Sisẹ́ Taidi Hinhọ́n-Hẹntọ lẹ to Tòdaho Hinhọ́n Tọn Mẹ
Fluctuat nec mergitur, kavi “E pehẹ agbówhẹn susu ṣigba e ma siọ gba,” wẹ yin aṣagbe he yè nọ yizan na tòdaho Paris tọn.
TAIDI tọjihun de, to owhe 2 000 he wayi lẹ whenu, Paris ko pehẹ mẹgbeyantọ tògodo tọn lẹ po atẹṣiṣi tovi etọn susu tọn po ṣigba bo ko luntọ́n. Taidi dopo to tòdaho he yọnwhanpẹ hugan aihọn tọn lẹ mẹ todin, gbẹtọ lẹ yiwanna Paris na owhé daho, tòhomẹ-liho he tindo atin susu etọn lẹ, po nuhoho-sẹdotẹn diyin etọn lẹ po. Mẹdelẹ nọ pọ́n ẹn hlan taidi nọtẹn ohó milomilo-kàntọ lẹ, yẹdenanutọ lẹ, po tamẹnuplọnmẹtọ lẹ tọn po. Mẹdevo lẹ nọ duvivi núdùdù dagbe etọn lẹ tọn bosọ yiwanna aṣọdonu whanpẹnọ etọn lẹ.
To whenuho-liho, Paris ko yin ahọ́nkan sinsẹ̀n Katoliki tọn de. Na adà tangan he e ko yiwà to Nukunhunhun Europe tọn mẹ to owhe fọde die wutu, Paris wá yin yiylọdọ Tòdaho Hinhọ́n tọn. To egbehe, eyin yé yọnẹn kavi lala, tamẹnuplọnmẹ ojlẹ enẹ mẹ tọn wẹ gbẹpo to anadena suhugan mẹhe tin to Paris lẹ tọn, e mayin sinsẹ̀n gba.
Etomọṣo, nuyọnẹn gbẹtọ tọn ma ko tá hinhọ́n do gbẹzan gbẹtọ lẹ tọn ji dile yè lẹn do gba. Mẹsusu to nukunnumọjẹnumẹ dín sọn asisa devo mẹ to egbehe. Na owhe 90 delẹ todin, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ko to ‘wunhọ́n taidi hinhọ́n-hẹntọ lẹ’ to Paris. (Filippinu lẹ 2:15) Taidi sìnlintọ azọ́nyọnẹntọ lẹ, yé dona to alọdiọ gbọzangbọzan sọgbe hẹ ninọmẹ po nujijọ yọyọ lẹ po nado sọgan to ‘onú tindo ojlona akọta lẹ tọn’ hẹn biọ tọjihun lọ mẹ.—Hagai 2:7.
Tòdaho He Mẹ Kunnudide Ma Bọawu Te
To 1850, gbẹtọ 600 000 wẹ tin to Paris. Ṣigba sọha mẹhe tin to finẹ, podọ to lẹdo etọn lẹ mẹ to egbehe hugan livi ṣinẹnẹ. Jideji enẹ ko hẹn Paris lẹzun tòdaho France tọn he mẹ gbẹtọ wunmẹ voovo tin te hugan. Ahọ́nkan wepinplọn tọn de wẹ e yin to aihọn mẹ, bọ wehọmẹ alavọ tọn he ko dẹn to aimẹ hugan to aihọn mẹ dopo tin to finẹ, bọ nudi gbẹtọ 250 000 delẹ wẹ to wehọmẹ daho yì to finẹ. Agbegbe Paris tọn delẹ, he mẹ ohọ̀ he yiaga taun lẹ tin te bọ sẹ́nhẹngba po azọ́nmamọwà po gbayipe te wleawuna adà ylankan Paris tọn lẹ. Na jide tọn, e nọ biọ azọ́nyinyọnẹn po alọdidiọ po to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ si nado ze wẹndagbe lọ donukọnna gbẹtọ
wunmẹ lẹpo to aliho he dọnmẹdogo de mẹ.—1 Timoti 4:10.
Gbẹtọ hugan livi 20 wẹ nọ dla Paris pọ́n to owhe dopo mẹ. Yé sọgan yí homẹhunhun do hẹ Atọ̀họ̀ Eiffel tọn ji, disa to tọ̀sisa Seine tọn tó, kavi sinai to ahàn-satẹn lẹ mẹ bo to vivi lẹdo lọ tọn dù. Ṣogan, gbẹninọ to Paris sinyẹnawu taun. Christian heyin gbehosọnalitọ whepoponu tọn de dọ dọ “gbẹtọ lọ lẹ nọ tin to whlẹndo ji to whelẹponu. Onú nọ ṣikọna yé to whenuena yé gọ̀ sọn azọ́n mẹ.” Hodidọ na mẹhe alọnu yetọn ján ehelẹ ma nọ bọawu gba.
Dopo to nuhahun klohugan he Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ pehẹ to Paris wẹ gbẹtọ lẹ mimọ to owhé yetọn lẹ gbè. Owhé delẹ tindo zomọ hodọhẹmẹ tọn. Na sẹ́nhẹngba he to jijideji wutu, owhé lẹ nọ saba tindo zomọ hihọ́-basinamẹ tọn to ohọ̀n ji, bọ jonọ de ma sọgan biọ whégbè. Matin ayihaawe, ehe yidogọna nuhewutu lẹdo delẹ tindo madozẹnzẹn Kunnudetọ 1 poun na gbẹtọ 1 400 tọn. Enẹwutu, kunnudide alokan ji tọn po kunnudide mayin aṣa tọn po to yinyin yiyizan taun. Be Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ko penugo nado dike ‘hinhọ́n yetọn ni họnwun’ to aliho devo lẹ mẹ ya?—Matiu 5:16.
Dotẹnmẹ hundote po fie yè sọgan dekunnu mayin aṣa tọn te lẹ po sù taun. Martine mọ yọnnu de he tin to awubla mẹ to mọto-dotẹn. Viyọnnu dopo akàn yọnnu lọ tọn ko ṣẹṣẹ kú. Martine na ẹn alọnuwe Biblu tọn de he tindo todido homẹmiọnnamẹ fọnsọnku tọn. Enẹgodo e masọ dukosọ hẹ yọnnu lọ ba na osun delẹ. To whenuena Martine wá mọ yọnnu lọ, e penugo nado bẹ plọnmẹ Biblu de jẹeji hẹ ẹ. Yọnnu lọ lẹzun Kunnudetọ mahopọnna nukundiọsọmẹ asu etọn tọn.
Kunnudide Mayin Aṣa Tọn De Sinsẹ́n Tọ́n
Tito húndido Paris tọn yin dopo to dehe yọ́n hugan to aihọn mẹ lẹ mẹ. Pínpàn he nọ gbọ̀n aigba glọ he diyin lọ nọ bẹ gbẹtọ 5 000 000 egbesọegbesọ. Húnglintẹn daho aigba glọ Paris tọn, yèdọ Châtelet-Les-Halles, wẹ yin dehe klo hugan bosọ nọ ján hugan to aihọn mẹ. E yọnbasi nado dukosọ hẹ mẹsusu to finẹ. Alexandra nọ dó Pínpàn he nọ gbọ̀n aigba glọ yì azọ́n mẹ egbesọegbesọ. To gbèdopo, e dọho na sunnu jọja de he to azọ̀n leucémie tọn jẹ. Alexandra na ẹn alọnuwe pẹvi de he dọho gando todido Paladisi tọn go. Plọnmẹ Biblu de nọ yin bibasi to ojlẹ dopolọ mẹ to ofi enẹ dopolọ egbesọegbesọ na osẹ ṣidopo. Enẹgodo to gbèdopo dawe lọ masọ nọ wá ba. E ma dẹn to enẹgodo wẹ asi etọn tẹkan hlan Alexandra bo dọ e ni wá dotowhé, na asu emitọn tin to ninọmẹ ylankan mẹ wutu. E blawu dọ, e ko kú whẹpo Alexandra jẹ finẹ. To okú etọn godo, asi etọn sẹtẹn yì Bordeaux, to hùwaji-whèyihọ France tọn, to fie Kunnudetọ he tin to lẹdo lọ mẹ lẹ dla ẹ pọ́n te. Linlin ayajẹ tọn de wẹ e yin na Alexandra nado se to owhe dopo godo dọ asuṣiọsi lọ ko yí baptẹm taidi Kunnudetọ Jehovah tọn de, po todido lọ po dọ asu emitọn na yin finfọnsọnku!—Johanu 5:28, 29.
Mẹmẹyọnnu Klistiani mẹhomẹ de dekunnuna Renata to pínpàn de he tọ́nsọn Paris jei Limoges mẹ, to ṣẹnṣẹn France tọn. Renata ko plọn sinsẹ̀n-nuplọnmẹ, Heblugbe, po Glẹkigbe tọn po na owhe atọ́n to otò etọn Pologne mẹ, sọmọ bọ e masọ tindo yise to Jiwheyẹwhe mẹ ba. E ko hodẹ̀ hlan Jiwheyẹwhe to osun atọ̀n die wayi. Dile etlẹ yindọ e ma tindo ojlo taun to nuhe mẹmẹyọnnu mẹhomẹ lọ to na dọ mẹ podọ na e lẹndọ e ma nasọ se nudepope sọn e dè pọ́n gbede ba, Renata na sọha alokan etọn tọn mẹmẹyọnnu lọ. Ṣigba mẹmẹyọnnu lọ dovivẹnu taun bosọ mọ dọ mẹde dla Renata pọ́n to madẹnmẹ to enẹgodo. To whenuena Kunnudetọ asu po asi po de dla ẹ pọ́n, Renata lẹndọ, ‘Etẹwẹ yewlẹ sọgan plọn mi?’ Mahopọnna sinsẹ̀n-nuplọnmẹ etọn, nugbo Biblu tọn dọ̀n ẹn taun. “Yẹn yọnẹn to afọdopolọji dọ nugbo lọ die,” wẹ e dọ. Todin e nọ tindo ayajẹ to nugbo Biblu tọn mimahẹ mẹdevo lẹ mẹ.
Michèle to wehọmẹ mọto-kùnkùn tọn yì. Klasigbẹ́ etọn lẹ jẹ hodọdo zanhẹmẹ jẹnukọnna alọwle ji. Michèle do agọjẹdonu etọn hia. To osẹ dopo godo, Sylvie heyin mẹplọntọ lọ kanse dọmọ: “Be hiẹ yin dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ wẹ ya?” Pọndohlan Biblu tọn he Michèle tindo yinuwado Sylvie ji taun. Plọnmẹ Biblu de bẹjẹeji, podọ Sylvie yin bibaptizi to owhe dopo godo.
Nọtẹn whanpẹnọ po jipa susugege he tin to Paris lẹ po nọ wleawuna ninọmẹ dagbe de na hodidọ hẹ gbẹtọ lẹ. Josette yì nọtẹn whanpẹnọ de, to fie Aline yọnnu mẹhomẹ de to sadi te to gbọjẹyíyí de whenu. Josette basi zẹẹmẹ opagbe jiawu he tin to Biblu mẹ lẹ tọn. Yé basi titona plọnmẹ Biblu de, podọ Aline zindonukọn jẹ baptẹm kọ̀n to niyaniya mẹ. To owhe 74 tintindo mẹ todin, Aline yin gbehosọnalitọ whepoponu tọn zohunhunnọ de, he nọ hùnhomẹ to nugbo Klistiani tọn mimahẹ mẹdevo lẹ mẹ.
Hinhọ́n na Akọta Lẹpo
Kunnudetọ he tin to Paris lẹ ma dona yì fidindẹn lẹ whẹpo do duvivi aṣa vivi voovo lẹ tọn gba. Diblayin 20 to kanweko ji mẹhe tin to finẹ lẹ tọn wẹ yin jonọ. Ogbè voovo 25 mẹ wẹ agun po kándo Klistiani tọn lẹ po tin te.
Wuntuntun po lẹnpọn dagbenọ yinyin po nọ saba yidogọna kọdetọn dagbe tintindo to azọ́n yẹwhehodidọ tọn vonọtaun ehe mẹ. Kunnudetọ he wá sọn Filippi de wleawuna aigba-denamẹ vonọtaun de na ede. E ko penugo nado bẹ plọnmẹ Biblu susu jẹeji gbọn hodidọ hẹ Filippinu susu devo lẹ to nusatẹn lẹ mẹ dali.
Afọdide tintan zize nado dekunnu nọ de sinsẹ́n tọ́n. To décembre 1996, to yinyọnẹn mẹ dọ hùnwhẹ titengbe aihọn tọn de na wá aimẹ to tòdaho lọ mẹ, Kunnudetọ he tin to agun jonọgbè tọn mẹ lẹ basi nudide nado dọho hẹ aihundatọ lẹ. To aihundida lọ godo to whèjai dopo, yé penugo nado dọho hẹ aihundatọ he jlo na lẹkọyì adọtẹn yetọn lẹ. Afọdide ehe dekọtọn do Biblu 28, owe Klistiani tọn 59, alọnuwe 131, po linlinnamẹwe 290 po didogbonu mẹ. To nuwiwa osẹ atọ̀n tọn lọ godo, aihundatọ dopo kanse dọmọ: “Nawẹ yẹn sọgan lẹzun Kunnudetọ Jehovah tọn de gbọn? Devo dọmọ: “Yẹn na dekunnu to otò ṣie mẹ!”
Adọkun Whiwhla Heyin Mimọ Lẹ
Fidepope he mẹhe basi dlapọn wá Paris lẹ pọ́n, yé nọ mọ ohọ̀ whanpẹnọ hohowhenu tọn susu. Ṣigba, nuhe họakuẹ hugan mọ lẹ na gbẹsọ yin mimọ. Aniza zọnhẹ asu tanyin etọn tọn heyin nukunmọnu otò etọn tọn de wá France. E nọ hia Biblu to whégbè to gbesisọmẹ. Dile e to tintọ́n jei to whlẹndo ji to gbèdopo, gbehosọnalitọ de na ẹn alọnuwe pẹvi Nuhewutu Hiẹ Sọgan Deji Do Biblu Go dopo. Yé do dope do osẹ he bọdego mẹ, podọ plọnmẹ Biblu de bẹjẹeji. Aniza pehẹ nukundiọsọmẹ whẹndo tọn susu. E zindonukọn to nupinplọn etọn mẹ bosọ yí baptẹm. Nukun tẹwẹ e yí do pọ́n lẹblanulọkẹyi nugbo lọ mimahẹ mẹdevo lẹ tọn? “Azọ́n kunnudide tọn sinyẹnawuna mi to tintan whenu na yẹn nọ kuwinyan wutu. Ṣigba eyin yẹn hia Biblu, e nọ whàn mi. Podọ yẹn ma sọgan vò to dee mẹ eyin yẹn ma dekunnu.” Enẹwẹ yin walọyizan Kunnudetọ susu tọn to Paris, na yé tindo ‘nususu nado wà to azọ́n Oklunọ tọn mẹ’ wutu.—1 Kọlintinu lẹ 15:58.
Nugbo Biblu tọn ko sọ tá hinhọ́n do azọ́n họgbigbá tọn he tin to lẹdo Paris tọn mẹ lẹ ji, bo ko do ‘nuhọakuẹ’ devo lẹ hia. Bruce yì dla họntọn etọn he ko ṣẹṣẹ lẹzun Kunnudetọ Jehovah tọn de pọ́n po linlẹn lọ po nado whé hànjigbán delẹ. Na họntọn lọ to hodọ do Biblu ji hẹ hẹnnumẹ Bruce tọn delẹ to whenuena e jẹ finẹ wutu, Bruce dotoaina hodọdopọ lọ. E kẹalọyi nuzedonukọnnamẹ plọnmẹ Biblu tọn de, ṣigba e tindo nuhahun delẹ. “Yé yọ́n mi to lẹdo lọ mẹ taun. Whepoponu wẹ mẹdaho ṣie sunnu nọ to avùnho, podọ yẹn nọ basi titona agọ́ wedudu zingidinọ lẹ. Nawẹ mẹdevo lẹ sọgan kẹalọyi nugbo lọ dọ yẹn to lilẹzun Kunnudetọ de gbọn?” Mahopọnna obiọ gbọzangbọzan tọn lẹ dọ e ni basi titona agọdudu lẹ, Bruce doalọtena nuyiwa enẹ mlẹnmlẹn. E jẹ yẹwheho dọ ji to osun dopo godo. “Mẹhe tin to lẹdo lọ mẹ lẹpo wẹ jlo na yọ́n nuhewutu yẹn lẹzun Kunnudetọ de.” E yin bibaptizi to enẹgodo. To madẹnmẹ, e tindo lẹblanulọkẹyi nado yì Wehọmẹ Azọ́nplọnmẹ Devizọnwiwa tọn.
Adọkunnu lẹ dindin sọgan biọ vivẹnudido tlala. Ṣigba, e sọgan hẹn ayajẹ nujọnu tọn wá eyin azọ́n lọ tindo kọdetọn dagbe! Jacky, Bruno, po Damien po nọ dà blẹdi to Paris. “E sinyẹnawu nado mọ mí to whégbè na mí nọ to azọ́nwa to whelẹponu bo ma nọ tin to whégbè wutu,” wẹ Jacky dọ. Gbehosọnalitọ whepoponu tọn de heyin Patrick doayi e go dọ ohọ̀ pẹvi delẹ tin to aga na owhé de he gbè yé nọ nọ̀, podọ e mọdọ e whè gbau gbẹtọ nọ nọ̀ dopo mẹ. Vivẹnudido gbọzangbọzan etọn lẹ nado jẹ mẹhe nọ nọ̀ finẹ lẹ dè tindo kọdetọn dagbe to whenuena e mọ Jacky, he tin to finẹ na ojlẹ gli de to whèmẹ dopo. Etẹwẹ yin kọdetọn lọ? Họntọn atọ̀n lọ lẹ lẹzun Kunnudetọ bosọ penugo nado mọ azọ́n devo he na dotẹnmẹ yé nado tindo mahẹ gigọ́ to nuyiwa yẹwhehọluduta tọn mẹ.
Alọdidotena Agbówhẹn Homẹkẹn Tọn Lẹ
To agọe, linlinnamẹnu France tọn delẹ ko do Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ hia taidi hagbẹ sinsẹ̀n tọn owùnọ de. To 1996, Kunnudetọ lẹ yí ahun lẹpo do tindo mahẹ to vọkan hugan livi ṣinẹnẹ alọnuwe pẹvi de he hosọ etọn yin Les Témoins de Jéhovah : ce que vous devez savoir (Kunnudetọ Jehovah Tọn Lẹ—Nuhe Mì Dona Yọnẹn Gando Yé Go) he bẹ nudọnamẹ vonọtaun lẹ hẹn mimá mẹ. E tindo kọdetọn dagbe taun.
Vivẹnu vonọtaun yin dido nado jẹ mẹlẹpo dè. Ahọluzọnwatọ susu wẹ do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn hia na Kunnudetọ lẹ. Ogán agbegbe dopo tọn wlan dọmọ: “Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ko wà dagbe to alọnuwe pẹvi ehe mimá mẹ. E hùngona lalo lẹ.” Doto dopo dọmọ: “Yẹn ko to nukundo nudọnamẹ ehe sọn ojlẹ dindẹn die!” Dawe dopo sọn lẹdo Paris tọn mẹ dọmọ: “Yẹn hia Les Témoins de Jéhovah : ce que vous devez savoir gbọn kosọ dali. Yẹn na jlo nado yọ́n nususu dogọ bosọ kẹalọyi alemọyi plọnmẹ Biblu vọnu whégbè tọn.” Mẹdevo wlan dọmọ: “Mì basi na nugbodidọ mìtọn.” Yọnnu Katoliki tọn dopo dọna Kunnudetọ lẹ dọmọ: “Ẹn hẹn! Eyọn dọ mì jẹ nuyiwa sọta lalo ehelẹ ji to godo mẹ!”
Nujijla kunnudide tọn heyin titobasina to Azán Katoliki tọn na Jọja lẹ Lẹdo Aihọn Pé gbè to 1997 yin ayajẹ vonọtaun de na susu jọja Kunnudetọ lẹ to lẹdo Paris tọn mẹ. Dile etlẹ yindọ yozò lọ sinyẹn tlala, nudi Kunnudetọ 2 500 wẹ tindo mahẹ. To azán vude poun gblamẹ, yé ko má vọkan alọnuwe Owe de na Gbẹtọ Lẹpo 18 000 tọn na jọja he wá sọn adà voovo aihọn tọn mẹ lẹ. Gbọnvona dọ kunnudide dagbe de yin nina gando yinkọ Jehovah tọn go bọ okún nugbo tọn lẹ yin didó, nujijla lọ sọ dozolanmẹna Kunnudetọ jọja lẹ. Mẹmẹyọnnu jọja dopo he sán gbọjẹ etọn dogli nado sọgan tindo mahẹ gigọ́ to nuyiwa vonọtaun ehe mẹ dọmọ: “Jehovah tindo gbẹtọ ayajẹnọ delẹ to aigba ji he nọ yí huhlọn yetọn zan nado pagigona ẹn. Azán awe gigọ́ he tindo ale ehelẹ họakuẹ hugan gbọjẹ gbẹzan tọn lẹpo! (Psalm 84:10)”
Azán 28 février 1998 yin hùnwhẹ 65tọ gbedide Hitler tọn he dekọtọn do alọhinhẹndotena Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ to Allemagne mẹ. Kunnudetọ France tọn lẹ yí azán enẹ zan nado do video lọ La fermeté des Témoins de Jéhovah face à la persécution Nazie hia to ohọ̀ he yé haya lẹ mẹ, he basi zẹẹmẹ gigọ́ homẹkẹn he omẹ Jehovah tọn lẹ jiya etọn. Oylọ-basinamẹwe hugan livi ṣinawe wẹ yin mimá. Whenuho-kàntọ po mẹhe nọ gànpamẹ dai lẹ po dọ kunnudenu he whanmẹ lẹ. To lẹdo Paris tọn mẹ, gbẹtọ 5 000 wẹ wá, he bẹ mẹsusu he mayin Kunnudetọ lẹ hẹn.
Susu mẹhe tin to Paris lẹ tọn yọ́n pinpẹn hinhọ́n gbigbọmẹ tọn, podọ homẹ yetọn hùn dọ wẹnlatọ Ahọluduta tọn lẹ to wunhọ́n taidi hinhọ́n-hẹntọ lẹ. E yin kẹdẹdile Jesu lá do dọmọ: “Ojijẹ sù nugbo, ṣigba azọ́nwatọ lẹ ma sù.” (Matiu 9:37) Gbigbọ nujikudo tọn he Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tindo heyin nado duto aliglọnnamẹnu kunnudide tọn lẹ ji to tòdaho lọ mẹ ko hẹn Paris lẹzun Tòdaho Hinhọ́n tọn de to linlẹn vonọtaun de mẹ, hlan pipà Jehovah tọn.
[Yẹdide to weda 9]
Tòhọ
[Yẹdide to weda 9]
Onú hoho-sẹdotẹn Louvre tọn
[Yẹdide to weda 9]
Nupọntẹn Garnier tọn
[Yẹdide to weda 10]
Nudọnamẹ Biblu tọn mimá hẹ mẹhe alọnu yetọn ján lẹ to fidepope he yé yin mimọ te