Alọdlẹndonu Nuplọnwe Opli Gbẹzan po Lizọnyizọn po Tọn
2-8 SEPTEMBRE
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | HEBLU LẸ 7-8
“Yẹwhenọ de Kakadoi Taidi Mẹlkizedẹki”
it-2-F 249
Mẹlkizedẹki
Ahọlu Salẹm hohowhenu tọn podọ “yẹwhenọ Jiwheyẹwhe Gigogán lọ” Jehovah tọn. (Jen 14:18, 22) Ewọ wẹ yẹwhenọ tintan he go Owe-wiwe lẹ donù; e hẹn azọngban ehe di ojlẹ de jẹnukọnna owhe 1933 J.W.M. Na Mẹlkizedẹki yin ahọlu Salẹm, he zẹẹmẹdo “Jijọho” tọn, apọsteli Paulu ylọ ẹ dọ “Ahọlu Jijọho tọn,” podọ dile yinkọ etọn dohia do, “Ahọlu Dodo tọn.” (Heb 7:1, 2) Salẹm hohowhenu tọn wẹ yin ahọnkan tòdaho he wá lẹzun Jelusalẹm tọn bọ yinkọ ehe tlẹ nọ sọawuhia to hogbe lọ Jelusalẹm mẹ, ehe sọ nọ yin yiylọdọ “Salẹm” to whedelẹnu.—Slm 76:2.
To whenue Ablam (Ablaham) ko gbawhàn Kẹdọlaomẹli gọna ahọlu he tin po e po lẹ tọn, e wá Agbàdo Ṣave tọn, yèdọ “Agbàdo Ahọlu tọn” mẹ. Finẹ wẹ Mẹlkizedẹki “de akla po ovẹn po tọ́n” bo dona Ablaham te dọmọ: “Donanọ wẹ Ablam to oyín Jiwheyẹwhe Gigogán lọ tọn mẹ, Didatọ olọn po aigba po tọn; podọ opẹ́ wẹ na Jiwheyẹwhe Gigogán lọ, mẹhe ko jo nukunbianamẹtọ towe lẹ do alọ towe mẹ!” Ablaham sọ na ahọlu podọ yẹwhenọ lọ “mado-ao nulọ lẹpo tọn,” yèdọ “ogblànnu he yọ́n hugan lẹ” he e bẹ to whenue e gbawhàn pipli ahọlu lọ lẹ tọn.—Jen 14:17-20; Heb 7:4.
it-2-F 250 huk. 3
Mẹlkizedẹki
Naegbọn e do yin didọ dọ Mẹlkizedẹki ma tindo “bẹjẹeji azán lẹ tọn kavi opodo gbẹzan tọn”?
Paulu zinnudo onú titengbe de ji to whenue e dọ gando Mẹlkizedẹki go dọmọ: “Na ewọ ma tindo otọ́, bo ma tindo onọ̀, bo masọ tindo kúnkan whẹndo tọn, mọjanwẹ e masọ tindo bẹjẹeji azán lẹ tọn kavi opodo gbẹzan tọn, ṣigba na ewọ yin hinhẹn nado taidi Visunnu Jiwheyẹwhe tọn wutu, e yin yẹwhenọ de kakadoi.” (Heb 7:3) Mẹlkizedẹki yin jiji bo wá kú taidi gbẹtọvi lẹpo. Amọ́, nudọnamẹ de ma tin gando yinkọ otọ́ po onọ̀ etọn tọn po go, kúnkan he mẹ e wá sọn po ovi etọn lẹ po ma yin yinyọnẹn, bọ Owe-wiwe lẹ masọ dọ nudepope gando jiji po okú etọn po go. Enẹwutu, e sọgbe dọ ewọ nọtena Jesu Klisti he yin yẹwhenọ kakadoi. Kẹdẹdile mẹde ma jẹnukọnna Mẹlkizedẹki kavi jẹ otẹn etọn mẹ taidi yẹwhenọ do, mọ wẹ mẹde ma ko yin yẹwhenọ daho taidi Klisti nkọ pọ́n, bọ Biblu sọ dohia dọ mẹde ma na jẹ otẹn etọn mẹ gbede. Humọ, mahopọnna dọ whẹndo Juda tọn mẹ wẹ Jesu yin jiji te, bo wá sọn kúnkan ahọlu Davidi tọn mẹ, enẹ ma gando yẹwhenọduta etọn go, mọ e masọ yin kúnkan he mẹ e wá sọn di gbẹtọvi de wẹ zọ́n bọ e do tindo azọngban awe topọ lọ taidi yẹwhenọ podọ ahọlu. Kakatimọ, whiwhle Jehovah lọsu titi tọn ji wẹ azọngban etọn sinai do.
it-2-F 249
Mẹlkizedẹki
Yẹwhenọduta Taidi Klisti Tọn. Jehovah whlé na “Oklunọ” Davidi tọn to dọdai vonọtaun de mẹ gando Mẹsia lọ go dọmọ: “Hiẹ yin yẹwhenọ de kakadoi taidi Mẹlkizedẹki!” (Slm 110:1, 4) Salmu gbọdo ehe yin dodonu de na Heblu lẹ nado pọ́n Mẹsia dopagbe lọ di mẹhe na hẹn azọngban awe topọ lọ di, yèdọ yẹwhenọ podọ ahọlu. To whenue apọsteli Paulu kanwehlan Heblu lẹ, e hẹn ẹn họnwun dọ Jesu wẹ mẹlọ he dọdai lẹ dọho etọn jẹnukọn, “mẹhe ko lẹzun yẹwhenọ daho de taidi Mẹlkizedẹki kakadoi.”—Heb 6:20; 5:10; pọ́n ALẸNU.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
w00 15/8 14 huk. 11
Avọ́sinsan He Hẹn Homẹ Jiwheyẹwhe Tọn Hùn Lẹ
11 “Na yè do yẹwhenọ daho lẹ dopodopo nado nọ na nunina, podọ nado nọ sanvọ́,” wẹ apọsteli Paulu dọ. (Heblu lẹ 8:3) Doayi e go dọ Paulu má avọ́nunina he nọ yin bibasi gbọn yẹwhenọ daho Islaeli hohowhenu tọn dali lẹ do ogbẹ́ awe mẹ, yèdọ, “nunina” lẹ po ‘avọ́sinsan lẹ,’ kavi ‘avọ́sinsan na ylando lẹ’ po. (Heblu lẹ 5:1) To paa mẹ gbẹtọ lẹ nọ na nunina lẹ nado do owanyi zògbè po pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn po hia, podọ nado wleawuna họntọnjiji, nukundagbe, kavi alọkẹyi. (Gẹnẹsisi 32:20; Howhinwhẹn lẹ 18:16) Mọdopolọ, susu avọ́nunina heyin bibiọ gbọn Osẹ́n lọ dali lẹ sọgan yin pinpọnhlan taidi “nunina” heyin nina Jiwheyẹwhe lẹ nado dín alọkẹyi po nukundagbe etọn po. Sẹ́nhẹngba lẹ to Osẹ́n lọ glọ nọ biọ ahọsuyíyí, podọ nado basi vọjlado lẹ, ‘avọ́sinsan na ylando lẹ’ nọ yin nina. Pẹntateki, na titengbe tọn owe Eksọdusi, Levitiku, po Osọha lẹ tọn po, wleawuna sọha susu nudọnamẹ lẹ tọn gando avọ́sinsan po avọ́nunina wunmẹ voovo lẹ po go. Dile etlẹ sọgan yin avùnnukundiọsọmẹnu titengbe de na mí nado hẹn do ayiha mẹ bosọ flin zẹẹmẹ gigọ́ lẹpo do, nuagokun titengbe delẹ gando avọ́sinsan wunmẹ voovo lẹ go jẹna ayidonugo mítọn.
it-1-F 79 huk. 7
Alẹnu
Nawẹ alẹnu Osẹ́n tọn lọ “dohó” gbọn?
To linlẹn de mẹ, alẹnu Osẹ́n tọn lọ wá “dohó” to whenue Jiwheyẹwhe lá gbọn yẹwhegán Jelemia gblamẹ dọ alẹnu yọyọ de na tin. (Jel 31:31-34; Heb 8:13) To owhe 33 W.M., okú Klisti tọn to yatin ji zẹhudo alẹnu Osẹ́n tọn lọ ji (Kol 2:14) bọ alẹnu yọyọ lọ yí otẹn etọn.—Heb 7:12; 9:15; Ow 2:1-4.
AWUWIWLENA LIZỌNYIZỌN KUNNUDEGBE TỌN
it-1-F 80 huk. 5-7
Alẹnu Yọyọ. To owhe kanweko ṣinawetọ J.W.M., Jehovah dọ dọdai gando alẹnu yọyọ lọ go gbọn yẹwhegán Jelemia gblamẹ bo dohia dọ e na gbọnvona alẹnu Osẹ́n tọn lọ he Islaeli gbà. (Jel 31:31-34) To whenue Jesu Klisti ze hùnwhẹ Tenu-Núdùdù Oklunọ tọn lọ dai to ozán he jẹnukọnna okú etọn mẹ to Nisan 14 owhe 33 W.M., e lá alẹnu yọyọ lọ he na yin hinhẹn lodo gbọn avọ́sinsan etọn gblamẹ. (Luk 22:20) Azán 50 to fọnsọnku Jesu tọn godo podọ azán 10 to olọn mẹ yìyì etọn godo, e kọ̀n gbigbọ wiwe he e mọyi sọn Jehovah dè do devi etọn he pli do abò aga tọn de mẹ to Jelusalẹm lẹ ji.—Ow 2:1-4, 17, 33; 2Kọ 3:6, 8, 9; Heb 2:3, 4.
Alẹnu yọyọ lọ gando pipli awe go, tintan wẹ Jehovah, podọ awetọ wẹ “Islaeli Jiwheyẹwhe tọn,” yèdọ mẹhe yè yí gbigbọ do de to kọndopọ mẹ hẹ Klisti bo wleawuna agun kavi agbasa etọn. (Heb 8:10; 12:22-24; Ga 6:15, 16; 3:26-28; Lo 2:28, 29) Alẹnu yọyọ lọ bẹ azọ́n jẹeji to whenue ohùn yin sinsọndai, enẹ wẹ (avọ́sinsan ogbẹ̀ gbẹtọvi tọn) Jesu Klisti tọn bọ e ze nuhọakuẹ-yinyin avọ́sinsan etọn tọn donukọnna Jehovah to olọn mẹ yìyì etọn godo. (Mt 26:28) To whenue Jiwheyẹwhe de mẹde na oylọ olọn mẹ tọn (Heb 3:1), Ewọ nọ hẹn mẹlọ biọ alẹnu Etọn mẹ to dodonu avọ́sinsan Klisti tọn ji. (Slm 50:5; Heb 9:14, 15, 26) Jesu Klisti wẹ Whẹgbọtọ alẹnu yọyọ lọ tọn (Heb 8:6; 9:15) bosọ yin adà tintan Okún Ablaham tọn. (Ga 3:16) Na Jesu wẹ whẹgbọtọ alẹnu yọyọ lọ tọn wutu, e nọ gọalọna mẹhe to alẹnu lọ mẹ lẹ nado lẹzun okún jọnun Ablaham tọn (Heb 2:16; Ga 3:29) gbọn jona ylando yetọn lẹ tọn gblamẹ. Podọ Jehovah nọ lá yé di dodonọ.—Lo 5:1, 2; 8:33; Heb 10:16, 17.
Mẹmẹsunnu yí gbigbọ do de Klisti tọn lẹ nọ lẹzun yẹwhenọ pẹvi lẹ to anademẹ Yẹwhenọ Daho lọ tọn glọ, yèdọ “yẹwhenọ he to sinsẹ̀n di ahọlu lẹ.” (1Pi 2:9; Osọ 5:9, 10; 20:6) Yé nọ hẹn azọngban yẹwhenọ tọn di, yèdọ “sinsẹ̀nzọn gbangba tọn” (Flp 2:17), bo nọ yin yiylọdọ “lizọnyizọnwatọ alẹnu yọyọ de tọn lẹ.” (2Kọ 3:6) Yé dona yí nugbonọ-yinyin do hodo afọdòmẹ Klisti tọn lẹ pẹkipẹki kakajẹ okú; to whenẹnu, Jehovah na hẹn yé zun ahọluduta yẹwhenọ lẹ tọn bọ yé na tindo mimá to gigo Jiwheyẹwhe tọn mẹ, bọ ewọ na yí jọmaku po magble po do suahọ yé taidi gudutọgbẹ́ lẹ hẹ Klisti to olọn mẹ. (1Pi 2:21; Lo 6:3, 4; 1Kọ 15:53; 1Pi 1:4; 2Pi 1:4) Lẹndai alẹnu lọ tọn wẹ nado de gbẹtọ lẹ na oyín Jehovah tọn taidi “kúnkan” Ablaham tọn. (Ow 15:14) Yé nọ lẹzun “asiyọyọ” Klisti tọn, yèdọ pipli de he biọ alẹnu de mẹ hẹ Klisti nado dugán hẹ ẹ to Ahọluduta lọ mẹ. (Joh 3:29; 2Kọ 11:2; Osọ 21:9; Luk 22:29; Osọ 1:4-6; 5:9, 10; 20:6) Lẹndai alẹnu yọyọ lọ tọn wẹ yindọ alẹnu lọ ni to azọ́nwa kakajẹ whenue mẹhe “Islaeli Jiwheyẹwhe tọn” bẹhẹn lẹpo na yin finfọnsọnku do olọn mẹ nado mọ jọmaku yí. Ale madopodo lẹ wẹ alẹnu ehe na hẹnwa to whenue e na yin hinhẹndi, abajọ e do yin yiylọdọ “alẹnu madopodo de.”—Heb 13:20.
9-15 SEPTEMBRE
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | HEBLU LẸ 9-10
“Oyẹ̀ Nudagbe He Ja lẹ Tọn”
it-2-F 490 huk. 7
Jonamẹ
Osẹ́n he Jiwheyẹwhe na akọta Islaeli tọn dohia dọ eyin mẹde waylando sọta Jiwheyẹwhe kavi hatọ etọn, bo jlo na mọ jonamẹ yí, onú tintan he e dona wà wẹ nado jla nuhe yin hinhẹngble lọ do dile Osẹ́n lọ degbe do, bọ to whẹho susu mẹ, e na yí kanlin de do basi avọ́nunina hlan Jehovah. (Le 5:5–6:7) Abajọ Paulu do wlan dọmọ: “Mọwẹ, diblayin nulẹpo wẹ yin kiklọ́we po ohùn po sọgbe hẹ Osẹ́n lọ, podọ eyin ohùn ma yin kinkọnjẹgbonu, jona depope ma nọ wá aimẹ.” (Heb 9:22) Amọ́ na nugbo tọn, ohùn kanlin he yè yí do sanvọ́ lẹ tọn ma sọgan de ylando mẹde tọn sẹ̀ bọ mẹlọ na tindo ayihadawhẹnamẹnu wiwe-ṣeke. (Heb 10:1-4; 9:9, 13, 14) To vogbingbọn mẹ, alẹnu yọyọ he dọdai etọn yin didọ lọ hẹn jonamẹ mlẹnmlẹn yọnbasi to dodonu avọ́sinsan ofligọ Jesu Klisti tọn ji. (Jel 31:33, 34; Mt 26:28; 1Kọ 11:25; Efe 1:7) To whenue Jesu tlẹ to aigba ji, e dohia dọ emi tindo aṣẹ nado jo ylando namẹ to whenue e gbọazọ̀nna dawe de he to awukuzọ̀n jẹ.—Mt 9:2-7.
cf-F 183 huk. 4
“To Hihodo Mi Zọnmii”
4 Owe-wiwe lẹ ma dọ nudepope gando nuhe jọ to whenue Jesu lẹkọyi olọn mẹ go, gọna lehe e yin kuavọdona do, po lehe ayajẹ sù sọ whenue e kọnawudopọ hẹ Otọ́ etọn do po. Ṣigba, Biblu dọ nuhe na jọ to ojlẹ vude godo he Jesu na lẹkọyi olọn mẹ. Na taun tọn, na owhe kanweko 15 linlán, Ju lẹ nọ saba mọ hùnwhẹ wiwe de. Whladopo to whemẹ, yẹwhenọ daho lọ nọ biọ Fiwiwe Gbaugbau tẹmpli lọ tọn bo nọ húnhún ohùn kanlin he yè yí do sanvọ́ to Azán Ovẹsè tọn gbè lẹ tọn do apotin alẹnu tọn lọ nukọn. Azọ́n he yẹwhenọ daho lọ nọ wà to azán enẹ gbè nọtena azọ́n he Mẹsia lọ na wà to nukọn mẹ. Jesu hẹn nuhe hùnwhẹ enẹ zẹẹmẹdo di whladopo podọ kakadoi to whenue e lẹkọyi olọn mẹ godo. E sọawuhia to Jehovah nukọn to olọn mẹ—yèdọ fiwiwe hugan podọ gigonọ to wẹkẹ lọ mẹ—bo ze nuhọakuẹ-yinyin avọ́sinsan ofligọ etọn tọn donukọnna Otọ́ etọn. (Heblu lẹ 9:11, 12, 24) Be Jehovah kẹalọyi ya?
it-2-F 548
Pipé-Yinyin
Pipé-Yinyin Osẹ́n Mose Tọn. Delẹ to awuwledainanu he Osẹ́n he yin nina Islaeli gbọn Mose gblamẹ bẹhẹn lẹ mẹ wẹ tito yẹwhenọduta de tọn gọna kanlin voovo lẹ yíyí do sanvọ́. Nugbo wẹ dọ Jiwheyẹwhe dè wẹ awuwledainanu ehelẹ wá sọn bo yin pipé, etomọṣo dile apọsteli lọ dohia to gbọdo glọ do, Osẹ́n lọ, yẹwhenọduta etọn, po avọ́sinsan lẹ po ma nọ hẹn mẹhe to Osẹ́n lọ glọ lẹ zun mẹpipe. (Heb 7:11, 19; 10:1) Kakati nado hẹn mẹdekannujẹ wá na gbẹtọvi lẹ sọn ylando po okú po si, Osẹ́n lọ nọ do obá he mẹ yé yin ylandonọ jẹ hia. (Lo 3:20; 7:7-13) Etomọṣo, awuwledainanu Jiwheyẹwhe tọn ehe lẹpo jẹ lẹndai yetọn kọ̀n; Osẹ́n lọ yinuwa di “anademẹtọ” de he plan gbẹtọvi lẹ jẹ Klisti dè bo yin “oyẹ̀ [pipé] nudagbe he ja lẹ tọn.” (Ga 3:19-25; Heb 10:1) Enẹwutu, to whenue Paulu dọho gando “nuhe Osẹ́n lọ ma penugo nado wà, na e yin madogánnọ gbọn agbasalan gblamẹ wutu” go (Lo 8:3), e họnwun dọ didohia wẹ e te dọ yẹwhenọ daho Juvi lẹ he yin gbẹtọvi (he yin dide sọgbe hẹ Osẹ́n lọ nado penukundo tito avọ́sinsan lẹ tọn go bo nọ biọ Fiwiwe Gbaugbau lọ to Azán Ovẹsè tọn gbè po ohùn kanlin he yin hùhù tọn po) ma gán na ‘whlẹngán mlẹnmlẹn’ mẹhe yé to devizọnwana lẹ, dile Heblu lẹ 7:11, 18-28 basi zẹẹmẹ etọn do. Dile etlẹ yindọ avọ́sinsan kanlin tọn he yin bibasi to yẹwhenọduta Aalọn tọn glọ nọ gọalọna akọta lọ nado tindo teninọ dagbe to Jiwheyẹwhe nukọn, e ma nọ klọ́ yé wé mlẹnmlẹn sọn ylando mẹ. Apọsteli lọ do ehe hia to whenue e dọ dọ avọ́sinsan ovẹsè tọn lẹ ma gán “hẹn mẹhe to dindọnsẹpọ Jiwheyẹwhe lẹ zun pipé,” na nuhe dù ayihadawhẹnamẹnu yetọn. (Heb 10:1-4; yijlẹdo Heb 9:9 go.) Yẹwhenọ daho lọ ma penugo nado sú fligọ-kuẹ lọ nado hẹn mẹdekannujẹ nujọnu tọn sọn ylando si yọnbasi. Na nugbo tọn, sinsẹ̀nzọn Klisti tọn taidi yẹwhenọ kakadoi po avọ́sinsan pipé etọn po kẹdẹ wẹ hẹn ehe yọnbasi.—Heb 9:14; 10:12-22.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
w92-F 1/3 31 huk. 4-6
Kanbiọ lẹ sọn Wehiatọ lẹ Dè
Paulu dohia dọ ohùn dona yin sinsọndai dandan nado hẹn alenu lẹ lodo to Jiwheyẹwhe po gbẹtọvi lẹ po ṣẹnṣẹn. Apajlẹ etọn dopo wẹ alẹnu Osẹ́n tọn. Mose wẹ whẹgbọtọ lọ, yèdọ mẹhe hẹn gbekọndopọ ehe yọnbasi to Jiwheyẹwhe po Islaeli agbasalan tọn po ṣẹnṣẹn. Enẹwutu, e yí adà daho de wà bo yinuwa do Islaelivi lẹ tamẹ nado hẹn yé biọ alẹnu ehe mẹ. Gbọnmọ dali, ewọ wẹ yin afọzedaitọ he hẹn alẹnu Osẹ́n tọn he wá sọn Jehovah dè lọ lodo. Ṣigba, be dandan wẹ dọ ohùn Mose tọn ni yin sinsọndai na alẹnu Osẹ́n tọn lọ nido wazọ́n ya? Lala. Kanlin wẹ nọ yin yiyizan nado basi avọ́sinsan kakati nido yin ohùn Mose tọn.—Heblu lẹ 9:18-22.
Amọ́, etẹwẹ dogbọn alẹnu yọyọ lọ he tin to Jehovah po Islaeli gbigbọmẹ tọn po ṣẹnṣẹn dali? Jesu Klisti wẹ mọ azọngban vonọtaun ehe yí taidi afọzedaitọ, yèdọ Whẹgbọtọ to Jehovah po Islaeli gbigbọmẹ tọn po ṣẹnṣẹn. Nugbo wẹ dọ Jehovah wẹ Dowatọ alẹnu ehe tọn, amọ́ Jesu Klisti wẹ hẹn ẹn lodo. Gbọnvona dọ Jesu wẹ Whẹgbọtọ alẹnu ehe tọn, e ko sọ yin gbẹtọvi de bo wanu dopọ tlọlọ hẹ omẹ tintan he na biọ alẹnu ehe mẹ lẹ. (Luku 22:20, 28, 29) Podọ, e sọ pegan nado basi avọ́sinsan he yin dandan nado hẹn alẹnu lọ lodo. Na ogbẹ̀ pipé etọn wẹ e yí do sanvọ́ wutu, avọ́sinsan etọn yiaga taun hú kanlin tọn. Abajọ Paulu do ylọ Klisti dọ mẹhe basi alẹnu lọ, yèdọ afọzedaitọ alẹnu yọyọ lọ tọn. Whenue ‘Klisti biọ olọn lẹ lọsu mẹ, nado sọawuhia todin to Jiwheyẹwhe nukọn do ota mítọn mẹ’ wẹ alẹnu yọyọ lọ yin hinhẹn lodo.—Heblu lẹ 9:12-14, 24.
Dile etlẹ yindọ Paulu dlẹnalọdo Mose po Jesu po di mẹhe basi alẹnu lọ lẹ, ehe ma zẹẹmẹdo dọ yewlẹ wẹ yin dowatọ alẹnu lọ lẹ tọn, na Jiwheyẹwhe wẹ dowatọ alẹnu lọ lẹ tọn tlọlọ. Etomọṣo, yé omẹ awe lẹ yí adà tangan de wà taidi whẹgbọtọ bo yin mẹhe gblamẹ alẹnu lọ lẹ yin hinhẹn lodo te. Humọ, alẹnu awe lọ lẹpo wẹ biọ dọ ohùn ni yin sinsọndai—ohùn kanlin tọn do otẹn Mose tọn mẹ, podọ ohùn Jesu tọn do ota mẹhe to alẹnu yọyọ lọ mẹ lẹ tọn mẹ.
it-1-F 263-264
Baptẹm
Luku dọ dọ Jesu to dẹ̀ho to baptẹm etọn whenu. (Luk 3:21) To nukọn mẹ, mẹhe kàn owe Heblu lẹ tọn dọ dọ whenue Jesu Klisti “wá aihọn mẹ” (e ma yin to whenue e yin jiji, bo ma gán hiawe bosọ dọ hogbe ehelẹ gba, ṣigba whenue e wá nado yí baptẹm bo bẹ lizọnyizọn etọn jẹeji) e to didọ sọgbe hẹ Salmu lẹ 40:6-8 dọ: “Hiẹ ma jlo avọ́sinsan po avọ́nunina po, ṣigba hiẹ wleawu agbasa de tọn na mi. . . . Pọ́n! Yẹn ko wá (to owe-hihá lọ mẹ wẹ e ko yin kinkan do gando go e) nado wà ojlo towe, Jiwheyẹwhe E.” (Heb 10:5-9) Na Jesu yin jiji taidi Ju de wutu, ewọ yin hagbẹ akọta lọ tọn tlọlọ, yèdọ akọta he tòvi etọn lẹpo ko to alẹnu de mẹ hẹ Jiwheyẹwhe, enẹ wẹ alẹnu Osẹ́n tọn. (Eks 19:5-8; Ga 4:4) Ehe dohia dọ Jesu ko to haṣinṣan alẹnu tọn de mẹ hẹ Jehovah Jiwheyẹwhe to whenue e wá Johanu dè nado yin bibaptizi. Ṣigba, gbọn afọdide ehe gblamẹ, Jesu yinuwa zẹ̀ nuhe Osẹ́n lọ biọ go. E ze ede jo nado wà “ojlo” Otọ́ etọn Jehovah tọn, na agbasa etọn yin ‘awuwlena’ nado yin yíyí do sanvọ́, podọ nado doalọtena avọ́sinsan kanlin tọn he nọ yin bibasi sọgbe hẹ nuhe Osẹ́n lọ biọ. Apọsteli Paulu basi zẹẹmẹ dọmọ: “Gbọn ‘ojlo’ ehe lọ dali wẹ míwlẹ ko yin hinhẹn zun wiwe gbọn agbasa Jesu Klisti tọn he yin yíyí do sanvọ́ whladopo podọ kakadoi gblamẹ.” (Heb 10:10) Na Jesu, ojlo Otọ́ etọn tọn wiwà sọ gando Ahọluduta lọ go, enẹwutu e ze ede jo na sinsẹ̀nzọn ehe ga. (Luk 4:43; 17:20, 21) Jehovah kẹalọyi bosọ yọ́n pinpẹn mẹdezejo Visunnu etọn tọn bo tlẹ yí gbigbọ wiwe do de e to whenue e dọmọ: “Hiẹ wẹ Visunnu ṣie, mẹyiwanna lọ; yẹn ko kẹalọyi we.”—Mk 1:9-11; Luk 3:21-23; Mt 3:13-17.
16-22 SEPTEMBRE
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | HEBLU LẸ 11
“Yise Yin Nujọnu”
w16.10 27 huk. 6
Do Yise Hia to Opagbe Jehovah Tọn lẹ Mẹ
6 Zẹẹmẹ he Biblu basi do yise ji tin to Heblu lẹ 11:1 mẹ. (Hia.) Yise sinai do onú awe he ma nọ yin mimọ delẹ ji: (1) “Nuhe mí to todo lẹ”—ehe sọgan bẹ nujijọ sọgodo tọn he opagbe yetọn yin dido ṣigba he ma ko mọ hẹndi todin lẹ hẹn, taidi opodo ylanwiwa lẹpo tọn po wiwá aihọn yọyọ lọ tọn po. (2) “Onú tangan he ma yin mimọ lẹ.” To lẹdo hodidọ tọn ehe mẹ, hogbe Glẹkigbe tọn he yin lilẹdo “kunnudenu he họnwun” nọ dlẹnalọdo kunnudenu “he dutomẹji” gando onú tangan mayinukundomọ de go, taidi tintin Jehovah Jiwheyẹwhe tọn, Jesu Klisti tọn, angẹli lẹ tọn po nuhe Ahọluduta olọn mẹ tọn lọ to wiwà lẹ po. (Heb. 11:3) Nawẹ mí nọ dohia dọ todido mítọn tin to ogbẹ̀ bọ mí tindo yise to onú mayinukundomọ he ji Ohó Jiwheyẹwhe tọn dọhodo lẹ mẹ gbọn? Ohó po walọ mítọn lẹ po wẹ nọ dohia dọ mí tindo yise nugbonugbo.
w13-F 1/11 11 huk. 2-5
“Ahọsumẹtọ Mẹhe to Dindin In Vẹkuvẹku lẹ Tọn”
Etẹwẹ e nọ biọ nado hẹn homẹ Jehovah tọn hùn? Paulu wlan dọmọ: “Matin yise, e ma yọnbasi nado hẹn homẹ Jiwheyẹwhe tọn hùn ganji.” Doayi e go dọ, Paulu ma dọ dọ matin yise, e vẹawu nado hẹn homẹ Jiwheyẹwhe tọn hùn. Kakatimọ, e dọ dọ e ma yọnbasi nado hẹn homẹ etọn hùn. To hogbe devo mẹ, yise yin dandan nado hẹn homẹ Jiwheyẹwhe tọn hùn.
Ṣigba, yise nankọ wẹ nọ hẹn homẹ Jehovah tọn hùn? Yise to Jiwheyẹwhe mẹ dona bẹ onú voovo awe hẹn. Tintan, mí “dona yise dọ ewọ tin.” Lẹdogbedevomẹ devo lẹ dọ dọ mí dona “yise dọ ewọ yin omẹ nujọnu tọn de” bosọ “yise dọ ewọ togbẹ̀.” Nado dọ hójọhó, nawẹ mí gán hẹn homẹ Jiwheyẹwhe tọn hùn gbọn eyin mí ma kudeji dọ e tin? Etomọṣo, yise nujọnu tọn ma nọte do finẹ, na aovi lẹ lọsu yise dọ Jehovah tin. (Jakọbu 2:19) Yise lọ dọ Jiwheyẹwhe yin omẹ nujọnu tọn de dona whàn mí nado yinuwa, yèdọ gbọn gbẹzan he nọ hẹn homẹ Jiwheyẹwhe tọn hùn zinzan dali.—Jakọbu 2:20, 26.
Awetọ, mí “dona yise dọ” Jiwheyẹwhe wẹ “ahọsumẹtọ.” Eyin mẹde tindo yise nujọnu tọn, mẹlọ nọ kudeji mlẹnmlẹn dọ vivẹnudido emitọn nado hẹn homẹ Jiwheyẹwhe tọn hùn ma na yin to ovọ́ mẹ. (1 Kọlintinu lẹ 15:58) Na nugbo tọn, nawẹ mí gán hẹn homẹ Jehovah tọn hùn gbọn eyin mí ma kudeji dọ e tindo nugopipe kavi ojlo lọ nado suahọ mí? (Jakọbu 1:17; 1 Pita 5:7) Eyin mẹde lẹndọ Jiwheyẹwhe ma nọ dọ mítọn, ma nọ yọ́n pinpẹn nuhe wà mí te lẹ tọn, bo ma jọmẹ, be mẹlọ ma yọ́n Jiwheyẹwhe he Biblu dọho etọn.
Mẹnu lẹ wẹ Jehovah nọ suahọ? Paulu dọ “mẹhe to dindin in vẹkuvẹku lẹ.” Owe alọdlẹndonu tọn de na lẹdogbedevomẹtọ Biblu tọn lẹ basi zẹẹmẹ dọ hodidọ Glẹkigbe tọn he yin lilẹdo “to dindin in vẹkuvẹku” ma zẹẹmẹdo “tintẹnpọn nado mọ [Jiwheyẹwhe] po nukun po” gba, ṣigba nado “basi sinsẹ̀n hlan ẹn.” Owe alọdlẹndonu tọn devo dohia dọ aliho he mẹ hodidọ Glẹkigbe tọn ehe yin yiyizan te to wefọ lọ mẹ to alọdlẹndo gándido klinkán-klinkán. Mọwẹ, Jehovah nọ suahọ mẹhe yise yetọn whàn yé nado yí zohunhun po owanyi po do sẹ̀n ẹn to gigọ́ mẹ lẹ.—Matiu 22:37.
w16.10 23 huk. 10-11
Hẹn Yise Towe Lodo to Nuhe A to Todo lẹ Mẹ
10 To Heblu lẹ weta 11tọ mẹ, apọsteli Paulu dọho gando whlepọn he devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn he susu to yé mẹ sin yinkọ ma yin sislẹ lẹ doakọnna go. Di apajlẹ, apọsteli lọ donù yọnnu yisenọ delẹ he hẹn visunnu yetọn lẹ bu to okú mẹ ṣigba he sọ wá gọ̀ yé mọyi gbọn fọnsọnku dali lẹ go. Enẹgodo, e donù mẹdevo lẹ go he “ma kẹalọyi tundote gbọn ofligọ wunmẹ de dali . . ., na yé nido sọgan mọ fọnsọnku he yọ́n hugan de yí.” (Heb. 11:35) Dile etlẹ yindọ mí ma sọgan dọ mẹhe Paulu tindo to ayiha mẹ lẹ na taun tọn, mẹdelẹ taidi Naboti po Zekalia po yin zannu dlan do hù, na yé setonuna Jiwheyẹwhe bo wà ojlo etọn wutu. (1 Ahọ. 21:3, 15; 2 Otàn. 24:20, 21) E họnwun dọ Daniẹli po gbẹdohẹmẹtọ etọn lẹ po tindo dotẹnmẹ lọ nado jogbe bo “kẹalọyi tundote.” Ṣigba to linlẹn de mẹ, yise yetọn to huhlọn Jiwheyẹwhe tọn mẹ hẹn yé penugo nado “bọnùdo na kinnikinni lẹ” bo “doalọtena huhlọn miyọ́n tọn.”—Heb. 11:33, 34; Dan. 3:16-18, 20, 28; 6:13, 16, 21-23.
11 Na yise he yẹwhegán taidi Mikaia po Jelemia po tindo wutu, yé “mọ whlepọn yetọn yí gbọn vlẹko lẹ . . . po gànpamẹninọ lẹ po” dali. Mẹdevo lẹ, taidi Elija, “flu gbọn danfafa lẹ ji, osó lẹ ji, oslò lẹ po odò aigba tọn lẹ po mẹ.” Yemẹpo wẹ doakọnnanu, na yé tindo “nukundido dejidego nuhe [yé] to todo lẹ tọn” wutu.—Heb. 11:1, 36-38; 1 Ahọ. 18:13; 22:24-27; Jel. 20:1, 2; 28:10, 11; 32:2.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
it-1-F 907 huk. 7
Yise
Yisenọ Hohowhenu Tọn Lẹ. Dopodopo mẹhe “aslọ daho kunnudetọ lẹ tọn” he go Paulu donù lẹ bẹhẹn lẹ tọn (Heb 12:1) wẹ tindo dodonu dagbe na yise yetọn. Di apajlẹ, e họnwun dọ Abẹli yọ́n opagbe Jiwheyẹwhe tọn gando “okún” de go, he na só ota “odàn lọ” tọn. Humọ, e mọ kunnudenu he họnwun lẹ dọ owhẹ̀ he Jehovah dá na mẹjitọ etọn lẹ to Edẹni mẹ mọ hẹndi. To whenue Adam ko yin yinyan sọn Edẹni mẹ godo, odẹ́n nukun yetọn tọn mẹ wẹ ewọ po whẹndo etọn po nọ dùnú te, na aigba ko yin dẹ̀hodo bọ owùn po tẹwùn po nọ wujẹgbonu sọn e mẹ wutu. Abẹli na ko mọ lehe Evi tindo ojlo sinsinyẹn na asu etọn do, gọna lehe Adam lọsu dugán do asi etọn ji do. Matin ayihaawe, onọ̀ etọn na ko nọ dọho gando awufiẹsa he nọ zọnpọ hẹ hòmimọ etọn lẹ go. Humọ, e na ko sọ mọ lehe kelubimi lẹ sú ali he yì jipa Edẹni tọn mẹ bọ ohí he to miyọ́n-gbò de sọ to finẹ nado glọnalina yé do. (Jen 3:14-19, 24) Ehe lẹpo wẹ yin “kunnudenu he họnwun” na Abẹli dọ jide tin dọ whlẹngán na wá gbọn ‘okún dopagbe lọ’ gblamẹ. Enẹwutu, yise whàn ẹn bọ e “basi avọ́sinsan de hlan Jiwheyẹwhe,” yèdọ avọ́sinsan de he họakuẹ hú Kaini tọn.—Heb 11:1, 4.
wp17.1 12-13
‘E Hẹn Homẹ Jiwheyẹwhe Tọn Hùn Ganji’
Enẹwutu, nawẹ Enọku yin “tẹndiọna ma nado mọ okú” gbọn? E taidi dọ Jehovah diọ ogbẹ̀ Enọku tọn zun okú to aliho de mẹ, na e ni mado mọ awufiẹsa okú tọn blo. Ṣigba jẹnukọn, Enọku mọ “kunnudenu yí dọ e ko hẹn homẹ Jiwheyẹwhe tọn hùn ganji.” Gbọnna? Ojlẹ vude jẹnukọnna okú etọn, Jiwheyẹwhe sọgan ko do numimọ de hia Enọku, vlavo ehe mẹ aigba na ko lẹzun paladisi te. To whenue Enọku ko mọ ohia ojlofọndotenamẹ tọn ehe gando nukundagbe Jehovah tọn go, e damlọn to okú mẹ. Apọsteli Paulu dọho gando Enọku go, gọna sunnu po yọnnu nugbonọ devo lẹ po dọmọ: “Omẹ ehe lẹpo yin nugbonọ kakajẹ okú.” (Heblu lẹ 11:13) To ojlẹ vude godo, kẹntọ Enọku tọn lẹ sọgan ko dín oṣiọ etọn, ṣigba e “ma yin mimọ to fidepope,” vlavo Jehovah sẹ̀ ẹ do, na e ma jlo dọ yé ni hẹn ẹn flu kavi yí i zan na sinsẹ̀n-bibasi lalo wutu.
23-29 SEPTEMBRE
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | HEBLU LẸ 12-13
“Mẹplọnlọ—Kunnudenu Owanyi Jehovah Tọn”
w12 15/3 29 huk. 18
Ma Pọ́n “Onú He to Godo lẹ” Blo
18 Ayinamẹ sinsinyẹn. Eyin ayinamẹ sinsinyẹn he mí mọyi wayi de pò to vivẹ́ na mí lo? Ehe sọgan hẹn mí gblehomẹ kavi duadi bọ ‘agbọ́ na pé mí.’ (Heb. 12:5) Vlavo mí gbẹ́ ayinamẹ lọ dai to afọdopolọji kavi mí kẹalọyi ayinamẹ lọ bo wá dovọ́na ẹn to nukọn mẹ wẹo, nudopolọ wẹ e zẹẹmẹdo—mí ma dike ayinamẹ lọ ni hẹn ale wá na mí. Nuhe yọ́n hugan wẹ nado wà nuhe Sọlomọni dọ dọmọ: “Hẹn oplọn [kavi mẹplọnlọ] go; a jo e do blo: yí i whlá; na ewọ wẹ ogbẹ̀ towe.” (Howh. 4:13) Taidi mọto-kùntọ he nọ setonuna ohia aliji tọn lẹ, mì gbọ mí ni nọ kẹalọyi ayinamẹ bo nọ yí i zan bosọ zindonukọn.—Howh. 4:26, 27; hia Heblu lẹ 12:12, 13.
w12-F 1/7 21 huk. 3
“Whedepopenu He Mì to Dẹ̀ho, Mì Nọ Dọ: ‘Otọ́’”
Otọ́ owanyinọ de nọ domẹplọnlọ ovi etọn lẹ go, na nuhe yé na wá lẹzun nọ duahunmẹna ẹn wutu. (Efesunu lẹ 6:4) Otọ́ mọnkọ nọ yin nujikudonọ, amọ́ e ma nọ yí hùnyinylan do domẹplọnlọ ovi etọn lẹ go gbede. Mọdopolọ, Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn nọ mọdọ emi dona domẹplọnlọ mí go to whedelẹnu. Amọ́, mẹplọnlọ Jiwheyẹwhe tọn nọ yin po owanyi po to whepoponu bo nọ nọ̀ jlẹkaji. Taidi Otọ́ etọn, Jesu ma nọ fiẹ do devi etọn lẹ go gbede, dile etlẹ yindọ e dona gbẹnuna yé pludopludo.—Matiu 20:20-28; Luku 22:24-30.
w18.03 32 huk. 18
“Dotoaina Mẹplọnlọ bo Lẹzun Nuyọnẹntọ”
18 Dile etlẹ yindọ mẹplọnlọdomẹgo sọgan hẹn awufiẹsa wá, nudevo tin he sọ nọ hẹn awufiẹsa wá hú mọ, enẹ wẹ awugble he mẹplọnlọ gbigbẹdai sọgan hẹnwa. (Heb. 12:11) Lẹnnupọndo apajlẹ omẹ awe delẹ tọn ji, yèdọ Kaini po Ahọlu Zedekia po. Whenue Kaini jẹ wangbẹna sinsinyẹn tindo na Abẹli ji, Jiwheyẹwhe na ẹn avase dọmọ: “Naegbọn hiẹ do gọ́ na adi bosọ ylọn nukunmẹ? Eyin hiẹ jẹ dagbewà ji, be yẹn ma na do nukundagbe hia we wẹ ya? Ṣigba eyin hiẹ ma jẹ dagbewà ji, ylando pavava to họntonu towe, podọ ojlo sinsinyẹn etọn na duto ji we; ṣigba be hiẹ na dohuhlọn do e ji ya?” (Jen. 4:6, 7) Kaini ma dotoai. Enẹgodo, ylando duto e ji. Awufiẹsa gọna yajiji he Kaini sọgan ko dapana nankọ die ewọ hẹnwa ede ji! (Jen. 4:11, 12) Awufiẹsa mọnkọtọn nọ sinyẹn hugan awufiẹsa he wọhẹ Jehovah tọn nọ hẹnwa.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
w11 15/9 17-18 huk. 11
Yí Akọndonanu Do Họ̀n Alewezun Lọ
11 “Aslọ daho kunnudetọ lẹ tọn” ehe ma yin nupọntọ hohowhenu tọn he nọ wá wezundido agbàwhinwhlẹn tọn tẹnmẹ lẹ kiki nado wá pọ́n lehe wezundotọ kavi pipli he yé yiwanna hugan de na dudeji do gba. Kakatimọ, wezundotọ wẹ yelọsu yin. Podọ yé họ̀nwezun lọ jẹ vivọnu awuyẹyẹ-afọyẹyẹ. Dile etlẹ yindọ yé ko kú, mí sọgan nọ pọ́n yé hlan taidi wezundotọ akonka he sọgan na tuli mẹhe ṣẹṣẹ jẹ wezunhọ̀n ji lẹ. Yí nukun homẹ tọn do pọ́n lehe awú na yá mẹhe ṣẹṣẹ jẹ wezunhọ̀n ji de do eyin e mọdọ suhugan mẹhe ko họ̀nwezun lọ jẹ vivọnu lẹ tọn to finẹ bo to pinpọn ẹn. Be enẹ ma na whàn ẹn nado wà nuhe go e pé lẹpo kavi tlẹ yí egblemaku do họ̀nwezun lọ ya? Kunnudetọ hohowhenu tọn enẹlẹ sọgan dekunnuna dọ mí sọgan họ̀nwezun yẹhiadonu tọn enẹ kakajẹ vivọnu, mahopọnna lehe e na tlẹ vẹawu sọ. Enẹwutu, Paulu yọnẹn dọ eyin Klistiani Heblu owhe kanweko tintan tọn enẹlẹ hẹn apajlẹ ‘aslọ kunnudetọ lẹ tọn’ enẹ do ayiha mẹ gligli, yé na tindo adọgbigbo nado “yí akọndonanu do họ̀n alewezun” lọ, kẹdẹdile mílọsu sọgan wà do to egbehe.
w89-F 15/12 22 huk. 10
Nọ Basi Avọ́sinsan He Nọ Hẹn Homẹ Jehovah Tọn Hùn Lẹ
10 Heblu lẹ ma dona dike nado yin ‘hinhẹn buali gbọn nuplọnmẹ voovo lẹ po dehe yé ma jẹakọ hẹ lẹ po’ dali, ehe nọ wá sọn sinsẹ̀n-nuplọnmẹ Juvi lẹ tọn mẹ. (Galatianu lẹ 5:1-6) ‘Gbọn nukundagbe majẹhẹ Jiwheyẹwhe tọn dali wẹ ahun sọgan yin hinhẹn lodo’ nado gbọṣi tenọgli mẹ to nugbo lọ mẹ, e ma yin gbọn nuplọnmẹ agọ̀ enẹlẹ dali. Hodidọ Paulu tọn lọ dọ “e ma yin gbọn núdùdù lẹ dali, ehe ma ko hẹn ale depope wá na mẹhe yí yé do hẹn alọnu yetọn ján lẹ” wẹ ahun nọ yin hinhẹn lodo gba dohia dọ mẹdelẹ na ko nọ to nudọn gando núdùdù po avọ́sinsan lẹ po go. Mẹdezejo na Jiwheyẹwhe po pinpẹn nutọn didohia na ofligọ lọ po wẹ nọ hẹn ale wá namẹ to gbigbọ-liho, e ma yin ayidonugo ovọ́ nina núdùdù delẹ dùdù po pipayi azán vonọtaun delẹ go po gba. (Lomunu lẹ 14:5-9) Humọ, avọ́sinsan Klisti tọn ko zẹhudo avọ́sinsan he Levinu lẹ nọ basi lẹ ji.—Heblu lẹ 9:9-14; 10:5-10.
30 SEPTEMBRE–6 OCTOBRE
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | JAKỌBU 1-2
“Nuhe Nọ Planmẹ Jẹ Ylando po Okú po Kọ̀n”
g-F17.4 14
Whlepọn
To whenue mẹde tindo ojlo nado wà nude, titengbe nuylankan, yè nọ dọ dọ mẹlọ yin whiwhlepọn. Di apajlẹ, mí ni dọ dọ a yì ahimẹ bo mọ nude he a yiwanna. Linlẹn lọ wá ayiha mẹ na we dọ a gán fìn nulọ bọ mẹde ma na mọ we. Amọ́, ayihadawhẹnamẹnu towe jẹ nugbẹna we ji! Enẹwutu, a de linlẹn enẹ sọn ayiha towe mẹ bo dedo. Gbọnmọ dali, a duto whlepọn lọ ji, bo gbawhàn.
NUHE BIBLU DỌ
Eyin mẹde yin whiwhlepọn, enẹ ma zẹẹmẹdo dọ mẹlọ yin mẹylankan. Biblu tlẹ dohia dọ mímẹpo wẹ nọ yin whiwhlepọn. (1 Kọlintinu lẹ 10:13) Nujọnu hugan lọ wẹ nuyiwa mítọn to whenue mí yin whiwhlepọn. Mẹdelẹ nọ ze ayiha do ojlo agọ̀ lọ ji bo nọ wá joawuna. Ṣigba, mẹdevo lẹ nọ de ayiha sọn e ji hadopo.
“Mẹdopodopo nọ yin whiwhlepọn dile e yin dindọn yì bo yin omọ̀ do na gbọn ojlo edetiti tọn dali.”—Jakọbu 1:14.
g-F17.4 14
Whlepọn
Biblu dọ afọdide he nọ planmẹ jẹ ylando kọ̀n lẹ. Jakọbu 1:15 dọmọ: “Ojlo [ylankan] lọ, to whenuena e ko mọhò, e nọ ji ylando.” Do glido, to whenue mí ze ayiha do ojlo ylankan de ji, e nọ wá yá bọ mí ma gán gọ̀n nulọ ma wà dile yọnnu he mọhò ma gán gọ̀n ma jivi do. Etomọṣo, mí gán nọma yin afanumẹ na ojlo ylankan lẹ. Mí gán duto yé ji.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
it-2-F 168
Hinhọ́n
Jehovah wẹ “Otọ́ hinhọ́n olọn tọn lẹ” tọn. (Jak 1:17) Gbọnvona dọ ewọ wẹ “Mẹhe nọ hẹn owhè nado na hinhọ́n to okle, bo na osẹ́n lẹ osun po sunwhlẹvu lẹ po nado na hinhọ́n to zánmẹ” (Jel 31:35) ewọ sọ wẹ Asisa hinhọ́n gbigbọmẹ tọn lẹpo tọn. (2Kọ 4:6) Osẹ́n etọn, whẹdida etọn lẹ, po ohó etọn po nọ yin hinhọ́n na mẹhe nọ jo yede do na anademẹ etọn lẹ. (Slm 43:3; 119:105; Hwh 6:23; Isa 51:4) Salmu-kantọ dọmọ: “Gbọn hinhọ́n towe dali wẹ míwlẹ sọgan mọ hinhọ́n.” (Slm 36:9; yijlẹdo Slm 27:1; 43:3 go.) Dile hinhọ́n owhè tọn nọ to wunhọ́n sọn afọnnu fuu kakajẹ “owhè ṣádada mẹ” do, mọ wẹ ali dodonọ lẹ tọn he ji nuyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn nọ họ́n do nọ to wunhọ́n dogọ do niyẹn. (Hwh 4:18) Zọnlinzinzin to hinhọ́n Jehovah tọn mẹ zẹẹmẹdo nubiọtomẹsi etọn lẹ hihodo. (Isa 2:3-5) Ṣigba, mẹhe tindo ayiha mawé kavi ylankan tin to zinvlu gọ́ngọ́n mẹ to gbigbọ-liho. Abajọ Jesu do dọmọ: “Eyin nukun towe gọ́ na nukunkẹn, agbasa towe pete na gọ́ na zinvlu. Nugbonugbo, eyin hinhọ́n he tin to hiẹ mẹ yin zinvlu, lehe zinvlu enẹ yin daho sọ!”—Mt 6:23; yijlẹdo De 15:9; 28:54-57; Hwh 28:22; 2Pi 2:14 go.
it-2-F 162 huk. 7
Osẹ́n
“Osẹ́n Ahọlu Tọn.” E sọgbe dọ “osẹ́n ahọlu tọn” ni do aṣẹ bo yin pinpọnhlan di nujọnu hú osẹ́n paa he nọ deanana gbẹtọvi lẹ to nuyiwa yetọn hẹ ode awetọ mẹ. (Jak 2:8) Owanyi ji wẹ alẹnu Osẹ́n tọn sinai do, podọ gbedide lọ “hiẹ dona yiwanna kọmẹnu towe di dewe” (osẹ́n ahọlu tọn) wẹ gbedide awetọ he ji Osẹ́n po Yẹwhegán lẹpo po plá do. (Mt 22:37-40) Dile etlẹ yindọ Klistiani lẹ ma to alẹnu Osẹ́n tọn glọ ba, yé to osẹ́n Ahọlu Jehovah tọn podọ Visunnu etọn Ahọlu Jesu Klisti tọn glọ to kọndopọ mẹ hẹ alẹnu yọyọ lọ.
GBẸZAN KLISTIANI TỌN
g-F 11/13 4-5
ALỌGỌ NA WHẸNDO LẸ | AZỌNGBAN MẸJITỌ TỌN
Hodidọ hẹ Ovi Towe Gando Wekanhlanmẹ Fẹnnuwiwa Tọn Didohlan Go
NUHAHUN LỌ
A sè dọ aṣa jọja lẹ tọn wẹ nado nọ do wekanhlanmẹ fẹnnuwiwa tọn lẹ hlan gbọn alokan ji. Enẹwutu, a to nuhà dọ, ‘Be ovi ṣie lọsu nọ wàmọ wẹ ya?’
A jlo na dọho hẹ ẹ gando whẹho lọ go—amọ́ gbọnna? Jẹnukọn whẹ́, naegbọn jọja delẹ nọ do wekanhlanmẹ fẹnnuwiwa tọn lẹ hlan, podọ etẹwutu whẹho ehe dona duahunmẹna we?
NUHEWUTU E NỌ JỌ
• Jọja delẹ nọ do wekanhlanmẹ he gando zanhẹmẹ go tlọlọ lẹ hlan nado daihun gblewa tọn hẹ mẹhe yé yiwanna de.
• To whedelẹnu, awhli de gán do fọto he do omẹ́ etọn hia hlan dẹpẹ de, na e gbidikọna ẹn nado wàmọ wutu.
• To ninọmẹ delẹ mẹ, dẹpẹ de gán do fọto awhli he to omẹ́ de tọn hlan hagbẹ etọn susu lẹ na yé nido yí do konu kavi nado yiahọsu to whenue awhli de jo e do.
Depope he whẹho lọ yin, owù susu mẹ wẹ jọja de he tindo alokan gán jai jẹ. Owe de dọmọ: “Onú dopo tata didohlan gán diọ gbẹzan mẹtọn pete.”—CyberSafe.
Mẹsusu ma nọ yọnẹn dọ eyin fọto de jẹ Intẹnẹt ji, yè ma gán sọ deanana lehe mẹdevo lẹ na zan ẹn do. Di apajlẹ, ponọ FBI tọn lẹ to États-Unis na linlin dọ awhli owhe 18 mẹvi de “hù ede, na fọto he do omẹ́ etọn hia he e dohlan họntọn etọn sunnu gbọn alokan ji wá yin didohlan wehọmẹvigbẹ́ etọn kanweko susu wutu. Humọ, wehọmẹvigbẹ́ devo lẹ zindonukọn nado to fọto lọ má pé bo nọ to ṣinṣàn ẹn kò.”
Wekanhlanmẹ fẹnnuwiwa tọn didohlan gán sọ zọ́n bọ osẹ́n-ba na hò mẹde. To fidelẹ, eyin yọpọvu lẹ do yẹdide he gando zanhẹmẹ go tlọlọ lẹ hlan yọpọvu hagbẹ yetọn lẹ, be yé hùwhẹ danuwiwa do ovivu go tọn bọ e nọ biọ dọ yé ni yin pinpọnhlan di gblewanọ he yè dona họ̀nna lẹ. Mẹjitọ yetọn lẹ lọsu sọgan yin whẹgbledo eyin yewlẹ sin yinkọ mẹ wẹ alokan lọ yin hihọ̀ te kavi eyin yè mọdọ yé ma glọnalina ovi yetọn lẹ ma nado do wekanhlanmẹ fẹnnuwiwa tọn hlan.
NUHE A GÁN WÀ
Do osẹ́n he họnwun lẹ. Nugbo wẹ dọ a ma gán deanana aliho he mẹ ovi towe lẹ na yí alokan zan te lẹpo, amọ́ a sọgan hẹn ẹn diun dọ yé yọ́n osẹ́n he a do lẹ gọna kọdetọn he osẹ́n lọ lẹ gbigbà na hẹnwa. Sọ flindọ taidi mẹjitọ de, azọngban towe wẹ nado deanana lehe ovi towe lẹ nọ yí alokan yetọn zan do.—Nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn: Efesunu lẹ 6:1.
Hẹn ovi towe lẹnnupọn. A gán dọ nude di: “Nuhe nọ yin pinpọnhlan di wekanhlanmẹ fẹnnuwiwa tọn nọ gbọnvo sọn mẹde ji jẹ mẹdevo ji. Etẹwẹ yin pọndohlan hiẹ tọn?” “Fọto tẹlẹ wẹ hiẹ mọdọ yé ma sọgbe?” “To fidelẹ, eyin yọpọvu de do fọto yọpọvu he to omẹ́ de tọn hlan mẹdevo, osẹ́n-ba nọ hò e. A lẹndọ e ylan sọmọ wẹ ya?” “Naegbọn wekanhlanmẹ fẹnnuwiwa tọn lẹ didohlan do ylan sọmọ?” Yiagbọji bo dotó ovi lọ, enẹgodo gọalọna ẹn nado yọ́n owù he yẹdide mọnkọ lẹ didohlan bẹhẹn lẹ.—Nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn: Heblu lẹ 5:14.
Lẹnnupọndo apajlẹ delẹ ji hẹ ẹ. A gán na apajlẹ he bọdego viyọnnu towe: “Mí ni dọ dọ dẹpẹ de to kọgbidina awhli de nado do fọto he do omẹ́ etọn hia hlan ẹn. Etẹwẹ awhli lọ dona wà? E na yigbe, na họntọnjiji yetọn nikaa gble wẹ ya? Kavi e na gbẹ́ bo ka na gbẹ́ to aihun gblewa tọn dà hẹ ẹ wẹ ya? E na sánkanna haṣinṣan yetọn wẹ ya? Kavi e na jẹwhẹ na mẹhe ko whẹ́n mẹho de?” Hẹn viyọnnu towe lẹnnupọn. A gán sọ zan aliho hodọdopọ tọn ehe hẹ visunnu towe ga.—Nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn: Galatianu lẹ 6:7.
Plọn walọ dagbe ovi towe. Kàn kanbiọ ehelẹ nkọ sè ovi towe: Obá tẹ mẹ wẹ yinkọ dagbe tintindo yin nujọnu na we jẹ? Walọ tẹlẹ wẹ a jlo dọ gbẹtọ lẹ ni yọ́n we na? Numọtolanmẹ tẹwẹ a na wá tindo eyin a do yẹdide he ma sọgbe de hlan bo de yẹyi sọn mẹde go? Ṣigba, eyin a tẹdo nuhe sọgbe go, etẹwẹ na yin numọtolanmẹ towe? Gọalọna ovi towe nado “hẹn ayihadawhẹnamẹnu dagbe de go.”—1 Pita 3:16.
Ze apajlẹ dagbe dai. Biblu dọ dọ nuyọnẹn he wá sọn Jiwheyẹwhe dè wé-ṣeke bo ma nọ wayẹnu. (Jakọbu 3:17) Be walọ towe sọgbe hẹ hogbe enẹlẹ ya? Owe de dọmọ: “Mílọsu dona nọ ze apajlẹ dagbe dai bo nọ dapana yẹdide gọna nọtẹn Intẹnẹt tọn he ma sọgbe kavi he osẹ́n ma kẹalọyi lẹ.”—CyberSafe.