HOSỌ OPLỌN TỌN 10
OHÀN 31 Zinzọnlin hẹ Jiwheyẹwhe!
Hodo Apajlẹ Aliho Nulẹnpọn Tọn Jehovah po Jesu po Tọn
“To whenuena e yindọ Klisti jiya to agbasalan mẹ, mìlọsu ga ni yí ninọmẹ apọ̀nmẹ tọn dopolọ do blagbajana mìde.”—1 PITA 4:1.
NUHE E BẸHẸN
Lehe apọsteli Pita plọnnu sọn aliho nulẹnpọn tọn Jesu tọn mẹ do gọna lehe mílọsu gán wàmọ do.
1, 2. Etẹwẹ owanyi na Jehovah zẹẹmẹdo, podọ nawẹ Jesu do kunnudenu enẹ tọn hia gbọn?
“HIẸ dona yí ahun towe lẹpo, alindọn towe lẹpo, huhlọn towe lẹpo, podọ ayiha towe lẹpo do yiwanna Jehovah Jiwheyẹwhe towe.” (Luku 10:27) Jesu dọ dọ gbedide ehe wẹ klohugan to Osẹ́n Mose tọn mẹ. Doayi e go dọ owanyi mítọn na Jehovah dona wá sọn ahun mítọn mẹ, ehe bẹ ojlo po numọtolanmẹ mítọn lẹ po hẹn. E sọ nọ biọ dọ mí ni yí alindọn mítọn blebu po huhlọn mítọn po do ze míde jo na ẹn. Amọ́, owanyi na Jehovah sọ nọ gando ayiha mítọn go, ehe bẹ aliho he mẹ mí nọ lẹnnupọndo whẹho lẹ ji te hẹn. Nugbo wẹ dọ mí ma gán mọnukunnujẹ linlẹn Jehovah tọn lẹpo mẹ to gigọ́ mẹ pọ́n gbede. Amọ́, mí gán mọnukunnujẹ linlẹn Jiwheyẹwhe tọn lẹ mẹ dogọ eyin mí gbadopọnna “ayiha Klisti tọn,” na Jesu nọ do linlẹn Otọ́ etọn tọn lẹ hia to pipé mẹ.—1 Kọl. 2:16.
2 Jesu yiwanna Jehovah po ayiha etọn lẹpo po. E yọ́n nuhe Jiwheyẹwhe jlo na ewọ bosọ magbe nado yinuwa to kọndopọ mẹ hẹ ẹ mahopọnna dọ mọwiwà na biọ dọ ni jiya do nuhe sọgbe wiwà tamẹ. Na Jesu ze ayiha do ojlo Otọ́ etọn tọn wiwà ji wutu, e ma dike nudepope ni fẹayihasẹna ẹn sọn yanwle enẹ ji.
3. Etẹwẹ apọsteli Pita plọn sọn Jesu dè, podọ etẹwẹ Pita na tuli Klistiani hatọ lẹ nado wà? (1 Pita 4:1)
3 Pita po apọsteli hatọ etọn lẹ po tindo lẹblanulọkẹyi lọ nado yí whenu zan dopọ hẹ Jesu bo mọ lehe e nọ plọnmẹ do tlọlọ. Whenue apọsteli Pita kàn wekanhlanmẹ gbọdo etọn tintan, e na tuli Klistiani lẹ nado yí ninọmẹ apọ̀nmẹ tọn dopolọ he Klisti tindo do blagbajana yede.a (Hia 1 Pita 4:1.) Pita yí hogbe de he nọ yin yiyizan na awhànfuntọ lẹ zan whenue e wlan dọ: ‘Mì blagbajana mìde.’ Enẹwutu, eyin Klistiani lẹ hodo apajlẹ ninọmẹ apọ̀nmẹ tọn Jesu tọn, kavi aliho nulẹnpọn tọn etọn, yé na tindo awhànfunnu huhlọnnọ de he yé na yí do hoavùn sọta ayilinlẹn ylando tọn lẹ, podọ sọta aihọn he Satani to anadena lọ.—2 Kọl. 10:3-5; Efe. 6:12.
4. Nawẹ hosọ ehe na gọalọna mí nado hodo ayinamẹ Pita tọn gbọn?
4 Mí na gbadopọnna aliho nulẹnpọn tọn Jesu tọn bo pọ́n lehe mí gán hodo apajlẹ etọn do. Mí na mọ aliho he mẹ mí gán (1) hodo apajlẹ aliho nulẹnpọn tọn Jehovah tọn te, ehe na gọalọna mímẹpo nado nọ tindo linlẹn dopolọ, (2) yin whiwhẹnọ te, podọ (3) aliho he mẹ mí gán yin wunzanọ bo nọ ganjẹ Jehovah go to odẹ̀ mẹ te.
NỌ HODO APAJLẸ ALIHO NULẸNPỌN TỌN JEHOVAH TỌN
5. Nawẹ Pita gboawupo nado do aliho nulẹnpọn tọn Jehovah tọn hia to nujijọ de whenu gbọn?
5 Lẹnnupọndo nujijọ de ji he whenu Pita ma do aliho nulẹnpọn tọn Jehovah tọn hia do whẹho lẹ ji te. Jesu ko dọna apọsteli etọn lẹ dọ emi dona yì Jelusalẹm bo yin zizedo alọ nukọntọ sinsẹ̀n tọn lẹ tọn mẹ to finẹ bo doakọnna yajiji bosọ yin hùhù to enẹgodo. (Mat. 16:21) Pita sọgan ko mọdọ, e na vẹawu nado kẹalọyi dọ Jehovah na dike bọ Jesu, yèdọ todido Islaeli tọn podọ Mẹsia dopagbe lọ ni yin hùhù. (Mat. 16:16) Enẹwutu, Pita plan Jesu jẹ olá bo dọmọ: “Wàlẹblanuna dewe, Oklunọ; ehe ma na jọ do gowe gbede.” (Mat. 16:22) Na Pita ma do aliho nulẹnpọn tọn Jehovah tọn hia to whẹho lọ mẹ wutu, e ma tindo linlẹn dopolọ hẹ Jesu.
6. Aliho tẹ mẹ wẹ Jesu dohia dọ nulẹnpọn emitọn sọgbe hẹ Jehovah tọn te?
6 Nulẹnpọn Jesu tọn sọgbe pẹpẹ hẹ Otọ́ olọn mẹ tọn etọn tọn. Jesu dọna Pita dọmọ: “Lẹ́ jẹ godo ṣie, Satani! Zannu ahlida tọn de wẹ hiẹ yin na mi, na nulẹnpọn towe ma sọgbe hẹ linlẹn Jiwheyẹwhe tọn lẹ gba, ṣigba dehe yin gbẹtọ tọn lẹ.” (Mat. 16:23) Pita gán ko tindo mẹwhinwhàn dagbe lẹ, amọ́ Jesu gbẹ́ ayinamẹ Pita tọn dai. Nuplọnmẹ de to finẹ na mí. Jehovah ma jlo dọ Jesu ni zan gbẹzan ṣejannabi tọn de. To nujijọ enẹ whenu, Pita plọn nuhọakuẹ de gando linlẹn Jiwheyẹwhe tọn lẹ hinhẹn zun etọn go.
7. Nawẹ Pita dohia to nukọn mẹ dọ emi jlo na yinuwa sọgbe hẹ nulẹnpọn Jehovah tọn gbọn? (Pọ́n yẹdide.)
7 To nukọn mẹ, Pita dohia dọ emi jlo na hẹn aliho nulẹnpọn tọn emitọn sọgbe hẹ Jehovah tọn. Ojlẹ sọ̀ na Kosi he ma gboadà lẹ nado lẹzun omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ. Yè deazọ́nna Pita nado dọyẹwheho na dawe Kosi lọ Kọneliọsi, mẹhe yin dopo to omẹ tintan lẹ mẹ to pipli sinsẹ̀n-basitọ lẹ tọn yọyọ ehe mẹ. Ju lẹ ma nọ dín Kosi lẹ hó paali, enẹwutu e ma paṣamẹ dọ Pita do hudo alọgọ tọn nado wleawudaina azọ́ndenamẹ etọn. Whenue Pita doayi ojlo Jiwheyẹwhe tọn go to whẹho ehe mẹ, e jla pọndohlan etọn do. Taidi kọdetọn de, to whenue yè dowẹn hlan ẹn, e dedo “matin nudindọn depope.” (Owalọ 10:28, 29) E dọyẹwheho na Kọneliọsi po whédo etọn po bọ yé yí baptẹm.—Owalọ 10:21-23, 34, 35, 44-48.
Pita biọ owhé Kọneliọsi tọn gbè (Pọ́n hukan 7tọ)
8. Nawẹ mí gán dohia dọ linlẹn mítọn lẹ sọgbe hẹ Jehovah tọn gbọn? (1 Pita 3:8)
8 To owhe lẹ godo, Pita na tuli Klistiani hatọ lẹ nado “nọ tindo linlẹn dopolọ.” (Hia 1 Pita 3:8.) Taidi omẹ Jehovah tọn lẹ, mí gán nọ tindo linlẹn dopolọ eyin mí nọ do pọndohlan Jehovah tọn nkọ hia dile e yin kinkan do to Ohó etọn mẹ. Di apajlẹ, Jesu dotuhomẹna hodotọ etọn lẹ nado nọ ze Ahọluduta lọ do otẹn tintan mẹ to gbẹzan yetọn mẹ. (Mat. 6:33) Po enẹ po to ayiha mẹ, wẹnlatọ de to agun towe mẹ gán de nado doalọ to sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn wunmẹ de mẹ. Kakati nado na ẹn ayinamẹ dọ ni wàlẹblanu na ede, mí dona dọho dagbe gando yanwle etọn go bosọ do godonọnamẹ mítọn hia ẹ.
YIN WHIWHẸNỌ
9, 10. Nawẹ Jesu do whiwhẹ ayidego tọn hia gbọn?
9 To ozán he jẹnukọnna okú Jesu tọn mẹ, e plọn onú titengbe de Pita po apọsteli he pò lẹ po gando whiwhẹ go. Jesu ko do Pita po Johanu po hlan Jẹnukọn nado hẹn ẹn diun dọ nulẹpo to gbesisọ mẹ na núdùdù godo tọn he Jesu na dù hẹ yé taidi gbẹtọvi de. Awuwiwle lọ sọgan ko biọ dọ yé ni hẹn ẹn diun dọ basia de po awusúnsúnvọ̀ lẹ po tin, na yè nido klọ́ afọ na mẹhe na wá lẹ jẹnukọnna núdùdù lọ. Amọ́, mẹnu wẹ na penukundo azọ́n he demẹpò ehe go to whenue ojlẹ lọ na sọ̀?
10 Jesu ma whleawu nado do whiwhẹ hia to aliho ayidego tọn mẹ. E na ko paṣa apọsteli etọn lẹ nado mọdọ e wà nude he devizọnwatọ de wẹ dona wà to paa mẹ. Jesu de awugbó etọn lẹ dai, sìn awusúnsúnvọ̀ de do alinkàn bo kọ̀n osin do basia lọ mẹ bosọ jẹ afọ yetọn lẹ klọ́ ji. (Joh. 13:4, 5) E sọgan ko yí whenu to e si nado klọ́ afọ na apọsteli lọ lẹpo, ehe bẹ Juda yèdọ mẹhe na de e hia lọsu hẹn. Etomọṣo, Jesu gbọn whiwhẹ dali wazọ́n lọ dotana. Enẹgodo, Jesu yí homẹfa do basi zẹẹmẹ dọmọ: “Be mìwlẹ mọnukunnujẹ nuhe yẹn ko wà na mì lọ mẹ ya? Mì nọ ylọ mi dọ, ‘Mẹplọntọ,’ podọ ‘Oklunọ,’ owhẹ̀ mìtọn whẹ́n, na mọ wẹ yẹn yin. Enẹwutu, eyin yẹn, he yin Oklunọ po Mẹplọntọ po klọ́ afọ mìtọn lẹ, mìlọsu dona nọ klọ́ afọ ode awetọ mìtọn lẹ tọn ga.”—Joh. 13:12-14.
Whiwhẹ nujọnu tọn nọ bẹ . . . linlẹn mítọn he whlá lẹ hẹn
11. Nawẹ Pita dohia dọ emi ko plọn nado yin whiwhẹnọ gbọn? (1 Pita 5:5) (Sọ pọ́n yẹdide lọ.)
11 Pita plọnnu sọn whiwhẹ Jesu tọn mẹ. To whenue Jesu ko lẹkọyi olọn mẹ godo, Pita wà azọ́njiawu de bo hẹnazọ̀ngbọna dawe de he yin sẹkunọ sọn jiji whenu. (Owalọ 1:8, 9; 3:2, 6-8) Dile e nọ saba yin do, nujiawu ehe dọ̀n gbẹtọ susu lẹ wá e dè. (Owalọ 3:11) Be Pita na kẹalọyi gigo he mẹlọ lẹ jlo na na ẹn, bo dohia dọ to aṣa he mẹ emi wá sọn yindidi po otẹn nukundeji po wẹ yin nujọnu hugan ya? Lala, Pita gbọn whiwhẹ dali deanana pipà lọ sọn ede ji yì mẹhe jẹna pipà na taun tọn lọ lẹ ji, enẹ wẹ Jehovah po Jesu po bo dọmọ: “To oyín [Jesu tọn] mẹ, podọ gbọn yise mítọn to oyín etọn mẹ dali, dawe he mì mọ bo yọnẹn ehe ko yin hinhẹn zun huhlọnnọ.” (Owalọ 3:12-16) Hogbe he Pita yizan to whenue e kanwehlan Klistiani lẹ gando nuhudo lọ nado wleawuna whiwhẹ go gán flin mí nujijọ he whenu Jesu sìn awusúnsúnvọ̀ de do alinkàn bo klọ́ afọ na apọsteli etọn lẹ te.—Hia 1 Pita 5:5.
To whenue Pita ko wà azọ́njiawu de godo, e gbọn whiwhẹ dali ze pipà lọ na Jehovah po Jesu po. Mílọsu gán do whiwhẹ hia eyin mí nọ wà dagbe bo ma nọ donukun dọ mẹdevo lẹ ni yọnẹn kavi suahọ etọn mí (Pọ́n hukan 11, 12tọ)
12. Taidi Pita, nawẹ mí gán zindonukọn nado to awuwlena whiwhẹ gbọn?
12 Mí gán hodo apajlẹ apọsteli Pita tọn, na nuhe dù awuwiwlena whiwhẹ. Flindọ whiwhẹ nujọnu tọn ma nọte do nuhe mí nọ dọ lẹ kẹdẹ ji. Hogbe he Pita yizan na whiwhẹ bẹ linlẹn mítọn he whlá lẹ hẹn, yèdọ “mẹdezewhè” to linlẹn mẹ. Mí nọ wà dagbe na mẹdevo lẹ, na mí yiwanna Jehovah, podọ na mí yiwanna mẹlẹ wutu, e ma yin na mí jlo na dọ̀n ayidonugo wá míde ji wutu. Eyin mí nọ yí ayajẹ do sẹ̀n Jehovah bosọ nọ yilizọn na mẹmẹsunnu mítọn lẹ to aliho depope he mẹ mí gán wàmọ te, vlavo eyin mẹlẹ na tlẹ doayi vivẹnudido mítọn lẹ go kavi lala, mí nọ dohia nugbonugbo dọ mí yin whiwhẹnọ.—Mat. 6:1-4.
NỌ “YIN WUNZANỌ”
13. Basi zẹẹmẹ nuhe e zẹẹmẹdo nado “yin wunzanọ” tọn.
13 Etẹwẹ e zẹẹmẹdo nado “yin wunzanọ”? (1 Pita 4:7) Klistiani he yin wunzanọ de nọ wà nuhe go e pé lẹpo nado basi nudide dagbe lẹ he do linlẹn Jehovah tọn hia. Klistiani mọnkọ nọ yọnẹn dọ nudevo de ma yin nujọnu hugan to gbẹ̀mẹ sọ̀ haṣinṣan etọn hẹ Jehovah. E nọ tindo pọndohlan he to jlẹkaji gando ede go, to yinyọnẹn mẹ dọ emi ma yọ́n nulẹpo. Podọ e nọ dohia dọ emi nọ ganjẹ Jiwheyẹwhe go gbọn whiwhẹ yíyí do hodẹ̀ hlan Jehovah whẹwhẹ dali.b
14. Nawẹ Pita gboawupo to nujijọ de whenu nado ganjẹ Jehovah go gbọn?
14 To ozán godo tọn he jẹnukọnna okú Jesu tọn mẹ, e na avase devi etọn lẹ dọmọ: “Mìmẹpo wẹ na dahli to ozán ehe mẹ, na nuhe na jọ do go e wutu.” Pita gblọn po nujikudo po dọmọ: “Eyin mẹhe pò lẹpo tlẹ dahli, na nuhe na jọ do gowe wutu, yẹn ma na dahli gbede!” To ozán enẹ mẹ, Jesu na ayinamẹ devi etọn delẹ dọ: “Mì gbọṣi nukle bo nọ hodẹ̀ to whepoponu.” (Mat. 26:31, 33, 41) Eyin Pita ko hodo ayinamẹ enẹ jẹnukọn wẹ, e gán ko tindo adọgbigbo lọ nado yigbe dọ emi nọ zọnhẹ Jesu. Kakatimọ, e wá vẹna Pita taun dọ e mọ́n Klunọ etọn.—Mat. 26:69-75.
15. Nawẹ Jesu yin wunzanọ to ozán godo tọn he e yizan taidi gbẹtọvi de mẹ gbọn?
15 Jesu nọ ganjẹ Jehovah go mlẹnmlẹn. Dile etlẹ yindọ mẹpipe wẹ Jesu, e hodẹ̀ pludopludo. Ehe na ẹn adọgbigbo nado yinuwa sọgbe hẹ ojlo Jehovah tọn. (Mat. 26:39, 42, 44; Joh. 18:4, 5) Aliho he mẹ Jesu hodẹ̀ te dona ko yinuwado Pita ji na ojlẹ dindẹn.
16. Nawẹ Pita dohia dọ emi ko lẹzun wunzanọ gbọn? (1 Pita 4:7)
16 To nukọn mẹ, Pita wá plọn nado nọ ganjẹ Jehovah go to odẹ̀ mẹ dogọ. Jesu he yin finfọnsọnku lọ hẹn Pita po apọsteli he pò lẹ po kudeji dọ yé na mọ gbigbọ wiwe yí, na yé nido penugo bo hẹn azọ́ndenamẹ yetọn nado dọyẹwheho di. Amọ́, Jesu biọ to yé si nado gbọṣi Jelusalẹm kakajẹ whenue enẹ na jọ. (Luku 24:49; Owalọ 1:4, 5) Etẹwẹ Pita wà dile e to ote? Pita po Klistiani hatọ lẹ po “gbọṣi odẹ̀ mẹ.” (Owalọ 1:13, 14) To nukọn mẹ, to wekanhlanmẹ etọn tintan mẹ, Pita na tuli Klistiani hatọ lẹ nado yin wunzanọ bo nọ ganjẹ Jehovah go to odẹ̀ mẹ. (Hia 1 Pita 4:7.) Pita plọn nado nọ ganjẹ Jehovah go, podọ e wá lẹzun dòtin de to agun lọ mẹ.—Gal. 2:9.
17. Mahopọnna nugopipe jọwamọ tọn depope he mí tindo, etẹwẹ mí dona zindonukọn nado nọ wà? (Sọ pọ́n yẹdide lọ.)
17 Nado yin wunzanọ, mí dona nọ dọnsẹpọ Jehovah to odẹ̀ mẹ whẹwhẹ. E nọ họnwun na mí dọ mí dona zindonukọn nado nọ hodẹ̀ hlan Jehovah mahopọnna nugopipe jọwamọ tọn depope he mí gán tindo. Enẹwutu, titengbe to whenue mí pannukọn nudide sinsinyẹn lẹ, mí nọ hodẹ̀ hlan Jehovah nado biọ anademẹ etọn bo deji dọ e yọ́n nuhe na wà dagbe na mí hugan.
Pita plọn nado nọ ganjẹ Jehovah go to odẹ̀ mẹ. Mílọsu gán yin wunzanọ gbọn dẹ̀hiho nado biọ alọgọ Jehovah tọn dali, titengbe eyin mí pannukọn nudide sinsinyẹn lẹ (Pọ́n hukan 17tọ)c
18. Nawẹ mí gán hẹn aliho nulẹnpọn tọn mítọn sọgbe hẹ Jehovah tọn dogọ gbọn?
18 Lehe mí dopẹ́ do sọ dọ Jehovah ko dá mí to aliho de mẹ bọ mí gán do jẹhẹnu etọn lẹ hia. (Jen. 1:26) Nugbo wẹ dọ mí ma gán hodo apajlẹ Jehovah tọn to pipé mẹ. (Isa. 55:9) Amọ́ taidi Pita, mí gán hẹn aliho nulẹnpọn tọn mítọn sọgbe hẹ Jehovah tọn dogọ. Mì gbọ mí ni wàmọ bo zindonukọn nado nọ hodo apajlẹ aliho nulẹnpọn tọn Jiwheyẹwhe tọn, nado yin whiwhẹnọ bosọ yin wunzanọ.
OHÀN 30 Otọ́ Ṣie, Họntọn Ṣie, Jiwheyẹwhe Ṣie
a “Ninọmẹ apọ̀nmẹ tọn,” he yin nùdego to 1 Pita 4:1 mẹ gán sọ yin lilẹdo “nulẹnpọn, pọndohlan, linlẹn.”
b Na nudọnamẹ dogọ gando nuhe e zẹẹmẹdo nado yin wunzanọ go, to “Zẹẹmẹ Wefọ Biblu Tọn lẹ Tọn” glọ to jw.org ji kavi to JW Library® mẹ, pọ́n adà lọ “wunza” to hosọ lọ “Zẹẹmẹ 2 Timoti 1:7 Tọn—‘Jiwheyẹwhe Ma Na Gbigbọ Obu Tọn Mí Gba’” mẹ.
c ZẸẸMẸ YẸDIDE LẸ TỌN: Mẹmẹyọnnu de to dẹhò do ahun mẹ dile e to tepọn hokansemẹ azọ́n mimọ tọn de.