“Mì Nọ Yí Kanbiọ Mìtọn Hia Jiwheyẹwhe”
“To odẹ̀ mẹ to ovẹ̀ mẹ po pẹdido po mẹ, mì nọ yí kanbiọ mìtọn hia Jiwheyẹwhe to onú popo mẹ.”—FILIPPINU LẸ 4:6.
1. Mẹnu wẹ mí tindo lẹblanulọkẹyi nado nọ dọho hẹ, podọ naegbọn enẹ do yin nujiawu de?
EYIN hiẹ basi obiọ na opli de hẹ gandutọ otò towe tọn, gblọndo nankọtọn wẹ hiẹ na mọyi? Hiẹ sọgan mọ gblọndo sisi tọn de yí sọn wekantẹn etọn, ṣigba e na vẹawu taun dọ dotẹnmẹ ni yin nina we nado dọho hẹ gandutọ lọ tlọlọ. Nalete, na nuhe dù Gandutọ daho hugan lọ Jehovah Jiwheyẹwhe he yin Nupojipetọ wẹkẹ tọn, ninọmẹ lọ gbọnvo pete. Ali hùndonuvo na mí nado yì e dè sọn fidepope he mí sọgan tin te podọ to ogàn depope he jlo mí mẹ. Odẹ̀ he sọgbe lẹ nọ jẹ e dè to whepoponu. (Howhinwhẹn lẹ 15:29) Lehe enẹ jiawu do sọ! Be pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn na ehe ma dona whàn mí nado nọ hodẹ̀ to gbesisọ mẹ hlan Mẹlọ he gbọn gbesisọ dali yin yiylọdọ ‘mẹhe nọ sè odẹ̀’ ya?—Psalm 65:2.
2. Etẹwẹ yin dandannu na Jiwheyẹwhe nido kẹalọyi odẹ̀ mítọn lẹ?
2 Ṣigba, mẹde sọgan kanse dọmọ, ‘Odẹ̀ tẹlẹ wẹ Jiwheyẹwhe nọ kẹalọyi?’ Biblu basi zẹẹmẹ nude tọn he yin dandannu na odẹ̀ mítọn lẹ nido yin alọkẹyi to whenuena e dọmọ: “Matin yise, e glo nado hẹn homẹ etọn hùn: na ewọ he ja Jiwheyẹwhe dè, ma sọgan nọma yise dọ e tin, podọ ewọ wẹ ahọsutọ yé he whesọ do dín in lẹ tọn.” (Heblu lẹ 11:6) Mọwẹ, dile e yin didohia to hosọ he jẹnukọn mẹ do, nubiọtomẹsi titengbe dopo nado sọgan dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe wẹ yise. Jiwheyẹwhe ko wleawufo nado kẹalọyi odẹ̀ mẹhe nọ dọnsẹpọ ẹ lẹ tọn, ṣigba yé dona nọ wàmọ to yise mẹ bo nọ wazọ́n dagbe lẹ. Yé sọ dona yin ahundoponọ bo tindo ninọmẹ ahun mẹ tọn dagbe de.
3. (a) Dile odẹ̀ devizọnwatọ nugbonọ hohowhenu tọn lẹ tọn dohia do, hodidọ nankọtọn lẹ wẹ mí sọgan yidogọ odẹ̀ mítọn lẹ? (b) Odẹ̀ wunmẹ voovo tẹlẹ wẹ tin?
3 Apọsteli Paulu dotuhomẹna Klistiani azán etọn gbè tọn lẹ dọmọ: “Mì jẹtukla nudepope tọn blo; ṣigba to odẹ̀ mẹ to ovẹ̀ mẹ po pẹdido po mẹ, mì nọ yí kanbiọ mìtọn hia Jiwheyẹwhe to onú popo mẹ.” (Filippinu lẹ 4:6, 7) Biblu bẹ apajlẹ mẹsusu tọn hẹn he yí ahunmẹdunamẹnu yetọn lẹ hia Jiwheyẹwhe to odẹ̀ mẹ. Delẹ to yé mẹ wẹ Hanna, Elija, Hẹzekia, po Daniẹli po. (1 Samuẹli 2:1-10; 1 Ahọlu lẹ 18:36, 37; 2 Ahọlu lẹ 19:15-19; Daniẹli 9:3-21) Apajlẹ yetọn jẹ nado yin hihodo. Sọ doayi e go dọ hodidọ Paulu tọn lẹ dohia dọ odẹ̀ wunmẹ voovo lẹ wẹ mí sọgan nọ hò. E donù pẹdido go, enẹ wẹ odẹ̀ he mẹ mí nọ do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn hia te na nuhe Jiwheyẹwhe wà na mí lẹ. Ehe sọgan bẹ pipà hẹn. Ovẹvivẹ dlẹnalọdo whiwhẹ po ahundopo po yíyí do hodẹ̀ vẹkuvẹku. Podọ mí sọgan basi kanbiọ, kavi obiọ lẹ na onú tangan de. (Luku 11:2, 3) Otọ́ mítọn olọn mẹ tọn nọ hùnhomẹ nado kẹalọyi mẹdọnsẹpọ mítọn eyin mí yí depope to aliho ehelẹ mẹ zan.
4. Dile etlẹ yindọ Jehovah yọ́n nuhudo mítọn lẹ, naegbọn mí gbẹsọ nọ yí kanbiọ mítọn lẹ hia ẹ?
4 Mẹdelẹ sọgan kanse dọ, ‘Be Jehovah ma yọ́n nuhudo mítọn lẹpo ya?’ Mọwẹ, e yọ́n yé nugbo. (Matiu 6:8, 32) Eyin mọ wẹ, naegbọn e gbẹsọ nọ jlo dọ mí ni dọnsẹpọ ẹ po obiọ mítọn lẹ po? Lẹnnupọndo apajlẹ ehe ji: Nusàtọ de sọgan ze nunina de donukọnna ahisinọ etọn delẹ. Ṣigba, whẹpo ahisinọ lọ lẹ na do mọ nunina lọ yí, yé dona wá nusàtọ lọ dè bo biọ ẹ. Mẹhe ma jlo na dovivẹnu nado wàmọ lẹ na dohia dọ yé ma yọ́n pinpẹn nuzedonukọnnamẹ lọ tọn. Mọdopolọ, eyin mí nọ dovọ́na nado yí kanbiọ mítọn lẹ hia Jehovah to odẹ̀ mẹ, enẹ na dohia dọ mí ma yọ́n pinpẹn nuhe e wleawudaina lẹ tọn. Jesu dọmọ: “Mì kanbiọ, mì nasọ mọyi.” (Johanu 16:24) To mọwiwà mẹ, mí nọ dohia dọ mí ganjẹ Jiwheyẹwhe go.
Nawẹ Mí Dona Nọ Dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe Gbọn?
5. Naegbọn mí dona nọ hodẹ̀ to oyín Jesu tọn mẹ?
5 Jehovah ma ze osẹ́n hẹngogo tọn susu lẹ dai gando dẹ̀hiho go gba. Etomọṣo, mí dona plọn aliho he sọgbe lọ nado dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe, dile e yin zẹẹmẹ basina to Biblu mẹ do. Di dohia, Jesu plọn hodotọ etọn lẹ dọmọ: ‘Eyin mì na kàn nudepope biọ to Otọ́ dè, ewọ na yí ì na mì to oyín ṣie mẹ.’ (Johanu 16:23) Enẹwutu, e yin bibiọ to mí si nado nọ hodẹ̀ to oyín Jesu tọn mẹ, bo kẹalọyi Jesu taidi nuyizan dopo akàn he gblamẹ dona Jiwheyẹwhe tọn lẹ na dlẹnkan jẹ gbẹtọvi lẹpo dè.
6. Nawẹ mí dona nọ nọ̀ do hodẹ̀?
6 Nawẹ mí dona nọ nọ̀ do hodẹ̀? Biblu ma donù ninọmẹ tangan de go whẹpo odẹ̀ mítọn lẹ na do yin sisè gba. (1 Ahọlu lẹ 8:22; Nẹhemia 8:6; Malku 11:25; Luku 22:41) Nuhe yin nujọnu lọ wẹ nado hodẹ̀ hlan Jiwheyẹwhe po ahundopo po podọ po ninọmẹ ahun mẹ tọn dagbe de po.—Joẹli 2:12, 13.
7. (a) Etẹwẹ hogbe lọ “niṣẹ” zẹẹmẹdo? (b) Nawẹ e nọ yin yiyizan po gbesisọ po to odẹ̀ mẹ gbọn?
7 Etẹwẹ dogbọn hogbe lọ “niṣẹ” yiyizan dali? Owe-wiwe dohia dọ ehe nọ saba yin tadona he sọgbe de na odẹ̀ mítọn lẹ, titengbe to whenuena mí to dẹ̀ho to gbangba. (Psalm 72:19; 89:52) To paa mẹ, hogbe Heblu tọn lọ ʼa·menʹ he yin lilẹdo “niṣẹ” zẹẹmẹdo “na jide tọn.” Otanwe Cyclopedia McClintock po Strong po tọn dọ dọ nujọnu-yinyin hogbe lọ “Niṣẹ” tọn to vivọnu odẹ̀ lẹ tọn wẹ “nado do nujikudo hia gando ohó he ko yin didọ jẹnukọn lẹ go, bo biọ dọ yé ni yin hinhẹndi.” Enẹwutu, gbọn ahundopo yíyí do dọ “Niṣẹ” to vivọnu dali, mẹhe to dẹ̀ho lọ nọ do numọtolanmẹ sisosiso etọn lẹ hia gando nuhe e ṣẹṣẹ dọ lẹ go. To whenuena Klistiani he nọ̀ nukọn na agun lọ to odẹ̀ mẹ dotana po hogbe enẹ po, mẹhe to todoai lẹ sọgan dọ “Niṣẹ” to ahun yetọn mẹ, kavi dọ ẹ tọ́n jẹgbonu nado dohia po nujikudo po dọ yé kẹalọyi nuhe ṣẹṣẹ yin didọ lọ lẹ.—1 Kọlintinu lẹ 14:16.
8. Nawẹ odẹ̀ mítọn delẹ sọgan taidi Jakobu kavi Ablaham tọn lẹ gbọn, podọ etẹwẹ ehe na dohia gando mí go?
8 To whedelẹnu Jiwheyẹwhe sọgan na mí dotẹnmẹ nado do obá he mẹ whẹho he mí to dẹ̀ho na lọ duahunmẹna mí jẹ hia. E sọgan lẹzun dandan dọ mí ni yinuwa di Jakobu hohowhenu tọn, he diahi hẹ angẹli de to ozán dopo blebu mẹ nado sọgan mọ dona de yí. (Gẹnẹsisi 32:24-26) Kavi ninọmẹ delẹ sọgan biọ dọ mí ni yinuwa di Ablaham, he vẹvẹna Jehovah whlasusu do ota Lọti po dodonọ devo he sọgan tin to Sọdọmi lẹ po tọn mẹ. (Gẹnẹsisi 18:22-33) Mọdopolọ, mí sọgan basi obiọ hlan Jehovah gando nuhe họakuẹ na mí lẹ go, bo vẹ̀ ẹ to dodonu whẹdida dodo, dagbewanyi, po lẹblanu etọn po tọn ji.
Etẹlẹ Wẹ Mí Sọgan Biọ?
9. Etẹlẹ wẹ dona nọ duahunmẹna mí jẹnukọn to whenuena mí to dẹ̀ho?
9 Flindọ Paulu dọmọ: ‘Mì nọ yí kanbiọ mìtọn hia Jiwheyẹwhe to onú popo mẹ.’ (Filippinu lẹ 4:6) Enẹwutu, diblayin adà gbẹzan tọn lẹpo wẹ sọgan yin nùdego to odẹ̀ mẹdetiti tọn lẹ mẹ. Ṣigba, nuhe dona nọ duahunmẹna mí jẹnukọn to odẹ̀ mítọn lẹ mẹ wẹ nuhe gando ojlo Jehovah tọn go lẹ. Daniẹli ze apajlẹ dagbe de dai na mí to whẹho ehe mẹ. To whenuena Islaeli yin yasana na ylando yetọn lẹ wutu, Daniẹli vẹvẹna Jehovah nado do lẹblanu hia, dọmọ: “A dọngbàn blo; na towe lọsu tọn wutu, Jiwheyẹwhe ṣie E, na tòdaho towe po omẹ towe lẹ po yin yiylọ gbọn oyín towe dali wutu.” (Daniẹli 9:15-19) Be odẹ̀ mítọn lẹ lọsu nọ dohia dọ klandowiwe oyín Jehovah tọn po hẹndi ojlo etọn tọn po wẹ nọ duahunmẹna mí jẹnukọn ya?
10. Nawẹ mí wagbọn do yọnẹn dọ e sọgbe nado hodẹ̀ gando whẹho mẹdetiti tọn lẹ go?
10 Nalete, nuhe sọgbe wẹ e sọ yin nado nọ basi obiọ lẹ gando whẹho mẹdetiti tọn lẹ go. Di apajlẹ, taidi psalm-kàntọ lọ, mí sọgan nọ hodẹ̀ nado tindo nukunnumọjẹnumẹ gbigbọmẹ tọn he siso. E hodẹ̀ dọmọ: “Na nuyọnẹn mi, yẹn na yìn osẹ́n towe; nugbo, yẹn na yí ayiha ṣie lẹpo pete do payi e go.” (Psalm 119:33, 34; Kọlọsinu lẹ 1:9, 10) Jesu “hodẹ̀, bosọ vẹvẹ hlan mẹhe sọgan whlẹn ẹn sọn okú mẹ.” (Heblu lẹ 5:7) Gbọn mọwiwà dali, e dohia dọ nuhe sọgbe wẹ e yin nado biọ huhlọn to owù kavi whlepọn lẹ nukọn. To odẹ̀ apajlẹ tọn he Jesu na devi etọn lẹ mẹ, e yí whẹho mẹdetiti tọn lẹ dogọ, taidi jona nuṣiwa lẹ tọn po núdùdù egbesọ tọn mimọyi po.
11. Nawẹ dẹ̀hiho sọgan gọalọna mí ma nado jai jẹ whlepọn lẹ mẹ gbọn?
11 To odẹ̀ apajlẹ tọn enẹ mẹ, Jesu yí obiọ lọ dogọ dọmọ: “A dọ̀n mí do whlepọn mẹ blo, ṣigba whlẹn mí sọn danunọ si.” (Matiu 6:9-13) E na ayinamẹ to godo mẹ dọmọ: “Mì nọ họ́ali, bosọ nọ hodẹ̀, na mì ma nado biọ whlepọn mẹ.” (Matiu 26:41) Odẹ̀ yin dandannu to whenuena mí pannukọn whlepọn lẹ. Mí sọgan yin whiwhlepọn nado gbẹkọ nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ go to azọ́nmẹ kavi to wehọmẹ. Mayisenọ lẹ sọgan basi oylọna mí nado kọnawudopọ hẹ yé to nuwiwa he fọ́n ayihaawe dote lẹ mẹ. E sọgan yin bibiọ to mí si nado tùnafọ nunọwhinnusẹ́n dodo tọn lẹ ji. To ojlẹ mọnkọtọn lẹ mẹ, mí na wà dagbe nado hodo ayinamẹ he Jesu na mí nado nọ hodẹ̀—jẹnukọn podọ to whlepọn lọ nukọn tlọlọ—bo biọ to Jiwheyẹwhe si nado gọalọna mí ma nado jai.
12. Asisa magbọjẹ tọn tẹlẹ wẹ sọgan sisẹ́ mí nado hodẹ̀, podọ etẹwẹ mí sọgan donukun sọn Jehovah dè?
12 Kọgbidinamẹnu po magbọjẹ voovo lẹ po wẹ nọ dotukla devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ to egbehe. Azọ̀n po numọtolanmẹ flumẹjijẹ tọn po nọ yin asisa tangan magbọjẹ tọn na mẹsusu. Ninọmẹ danuwiwa tọn he lẹdo mí pé lẹ nọ hẹn mẹsusu mọ apọ̀. Nuhahun akuẹzinzan tọn lẹ nọ hẹn ẹn vẹawu nado mọ dandannu gbẹ̀mẹ tọn lẹ. Lehe e yin homẹmiọnnamẹnu do sọ nado yọnẹn dọ Jehovah nọ dotoaina devizọnwatọ etọn he nọ hẹn whẹho ehelẹ wá nukọn etọn lẹ! Psalm 102:17 dọ gando Jehovah go dọmọ: “Odẹ̀ agbátọnọ lẹ tọn ewọ ko hòpọn, e ma ko vlẹ odẹ̀ yetọn gba.”
13. (a) Whẹho mẹdetiti tọn tẹlẹ wẹ sọgbe nado yin nùdego to odẹ̀ mẹ? (b) Na apajlẹ odẹ̀ mọnkọtọn dopo tọn.
13 Na nugbo tọn, whẹho depope he gando sinsẹ̀nzọn mítọn hlan Jehovah kavi haṣinṣan mítọn hẹ ẹ go sọgan yin hosọ he sọgbe nado yin nùdego to odẹ̀ mẹ. (1 Johanu 5:14) Eyin hiẹ jlo na basi nudide lẹ gando alọwle, agbasazọ́n kavi hẹngblo lizọnyizọn towe tọn go, voawu nado ze whẹho ehelẹ donukọnna Jiwheyẹwhe, bo biọ anademẹ etọn. Di apajlẹ, awhli de to Philippines jlo na tindo mahẹ to lizọnyizọn whenu-gigọ́ tọn mẹ. Ṣigba, e ma tindo agbasazọ́n depope nado penukundo ede go gba. E dọmọ: “To samedi dopo, n’hodẹ̀ hlan Jehovah gando gbehosọnalitọ bibasi go tlọlọ. To godo mẹ to azán enẹ dopolọ gbè, to whenuena n’tọ́n na sinsẹ̀nzọn kunnudegbe tọn, n’do owe de gbonu na jọja aflanmẹ de. To ajijimẹ to hodọdopọ mítọn mẹ, viyọnnu lọ dọmọ: ‘Tẹnpọn bo yawu wá wehọmẹ ṣie to lundi afọnnu.’ N’kanse dọ, ‘Etẹwutu?’ E basi zẹẹmẹ dọ azọ́ntẹn de vò bọ mẹde dona yin mimọ nado súdo lọ to niyaniya mẹ. Yẹn yì bosọ yin yíyí do azọ́nmẹ to afọdopolọji. Bleun dopo janwẹ ehe lẹpo jọ.” Susu Kunnudetọ lẹ tọn lẹdo aihọn pé wẹ ko tindo numimọ mọnkọtọn lẹ. Enẹwutu, ma nọ whleawu nado ze obiọ ahundopo tọn towe lẹ donukọnna Jiwheyẹwhe to odẹ̀ mẹ blo!
Eyin Mí Ko Waylando Lo?
14, 15. (a) Naegbọn mẹde ma dona doalọtena dẹ̀hiho eyin e tlẹ ko waylando? (b) Gbọnvona odẹ̀ mẹdetiti tọn lẹ, etẹwẹ nasọ gọalọna mẹde nado gọ̀ jẹ gángán sọn ylando etọn mẹ?
14 Nawẹ odẹ̀ sọgan gọalọ gbọn eyin mẹde ko waylando? Na winyan wutu, mẹhe ko waylando delẹ nọ doalọtena dẹ̀hiho. Ṣigba, enẹ ma yin nuyọnẹnnu gba. Di dohia: Agahun-kùntọ lẹ yọnẹn dọ eyin yé buali, yé sọgan dọho hẹ mẹhe nọ nọ̀ odò bo nọ deanana tito agahun kùnkùn tọn lẹ nado biọ alọgọ. Ṣigba, etẹwẹ lo eyin agahun-kùntọ he buali de whleawu nado dín alọgọ anadenanutọ lọ lẹ tọn na winyan to hùhù i dọ emi ko buali wutu? Enẹ sọgan hẹn nugbajẹmẹji wá! Mọdopolọ, mẹhe waylando bo to winyan kú nado hodẹ̀ hlan Jiwheyẹwhe sọgan jiya awugble susu dogọ tọn. Winyan he nọ dekọtọn sọn ylanwiwa mẹ ma dona glọnalina mẹde nado dọho hẹ Jehovah gba. Na nugbo tọn, Jiwheyẹwhe to oylọ-basina mẹhe ko waylando sinsinyẹn lẹ nado nọ hodẹ̀ hlan ẹn. Yẹwhegán Isaia dotuhomẹna ylandonọ azán etọn gbè tọn lẹ nado ylọ Jehovah, na “e na . . . jona susugege.” (Isaia 55:6, 7) Nugbo wẹ dọ e sọgan biọ dọ mẹde ni ‘vẹvẹna nukundagbe Jehovah’ tọn gbọn ahun etọn titi jijlado dali whẹ́, bo lẹkọ sọn aliho ylando tọn ji, bosọ lẹnvọjọ sọn ahun mẹ wá.—Psalm 119:58; Daniẹli 9:13.
15 Eyin mí ṣinuwa, odẹ̀ sọ nọ lẹzun dandannu na whẹwhinwhẹ́n devo wutu. Devi Jakobu dọ gando mẹhe tindo nuhudo alọgọ gbigbọmẹ tọn go dọmọ: “Mì gbọ ni ylọ mẹho agun tọn lẹ, na yé ni hodẹ̀ do e ji, bo kọ̀n amisisa do ota na ẹn . . .[Jehovah] nasọ ze e tite.” (Jakobu 5:14, 15) Mọwẹ, mẹlọ dona yigbe ylando etọn tọn hlan Jehovah to odẹ̀ mẹ, ṣigba e sọ sọgan biọ to mẹho agun tọn lẹ si nado hodẹ̀ do ota etọn mẹ. Enẹ na gọalọna ẹn nado gọ̀ jẹ gángán to gbigbọ-liho.
Gblọndo Na Odẹ̀ Lẹ
16, 17. (a) Nawẹ Jehovah nọ na gblọndo hlan odẹ̀ lẹ gbọn? (b) Numimọ tẹlẹ wẹ dohia dọ kanṣiṣa pẹkipẹki de tin to odẹ̀ po azọ́n yẹwhehodidọ tọn po ṣẹnṣẹn?
16 Nawẹ gblọndo nọ yin nina hlan odẹ̀ lẹ gbọn? Delẹ sọgan yawu mọ gblọndo yí to aliho he họnwun mẹ. (2 Ahọlu lẹ 20:1-6) Devo lẹ sọgan yí whenu, podọ e sọgan vẹawu nado doayi gblọndo lọ lẹ go. Dile oló Jesu tọn gando asuṣiọsi he nọ to kọlẹyi whẹdatọ de dè gbọzangbọzan go dohia do, e sọgan biọ dọ mí ni dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe pludopludo. (Luku 18:1-8) Ṣigba, mí sọgan deji dọ eyin mí hodẹ̀ to kọndopọ mẹ hẹ ojlo Jiwheyẹwhe tọn, Jehovah ma na dọna mí gbede dọ: “A dotukla mi blo.”—Luku 11:5-9.
17 Omẹ Jehovah tọn lẹ ko mọ gblọndo yí na odẹ̀ yetọn lẹ to ninọmẹ susu mẹ. Ehe nọ saba họnwun to lizọnyizọn gbangba tọn mítọn mẹ. Di apajlẹ, to Philippines, mẹmẹyọnnu awe to owe sinai do Biblu ji lẹ má to adà otò lọ tọn he to olá de mẹ. To whenuena yé na alọnuwe pẹvi de nawe de, nukun etọn lẹ gọ́ na dasin. E dọmọ: “To osọ zánmẹ, n’hodẹ̀ hlan Jiwheyẹwhe dọ e ni do mẹde hlan mi nado wá plọn mi Biblu, podọ n’mọ dọ gblọndo odẹ̀ ṣie tọn die.” Ojlẹ vude to enẹgodo, nawe lọ jẹ opli lẹ yì ji to Plitẹnhọ Ahọluduta tọn mẹ. To adà Hùwaji-whèzẹtẹn Asia tọn devo mẹ, mẹmẹsunnu de to budi nado dọyẹwheho to owhé he nọ yin hihọ́-basina taun de gbè. Ṣigba, e hodẹ̀ hlan Jehovah, bo biọ owhé lọ gbè po adọgbigbo po. E húhúhọ̀n ohọ̀ de tọn, bọ awhli de tọ́n pé e. To whenuena mẹmẹsunnu lọ basi zẹẹmẹ nuhe hẹn ẹn wá tọn, viyọnnu lọ jẹ avivi ji. E dọ dọ emi ko to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ dín bo ko biọ alọgọ to odẹ̀ mẹ nado mọ yé. Mẹmẹsunnu lọ gọalọna ẹn po homẹhunhun po nado mọ agun Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn he tin to lẹdo lọ mẹ.
18. (a) Eyin odẹ̀ mítọn lẹ mọ gblọndo yí, nawẹ mí dona nọ yinuwa gbọn? (b) Jidide tẹwẹ mí sọgan tindo eyin mí nọ yí dotẹnmẹ hundote lẹpo zan nado hodẹ̀?
18 Na nugbo tọn, awuwledainanu jiawu de wẹ odẹ̀ yin. Jehovah ko wleawufo nado dotoai bo na gblọndo hlan odẹ̀ mítọn lẹ. (Isaia 30:18, 19) Ṣogan, mí dona yin ayidonugotọ nado yọ́n lehe Jehovah nọ na gblọndo hlan odẹ̀ mítọn lẹ do. E sọgan nọma yin to aliho he mí to nukundo mẹ to whepoponu. Etomọṣo, eyin mí doayi anademẹ etọn go, mí ma dona wọnji gbede nado dopẹna ẹn bo pà ẹ. (1 Tẹsalonikanu lẹ 5:18) Humọ, nọ flin tudohomẹnamẹ apọsteli Paulu tọn to whepoponu dọmọ: “To odẹ̀ mẹ to ovẹ̀ mẹ po pẹdido po mẹ, mì nọ yí kanbiọ mìtọn hia Jiwheyẹwhe to onú popo mẹ.” Mọwẹ, nọ yí dotẹnmẹ hundote lẹpo zan nado dọho hẹ Jiwheyẹwhe. To mọwiwà mẹ, hiẹ na zindonukọn nado nọ mọ nugbo-yinyin nuhe Paulu dọ tọn to whenuena e dọ gando mẹhe mọ gblọndo yí na odẹ̀ yetọn lẹ go dọmọ: “Jijọho Jiwheyẹwhe tọn he hú nuyọnẹn lẹpo na whlá ayiha mìtọn po linlẹn mìtọn lẹ po.”—Filippinu lẹ 4:6, 7.
Be Hiẹ Sọgan Na Gblọndo Ya?
• Odẹ̀ wunmẹ voovo tẹlẹ wẹ tin?
• Nawẹ mí dona nọ hodẹ̀ gbọn?
• Whẹho tẹlẹ wẹ mí sọgan yidogọ odẹ̀ mítọn lẹ?
• Adà tẹwẹ odẹ̀ nọ yiwà to whenuena mí waylando?
[Yẹdide to weda 29]
Odẹ̀ ahundopo tọn nọ gọalọna mí ma nado jai jẹ whlepọn mẹ
[Yẹdide to weda 31]
Gbọn odẹ̀ gblamẹ, mí nọ do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn, ahunmẹdunamẹnu, po kanbiọ mítọn lẹ po hia Jiwheyẹwhe