HOSỌ OPLỌN TỌN 26
OHÀN 123 Litaina Tito Yẹwhehọluduta Tọn
Nọ Yí Whiwhẹ Do Kẹalọyi Nuhe A Ma Yọnẹn
“Míwlẹ ma sọgan mọnukunnujẹ Ganhunupotọ lọ mẹ.”—JOBU 37:23.
NUHE E BẸHẸN
Nado duto ayihaawe ji dile mí yí whiwhẹ do kẹalọyi nuhe mí ma yọnẹn, bo nọ na ayidonugo nuhe mí yọnẹn bosọ ze jidide mítọn do Jehovah mẹ.
1. Nugopipe tẹlẹ wẹ Jehovah na mí, podọ etẹwutu?
JEHOVAH dá mí po nugopipe lọ po nado nọ lẹnnupọn, tindo oyọnẹn, gbloada na nukunnumọjẹnumẹ mítọn podọ nado nọ yinuwa po nuyọnẹn po. Etẹwutu e dá mí to aliho ehe mẹ? E jlo dọ mí ni “mọ oyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn” bo yí huhlọn nulẹnpọn tọn mítọn do sẹ̀n ewọ.—Howh. 2:1-5; Lom. 12:1.
2. (a) Dogbó tẹlẹ wẹ mí tindo? (Jobu 37:23, 24) (Sọ pọ́n yẹdide lọ.) (b) Nawẹ mí nọ mọaleyi gbọn eyin mí yí whiwhẹ do kẹalọyi dogbó mítọn lẹ?
2 Dile etlẹ yindọ mí tindo nugopipe lọ nado plọnnu, nugbo lọ wẹ yindọ nuhe mí yọnẹn lẹ do dogbó. (Hia Jobu 37:23, 24.) Lẹnnupọndo apajlẹ Jobu tọn ji. E pannukọn kanbiọ debọdo-dego delẹ he dohia dọ nususu gbẹ́ pò taun bọ e ma yọnẹn. Numimọ he e tindo enẹ whiwhẹ ẹ bo gọalọna ẹn nado vọ́ nulẹnpọn etọn jlado. (Jobu 42:3-6) Mílọsu nọ mọaleyi eyin mí yí whiwhẹ do kẹalọyi dọ mí ma yọ́n nulẹpo. Whiwhẹ mọnkọ nọ gọalọna mí nado deji dọ Jehovah na de nuhe mí dona yọnẹn na taun tọn lẹ hia mí, na mí nido basi nudide nuyọnẹn tọn lẹ.—Howh. 2:6.
Alọkikẹyi nuhe mí ma yọnẹn lẹ gán hẹn ale wá na mí dile e yindo na Jobu (Pọ́n hukan 2tọ)
3. Etẹwẹ mí na gbadopọnna to hosọ ehe mẹ?
3 To hosọ ehe mẹ, mí na dọhodo nuhe mí ma yọnẹn delẹ ji gọna avùnnukundiọsọmẹnu he mẹ enẹ sọgan dekọtọn do na mí lẹ. Mí nasọ gbadopọnna nuhewutu e do yọ́n dọ mí ma yọ́n nudelẹ. Dogbigbapọnna nuagokun ehelẹ na hẹn jidide mítọn sinyẹn deji dọ Jehovah, yèdọ “Mẹlọ he yin pipé to nuyọnẹn mẹ,” nọ dọ nuhe mí dona yọnẹn nugbonugbo lẹ na mí.—Jobu 37:16.
MÍ MA YỌ́N WHENUE OPODO LỌ NA WÁ
4. Sọgbe hẹ Matiu 24:36, nugbo tẹwẹ mí ma yọnẹn?
4 Hia Matiu 24:36. Mí ma yọ́n whenue vivọnu titonu ehe tọn na wá do. Jesu lọsu, to whenue e to aigba ji, ma yọ́n ‘azán lọ po gànmẹ lọ po.’a E dọna apọsteli lẹ to nukọn mẹ dọ Jehovah, he yin Gànmẹjinọtọ Daho lọ nọ ze ojlẹ he mẹ nujijọ delẹ na jọ te “do aṣẹpipa ede tọn mẹ.” (Owalọ lẹ 1:6, 7) Jehovah ko de ojlẹ he mẹ titonu ehe na wá vivọnu te, amọ́ mí ma gán yọ́n whenue enẹ na jọ te na taun tọn.
5. Na mí ma yọ́n whenue opodo lọ na wá do taun wutu, nawẹ enẹ sọgan yinuwado mí ji gbọn?
5 To kọndopọ mẹ hẹ nuhe Jesu dọ, mí ma yọ́n lehe mí na nọte dẹnsọ whẹpo opodo lọ nido wá. Taidi kọdetọn de, mí sọgan hẹn homẹfa mítọn bu kavi gbọjọ titengbe eyin mí ko to tenọpọn azán Jehovah tọn sọn ojlẹ delẹ die. Kavi e gán nọ vẹawuna mí nado doakọnna mẹṣanko hagbẹ whẹndo tọn lẹ tọn kavi mẹdevo lẹ tọn. (2 Pita 3:3, 4) E yọnbasi dọ eyin mí yọ́n azán he gbè opodo lọ na wá te taun wẹ, mí na fahomẹ dogọ bọ e nasọ bọawuna mí dogọ nado doakọnna mẹṣanko.
6. Naegbọn e do yọ́n dọ mí ma yọ́n whenue opodo lọ na wá?
6 Na Jehovah ma dọ azán he gbè opodo lọ na wá te na mí taun wutu, dotẹnmẹ hundote wẹ e yin na mí nado dohia dọ mí to sinsẹ̀n ẹn na mí yiwanna ẹn bo dejido ewọ go wutu. Mí ma to Jehovah sẹ̀n po azán tangan de po to ayiha mẹ, taidi dọ yise mítọn to ewọ mẹ gán wá vọ̀ to gbèdopo eyin opodo lọ ma yawu wá wẹ nkọ. Kakati nado ze ayiha do whenue “azán Jehovah tọn” na wá ji, mí na wà dagbe nado ze ayiha do nuhe azán enẹ na wadotana ji. Gbọnmọ dali, mí na zindonukọn nado to mẹdezejo mítọn na Jiwheyẹwhe hẹn sinyẹn deji bo wà nuhe go mí pé lẹpo nado hẹn homẹ etọn hùn.— 2 Pita 3:11, 12.
7. Etẹwẹ mí yọnẹn?
7 Mí na wà dagbe nado ze ayiha do nuhe mí yọnẹn ji, enẹ wẹ yindọ azán godo tọn lẹ bẹjẹeji to 1914. Jehovah ko wleawuna dọdai lẹ do Biblu mẹ he dlẹnalọdo owhe tangan enẹ, podọ yé sọ basi zẹẹmẹ gigọ́ do lehe ninọmẹ nulẹ tọn na te do ji bẹsọn whenẹnu. Taidi kọdetọn de, mí kudeji dọ “azán daho Jehovah tọn ko sẹpọ.” (Zef. 1:14) Mí sọ yọ́n azọ́n he Jehovah jlo dọ mí ni wà, enẹ wẹ nado dọhona mẹsusu lẹ dile e sọgan yọnbasi do gando “wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn” go. (Mat. 24:14) Owẹ̀n ehe to yinyin lilá to nudi otò 240 mẹ podọ to ogbè 1000 linlán mẹ. Mí ma to dandannu glọ nado yọ́n ‘azán lọ po gànmẹ lọ po’ whẹpo do yí zohunhun do dó mahẹ to azọ́n titengbe ehe mẹ.
MÍ MA YỌ́N LEHE JEHOVAH GÁN YINUWA DO
8. Etẹwẹ “azọ́n Jiwheyẹwhe nugbo” lọ tọn dlẹnalọdo? (Yẹwhehodọtọ 11:5)
8 Mí ma nọ yọ́n “azọ́n Jiwheyẹwhe nugbo” lọ tọn to whepoponu. (Hia Yẹwhehodọtọ 11:5.) Hogbe enẹlẹ to alọdlẹndo nuhe Jehovah nọ hẹn nado jọ kavi nuhe e nọ na dotẹnmẹ nado jọ nado sọgan hẹn ojlo etọn di. Mí ma gán yọnẹn po nujikudo po nuhewutu Jehovah gán na dotẹnmẹ nude nado jọ kavi lehe e na yinuwa do ota mítọn mẹ do na taun tọn. (Salm. 37:5) Dinmamọdona wẹ oyọnẹn mọnkọ yin na mí kẹdẹdile whinwhẹ́n ovi de tọn to adọ̀ yọnnu hohonọ de tọn mẹ yin do, yèdọ nude he lẹnunnuyọnẹntọ lẹ ma ko mọdona ganji kakajẹ din.
9. Na mí ma yọ́n lehe Jehovah na yinuwa do wutu, avùnnukundiọsọmẹnu tẹlẹ wẹ mí gán pehẹ?
9 Na mí ma yọ́n lehe Jehovah na yinuwa do ota mítọn mẹ do wutu, enẹ gán zọ́n bọ mí na nọ whleawu nado basi nudide lẹ. Mí gán nọ whleawu nado basi avọ́sinsan lẹ nado gbloada na lizọnyizọn mítọn, taidi nado zan gbẹzan he to jlẹkaji kavi nado sẹtẹn yì fihe nuhudo wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn lẹ tọn sù te taun. Kavi whenue mí ma jẹ yanwle yẹwhehọluduta tọn mítọn lẹ kọ̀n, whenue azọ́n sinsinyẹn he wà mí te to lizọnyizọn lọ mẹ ma hẹn kọdetọn ayidego tọn de wá, kavi whenue mí pehẹ aliglọnnamẹnu lẹ to tito yẹwhehọluduta tọn de kọ̀n, mí gán nọ kanse míde eyin mí tindo nukundagbe Jiwheyẹwhe tọn nugbonugbo.
10. Jẹhẹnu titengbe tẹlẹ wẹ mí nọ penugo nado wleawuna na mí ma yọ́n lehe Jehovah na yinuwa do wutu?
10 Nugbo lọ dọ mí ma yọ́n lehe Jehovah na yinuwa do nọ gọalọna mí nado wleawuna jẹhẹnu titengbe delẹ taidi whiwhẹ po dogbó mẹdetiti tọn yinyọnẹn po. Mí nọ wá yọnẹn dọ linlẹn Jehovah tọn lẹ po aliho etọn lẹ po yiaga taun hugan mítọn lẹ. (Isa. 55:8, 9) Mí sọ nọ plọn nado dejido Jehovah go to gigọ́ mẹ dogọ bo nọ ganjẹ ewọ go nado do kọdetọn dagbe. To whenue mí do kọdetọn dagbe to lizọnyizọn lọ mẹ kavi to tito yẹwhehọluduta tọn de kọ̀n, mí nọ na Jehovah pipà he ewọ jẹna. (Salm. 127:1; 1 Kọl. 3:7) Eyin nulẹ ma wá yì do lehe mí lẹn do, mí dona nọ flindọ Jehovah na gbẹ́ to alọgọna mí. (Isa. 26:12) Mí nọ yí adà mítọn wà, podọ mí nọ zindonukọn nado deji dọ Jehovah na yí adà etọn wà. Mí kudeji dọ ewọ na na mí anademẹ he mí do hudo etọn, eyin e ma tlẹ yin to azọ́njiawu-liho dile e wà do to whedelẹnu to hohowhenu.—Owalọ 16:6-10.
11. Etẹlẹ wẹ mí yọnẹn he gán gọalọna mí?
11 Lẹnnupọndo nugbo ehe ji. Mí yọnẹn dọ Jehovah nọ do owanyi, whẹdida dodo po nuyọnẹn po hia to whepoponu. Mí yọnẹn dọ e nọ yí nukun nujọnu tọn do pọ́n nuhe mí nọ wà na ewọ po sinsẹ̀n-basitọ hatọ mítọn lẹ po. Podọ, mí yọnẹn dọ Jehovah nọ suahọ mẹhe yin nugbonọ na ẹn lẹ to whepoponu.—Heb. 11:6.
MÍ MA YỌ́N NUHE OSỌ BẸHẸN
12. Sọgbe hẹ Jakọbu 4:13, 14, etẹwẹ mí ma yọnẹn taun?
12 Hia Jakọbu 4:13, 14. Nugbo titengbe lọ wẹ yindọ mí ma yọ́n lehe gbẹzan mítọn na wá ṣí to sọgodo. To titonu ehe mẹ, “ojlẹ po kosọ po” nọ wá mí ji. (Yẹwh. 9:11) Taidi kọdetọn de, mí ma gán dọ eyin tito mítọn lẹ na do kọdetọn dagbe kavi eyin mí na tlẹ nọgbẹ̀ nado dotana yé.
13. Nawẹ e nọ ṣí na mí to whedelẹnu na mí ma yọ́n nuhe osọ bẹhẹn lẹpo wutu?
13 E gán vẹawu nado kẹalọyi dọ mí ma yọ́n nuhe osọ bẹhẹn lẹpo, podọ ehe gán lẹzun avùnnukundiọsọmẹnu de. Gbọnna? Mí gán nọ hanú gando nuhe na jọ go, podọ ehe gán hò ayajẹ mítọn yí. Nugbajẹmẹji po nujijọ madonukun lẹ po gán hẹn mí blawu bosọ hẹn apọṣi mí. Podọ, eyin nukundido mítọn lẹ ma mọ hẹndi, mí gán jẹflumẹ bo gbọjọ.—Howh. 13:12.
14. Etẹ ji wẹ ayajẹ he nọ dẹn-to-aimẹ mítọn sinai do? (Sọ pọ́n yẹdide lọ lẹ.)
14 Whenue mí to akọndona nuhahun lẹ, mí nọ penugo nado dohia dọ eyin etlẹ to kínni bo to kànna, owanyi wẹ nọ whàn mí nado sẹ̀n Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn, e ma yin ṣejannabi. Kandai Biblu tọn lẹ dohia dọ mí ma dona donukun dọ Jehovah ni whlẹn mí sọn nuhahun lẹpo mẹ, podọ dọ ewọ ma nọ kàn nude do mí ji. E yọnẹn dọ ayajẹ mítọn ma sinai do nuhe sọgodo bẹhẹn na mí yinyọnẹn ji. Kakatimọ, e sinai do anademẹ etọn lẹ dindin po tonusisena ẹn po ji. (Jel. 10:23) Eyin mí nọ lẹhlan ẹn whenue mí jlo na basi nudide lẹ, na nugbo tọn didọ wẹ mí te dọ: “Eyin Jehovah jlo, mí na nọgbẹ̀ bo na wà ehe kavi enẹ.”—Jak. 4:15.
Anademẹ Jehovah tọn lẹ dindin po tonusisena ewọ po yin hihọ́ nujọnu tọn de na mí (Pọ́n hukan 14, 15tọ)b
15. Etẹwẹ mí yọnẹn gando sọgodo go?
15 Dile etlẹ yindọ mí ma yọ́n nuhe azán dopodopo na hẹnwa, mí yọnẹn na taun tọn dọ Jehovah ko dopà ogbẹ̀ madopodo tọn vlavo to olọn mẹ kavi to aigba ji. Mí yọnẹn dọ e ma sọgan dolalo, podọ nudepope ma gán glọnalina ẹn nado hẹn opagbe etọn lẹpo di. (Titu 1:2) Ewọ ṣo wẹ gán nọ “dọ kọdetọn lọ . . . , bosọ nọ dọ nuhe ma ko yin wiwà lẹ sọn whenu dindẹn jẹnukọn.” Ehe yin nugbo gando nujijọ he ko wayi lẹ go, podọ e nasọ yin nugbo gando nujijọ sọgodo tọn lẹ go ga. (Isa. 46:10) E họnwun na mí dọ nudepope ma gán glọnalina Jehovah nado yiwanna mí. (Lom. 8:35-39) E na na mí nuyọnẹn, homẹmimiọn po huhlọn he mí do hudo etọn po nado doakọnna nudepope he gán jọ do mí go. Mí gán kudeji dọ Jehovah na gọalọna mí bosọ dona mí.—Jel. 17:7, 8.
MÍ MA GÁN MỌNUKUNNUJẸ LEHE JEHOVAH YỌ́N MÍ DO MẸ TO GIGỌ́ MẸ
16. Dile e yin didehia do to Salmu lẹ 139:1-6 mẹ, etẹwẹ Jehovah yọnẹn bọ mí ma gán mọnukunnujẹemẹ to gigọ́ mẹ?
16 Hia Salmu lẹ 139:1-6. Mẹdatọ mítọn yọ́n lehe mí yin didá do, gọna nuhe ko gando mí go wayi to agbasa-liho, to numọtolanmẹ-liho podọ to apọ̀nmẹ. Ojlo he e tindo na mí ma diọ. E yọ́n nuhe mí nọ dọ po nuhe mí jlo na dọ po, nuhe mí nọ wà gọna nuhewutu mí do nọ wà ẹ. Kẹdẹdile Ahọlu Davidi dohia do, Jehovah nọ ze nukun Etọn do mí ji nado basi hihọ́na mí, podọ e ma na nọma gọalọna mí pọ́n gbede. Lehe e jiawu do sọ dọ Oklunọ Nupojipetọ wẹkẹ lọ tọn, yèdọ ganhunupotọ he yin Didatọ olọn po aigba po tọn nọ na ayidonugo sọwhiwhe tọn mọnkọtọn mí! Davidi dọmọ: “Oyọnẹn mọnkọtọn jiawu gbau na mi. E hú nuhe n’sọgan mọnukunnujẹemẹ.”—Salm. 139:6, Odò.
17. Naegbọn mí gán mọdọ e vẹawu nado kẹalọyi dọ Jehovah yọ́n mí sọmọ?
17 Vlavo na whẹndo he mẹ mí whẹ́n te, aṣa kavi nuyise mítọn hoho lẹ wutu, e gán vẹawuna mí nado nọ mọ Jehovah di Otọ́ owanyinọ he nọ do ojlo to mí mẹ. Kavi mí gán lẹndọ nuhe mí ṣiwà wayi lẹ ylan sọmọ bọ Jehovah ma na jlo pọ́n gbede nado yọ́n mí, podọ dọ ewọ dẹn do mí. Davidi lọsu tlẹ do numọtolanmẹ mọnkọ to ojlẹ delẹ mẹ. (Salm. 38:18, 21) Kavi mẹhe to vivẹnu ahundopo tọn do nado diọ aliho gbẹninọ tọn etọn bo nọgbẹ̀ sọgbe hẹ nujinọtedo dodo tọn Jiwheyẹwhe tọn lẹ de gán nọ kanse ede dọ, ‘Eyin Jiwheyẹwhe nọ mọnukunnujẹ go e nugbonugbo, naegbọn e na do donukun dọ ma jo aliho gbẹninọ tọn he n’jẹakọ hẹ taun de do?’
18. Nawẹ mí nọ mọaleyi gbọn eyin mí kẹalọyi dọ Jehovah yọ́n mí hugan mílọsu? (Sọ pọ́n yẹdide lọ lẹ.)
18 Mí gán plọn nado kẹalọyi dọ Jehovah yọ́n mí hugan lehe mí yọ́n míde do, podọ e gán mọ jẹhẹnu mítọn he mílọsu ma gán mọ lẹ. Amọ́, dile etlẹ yindọ e nọ mọ awugbopo mítọn lẹ bosọ nọ mọnukunnujẹ nuhewutu mí do tindo numọtolanmẹ de kavi yinuwa to aliho de mẹ, e yiwanna mí. (Lom. 7:15) Eyin e wá họnwun na mí dọ Jehovah nọ mọ nugopipe mítọn lẹ, jidide he mí do hudo etọn nado yí nugbonọ-yinyin po ayajẹ po do sẹ̀n ẹn gán jideji.
Jehovah nọ gọalọna mí nado pehẹ nujijọ madonukun titonu ehe tọn lẹ gbọn nujikudo mítọn to ojlẹ ayajẹ tọn he to tepọn mí to aihọn yọyọ lọ mẹ hinhẹn lodo dali (Pọ́n hukan 18, 19tọ)c
19. Etẹwẹ họnwun na mí gando Jehovah go?
19 Mí yọnẹn dọ Jehovah wẹ owanyi. Ayihaawe depope ma tin gando enẹ go. (1 Joh. 4:8) Mí yọnẹn dọ nujinọtedo dodo tọn etọn lẹ nọ do owanyi etọn na mí hia, podọ dọ nudagbe hugan wẹ e nọ jlo na mí to whepoponu. Mí yọnẹn dọ Jehovah jlo dọ mí ni mọ ogbẹ̀ madopodo. E wleawuna ofligọ lọ nado hẹn enẹ yọnbasi. Nunina ofligọ lọ tọn hẹn mí kudeji dọ mí gán do kọdetọn dagbe mahopọnna awugbopo mítọn lẹ. (Lom. 7:24, 25) Podọ mí yọnẹn dọ “Jiwheyẹwhe klohu ahun mítọn bosọ yọ́n nulẹpo.” (1 Joh. 3:19, 20) Jehovah yọ́n nulẹpo gando mí go, podọ e tindo nujikudo dọ ojlo etọn wiwà na pà mí.
20. Etẹwẹ na gọalọna mí nado dapana magbọjẹ he ma yin dandan tọn lẹ tintindo?
20 Jehovah ma whlá nudọnamẹ he mí do hudo etọn nugbonugbo depope do mí. Eyin mí yí whiwhẹ do kẹalọyi nugbo enẹ, mí nọ dapana magbọjẹ he ma yin dandan tọn lẹ tintindo gando whẹho he mí ma gán deanana lẹ go, podọ mí gán ze ayiha do nuhe yin nujọnu nugbonugbo lẹ ji. Eyin mí wàmọ, mí nọ dohia dọ mí deji mlẹnmlẹn do Jehovah go, yèdọ “Mẹlọ he yin pipé to nuyọnẹn mẹ.” (Jobu 36:4) Dile etlẹ yindọ nukunnumọjẹnumẹ mítọn gando whẹho delẹ go do dogbó todin, mí nọ to nukọnpọnhlan whenue mí na plọn onú yọyọ lẹ sọn Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ mítọn dè podọ gando ewọ go kakadoi.—Yẹwh. 3:11.
OHÀN 104 Nunina Gbigbọ Wiwe Jiwheyẹwhe Tọn
b ZẸẸMẸ YẸDIDE LẸ TỌN: Otọ́ de po visunnu etọn po hẹn saki nujijọ ajiji tọn, na whẹndo lọ nido to gbesisọ mẹ vlavo eyin nujijọ madonukun de wá jọ.
c ZẸẸMẸ YẸDIDE TỌN: Mẹmẹsunnu he to pipehẹ nuhahun lẹ de to nukọnpọnhlan ayajẹ he to tepọn ẹn to aihọn yọyọ lọ mẹ.