Alọdlẹndonu Nuplọnwe Opli Gbẹzan po Lizọnyizọn po Tọn
5-11 FÉVRIER
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | MATIU 12-13
“Apajlẹ Likun po Ogbé Ylankan lẹ po Tọn”
“Mì Pọ́n! Yẹn Tin po Mì po to Azán Lẹpo Gbè”
2 Nujijọ he wá aimẹ to ogle glesi lọ tọn mẹ lẹ do lehe Jesu na bẹ likun lọ lẹpo pli sọn gbẹtọvi lẹ ṣẹnṣẹn do po whenue ewọ na wàmọ po hia, podọ likun lọ nọtena Klistiani yiamisisadode lẹ he na dugán hẹ ẹ to Ahọluduta etọn mẹ. Likun dido lọ bẹjẹeji to Pẹntikọsti 33 W.M. Likun bibẹpli lọ na wá vivọnu to whenue mẹyiamisisadode he na pò to ogbẹ̀ to vivọnu titonu ehe tọn lẹ na mọ hiadogonamẹ godo tọn yí bo yin zize yì olọn mẹ. (Mat. 24:31; Osọ. 7:1-4) Kẹdẹdile mẹhe nọte to osó de ji sọgan mọ lẹdo etọn mẹ hlan ganji do, mọdopolọ oló ehe gọalọna mí nado mọnukunnujẹ nujijọ he na wá aimẹ to nudi owhe 2 000 gblamẹ lẹ mẹ ganji. Eyin mọ wẹ, nujijọ he gando Ahọluduta lọ go tẹlẹ mẹ wẹ mí mọnukunnujẹ? Oló lọ do ojlẹ he mẹ likun lọ yin dido te, ojlẹ he mẹ e whẹ́n te, po ojlẹ he mẹ e yin bibẹ wá whé te po hia. To hosọ ehe mẹ, mí na dọhodo ojlẹ he mẹ likun lọ na yin bibẹ wá whé te ji.
TO HIHỌ́-BASINAMẸ JESU TỌN GLỌ
3 To bẹjẹeji owhe kanweko awetọ W.M., “ogbé ylankan lọ lẹ sọawuhia” to whenue Klistiani lalo lẹ jẹ susu ji to aihọn lọ mẹ. (Mat. 13:26) To owhe kanweko ẹnẹtọ whenu, Klistiani he taidi ogbé ylankan lẹ wá sù hugan Klistiani yiamisisadode lẹ. Flindọ to oló lọ mẹ, afanumẹ lọ lẹ biọgbè oklunọ yetọn nado họ̀n ogbé ylankan lọ lẹ sẹ̀. (Mat. 13:28) Ṣigba, gblọndo tẹwẹ oklunọ lọ na yé?
“Mì Pọ́n! Yẹn Tin po Mì po to Azán Lẹpo Gbè”
4 To whenue Jesu to hodọ gando likun po ogbé ylankan lẹ po go, e dọmọ: “Mì gbọ awe lẹ ni whẹ́n dopọ jẹ jibẹwawhé whenu.” Gbedide ehe dohia dọ Klistiani yiamisisadode he taidi likun delẹ na tin to aigba ji to ojlẹ lẹpo mẹ sọn owhe kanweko tintan kakajẹ egbehe. Tadona he kọ̀n mí wá enẹ sọgbe hẹ nuhe Jesu dọna devi etọn lẹ to nukọn mẹ dọmọ: “Yẹn tin po mì po to azán lẹpo gbè kakajẹ vivọnu titonu lọ tọn.” (Mat. 28:20) Enẹwutu, Jesu na basi hihọ́na Klistiani yiamisisadode lẹ to azán lẹpo gbè kakajẹ ojlẹ opodo tọn lọ mẹ. Ṣigba, na Klistiani lalo he taidi ogbé ylankan lẹ sù hugan yé wutu, mí ma sọgan yí nujikudo do dọ mẹhe nọtena likun lọ lẹ to ojlẹ gaa enẹ whenu. Etomọṣo, to owhe susu lẹ jẹnukọnna ojlẹ jibẹwawhé tọn lọ, likun lọ wá sọawuhia. Nawẹ enẹ jọ gbọn?
“Mì Pọ́n! Yẹn Tin po Mì po to Azán Lẹpo Gbè”
10 Tintan, ogbé ylankan lẹ bibẹpli. Jesu dọmọ: “To jibẹwawhé whenu, yẹn na dọna jibẹwawhétọ lẹ dọ, Mì bẹ ogbé ylankan lẹ pli whẹ́ bo blá yé do kọnu-kọnu.” To 1914 godo, angẹli lẹ jẹ Klistiani he taidi ogbé ylankan lẹ ‘bẹpli’ ji gbọn kinklan yé dovo sọn “visunnu ahọluduta lọ tọn lẹ” go dali.—Mat. 13:30, 38, 41.
11 Dile ogbé ylankan lẹ to yinyin bibẹpli, vogbingbọn he tin to pipli awe lọ lẹ ṣẹnṣẹn wá họnwun hezeheze. (Osọ. 18:1, 4) Podọ to 1919, e họnwun dọ Babilọni Daho lọ họ́ to linlẹn lọ mẹ dọ Klistiani nugbo lẹ masọ tin to nuyiwadomẹji etọn glọ ba. Na taun tọn, etẹwẹ dohia dọ Klistiani nugbo lẹ gbọnvo na Klistiani lalo lẹ? Azọ́n yẹwhehodidọ tọn wẹ. Mẹhe to anadenanu to Biblu Plọntọ lẹ ṣẹnṣẹn jẹ didohia ji dọ nujọnu wẹ e yin dọ mẹhe tin to agun lọ mẹ lẹpo dona tindo mahẹ to azọ́n yẹwhehodidọ Ahọluduta lọ tọn mẹ. Di apajlẹ, alọnuwe pẹvi de he yin didetọn to 1919, dotuhomẹna Klistiani yiamisisadode lẹpo nado nọ dọyẹwheho sọn whédegbè jẹ whédegbè. Alọnuwe pẹvi lọ dọmọ: “Azọ́n lọ taidi nuhe zẹ̀ huhlọn mítọn go, ṣigba azọ́n Oklunọ tọn wẹ, podọ to huhlọn etọn mẹ, mí na wà ẹ dotana. Mìwlẹ wẹ tindo lẹblanulọkẹyi nado tindo mahẹ to e mẹ.” Etẹwẹ yin kọdetọn lọ? Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn na linlin to 1922 dọ bẹsọn whenẹnu, Biblu Plọntọ lẹ hẹn azọ́n yẹwhehodidọ tọn yetọn sinyẹn deji. E ma dẹn bọ yẹwhehodidọ sọn whédegbè jẹ whédegbè wá lẹzun ohia tangan he yè do nọ yọ́n Klistiani nugbonọ enẹlẹ, kẹdẹdile e gbẹ́ yin do to egbehe.
12 Awetọ, likun lọ bibẹpli. Jesu degbena angẹli etọn lẹ dọmọ: “Mì yì bẹ likun lẹ pli do agbànhọ ṣie mẹ.” (Mat. 13:30) Sọn 1919 gbọ́n, mẹyiamisisadode lẹ ko yin bibẹpli do agun Klistiani tọn he yin kiklọ́we lọ mẹ. Na nuhe dù Klistiani yiamisisadode he na pò to ogbẹ̀ to vivọnu titonu ehe tọn lẹ, adà godo tọn likun lọ bibẹpli tọn na wá aimẹ to whenue yé na mọ ahọsumẹ olọn mẹ tọn yetọn yí.—Dan. 7:18, 22, 27.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
nwtsty adà nupinplọn tọn do Mt 12:20 ji
miyọ́ngbán-kàn he to azọ̀ tì: Miyọ́ngbán he gbayipe to ojlẹ Biblu tọn mẹ wẹ okòzẹ́n pẹvi de he mẹ amì olivie tọn nọ yin kinkọndo. Miyọ́ngbán-kàn lọ nọ dọ̀n amì bọ ehe nọ zọ́n bọ miyọ́n lọ nọ to jiji. Hogbe Glẹkigbe tọn he yin lilẹdo “miyọ́ngbán-kàn he to azọ̀ tì” sọgan dlẹnalọdo miyọ́ngbán-kàn he go azọ̀ to tintọ́n sọn, na miyọ́n lọ ko to ṣíṣí wutu. Dọdai he tin to Isaia 42:3 mẹ to hodọ gando awuvẹmẹ Jesu tọn go dọ ewọ ma na hù todido vude he whiwhẹnọ lẹ po madogánnọ lẹ po tindo sudo gbede.
Be Hiẹ Yọnẹn Ya?
Be nugbo wẹ dọ to hohowhenu, mẹde sọgan do ogbé ylankan gbọn ogle mẹdevo tọn mẹ ya?
TO MATIU 13:24-26 mẹ, Jesu dọmọ: “Ahọluduta olọn tọn sọgan yin yiyijlẹdo dawe de go, he do okún dagbe do ogle etọn mẹ. To whenuena gbẹtọ lẹ to amlọndọ, kẹntọ etọn wá bo do ogbé ylankan lẹ do likun lọ lẹ ṣẹnṣẹn bosọ tọ́nyi. To whenue likun lọ tọ́n amà bo de sinsẹ́n tọ́n, to whenẹnu, ogbé ylankan lọ lẹ sọawuhia ga.” Wekantọ voovo lẹ ko fọ́n ayihaawe dote gando nugbo-yinyin apajlẹ enẹ tọn go, ṣogan kandai hohowhenu tọn Lomu tọn he yin alọkẹyi to osẹ́n-liho lẹ dohia dọ onú mọnkọtọn nọ jọ.
Wezẹhomẹ Biblu tọn de dọmọ: “Ogbé ylankan dido gbọn ogle mẹdevo tọn mẹ nado yiahọsu . . . yin sẹ́nhẹngba de to osẹ́n Lomu tọn glọ. Eyin nuhudo lọ tin nado dosẹ́n gando whẹho ehe go, e dohia dọ nuhe nọ jọ de wẹ.” Weyọnẹntọ osẹ́n-zọ́nwatọ Alastair Kerr basi zẹẹmẹ dọ to owhe 533 W.M., Ahọluigbagán Lomu tọn Justinian de owe de tọ́n he hosọ etọn yin Digest, ehe basi bladopọ osẹ́n Lomu tọn bo donù adà delẹ go sọn hodidọ osẹ́n-zọ́nwatọ ojlẹ enẹ mẹ tọn (nudi owhe 100-250 W.M.) lẹ tọn mẹ. Sọgbe hẹ owe ehe (Digest, 9.2.27.14), osẹ́n-zọ́nwatọ Ulpian donù whẹho de go he yin nukunpedego gbọn togán Lomu tọn owhe kanweko awetọ tọn Celsus dali. Ogbé ylankan lẹ yin dido gbọn ogle mẹdevo tọn mẹ, podọ taidi kọdetọn de, jinukun lẹ yin hinhẹngble. Owe lọ Digest donù pọngbọ sọgbe hẹ osẹ́n lẹ he tin na glenọ kavi glesi lọ go, na ewọ nido mọ ahọsumẹ yí sọn sẹ́nhẹngbatọ lọ dè do nuhe e hẹngu lọ nù.
Nugbo lọ dọ onú ylankan mọnkọtọn wá aimẹ to Ahọluigba Lomu tọn glọ to hohowhenu dohia dọ ninọmẹ he go Jesu donù lọ nọ jọ nugbonugbo.
12-18 FÉVRIER
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | MATIU 14-15
“Núdùdù Nina Mẹsusu Gbọn Omẹ Vude Gblamẹ”
2 To whenue Jesu mọ gbẹtọgun lọ, onú yetọn wàlẹblanuna ẹn, enẹwutu e hẹnazọ̀ngbọna mẹhe to azọ̀njẹ to yé mẹ lẹ bosọ plọn nususu yé gando Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn go. To whenue e jẹ whèjai, devi lẹ dotuhomẹna Jesu nado do gbẹtọgun lọ hlan na yé nido sọgan yì gbétatò he to yakẹ lẹ mẹ bo họ̀ núdùdù na yede. Ṣigba, Jesu dọna devi etọn lẹ dọmọ: “Mì na nude yé nado dù.” Hodidọ etọn enẹlẹ dona ko paṣa yé, na núdùdù he tin-to-aimẹ lọ ma sọtẹ́n yijlẹdo gbẹtọgun lọ go, yèdọ akla atọ́n po whèvi pẹvipẹvi awe po.
Núdùdù Nina Mẹsusu Gbọn Omẹ Vude Gblamẹ
3 Lẹblanu whàn Jesu nado wà azọ́njiawu de, yèdọ azọ́njiawu dopo gee he Wẹndagbe-kantọ ẹnẹ lẹpo basi kandai etọn. (Malku 6:35-44; Luku 9:10-17; Joh. 6:1-13) Jesu biọ to devi etọn lẹ si nado dọna gbẹtọgun lọ dọ yé omẹ 50 kavi 100 ni sinai to pọmẹ do ogbé-mú lẹ ji. To whenue e ko hodẹ̀ godo, e jẹ akla lọ lẹ wẹ́n ji bosọ má whèvi lọ lẹ. Enẹgodo, kakati nado na núdùdù gbẹtọgun lọ tlọlọ, Jesu má yé “na devi etọn lẹ, bọ devi lẹ sọ má na gbẹtọgun lẹ.” Gbọn azọ́njiawu dali, núdùdù lọ pé mẹlẹpo bosọ lán! Doayi nuagokun lọ go: Jesu na núdùdù gbẹtọ fọtọ́n susu gbọn omẹ vude gblamẹ, enẹ wẹ devi etọn lẹ.
nwtsty adà nupinplọn tọn do Mt 14:21 ji
mahia yọnnu lẹ po yọpọvu lẹ po: Matiu kẹdẹ wẹ donù yọnnu po yọpọvu lẹ po go to whenuena e to kandai azọ́njiawu ehe tọn basi. E yọnbasi dọ sọha mẹhe yè na núdùdù to azọ́njiawu-liho lọ lẹ tọn na ko hugan 15 000.
Núdùdù Nina Mẹsusu Gbọn Omẹ Vude Gblamẹ
YÍ NUKUN homẹ tọn do pọ́n nujijọ lọ. (Hia Matiu 14:14-21.) Ojlẹ vude jẹnukọnna Juwayi owhe 32 W.M. wẹ. Gbẹtọgun he bẹ sunnu 5 000 gọna yọnnu po ovivu lẹ po hẹn tin to Jesu po devi etọn lẹ po dè to fihe to olá de to lẹdo Bẹtsaida tọn mẹ, yèdọ gbétatò de he tin to agewaji Ohù Galili tọn.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
nwtsty adà nupinplọn tọn do Mt 15:7 ji
yẹnuwatọ lẹ: Hogbe dowhenu tọn Glẹki tọn lọ hy·po·kri·tesʹ nọ dlẹnalọdo aihundatọ oplò ji tọn Glẹki tọn (podọ to godo mẹ, Lomu tọn) lẹ he nọ do nukunmẹṣinyọnnu daho lẹ nado hẹn ogbè yetọn tátá dogọ. To godo mẹ, hogbe lọ wá jẹ yinyin yiyizan ji nado dlẹnalọdo mẹdepope he nọ whlá linlẹn kavi gbẹtọ-yinyin etọn gbọn lalodido kavi yẹdoklọmẹ dali. Jesu ylọ sinsẹ̀ngán Ju lẹ dọ “yẹnuwatọ lẹ.”—Mt 6:5, 16.
nwtsty adà nupinplọn tọn do Mt 15:26 ji
ovi lẹ . . . avún pẹvi lẹ: To whenuena e yindọ avún lẹ yin kanlin mawé lẹ sọgbe hẹ Osẹ́n Mose tọn, Owe-wiwe lẹ nọ saba yí hogbe ehe zan to aliho mẹdèpo tọn mẹ. (Le 11:27; Mt 7:6; Flp 3:2; Osọ 22:15) Ṣigba, to kandai Malku tọn mẹ (7:27) podọ to kandai Matiu tọn mẹ, Jesu yí wunmẹ hogbe mẹdèpo tọn ehe de zan he zẹẹmẹdo “avún pẹvi” kavi “avún whégbè” tọn nado de huhlọn pò na hogbe lọ to nuyijlẹdonugo etọn mẹ. Vlavo ehe dohia dọ Jesu to hogbe he ma sinyẹn sọmọ de yizan nado dlẹnalọdo kanlin whégbè tọn he yè yiwanna lẹ he mẹhe ma yin Ju lẹ nọ tindo to whégbè. Jesu yí Islaelivi lẹ jlẹdo “ovi lẹ” go podọ mẹhe ma yin Ju lẹ jlẹdo “avún pẹvi lẹ” go nado do mẹhe e na gọalọna jẹnukọn hia. To owhé he gbè ovi lẹ po avún lẹ po tin te, ovi lẹ wẹ yè na na núdùdù jẹnukọn.
19-25 FÉVRIER
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | MATIU 16-17
“Linlẹn Mẹnu Tọn lẹ Wẹ A Tindo?”
Asu lẹ Emi—Mì Hodo Apajlẹ Tatọ́-Yinyin Klisti Tọn
17 To nujijọ devo mẹ, Jesu basi zẹẹmẹ na apọsteli etọn lẹ dọ ewọ dona yì Jelusalẹm, fie e na yin homẹkẹndo gbọn “mẹho lẹ po ogán yẹwhenọ lẹ tọn po po wekantọ lẹ po [dali te], bo yin hùhù, podọ to azán atọ̀ntọ gbè yin zizedaga.” Ṣigba Pita plan Jesu jẹ olá bo jẹ nugbẹna ẹn ji, dọmọ: “Jiwheyẹwhe ni wàlẹblanu to oji we, Oklunọ: ehe ma na tin hlan we gba.” E họnwun dọ numọtolanmẹ ko yinuwado pọndohlan Pita tọn ji. Pọndohlan etọn dona yin jijlado. Enẹwutu Jesu dọna ẹn dọ: “Tọ́nsọn godo ṣie, Satani: zannu agbali wẹ hiẹ hlan mi: na hiẹ ma hà onú he yin Jiwheyẹwhe tọn gba, adavo onú gbẹtọ tọn lẹ.”—Matiu 16:21-23.
Mì Nọ Aṣeji—Satani Jlo Na Tlẹ́n Mì Dù!
16 Satani tlẹ sọgan doyẹklọ devizọnwatọ Jehovah tọn zohunhunnọ lẹ lọsu. Di apajlẹ, lẹnnupọndo nuhe jọ ji to whenue Jesu dọna devi etọn lẹ dọ emi na yin hùhù to madẹnmẹ. Matin ayihaawe, po mẹwhinwhàn dagbe po wẹ apọsteli Pita plan ẹn jẹ olá bo dọna ẹn dọmọ: “Wàlẹblanuna dewe, Oklunọ; ehe ma na jọ do gowe gbede.” Jesu yí nujikudo do gblọnna Pita dọmọ: “Tọ́n sọn godo ṣie, Satani!” (Mat. 16:22, 23) Naegbọn Jesu do ylọ Pita dọ “Satani”? Na Jesu yọ́n nuhe to na jọ to ojlẹ kleun de godo wutu wẹ. Gànhiho lọ ko sẹpọ na ewọ nado kú okú avọ́sinsan ofligọ tọn de bo do Lẹgba hia taidi lalonọ. E ma yin ojlẹ vonọtaun enẹ mẹ to whenuho gbẹtọvi lẹ tọn mẹ wẹ Jesu na “wàlẹblanuna” ede te. Eyin e ko dekanpona aṣejininọ etọn dai wẹ, enẹ na ko hẹn homẹ Satani tọn hùn taun.
17 Dile mí to sisẹpọ opodo titonu ehe tọn, mílọsu to gbẹnọ to ojlẹ awusinyẹn tọn lẹ mẹ. Satani jlo dọ mí ni dekanpona aṣejininọ mítọn, enẹ wẹ nado “wàlẹblanuna” míde gbọn afọdidona onú aihọn tọn lẹ dali, ehe na zọ́n bọ ayiha mítọn na fẹ́ sọn niyaniya-yinyin ojlẹ he mẹ mí te tọn ji. Ma dike enẹ ni jọ do gowe blo! Kakatimọ, “nọ họ́ali.” (Mat. 24:42) Ma yí linlẹn oklọ tọn he Satani nọ hẹn gbayipe lẹ sè gbede blo, dọ opodo lọ ma ko sẹpọ kavi dọ e ma na wá pọ́n gbede.
‘Mì Yì bo Hẹn Gbẹtọ lẹ Zun Devi, Bosọ Nọ Baptizi Yé’
9 Etẹwẹ apajlẹ Jesu tọn hihodo to ojlo Jiwheyẹwhe tọn wiwà mẹ bẹhẹn? Jesu dọna devi etọn lẹ dọmọ: “Eyin mẹdepope jlo na hodo mi, gbọ e ni mọ́n ede, bosọ ze [yatin etọn bo nọ hodo mi to whepoponu, NW].” (Matiu 16:24) Tofi, e dọ onú dopodopo atọ̀n he mí dona wà. Tintan whẹ́, mí dona “mọ́n” mídelẹ. To hogbe devo mẹ, mí na gbẹ́ ayilinlẹn ṣejannabi, mapenọ tọn mítọn lẹ dai bo yigbe nado setonuna ayinamẹ po anademẹ Jiwheyẹwhe tọn po. Awetọ, mí nọ ‘ze yatin mítọn.’ To azán Jesu tọn gbè, yatin yin ohia winyan po yajiji po tọn. Taidi Klistiani lẹ, mí yọnẹn dọ mí sọgan jiya to whedelẹnu na wẹndagbe lọ tọn wutu. (2 Timoti 1:8) Dile etlẹ yindọ aihọn sọgan ṣàn mí kò kavi gblewhẹdo mí, taidi Klisti mí ‘ma hò winyan pọ́n,’ podọ mí jaya na mí yọnẹn dọ mí to homẹ Jiwheyẹwhe tọn hẹn hùn. (Heblu lẹ 12:2) Podọ atọ̀ntọ, mí nọ hodo Jesu “to whepoponu.”—Psalm 73:26; 119:44; 145:2.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
nwtsty adà nupinplọn tọn do Mt 16:18 ji
Hiẹ wẹ Pita, podọ osé ehe ji: Hogbe Glẹki tọn peʹtros zẹẹmẹdo “osé; zannu.” E yin yiyizan tofi taidi yinkọ de (Pita), yèdọ yinkọ Glẹki tọn he Jesu na Simọni. (Joh 1:42) Hogbe mọnkọtọn devo he yin peʹtra nọ dlẹnalọdo “osé,” podọ e sọgan zẹẹmẹdo dodonu osó tọn, bẹbẹnu, kavi zannu daho. Hogbe Glẹki tọn ehe sọ yin yiyizan to wefọ ehelẹ mẹ: Mt 7:24, 25; 27:60; Luk 6:48; 8:6; Lo 9:33; 1Kọ 10:4; 1Pi 2:8. Pita lọsu na taun tọn, ma nọ pọ́n ede hlan taidi osé he ji Jesu na do agun etọn do, na e wlan to 1Pi 2:4-8 mẹ dọ Jesu wẹ “zannu dodonu họ̀gosu tọn” he Jiwheyẹwhe lọsu ko de bọ yè ko dọ dọdai etọn sọn whenu dindẹn die. Mọdopolọ, apọsteli Paulu dlẹnalọdo Jesu taidi “dodonu” lọ podọ “osé gbigbọmẹ tọn” lọ. (1Kọ 3:11; 10:4) E họnwun dọ hogbe yẹhiadonu tọn yizan wẹ Jesu te bo to didọ dọ: ‘Hiẹ, mẹhe n’ylọdọ Pita, enẹ wẹ Osé, ko yọ́n mẹhe Klisti lọ yin na taun tọn, yèdọ “osé ehe,” he na yin dodonu agun Klistiani tọn.’
agun: Whla tintan die he hogbe Glẹki tọn ehe ek·kle·siʹa sọawuhia. E wá sọn hogbe Glẹki tọn awe mẹ, yèdọ ek, he zẹẹmẹdo “jẹgbonu,” podọ ka·leʹo he zẹẹmẹdo “nado ylọ.” E dlẹnalọdo pipli gbẹtọ lẹ tọn de he yin yiylọ kavi oylọ-basina nado pli dopọ na lẹndai kavi nuwiwa tangan de. (Pọ́n Zẹẹmẹ Hogbe Biblu Tọn lẹ Tọn.) To lẹdo hodidọ tọn ehe mẹ, Jesu dọ dọdai didoai agun Klistiani tọn tọn, ehe na bẹ Klistiani yiamisisadode lẹ hẹn, he na yin “zannu ogbẹ̀nọ” he to yinyin “dido daga zun ohọ̀ gbigbọmẹ tọn de.” (1Pi 2:4, 5) Hogbe Glẹki tọn ehe nọ yin yiyizan gbọzangbọzan to Septante mẹ taidi hogbe he yin nudopolọ hẹ hogbe Heblu tọn he nọ yin yiyizan na “agun,” ehe nọ saba dlẹnalọdo akọta Jiwheyẹwhe tọn blebu. (De 23:3; 31:30) To Ow 7:38 mẹ, Islaelivi he yin yiylọ jẹgbonu sọn Egipti lẹ yin alọdlẹndo taidi “agun.” Mọdopolọ, Klistiani he yin ‘yiylọ sọn zinvlu mẹ’ podọ he yin ‘didesọn aihọn lọ mẹ’ lẹ wẹ wleawuna “agun Jiwheyẹwhe tọn.”—1Pi 2:9; Joh 15:19; 1Kọ 1:2.
nwtsty adà nupinplọn tọn do Mt 16:19 ji
họnhungan Ahọluduta olọn tọn lẹ: To Biblu mẹ, mẹhe họnhungan yin nina lẹ, vlavo to paa mẹ kavi to yẹhiadonu-liho, nọ mọ aṣẹpipa yí jẹ obá de mẹ. (1Ot 9:26, 27; Isa 22:20-22) Enẹwutu, hogbe lọ “họnhungan” nọ dlẹnalọdo aṣẹpipa po azọngban po. Pita yí “họnhungan” he yin nina ẹn lọ lẹ zan nado hùnhọ̀n na Ju lẹ (Ow 2:22-41), Samalianu lẹ (Ow 8:14-17), podọ Kosi lẹ (Ow 10:34-38), na yé nido tindo dotẹnmẹ hundote lọ nado mọ gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn yí nado sọgan biọ Ahọluduta olọn tọn mẹ.
26 FÉVRIER–4 MARS
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | MATIU 18-19
“Dovivẹnu Ma Nado Hẹn Dewe po Mẹdevo lẹ po Dahli”
nwtsty adà nupinplọn tọn do lẹ Mt 18:6, 7 ji
gilisé he kẹtẹkẹtẹ lẹ nọ lilẹ́: Kavi “gilisé daho de.” To paa mẹ, “gilisé kẹtẹkẹtẹ tọn.” Gilisé mọnkọtọn nọ dite sọ nudi mẹtlu dopo daa bo nọ pẹ̀n sọmọ bọ kẹtẹkẹtẹ de wẹ sọgan lilẹ́ ẹ.
zannu ahlida tọn: Hogbe dowhenu tọn Glẹki tọn lọ skanʹda·lon, he yin lilẹdo “zannu ahlida tọn,” sọgan dlẹnalọdo omọ̀ de; mẹdelẹ dọ dọ e sọgan ko yin opò he yè nọ yí do dó omọ̀, ehe go mọ̀donú lọ nọ yin sìnsìn do. Humọ, e sọgan sọ dlẹnalọdo aliglọnnamẹnu depope he nọ hẹnmẹ dahli kavi hẹnmẹ jai. To yẹhiadonu-liho, e nọ dlẹnalọdo nuyiwa kavi ninọmẹ de he nọ hẹn mẹde nado wà nuhe ma sọgbe, nado dahli kavi zan walọ he ma sọgbe, kavi nado waylando. To Mt 18:8, 9 mẹ, hogbe he taidi enẹ skan·da·liʹzo he yin lilẹdo “hẹnmẹ dahli,” sọgan sọ yin lilẹdo “lẹzun omọ̀ de; hẹnmẹ waylando.”
nwtsty yẹdide lẹ
Gilisé
Gilisé lẹ nọ yin yiyizan nado lì likun podọ nado finyọ́n amì olivie tọn. Delẹ ma nọ klo sọmọ bọ alọ sọgan lilẹ́, amọ́ devo lẹ nọ klo sọmọ bọ kanlin lẹ wẹ nọ lilẹ́ yé. E sọgan ko yin gilisé daho mọnkọtọn de wẹ Samsọni yin hinhẹn gánnugánnu nado nọ yí do linú na Filistinu lẹ. (Whẹ 16:21) E ma yin Islaeli kẹdẹ wẹ gilisé he kanlin nọ lilẹ́ lẹ gbayipe te gba, ṣigba e sọ gbayipe to fisusu to Ahọluigba Lomu tọn mẹ.
Gilisé Aga Tọn po Odò Tọn Po
Gilisé daho taidi dehe to yẹdide ehe mẹ wẹ kanlin whégbè tọn lẹ taidi kẹtẹkẹtẹ nọ lilẹ́ nado lì likun kavi finyọ́n amì olivie tọn. Gilisé aga tọn sọgan dite sọ nudi mẹtlu dopo daa bọ yè nọ lilẹ́ ẹ to gilisé odò tọn he klo humọ de ji.
nwtsty adà nupinplọn tọn do Mt 18:9 ji
Gẹhẹnna: Hogbe ehe wá sọn hogbe Heblu tọn lọ lẹ geh hin·nomʹ mẹ, he zẹẹmẹdo “agbàdo Hinọmi tọn,” he to whèyihọ po hùwaji Jelusalẹm hohowhenu tọn po. (Pọ́n Nudọnamẹ Dogọ B12, yẹdide otò tọn “Jelusalẹm po Lẹdo Etọn lẹ Po.”) To azán Jesu tọn gbè, agbàdo lọ ko lẹzun fihe ogbó lẹ nọ yin mimẹ̀ te, enẹwutu hogbe lọ “Gẹhẹnna” yin yẹhiadonu he sọgbe de na vasudo mlẹnmlẹn.
nwtstg Zẹẹmẹ Hogbe Biblu Tọn lẹ Tọn
Gẹhẹnna
Yinkọ he Agbàdo Hinọmi tọn he to hùwaji-whèyihọ Jelusalẹm hohowhenu tọn nọ yin yiylọdọ to Glẹkigbe mẹ. (Jel 7:31) E yin nùdego to dọdai-liho taidi fie oṣiọ lẹ na yin vúnvún pé do. (Jel 7:32; 19:6) Kunnudenu depope ma dohia dọ kanlin kavi gbẹtọvi lẹ na yin dindlan do Gẹhẹnna mẹ nado yin mimẹ̀ gbẹ̀te kavi yin yasana. Enẹwutu, nọtẹn lọ ma sọgan nọtena lẹdo mayinukundomọ de he mẹ alindọn gbẹtọ tọn lẹ nọ yin yasana te kakadoi to miyọ́n nujọnu tọn de mẹ. Kakatimọ, Jesu po devi etọn lẹ po yí Gẹhẹnna zan to yẹhiadonu-liho nado dlẹnalọdo “okú awetọ,” enẹ wẹ vasudo madopodo, kavi nado yin kúnsúdona mlẹnmlẹn.—Osọ 20:14; Mt 5:22; 10:28.
nwtsty adà nupinplọn tọn do Mt 18:10 ji
tin to Otọ́ ṣie . . . nukọn: Kavi “yì Otọ́ ṣie dè.” Na nudida gbigbọnọ lẹ sọgan yì Jiwheyẹwhe nukọn tlọlọ wutu, yewlẹ kẹdẹ wẹ sọgan mọ nukunmẹ Jiwheyẹwhe tọn.—Eks 33:20.
Lehe Angẹli lẹ Nọ Yinuwado Mí Ji Do
Jesu dohia dọ angẹli lẹ yin azọ́ndena nado penukundo dagbemẹninọ devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn go to gbigbọ-liho. Enẹwutu, to whenue Jesu na avase devi etọn lẹ ma nado hẹn mẹdevo lẹ dahli, e dọmọ: “Mì hẹn ẹn diun ma nado gbẹkọ dopo to omẹ pẹvi ehelẹ mẹ go; na yẹn dọna mì dọ whepoponu wẹ angẹli yetọn lẹ to olọn mẹ nọ tin to Otọ́ ṣie he tin to olọn mẹ nukọn.” (Matiu 18:10) Po hogbe ehelẹ po, Jesu ma to didohia dandan dọ dopodopo hodotọ etọn lẹ tọn tindo angẹli tangan de he na nọ basi hihọ́na ẹn gba. Ṣigba Jesu dohia dọ angẹli he nọ wazọ́n to kọndopọ pẹkipẹki mẹ hẹ Jiwheyẹwhe lẹ nọ tindo ojlo to hagbẹ agun Klistiani tọn lẹ mẹ.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
nwtsty adà nupinplọn tọn do Mt 18:22 ji
whla 77: To paa mẹ, “whla kandegbàn donu ṣinawe.” Hogbe Glẹki tọn ehe sọgan yin nukunnumọjẹemẹ nado zẹẹmẹdo vlavo “70 po 7 po” (whla 77) kavi “70 donu 7” (whla 490). Hodidọ dopolọ he yin mimọ to Septante mẹ to Jen 4:24 mẹ yin lilẹdo hodidọ Heblugbe tọn he nọtena “whla 77,” bọ ehe nọgodona lẹdogbedevomẹ lọ “whla 77” he yin yiyizan tofi. Mahopọnna lehe e yin nukunnumọjẹemẹ do, dọvọdọ sọha ṣinawe tọn zẹẹmẹdo “kakadoi” kavi “madosọha.” Jesu lilẹ́ whla 7 Pita tọn do whla 77 nado dohia dọ hodotọ etọn lẹ ma dona ze dogbó de dai na yede gando jonamẹ go. To vogbingbọn mẹ, Talmud Babilọni tọn (Yoma 86b) dọmọ: “Eyin mẹde gbà osẹ́n de, whla tintan, awetọ podọ atọ̀ntọ, ewọ na yin jijona, whla ẹnẹtọ, ewọ ma na yin jijona gba.”
nwtsty adà nupinplọn tọn do Mt 19:7 ji
owe gbẹdai tọn: Kavi “kandai gbẹdai tọn.” Na e yin bibiọ to sunnu he jlo na basi gbẹdai de si nado wleawuna kandai he sọgbe hẹ osẹ́n de podọ vlavo nado dín ayinamẹ mẹho lẹ tọn wutu, Osẹ́n lọ na ẹn whenu nado vọ́ nulẹnpọn do nudide sinsinyẹn mọnkọtọn ji. Lẹndai Osẹ́n lọ tọn na taun tọn wẹ nado glọnalina gbẹdai plaplaji tọn bo gbọnmọ dali basi hihọ́na yọnnu lẹ jẹ obá de mẹ to osẹ́n-liho. (De 24:1) Ṣigba to azán Jesu tọn gbè, sinsẹ̀ngán lẹ ko hẹn gbẹdai bọawu taun. Whenuho-kantọ owhe kanweko tintan tọn Josèphe, he ewọ lọsu yin Falesi he ko basi gbẹdai, na ayinamẹ dọ gbẹdai yin alọkẹyi “na whẹho depope (podọ sunnu susu wẹ ko yinuwa to aliho enẹ mẹ).”
nwtsty yẹdide
Owe Gbẹdai Tọn
Azán owe gbẹdai tọn ehe tọn ko yigodo jẹ owhe 71 kavi 72 W.M., bo yin kinkan do Alamaikigbe mẹ. E yin mimọ to agewaji Agbàdo Tọ̀sisa tọn Murabbaat tọn mẹ, to fie otọ̀ hú sọn de to Danfafa Jude tọn ji. E dọ dọ to owhe ṣidopotọ gufinfọn Juvi lẹ tọn mẹ, Joseph visunnu Naqsan tọn basi gbẹdai hẹ Miriam, viyọnnu Jonathan he nọ nọ̀ tòdaho Masada tọn mẹ tọn.