WESẸDOTẸN INTẸNẸT JI TỌN Watchtower Tọn
WESẸDOTẸN INTẸNẸT JI TỌN
Watchtower Tọn
Gungbe
ẹ,ọ,ṣ
  • á
  • à
  • é
  • è
  • Ẹ
  • ẹ
  • ẹ́
  • ẹ̀
  • í
  • ì
  • ó
  • ò
  • Ọ
  • ọ
  • ọ́
  • ọ̀
  • Ṣ
  • ṣ
  • ú
  • ù
  • BIBLU
  • OWE LẸ
  • OPLI LẸ
  • mwbr18 janvier w. 1-6
  • Alọdlẹndonu Nuplọnwe Opli Gbẹzan po Lizọnyizọn po Tọn

Video de ma tin na adà ehe

Jaale, nuhahun de wá aimẹ gando video lọ go.

  • Alọdlẹndonu Nuplọnwe Opli Gbẹzan po Lizọnyizọn po Tọn
  • Alọdlẹndonu Nuplọnwe Opli Gbẹzan po Lizọnyizọn po Tọn—2018
  • Hóvila Lẹ
  • 1er-​7 JANVIER
  • 8-14 JANVIER
  • 15-21 JANVIER
  • 22-28 JANVIER
  • 29 JANVIER–4 FÉVRIER
Alọdlẹndonu Nuplọnwe Opli Gbẹzan po Lizọnyizọn po Tọn—2018
mwbr18 janvier w. 1-6

Alọdlẹndonu Nuplọnwe Opli Gbẹzan po Lizọnyizọn po Tọn

1er-​7 JANVIER

NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | MATIU 1-3

“Ahọluduta Olọn Tọn Ko Dọnsẹpọ..”

nwtsty adà nupinplọn tọn lẹ do Mt 3:1, 2 ji

to yẹwhehodọ: Na taun tọn, hogbe Glẹki tọn lọ zẹẹmẹdo “nado basi nulila taidi wẹnsagun gbangba tọn de.” E nọ dlẹnalọdo aliho he mẹ nulila lọ yin bibasi te: to paa mẹ, nulila he yin bibasi to gbangba, e ma yin yẹwhehodidọ na pipli de.

Ahọluduta: Whla tintan he hogbe Glẹki tọn lọ ba·si·leiʹa sọawuhia, bo dlẹnalọdo gandudu de gọna aigba-denamẹ po mẹjidugando lẹ po to ahọlu de glọ. Whla 162 wẹ hogbe Glẹki tọn ehe sọawuhia to Owe-wiwe Glẹki tọn lẹ mẹ, bọ 55 tin to kandai Matiu tọn mẹ, podọ suhugan yetọn dlẹnalọdo gandudu olọn mẹ tọn Jiwheyẹwhe tọn. Matiu yí hogbe lọ zan sọmọ bọ Wẹndagbe etọn sọgan yin yiylọdọ Wẹndagbe Ahọluduta tọn.

Ahọluduta olọn tọn: Nudi whla 30 nkọ wẹ hodidọ ehe sọawuhia, bọ popolẹpo tin to Wẹndagbe Matiu tọn mẹ. To Wẹndagbe Malku po Luku po tọn lẹ mẹ, “Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn” wẹ yin yiyizan, ehe dohia dọ olọn mẹ wẹ “Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn” yin didoai do bo na dugán sọn finẹ.—Mt 21:43; Mk 1:15; Luk 4:43; Da 2:44; 2Ti 4:18.

ko dọnsẹpọ: Tofi, hodidọ lọ to didohia dọ Mẹhe na dugán do Ahọluduta olọn tọn ji to sọgodo na sọawuhia to madẹnmẹ.

nwtsty yẹdide po video lẹ po

Nusisọ́ po Awusọhia Johanu Baptizitọ Tọn Po

Johanu nọ do awù he yè yí ofún kanklosọ́ tọn do lọ̀n bo nọ yí gbànnú kavi homẹblanu he yè yí ayú do basi he mẹ yè sọgan bẹ onú flinflin lẹ do dó blagbajana ede. Aliho mọnkọtọn mẹ wẹ yẹwhegán Elija sọnú te. (2Ah 1:8) Avọ̀ he yè yí ofún kanklosọ́ tọn do basi he nọ to klipa wẹ wamọnọ lẹ nọ saba do. To vogbingbọn mẹ, awù wọ́dọ́wọ́dọ́ whanpẹnọ lẹ wẹ adọkunnọ lẹ nọ do. (Mt 11:7-9) Na Nazili de wẹ Johanu yin sọn jiji whenu wutu, e yọnbasi dọ e ma ko pà oda etọn pọ́n. Nusisọ́ po awusọhia etọn po na ko nọ saba do e hia di mẹhe nọ zan gbẹzan he bọawu bo ze ede jo mlẹnmlẹn nado wà ojlo Jiwheyẹwhe tọn.

Owẹ̀n lẹ

Dile e yin yiyizan to Biblu mẹ do, hogbe lọ “owẹ̀n lẹ” sọgan dlẹnalọdo wunmẹ obọ̀ depope tọn he nọ tindo azò lẹ, titengbe obọ̀ he nọ doawhàn zọnpọ lẹ. Sọgbe hẹ dodinnanu de he yin bibasi to Jelusalẹm, owẹ̀n he nọ nọ̀ danfafa ji lẹ nọ saba namẹ hunsindagbe [protéine]. To egbehe, yè nọ saba de ota, afọ lẹ, awà lẹ po adọ̀go etọn po sẹ̀ whẹpo do dù. Pipotọ lọ, yèdọ akọ́nnu etọn sin didà kavi omú etọn wẹ nọ yin dùdù. E yin didọ dọ owẹ̀n lẹ nọ tindo otọ́n dopolọ di degọ̀n kavi agasá bo nọ namẹ hunsindagbe.

Owín Akú

Yẹdide ehelẹ: (1) do adọ́ he owín lẹ nọ do hia podọ (2) do owínjá he gọ́ na owín hia. Owín akú he Johanu nọ dù sọgan ko yin didetọn gbọn owín he nọ yin yiylọdọ Apis mellifera syriaca dali, ehe nọ nọ̀ lẹdo lọ mẹ. Owín wunmẹ ehelẹ nọ penugo nado nọgbẹ̀ to ninọmẹ aimẹ tọn he hunzo to akú he nọ do to danfafa Jude tọn ji lọ mẹ, fie gbẹtọ ma sọgan lẹgle do. Ṣigba, to bẹjẹeji owhe kanweko ṣinẹnẹtọ J.W.M. tọn, gbẹtọ lẹ ko jẹ owín yìn ji to ozẹ́n lẹ mẹ to Islaeli. Susu zẹ́nkla ehelẹ tọn nọ yin mimọ to ṣẹnṣẹn fie lẹzun tòhò daho (bo nọ yin yiylọ dọ Tel Rehov todin) tọn, ehe tin to Agbàdo Jọdani tọn mẹ. Owín he yin hinhẹnwa sọn fie nọ yin yiylọdọ Turquie todin wẹ nọ de owín akú he nọ yin mimọ to zẹ́nkla ehelẹ mẹ tọ́n.

Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ

nwtsty adà nupinplọn tọn do Mt 1:3 ji

Tamali: Tintan to yọnnu atọ́n he yin sislẹ to todohukanji kúnkan Mẹsia tọn mẹ to owe Matiu tọn mẹ. Yọnnu ẹnẹ he pò lẹ wẹ Lahabi po Luti po, he ma yin Islaelivi lẹ (wefọ 5); Bati-ṣeba, “asi Ulia tọn” (wefọ 6); gọna Malia (wefọ 16). Kakati nido yin sunnu kẹdẹ, yọnnu ehelẹ yin yiyidogọ, vlavo na aliho vonọtaun de mẹ wẹ yé yinuwa te nado lẹzun onọ̀ daho Jesu tọn.

nwtsty adà nupinplọn tọn do Mt 3:11 ji

baptizi mì: Kavi “ylọn mì do sinmẹ.” Hogbe Glẹki tọn ba·ptiʹzo zẹẹmẹdo “nado ylọn; nado whèadin.” Owe alọdlẹndonu tọn Biblu tọn devo lẹ dohia dọ baptẹm nọ zẹẹmẹdo yinylọ́n do sinmẹ petepete. To nujijọ de whenu, Johanu to mẹlẹ baptizi to fide to Agbàdo Jọdani tọn mẹ sẹpọ Salimi, “na osin sù to finẹ wutu.” (Joh 3:23) To whenue Filipi baptizi ojọ̀ Etiopianu lọ, yé omẹ awe lẹ wẹ “biọ osin lọ mẹ.” (Ow 8:38) Hogbe Glẹki tọn dopolọ wẹ yin yiyizan to Septante mẹ to 2 Ah 5:14 mẹ whenue e to zẹẹmẹ basi dọ Naamani “whèadin do Jọdani mẹ whla ṣinawe.”

8-14 JANVIER

NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | MATIU 4-5

“Nuplọnmẹ lẹ sọn Yẹwhehodidọ Osó Ji Tọn Jesu Tọn Mẹ”

nwtsty adà nupinplọn tọn do Mt 5:3 ji

Ayajẹnọ: E ma yin ninọmẹ awuvivo tọn he mẹde nọ tindo to whenue homẹ etọn hùn poun gba. Kakatimọ, to whenue e yin yiyizan na gbẹtọvi lẹ, e nọ dlẹnalọdo ninọmẹ mẹhe tindo dona po nukundagbe Jiwheyẹwhe tọn po tọn. Hogbe lọ sọ nọ yin yiyizan nado basi zẹẹmẹ gando Jiwheyẹwhe go podọ gando gigo olọn mẹ tọn Jesu tọn go.—1Ti 1:11; 6:15.

mẹhe yọnẹn dọ yé tindo nuhudo gbigbọmẹ tọn lẹ: To paa mẹ, hogbe Glẹki tọn he yin lilẹdo “mẹhe yọnẹn dọ” nọ zẹẹmẹdo “mẹhe yin wamọnọ (mẹhe to nuhudo mẹ; agbátọnọ; nubiọdutọ),” to lẹdo hodidọ tọn ehe mẹ, e yin yiyizan na mẹhe tin to nuhudo mẹ bo yọnẹn hezeheze lẹ. Hogbe dopolọ wẹ yin yiyizan nado dlẹnalọdo Lazalọsi “nubiọdutọ” lọ to Luk 16:20, 22 mẹ. Hodidọ Glẹki tọn he lẹdogbedevomẹ delẹ yizan nado basi zẹẹmẹ mẹhe yin “wamọnọ lẹ to gbigbọ mẹ” tọn nọ zẹẹmẹdo mẹhe yọnẹn dọ yé jẹhẹ́n to gbigbọmẹ bo do nuhudo Jiwheyẹwhe tọn lẹ.

nwtsty adà nupinplọn tọn do Mt 5:7 ji

lẹblanunọ: Hogbe Biblu tọn lọ lẹ he yin lilẹdo “lẹblanunọ” po “lẹblanu” po ma yin nado jonamẹ kavi wàlẹblanunamẹ to whẹdida whenu poun gba. E nọ saba dlẹnalọdo numọtolanmẹ awuvẹmẹ tọn he nọ sisẹ́ mẹde nado gọalọna mẹhe to nuhudo mẹ lẹ, na onú yetọn biọlanmẹna ẹn wutu.

nwtsty adà nupinplọn tọn do Mt 5:9 ji

jijọho-dintọ lẹ: Yé ma yin mẹhe nọ doafọna jijọho lẹ kẹdẹ gba, ṣigba mẹhe sọ nọ hẹn jijọho wá fihe jijọho ma tin te.

Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ

nwtsty adà nupinplọn tọn do Mt 4:9 ji

basi sinsẹ̀n . . . whladopo: Hogbe Glẹki tọn he sọgan yin lilẹdo “basi sinsẹ̀n hlan” tofi dohia dọ nuyiwa whladopo poun de wẹ. Lilẹ́ ẹ do gbedevomẹ taidi, ‘basi sinsẹ̀n whladopo’ dohia dọ Lẹgba ma to bibiọ to Jesu si nado to sinsẹ̀n ẹn tẹgbẹ kavi zọnmii gba; ‘nuyiwa sinsẹ̀n-bibasi’ tọn dopo poun wẹ.

nwtsty adà nupinplọn tọn do Mt 4:23 ji

to mẹplọn . . . to yẹwhehodọ: Mẹpinplọn gbọnvona yẹwhehodidọ, na mẹplọntọ ma nọ lá owẹ̀n lọ poun; e nọ na anademẹ, basi zẹẹmẹ, yí nuyijlẹdonugo he dutomẹji lẹ zan bo nọ na kunnudenu lẹ.

15-21 JANVIER

NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | MATIU 6-7

“Zindonukọn Nado to Ahọluduta lọ Dín Whẹ́”

nwtsty adà nupinplọn tọn do Mt 6:24 ji

afanumẹ: Hogbe Glẹki tọn lọ dlẹnalọdo azọ́nwiwa taidi afanumẹ de, enẹ wẹ mẹhe yin nutindo klunọ dopo tọn. Tofi, Jesu to didọ dọ Klistiani de ma sọgan ze ede jo mlẹnmlẹn na Jiwheyẹwhe bo nasọ ze ede jo na adọkunnu lẹ bibẹpli to ojlẹ dopolọ mẹ.

nwtsty adà nupinplọn tọn do Mt 6:33 ji

mì zindonukọn nado . . . dín: Hogbe Glẹki tọn lọ dohia dọ nuyiwa madoalọte de wẹ bo sọgan yin lilẹdo “mì to dindin zọnmii.” Hodotọ nugbo Jesu tọn lẹ ma nọ dín Ahọluduta lọ na ojlẹ de bo nọ jẹ nudevo lẹ dín ji to enẹgodo. Kakatimọ, yé dona nọ ze e do otẹn tintan mẹ to gbẹzan yetọn mẹ.

Ahọluduta lọ: Alọnuwe-hihia hohowhenu tọn Glẹki tọn delẹ dọ “Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn.”

etọn: To alọdlẹndo Jiwheyẹwhe, yèdọ ‘Otọ́ olọn tọn’ he yin nùdego to Mt 6:32 mẹ.

dodowiwa: Eyin mẹde nọ desọn ojlo mẹ bo nọ dín dodowiwa Jiwheyẹwhe tọn, ojlo Etọn wà wẹ e te bo to gbẹnọ sọgbe hẹ nujinọtedo dagbe po oylan po tọn etọn lẹ. Nuplọnmẹ ehe gbọnvo pete na Falesi lẹ tọn, mẹhe nọ dín nado do dodowiwa yetọn titi ai.—Mt 5:20.

Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ

nwtsty adà nupinplọn tọn lẹ do Mt 7:28, 29 ji

awuji: Hogbe Glẹki tọn he yin yiyizan tofi sọgan zẹẹmẹdo dọ “nude ni paṣamẹ taun bo hẹn avò vò mẹ.” Aliho he mẹ e yin yiyizan te tofi dohia dọ hogbe etọn lẹ tindo nuyiwadomẹji dẹn-to-aimẹ do gbẹtọgun lẹ ji.

aliho mẹpinplọn tọn etọn: Hodidọ ehe dlẹnalọdo lehe Jesu plọnmẹ do, aliho he mẹ e plọnmẹ te lẹ, ehe bẹ nuhe e plọnmẹ hẹn, yèdọ anademẹ he e na to Yẹwhehodidọ Osó ji tọn lọ mẹ lẹpo.

e ma yin taidi wekantọ yetọn lẹ: Kakati nado yihodọ sọn nuhe labi he yè nọ na sisi lẹ dọ lẹ mẹ dile e yin aṣa wekantọ lẹ tọn do, Jesu dọho taidi afọzedaitọ Jehovah tọn, yèdọ taidi mẹhe tindo aṣẹ, bo nọ ze nuplọnmẹ etọn lẹ sinai do Ohó Jiwheyẹwhe tọn ji.—Joh 7:16.

22-28 JANVIER

NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | MATIU 8-9

“Jesu Yiwanna Gbẹtọ Lẹ”

nwtsty adà nupinplọn tọn do Mt 8:3 ji

e . . . doalọ dawe lọ go: Osẹ́n Mose tọn biọ dọ pòtọnọ lẹ ni nọ yin kinklandovo ma nado bẹpla mẹdevo lẹ. (Le 13:45, 46; Sọh 5:1-4) Amọ́, sinsẹ̀ngán Ju lẹ yí osẹ́n devo lẹ dogọ. Di apajlẹ, mẹde ma dona sẹpọ pòtọnọ de hú awagbà ẹnẹ, yèdọ nudi mẹtlu 1,8, amọ́ eyin jẹhọn to yinyin, yè ma dona sẹpọ ẹ hú awagbà kanweko, yèdọ nudi mẹtlu 45. Osẹ́n enẹlẹ nọ zọ́n bọ yè nọ yinuwa hẹ pòtọnọ lẹ po kanyinylan po. Aṣa de tlẹ pà labi de he whlá ede do pòtọnọ lẹ podọ devo he dlan zannu do yé na yé nikaa sẹpọ ẹ. To vogbingbọn mẹ, ninọmẹ pòtọnọ lọ tọn yinuwado Jesu ji sọmọ bọ e wà nuhe Ju he pò lẹ na mọdọ e ma sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe—e doalọ dawe lọ go. E wàmọ mahopọnna dọ e sọgan degbe poun bọ azọ̀n pòtọnọ lọ tọn na gbọ.—Mt 8:5-12.

Yẹn jlo: Jesu ma yigbena obiọ lọ poun gba, e sọ do ojlo sisosiso nado yinuwa hia, bo dohia dọ e ma yindọ emi to dandannu glọ wutu wẹ emi do yinuwa.

nwtsty adà nupinplọn tọn do Mt 9:10 ji

to núdù: Kavi “jagla to tafo kọ̀n.” Nado jagla to tafo kọ̀n hẹ mẹde nọ dohia dọ yè tindo kanṣiṣa pẹkipẹki hẹ mẹlọ. Gbọnmọ dali, Ju he nọgbẹ̀ to azán Jesu tọn gbè lẹ ma na ko jagla to tafo kọ̀n, kavi dùnú hẹ mẹhe ma yin Ju lẹ.

tòkuẹ-ṣinyantọ lẹ: Ju susu nọ ṣinyan takuẹ na gandudu Lomu tọn. Gbẹtọ lẹ gbẹwanna Ju enẹlẹ, e ma yin na yé nọ kọngbedopọ hẹ aṣẹpipa he yé gbẹwanna kẹdẹ wutu gba, amọ́ na yé sọ nọ hẹn yé gánnu-gánnu nado sú hú takuẹ he yin bibiọ. Ju lẹ nọ saba họ̀nna tòkuẹ-ṣinyantọ lẹ bo nọ yí nukun he yé nọ yí do pọ́n ylandonọ lẹ po galọtọ lẹ po do pọ́n yé.—Mt 11:19; 21:32.

nwtsty adà nupinplọn tọn do Mt 9:36 ji

onú yetọn wàlẹblanuna ẹn: Hogbe Glẹki tọn lọ splag·khniʹzo·mai he yin yiyizan na hodidọ ehe tindo kanṣiṣa hẹ hogbe lọ “adọ̀vi lẹ” (splagʹkhna) bo dohia dọ numọtolanmẹ he nọ wá sọn homẹ, yèdọ numọtolanmẹ sisosiso de wẹ. Ehe yin dopo to hogbe Glẹkigbe tọn he siso bo nọ do awuvẹmẹ hia lẹ mẹ.

29 JANVIER–4 FÉVRIER

NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | MATIU 10-11

“Jesu Fakọna Gbẹtọ Lẹ”

nwtsty adà nupinplọn tọn lẹ do Mt 10:29, 30 ji

Oblẹnọ: Hogbe Glẹki tọn strou·thiʹon yin hogbe mẹdèpo tọn he zẹẹmẹdo ohẹ̀ pẹvi depope, ṣigba e nọ saba yin yiyizan na oblẹnọ lẹ he yin ohẹ̀ he pọ̀kuẹ hugan he yè nọ dù.

yin abọgan-kuẹ pẹvi dopo: To paa mẹ, “asaliọn,” he nọtena azọ́nkuẹ nukunwhiwhe 45 tọn sunnu de tọn. (Pọ́n Nud. B14.) To ojlẹ ehe mẹ, he yin gbejizọnlin yẹwhehodidọ tọn atọ̀ntọ Jesu tọn to Galili, e dọ dọ oblẹnọ awe nọ yin sisà yin asaliọn dopo. To nujijọ devo whenu, vlavo to nudi owhe dopo godo, to lizọnyizọn etọn to Jude whenu Jesu dọ dọ yè sọgan họ̀ oblẹnọ atọ́n yin asaliọn awe. (Luk 12:6) Eyin mí yí kandai ehelẹ jlẹdo yede go, mí na mọdọ ajọwatọ lẹ ma nọ yí nukun nuhọakuẹ tọn do pọ́n oblẹnọ lẹ bo tlẹ nọ namẹ atọ́ntọ lọ di deji.

etlẹ yin oda he to ota na mì lẹpo wẹ ko yin hihia: Oda 100 000 linlán wẹ to ota na gbẹtọ. Nudọnamẹ flinflin ehelẹ he Jehovah yọnẹn gando mẹdopodopo go hẹn mí kudeji dọ ewọ nọ tindo ojlo to hodotọ Klisti tọn dopodopo mẹ.

nwtsty yẹdide po video lẹ po

Oblẹnọ

Oblẹnọ lẹ wẹ pọ̀kuẹ hugan to ohẹ̀ he yè nọ dù lẹ mẹ. Yè sọgan yí azọ́nkuẹ nukunwhiwhe 45 tọn sunnu de tọn do họ̀ awe. Hogbe Glẹki tọn lọ sọgan dlẹnalọdo ohẹ̀ pẹvi wunmẹ lẹpo, etlẹ yin oblẹnọ whégbè tọn (Passer domesticus biblicus) gọna oblẹnọ wunmẹ devo (Passer hispaniolensis) he gbẹ́ sù taun to Israël.

nwtsty adà nupinplọn tọn do Mt 11:28 ji

doagban pinpẹn na: Tukla po magbọjẹ po wẹ “doagban pinpẹn na” mẹhe Jesu basi oylọna lẹ. Sinsẹ̀n-bibasi yetọn hlan Jehovah ko lẹzun agbànpẹnmẹnu de, na aṣa gbẹtọ tọn lẹ he ko yin yiyidogọ Osẹ́n Mose tọn wutu. (Mt 23:4) Gbọjẹzan lọsu, he dona yin asisa kọfanamẹ tọn, tlẹ ko lẹzun agbànpẹnmẹnu de.—Eks 23:12; Mk 2:23-28; Luk 6:1-11.

yẹn nasọ fakọna mì: Hogbe Glẹki tọn he yin yiyizan na “fakọna” sọgan dlẹnalọdo gbọjẹ (Mt 26:45; Mk 6:31) gọna kọgbọ mimọyi sọn yajiji mẹ nado sọgan vọ́ huhlọn mọyi (2Kọ 7:13; File 7). Lẹdo hodidọ lọ tọn dohia dọ “zẹgẹ” Jesu tọn yíyí (Mt 11:29) na biọ azọ́n wiwà, e ma yin nado gbọjẹ. Hogbe oylọ-basinamẹ tọn he Jesu yizan lọ dohia dọ ewọ to huhlọn na bo to zodolanmẹna mẹhe agbọ́pe lẹ, na yé nido kẹalọyi zẹgẹ etọn he bọawu bosọ fua lọ.

nwtsty adà nupinplọn tọn do Mt 11:29 ji

Mì yí zẹgẹ ṣie do okọ̀: Jesu yí hogbe lọ “zẹgẹ” zan to yẹhiadonu-liho nado do tonusisena aṣẹpipa po anademẹ po hia. Eyin zẹgẹ ovi awenọ wẹ Jesu tindo to ayiha mẹ, yèdọ dehe Jiwheyẹwhe zedo okọ̀ na Jesu, be oylọ basina devi etọn lẹ wẹ e te nado biọ zẹgẹ lọ glọ hẹ ẹ bọ ewọ na gọalọna yé. Enẹwutu, hodidọ lọ sọgan yin lilẹdo: “Mì biọ zẹgẹ ṣie glọ hẹ mi.” Eyin zẹgẹ Jesu lọsu tọn wẹ, bọ e to zizedo okọ̀ na mẹdevo lẹ, be e to alọdlẹndo tonusisena aṣẹpipa po anademẹ Klisti tọn po taidi devi etọn de.

    Gun Publications | (1976-2025)
    Ṣí Adà Towe
    Hùn Adà Towe
    • Gungbe
    • Dohlan
    • Nujlomẹ Lẹ
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Osẹ́n Nọtẹn lọ Tọn Lẹ
    • Osẹ́n Nudọnamẹ Mẹdetiti Tọn
    • De Osẹ́n Nudọnamẹ Tọn Lẹ
    • JW.ORG
    • Hùn Adà Towe
    Dohlan