Họ̀nyi Fibẹtado Kọ̀n Jẹnukọnna “Nukunbibia Daho” Lọ
“Whenuena mìwlẹ mọ yè yí awhàn lẹdo Jelusalẹm, . . . mì gbọ mẹhe tin to Judé lẹ ni họ̀n yì osó lẹ ji.”—LUKU 21:20, 21.
1. Naegbọn hinhọ̀n yin onú niyaniya tọn na mẹhe gbẹsọ pò to apadewhe aihọn tọn yin lẹ?
NA MẸHE yin apadewhe aihọn Satani tọn lẹpo, hinhọ̀n yin onú niyaniya tọn. Eyin yé na yin whinwhlẹngan to whenuena titonu dinwhenu tọn lọ na yin didesẹ sọn aigba ji, yé dona na kunnudenu nujikudo tọn dọ yé ko ze teninọ yetọn gligli to awa Jehovah tọn mẹ bo ma gbẹ pò to apadewhe aihọn he Satani yin ahọlu na tọn yin gba.—Jakobu 4:4; 1 Johanu 2:17.
2, 3. Kanbiọ tẹlẹ to kọndopọmẹ po hogbe Jesu tọn lẹ heyin kinkandai to Matiu 24:15-22 mẹ po wẹ mí na dọhodopọ deji?
2 To dọdai jiawu etọn mẹ gando vivọnu whenu-nu lọ tọn go, Jesu zinnudo nuhudo tangan he tin na hinhọ̀n mọnkọtọn ji. Mí nọ saba dọhodo nuhe yin kinkandai to Matiu 24:4-14 mẹ ji; ṣogan, nuhe bọdego gbẹsọ yin titengbe tọn ga. Mí na we tuli nado hùn Biblu towe todin bo hia wefọ 15 jẹ 22.
3 Etẹwẹ dọdai enẹ zẹẹmẹdo? To owhe kanweko tintan whenu, etẹwẹ yin “osùnú awuhiọ hẹngble tọn”? Etẹwẹ tintin etọn “to ofi wiwe mẹ” dohia? Zẹẹmẹ tẹwẹ nujijọ enẹ tindo na mí?
“Mẹdepope he Hia ẹ Gbọ Ni Tunwun In”
4. (a) Etẹwẹ Daniẹli 9:27 dọ dọ e na hodo gbẹdai Mẹssia tọn gbọn Ju lẹ dali? (b) To whenuena e dlẹnalọdo ehe, etẹwutu Jesu dọ, hezeheze dọ, “mẹdepope he hia ẹ gbọ ni tunwun in”?
4 Doayi e go to Matiu 24:15 mẹ dọ Jesu dlẹnalọdo nuhe yin kinkan do owe Daniẹli tọn mẹ. To weta 9 owe enẹ tọn mẹ wẹ dọdai de he dọ wiwá Mẹssia tọn jẹnukọn po whẹdida he na yin hinhẹnṣẹ do akọta Ju tọn ji po na gbigbẹ́ ẹ dai wutu tin te. Ada godo tọn heyin wefọ 27 tọn dọmọ: “To adadanu osùnú lẹ lọ tọn ji wẹ omẹ he basi ovọ́jẹ na wá.” Aṣa Ju fliflimẹ tọn yí ada dọdai Daniẹli tọn enẹ zan na hẹnflu tẹmpli Jehovah tọn to Jelusalẹm gbọn Antiochus IV dali to owhe kanweko awetọ J.W.M. tọn mẹ. Ṣigba Jesu gbẹnunamẹ dọmọ: “Mẹdepope he hia ẹ gbọ ni tunwun in.” Nalete hinhẹnflu tẹmpli lọ tọn gbọn Antiochus IV dali, dile etlẹ yin osùnú po jide po, ma dekọtọn do hinhẹn jẹvọ́—Jelusalẹm tọn, tẹmpli tọn, kavi na akọta Ju tọn gba. Enẹwutu e họnwun dọ Jesu to nugbẹna hosetọ etọn lẹ dọ hẹndi ehe tọn ma yin to ojlẹ he ko wayi mẹ gba ṣigba yin sọgodo madẹnmẹ tọn.
5. (a) Nawẹ nuyijlẹdonugo kandai Wẹndagbe tọn lẹ gọalọna mí nado yọ́n “osùnú” owhe kanweko tintan tọn gbọn? (b) Naegbọn Cestius Gallus do awhànpa Lomu tọn lẹ hlan Jelusalẹm to owhe 66 W.M. tọn mẹ?
5 Etẹwẹ yin “osùnú” lọ na ehe yé dona tin to aṣeji na? Onú ayidego tọn wẹ e yin dọ kandai Matiu tọn dọ dọ: “Whenuena mì mọ osùnú awuhiọ hẹngble tọn . . . teṣiṣi to ofi wiwe mẹ.” Ṣigba, kandai dopolọ to Luku 21:20 hia dole dọmọ: “Whenuena mìwlẹ mọ yè yí awhàn lẹdo Jelusalẹm, whenẹnu wẹ mì ni yọnẹn dọ ovọ́jẹ etọn sẹpọ.” To 66 W.M. tọn mẹ, Klistiani he nọ nọ Jelusalẹm mẹ lẹ mọ nuhe Jesu ko dọ dọdai etọn lọ. Nujijọ debọdo-dego he bẹ awhàn to Ju lẹ po nukunmọnu Lomunu lẹ tọn po ṣẹnṣẹn hẹn dekọtọn do hinhẹn Jelusalẹm zun lẹdo de he nọ wleawuna atẹṣiṣi sọta Lomu. Taidi kọdetọn de, danuwiwa sinyẹn dogọ to gblagbla Judé, Samalia, Galili, Dekapolisi, po Foenisi po, gọna agewaji Silia tọn, po huwaji Egipti tọn po mẹ. Nado sọgan hẹn jijọho gọwa ada Ahọluigba Lomu tọn enẹ mẹ jẹ obá de mẹ, Cestius Gallus do awhànfuntọ lẹ hlan sọn Silia wá Jelusalẹm, he Ju lẹ nọ ylọ dọ “todaho wiwe” yetọn.—Nẹhemia 11:1; Isaia 52:1.
6. Nawẹ e yin nugbo gbọn dọ “osùnú” he sọgan hẹn ovọ́jẹ wá tin “to teṣiṣi to ofi wiwe mẹ”?
6 Aṣa awhànfuntọ Lomunu lẹ tọn wẹ e yin nado nọ ze asia, kavi yẹhiadonu akọta tọn hẹn, ehe yé nọ pọ́n hlan taidi wiwe ṣigba ehe Ju lẹ nọ pọ́n hlan taidi boṣiọ sinsẹ̀n lẹ. Po awuvivi po, hogbe Heblu tọn he yin lilẹdogbedevomẹ do “osùnú” to owe Daniẹli tọn mẹ yin yiyizan titengbe na boṣiọ lẹ po boṣiọ sinsẹ̀n po.a (Deutelonomi 29:17) Mahopọnna avunteninọ gbọn Ju lẹ dali, awhànfuntọ Lomunu lẹ hẹn asia boṣiọ yetọn tọn lẹ lùn biọ Jelusalẹm mẹ to novembre 66 W.M. tọn mẹ, bo ko to ayihakan nado gbà adó tẹmpli lọ tọn hlan agewaji. Ayihaawe depope matin dogbọn dali etọn—“osùnú hẹngble tọn” de he sọgan hẹn ovọ́jẹ pete wá na Jelusalẹm to “teṣiṣi to ofi wiwe mẹ”! Ṣigba nawẹ mẹde sọgan họ̀n gbọn?
Hinhọ̀n Yin Onú Niyaniya Tọn!
7. Etẹwẹ awhànpa Lomu tọn wà to madonukun mẹ?
7 To ajijimẹ podọ matin whẹwhinwhẹn he sọawuhia depope sọn pọndohlan gbẹtọvi tọn mẹ, whenuena e sọawuhia dọ Jelusalẹm sọgan yin yíyí po awubibọ po, awhànpa Lomu tọn lọ joagọyi godo. Ju gufọntọ lẹ dómọna awhànpa Lomu tọn lẹ he joagọyi godo lọ kakajẹ Antipatli poun, yèdọ nudi kilomẹtlu 50 nkọtọn sọn Jelusalẹm. Enẹgodo yé lẹkọyi Jelusalẹm. To kọlilẹwa Jelusalẹm, yé plidopọ to tẹmpli mẹ nado lẹnnupọn do tito ayihakinkan awhànfunfun tọn devo ji. Jọja lẹ yin yíyí do awhàn mẹ nado hẹn adó lẹ lodo bo wazọ́n to awhànpa mẹ. Be Klistiani lẹ na tindo mahẹ to ehe mẹ ya? Eyin yé tlẹ dapana ẹn, be yé na gbẹ́ pò to lẹdo he tin to owù mẹ lọ mẹ to whenue awhànfuntọ Lomu tọn lẹ na lẹkọwá wẹ ya?
8. Nuyiwa niyaniya tọn tẹwẹ Klistiani lẹ ze to tonusise mẹ na ohó dọdai Jesu tọn lẹ?
8 Klistiani lẹ to Jelusalẹm podọ to Judé lẹpo yinuwa plaun do dọdai avase tọn he yin nina gbọn Jesu Klisti dali ji bo họnyi sọn lẹdo he tin to owù mẹ lọ mẹ. Hinhọ̀n yin onú niyaniya tọn! Yé yì osó lẹ ji domẹwhenu, po mẹdelẹ he e yọnbasi na nado sawhé do Pella po, to ayimatẹn Pelea tọn mẹ. Mẹhe hẹn avase Jesu tọn lẹ do ayiha mẹ lẹ ma lẹkọyi godo to aliho nululu tọn mẹ nado sọgan whlẹn nutindo agbasanu yetọn tọn lẹ gba. (Yijlẹdo Luku 14:33 go.) To jijo Jelusalẹm do to ninọmẹ enẹ nkọtọn lẹ mẹ, yọnnu hohonọ po onọ̀ he to anọ́ na ovi lẹ po na jide tọn mọ ẹn taidi gbejizọnlin he vẹawu de nado zin po afọ po. Hinhọ̀n sọyì yetọn ma yin alọhẹndotena gbọn Gbọjẹzan lẹ dali gba, podọ dile etlẹ yindọ avivọ whenu ko sẹpọ, e ma ko wá gba. Mẹhe ko setonuna avase Jesu tọn lẹ nado yawu họnyi na yin whinwhlẹngan to madẹnmẹ to gbonu Jelusalẹm po Judé po tọn. Ogbẹ̀ yetọn lẹ sinai do ehe ji.—Yijlẹdo Jakobu 3:17 go.
9. Nawẹ awhànfuntọ Lomu tọn lẹ yawu lẹkọ do sọ, podọ po kọdetọn tẹ po?
9 To owhe he bọdego mẹ tlolo, to 67 W.M. tọn mẹ, Lomunu lẹ vọ́ nuwiwa awhànfunfun tọn lọ bẹjẹeji sọta Ju lẹ. Tintan, Galili yin zinzin dai. To owhe he bọdego mẹ, Judé yin gbigbà hanyan. To 70 W.M. tọn mẹ, awhànfuntọ Lomu tọn lẹ lẹdo Jelusalẹm lọsu. (Luku 19:43) Huvẹ sinyẹn taun. Mẹhe yin ginglọndo tòdaho lọ mẹ lẹ diọnukunsọ ode awetọ yetọn. Mẹdepope he tẹnpọn nado họngán nọ yin hùhù. Nuhe yé tindo numimọ etọn, dile Jesu dọ do, yin “nukunbibia daho.”—Matiu 24:21.
10. Eyin mí hiawe po wuntuntun po, onú devo tẹ go wẹ mí na doayi?
10 Be enẹ hẹn nuhe Jesu ko dọdai lọ di mlẹnmlẹn ya? Lala, nuhe hugan mọ tin to nukọn ja. Eyin, dile Jesu na ayinamẹ etọn do, mí hia Owe wiwe lẹ po wuntuntun po, mí ma na gboawupo nado doayi nuhe tin to nukọn ja lọ go gba. Mí nasọ lẹnnupọn ganji do nugandomẹgo etọn do gbẹzan mítọn titi lẹ ji.
“Osùnú” Egbezangbe Tọn
11. To wefọ awe devo tẹlẹ mẹ wẹ Daniẹli dlẹnalọdo “osùnú” te, podọ ojlẹ tẹwẹ yin hodọdeji?
11 Doayi e go dọ, to yidogọmẹ na nuhe mí ko mọ to Daniẹli 9:27 mẹ, to Daniẹli 11:31 po 12:11 po mẹ, alọdlẹndonu yinukọn dogọ lẹ tin na “osùnú he nọ basi ovọ́jẹ” lọ. Yè ma dọho gando vasudo Jelusalẹm tọn go to depope to wefọ he gbọngodo ehelẹ mẹ gba. Na nugbo tọn, nuhe yin didọ to Daniẹli 12:11 mẹ sọawuhia to wefọ awe poun mẹ to alọdlẹndonu de hlan “ojlẹ opodo tọn” godo. (Daniẹli 12:9) Mí ko to gbẹ̀nọ to ojlẹ mọnkọtọn de mẹ sọn 1914 gbọ́n. Enẹwutu mí dona tin to aṣeji nado yọ́n “osùnú he nọ hẹn ovọ́jẹ wá” egbezangbe tọn podọ to enẹgodo nado hẹn ẹn diun dọ mí họ̀nyi sọn lẹdo owù tọn lọ mẹ.
12, 13. Naegbọn e do sọgbe nado basi zẹẹmẹ Alẹnu Akọta lẹ tọn taidi “osùnú” egbezangbe tọn?
12 Etẹwẹ yin “osùnú” egbezangbe tọn enẹ? Kunnudenu lọ dlẹnalọdo Alẹnu Akọta lẹ tọn, he jẹ azọ́nwà ji to 1920, ojlẹ vude to whenuena aihọn lọ biọ ojlẹ opodo tọn etọn mẹ godo. Ṣigba nawẹ enẹ sọgan yin “osùnú he nọ hẹn ovọ́jẹ wá” gbọn?
13 Flin dọ, hogbe Heblu tọn lọ na “osùnú” yin yiyizan to Biblu mẹ titengbe po alọdlẹn hlan boṣiọ po walọ boṣiọ-sinsẹ̀n tọn lẹ po. Be Alẹnu lọ nọ yin sinsẹ̀n basina nugbonugbo wẹ ya? Na nugbo tọn mọwẹ! Sinsẹ̀ngan lẹ ze e do “ofi wiwe” de mẹ, podọ hodotọ yetọn lẹ zindonukọn nado to mẹdezejo zohunhun tọn de na ẹn. Ogbẹ́ Federal Council of the Churches of Christ to Amelika lá dọ Alẹnu lọ na yin “dohia tonudidọ Ahọluduta Jiwheyẹwhe Tọn to aigba ji.” Osẹ́nbasitọ États-Unis tọn lẹ mọ wekanhlanmẹ susugege yí sọn pipli sinsẹ̀n lẹ tọn si bo to tudohomẹna ẹn nado doalọ gbekọndopọ Alẹnu Akọta lẹ tọn mẹ. Pipli sinsẹ̀n Baptiste tọn, Congregationaliste, po Presbyterien po tọn to Grande-Bretagne lá ẹ taidi “nuzinzan dopo he tin to aimẹ nado mọ [jijọho to aigba ji].”—Pọ́n Osọhia 13:14, 15.
14, 15. To aliho tẹ mẹ wẹ Alẹnu lọ podọ to nukọnmẹ Plidopọ Akọta lẹ tọn wá tin to “ofi wiwe mẹ” gbọ̀n?
14 Ahọluduta Mẹssia Tọn heyin Jiwheyẹwhe tọn ko yin zizedai to olọn mẹ to 1914, ṣigba akọta lẹ zindonukọn nado hoavun na nupojipetọ-yinyin yetọn titi. (Psalm 2:1-6) To whenuena Alẹnu Akọta lẹ tọn yin ayinamẹ etọn na, akọta he ko ṣẹṣẹ fùnawhàn to wẹkẹ whàn tintan mẹ lẹ, gọna sinsẹ̀ngan he ko dona awhànfuntọ yetọn lẹ, ko dohia to afọdopolọji dọ yé ko gbẹ́ osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn dai. Yé ma pọ́n Klisti taidi Ahọlu gba. Gbọnmọ, yé na titobasinanu gbẹtọvi tọn azọngban Ahọluduta Jiwheyẹwhe Tọn; yé ze Alẹnu Akọta lẹ tọn do “ofi wiwe de,” yèdọ nọtẹn fie tọn e ma yin.
15 Taidi tẹnmẹdiọnamẹtọ Alẹnu lọ tọn, Plidopọ Akọta lẹ tọn wá tintin mẹ to 24 octobre 1945. To nukọnmẹ, papa Lomu tọn lẹ pagigona Plidopọ Akọta lẹ tọn taidi “todido godo tọn na gbekọndopọ po jijọho po” podọ “nọtẹn he yiaga jijọho po dodo po tọn.” Mọwẹ, Alẹnu Akọta lẹ tọn, to pọmẹ po tẹnmẹdiọnamẹtọ etọn po, yèdọ Plidopọ Akọta lẹ tọn, lẹzun boṣiọ de nugbonugbo, “osùnú” de to nukun Jiwheyẹwhe po omẹ etọn lẹ po tọn mẹ.
Họ̀n Sọn Etẹ Mẹ?
16. Sọn etẹ mẹ wẹ owanyina dodo tọ lẹ dona họ̀n sọn to egbehe?
16 To ‘sisọ nukun mọ’ ehe, to yinyọ́n nuhe titobasinanu akọjọpli tọn enẹ yin po lehe e to yinyin sinsẹ̀n basina do po, owanyina dodo tọ́ lẹ dona họ̀n sọyì fibẹtado kọ̀n. Họ̀n sọn etẹ mẹ? Sọn enẹ he yin apajlẹ egbezangbe Jelusalẹm he mayin nugbonọ, yèdọ, Mẹylọhodotọklisti, podọ sọn Babilọni Daho mẹ, titonu lẹdo aihọn pe sinsẹ̀n lalo tọn.—Osọhia 18:4.
17, 18. Ovọ́jẹ tẹwẹ “osùnú” egbezangbe tọn na hẹn wá?
17 Sọ flin ga, dọ to owhe kanweko tintan mẹ, to whenuena awhànpa Lomu tọn po asia boṣiọ etọn tọn po biọ tòdaho wiwe Ju lẹ tọn mẹ, e tin to finẹ nado hẹn ovọ́jẹ wá na Jelusalẹm po titonu sinsẹ̀n-bibasi etọn tọn po. To azán mítọn gbè ovọ́jẹ lọ na wá, e ma yin do tòdaho de poun ji, kavi do Mẹylọhodotọklisti kẹdẹ ji gba, ṣigba do titonu lẹdo aihọn pe sinsẹ̀n lalo tọn ji.—Osọhia 18:5-8.
18 To Osọhia 17:16 mẹ, e yin didọ jẹnukọn dọ kanlin ylankan wlanwlan vẹẹ yẹhiadonu tọn de, he ko sọawuhia nado yin Plidopọ Akọta lẹ tọn, na diọnukunsọ Babilọni Daho ayọdetọ lọ bo na va ẹ sudo po kanyinylan po. To yíyí hogbe yẹhiadonu tọn zan, e dọmọ: “Azò ao he hiẹ mọ to ota na kanlin lọ, ehelẹ wẹ na gbẹwanna ayọdetọ lọ, bo na basi i matin huwhẹhomẹtọnọ, bosọ hẹn ẹn jẹmẹ́, yé na dù olàn etọn, bo nasọ yí miyọn do fiọ ẹ gbidigbidi.” Nuhe ehe na zẹẹmẹdo yin onú dobu de nado pọndohlan. E na dekọtọn do opodo sinsẹ̀n lalo alọpa depope tọn to ada aigba tọn lẹpo mẹ ji. Ehe na nugbo tọn na dohia dọ nukunbibia daho lọ ko bẹjẹeji.
19. Hagbẹ tẹlẹ wẹ ko yin apadewhe Plidopọ Akọta lẹ tọn sọn didoai etọn, podọ naegbọn ehe gọna zẹẹmẹ?
19 Onú ayidego tọn wẹ e yin dọ sọn whenue Plidopọ Akọta lẹ tọn bẹ azọ́n jẹeji to 1945 gbọ́n, mẹhe ma yise to tintin Jiwheyẹwhe tọn mẹ, bo jẹagọdo sinsẹ̀n lẹ ko sù taun to hagbẹ etọn lẹ mẹ. To ojlẹ voovo lẹ mẹ lẹdo aihọn pe, pipli tonudọtọ ehelẹ tọn ko yin nuyizan nado hẹnalọdotena aṣa sinsẹ̀n tọn lẹ kavi nado gbẹ́ ẹ dai gbidigbidi. Nalete, to owhe vude he ko juwayi lẹ mẹ, alọjodokọjinamẹ to kọgbidinamẹ gandudu tọn mẹ do pipli sinsẹ̀n tọn lẹ ji ko tin tofi susu. Na mẹdelẹ e sọgan taidi dọ owù depope ma sọ tin na sinsẹ̀n ba.
20. Oyín wunmẹ tẹ wẹ sinsẹ̀n aihọn tọn lẹ ko basi na yede?
20 Sinsẹ̀n Babilọni Daho lọ tọn lẹ zindonukọn nado yin huhlọn bẹwlu-hẹnwa tọn po danuwiwa tọn po to aihọn mẹ. Hosọ linlin lẹ tọn nọ saba yọ́n pipli gufọntọ lẹ tọn po pipli danuwatọ lẹ tọn po gbọn yiylọ yinkọ sinsẹ̀n he yé nọ kọnawudopọ hẹ tọn dali. Ponọ he nọ gbà gufọntọ lẹ do po awhànfuntọ lẹ po ko yí huhlọn do biọ tẹmpli lẹ mẹ nado hẹnalọdotena sẹ́nhẹngba to pipli sinsẹ̀n tọn he to agbàwhlẹn lẹ mẹ. Pipli sinsẹ̀n tọn lẹ ko nọgodona gufinfọn tonudidọ tọn po akuẹ po. Wangbẹnamẹ sinsẹ̀n tọn ko hẹn vivẹnudido Plidopọ Akọta lẹ tọn jẹflumẹ nado hẹn haṣinṣan gligli de go to pipli akọ̀ tọn lẹ ṣẹnṣẹn. To afọdona yanwle jijọho po hihọ́ po tọn mẹ, hagbẹ tonudọtọ lẹ tọn to gblagbla Plidopọ Akọta lẹ tọn mẹ na jlo nado mọ didesẹ nuyiwadomẹji sinsẹ̀n tọn depope he hẹnalọdotena yé.
21. (a) Mẹnu wẹ na basi dide whenue Babilọni Daho lọ na yin vivasudo tọn? (b) Etẹwẹ yin onú niyaniya tọn nado wà jẹnukọnna enẹ?
21 Ninọmẹ titengbe devo sọ tin he ji yè dona lẹnnupọn do ga. Dile e tlẹ yindọ azò he sọnú awhàn tọn sọn ṣẹnṣẹn Plidopọ Akọta lẹ tọn na yin yiyizan nado va Babilọni Daho lọ sudo, vasudo enẹ na yin dohia whẹdida sọn olọn mẹ wá tọn nugbonugbo. Whẹdida hinhẹnṣẹ na wá to ojlẹ dide Jiwheyẹwhe tọn mẹ. (Osọhia 17:17) Etẹwẹ mí dona wà to alọnu din? “Mì tọ́n sọn e mẹ”—mì tọ́n sọn Babilọni Daho lọ mẹ—wẹ Biblu gblọn.—Osọhia 18:4.
22, 23. Etẹwẹ hinhọ̀n mọnkọtọn bẹhẹn?
22 Hinhọ̀n sọyì fibẹtado kọ̀n ehe mayin tẹnsisẹ sọn aigba de ji jẹ devo ji gba, taidi dehe Klistiani Ju lẹ basi to whenue yé jo Jelusalẹm do nkọtọn. E yin hinhọ̀n sọn sinsẹ̀n Mẹylọhodotọklisti tọn lẹ mẹ, mọwẹ, sọn ada Babilọni Daho lọ tọn depope mẹ. E zẹẹmẹdo kinklan mẹde pete e ma yin sọn titobasinanu sinsẹ̀n lalo tọn mẹ kẹdẹ gba ṣigba sọn aṣa po gbigbọ he yé tindo po kọ̀n. Hinhọ̀n sọyì nọtẹn whlẹngán tọn to titobasinanu yẹwhehọluduta Jehovah tọn mẹ wẹ e yin.—Efesunu lẹ 5:7-11.
23 Whenuena devizọnwatọ yiamisisadode Jehovah tọn lẹ yọ́n osùnú egbezangbe tọn lọ to tintan whenu, yèdọ Alẹnu Akọta lẹ tọn, to Wẹkẹ Whàn I godo, nawẹ Kunnudetọ lẹ yinuwa gbọn? Yé ko sánkan na haṣinṣan yetọn lẹ po ṣọṣi Mẹylọhodotọklisti tọn lẹ po. Ṣigba yé wá mọnukunnujẹemẹ vude vude dọ yé gbẹsọ tẹdo aṣa po walọ Mẹylọhodotọklisti tọn delẹ go, taidi yizan satin tọn po ayipipa hùnwhẹ Noẹli tọn po go gọna gbọjẹzan kosi tọn devo lẹ. Whenuena yé plọn nugbo dogbọn onú ehelẹ dali, yé yinuwa to niyaniya mẹ. Yé yí ayinamẹ he tin to Isaia 52:11 do ayiha mẹ dọmọ: “Mì jagọ̀, mì jagọ̀, mì tọ́n sọn ṣẹnṣẹn etọn, mì doalọ onú mawé de go blo; mì tọ́n sọn ṣẹnṣẹn etọn, mì yin wiwe, mì he hẹn nuzinzan Oklunọ tọn lẹ.”
24. Titengbe sọn 1935 gbọ́n, mẹnu lẹ wẹ ko kọnawudopọ to hinhọ̀nyi lọ mẹ?
24 Titengbe bẹsọn 1935 sọyì, gbẹtọgun he to jideji tindo omẹ devo lẹ tọn, he kẹalọyi todido gbẹninọ kakadoi tọn to paladisi aigba tọn de ji, jẹ afọdide dopolọ ze ji. Yewlẹ lọsu ga ‘ko sọnukun mọ osùnú he tin to teṣiṣi tofi wiwe de ji,’ podọ yé mọnukunnujẹ nuhe e zẹẹmẹdo go. To dide yetọn nado họ̀n bibasi godo, yé ko hẹn yinkọ yetọn zun didesẹ sọn todohukanji hagbẹ-yinyin heyin titobasinanu heyin apadewhe Babilọni Daho lọ tọn mẹ.—2 Kọlintinu lẹ 6:14-17.
25. Etẹwẹ yin bibiọ to yidogọmẹ na kansinsánna kanṣiṣa he mẹde sọgan tindo po sinsẹ̀n lalo po?
25 Ṣigba, hinhọ̀n sọn Babilọni Daho lọ mẹ bẹ onú susu hẹn hugan gbigbẹ́ sinsẹ̀n lalo dai poun. Nuhe e bẹhẹn hugan opli delẹ yíyí to Plitẹnhọ Ahọluduta lọ tọn mẹ kavi tintọ́n nado yì lá yẹwheho wẹndagbe lọ tọn to sinsẹnzọn kunnudegbe tọn mẹ whladopo kavi whlaawe to sùnmẹ. Mẹde sọgan tọ́n sọn Babilọni Daho lọ mẹ to agbasaliho, ṣigba be e ko klan ede nugbonugbo ya? Be e ko klan ede sọn aihọn he Babilọni Daho lọ yin ada titengbe etọn go ya? Be e gbẹ tẹdo onú he nọ do gbigbọ etọn hia lẹ go—yèdọ gbigbọ he nọ ṣan nujinọtedo dodo Jiwheyẹwhe tọn lẹ ko ya? Be e nọ yinuwa hẹ walọ zanhẹmẹ tọn po nugbonọ-yinyin po to alọwle mẹ po awubibọ po ya? Be e nọ zinnudo dagbenu mẹdetiti tọn po agbasanu lẹ po ji hugan dagbenu gbigbọmẹ tọn lẹ wẹ ya? E ma dona dike nado yin didiọ gbọn whenu-nu ehe dali gba.—Matiu 6:24; 1 Pita 4:3, 4.
Ma Dike Nudepope Hẹnalọdotena Hinhọ̀n Towe Blo!
26. Etẹwẹ sọgan gọalọna mí ma nado bẹ hinhọ̀n lọ jẹeji poun gba ṣigba nado dotana ẹn po kọdetọn dagbe po?
26 To hinhọ̀n mítọn sọyì fibẹtado kọ̀n mẹ, dandannu wẹ e yin dọ mí ma dona pọ́n onú he ko yin jijodo do godo lẹ po ojlo vẹkuvẹku po gba. (Luku 9:62) Mí dona zín ayiha mítọn lẹ po ahun mítọn lẹ po do Ahọluduta Jiwheyẹwhe Tọn po dodo etọn po ji gligli. Be mí ko magbe nado do yise mítọn hia gbọn dindin ehelẹ whẹ́, po jide po dọ Jehovah na dona yanwle tonusise mọnkọtọn tọn ya? (Matiu 6:31-33) Nujikudo mítọn he sinai do Owe wiwe lẹ ji dona whàn mí nado doafọna yanwle mọnkọtọn dile mí to nukundo awusọhia he gọna zẹẹmẹ lẹ tọn to nujijọ aihọn tọn mẹ po ojlo zogbe po.
27. Naegbọn e yin onú titengbe nado lẹnnupọn sisosiso taun dogbọn kanbiọ heyin kinkanse tofi lẹ ji?
27 Hinhẹnṣẹ whẹdida sọn olọn mẹ wá tọn na bẹjẹeji po vasudo Babilọni Daho lọ tọn po. Ahọluigba he taidi ayọdetọ heyin sinsẹ̀n lalo tọn enẹ na yin vivasudo mlẹnmlẹn. Ojlẹ enẹ ko sẹpọ pete! Etẹwẹ na yin teninọ dopodopo mítọn tọn whenuena ojlẹ titengbe enẹ na wá? Podọ to hẹndi pete nukunbibia daho lọ tọn whenu, to whenuena pipotọ whenu-nu ylankan Satani tọn lọ lẹ na ko yin vivasudo, awa tẹ ji wẹ mí na yin mimọ te? Eyin mí ze afọdide he jẹ lọ todin, whlẹngán mítọn na yin jide tọn. Jehovah dọ na mí dọmọ: “Mẹhe tuntóai hlan mi na tin mahanú.” (Howhinwhẹn lẹ 1:33) Gbọn nukọnzinzindo nado sẹ̀n Jehovah po nugbonọ-yinyin po ayajẹ po to vivọnu whenu-nu ehe tọn mẹ, mí sọgan tindo jẹhẹnu nado sẹ̀n Jehovah kakadoi.
[Nudọnamẹ odò tọn]
a Pọ́n Insight on the Scriptures, he yin zinzinjẹgbonu gbọn Watchtower Bible and Tract Society of New York, Inc. dali, Bladopọ 1, weda 634-5.
Be Hiẹ Flin Ya?
◻ Etẹwẹ yin “osùnú awuhiọ” egbezangbe tọn lọ?
◻ To aliho tẹ mẹ wẹ “osùnú . . . teṣiṣi to ofi wiwe de mẹ te”?
◻ Etẹwẹ hinhọ̀n sọyì fibẹtado kọ̀n bẹhẹn todin?
◻ Naegbọn nuwiwa mọnkọtọn do yin onú niyaniya tọn?
[Yẹdide to weda 26]
Nado luntọ́n, hodotọ Jesu tọn lẹ dona họ̀n ma dọngban