Etẹwẹ Kọdetọn Dagbe Tintindo To Gbẹ̀mẹ Zẹẹmẹdo?
“Hiẹ na yin kọdetọn dagbenọ to gbẹzan towe mẹ podọ . . . hiẹ na nọ yinuwa po nuyọnẹn po.”—JỌṢ. 1:8, NW.
NAWẸ HIẸ NA NA GBLỌNDO GBỌN?
Be Sọlomọni tindo kọdetọn dagbe to gbẹ̀mẹ ya?
Naegbọn mí sọgan dọ dọ Paulu tindo kọdetọn dagbe to gbẹ̀mẹ?
Etẹwẹ hiẹ dona wà nado to kọdetọn dagbenọ yin zọnmii?
1, 2. (a) Na mẹsusu, etẹwẹ e zẹẹmẹdo nado tindo kọdetọn dagbe? (b) Nawẹ hiẹ sọgan yọ́n pọndohlan towe gando kọdetọn dagbe tintindo go gbọn?
ETẸWẸ e zẹẹmẹdo nado tindo kọdetọn dagbe to gbẹ̀mẹ? Eyin a kàn kanbiọ enẹ sè gbẹtọ lẹ, a na mọdọ gblọndo yetọn lẹ na gbọnvo taun. Di apajlẹ, na mẹsusu kọdetọn dagbe tintindo to gbẹ̀mẹ zẹẹmẹdo nado yin adọkunnọ, nado tin to otẹn daho de mẹ to agbasazọ́n mẹ, kavi nado yin wesetọ daho de. Mẹdevo lẹ sọ nọ dọ dọ eyin mẹde na tindo kọdetọn dagbe to gbẹ̀mẹ, e dona tindo haṣinṣan dagbe hẹ hagbẹ whẹndo tọn, họntọn kavi azọ́nwatọgbẹ́ etọn lẹ. Klistiani de tlẹ sọgan lẹndọ kọdetọn dagbe tintindo zẹẹmẹdo nado tin to otẹn azọngban tọn de mẹ to agun mẹ kavi dọ lizọnyizọn mẹtọn ni de sinsẹ́n dagbe tọ́n.
2 Nado yọ́n pọndohlan towe gando kọdetọn dagbe tintindo go, e na yọ́n dọ hiẹ ni kàn yinkọ mẹhe a nọ pọnhlan taidi kọdetọn dagbenọ delẹ tọn dai—yèdọ mẹhe hiẹ yiwanna bosọ nọ na sisi taun lẹ. Jẹhẹnu ayidego tọn tẹwẹ yé tindo to kọndopọ mẹ? Be adọkunnọ, gbẹtọ nukundeji, kavi mẹhe diyin wẹ yé yin ya? Gblọndo towe sọgan do nuhe tin to ahun towe mẹ hia, podọ enẹ sọgan yinuwado nudide po yanwle towe lẹ po ji taun.—Luku 6:45.
3. (a) Nado tindo kọdetọn dagbe, etẹwẹ Jọṣua dona wà? (b) Etẹwẹ mí na gbadopọnna todin?
3 To popolẹpo mẹ, nuhe yin nujọnu hugan wẹ nado yọnẹn eyin mí yin kọdetọn dagbenọ to pọndohlan Jehovah tọn mẹ; na kiki eyin mí yin kọdetọn dagbenọ to nukun etọn mẹ wẹ mí na mọ ogbẹ̀ madopodo. To whenue Jehovah to azọngban sinsinyẹn lọ zedo alọmẹ na Jọṣua nado plan Islaelivi lẹ yì Aigba Pagbe tọn lọ ji, ewọ dọna ẹn nado nọ hia Osẹ́n Mose tọn “to okle po ozán po” bosọ nọ payi nado setonuna nuhe yin kinkan do e mẹ lẹ. Jiwheyẹwhe na ẹn jide dọmọ: “Whenẹnu wẹ hiẹ na yin kọdetọn dagbenọ to gbẹzan towe mẹ podọ whenẹnu wẹ hiẹ na nọ yinuwa po nuyọnẹn po.” (Jọṣ. 1:7, 8, NW) Na Jọṣua wàmọ wutu, e tindo kọdetọn dagbe. Ṣigba, etẹwẹ dogbọn míwlẹ dali? Nawẹ mí sọgan wagbọn do yọnẹn eyin pọndohlan mítọn gando kọdetọn dagbe tintindo go sọgbe hẹ Jiwheyẹwhe tọn? Nado mọ gblọndo na kanbiọ enẹlẹ, mì gbọ mí ni gbadopọnna gbẹzan sunnu awe he go Biblu donù delẹ tọn.
BE SỌLOMỌNI TINDO KỌDETỌN DAGBE TO GBẸ̀MẸ YA?
4. Naegbọn mí sọgan dọ dọ Sọlomọni tindo kọdetọn dagbe?
4 To adà susu mẹ, Sọlomọni tindo kọdetọn dagbe he nkọ mẹsusu ma tindo. Etẹwutu? Na ewọ dibusi Jehovah bosọ setonuna ẹn na owhe susu bọ Jehovah dona ẹn susugege. Flindọ to whenue Jehovah dọna Sọlomọni nado biọ nudepope he jlo e, ahọlu lọ biọ nuyọnẹn nado sọgan deanana akọta lọ. Enẹwutu, Jiwheyẹwhe yí nuyọnẹn po adọkun po do dona ẹn. (Hia 1 Ahọlu lẹ 3:10-14.) “Nuyọnẹn Sọlomọni tọn sọ hugan nuyọnẹn ovi whèzẹtẹn tọn lẹpo tọn, po nuyọnẹn Egipti tọn lẹpo po.” Sọlomọni sọ wá yin yinyọnẹn “to akọta lẹpo mẹ.” (1 Ahọ. 4:30, 31) Na nuhe dù adọkunnu etọn lẹ, eyin yè na dọhodo sika he e tindo kẹdẹ ji, nudi sika tọnu 25 plipli (he yin nudi 520 000 000 000 F CFA) wẹ nọ wá whégbè na ẹn to whemẹwhemẹ. (2 Otan. 9:13) E sọ tindo haṣinṣan vonọtaun hẹ ahọlu susu, gbáhọ whanpẹnọ lẹ podọ to gandudu etọn glọ, otò etọn diyin taun to ajọwiwa mẹ. Na nugbo tọn, dile e dẹnsọ bọ Sọlomọni tindo teninọ dagbe to Jiwheyẹwhe dè, ewọ tindo kọdetọn dagbe.—2 Otan. 9:22-24.
5. Sọgbe hẹ tadona he kọ̀n Sọlomọni wá, mẹnu lẹ wẹ Jiwheyẹwhe nọ pọnhlan taidi kọdetọn dagbenọ?
5 Owe Yẹwhehodọtọ tọn he Sọlomọni wlan dohia dọ ewọ mọnukunnujẹemẹ dọ e ma yin adọkunnọ po gbẹtọ nukundeji lẹ po kẹdẹ wẹ sọgan tindo kọdetọn dagbe po ayajẹ po to gbẹ̀mẹ gba. E wlan dọmọ: “Yẹn yọnẹn dọ dagbe de ma tin to yé mẹ, adavo na gbẹtọ ni to ayajẹ, bosọ to dagbe wà to ayiha etọn mẹ. Podọ na mẹdopodopo ni to dùdù, bosọ to nùnù, na e ni to vivi magbọjẹ etọn lẹpo tọn dù, nunina Jiwheyẹwhe tọn wẹ.” (Yẹwh. 3:12, 13) Humọ, e sọ doayi e go dọ onú dagbe enẹlẹ tintindo nọ hẹn ayajẹ wá na mẹhe tindo nukundagbe Jiwheyẹwhe tọn bosọ tindo haṣinṣan dagbe de hẹ Ewọ lẹ. Abajọ Sọlomọni do wá tadona lọ kọ̀n dọmọ: “Gbọ mí ni sè opodo ohó lẹpo pete tọn: Dibusi Jiwheyẹwhe bosọ yìn osẹ́n etọn lẹ: na ehe wẹ azọ́n gbẹtọ lẹpo tọn pete.”—Yẹwh. 12:13.
6. Etẹwẹ apajlẹ Sọlomọni tọn plọn mí gando nuhe kọdetọn dagbe tintindo zẹẹmẹdo go?
6 Sọlomọni zan gbẹzan budisi Jiwheyẹwhe tọn na owhe susu. Mí hia to Biblu mẹ dọ ewọ “sọ yiwanna OKLUNỌ, bo to zọnlinzin to osẹ́ndoai Davidi otọ́ etọn tọn lẹ mẹ.” (1 Ahọ. 3:3) Enẹ zọ́n bọ e tindo kọdetọn dagbe to nukun Jehovah tọn mẹ. Di apajlẹ, to anademẹ Jiwheyẹwhe tọn glọ, Sọlomọni gbá tẹmpli whanpẹnọ de na sinsẹ̀n-bibasi nugbo bosọ kàn atọ̀n to owe Biblu tọn lẹ mẹ. Nugbo wẹ dọ e na vẹawu dọ mí ni tindo lẹblanulọkẹyi he nkọ Sọlomọni tindo lẹ. Ṣigba, dona voovo he e mọyi to ojlẹ he mẹ e yin nugbonọ na Jiwheyẹwhe te lẹ gọalọna mí nado yọ́n nuhe kọdetọn dagbe tintindo zẹẹmẹdo, po nuhe mílọsu dona wà nado jẹ e kọ̀n po. Gando kọdetọn dagbe tintindo go, Sọlomọni tlẹ wlan to gbọdo glọ dọ ovọ́ po ovọ́ po wẹ nuhe suhugan gbẹtọ lẹ tọn nọ pọnhlan to egbehe taidi ohia kọdetọn dagbe tọn lẹ—enẹ wẹ adọkunnu lẹ, nuyọnẹn, yindidi po aṣẹpipa po. Nado dọ hójọhó, ovọ́ wẹ onú enẹlẹ yin, yèdọ wezundido to jẹhọn godo. Be hiẹ ma doayi e go dọ susu mẹhe yiwanna adọkunnu lẹ tọn ma nọ tindo pekọ gbede ya? Nuhe yé tlẹ ko tindo lẹ nọ saba do magbọjẹ na yé. Humọ, adọkunnu yetọn lẹ na wá lẹzun mẹdevo tọn to gbèdopo.—Hia Yẹwhehodọtọ 2:8-11, 17; 5:10-12.
7, 8. Nawẹ Sọlomọni gboawupo nado yin nugbonọ gbọn, podọ etẹwẹ yin kọdetọn lọ?
7 To whenue Sọlomọni wá poyọnho, ewọ masọ setonuna Jehovah ba. Ohó Jiwheyẹwhe tọn dọmọ: “E sọ wá jọ, whenuena Sọlomọni yin mẹho, wẹ asi etọn lẹ lẹ́ ayiha etọn do yẹwhe devo lẹ godo: ayiha etọn masọ yin pipé to OKLUNỌ Jiwheyẹwhe etọn dè gba, dile ayiha Davidi otọ́ etọn tọn te do. . . . Sọlomọni sọ wà enẹ he yin oylan to nukun OKLUNỌ tọn mẹ.”—1 Ahọ. 11:4-6.
8 Taidi kọdetọn de, homẹ Jehovah tọn ma hùn do Sọlomọni go paali podọ Ewọ do kọdetọn vẹadi he tolivivẹ etọn na hẹnwa e ji lẹ hia ẹ dọmọ: “Yẹn na fẹ́n ahọludu lọ sọn asiwe, bo na na ẹn hlan mẹmẹsi towe.” (1 Ahọ. 11:11) Dile etlẹ yindọ Sọlomọni tindo kọdetọn dagbe to aliho susu mẹ, ewọ wá hẹn homẹgble Jehovah to godo mẹ. E ma yin nugbonọ na Jiwheyẹwhe, bo gbọnmọ dali gboawupo to nuhe yin nujọnu hugan to gbẹzan gbẹtọvi tọn mẹ. Dopodopo mítọn sọgan kanse ede dọ, ‘Be n’magbe nado dapana nuṣiwa Sọlomọni tọn nado sọgan tindo kọdetọn dagbe to gbẹzan ṣie mẹ ya?’
PAULU TINDO KỌDETỌN DAGBE TO GBẸ̀MẸ
9. To pọndohlan aihọn tọn mẹ, be Paulu tindo kọdetọn dagbe ya? Basi zẹẹmẹ.
9 Gbẹzan apọsteli Paulu tọn gbọnvo pete na Ahọlu Sọlomọni tọn. Paulu ma zan gbẹzan vivomẹninọ ahọlu tọn dile e yindo na Sọlomọni gba. Ṣigba, e jiya huvẹ, nugbla, avivọ po omẹ́jijẹ po tọn. (2 Kọl. 11:24-27) To whenue Paulu wá kẹalọyi Jesu taidi Mẹsia lọ, ewọ hẹn sisi gọna gbégbò he e tindo to sinsẹ̀n Ju lẹ tọn mẹ bu. Sinsẹ̀ngán Ju lẹ gbẹwanna ẹn taun. Yè wle e do gànmẹ, linú i, hò e po opò po bosọ dlan zannu do e. Paulu tlẹ dọ dọ emi po Klistiani hatọ emitọn lẹ po yin vivlẹ, yin homẹkẹndo podọ oyín yetọn yin hinhẹngble. E dọmọ: “Mí ko wá taidi ogbó aihọn lọ tọn, yèdọ nugbẹdai onú lẹpo tọn kakajẹ din.”—1 Kọl. 4:11-13.
10. Naegbọn mẹdelẹ sọgan ko pọ́n gbẹzan Paulu tọn hlan taidi nulunu?
10 To whenue Paulu to jọja mẹ bo nọ yin Saulu, mẹsusu wẹ na ko nọ mọdọ onú na yọ́n na ẹn to gbẹ̀mẹ. E yọnbasi dọ e wá sọn whẹndo nukundeji de mẹ. Humọ Gamalieli, mẹplọntọ de he mẹsusu nọ na sisi taun wẹ plọnnu in. Paulu wá wlan to godo mẹ dọmọ: ‘Yẹn to nukọnyiyi daho tindo to Sinsẹ̀n Ju lẹ tọn mẹ hugan susu mẹhe to ohá ṣie ji lẹ tọn.’ (Gal. 1:14) Saulu sè Heblugbe po Glẹkigbe po taun bosọ tindo tòvi-yinyin Lomu tọn he hùn dotẹnmẹ vonọtaun susu dote na ẹn. Eyin ewọ ko de nado doafọna nuhe aihọn nọ ylọdọ kọdetọn dagbe wẹ, ewọ sọgan ko yin adọkunnọ podọ omẹ nukundeji de. Ṣigba, gbẹzan he mẹsusu—vlavo delẹ to hẹnnumẹ etọn lẹ mẹ lọsu—nọ pọnhlan taidi nulunu wẹ e de nado zan. Etẹwutu?
11. Etẹlẹ wẹ Paulu pọnhlan taidi nuhọakuẹ, podọ etẹwẹ yin gbemima etọn? Etẹwutu?
11 Paulu yiwanna Jehovah podọ nukundagbe etọn tintindo yin nujọnu na ẹn hugan adọkun po yindidi po. Oyọnẹn he pegan nugbo lọ tọn tintindo gọalọna Paulu nado yọ́n nuhọakuẹ-yinyin ofligọ lọ, lizọnyizọn Klistiani tọn po todido olọn mẹ tọn po tọn—yèdọ nuhe aihọn lọ ma mọdona paali lẹ. Paulu mọnukunnujẹemẹ dọ whẹho titengbe de tin-to-aimẹ he dona yin dididẹ. Satani sọalọakọ́n dọ emi sọgan hẹn gbẹtọvi lẹ nado jo Jiwheyẹwhe sinsẹ̀n do. (Job 1:9-11; 2:3-5) Mahopọnna whlepọn depope he Paulu pehẹ, ewọ magbe nado yin nugbonọ na Jiwheyẹwhe bo doakọnnanu to sinsẹ̀n-bibasi nugbo mẹ. Ṣigba pọndohlan aihọn tọn wẹ yindọ, mẹhe nọ tẹdo osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn go lẹ ma sọgan tindo kọdetọn dagbe to gbẹ̀mẹ.
12. Naegbọn Jiwheyẹwhe go wẹ hiẹ nọ dejido?
12 Be hiẹ lọsu tindo gbemima Paulu tọn nkọ ya? Dile etlẹ yindọ e ma nọ bọawu to whepoponu nado zan gbẹzan nugbonọ-yinyin tọn, mí yọnẹn dọ mọwiwà nọ zọ́n bọ mí nọ mọ dona po nukundagbe Jehovah tọn po, podọ na taun tọn, nuhe kọdetọn dagbe tintindo zẹẹmẹdo niyẹn. (Howh. 10:22) Enẹ nọ hẹn ale wá na mí todin, podọ e họnwun dọ e nasọ hẹn ale wá na mí to sọgodo. (Hia Malku 10:29, 30.) Enẹwutu, e ma yin “adọkun he ma tindo jidide lẹ” go wẹ mí dona dejido gba, kakatimọ “Jiwheyẹwhe, mẹhe nọ na mí onú lẹpo susugege na mí nido duvivi etọn” lọ go wẹ mí dona dejido. Eyin mí wàmọ, mí sọgan kudeji dọ mí na mọ “ogbẹ̀ nujọnu tọn” he Jiwheyẹwhe dopagbe etọn na mí lọ. (1 Tim. 6:17-19) Taidi kọdetọn de, etlẹ yin to owhe kanweko kavi owhe fọtọ́n susu lẹ godo, eyin mí wá flin nudide he mí ko basi lẹ, po ayajẹ daho po wẹ mí na dọ dọ, “Gbẹzan he nọ hẹn kọdetọn dagbe wá namẹ lọ wẹ n’de nugbonugbo!”
FIE WẸ ADỌKUNNU TOWE TE?
13. Ayinamẹ tẹwẹ Jesu na gando adọkunnu lẹ bibẹpli go?
13 Jesu na ayinamẹ gando adọkunnu lẹ go dọmọ: “Mì sọ bẹ adọkunnu lẹ pli na mìde do aigba ji ba blo, fie okọ́ nọ dùnú bọ onú lẹ nọ jẹkò te, podọ fie ajotọ lẹ nọ gbò adó bo nọ fìnnú te. Kakatimọ, mì bẹ adọkunnu lẹ pli na mìde do olọn mẹ, fie okọ́ ma nọ dùnú bọ onú lẹ ma nọ jẹkò te, podọ fie ajotọ lẹ ma nọ gbò adó bo nọ fìnnú te. Na fie adọkunnu towe te, finẹ wẹ ahun towe na te ga.”—Mat. 6:19-21.
14. Naegbọn e ma yin nuyọnẹnnu nado bẹ adọkunnu lẹ pli na míde do aigba ji?
14 Hogbe lọ adọkunnu bẹ nususu hẹn hugan akuẹ. E sọgan sọ bẹ yindidi kavi aṣẹpipa kavi nudevo depope he go Sọlomọni donù lẹ hẹn, ehe gbẹtọ lẹ nọ pọnhlan taidi ohia kọdetọn dagbe tọn. Ṣigba nuhe dọ Jesu te wẹ yindọ adọkunnu aihọn tọn enẹlẹ ma nọ dẹn-to-aimẹ dile Sọlomọni lọsu dohia do to owe Yẹwhehodọtọ tọn mẹ. Dile hiẹ na ko doayi e go do, adọkunnu lẹ sọgan gble kavi yin hinhẹnbu to whedepopenu. Mẹplọntọ wehọmẹ alavọ tọn F. Dale Bruner wlan gando adọkunnu aihọn tọn lẹ go dọmọ: “E họnwun dọ yindidi ma nọ dẹn-to-aimẹ. Mẹhe diyin taun to egbé sọgan yin winwọn to osọ. Mẹhe yin adọkunnọ to egbé sọgan wá jẹhẹ́n. . . . Na [Jesu] yiwanna gbẹtọvi lẹ wutu, e dotuhomẹna yé nado dapana flumẹjijẹ he gigovọ́ aihọn tọn nọ hẹnwa. Jesu jlo na basi hihọ́na devi [etọn] lẹ. ‘Tẹgbẹ wẹ onú nọ gble do mẹhe onú yọ́n na.’” Diblayin mẹlẹpo wẹ na kẹalọyi nuhe mẹplọntọ enẹ dọ, ṣigba omẹ nẹmu wẹ nọ dike hogbe nuyọnẹn tọn enẹlẹ ni deanana yé to gbẹ̀mẹ? Etẹwẹ dogbọn hiẹ dali?
15. Etẹwẹ dona yin yanwle mítọn tintan to gbẹ̀mẹ?
15 Sinsẹ̀ngán delẹ nọ plọn ṣọṣi-yitọ yetọn lẹ nado nọ zan gbẹzan ohẹ́n klókló tọn podọ ma nado nọ dovivẹnu to aliho depope mẹ nado tindo akuẹ. Ṣigba, e ma yin nuhe dọ Jesu te niyẹn gba. Kakatimọ, nuhe dọ e te wẹ yindọ devi etọn lẹ ni deanana vivẹnudido yetọn lẹ hlan yanwle he sọgbe lẹ kọ̀n gbọn “adọkunnu” he ma sọgan gble lẹ bibẹpli “do olọn mẹ” dali. Nuhe dona yin yanwle mítọn tintan wẹ nado dovivẹnu bo yin kọdetọn dagbenọ to pọndohlan Jehovah tọn mẹ. Na taun tọn, hogbe Jesu tọn lẹ dohia dọ mí sọgan basi nudide nuhe mí na doafọna lẹ tọn. Ṣigba, nuhe yin nujọnu hugan na mí to ahun mítọn mẹ wẹ mí nọ doafọna.
16. Jidide tẹwẹ mí sọgan tindo?
16 Eyin mí tindo ojlo vẹkuvẹku lọ nado hẹn homẹ Jehovah tọn hùn, mí sọgan kudeji dọ ewọ na penukundo nuhudo mítọn lẹ go. Dile e yindo to whẹho apọsteli Paulu tọn mẹ, dùdù po nùnù po sọgan vẹawuna mí to ojlẹ delẹ mẹ. (1 Kọl. 4:11) Etomọṣo, mí sọgan deji mlẹnmlẹn do ayinamẹ nuyọnẹn tọn Jesu tọn ehe go dọmọ: “Mì yin magbọjẹnọ gbede blo, dọ, ‘Etẹ mí na dù?’ kavi, ‘Etẹ mí na nù?’ kavi, ‘Etẹ mí na do?’ Na ehe lẹpo wẹ onú he akọta lẹ nọ to afọdona vẹkuvẹku. Na Otọ́ mìtọn olọn tọn yọnẹn dọ mì tindo nuhudo onú ehe lẹpo tọn. Enẹwutu, mì zindonukọn nado to ahọluduta lọ po dodowiwa etọn po dín whẹ́, podọ onú devo ehe lẹpo na yin yiyidogọ na mì.”—Mat. 6:31-33.
KỌDETỌN DAGBE NUJỌNU TỌN TINTINDO
17, 18. (a) Na taun tọn, etẹ ji wẹ kọdetọn dagbe tintindo sinai do? (b) Ṣigba, etẹ ji wẹ kọdetọn dagbe tintindo ma sinai do?
17 Onú titengbe de he mí dona hẹn do ayiha mẹ wẹ yindọ: Kọdetọn dagbe tintindo ma sinai do onú dahodaho he mí wadotana lẹ kavi nukun he aihọn lọ nọ yí do pọ́n mí ji. Humọ, e ma yin azọngban tangan de tintindo to titobasinanu lọ mẹ wẹ nọ dohia dọ mẹde yin kọdetọn dagbenọ. Ṣigba, nugbonọ-yinyin po tonusisena Jiwheyẹwhe po ji wẹ kọdetọn dagbe tintindo sinai do, podọ enẹ sọgan zọ́n bọ mẹde na mọ lẹblanulọkẹyi de yí to agun mẹ. Enẹwutu wẹ Jiwheyẹwhe na mí jide dọmọ: “Nuhe yè nọ donukun to họ̀nkọnsi lẹ si wẹ yindọ omẹ lọ ni yin mimọ nado yin nugbonọ.” (1 Kọl. 4:2) Podọ mí dona zindonukọn to nugbonọ-yinyin mítọn mẹ. Jesu dọmọ: “Mẹhe doakọnna kakajẹ opodo, omẹ enẹ wẹ na yin whinwhlẹngán.” (Mat. 10:22) Na nugbo tọn, be e ma yin kọdetọn dagbe tintindo wẹ e yin nado mọ whlẹngán ya?
18 Sọgbe hẹ nuhe mí gbadopọnna kakajẹ din, mí mọnukunnujẹemẹ dọ nugbonọ-yinyin na Jiwheyẹwhe ma sinai do yindidi, wésise, adọkunnọ-yinyin, kavi sisi he mẹdevo lẹ nọ tindo na mí ji gba; mọjanwẹ e masọ sinai do nuyọnẹn, nugopipe kavi nunina jọwamọ tọn he mí tindo lẹ ji do niyẹn. Mahopọnna ninọmẹ depope he mẹ mí tin te, mí sọgan yin nugbonọ na Jiwheyẹwhe. Di apajlẹ, to owhe kanweko tintan whenu, mẹdelẹ to omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ mẹ yin adọkunnọ to whenuena mẹdevo lẹ yin wamọnọ. Paulu na ayinamẹ adọkunnọ he tin to yé mẹ lẹ “nado nọ wà dagbe, nado nọ sudeji to azọ́n dagbe lẹ mẹ, nado yin alọtlútọ, bo wleawu nado mánamẹ.” Ṣigba, e sọ dohia dọ adọkunnọ po wamọnọ enẹlẹ po sọgan “tẹdo ogbẹ̀ nujọnu tọn lọ go gligli.” (1 Tim. 6:17-19) Nugbo enẹ gando mílọsu go to egbehe. Mímẹpo wẹ tindo dotẹnmẹ hundote po azọngban dopolọ po, enẹ wẹ: Nado gbọṣi nugbonọ-yinyin mẹ bosọ “nọ sudeji to azọ́n dagbe lẹ mẹ.” Eyin mí wàmọ, mí na yin kọdetọn dagbenọ to nukun Mẹdatọ mítọn tọn mẹ bo nasọ tindo ayajẹ, na mí yọnẹn dọ mí to homẹ etọn hẹn hùn wutu.—Howh. 27:11.
19. Na nuhe dù kọdetọn dagbe tintindo, etẹwẹ yin gbemima towe?
19 Vlavo hiẹ ma na penugo nado diọ pọndohlan he aihọn lọ tindo gando gowe, ṣigba hiẹ sọgan diọ pọndohlan towe gando ninọmẹ towe go. Depope he ninọmẹ towe sọgan yin, dovivẹnu nado yin nugbonọ. Vivẹnudido towe lẹ ma na yin to ovọ́ mẹ. Deji dọ Jehovah na dona we susugege—yèdọ todin podọ kakadoi. Ma wọn hogbe Jesu tọn ehelẹ na Klistiani yiamisisadode lẹ pọ́n gbede blo: “Do dewe hia di nugbonọ, yèdọ kakajẹ okú, yẹn nasọ na we jẹgbakun ogbẹ̀ tọn.” (Osọ. 2:10) Na nugbo tọn, nuhe kọdetọn dagbe tintindo to gbẹ̀mẹ zẹẹmẹdo niyẹn!
[Yẹdide to weda 6]
To pọndohlan aihọn tọn mẹ, sọgodo dagbe de wẹ to nukọnna Saulu
[Yẹdide to weda 7]
E họnwun dọ Paulu tindo kọdetọn dagbe to gbẹ̀mẹ