Alọdlẹndonu Nuplọnwe Opli Gbẹzan po Lizọnyizọn po Tọn
4-10 JUIN
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | MALKU 15-16
“Jesu Hẹn Dọdai lẹ Di”
nwtsty adà nupinplọn tọn lẹ do Mk 15:24, 29 ji
má awugbó etọn lẹ: Kandai he to Joh 19:23, 24 mẹ yí nudọnamẹ de dogọ, ehe ma tin to Matiu, Malku po Luku po mẹ: Awhànfuntọ Lomunu lẹ de ovò do awugbó lọ po awù odò tọn lọ po ji; awhànfuntọ lọ lẹ má awugbó lọ “do ẹnẹ, dopo na awhànfuntọ dopo”; na yé ma jlo na má awù odò tọn lọ wutu, yé de ovò do e ji; podọ ovò he yin dide gando avọ̀ Mẹsia lọ tọn go hẹn dọdai he to Slm 22:18 mẹ di. Aṣa awhànfuntọ lẹ tọn wẹ e yin nado nọ yí avọ̀ po nutindo mẹhe yé jlo na hù lẹ tọn po, yé nọ bẹ avọ̀ po nutindo mẹlọ lẹ tọn po sọn yé si whẹpo do hù yé nado dowinyan yé dogọ.
nọ to ota yetọn mimí: To paa mẹ, nuyiwa ehe nọ zọnpọ hẹ hodidọ delẹ bọ e nọ do vlẹko, wangbẹna kavi mẹṣanko hia. Aligbọntọ lọ lẹ hẹn dọdai he to Slm 22:7 mẹ di to mayọnẹn mẹ.
nwtsty adà nupinplọn tọn do Mk 15:43 ji
Josẹfu: Nudọnamẹ voovo he Wẹndagbe-kantọ lọ lẹ na gando Josẹfu go dohia dọ yé gbọnvona yede. Matiu he yin tòkuẹ-ṣinyantọ dọ dọ e yin “dawe adọkunnọ” de; Malku he kàn owe etọn hlan Lomunu lẹ tlọlọ dọ dọ e yin “hagbẹ Tòwedegbẹ́ lọ tọn, he yin omẹ nukundeji de,” mẹhe ewọ lọsu to tenọpọn Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn; Luku he yin dotozọ́nwatọ mẹtọnhopọntọ de dọ dọ e yin “mẹdagbe podọ dodonọ de” he ma nọgodona lehe Tòwedegbẹ́ lọ yinuwa hẹ Jesu do; Johanu kẹdẹ wẹ dọ dọ ewọ yin ‘devi Jesu tọn de to nuglọ, na obu etọn na Ju lẹ wutu.’—Mt 27:57-60; Mk 15:43-46; Luk 23:50-53; Joh 19:38-42.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
nwtsty adà nupinplọn tọn do Mk 15:25 ji
gànhiho atọ̀ntọ: Enẹ wẹ nudi ogàn 9 afọnnu tọn. Mẹdelẹ dọ dọ e taidi dọ vogbingbọn tin to kandai ehe po Joh 19:14-16 po ṣẹnṣẹn, fie dọ dọ “nudi gànhiho ṣidopotọ mẹ” wẹ Pilati ze Jesu jo nado yin hùhù. Dile etlẹ yindọ Owe-wiwe lẹ ma basi zẹẹmẹ gigọ́ gando vogbingbọn ehe go, nudelẹ die he jẹna ayidego: Kandai owe Wẹndagbe tọn lẹ gando ojlẹ he mẹ nujijọ azán godo tọn Jesu tọn to aigba ji lẹ wá aimẹ te go sọgbe hẹ yede. Wẹndagbe-kantọ ẹnẹ lọ lẹpo wẹ dohia dọ yẹwhenọ po sunnu mẹho lẹ po pli dopọ to whenue wunkẹn bo ze Jesu do alọmẹ na Ayimatẹngán Lomu tọn Pọntiu Pilati. (Mt 27:1, 2; Mk 15:1; Luk 22:66–23:1; Joh 18:28) Kandai he Matiu, Malku po Luku po basi lẹ dohia dọ to whenue Jesu ko yin whiwhè do potin go godo, zinvlu ṣinyọ́n aigba lọ ji bẹsọn “gànhiho ṣidopotọ mẹ . . . kakajẹ gànhiho ṣinẹnẹtọ mẹ.” (Mt 27:45, 46; Mk 15:33, 34; Luk 23:44) Nuhe sọgan ko zọ́n bọ ogàn he mẹ Jesu yin whiwhè do nùgo te gbọnvo wẹ yindọ: Mẹhiho kavi nulimẹ nọ yin pinpọnhlan taidi apadewhe afọdide mẹhuhu tọn. To whedelẹnu, mẹhiho lọ nọ sinyẹn sọmọ bọ mẹlọ nọ kú. Oyà he yin sisá na Jesu sinyẹn sọmọ bọ ewọ lọsu ma sọgan hẹn yatin lọ jẹ hùhùtẹn etọn bọ dawe devo wẹ yin yiylọ nado hẹn ẹn na ẹn. (Luk 23:26; Joh 19:17) Eyin mẹhiho nọ yin pinpọnhlan taidi bẹjẹeji afọdide mẹhuhu tọn, be ojlẹ de na ko juwayi whẹpo Jesu do wá yin whiwhè do potin go. Mt 27:26 po Mk 15:15 po nọgodona kandai ehe bo donù mẹhiho (nulimẹ) po whiwhè do núgo po go dopọ. Enẹwutu, gànmẹ he go wekantọ lọ lẹ donù to kandai yetọn lẹ mẹ sọgan gbọnvo sọgbe hẹ afọdide he dopodopo yetọn pọnhlan di bẹjẹeji mẹhuhu lọ tọn. Ehe wẹ na ko zọ́n bọ e na ko paṣa Pilati to whenue e sè dọ Jesu yawu kú ojlẹ vude to whenue e yin whiwhè do potin go godo. (Mk 15:44) Humọ, Biblu-kantọ lẹ nọ saba hodo aṣa lọ nado má azán dopo do adà ẹnẹ ji he bẹ gànhiho atọ̀n-atọ̀n hẹn dile yé nọ má ozán lọsu do. Azán lọ mimá to aliho enẹ mẹ wẹ zọ́n bọ yé nọ saba donù gànhiho atọ̀ntọ, ṣidopotọ po ṣinẹnẹtọ po go, ehe nọ yin hihia bẹsọn whenue owhè ko zẹ̀ to ogàn ṣidopo mẹ afọnnu. (Mt 20:1-5; Joh 4:6; Ow 2:15; 3:1; 10:3, 9, 30) To paa mẹ, gbẹtọ lẹ ma tindo ogàn de, ehe zọ́n bọ yé nọ saba yí hogbe lọ “nudi” dogọ to whenue yé jlo na na gànmẹ, dile e sọawuhia to Joh 19:14 mẹ do. (Mt 27:46; Luk 23:44; Joh 4:6; Ow 10:3, 9) To bladopọ mẹ: Malku na ko to alọdlẹndo ojlẹ mẹhiho po whiwhè do potin go po tọn, bọ Johanu na ko to alọdlẹndo whiwhè do potin go kẹdẹ. Gànmẹ he yé omẹ awe lẹ na, na ko sẹpọ mimá gànhiho atọ̀n tọn de bọ Johanu yí “nudi” dogọ gànmẹ he e na to kandai etọn mẹ. Nudọnamẹ ehelẹ wẹ na ko zọ́n bọ vogbingbọn do tin to gànmẹ he yin nina to kandai lọ lẹ mẹ. Podọ nugbo lọ dọ Johanu he wá basi kandai etọn to owhe susu godo, na gànmẹ he taidi dehe gbọnvona Malku tọn dohia dọ Johanu ma basi vọkan nuhe Malku kandai lẹ tọn poun.
nwtsty adà nupinplọn tọn do Mk 16:8 ji
na yé dibu wutu: Sọgbe hẹ alọnuwe-hihia dowhenu tọn lẹ, Wẹndagbe Malku tọn wá vivọnu po nuhe to wefọ 8tọ mẹ lẹ po. Mẹdelẹ dọ dọ tadona enẹ whègli gbau, e ma na ko yin lehe owe lọ yin tadona to dowhenu do niyẹn. Ṣigba, eyin mí lẹnnupọndo lehe Malku nọ basi zẹẹmẹ etọn lẹ to kleun mẹ do ji, linlẹn enẹ ma sọgbe. Humọ, Jérôme po Eusèbe po he yin weyọnẹntọ owhe kanweko ẹnẹtọ tọn lẹ dohia dọ kandai dowhenu tọn he sọgbe lọ wá vivọnu po hodidọ lọ “na yé dibu wutu” po.
Alọnuwe-hihia Glẹkigbe tọn po lẹdogbedevomẹ susu po wẹ yí tadona gaa kavi gli dogọ to wefọ 8tọ mẹ. Tadona gaa lọ (he bẹ wefọ 12 devo lẹ hẹn) sọawuhia to kandai owhe kanweko atọ́ntọ W.M. tọn ehelẹ mẹ: Codex Alexandrinus, Codex Ephræmi rescriptus, Codex de Bèze Cantabrigiensis. E sọ sọawuhia to kandai Vulgate Latingbe tọn, Syriaque Cureton, po Peshitta Syriaque po tọn lẹ mẹ. Amọ́, e ma sọawuhia to alọnuwe-hihia Glẹkigbe tọn owhe kanweko ẹnẹtọ tọn awe he jẹnukọn lẹ mẹ, enẹ wẹ Codex Sinaiticus po Codex Vaticanus po, kavi to kandai Codex Sinaiticus Syriaque he yin owhe kanweko ẹnẹtọ kavi atọ́ntọ tọn mẹ, kavi to alọnuwe-hihia hoho owhe kanweko atọ́ntọ Malku tọn, he yin Çopte Sahidique tọn mẹ. Mọdopolọ, alọnuwe-hihia he dohó hugan Malku tọn to ogbè Arménie po Géorgie po tọn lẹ mẹ wá vivọnu po wefọ 8tọ po.
Alọnuwe-hihia Glẹkigbe tọn po lẹdogbedevomẹ agọe tọn delẹ po bẹ tadona gli de hẹn (he yin hodidọ kleun de poun). Codex Regius he yin owhe kanweko ṣinatọ̀ntọ W.M. tọn bẹ tadona awe lọ lẹ hẹn, bọ tadona gli lọ wẹ jẹnukọn. Alọnuwe lọ bẹ tadona lọ lẹ dopodopo jẹeji po zẹẹmẹ kleun de po he dohia dọ wefọ ehelẹ nọ yawu sọawuhia to lẹdo delẹ mẹ, dile etlẹ yindọ yè ma sọgan dejido tadona lọ lẹ go.
TADONA GLI
Tadona gli he bọdo Mk 16:8 go ma yin apadewhe Owe-wiwe he yin gbigbọdo lẹ tọn. E hia dole:
Ṣigba, nuhe yè ko degbè etọn lẹpo, yé na linlin etọn to kleun mẹ hlan mẹhe lẹdo Pita pé lẹ. Humọ, to onú ehelẹ godo, Jesu lọsu, gbọn yewlẹ gblamẹ, basi nulila wiwe podọ magble whlẹngán madopodo tọn sọn whèzẹtẹn yì whèyihọ.
TADONA GAA
Tadona gaa he bọdo Mk 16:8 go ma yin apadewhe Owe-wiwe he yin gbigbọdo lẹ tọn. E hia dole:
9 To whenue e fọ́n to afọnnu fuu azán tintan osẹ tọn, e sọawuhia Malia Magdaleni whẹ́, mẹhe mẹ e ko yàn aovi ṣinawe jẹgbonu sọn. 10 Yọnnu lọ sọ yì bo dọna devi etọn lẹ, dile yewlẹ to aluẹmẹ bosọ to avivi. 11 Ṣigba to whenuena yé sè dọ Jesu ko gọwá ogbẹ̀ bo ko yin mimọ gbọn yọnnu lọ dali, yé ma yise. 12 Humọ, to onú ehelẹ godo, e sọawuhia to wunmẹ devo mẹ hlan awe to yé mẹ bo to zọnlinzin hẹ yé, dile yé jei glètoho lọ mẹ; 13 yé sọ lẹkọwa bo na linlin mẹhe pò lẹ. Yelọsu masọ yí omẹ ehelẹ sè. 14 Ṣigba to godo mẹ, e sọawuhia omẹ widopo lọ lẹ lọsu dile yé jagla to tafo kọ̀n, podọ e gblewhẹdo yé na yise matindo po ahun sinsinyẹn yetọn po, na yé ma yí mẹhe mọdọ e ko yin finfọn sọn oṣiọ lẹ mẹ lẹ sè wutu. 15 E sọ dọna yé dọmọ: “Mì yì aihọn lẹpo mẹ bo dọyẹwheho wẹndagbe lọ tọn na nudida lẹpo. 16 Mẹhe yise bo yin bibaptizi na yin whinwhlẹngán, ṣigba mẹhe ma yise na yin whẹgbledo. 17 Humọ, ohia ehelẹ na yin mimọ to mẹhe yise lẹ mẹ: Yé na yàn aovi lẹ jẹgbonu gbọn oyín ṣie gblamẹ, yé na yí ogbè voovo lẹ do dọho, 18 podọ yé na yí alọ yetọn do ze odàn lẹ, podọ eyin yé nù nudepope he sọgan hùmẹ, e ma na gbleawuna yé to alọ depope mẹ. Yé na ze alọ yetọn do mẹhe to azọ̀njẹ lẹ ji bọ yé na jẹgangan.”
19 Enẹwutu, to whelọnu lo, to whenue Oklunọ Jesu ko dọhona yé pó godo, ewọ yin zize yì olọn mẹ bo sinai to adusilọ Jiwheyẹwhe tọn mẹ. 20 Na enẹwutu, yé tọ́nyi bo dọyẹwheho to filẹpo, Oklunọ sọ wazọ́n dopọ hẹ yé bo nọgodona owẹ̀n lọ gbọn ohia he yé to bibasi lẹ gblamẹ.
11-17 JUIN
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | LUKU 1
“Hodo Apajlẹ Whiwhẹ Malia Tọn”
ia 149 huk. 12
“Pọ́n! Afanumẹ Yọnnu Jehovah Tọn!”
12 Etlẹ yin to egbehe, mẹsusu gbẹ́ jẹakọ hẹ hogbe etọn lẹ he do whiwhẹ po tonusise po hia. E dọna Gabliẹli dọmọ: “Pọ́n! Afanumẹ yọnnu Jehovah tọn! Na e ni jọ domọ na mi kẹdẹdi ohó towe.” (Luku 1:38) Afanumẹ yọnnu wẹ yìdo hugan to devi lẹpo mẹ; klunọ etọn wẹ nọ deanana gbẹzan etọn blebu. Numọtolanmẹ he Malia tindo gando Oklunọ etọn Jehovah go niyẹn. E yọnẹn dọ e na basi hihọ́na emi, bosọ yọnẹn dọ ewọ nọ yin nugbonọ na mẹhe yin nugbonọ na ẹn lẹ, podọ e na dona emi eyin emi wà nuhe go emi pé lẹpo to azọ́ndenamẹ sinsinyẹn ehe mẹ.—Ps. 18:25.
ia 150-151 huk. 15-16
“Pọ́n! Afanumẹ Yọnnu Jehovah Tọn!”
15 Enẹgodo, Malia lọsu dọho. Nuhe e dọ lẹ yin kinkandai po sọwhiwhe po to Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ. (Hia Luku 1:46-55.) Enẹ wẹ yin hodidọ Malia tọn he dite hugan to Biblu mẹ, podọ enẹ do nususu hia gando ewọ go. Hogbe etọn lẹ do lehe ewọ yọ́n pinpẹn lẹblanulọkẹyi he Jehovah na ẹn nado lẹzun onọ̀ Mẹsia lọ tọn do hia. Hodidọ etọn do obá he mẹ yise etọn lodo jẹ hia, bo do Jehovah hia taidi mẹhe nọ zín saklanọ lẹ po huhlọnnọ lẹ po do odò bosọ nọ gọalọna whiwhẹnọ po wamọnọ he nọ sẹ̀n ẹn lẹ po. E sọ de obá he mẹ oyọnẹn etọn gbloada jẹ hia. Sọgbe hẹ sọhayinanú de, hugan whla 20 wẹ e yihodọ sọn Owe-wiwe Heblu tọn lẹ mẹ to hodidọ enẹ mẹ!
16 E họnwun dọ Malia lẹnnupọn sisosiso do Ohó Jiwheyẹwhe tọn ji. Etomọṣo, e whiwhẹ ede bo yihodọ sọn Owe-wiwe lẹ mẹ, kakati nado dọho sọn linlẹn edetiti tọn mẹ. Ovi he to whinwhẹ́n to ohò etọn mẹ to whenẹnu wá do gbigbọ dopolọ hia to nukọn mẹ, na e dọ to gbèdopo dọmọ: “Nuhe yẹn to pinplọnmẹ ma yin ṣie gba, ṣigba ewọ he do mi hlan tọn wẹ.” (Joh. 7:16) Mí na wà dagbe nado kanse míde dọmọ: ‘Be n’nọ tindo sisi po gbégbò mọnkọtọn po na Ohó Jiwheyẹwhe tọn ya? Kavi be n’nọ yiwanna linlẹn po nuplọnmẹ ṣie titi lẹ po hugan wẹ ya?’ E họnwun dọ pọndohlan Malia tọn sọgbe.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
nwtsty adà nupinplọn tọn do Luk 1:69 ji
azò whlẹngán tọn de: Kavi “whlẹngántọ huhlọnnọ” de. To Biblu mẹ, azò kanlin tọn lẹ nọ saba nọtena huhlọn po awhàngbigba po. (1Sa 2:1; Slm 75:4, 5, 10; 148:14; Odò.) Humọ, gandutọ kavi hukan gandudu tọn lẹ, vlavo yé yin dodonọ kavi mẹylankan, nọ saba nọtena azò lẹ, podọ awhàngbigba yetọn lẹ nọ yin yiyijlẹdo azò yíyí do sisẹ́ mẹ go. (De 33:17; Da 7:24; 8:2-10, 20-24) To lẹdo wefọ ehe tọn mẹ, hodidọ lọ “azò whlẹngán tọn de” to alọdlẹndo Mẹsia taidi mẹhe tindo huhlọn nado whlẹnmẹ, yèdọ whlẹngántọ huhlọnnọ de.
nwtsty adà nupinplọn tọn do Luk 1:76 ji
hiẹ na jẹnukọnna Jehovah yì: Johanu Baptizitọ lọ na “jẹnukọnna Jehovah yì” to linlẹn lọ mẹ dọ e na jla ali do na Jesu, mẹhe na yin afọzedaitọ Otọ́ etọn tọn bo na wá to oyín Otọ́ etọn tọn mẹ.—Joh 5:43; 8:29; pọ́n adà nupinplọn tọn do Jehovah ji to wefọ ehe mẹ.
18-24 JUIN
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | LUKU 2-3
“Jọja lẹ Emi—Be Mì to Whinwhẹ́n to Gbigbọ-Liho Ya?”
nwtsty adà nupinplọn tọn do Luk 2:41 ji
aṣa mẹjitọ etọn lẹ tọn wẹ: Osẹ́n lọ ma biọ to yọnnu lẹ si nado nọ yì hùnwhẹ Juwayi tọn. Ṣogan, aṣa Malia tọn wẹ nado nọ hodo Josẹfu yì Jelusalẹm to whemẹwhemẹ na hùnwhẹ lọ. (Eks 23:17; 34:23) Nado yì hùnwhẹ lọ bo lẹkọ, yé nọ zingbejizọnlin na nudi kilomẹtlu 300 to whemẹwhemẹ po whẹndo yetọn he to susudeji po.
nwtsty adà nupinplọn tọn lẹ do Luk 2:46, 47 ji
to kanbiọ lẹ kanse yé: Nuyiwa mẹhe to todoaina Jesu lẹ tọn dohia dọ kanbiọ etọn lẹ ma yin yọpọvu he to tlintlindo dín de tọn lẹ poun gba. (Luk 2:47) To whedelẹnu, hogbe Glẹkigbe tọn he yin lilẹdo “to kanbiọ lẹ kanse” sọgan dlẹnalọdo kanbiọ dodinnanu sisosiso tọn lẹ he nọ yin kinkanse mẹhe to owhẹ̀ nukọn. (Mt 27:11; Mk 14:60, 61; 15:2, 4; Ow 5:27) Whenuho-kantọ lẹ dọ dọ mẹhe yin ogán sinsẹ̀ngán lẹ tọn lẹ nọ saba gbọṣi tẹmpli lọ mẹ to hùnwhẹ lẹ godo bo nọ plọnmẹ to atọ̀họ̀ gbigblo he to finẹ de mẹ. Mẹlẹ nọ sinai to afọ yetọn lẹ kọ̀n nado dotoai bo kàn kanbiọ lẹ sè.
nọ jiawu na: Tofi, hogbe Glẹki tọn he yin lilẹdo “jiawu” sọgan dlẹnalọdo nupaṣamẹ gbọzangbọzan kavi he zindonukọn.
nwtsty adà nupinplọn tọn do Luk 2:51, 52 ji
to mẹmẹglọ yin: Kavi “to taliaina; to tonusena.” Hogbe Glẹki tọn lọ dohia dọ to whenue Jesu ko hẹn awuji mẹplọntọ lọ lẹ to tẹmpli mẹ po oyọnẹn he e tindo gando Ohó Jiwheyẹwhe tọn go po godo, e lẹkọyi whé bo yí whiwhẹ do to taliaina mẹjitọ etọn lẹ. Tonusise etọn gbọnvo taun na ovi devo depope tọn; e sọ hẹn Osẹ́n Mose tọn di to gigọ́ mẹ.—Eks 20:12; Ga 4:4.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
nwtsty adà nupinplọn tọn lẹ do Luk 2:14 ji
podọ jijọho hlan mẹhe tindo ojlo dagbe to aigba ji lẹ: Nuhe alọnuwe-hihia delẹ dọ sọgan yin lilẹdo “podọ jijọho po ojlo dagbe po hlan gbẹtọ lẹ to aigba ji,” bọ nuhe lẹdogbedevomẹ Biblu tọn delẹ dọ niyẹn. Amọ́, nuhe alọnuwe-hihia susu dọ wẹ Lẹdogbedevomẹ Aihọn Yọyọ Tọn yizan. Nuhe angẹli lọ lẹ dọ ma to alọdlẹndo ojlo dagbe Jiwheyẹwhe tọn hlan gbẹtọvi lẹpo mahopọnna nuyiwa po walọ yetọn lẹ po gba. Kakatimọ, e to alọdlẹndo mẹhe na duvivi ojlo dagbe etọn tọn, na yé do yise nujọnu tọn hia to ewọ mẹ bo lẹzun hodotọ Visunnu etọn tọn lẹ wutu.—Pọ́n adà nupinplọn tọn do mẹhe tindo ojlo dagbe . . . lẹ ji to wefọ ehe mẹ.
mẹhe tindo ojlo dagbe . . . lẹ: “Ojlo dagbe” he yin alọdlẹndo to nuhe angẹli lọ lẹ dọ mẹ wẹ dehe Jiwheyẹwhe to didohia, e ma yin gbẹtọvi lẹ tọn. Hogbe Glẹki tọn lọ eu·do·kiʹa sọgan sọ yin lilẹdo “nukundagbe; homẹhunhun; alọkẹyi.” Hogbe mọnkọtọn devo eu·do·keʹo wẹ yin yiyizan to Mt 3:17; Mk 1:11; po Luk 3:22 po mẹ (pọ́n adà nupinplọn tọn lẹ do Mt 3:17; Mk 1:11 ji), fie Jiwheyẹwhe dọhona Visunnu etọn to baptẹm etọn godo tlolo te. E nọ saba zẹẹmẹdo, “nado kẹalọyi; nado hùnhomẹ do; nado do nukundagbe hia; nado yiwanna.” Po ehe po, hodidọ lọ “mẹhe tindo ojlo dagbe . . . lẹ” (an·throʹpois eu·do·kiʹas) to alọdlẹndo mẹhe Jiwheyẹwhe kẹalọyi bo nọ do ojlo dagbe hia lẹ, podọ e sọgan sọ yin lilẹdo “mẹhe ewọ kẹalọyi lẹ; mẹhe go ewọ nọ hùnhomẹ do lẹ.” Enẹwutu, nuhe angẹli lọ lẹ dọ ma to alọdlẹndo ojlo dagbe Jiwheyẹwhe tọn hlan gbẹtọ lẹpo to paa mẹ gba, amọ́ hlan mẹhe do yise nujọnu tọn hia to ewọ mẹ bo lẹzun hodotọ Visunnu etọn tọn lẹ. Dile etlẹ yindọ hogbe Glẹki tọn lọ eu·do·kiʹa sọgan dlẹnalọdo ojlo dagbe gbẹtọvi lẹ tọn to whedelẹnu (Lo 10:1; Flp 1:15), e nọ saba yin yiyizan na ojlo dagbe, kavi homẹhunhun Jiwheyẹwhe tọn, kavi nuyiwa he ewọ kẹalọyi (Mt 11:26; Luk 10:21; Efe 1:5, 9; Flp 2:13; 2Tẹ 1:11). To Slm 51:18 [50:20, LXX] mẹ to Septante mẹ, “ojlo dagbe” Jiwheyẹwhe tọn wẹ yin alọdlẹndo.
Be Hiẹ Yọnẹn Ya?
Mẹnu wẹ otọ́ Josẹfu tọn?
Josẹfu he yin whlẹpatọ de to Nazalẹti wẹ yin otọ́ mẹgopọntọ Jesu tọn. Ṣigba, mẹnu wẹ otọ́ Josẹfu tọn? Kúnkan Jesu tọn he tin to Wẹndagbe Matiu tọn mẹ donù dawe de go he yin Jakọbu, ṣigba Luku dọ dọ Josẹfu yin “visunnu Heli tọn.” Naegbọn vogbingbọn mọnkọtọn do tin?—Luku 3:23; Matiu 1:16.
To whenue Matiu dọ dọ, “Jakọbu ji Josẹfu,” hogbe Glẹkigbe tọn de wẹ e yizan nado dohia hezeheze dọ Jakọbu wẹ yin otọ́ jọnun Josẹfu tọn. Enẹwutu, kúnkan whẹndo tọn jọnun Josẹfu tọn hodọ wẹ Matiu te, yèdọ hukan gandudu tọn Davidi tọn he gblamẹ jlọjẹ sọgbe hẹ osẹ́n lọ nado dugán yin yíyí na Jesu he Josẹfu yin otọ́ mẹgopọntọ etọn.
To alọ devo mẹ, kandai Luku tọn dọmọ: ‘Josẹfu, visunnu Heli tọn.’ Hogbe lọ “visunnu” sọgan sọ zẹẹmẹdo “ovisu.” Linlẹn mọnkọtọn yin mimọ to Luku 3:27 mẹ, fie Ṣealtiẹli he otọ́ etọn jọnun yin Jẹkonia yin nùdego te taidi “visunnu Nẹli tọn.” (1 Otànnugbo lẹ 3:17; Matiu 1:12) Ṣealtiẹli na ko dà viyọnnu Nẹli tọn de he sin yinkọ yè ma yọnẹn bo gbọnmọ dali lẹzun ovisu Nẹli tọn. Linlẹn dopolọ mẹ wẹ Josẹfu yin “visunnu” Heli tọn te, na e dà viyọnnu Heli tọn Malia wutu. Enẹwutu, kúnkan whẹndo tọn jọnun Jesu tọn “to agbasa-liho” hodọ wẹ Luku te, yèdọ gbọn onọ̀ jọnun etọn Malia gblamẹ. (Lomunu lẹ 1:3) Gbọnmọ dali, Biblu na mí kúnkan whẹndo tọn Jesu tọn voovo awe he yọ́n-na-yizan.
25 JUIN–1er JUILLET
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | LUKU 4-5
“Nọ Duto Whlepọn lẹ Ji Di Jesu”
Lẹnnupọndo Omẹ He Nkọ E Jẹ Dọ Hiẹ Ni Yin Ji
8 Ayiha wintinwintin dopolọ wẹ Satani yizan to whenue ewọ tẹnpọn nado whlé Jesu pọ́n to danfafa ji. To whenue Jesu blanù na okle 40 ozán 40 godo, Satani tẹnpọn nado yí ojlo Jesu tọn na núdùdù zan. Satani dọmọ: “Eyin hiẹ yin visunnu Jiwheyẹwhe tọn de, dọna zannu ehelẹ dọ yé ni lẹzun akla.” (Luku 4:1-3) Jesu dona basi dide to onú awe ṣẹnṣẹn: E sọgan de nado yí huhlọn azọ́njiawu wiwà tọn etọn zan nado hẹn pekọ wá na nuhudo núdùdù tọn etọn kavi lala. Jesu yọnẹn dọ emi ma dona yí huhlọn mọnkọtọn zan na lẹndai ṣejannabi tọn lẹ wutu. Dile etlẹ yindọ huvẹ wẹ e te, haṣinṣan he e tindo hẹ Jehovah yin nujọnu na ẹn hugan pekọ hinhẹnwa na huvẹ etọn. Jesu gblọn dọmọ: “E ko yin kinkan dọ, ‘Gbẹtọ ma nọ nọgbẹ̀ gbọn akla kẹdẹ dali gba, ṣigba gbọn ohó he nọ tọ́n sọn onù Jehovah tọn mẹ lẹpo dali.’”—Mat. 4:4.
Lẹnnupọndo Omẹ He Nkọ E Jẹ Dọ Hiẹ Ni Yin Ji
10 Etẹwẹ dogbọn Jesu dali? Satani “do ahọluduta aigba ji tọn lẹpo hia [Jesu] to nukunwhiwhe dopo mẹ; Lẹgba sọ dọna ẹn dọmọ: ‘Yẹn na na we aṣẹpipa ehe lẹpo po gigo yetọn po.’” (Luku 4:5, 6) E ma yin ahọluduta aigba ji tọn lẹpo wẹ Jesu mọ nugbonugbo gba, ṣigba gigo yetọn wẹ e mọ to numimọ de mẹ. Satani na ko lẹndọ nuhe Jesu mọ lẹ na doyẹklọ ẹ. Winyan ma tlẹ hù Satani nado dọmọ: “Eyin hiẹ basi sinsẹ̀n whladopo to nukọn ṣie, popolẹpo na lẹzun towe.” (Luku 4:7) Jesu ma jlo to aliho depope mẹ nado yin mẹhe nkọ Satani jlo dọ ni yin. Enẹwutu, e gblọnna ẹn to afọdopolọji dọmọ: “E ko yin kinkan dọ, ‘Jehovah Jiwheyẹwhe towe wẹ hiẹ dona nọ sẹ̀n, podọ ewọ kẹdẹ wẹ hiẹ dona nọ wà sinsẹ̀nzọn wiwe hlan.’”—Luku 4:8.
nwtsty video
Aga Adó Tẹmpli lọ Tọn
Satani sọgan ko ze Jesu yì “aga [kavi “fihe yiaga hugan”] adó tẹmpli lọ tọn” bo dọna ẹn nado lọ́n jẹte, amọ́ fihe Jesu ṣite do taun ma yin yinyọnẹn. To whenuena e yindọ hogbe he yin lilẹdo “tẹmpli” tofi sọgan dlẹnalọdo ohọ̀ tẹmpli lọ tọn pete, Jesu sọgan ko ṣite to agosu he to hùwaji-whèzẹtẹn (1) na tẹmpli lọ ji. Kavi e sọgan ko ṣite to agosu tẹmpli lọ tọn devo ji. Linlọ́n sọn fi enẹlẹ depope na ko dekọtọn do okú mẹ na ẹn eyin Jehovah ma yí nude wà.
Lẹnnupọndo Omẹ He Nkọ E Jẹ Dọ Hiẹ Ni Yin Ji
12 To vogbingbọn mẹ na Evi, Jesu ze apajlẹ whiwhẹ tọn dagbe de dai na mí. Satani tẹnpọn nado whlé Jesu pọ́n to aliho devo mẹ, ṣigba ewọ ma dike linlẹn lọ nado wà nuhe na whlé Jiwheyẹwhe pọ́n depope ni gbọṣi ahun etọn mẹ. Mọwiwà na taidi goyiyi! Kakatimọ, gblọndo he Jesu na Satani họnwun bo tátá: “E ko yin kinkan dọ: ‘Hiẹ ma dona whlé Jehovah Jiwheyẹwhe towe pọ́n.’”—Hia Luku 4:9-12.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
nwtsty adà nupinplọn tọn do Luk 4:17 ji
owe-hihá yẹwhegán Isaia tọn: Owe-Hihá Ohù Kúkú tọn Isaia tọn bẹ weda ayú tọn 17 hẹn, he ode yin sìnsìn do ode go bo dite sọ nudi mẹtlu 7 daa bosọ tindo adà 54. Owe-hihá he nọ yin yiyizan to sinagọgu mẹ to Nazalẹti sọgan ko tindo tedidi dopolọ. Eyin e ma tindo weta po wefọ lẹ po dile e nọ yin do to owhe kanweko tintan whenu, be Jesu lọsu wẹ dona dín fie e jlo na hia lọ. Amọ́ nugbo lọ dọ e yawu mọ fie dọdai lọ yin kinkan do dohia dọ e jẹakọ hẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn ganji.
nwtsty adà nupinplọn tọn do Luk 4:25 ji
na owhe atọ̀n po osun ṣidopo po: Sọgbe hẹ 1Ah 18:1, Elija lá “to owhe atọ̀ntọ mẹ” dọ akúdido lọ na wá vivọnu. Enẹwutu, mẹdelẹ dọ dọ nuhe Jesu dọ jẹagọdo kandai 1 Ahọlu lẹ tọn. Amọ́, Owe-wiwe Heblu tọn lẹ ma to didohia dọ akúdido lọ ma dẹn-to-aimẹ na owhe atọ̀n. Hodidọ lọ “to owhe atọ̀ntọ mẹ” na ko to alọdlẹndo whenue Elija jẹ akúdido lọ lá na Ahabi ji. (1Ah 17:1) E na ko basi nulila enẹ to akúdido whenu, ehe nọ saba dẹn na osun ṣidopo, amọ́ e ko dẹn hú mọ todin. Humọ, e ma yin whenue Elija sọ vọ́ yì Ahabi dè “to owhe atọ̀ntọ mẹ” godo tlolo wẹ akúdido lọ doalọte, amọ́ to whenue miyọ́n ko fiọ avọ́nunina Elija tọn to Osó Kalmẹli ji godo. (1Ah 18:18-45) Enẹwutu, hogbe Jesu tọn he yin kinkandai tofi lẹ gọna dehe nọvisunnu daa Klisti tọn dọ to Jak 5:17 mẹ lẹ sọgbe hẹ ojlẹ he yin nùdego to 1Ah 18:1 mẹ.