Be Hiẹ Yin Nukọntọ to Gbégbigbòna Yisenọ Hatọ lẹ mẹ Ya?
“Na nuhe dù owanyi mẹmẹsunnu tọn, mì tindo owanyi sisosiso na ode awetọ. Mì yin nukọntọ to gbégbò didohia ode awetọ mẹ.”—LOM. 12:10.
1, 2. (a) Tudohomẹnamẹ tẹwẹ Paulu na to wekanhlanmẹ etọn hlan Lomunu lẹ mẹ? (b) Kanbiọ tẹlẹ wẹ mí na gbadopọnna?
TO WEKANHLANMẸ apọsteli Paulu tọn hlan Lomunu lẹ mẹ, e zinnudeji dọ nujọnu wẹ e yin na mí mẹ Klistiani lẹ nado nọ do owanyi hia to agun mẹ. E flinnu mí dọ owanyi mítọn dona tin “matin yẹnuwiwa.” E sọ dọho gando “owanyi mẹmẹsunnu tọn” go bo dohia dọ mí dona tindo “owanyi sisosiso” mọnkọtọn na ode awetọ.—Lom. 12:9, 10a.
2 Na nugbo tọn, owanyi mẹmẹsunnu tọn tintindo bẹ nususu hẹn hugan numọtolanmẹ sinsinyẹn tintindo na mẹdevo lẹ. Mí dona do numọtolanmẹ mọnkọtọn lẹ hia gbọn nuyiwa mítọn lẹ dali. To popolẹpo mẹ, mẹde ma na yọnẹn dọ mí tindo owanyi sisosiso adavo mí do e hia. Enẹwutu, Paulu yí tudohomẹnamẹ lọ dogọ dọmọ: “Mì yin nukọntọ to gbégbò didohia ode awetọ mẹ.” (Lom. 12:10b) Etẹwẹ gbégbò didohia bẹhẹn? Naegbọn e do yin nujọnu nado yin nukọntọ to gbégbò didohia yisenọ hatọ lẹ mẹ? Nawẹ mí sọgan wàmọ gbọn?
Sisi po Gbégbò Po
3. Etẹwẹ hogbe lọ “gbégbò” zẹẹmẹdo to ogbè dowhenu Biblu tọn lẹ mẹ?
3 To paa mẹ, hogbe Heblu tọn he yin lilẹdo “gbégbò” zẹẹmẹdo “zínpinpẹn.” Mẹhe yè gbògbéna nọ yin pinpọnhlan taidi omẹ vonọtaun kavi omẹ nujọnu tọn. Hogbe Heblu tọn dopolọ sọ nọ saba yin lilẹdogbedevomẹ to Owe-wiwe mẹ taidi “gigo,” ehe do nukun nujọnu tọn he yè do nọ pọ́n mẹhe yin gbégbòna hia dogọ. (Gẹn. 45:13) Hogbe Glẹki tọn he yin lilẹdo “gbégbò” to Biblu mẹ bẹ linlẹn sisi tintindo, nuhọakuẹ-yinyin, po nujọnu-yinyin po tọn hẹn. (Luku 14:10) Mọwẹ, mẹhe mí nọ gbògbéna lẹ yin nujọnu bo họakuẹ na mí.
4, 5. Nawẹ gbégbò didohia po sisi tintindo po tindo kanṣiṣa gbọn? Na apajlẹ.
4 Etẹwẹ gbégbigbòna mẹdevo lẹ bẹhẹn? E nọ bẹjẹeji po sisi didohia po. Na nugbo tọn, hogbe lọ lẹ “gbégbò” po “sisi” po nọ saba yin yiyizan to pọmẹ na yé sẹpọ yede taun. Gbégbò yin dohia sisi tọn. To hogbe devo mẹ, sisi nọ dlẹnalọdo nukun he mí nọ yí do pọ́n mẹmẹsunnu mítọn to whenue gbégbò nọ dlẹnalọdo lehe mí nọ yinuwa hẹ mẹmẹsunnu mítọn do.
5 Nawẹ Klistiani de sọgan do gbégbò ahundopo tọn hia yisenọ hatọ lẹ gbọn, eyin e ma tindo sisi ahundopo tọn na yé? (3 Joh. 9, 10) Kẹdẹdile jinukun de nọ vùn bo ma nọ yawu kú eyin e doadọ̀do to aigba dagbe mẹ do, mọ wẹ gbégbò lọsu sọgan yin ahundopo tọn bo na dẹn-to-aimẹ eyin e wá sọn sisi ahundopo tọn mẹ do niyẹn. To whenuena e yindọ gbégbò yẹnuwiwa tọn ma nọ wá sọn sisi ahundopo tọn mẹ, e yá wẹo kavi e dẹn wẹo, e na busẹ. Abajọ whẹpo Paulu do na tudohomẹnamẹ etọn dọ mí ni nọ do gbégbò hia, e dọho to aliho tlọlọ tọn ehe mẹ dọmọ: “Mì gbọ owanyi mìtọn ni tin matin yẹnuwiwa.”—Lom. 12:9; hia 1 Pita 1:22.
Gbògbéna Mẹhe Yin Didá “to Apajlẹ Jiwheyẹwhe Tọn mẹ” Lẹ
6, 7. Naegbọn mí dona tindo sisi na mẹdevo lẹ?
6 To whenuena e yindọ sisi ahundopo tọn wẹ họnhungan lọ na gbégbò didohia mẹdevo lẹ, mí ma dona wọnji whẹwhinwhẹ́n Owe-wiwe tọn lẹ he mí tindo nado nọ do sisi hia mẹmẹsunnu mítọn lẹpo go. Enẹwutu, mì gbọ mí ni gbadopọnna awe to whẹwhinwhẹ́n enẹlẹ mẹ.
7 To vogbingbọn mẹ na nudida devo lẹ to aigba ji, gbẹtọvi lẹ yin didá “to apajlẹ Jiwheyẹwhe tọn mẹ.” (Jak. 3:9) Enẹwutu, mí tindo jẹhẹnu Jiwheyẹwhe tọn lẹ taidi owanyi, nuyọnẹn, po whẹdida dodo po. Sọ doayi nudevo he mí mọyi sọn Mẹdatọ mítọn si go. Psalm-kantọ lọ dọmọ: ‘OKLUNỌ E, hiẹ ko ze gigo towe dote yiaga hú olọn lẹ. Hiẹ dá gbẹtọ di nudida he yìdo pẹvide hú Jiwheyẹwhe, hiẹ sọ yí gigo po yẹyi po do ṣinyọ́n jẹgbakun na ẹn.’ (Ps. 8:1, 4, 5; 104:1)a To paa mẹ, Jiwheyẹwhe yí yẹyi, gigo, po gbégbò po do ṣinyọ́n jẹgbakun na gbẹtọvi lẹ, kavi do doaṣọ́na yé. Enẹwutu, to whenue mí doyẹyigona mẹdevo, mí to didohia dọ mí yọ́n Mẹhe dè yẹyi gbẹtọvi tọn wá sọn, yèdọ Jehovah. Todin, eyin mí tindo whẹwhinwhẹ́n susu nado nọ do sisi hia gbẹtọ lẹ to paa mẹ, nẹmunẹmu wẹ e jẹ dọ mí ni tindo sisi na yisenọ hatọ lẹ!—Joh. 3:16; Gal. 6:10.
Hagbẹ Whẹndo Dopo Tọn Wẹ Mí Yin
8, 9. Whẹwhinwhẹ́n tẹ go wẹ Paulu donù gando sisi tintindo na yisenọ hatọ lẹ go?
8 Paulu donù whẹwhinwhẹ́n devo go he wutu mí nọ do sisi hia ode awetọ. Tlolo whẹpo e do dotuhomẹnamẹ nado nọ do gbégbò hia, e dọmọ: “Na nuhe dù owanyi mẹmẹsunnu tọn, mì tindo owanyi sisosiso na ode awetọ.” Hogbe Glẹki tọn he yin lilẹdo “owanyi sisosiso” dlẹnalọdo kanṣiṣa sinsinyẹn he nọ kọ̀n whẹndo he tindo owanyi bo nọ nọgodona ode awetọ dopọ. Enẹwutu, gbọn hogbe enẹ yiyizan dali, Paulu zinnudeji dọ haṣinṣan mítọn to agun lọ mẹ dona sinyẹn dile e nọ yì do na whẹndo he tindo owanyi bo to pọninọ mẹ de. (Lom. 12:5) Humọ, flindọ Klistiani yiamisisadode lẹ he yemẹpo yin sisọdodovi gbọn Otọ́ dopolọ, Jehovah dali wẹ Paulu kàn ohó enẹlẹ hlan. Enẹwutu, to linlẹn vonọtaun de mẹ, whẹndo he tin to kọndopọ pẹkipẹki mẹ de wẹ yé yin. Gbọnmọ dali, Klistiani yiamisisadode lẹ to azán Paulu tọn gbè tindo whẹwhinwhẹ́n nujọnu tọn nado nọ na sisi ode awetọ. Nudopolọ wẹ e yin na Klistiani yiamisisadode lẹ to egbehe.
9 Etẹwẹ dogbọn mẹhe yin “lẹngbọ devo lẹ” dali? (Joh. 10:16) Dile etlẹ yindọ yé ma ko yin sisọdodovi taidi ovi Jiwheyẹwhe tọn lẹ todin, yé sọgan gbọn gbesisọ dali ylọ ode awetọ dọ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu po na yé yin whẹndo Klistiani tọn lẹdo aihọn pé de wutu. (1 Pita 2:17; 5:9) Enẹwutu, eyin mẹhe yin lẹngbọ devo lẹ mọnukunnujẹ nuhe dọ yé te mẹ ganji to whenue yé to hogbe lọ lẹ “mẹmẹsunnu” kavi “mẹmẹyọnnu” yizan, be yelọsu tindo whẹwhinwhẹ́n nujọnu tọn nado nọ na sisi ahundopo tọn yisenọ hatọ yetọn lẹ.—Hia 1 Pita 3:8.
Naegbọn E Do Yin Nujọnu Sọmọ?
10, 11. Naegbọn sisi tintindo po gbégbò didohia po do yin nujọnu sọmọ?
10 Naegbọn sisi tintindo po gbégbò didohia po do yin nujọnu sọmọ? Whẹwhinwhẹ́n lọ wẹ yindọ: Gbọn gbégbò didohia mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po dali, mí nọ yidogọna dagbemẹninọ po pọninọ agun lọ blebu tọn po taun.
11 Na nugbo tọn, mí yọnẹn dọ haṣinṣan pẹkipẹki tintindo hẹ Jehovah po godonọnamẹ gbigbọ wiwe etọn tọn mimọyi po wẹ asisa huhlọn tọn daho hugan lẹ he mí tindo taidi Klistiani nugbo lẹ. (Ps. 36:7; Joh. 14:26) To ojlẹ dopolọ mẹ, mí nọ mọ tulinamẹ yí to whenue Klistiani hatọ lẹ dohia dọ yé yọ́n pinpẹn mítọn. (Howh. 25:11) Mí nọ yin hinhẹn lodo eyin mẹde dọ kavi wà nude he dohia dọ e tindo sisi na mí. E nọ na mí huhlọn dogọ nado yí ayajẹ po gbemima po do zindonukọn to aliho ogbẹ̀ tọn lọ ji. Ayihaawe ma tin dọ hiẹ na ko tindo numọtolanmẹ mọnkọtọn lẹ pọ́n.
12. Nawẹ dopodopo mítọn sọgan yidogọna ninọmẹ dagbe owanyi tọn to agun mẹ gbọn?
12 To whenuena e yindọ Jehovah yọ́n nuhudo jọwamọ tọn mítọn nado mọ sisi yí, e gbọn gbesisọ dali dotuhomẹna mí gbọn Ohó etọn gblamẹ nado “yin nukọntọ to [sisi] didohia ode awetọ mẹ.” (Lom. 12:10; hia Matiu 7:12.) Klistiani he hẹn ayinamẹ he wá do gànmẹ enẹ do ayiha mẹ lẹpo nọ yidogọna ninọmẹ dagbe owanyi tọn to pipli mẹmẹsunnu lẹ tọn mẹ. Enẹwutu, e na yọ́n dọ mí ni yì agbọ́ji bo kanse míde dọ, ‘Whetẹnu wẹ n’do sisi ahundopo tọn hia to hodidọ po walọ po mẹ na mẹmẹsunnu kavi mẹmẹyọnnu de to agun mẹ gbọn godo?’—Lom. 13:8.
Azọngban Titengbe de Na Mẹlẹpo
13. (a) Mẹnu lẹ wẹ dona yin nukọntọ to gbégbò didohia mẹ? (b) Etẹwẹ hogbe Paulu tọn lẹ to Lomunu lẹ 1:7 mẹ dohia?
13 Mẹnu lẹ wẹ dona yin nukọntọ to gbégbò didohia mẹ? To wekanhlanmẹ Paulu tọn hlan Heblu lẹ mẹ, e do mẹho agun tọn lẹ hia taidi “mẹhe to anadenanu to ṣẹnṣẹn mìtọn lẹ.” (Heb. 13:17) Na nugbo tọn, mẹho lẹ nọ yin anadenanutọ kavi nukọntọ to nuwiwa susu mẹ. Etomọṣo, taidi lẹngbọhọtọ apó lọ tọn lẹ, e họnwun dọ yé dona yin nukọntọ to gbégbò didohia yisenọ hatọ lẹ mẹ—kakajẹ mẹho hatọ yetọn lẹ ji. Di apajlẹ, to whenue mẹho agun tọn lẹ pli nado lẹnnupọndo nuhudo gbigbọmẹ tọn agun lọ tọn lẹ ji, yé nọ gbògbéna ode awetọ gbọn todidoai po sọwhiwhe po na ohó he depope to mẹho hatọ yetọn lẹ mẹ to didọ dali. Humọ, yé nọ do gbégbò hia gbọn nulinlẹnpọn do pọndohlan po hodidọ mẹho lọ lẹpo tọn ji dali to whenue yé to nudide basi. (Owalọ 15:6-15) Ṣigba mí dona flindọ wekanhlanmẹ Paulu tọn hlan Lomunu lẹ ma yin hlan mẹho lẹ kẹdẹ gba, ṣigba hlan agun lọ blebu. (Lom. 1:7) Enẹwutu, tudohomẹnamẹ lọ nado nọ do gbégbò hia dlẹnkan jẹ mẹlẹpo dè to egbehe.
14. (a) Na apajlẹ gando vogbingbọn he tin to gbégbò didohia po nukọntọ-yinyin to gbégbò didohia po mẹ go. (b) Kanbiọ tẹwẹ mí sọgan kanse míde?
14 Sọ doayi adà ayinamẹ Paulu tọn ehe go. E dotuhomẹna yisenọ hatọ etọn he tin to Lomu lẹ nado yin nukọntọ to gbégbò didohia mẹ, e ma yin nado do gbégbò hia poun gba. Naegbọn enẹ do yin nujọnu? Lẹnnupọndo apajlẹ ehe ji. Be mẹplọntọ de na dotuhomẹna pipli wehọmẹvi he yọ́nwehia de tọn nado plọn wehihia ya? Lala. Na yé ko yọ́nwehia wutu. Ṣigba, mẹplọntọ lọ na jlo nado gọalọna wehọmẹvi lọ lẹ nado hẹn wehihia yetọn pọnte dogọ. Mọdopolọ, owanyi na ode awetọ he nọ whàn mí nado do gbégbò hia, ko yin ohia lọ he yè do nọ yọ́n Klistiani nugbo lẹ. (Joh. 13:35) Ṣigba, dile wehọmẹvi he ko yọ́nwehia lẹ sọgan yinukọn dogọ gbọn nugopipe wehihia tọn yetọn hinhẹn pọnte dali do, mọ wẹ mí sọgan yinukọn dogọ gbọn nukọntọ yinyin to gbégbò didohia mẹ dali do niyẹn. (1 Tẹs. 4:9, 10) Azọ́ndenamẹ titengbe enẹ yin nina dopodopo mítọn. Mí sọgan kanse míde dọ, ‘Be yẹn to nukọntọ yin to gbégbò didohia mẹdevo lẹ mẹ to agun mẹ ya?’
Gbògbéna ‘Mẹhe Yìdo Lẹ’
15, 16. (a) To whenuena mí to gbégbò dohia, mẹnu lẹ wẹ mí ma dona yí nukunpẹvi do pọ́n, podọ etẹwutu? (b) Etẹwẹ sọgan dohia dọ mí tindo sisi ahundopo tọn na mẹmẹsunnu gọna mẹmẹyọnnu mítọn lẹpo?
15 To whenuena mí to gbégbò dohia, mẹnu lẹ wẹ mí ma dona yí nukunpẹvi do pọ́n to agun mẹ? Ohó Jiwheyẹwhe tọn dọmọ: “Ewọ he wàlẹblanuna wamọnọ, OKLUNỌ wẹ e yàn na: onú he e wà [E] nasọ suahọ etọn ẹn.” (Howh. 19:17) Nawẹ nunọwhinnusẹ́n he tin to hogbe ehelẹ mẹ dona deanana mí dile mí to vivẹnudo nado yin nukọntọ to gbégbò didohia mẹ gbọn?
16 Hiẹ na yigbe dọ suhugan gbẹtọ lẹ tọn nọ jlo nado do gbégbò hia mẹhe to otẹn daho mẹ lẹ, ṣigba omẹ ehelẹ dopolọ sọgan yinuwa hẹ mẹhe yé nọ pọnhlan di mẹhe yìdo na yé lẹ po sisi vude po kavi po sisi matindo po. Ṣigba, Jehovah ma to mọ gba. E dọmọ: “Yé he gbògbéna mi lẹ wẹ yẹn na gbògbéna.” (1 Sam. 2:30; Ps. 113:5-7) Jehovah nọ do gbégbò hia mẹhe nọ sẹ̀n ẹn bo nọ gbògbéna ẹn lẹpo. E ma nọ dovọ́na “whiwhẹnọ” kavi mẹhe yìdo lẹ. (Hia Isaia 57:15; 2 Otan. 16:9) Na nugbo tọn, ojlo mítọn wẹ nado hodo apajlẹ Jehovah tọn. Enẹwutu, eyin mí jlo na yọ́n obá he mẹ mí nọ do gbégbò ahundopo tọn hia jẹ, e na yọ́n dọ mí ni kanse míde dọ, ‘Nawẹ n’nọ yinuwa hẹ mẹhe ma diyin, kavi ma tindo azọngban, kavi ma tin to otẹn azọngban tọn mẹ to agun mẹ lẹ gbọn?’ (Joh. 13:14, 15) Gblọndo kanbiọ enẹ tọn do nususu hia gando obá he mẹ mí tindo sisi ahundopo tọn na mẹdevo lẹ jẹ go.—Hia Filippinu lẹ 2:3, 4.
Gbégbò Didohia Gbọn Whenu Mítọn Yiyizan Dali
17. Aliho titengbe tẹ mẹ wẹ mí sọgan yin nukọntọ to gbégbò didohia mẹ te, podọ naegbọn e do yinmọ?
17 Aliho titengbe tẹ mẹ wẹ mí sọgan yin nukọntọ to gbégbò didohia mẹlẹpo to agun mẹ te? Gbọn whenu mítọn yiyizan na mẹdevo lẹ dali. Naegbọn e do yinmọ? Taidi Klistiani lẹ, alọnu mítọn nọ ján taun, podọ nuwiwa titengbe agun tọn susu he go mí dona penukundo lẹ nọ yí whenu susu to mí si. Abajọ, mí do nọ pọ́n whenu taidi nuhọakuẹ. Mí sọ yọnẹn dọ mí ma dona donukun dọ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po ni na mí whenu yetọn zẹjlẹgo. Mọdopolọ, mí nọ yọ́n pinpẹn etọn to whenue mẹdevo lẹ to agun lọ mẹ mọnukunnujẹemẹ dọ yé ma dona nọ donukun dọ mí ni zan whenu mítọn zẹjlẹgo na yé.
18. Dile e yin didohia to yẹdide he tin to weda 18tọ ji do, nawẹ mí sọgan do ojlo mítọn nado na whenu mítọn yisenọ hatọ lẹ hia gbọn?
18 Etomọṣo, mí sọ mọnukunnujẹemẹ (titengbe mí mẹhe to sinsẹ̀n taidi lẹngbọhọtọ to agun mẹ lẹ) dọ ojlo mítọn nado doalọtena nuhe wà mí te nado sọgan yí whenu zan na yisenọ hatọ lẹ nọ dohia dọ mí tindo sisi na yé. To aliho tẹ mẹ? Eyin mí doalọtena nuhe wà mí te nado yí whenu zan na mẹmẹsunnu mítọn lẹ, na taun tọn nuhe dọna yé mí te wẹ yindọ, ‘Hiẹ họakuẹ to nukun ṣie mẹ sọmọ bọ e yin nujọnu na mi nado yí whenu zan hẹ we hugan nado zindonukọn to nuhe wà n’te mẹ.’ (Malku 6:30-34) Adà awetọ lọsu yin nugbo. Eyin mí whleawu nado doalọtena nuhe wà mí te nado sọgan yí whenu zan na mẹmẹsunnu mítọn, mí sọgan hẹn ẹn nado tindo numọtolanmẹ dọ e ma yin nuhọakuẹ na mí. Na nugbo tọn, mí mọnukunnujẹemẹ dọ whedelẹnu nọ tin he whẹho niyaniya tọn de ma dona yin alọhẹndotena. Etomọṣo, ojlo mítọn—kavi awuwhiwhle mítọn—nado na whenu mítọn mẹdevo lẹ nọ do nususu hia gando obá he mẹ sisi he mí tindo to ahun mẹ na mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po siso jẹ go.—1 Kọl. 10:24.
Magbe Nado Yin Nukọntọ
19. Gbọnvona whenu mítọn yiyizan na mẹdevo lẹ, aliho devo tẹ mẹ wẹ mí sọgan do gbégbò hia yisenọ hatọ lẹ te?
19 Aliho titengbe devo lẹ tin he mẹ mí sọgan do gbégbò hia yisenọ hatọ lẹ te. Di apajlẹ, to whenue mí to whenu mítọn yizan na yé, mí sọ dona na yé ayidonugo mítọn. Whladopo dogọ, Jehovah ze apajlẹ lọ dai. Psalm-kantọ Davidi dọmọ: “Nukun OKLUNỌ tọn tin hlan dodonọ lẹ dali, otó etọn sọ hùn hlan ogbè yetọn.” (Ps. 34:15) Mí nọ dovivẹnu nado hodo apajlẹ Jehovah tọn gbọn ayidonugo lẹpo nina mẹmẹsunnu mítọn lẹ dali—enẹ wẹ nado nọ lilẹ́ pannukọn yé bo nọ dotoaina yé, titengbe mẹhe dọnsẹpọ mí na alọgọ lẹ. Gbọn mọwiwà dali, mí nọ do gbégbò hia yé.
20. Etẹlẹ wẹ mí jlo na hẹn do ayiha mẹ gando gbégbò didohia go?
20 Dile mí ko gbadopọnna do, mí jlo na hẹn nuhewutu mí dona nọ do sisi ahundopo tọn hia yisenọ hatọ lẹ do ayiha mẹ gligli. Humọ, mí nọ dín dotẹnmẹ hundote lẹ nado yin omẹ tintan to gbégbò didohia mẹlẹpo mẹ, kakajẹ mẹhe yìdo lẹ ji. Gbọn afọdide ehelẹ zize dali, mí na to huhlọnna kanṣiṣa owanyi po pọninọ po tọn to agun mẹ. Enẹwutu, mì gbọ mímẹpo ni zindonukọn e ma yin nado do gbégbò kẹdẹ hia ṣigba titengbe nado yin nukọntọ to gbégbò didohia ode awetọ mẹ. Be hiẹ magbe nado wàmọ ya?
[Nudọnamẹ odò tọn]
a Hogbe he Davidi zan to Psalm 8tọ mẹ lẹ sọ dlẹnalọdo dawe pipé lọ Jesu Klisti to dọdai-liho.—Heb. 2:6-9.
Be Hiẹ Flin Ya?
• Nawẹ gbégbò po sisi po sẹpọ yede gbọn?
• Whẹwhinwhẹ́n tẹlẹ wẹ mí tindo nado nọ gbògbéna yisenọ hatọ lẹ?
• Naegbọn e do yin nujọnu nado nọ do gbégbò hia ode awetọ?
• Aliho tẹlẹ mẹ wẹ mí sọgan do gbégbò hia yisenọ hatọ lẹ te?
[Yẹdide to weda 18]
Nawẹ mí sọgan do gbégbò hia yisenọ hatọ lẹ gbọn?