Be Hiẹ Sọgan Sẹtẹn Yì “Makedonia” Ya?
1. Etẹwẹ deanana Paulu po gbẹdohẹmẹtọ etọn lẹ po nado yì Makedonia?
1 To nudi owhe 49 W.M., apọsteli Paulu tlọ́n Antioku Silia tọn na gbejizọnlin mẹdehlan tọn etọn awetọ. Linlẹn etọn wẹ nado dla Efesu po tòdaho devo he to Asia Pẹvi lẹ po pọ́n. Ṣigba, gbigbọ wiwe deanana ẹn nado sẹtẹn yì “Makedonia.” Ewọ po gbẹdohẹmẹtọ etọn lẹ po yí ayajẹ do kẹalọyi oylọ-basinamẹ lọ, podọ yé tindo lẹblanulọkẹyi lọ nado do agun tintan ai to lẹdo enẹ mẹ. (Owalọ 16:9, 10; 17:1, 2, 4) To egbehe, nuhudo jibẹwawhétọ lẹ tọn sù taun to otò delẹ mẹ lẹdo aihọn pé. (Mat. 9:37, 38) Be hiẹ sọgan yì gọalọ to ofi mọnkọtọn lẹ ya?
2. Naegbọn mẹdelẹ ma nọ lẹnnupọndo tẹnsisẹ yì fie nuhudo sù te ji?
2 Taidi Paulu, vlavo hiẹ na ko jlo nado lẹzun mẹdehlan, ṣigba bo ma ko lẹnnupọn sisosiso do tẹnsisẹ yì fie nuhudo sù te ji. E sọgan yindọ hiẹ ma lẹnnupọndo tẹnsisẹ yì lẹdo devo mẹ ji na a mọdọ e na vẹawuna emi nado plọn ogbè devo wutu. Kavi e sọgan sọ yindọ nuhahun akuẹ tọn wẹ zọ́n bọ a sẹtẹn wá otò he mẹ a tin te, podọ enẹwutu hiẹ to awuwhle nado vọ́ tẹnsẹ. Ṣigba, to nulinlẹnpọn to odẹ̀ mẹ godo, hiẹ sọgan wá mọdọ onú enẹlẹ ma dona glọnalina we nado sẹtẹn yì fie nuhudo sù te.
3. Naegbọn e ma yin dandan nado mọ azọ́nplọnmẹ mẹdehlan tọn yí whẹpo do dọyẹwheho to aigba-denamẹ devo ji po kọdetọn dagbe po?
3 Be Dandan Wẹ Nado Mọ Azọ́nplọnmẹ Mẹdehlan Tọn Yí Whẹ́ Ya? Etẹwẹ gọalọna Paulu po gbẹdohẹmẹtọ etọn lẹ po nado tindo kọdetọn dagbe? Yé ganjẹ Jehovah po gbigbọ wiwe etọn po go. (2 Kọl. 3:1-5) Enẹwutu, eyin ninọmẹ towe ma tlẹ na we dotẹnmẹ nado mọ azọ́nplọnmẹ vonọtaun de yí, hiẹ gbẹ́ sọgan yì dọyẹwheho to fie nuhudo sù te po kọdetọn dagbe po. Sọ flindọ azọ́nplọnmẹ he mọyi a te to Wehọmẹ Lizọnyizọn Yẹwhehọluduta tọn po Opli Sinsẹ̀nzọn tọn po sọgan hẹn we pegan mahopọnna fidepope he a to sinsẹ̀n te.
4. Naegbọn mẹhomẹ lẹ ma dona lẹndọ emi ma penugo nado yì dọyẹwheho to fie nuhudo sù te?
4 Mẹhomẹ Lẹ: Mẹhomẹ he whèwhín to gbigbọ-liho bosọ to ganji to agbasa mẹ jẹ obá de mẹ lẹ sọgan gọalọ taun to fie nuhudo sù te. Be hiẹ ko tin to gbọjẹ whenu gaa tọn mẹ wẹ ya? Na onú ma nọ vẹahi to otò he ma hunnukun lẹ mẹ sọ otò he hunnukun lẹ mẹ wutu, mẹhe nọ mọ sunzankuẹ gbọjẹ gaa tọn he ma sọtẹ́n yí delẹ nọ dowénanu taun to ofi mọnkọtọn lẹ, podọ nukunpedomẹgo dotowhé tọn he yé nọ mọyi ma nọ vẹahi sọ otò yetọn mẹ tọn.
5. Dọ numimọ mẹmẹsunnu he ko tin to gbọjẹ whenu gaa tọn mẹ bo sẹtẹn yì aigba-denamẹ devo ji de tọn.
5 Mẹho agun tọn gbehosọnalitọ whepoponu tọn he ko tin to gbọjẹ whenu gaa tọn mẹ bo wá sọn otò he mẹ yè nọ do Glẹnsigbe te de sẹtẹn yì lẹdo he mẹ tomẹyitọ saditọ lẹ nọ yawu dlapọn de nado gọalọna kándo de he nọ do Glẹnsigbe bo bẹ wẹnlatọ ṣinẹnẹ hẹn. Kándo lọ nọ dọyẹwheho na jonọ 30 000 he to lẹdo lọ mẹ lẹ. To owhe awe gblamẹ, sọha mẹhe nọ wá opli lẹ tọn yì 50. Mẹmẹsunnu lọ wlan dọmọ: “Tẹnsisẹ wáfi ko hẹn dona mayọnjlẹ he n’ma ko duvivi etọn pọ́n lẹ wá na mi. Whenu ma na pé nado dọ dona he n’mọyi lẹpo!”
6. Dọ numimọ mẹmẹyọnnu tlẹnnọ he sẹtẹn yì fie nuhudo sù te de tọn.
6 Mẹmẹyọnnu Tlẹnnọ Lẹ: Jehovah ko yí mẹmẹyọnnu lẹ zan to aliho susu mẹ nado yì lá wẹndagbe lọ to fie nuhudo sù te. (Ps. 68:11) Mẹmẹyọnnu tlẹnnọ de tindo yanwle lọ nado gbloada na lizọnyizọn etọn to fie nuhudo sù te, ṣigba dagbemẹninọ etọn duahunmẹna mẹjitọ etọn lẹ taun. Enẹwutu, e de nado yì fie hunyanhunyan tonudidọ tọn po akuẹzinzan po pọnte te de bo kanwehlan wekantẹn alahọ tọn, bosọ mọ nudọnamẹ tangan he na gọalọna ẹn lẹ yí. E duvivi dona susu tọn na owhe ṣidopo he e yizan to finẹ. E dọmọ: “N’ma na ko tindo plọnmẹ Biblu susu eyin n’ko gbọṣi otò ṣie mẹ. Ṣigba sinsẹ̀n to fie nuhudo sù te gọalọna mi nado deanana oplọn susu bo hẹn nugopipe mẹpinplọn tọn ṣie pọnte dogọ.”
7. Dọ numimọ whẹndo he sẹtẹn yì fie nuhudo sù te de tọn.
7 Whẹndonọ Lẹ: Eyin mì tindo ovi lẹ, be enẹ na glọnalina mì ma nado sẹtẹn yì fie nuhudo sù te wẹ ya? Whẹndo de he tindo ovi awe, enẹ wẹ ovi owhe ṣinatọ̀n po owhe ao po tọn, basi dide nado sẹtẹn. Onọ̀ lọ wlan gando numimọ yetọn go dọmọ: “Ayajẹnu wẹ e yin nado plọn ovi mítọn lẹ whẹ́n tofi, na gbehosọnalitọ titengbe lẹ po mẹdehlan lẹ po kẹdẹ wẹ lẹdo yé. Gbẹzan mítọn pọnte taun na mí to sinsẹ̀n to fie nuhudo sù te wutu.”
8. Be e yọnbasi dọ mẹde ni yì sẹ̀n to fidevo bo ma plọn ogbè devo ya? Basi zẹẹmẹ.
8 Nuhahun Ogbè Pinplọn Tọn: Be linlẹn lọ nado plọn jonọgbè wẹ to aliglọnna we ma nado sẹtẹn yì aigba-denamẹ devo ji ya? E yọnbasi dọ mẹdelẹ ni nọ do ogbè towe to lẹdo he mẹ nuhudo wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn sù te lẹ. Asu po asi po he nọ do Glẹnsigbe de sẹtẹn yì otò he mẹ yè nọ do Espagnole-gbè te de, ṣigba to otò enẹ mẹ, jonọ susu wẹ nọ do Glẹnsigbe. To whenue yé ko mọ nudọnamẹ lẹ yí sọn alahọ mẹ gando agun voovo he nọ do Glẹnsigbe bo tindo nuhudo lẹ go godo, yé de dopo to agun lọ lẹ mẹ bo yì finẹ whla awe. Enẹgodo, yé lẹkọyi whé bo de akuẹ he yé nọ zan to sunmẹsunmẹ pò bosọ sẹ̀ akuẹ do na owhe dopo. To whenue yé wleawufo nado lẹkọyi otò lọ mẹ, mẹmẹsunnu he to lẹdo lọ mẹ lẹ dín ohọ̀ he ma vẹakuẹ sọmọ de dai na yé.
9, 10. Etẹ ji wẹ mẹhe sẹtẹn sọn otò yetọn mẹ kavi tlọ́n gbétatò yetọn mẹ lẹ dona lẹnnupọndo, podọ etẹwutu?
9 Jonọ Lẹ: Be tògodo wẹ a mọ nugbo te ya? E yọnbasi dọ nuhudo jibẹwawhétọ lẹ tọn ni sù to otò towe mẹ. Be hiẹ sọgan gbeje ninọmẹ towe pọ́n nado lẹkọyi whé bo gọalọ ya? E sọgan bọawuna we nado mọ azọ́n po ohọ̀ po to otò towe mẹ hugan mẹhe yin jonọ. E yọnbasi dọ hiẹ ni ko nọ do ogbè otò towe mẹ tọn de. Humọ, mẹhe to otò towe mẹ lẹ sọgan yawu dotoaina owẹ̀n Ahọluduta lọ tọn sọn dè we hugan mẹhe ma yin tòvi. Ehe sọ yin nugbo gando mẹhe ko tin to gbọjẹ whenu gaa tọn mẹ bo to tòhomẹ lẹ go, yèdọ fie wẹnlatọ lẹ nọ dọyẹwheho whẹwhẹ to aigba-denamẹ yetọn lẹ ji bọ mẹmẹsunnu he nọ deanananu to agun mẹ lẹ sù te. Yé sọgan lẹnnupọn nado lẹkọyi gbétatò yetọn lẹ mẹ kavi nado yì lẹdo he mẹ yé wazọ́n te to whenue yé gbẹ́ to jogún-jogún, bo yì gọalọna agun pẹvi kavi kándo he tin to finẹ lẹ.
10 Dawe fibẹtado-dintọ de sẹtẹn sọn Albanie yì Italie. To finẹ, e mọ azọ́n dagbe de bo nọ do akuẹ hlan whẹndo etọn to Albanie. To whenuena e mọ nugbo, e jẹ Albanie-gbè plọn pipli gbehosọnalitọ titengbe Italie-nu delẹ tọn he jlo na yì sẹ̀n to fie nuhudo sù te ji. Mẹmẹsunnu lọ wlan dọmọ: “Yé jlo na yì otò he mẹ n’tlọ́n. Homẹhun yé nado yì otò lọ mẹ mahopọnna dọ yé ma sè ogbè lọ. Albanie-gbè wẹ n’nọ do podọ aṣa enẹ mẹ wẹ n’yin pinplọn whẹ́n te. Etẹ wà n’te to Italie?” Mẹmẹsunnu lọ basi dide nado lẹkọyi Albanie bo lá wẹndagbe lọ. E dọmọ: “Be e vẹna mi dọ n’jo azọ́n po akuẹ he n’nọ mọ to Italie po do wẹ ya? Paali! N’mọ azọ́n he yọ́n hugan to Albanie. Na yẹn tọn, azọ́n he nọ duahunmẹna mi hugan bosọ nọ hẹn ayajẹ nujọnu tọn wá na mi wẹ nado sẹ̀n Jehovah po ahun lẹpo po!”
11, 12. Etẹwẹ mẹhe to nulẹnpọn nado sẹtẹn yì fie nuhudo sù te lẹ dona wà?
11 Nuhe Hiẹ Dona Wà: Whẹpo Paulu po gbẹdohẹmẹtọ etọn lẹ po do yì Makedonia, yé to linlẹn nado yì whèzẹtẹn-waji, ṣigba na “gbigbọ wiwe gbẹ́ na yé” wutu, yé pànta agewaji. (Owalọ 16:6) To whenue yé sẹpọ Bitinia, Jesu glọnalina yé. (Owalọ 16:7) Jehovah gbẹ́ to Jesu yizan nado deanana azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ. (Mat. 28:20) Enẹwutu, eyin hiẹ to nulẹnpọn nado sẹtẹn yì fie nuhudo sù te, dín anademẹ Jehovah tọn to odẹ̀ mẹ.—Luku 14:28-30; Jak. 1:5.
12 Biọ ayinamẹ sọn mẹho agun tọn towe lẹ po Klistiani he whèwhín devo lẹ po si. (Howh. 11:14; 15:22) Hia hosọ he ko yin zinzinjẹgbonu do sinsẹ̀n to fie nuhudo sù te ji lẹ. Be hiẹ sọgan yì dla otò he mẹ a jlo na sẹ̀n te lọ pọ́n, vlavo na azán kleun delẹ jẹnukọn whẹ́ ya? Eyin hiẹ to linlẹn nado sẹtẹn yì fie nuhudo sù te, hiẹ sọgan kanwehlan wekantẹn alahọ tọn nado mọ nudọnamẹ gigọ́ lẹ yí. Ṣigba, kakati nado do wekanhlanmẹ towe hlan wekantẹn alahọ tọn tlọlọ, ze e jo na mẹho agun tọn towe lẹ na yé nido yí mẹpipa yetọn dogọ whẹpo do dó e hlan.—Pọ́n owe Mí Yin Tito-Basina Nado Wà Ojlo Jehovah Tọn, weda 111-112.
13. Etẹwẹ wekantẹn alahọ tọn sọgan wà nado gọalọna we, podọ adà tẹlẹ wẹ hiẹ lọsu dona yiwà?
13 Whẹpo hiẹ nido sẹtẹn, wekantẹn alahọ tọn na na we nudọnamẹ gigọ́ lẹ gando fie a jei lọ go, ṣigba alahọ ma na gọalọna we to akuẹzinzan-liho kavi dín adọtẹn na we gba. Nudide mẹdetiti tọn wẹ whẹho ehelẹ yin, podọ e na yọ́n hugan nado basi dodinnanu gigọ́ whẹpo do sẹtẹn. Mẹhe na sẹtẹn lẹ dona penugo nado penukundo nuhudo mẹdetiti tọn yetọn lẹ go.—Gal. 6:5.
14. Nawẹ mẹhe ma sọgan sẹtẹn yì fie nuhudo sù te lẹ sọgan wà susu dogọ to lizọnyizọn lọ mẹ to lẹdo yetọn mẹ gbọn?
14 Eyin Hiẹ Ma Sọgan Sẹtẹn: Eyin a ma sọgan sẹtẹn yì fidevo, enẹ ni ma hẹn we gbọjọ blo. Vlavo “ohọ̀n daho [devo] he nọ planmẹ jẹ nuwiwa kọ̀n” tin to nùvo na we. (1 Kọl. 16:8, 9) Nugopọntọ lẹdo tọn mìtọn sọgan dọ fie nuhudo te to lẹdo mìtọn mẹ na we. Vlavo hiẹ sọgan yì gọalọ to agun kavi kándo he nọ do jonọgbè to lẹdo lọ mẹ de mẹ. Kavi hiẹ sọgan wà susu dogọ to lizọnyizọn lọ mẹ to agun towe mẹ. Mahopọnna ninọmẹ towe, nuhe yin nujọnu hugan wẹ nado yí alindọn towe lẹpo do sẹ̀n Jehovah.—Kọl. 3:23.
15. Nawẹ mí dona nọ yinuwa hẹ mẹhe jlo na sẹtẹn yì fie nuhudo sù te lẹ gbọn?
15 Be hiẹ yọ́n Klistiani he whèwhín to gbigbọ-liho bo tindo yanwle lọ nado yì sẹ̀n to fie nuhudo sù te de ya? Eyin mọ wẹ, na ẹn tuli bosọ nọgodona ẹn! Bọdo Lomu po Alẹkzandli po go, Antioku Silia tọn wẹ yin tòdaho atọ̀ntọ he diyin hugan to Ahọluigba Lomu tọn mẹ to whenue Paulu tlọ́n finẹ. To whenuena e yindọ aigba-denamẹ agun Antioku tọn klo taun, e họnwun dọ hagbẹ agun lọ tọn lẹ tindo nuhudo alọgọ Paulu tọn bo na jẹdò etọn badabada eyin e tlọ́n finẹ. Etomọṣo, Biblu ma dohia dọ mẹmẹsunnu lẹ do awàkan kú Paulu ma nado yì. E taidi dọ yé mọnú zẹ̀ nuhudo otò yetọn mẹ tọn go, na yé flindọ “ogle lọ wẹ aihọn.”—Mat. 13:38.
16. Whẹwhinwhẹ́n tẹlẹ wutu wẹ e na yọ́n nado lẹnnupọndo tẹnsisẹ yì “Makedonia” ji?
16 Paulu po gbẹdohẹmẹtọ etọn lẹ po duvivi dona susu lẹ tọn to whenue yé yigbe nado sẹtẹn yì Makedonia. To whenue yé jẹ tòdaho Makedonia tọn he yin Filippi mẹ, yé mọ Lidia podọ “Jehovah . . . hùn ahun etọn nado na ayidonugo nuhe dọ Paulu te lẹ.” (Owalọ 16:14) Yí nukun homẹ tọn do pọ́n lehe homẹ na ko hùn Paulu po gbẹdohẹmẹtọ mẹdehlan tọn etọn lẹ po do sọ to whenue Lidia po whédo etọn blebu po yí baptẹm! Ahunjijlọnọ taidi Lidia nkọ lẹ tin to fisusu bo ma ko sè dogbọn owẹ̀n Ahọluduta lọ tọn dali. Eyin hiẹ sẹtẹn yì “Makedonia,” homẹ na hùn we nado mọ omẹ mọnkọtọn lẹ bo gọalọna yé.