ayidonugo bo nọ wleawufo nado ‘gọalọna mí’ dile Abiṣai wà do to hohowhenu.
MÌ “YỌ́N OWANYI . . . HE YẸN TINDO NA MÌ”
15, 16. (a) Naegbọn yisenọ hatọ Paulu tọn lẹ do yiwanna ẹn taun? (b) Naegbọn mí yiwanna mẹho agun tọn mẹtọnhopọntọ mítọn lẹ?
15 Azọ́n sinsinyẹn wẹ mẹho lẹ nọ wà. To whedelẹnu, onú mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu lẹ po tọn nọ to ahunmẹduna mẹho lẹ sọmọ bọ yé nọ fọ́n to zánmẹ nado hodẹ̀ gando yé go kavi nado gọalọna yé to gbigbọ-liho. (2 Kọl. 11:27, 28) Etomọṣo, mẹho lẹ nọ yí ayajẹ do hẹn azọngban yetọn di to gigọ́ mẹ dile Paulu wà do. Ewọ wlan hlan Kọlintinu lẹ dọmọ: “Yẹn na yí ayajẹ do yí dee zan bo na yí dee zan to gigọ́ mẹ na alindọn mìtọn.” (2 Kọl. 12:15) Na nugbo tọn, owanyi he Paulu tindo na mẹmẹsunnu etọn lẹ whàn ẹn nado yí ede zan to gigọ́ mẹ nado hẹn yé lodo. (Hia 2 Kọlintinu lẹ 2:4; Flp. 2:17; 1 Tẹs. 2:8) Abajọ mẹmẹsunnu lẹ do yiwanna Paulu taun!—Owalọ 20:31-38.
16 To egbehe, míwlẹ taidi devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ lọsu nọ yiwanna mẹho agun tọn mẹtọnhopọntọ mítọn lẹ bo nọ dopẹna Jehovah to odẹ̀ mẹdetiti tọn mítọn lẹ mẹ na mẹho ehelẹ he e na mí. Yé nọ yidogọna ayajẹ mítọn gbọn ojlo mẹdetiti tọn tintindo to mí mẹ dali. Dlapọn lẹngbọhọtọ tọn yetọn lẹ nọ na mí tuli. To yidogọ mẹ, homẹ mítọn hùn dọ yé nọ wleawufo nado gọalọna mí to whenue mí mọdọ kọgbidinamẹnu aihọn ehe tọn lẹ húagbọ́ mí. Na nugbo tọn, mẹho agun tọn he nọ na mí ayidonugo mọnkọtọn lẹ yin ‘azọ́nwatọ hatọ lẹ na ayajẹ mítọn.’
[Nudọnamẹ odò tọn]
a Kanbiọ he bọdego ehe sọ yin kinkanse mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu dopolọ lẹ po: “Jẹhẹnu tẹwẹ hiẹ yiwanna hugan dọ mẹho de ni nọ dohia?” Suhugan yetọn wẹ dọ dọ, “Ni yọ́n dọnsẹpọ.” Jẹhẹnu titengbe enẹ na yin hodọdeji to zinjẹgbonu linlinnamẹwe ehe tọn de mẹ to nukọn mẹ.